(2 658 slov, doba čtení 14 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
20. května ruské jednotky vypustily na Ukrajinu 84 útočných dronů. Oznámilo to velení Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Podle Vzdušných sil Rusko v čase od 08:30 do 18:30 útočilo 84 bezpilotními prostředky typu Šahed, Gerbera, Italmas, imitátory „Parodie“ a dalšími typy dronů. Podle předběžných údajů bylo k 17:00 ukrajinskou protivzdušnou obranou zneškodněno 75 dronů na východě, severu a jihu země. Zároveň bylo zaznamenáno šest zásahů útočných dronů.
Společnost DTEK oznámila, že po útoku na energetický objekt zůstalo v Dněpropetrovské oblasti bez elektřiny 39 obcí. Energetici zahájili nouzové opravy a dodávky už obnovili do 19 obcí. V noci také ruské jednotky podle předchozích zpráv zaútočily drony na město Konotop v Sumské oblasti a na Dnipro. V Dnipru zemřeli dva lidé a šest bylo zraněno; pět osob skončilo v nemocnici, muž a žena jsou ve vážném stavu. V Konotopu byl podle dostupných informací zničen pětipatrový dům a hlášena jsou zranění.
Ukrajina provedla další úder na ruskou energetickou infrastrukturu, když bezpilotní prostředky zasáhly rafinerii ve městě Kstovo v Nižegorodské oblasti. Podle ukrajinské armády byl zasažen klíčový technologický celek primárního zpracování ropy, což vedlo k následnému požáru v areálu. Ruské úřady potvrdily poškození dvou průmyslových objektů v Kstovském okrese v důsledku pádu trosek a uvedly, že protivzdušná obrana v oblasti během noci a rána sestřelila přibližně 30 dronů. Zasažený závod patří společnosti Lukoil a patří mezi deset největších rafinerií v Rusku, přičemž v posledních dnech se stal opakovaným cílem útoků.
Ruské ministerstvo obrany současně oznámilo, že během poslední vlny útoků bylo nad západní a centrální částí země zneškodněno celkem 273 ukrajinských bezpilotních prostředků. Útoky měly plošný charakter a zasáhly více regionů současně, což vedlo i k dočasnému omezení provozu na několika letištích. V oblasti Petrohradu byla vyhlášena varování před hrozbou dronových útoků.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Hranivu, Staryce, směrem na Izbycké, Lyman, směrem na Vilču a u Vovčanských Čutor. Rusům se podařilo dostat do Vočkového a dále se bojovalo u Radkivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Novoplatonivky.
V lymanském směru probíhaly střety u Kopanek, Drobyševého, Ozerného a Dibrového.
Ve slovjanském směru se okupanti pokoušeli o postup u Kryve Luky, Riznykivky a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly hlášeny žádné větší akce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Kosťantynivky, Pleščijivky, Illinivky a směrem na Dovhou Balku.
V pokrovském sektoru pokračovaly boje ve směru na Kučeriv Jar, Vilné, Dorožné, u Rodynského, Pokrovsku, Hryščiného, Novooleksandrivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného, Molodeckého a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském směru probíhaly boje u Oleksandrohradu a Berezového.
Jižní fronta: V huljajpolském směru se bojovalo u Rybného, směrem na Novou Zaporožiju, Dobropilliji, u Rivnopilije, Olenokosťantynivky, směrem na Cvitkové, Staroukrajinku a Čarivné.
V orichivském směru se Rusové snažili postupovat u Bilohirje.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský diktátor Vladimir Putin odsoudili americké plány na vybudování protiraketového systému Golden Dome a označili jadernou politiku Washingtonu za „nezodpovědnou“. Informuje o tom agentura Reuters. Ve společném prohlášení obou lídrů se uvádí, že americký projekt pozemního a kosmického systému zachytávání raket Golden Dome údajně ohrožuje globální strategickou stabilitu. Si a Putin zároveň kritizovali Spojené státy za ukončení poslední smlouvy, která omezovala jaderné arzenály Washingtonu a Moskvy. Podle Reuters dohoda vypršela v únoru poté, co americký prezident Donald Trump nereagoval na ruský návrh prodloužit omezení o další rok. Během současného summitu Čína a Rusko podepsaly také „Deklaraci o formování multipolárního světa a nového typu mezinárodních vztahů“. Setkání se koná týden poté, co Si Ťin-pching hostil v Pekingu Donalda Trumpa. Obě strany tehdy návštěvu hodnotily pozitivně, k konkrétním dohodám však bylo podle dostupných informací zveřejněno jen málo podrobností.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pravděpodobně omezí rozsah vojenských sil určených k ochraně členských států NATO. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom informovala agentura Reuters. V rámci NATO mají všechny členské země k dispozici vlastní síly, které lze v případě náhlého konfliktu či jiné vážné krize rychle nasadit – například „aktivovat“ při vojenském útoku na některý z členských států. Reuters uvádí, že přesné složení těchto sil je přísně střežené, Pentagon se však podle zdrojů rozhodl své závazky vůči alianci výrazně omezit. Trump, který NATO opakovaně označoval za „papírového tygra“ a v minulosti hrozil odchodem USA z aliance, je podle Reuters přesvědčen, že evropské státy mají převzít hlavní odpovědnost za bezpečnost kontinentu. Zároveň Reuters připomíná, že náměstek ministra obrany USA pro politiku Elbridge Colby veřejně uvedl, že Spojené státy v případě potřeby použijí k obraně členů NATO své jaderné zbraně, i kdyby „evropští spojenci převzali iniciativu v konvenčních silách“. Generální tajemník NATO Mark Rutte novinářům v Bruselu řekl, že aliance usiluje o „ukončení nadměrné závislosti na jednom spojenci“ v otázkách obrany. Dodal, že „to se dalo očekávat – a je to tak správně“.
Britský ministr obchodu Chris Bryant se omluvil za nešťastnou komunikaci vlády, která podle něj vyvolala dojem, že Londýn zmírňuje sankce proti Rusku. Zdůraznil, že žádná omezení se neruší a britská sankční politika zůstává „jednou z nejtvrdších na světě“. Píše o tom The Guardian. „Zvládli jsme to neobratně a je to zcela moje vina. Omlouvám se všem poslancům. Myslím, že jsme vyvolali nesprávný dojem o tom, co jsme se snažili udělat – snažili jsme se sankční režim posílit, ne oslabit,“ uvedl Bryant. Dříve se objevily informace, že britská vláda umožnila dovoz nafty a leteckého paliva vyrobených z ruské ropy, která byla zpracována ve třetích zemích. Ministr však tvrdí, že britské sankce se naopak zpřísnily. „Chci naprosto jasně říct, že náš sankční režim je dnes tvrdší než včera nebo minulý týden. Ve skutečnosti díky nařízení o Rusku z roku 2026 od dneška poprvé zakazujeme dovoz nejen uranu, ale také ruských ropných produktů zpracovaných ve třetích zemích. Nezrušili jsme vůbec žádné existující sankce,“ řekl Bryant. Ministr vysvětlil, že Spojené království zavádí omezení postupně. Vzhledem k obtížné situaci na Blízkém východě proto vláda podle něj vydala dočasnou cílenou licenci, která umožňuje pokračovat v dovozu nafty a leteckého paliva. „Tyto licence jsou dočasné a cílené. Budeme je pravidelně přezkoumávat a co nejdříve je pozastavíme. V důsledku všech opatření, která jsme přijali, bude na trhu méně ruské ropy, ne více. Rusko zchudne,“ zdůraznil Bryant.
Švédsko vybralo francouzský návrh FDI jako základ budoucích fregat protivzdušné obrany třídy Luleå, přičemž francouzská nabídka porazila britskou i španělskou konkurenci. Podle ministra obrany Påla Jonsona rozhodla především rychlost dodání, technická vyspělost a možnost sdílet náklady s Francií a Řeckem, které stejnou platformu již využívají nebo zavádějí. Čtyři švédské lodě mají být dodávány od roku 2030 tempem jedna fregata ročně. Výzbroj bude zahrnovat střely Aster 30 a CAMM-ER, zatímco švédský průmysl dodá klíčové domácí systémy, včetně protilodních raket RBS15, torpéd Tp47, radarů Sea Giraffe 1X a kanónů Bofors ráže 57 a 40 mm.
Litva podle tamních médií čelí tlaku Spojených států, aby umožnila tranzit běloruského potaše, což by fakticky znamenalo oslabení sankcí proti Minsku. Vilnius se tak může dostat před obtížné rozhodnutí mezi pokračováním tvrdé sankční politiky vůči Bělorusku a udržením americké vojenské přítomnosti na svém území. Kontextem je širší přehodnocování amerického rozmístění v Evropě, včetně plánovaného stažení části sil z Německa a zrušení nasazení dalších jednotek v Polsku. Litva se snaží Washingtonu vycházet vstříc zvýšenými obrannými výdaji, podporou amerických operací v oblasti Hormuzu i úhradou nákladů spojených s pobytem amerických jednotek, ale podle LRT to nemusí stačit.
Dnes se vzhledem k zahraniční návštěvě Vladimíra Putina v Číně, která je již jeho dvacátou pátou návštěvou v této zemi, zaměříme na to, jak se v pátém roce probíhající invaze na Ukrajinu rozvíjí ekonomická spolupráce těchto dvou zemí.
Klíčovou otázkou je dostavba plynovodu Síla Sibiře 2, který má alespoň částečně nahradit objem odběru, který dříve směřoval do Evropy. Plynovod, jehož plánovaná trasa vede od ložisek plynu na poloostrově Jamal, pokračuje přes západní Sibiř, prochází Mongolskem a končí v severní Číně, se stále ještě nezačal budovat, neboť je potřeba vyřešit následující otázky:
- Úhrada nákladů na výstavbu – Čína je ochotná financovat pouze úsek na svém území, na úsek v Rusku nehodlá prostředky uvolnit ani přímo, ani nepřímo, tedy prostřednictvím úvěrů poskytnutých čínskými komerčními bankami ruské straně. Rusko pak na takovouto investici nemá prostředky, takže není schopné realizovat výstavbu plynovodu vlastními silami.
- Cena odebíraného plynu – aktuální cena plynu v Evropě je v průměru 600 USD za 1000 metrů krychlových, společnost Gazprom nabídla dodávky plynu tímto plynovodem v ceně 258 USD za 1000 metrů krychlových. Jednou z podmínek Číny pro schválení výstavby Síly Sibiře 2 je ale to, aby Rusko dodávalo tímto plynovodem zemní plyn za cenu, která odpovídá vnitroruské, tedy v současnosti okolo 50 USD za 1000 metrů krychlových. Zde je potřeba připomenout, že vnitroruská cena je státem dotovaná, a export za stejnou cenu by byl pro Rusko prodělečný – což je logickou příčinou toho, že na tento čínský požadavek odmítá přistoupit.
- Výstavba trasy přes Mongolsko – mongolská vláda v současné době neplánuje žádné investice spojené s tímto plynovodem, a jakékoli práce spojené s výstavbou tak bude možné zahájit nejdříve v roce 2029. To odsouvá možné zahájení činnosti plynovodu až za rok 2035, což je pro Rusko, které potřebuje nahradit výpadek evropských odběratelů co nejdříve, velmi nepříjemná zpráva.
Vzhledem k výše uvedenému je budoucnost plynovodu Síla Sibiře 2 stále velmi nejistá, i když lze očekávat, že v souvislosti s probíhající návštěvou budou vydána prohlášení o tom, jak přípravné práce úspěšně postupují kupředu.
Celkově je Rusko na Číně stále více závislé, v současné době z ní importuje více než 90% technologií, neboť nákupy ze západních zemí jsou blokovány sankcemi. Ještě v minulém roce tento podíl činil přibližně 80%. Celkově představoval import z Číny v roce 2025 již 57% celkového ruského importu, v roce 2021 to pak bylo pouze 23%. Pro Čínu pak Rusko představuje obchodního partnera nízké důležitosti, neboď z celkového čínského exportu, který byl v roce 2025 na úrovni 5 bilionů USD, směřoval do Ruska export pouze v hodnotě 228 miliard USD. V letošním roce se pak tyto trendy dále posílily, a tak není vyjednávací pozice Ruska vůči Číně příliš silná.
Izrael: Po zprávách o podezření na útok autem u osady Ofra na Západním břehu IDF oznámilo, že incident nebyl vyhodnocen jako teroristický útok. Podle armády šlo o slovní konflikt mezi izraelským a palestinským řidičem, během kterého palestinský řidič srazil izraelského civilistu vozidlem. Izraelský civilista utrpěl lehká zranění a byl na místě ošetřen záchranáři. Palestinský řidič se později sám přihlásil úřadům.
Premiér Benjamin Netanjahu ve výjimečné kritice odsoudil ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira za zveřejnění videa, na kterém se vysmívá zadrženým aktivistům z flotily směřující do Gazy. Zároveň uvedl, že nařídil jejich co nejrychlejší deportaci. Netanjahu prohlásil, že Izrael má právo bránit „provokativním flotilám podporovatelů Hamásu“ ve vstupu do svých teritoriálních vod a v dosažení Gazy. Zároveň ale dodal, že Ben Gvirovo zacházení s aktivisty neodpovídá izraelským hodnotám a normám. Doplnil, že příslušným úřadům nařídil urychlit deportaci „provokatérů“.
Intenzita izraelských úderů v Pásmu Gazy v poslední době roste. IDF uvedla, že během noci provedla tři útoky – dva leteckými stíhačkami a jeden pomocí dronů. První zásah cílil na dům rodiny Abu Šamala v uprchlickém táboře Al-Bureidž ve střední části Pásma Gazy, a to po předchozím varování k evakuaci („klepnutí na střechu“). Druhý útok zasáhl budovu v blízkosti lékárny Abu Leila ve čtvrti Nasser v západní části města Gaza. Třetí úder mířil na policejní stanoviště Hamásu v oblasti Mavási u Chán Júnisu na jihu Pásma, tentokrát pomocí dronu. Podle dostupných informací si útoky nevyžádaly oběti na životech, pouze zranění. Po zásahu zůstal zničen čtyřpatrový dům rodiny Abu Šamala v táboře Al-Bureidž. Palestinské kanály navíc informovaly o evakuačním varování pro dívčí základní školu v táboře Al-Maghází ve střední části Pásma Gazy.
Libanon: IDF v pondělí uvedlo, že v oblasti Týru na jihu Libanonu zasáhlo zařízení na výrobu zbraní Hizballáhu, které bylo podle nich umístěno v budově dříve sloužící jako civilní klinika, jen několik metrů od mešity. Podle IDF po útoku zaznamenaly sekundární exploze, což má naznačovat přítomnost munice nebo zbraní uvnitř objektu. Armáda zároveň zopakovala dřívější tvrzení, že Hizballáh využívá civilní infrastrukturu k vojenským účelům. Připomněla také jiný nedávný zásah v jižním Libanonu, kdy měl být v civilní budově umístěn sledovací systém této organizace.
Sýrie: Syrská protidrogová správa oznámila zabavení 25 milionů tablet captagonu ukrytých v keramických kontejnerech a zadržení sedmi členů mezinárodní drogové sítě včetně jejího vůdce. Podle úřadů měla být zásilka určena k pašování do zahraničí. Ministerstvo vnitra zároveň uvedlo, že překazilo další pokus o pašování captagonu do Jordánska, tentokrát pomocí dálkově řízených balónů. Současně se jednotky syrské armády účastní vojenského cvičení EFES 2026 v Turecku. Cílem je posílení mezinárodní vojenské spolupráce, zlepšení koordinace s armádami partnerských zemí a získání praktických zkušeností pro další modernizaci syrských ozbrojených sil.
Mluvčí prezidentské skupiny odpovědné za realizaci dohody z 29. ledna se Syrskými demokratickými silami (SDF), Ahmad al-Hilálí, oznámil, že ve čtvrtek vyrazí z Kamyšlí v provincii Hasaka konvoj s přibližně 1 500 rodinami vysídlených obyvatel směřujících do oblasti Afrínu v provincii Aleppo. Podle něj byla zároveň zrušena omezení návratu obyvatel Afrínu a lidé, kteří stále pobývají v Hasace, se mohou vrátit kdykoli. Syrské úřady se navíc snaží ještě před svátkem Íd al-adhá propustit zadržené členy SDF a pokračují v jednání o návratu osob odvezených do Iráku zpět do Sýrie.
Demokratická republika Kongo (DRC): Útoky bojovníků Islámského státu (IS) proti křesťanům v oblasti Biakato a okolí pokračují:
- U Biakata byli zabiti křesťané; jejich motocykly byly spáleny.
- Další křesťané byli zabiti mezi Biakatem a Luembou. Zároveň byly spáleny tři domy a jeden motocykl.
Celkem bylo podle dostupných informací zabito přibližně 50 křesťanů.
Niger: Ve středu 20. května 2026 džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámili dobytí vojenského tábora v oblasti Kirtachi, nedaleko řeky Niger River. Před tím, 14. května zaútočili bojovníci JNIM na ženijní jednotku armády v regionu Tillabéri poblíž hranice s Mali, v době stavby mostu. Podle zpráv zahynulo 57 vojáků a základna byla zcela zničena; jde o jeden z největších útoků od loňského února. JNIM rovněž uvedla, že provedla minometný útok na armádní základny v oblasti Garmoua v regionu Tillabéri.
Mali: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) zapálili několik osobních minibusů, automobilů a autobusů na silnici mezi Bamakem a Siby.
V oblasti u Farady na trase RN5 (směr Kouremalé u hranice s Guineou) bylo 19. května zachyceno asi tucet spálených vozidel; satelitní data NASA FIRMS zároveň potvrdila tepelnou aktivitu v místě incidentu.
V rámci deklarované kampaně za „úplné osvobození Azavadu“ (sever Mali) byly jako další cíle označeny města Gao a Timbuktu. Skupina Fronta za osvobození Azavadu (FLA) zároveň deklaruje záměr vytlačit malijskou armádu (FAMa) i ruské síly z celé oblasti Azawad. V jiné části země vyhrožují příslušníci provládních milic „Dozo“ komunitě Fula people, což dále zvyšuje napětí mezi místními skupinami.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že i ruská historická paměť umí být občas tak konzistentní, až by z toho jeden dostal závratě. V Tuvě totiž tamní parlament zřídil Řád Subedeje, který má být druhým nejvýznamnějším regionálním vyznamenáním a podle místních představitelů má oceňovat i účastníky války proti Ukrajině za „obranu vlasti“, odvahu a ochranu ruských zájmů. Což je krásné už samo o sobě, protože Subedej byl mongolský vojevůdce a v roce 1223 rozdrtil vojska ruských knížat na řece Kalce. Sám fakt, že si dnešní Rusko pro vyznamenání „obránců vlasti“ vybere chlapa, který kdysi ruská knížectví vojensky převálcoval, je asi tak logický, jako udělovat Velkokříž za vypálení Moskvy. Jen drobná historická korekce pro puntičkáře… jasně, není spolehlivě doloženo, že Subedej osobně velel dobytí Moskvy v roce 1238, ale jeho západní tažení je s mongolskou invazí do Rusi a vypálením Moskvy úzce spojené. Je v tom vlastně všechno, co na pozdním putinismu milujeme. Kult „historické velikosti“, nulová sebereflexe a schopnost proměnit i dávnou porážku od cizího dobyvatele v vlastenecký merch pro současnou agresi. Kdyby tohle psal satirik, řeknou mu, že už to přehání. Jenže tohle je Rusko. Tam si řád po muži, který kdysi přejel ruské knížata jak stepní parní válec, opravdu pověsí na hruď vojákům, kteří mají údajně bránit ruskou civilizaci.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
