(2 721 slov, doba čtení 14 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 12. května podniklo Rusko další rozsáhlý dronový útok proti Ukrajině, při němž nasadilo 216 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija, vypuštěných z oblastí Brjansk, Šatalovo, Kursk, Millerovo, Orel a Primorsko Achtarsk, z okupované části Doněcké oblasti a z okupovaného Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 9:30 zneškodnila 192 nepřátelských dronů na severu, jihu, východě i ve středu země. Zásahy 25 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na deseti lokalitách a na dalších pěti místech dopadly trosky sestřelených cílů. Současně byla po přibližně třídenní pauze obnovena aktivita ruského taktického letectva, které začalo znovu nasazovat řízené letecké pumy proti frontovým a příhraničním oblastem. Útok v době zveřejnění bilance stále pokračoval a ve vzdušném prostoru se nacházelo až deset dalších ruských dronů.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během posledních 24 hodin protivzdušná obrana zneškodnila 108 ukrajinských bezpilotních prostředků nad územím Ruska, aniž by upřesnilo celkový rozsah útoku nebo případné dopady. Současně Moskva oznámila obnovení bojových operací po skončení jednostranně vyhlášeného příměří, což potvrzuje návrat k běžnému tempu vzdušných i pozemních akcí. V Orenburgu byl podle místních úřadů zasažen obytný dům, kde dron poškodil střechu, přičemž nebyly hlášeny oběti ani zranění. Město ležící přibližně 1200 kilometrů od Moskvy se opakovaně stává cílem ukrajinských úderů, což ukazuje schopnost zasahovat cíle hluboko v ruském týlu. Celkový rozsah škod zůstává nejasný a jednotlivá tvrzení nelze nezávisle ověřit.
Ukrajinský výrobce UFORCE popřel, že námořní dron nalezený řeckými rybáři u ostrova Lefkada v Jónském moři patří do rodiny Magura. Řecké úřady jej původně označily za ukrajinský Magura V3, což následně převzala část médií, avšak podle UFORCE taková verze vůbec neexistuje a nalezené plavidlo neodpovídá konstrukcí, designem ani viditelnými technickými znaky žádnému typu z výrobní řady Magura. Dron byl po nalezení odtažen do přístavu Vasiliki a předán řecké pobřežní stráži. V prostředí námořní dronové války mohou rychle šířit nepřesné identifikace, zejména pokud neznámé prostředky vykazují jen obecnou vizuální podobnost s ukrajinskými systémy.
Dubnová čísla znovu ukazují, že ukrajinská dronová válka stojí především na kvalitě specializovaných jednotek, nikoli jen na jejich počtu. Podle uvedených odhadů připadá na Síly bezpilotních systémů 10 581 zásahů na živé síle, na SBU 6285 a na zbytek ukrajinské armády 17 367, jenže při přepočtu na jednotlivé jednotky vychází rozdíl v efektivitě téměř brutálně. Zatímco běžná armádní jednotka dosahuje přibližně 3,14 zásahu na měsíc, jednotka bezpilotních sil kolem 15,2 a jednotka Maďarových Ptáků dokonce 30,6. Jinými slovy, malá specializovaná složka dál vytváří nepoměrně velkou část výsledku. Zajímavé přitom je, že rozdíl nestojí na dramaticky vyšším počtu letů na jednotku, protože jak Maďarovy jednotky, tak průměrné jednotky bezpilotních sil létají měsíčně zhruba 245 až 252 misí. Rozhodující tedy není objem, ale schopnost proměnit podobný počet vzletů ve výrazně vyšší účinek. Prvních deset květnových dní pak naznačuje, že ruský postup zůstává omezený a zároveň metodicky sporný. Podle DeepState Rusové rozšířili kontrolované území jen o 26 km², z toho 22 km² skutečně obsadili a 4 km² posunuli do šedé zóny, zatímco Suriyak uvádí hrubý zisk 105 km², ale současně i ztrátu 40 km², takže čistý výsledek vychází na 65 km².
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo u Staryce, ve Vovčansku a u Krasného Perše.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje u Radkivky a Kivšarivky.
V lymanském směru Rusové tlačili u Drobyševého, Stavek, Zaričného, Lymanu a Ozerného.
V slavjanském směru pokračovaly boje u Zakitného, směrem na Kryvou Luku a u Riznykivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly hlášeny žádné větší útočné akce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se bojovalo u Pleščijivky, Ivanopilije, Kosťantynivky, Iljinivky, směrem na Novopavlivku, Toreck a Kučeriv Jar.
V pokrovském sektoru probíhaly střety směrem na Bilycké, u Rodynského, Pokrovska, Hryščiného, směrem na Novooleksandrivku, u Kotlyného, Udačného, Muravky, Novopidhorodného, Molodeckého, v Bilikivce a ve směru na Novopavlivku.
V oleksandrivském směru Rusové útočili u Kalynivského a Verbového.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru se okupanti pokoušeli postupovat ve směru na Nové Záporoží, Dobropiliji, u Staroukrajinky, směrem na Hirké, u Huljajpilu, Zaliznyčného a směrem na Čarivné.
V orichivském směru pokračovaly střety u Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Česká vláda plánuje navýšit obranný rozpočet, aby splnila alianční závazek výdajů ve výši 2 % HDP. Kabinet Andreje Babiše chce letos přidat ministerstvu obrany přibližně 20 miliard korun, čímž by celkový rozpočet resortu vzrostl na zhruba 175 miliard korun. K navýšení dochází poté, co NATO odmítlo započítávat civilní infrastrukturní projekty, jako jsou opravy silnic a železnic, do obranných výdajů, a skutečné české výdaje tak vyhodnotilo pouze na úrovni 1,8 % HDP. Praha chce změny schválit ještě před červencovým summitem NATO v Ankaře, kde se očekává další tlak Spojených států na evropské spojence kvůli navyšování vojenských rozpočtů. Americký prezident Donald Trump i velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker dlouhodobě prosazují výrazně vyšší obranné výdaje členských států, přičemž Washington nově hovoří až o cíli 5 % HDP.
Německo vyčlení více než 10 milionů eur na unijní iniciativu vytvoření vojenských výcvikových center přímo na Ukrajině. Ministr obrany Boris Pistorius při návštěvě Kyjeva uvedl, že prostředky mají financovat infrastrukturu plnohodnotného výcvikového zařízení, které má pomoci udržet vysokou bojeschopnost ukrajinské armády i po případné mírové dohodě s Ruskem. Berlín tím posiluje dlouhodobou podporu Kyjeva a zároveň buduje nástroj budoucího odstrašení. Pistorius také připomněl, že v Německu už prošlo výcvikem téměř 27 000 ukrajinských vojáků, zatímco obě země současně rozvíjejí spolupráci ve výrobě dálkových úderných dronů.
Spojené státy a Ukrajina připravily návrh memoranda, které má vytvořit základ nové obranné dohody zaměřené především na bezpilotní technologie a společnou výrobu zbraní. Dokument, na němž spolupracovalo americké ministerstvo zahraničí a ukrajinská velvyslankyně v USA Olha Stefanišynová, by mohl otevřít cestu k exportu ukrajinských vojenských technologií do USA a ke vzniku společných podniků na výrobu dronů s americkými firmami. Kyjev podle CBS News prosazuje hlubší spolupráci v oblasti bezpilotních systémů již od roku 2025, kdy Donald Trump pozitivně hodnotil ukrajinské útoky dronů proti ruskému strategickému letectvu. Ukrajina zároveň argumentuje, že americké investice umožní výrazně rozšířit obrannou výrobu obou zemí, přičemž ukrajinská produkční kapacita by mohla v roce 2026 dosáhnout až 55 miliard dolarů. Současně však projekt naráží na odpor části amerického bezpečnostního aparátu, zejména po eskalaci konfliktu s Íránem, a komplikace vyvolávají i obavy Kyjeva ze ztráty kontroly nad duševním vlastnictvím či oslabení domácích dodávek pro ukrajinskou armádu. Přesto samotná existence memoranda naznačuje, že Washington začíná vnímat ukrajinské zkušenosti s dronovou válkou jako technologicky i strategicky cenné pro budoucí vývoj amerických ozbrojených sil.
Španělská vláda podpořilamyšlenku vytvoření jednotné evropské armády a společných ozbrojených sil EU. Ministr zahraničí José Manuel Albares uvedl, že Evropa se nemůže každé ráno probouzet s otázkou, jaké další kroky podniknou Spojené státy, a označil současnou krizi kolem Íránu za klíčový moment pro budování strategické autonomie Evropské unie. Podle Madridu musí být Evropa schopna samostatně reagovat na bezpečnostní hrozby i ekonomický tlak bez závislosti na rozhodnutích Washingtonu, přičemž Albares zdůraznil, že hlubší obranná integrace nemá být alternativou k NATO, ale doplněním evropských schopností. Debata navazuje na širší posun v evropském prostředí, kde stále více států zpochybňuje dlouhodobou předvídatelnost americké bezpečnostní politiky, zejména po eskalaci konfliktu s Íránem a pokračujících sporech o obranné výdaje. Myšlenku evropského obranného svazu s vlastní stálou armádou již dříve podpořil i eurokomisař Andrius Kubilius, který navrhl model podobný schengenskému prostoru zahrnující kromě členských zemí EU také Británii, Norsko či Ukrajinu.
Americké námořnictvo zahájilorozsáhlou reformu vojenského loďařství s cílem dosáhnout zákonem stanoveného stavu 355 lodí. Přestože se rozpočet námořnictva za posledních dvacet let zdvojnásobil, flotila dnes disponuje pouze 291 bojovými plavidly, tedy přibližně stejným počtem jako v roce 2003. Nová strategie založená na výkonném nařízení č. 14269 mění systém plánování i řízení rizik v obranných zakázkách a vychází ze zkušeností z nedávných operací Epic Fury a Rough Rider. Součástí reformy je zvýšení mezd ve strategických loděnicích Electric Boat a Newport News Shipbuilding s cílem stabilizovat pracovní sílu, zatímco nové směrnice zakazují obranným firmám využívat státní prostředky na zpětné odkupy akcií či dividendy. Námořnictvo zároveň plánuje zvýšit podíl decentralizované výroby lodí z 10 na 50 procent a více využívat modulární digitální konstrukci, která umožní zapojení širší sítě dodavatelů napříč Spojenými státy. Budoucí flotila má vznikat podle konceptu „high-low mix“, tedy kombinace technologicky vyspělých platforem s levnějšími masově vyráběnými systémy včetně bezpilotních prostředků.
V poslední době jsme se více věnovali nejrůznějším makroekonomických ukazatelům, dnes o nich odhlédneme a zaměříme se na to, jak je vyvíjí stav zadlužení ruské populace. To, jak se finanční potíže obyvatel Ruska v poslední době prohloubily, je patrné i na tom, že pouze za první čtvrtletí se u ruské centrální banky nahromadilo celkem 102 100 stížností na společnosti poskytující mikroúvěry, což je o 47% více, než v předchozím čtvrtletí.
Poté, co ruská centrální banka v letech 2024 a 2025 několikrát zpřísnila podmínky pro udělování úvěrů bankovními institucemi, neboť se oprávněně obávala zhoršení finanční stability ruských bank, se tyto úvěry staly pro mnoho ruských obyvatel nedostupné, a tak se tito museli obrátit s žádostí o půjčku k nebankovním společnostem. Příčin finančních potíží ruských obyvatel může být přitom více, od nedostatečné valorizace důchodů, která je již několik let pod úrovní reálné inflace v Rusku, po to, že byl pracovníkům například v automobilovém sektoru zkrácen úvazek například jen na tři dny v týdnu, což vedlo k reálnému poklesu jejich mzdy i na polovinu částky, jakou dostávali dříve.
Připomeňme také, že úroková sazba tzv. rychlých půjček je zákonem omezena na 365% ročně, přičemž obvyklá sazba v současné době převyšuje 280%. To představuje pro ruské obyvatele značné riziko pádu do dluhové pasti, z níž se vzhledem k podmínkám na ruském trhu mohou dostat jen velmi obtížně.
Bylo totiž zaznamenáno i mnoho podvodů ze strany agentur, které nabízejí tzv. oddlužení. Příčinou je zejména nejasný právní rámec činnosti těchto agentur, ale také časté nekalé praktiky, které jsou těmito agenturami využívány. Michail Mamuta, ředitel odboru ochrany spotřebitelů ruské centrální banky, k tomu uvedl, že využití agentur zajišťujících oddlužení může často finanční situaci ruských obyvatel dále zhoršit, a zdůraznil, že je potřeba vytvořit novou právní úpravu, která by zajistila ochranu osob s nesplacenými úvěry, které hledají pomoc s osobním bankrotem.
Slib umoření veškerých dluhů a současné zachování majetku, který dávají agentury zabývající se oddlužením, se často ukazuje jako falešný, a metody, kterými jak tyto agentury, tak i společnosti poskytující mikroúvěry, pracují, je často na nebo i za hranou zákona. Brzké vyřešení tohoto problému přitom není příliš pravděpodobné, i proto že útvary policie trpí v Rusku značným nedostatkem personálu, a tak není v jejich silách účinně bojovat s tímto typem organizované trestné činnosti.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) uvedla, že izraelské letectvo nedávno zachytilo dron „vyslaný z východu“ poblíž jižního města Eilat. Podle předběžných informací mohl být dron odpálen z Jemenu, jeho původ ale armáda stále vyšetřuje. Sirény se nespustily, protože to odpovídalo stanovenému postupu. Jde o první dronový útok na Eilat od vyhlášení příměří s Íránem a Libanonem minulý měsíc. Během války na Izrael opakovaně útočili íránem podporovaní povstalci Hútíové pomocí raket a dronů.
Libanon: Izraelské jednotky během nedávné operace proti Hizballáh překročili řeku Litani u města Zawtar al-Sharqiya na jihu Libanon, přibližně deset kilometrů od izraelské hranice. Operaci, která trvala zhruba týden, vedla průzkumná jednotka brigády Golani spolu s příslušníky elitní jednotky Egoz a podporou dalších sil.
Podle Izraelské obranné síly (IDF) armáda převzala operační kontrolu nad oblastí a zaměřila se na likvidaci infrastruktury Hizballáhu. Vojáci se podle velení nedostali za hranici nové bezpečnostní zóny na jihu Libanonu, označované některými důstojníky jako „Žlutá linie“. Během operace došlo k několika střetům s bojovníky Hizballáhu. Izraelská armáda tvrdí, že desítky ozbrojenců byly zabity v přímých bojích i při leteckých úderech. Několik izraelských vojáků utrpělo lehká zranění. IDF dále uvedla, že v oblasti objevila síť tunelů, sklady zbraní i raketová postavení Hizballáhu. Terén v okolí řeky Litani armáda popsala jako velmi obtížný kvůli zalesněnému údolí, přesto se jednotkám podařilo oblast překonat s využitím obrněné techniky. Ženijní jednotky zároveň provedly úpravy terénu, které mají usnadnit případné budoucí operace. Izraelské letectvo navíc během akce podniklo více než sto úderů na cíle v oblasti na podporu pozemních sil.
Hizballáh během dneška vyslal několik útočných dronů na izraelské vojáky rozmístěné na jihu Libanonu, uvedla izraelská armáda (IDF). Podle armády protivzdušná obrana jeden dron sestřelila, další dopadl na izraelské území poblíž libanonské hranice. Incident se obešel bez zranění. O ostatních dronech zatím nejsou k dispozici podrobnosti. Kvůli útoku se rozezněly sirény v pohraničních obcích Margaliot a Manara v oblasti Galileje.
Sýrie: Ministerstvo vnitra Sýrie zveřejnilo výsledky dubnových operací. Podle zprávy se podařilo rozšířit protidrogové akce, posílit vyšetřování kriminality a zlepšit poskytování státních služeb po celé zemi. Úřad uvedl, že lepší koordinace mezi jednotlivými složkami přispěla ke zvýšení bezpečnosti i efektivity služeb pro občany. Protidrogová jednotka během dubna zabavila 17,4 milionu tablet captagonu a 1,6 tuny hašiše. Úřady zároveň rozbily sedm mezinárodních sítí obchodujících s drogami. Kriminální policie odhalila falešné razítko ministerstva energetiky a zadržela osoby zapojené do podvodu. Celkem bylo zaznamenáno 321 případů padělání dokumentů a vydírání.
Syrské ministerstvo vnitra také oznámilo zatčení bývalého náčelníka štábu vojenského letectva bývalého režimu prezidenta Asada, generálmajora Džajze Hamúda al-Músy. Ten byl na sankčních seznamech kvůli obvinění z podílu na brutálním potlačování civilního obyvatelstva během syrského konfliktu.
Pákistán: V pákistánském městě Lakki Marwat došlo k silnému výbuchu, při němž se podle dostupných informací terčem stal policejní konvoj. Útok měl provést sebevražedný atentátník a mezi cíli údajně bylo i pět vysoce postavených policejních důstojníků. Zprávy hovoří o větším počtu obětí. Další exploze zasáhla hlavní trh ve městě, kde vybuchlo improvizované výbušné zařízení umístěné na motocyklu. Při útoku zahynuli dva příslušníci dopravní policie a pět civilistů, dalších 22 lidí utrpělo zranění. K odpovědnosti za atentát se nepřihlásilo žádné uskupení. Tehrík-e Tálibán Pákistán (TTP) uvedl, že s útokem nemá nic společného.
Somálsko: Aš-Šabáb oznámil sérii útoků na somálské bezpečnostní a vojenské cíle v několika částech země. Ve středním Somálsku zaútočili islamisté na kontrolní stanoviště v regionu Galguduud, kde měl být podle jejich tvrzení zabit nejméně jeden voják a ukořistěna jeho zbraň. Další útok byl hlášen ve městě Bajdoa, hlavním městě regionu Bay na jihozápadě země, kde se terčem stala vojenská kasárna somálských sil. K dalšímu incidentu došlo ve městě Beledweyne v regionu Hiiraan, kde exploze zasáhla vojenský checkpoint a podle dostupných informací si vyžádala mrtvé a zraněné mezi somálskými vojáky.
Na jihu Somálska proběhly další operace v regionech Dolní Šabelle a Banaadir. V oblasti Buur-Kolow měly noční střety zasáhnout základnu afrických jednotek, zatímco poblíž města Afgooye byl napaden tábor místních milicí v oblasti Barire. V regionu Banaadir došlo také k výbuchu v části hlavního města Mogadišo. Cílem měla být pozice milicí ve čtvrti Daynile. Podle prohlášení Aš-Šabáb jsou tyto útoky součástí pokračujících operací proti zahraničním silám a jejich spojencům v Somálsku.
Mali: V Mali pokračují zatýkání související s vyšetřováním útoků z 25. dubna 2026 na několik obcí po celé zemi. Vojenská prokuratura v Bamaku oznámila zahájení vyšetřování, přičemž od konce dubna bylo zadrženo celkem 19 vojáků a civilistů. Mezi zadrženými je i právník a politik Mountaga Tall, který čelí obvinění z plánování operací. Jeho rodině dosud nebyla povolena návštěva. Právníci z Burkiny Faso, Nigeru a Mali oznámili společný postup při jeho obhajobě.
Současně pokračují společné operace malijských ozbrojených sil (FAMa) a ruského Afrického korpusu. Během posledních 32 hodin prováděly patrolování, ochranu konvojů i pátrání po džihádistických skupinách. Průzkumné operace proběhly také v okolí Labezanga v regionu Gao.
Dnešní Třešnička™ je o těžké mentální operaci. Donald Trump totiž po více než patnácti měsících marného mávání rukama nad mapou slavnostně objevil, že mezi Washingtonem a Moskvou nepanuje shoda na tom, že by Rusko mělo dostat celý Donbas. To je skutečně přelomový vhled. Skoro stejně šokující, jako kdyby po požáru domu oznámil, že mezi hasiči a žhářem nepanuje jednota ohledně dalšího používání benzínu. Když odhlédneme od toho, že Putin chce ve skutečnosti celou Ukrajinu, Moskva si nárokuje celý Donbas už dávno, včetně území, která ani po více než čtyřech letech války nedokázala dobýt. Kyjev zase překvapivě nechce podepsat vlastní amputaci jen proto, aby si v Bílém domě mohli udělat tiskovku o míru. A tak tu máme další trumpovský moment strategické jasnozřivosti, kdy muž, který sliboval konec války první den ve funkci, po roce a čtvrt zjišťuje, že agresor chce víc, než si stihl ukrást. No shit, Sherlock. Ale však zítra to zase bude jinak. Co se strachovat.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
