(3 298 slov, doba čtení 17 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 25. května pokračovalo Rusko v sérii rozsáhlých dronových útoků, když proti Ukrajině nasadilo 262 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija ze směrů Orel, Kursk, Šatalovo, Brjansk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z okupovaného Krymu. Útok byl zahájen již v podvečer a probíhal ve více vlnách, přičemž zasáhl severní, východní i jižní část země. Podle předběžných údajů bylo do 8:00 zneškodněno 246 bezpilotních prostředků, zatímco zásahy 10 útočných dronů byly zaznamenány na devíti lokalitách a trosky sestřelených cílů dopadly na dalších sedmi místech.
Během poslední noci Rusko uvedlo zneškodnění 173 ukrajinských bezpilotních prostředků nad svým územím, aniž by zveřejnilo jejich celkový počet. Útoky zasáhly mimo jiné oblast Jaroslavle, kde byly drony zachyceny při přiblížení k městu a podle místních úřadů došlo k lehkému zranění jedné osoby v důsledku pádu trosek. Dočasně byl omezen provoz na komunikacích směrem na Moskvu. Současně okupační úřady hlásí výpadky elektrické energie v devíti okresech Chersonské oblasti po ukrajinských útocích.
Obléhání zůstává jednou z nejnákladnějších forem boje a z čistě vojenského hlediska je obvykle výhodnější se mu vyhnout, obejít město, rozbít jeho zásobování a dusit ho z větší vzdálenosti, ještě než se boj přenese do ulic. Jenže válka se nevede v laboratorních podmínkách a politické cíle, tlak na tempo operací i samotný terén často útočníka dotlačí k tomu, aby přijal i takový typ boje, který by za normálních okolností odmítl. Obránce naopak usiluje o pravý opak, tedy vtáhnout protivníka do stísněného prostoru, rozdrobit jeho útočné sestavy a zbavit ho výhod, které má v otevřeném terénu. Město ale samo o sobě útočníkovy výhody nemaže, jen je stlačuje a komplikuje jejich použití. Moderní průzkum, drony, termovize a přesně naváděná palba totiž část této tradiční obranné výhody znovu oslabily. Hustá zástavba sice omezuje manévr i použití techniky, zároveň ale vytváří předvídatelné trasy pohybu, zranitelnou logistiku a nové cíle pro průzkumně úderný řetězec. Dronová válka přitom nezměnila základní logiku obléhání, ale zásadně smazala rozdíl mezi frontou a týlem, protože obě strany dnes mohou levně a trvale zasahovat logistiku hluboko za linií dotyku. Moderní městský boj se tak stále víc mění v soutěž o to, komu se dřív zhroutí operační dosah a schopnost zásobovat vlastní jednotky. Strana s rozptýlenější a pružnější logistikou má v takovém souboji výhodu, zatímco ta, která je závislá na pravidelném a předvídatelném pohybu, se pod tlakem dříve láme. Všechno se nakonec vrací k jednoduché věci. Obránce se snaží stáhnout široký obkličovací oblouk útočníka do úzkého a drahého prostoru, kde se poměr nákladů obrátí proti němu. Drony tento tlak zesilují v celé hloubce bojiště, ale mají svůj nepřekročitelný limit. Mohou území učinit neobyvatelným a dočasně neudržitelným, ale samy o sobě ho obsadit nedokážou. Potlačení není totéž co kontrola.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo u Veterinarného, směrem na Ternovou, u Staryce, směrem na Ochrimivku a u Fyholivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se Rusové pokusili o postup u Novoosynového.
V lymanském směru pokračovaly boje u Drobyševého, Stavek, Lymanu, Jampilu a Dibrového.
Ve slavjanském sektoru probíhaly střety u Zakitného, směrem na Kryvou Luku, u Riznykivky a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru pokračovaly boje u Nykiforivky.
Doněcká fronta: kosťantynivském směru okupanti tlačili u Pleščijivky, Ivanopilije, v Kosťantynivce, u Iljinivky a Rusyn Jaru.
V pokrovském směru se bojovalo u Toreckého, směrem na Kučeriv Jar, Bilycké, Ševčenko, u Rodynského, Hryščiného, Novooleksandrivky, Udačného, Molodeckého, Muravky a u Novopavlivky.
V oleksandrivském sektoru Rusové útočili ve směru na Velykomychajlivku a u Ternového.
Jižní fronta: V huljajpilském směru pokračovaly boje ve směru na Nové Záporoží, Pryluky, u Olenokosťantynivky a směrem na Verchní Tersu, kterou Rusové opět ostřelují, ačkoli v ní před čtyřmi dny vyvěsili svou vlajku. Další bojové akce probíhaly směrem na Cvitkové, u Staroukrajinky, směrem na Hirké, u Zaliznyčného a směrem k Čarivnému.
Na záporožském směru se objevují zprávy o ukrajinském lokálním protiútoku jižně od Záporoží, který měl využít problémů ruského zásobování a vést k opětovnému ovládnutí Stepnohirska. Pokud se tyto informace potvrdí, šlo by o citelný zásah do ruské pozice v tomto sektoru, protože Stepnohirsk má význam nejen jako předsunutý opěrný bod, ale i jako prostor, z něhož lze ohrožovat další ruské postavení směrem na Kamjanske. Podle dosavadních indicií nejde o začátek nějaké široce pojaté ukrajinské ofenzivy, ale spíše o omezenou operaci s jasně vymezeným cílem, tedy zatlačit okupanty z výhodných pozic a vrátit vývoj na tomto úseku zhruba o mnoho měsíců zpět. Právě to by ale samo o sobě nebylo málo, protože i lokální ztráta pracně budovaného postupu je pro ruské velení nepříjemná, zvlášť v situaci, kdy se fronta na jihu dlouhodobě vyznačuje spíše pomalým a draze vykoupeným posunem. Zatím je však potřeba zachovat opatrnost, protože informací je stále málo a teprve v dalších dnech bude jasné, zda Ukrajinci skutečně dosáhli trvalejšího zisku, nebo jen využili dočasného chaosu v ruském týlu k omezenému, ale dobře načasovanému úderu.
V orichivském směru okupanti tlačili u Bilohirje, Stepnohirsku a směrem na Prymorské.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajina v červnu zahájí rozsáhlou vojenskou reformu zaměřenou na spravedlivější odměňování, stabilizaci personálu a posílení smluvního systému v ozbrojených silách. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že hlavní směry reformy byly dohodnuty v dubnu mezi vojenským vedením a vládou, přičemž finální parametry mají být schváleny v květnu. Klíčovou změnou bude nový systém platů, který má více zohledňovat skutečné bojové nasazení, velitelské zkušenosti, výkon a míru rizika. Minimální odměna pro pozice v týlu má činit nejméně 30 000 hřiven, zatímco vojáci na frontě mají dostávat výrazně vyšší částky. Zvláštní důraz bude kladen na pěchotu, která nese hlavní tíhu obrany frontové linie; pro tyto jednotky mají vzniknout speciální kontrakty s platbami od 250 000 do 400 000 hřiven podle bojového výkonu. Reforma má zároveň upravit pravidla náboru, jasněji vymezit délku a podmínky služby a umožnit postupnou demobilizaci části dříve mobilizovaných vojáků podle stanovených časových kritérií.
Kanadou vedená mnohonárodní brigáda NATO v Lotyšsku dosáhla plné operační připravenosti, čímž se posiluje alianční odstrašení na východním křídle. Jednotka sdružuje vojáky ze 14 zemí a její cílový stav činí přibližně 3500 osob, z nichž Kanada jako vedoucí stát poskytuje asi 2200 vojáků včetně vrtulníkového praporu s CH-146 Griffon a CH-147 Chinook a průzkumné letky. Druhý manévrový prapor mají v rotaci zajišťovat Dánsko a Švédsko, zatímco Itálie, Polsko a Španělsko přispívají mechanizovanými rotami. Významnou roli sehrálo Švédsko, které jako nový člen NATO v roce 2025 nasadilo do Ādaži zhruba 600 vojáků s BVP CV9040, protiletadlovými systémy LVKV 90, tanky Strv 122 a houfnicemi Archer pro mnohonárodní dělostřelecký prapor. Brigáda dosáhla počáteční připravenosti během cvičení Oak Resolve v roce 2025, plně nasazena je však až nyní. Kanada zároveň investuje stovky milionů eur do infrastruktury v Ādaži, Cēre a Lielvārde.
Bundeswehr v dubnu 2026 zaznamenal další růst zájmu o službu i počtu nově přijatých vojáků. Ministerstvo obrany evidovalo přibližně 28 800 žádostí o vojenskou kariéru, což je meziročně o 21 % více, a přijalo asi 9500 uchazečů, tedy o 11 % více než v dubnu 2025. Celkový počet vojáků tak vzrostl na zhruba 185 900, meziročně o více než 3400 osob, zatímco počet dobrovolně sloužících a krátkodobých kontraktních vojáků dosahuje asi 13 100. Růst zapadá do cíle navýšit Bundeswehr do roku 2031 na přibližně 203 000 vojáků, přesto však zůstávají zásadní strukturální problémy. Armáda stárne, průměrný věk vojáků se zvýšil z 32,4 roku v roce 2019 na 34 let v roce 2024, a vysoká zůstává i míra odchodů během zkušební doby. Z vojáků přijatých v roce 2023 odešlo během prvních šesti měsíců služby 27 %, většinou na vlastní žádost. Dlouhodobá ambice Berlína je přitom ještě výrazně vyšší: do roku 2035 chce dosáhnout celkem 460 000 vojáků, včetně 260 000 aktivních příslušníků a 200 000 záložníků.
V Německu byl představen první vyrobený Eurofighter standardu Tranche 4 určený pro Luftwaffe. Jednomístný letoun s výrobním číslem GS0115 byl ukázán během Airbus Defence Summit v Manchingu u Mnichova a představuje první stroj z programu Quadriga, v jehož rámci Berlín v roce 2020 objednal 38 letounů. Dodávky této série mají probíhat v letech 2025–2030 a zahrnovat 31 jednomístných a sedm dvoumístných letadel. Podle Airbusu už bylo ve finální montáži dokončeno několik strojů Tranche 4, ale představený letoun zatím neabsolvoval první let, který se očekává v nejbližších týdnech. Německo zároveň plánuje další výrazné rozšíření flotily Eurofighterů: kromě 38 letounů Quadriga chce pořídit dalších 55 strojů jako náhradu za stíhací bombardéry Tornado IDS a v roce 2025 objednalo také 20 Eurofighterů Tranche 5 pro elektronický boj a průzkum jako náhradu za Tornado ECR. Celkově tak Eurofighter zůstává jedním z hlavních pilířů modernizace německého taktického letectva vedle nákupu F-35.
Francouzská armáda začne vybavovat obrněná vozidla Griffon systémem DEMAIA, který využívá umělou inteligenci k automatické detekci objektů a cílů v okolí vozidla. Cílem je snížit kognitivní zátěž posádek při pozorování bojiště a umožnit jim soustředit se na úkoly s vyšší operační hodnotou. Modul DEMAIA, vyvinutý v rámci projektu AI-Assisted Military Vehicle Detection, již prošel úspěšnými zkouškami a od letošního roku má být postupně instalován na verze VTT pro přepravu vojáků a VOA pro dělostřelecké pozorování. Francie tím rozšiřuje využití umělé inteligence v pozemních silách, kde má AI pomoci nejen s detekcí, ale také s přesnější palbou, prediktivní údržbou techniky, výcvikem, robotizací jednotek v rámci projektu PENDRAGON a zpracováním dat pro velení a řízení.
Jak se již stalo tradicí této ekonomické rubriky, v pondělí vám opět přinášíme týdenní svodku naší pořární hlídky, která sleduje lokální zadýmení (jeden z oficiálních termínů, používaných ruskými sdělovacími prostředky) v prostorech ruských rafinerií a dalších provozech spojených s ruským ropným sektorem.
Na úvod je potřeba zmínit, že se v průběhu minulého týdne objevilo mnoho odhadů stupně poškození ruských rafinerií, jednotlivé odhady se pohybovaly od 25% až téměř ke třetině celkového zpracovatelského výkonu rafinerií. Vzhledem k tomu, že cílem útoku byly v posledních týdnech především velké rafinerie v centrálním Rusku, které se zaměřují na produkci benzínu, což nutně naruší zásobování, a první příznaky tohoto naršení již můžeme sledovat na okupovaném Krymu, kde již na některých čerpacích stanicích není palivo k dispozici vůbec, a na jiných umožňují natankovat pouze 20 litrů benzínu.
Je ale příliš brzy na to, aby bylo možné sledovat širší narušení dodávek paliv, to nastane až v okamžiku, pokud se současná intenzita ukrajinských útoků udrží i po několik následujících týdnů. Do té doby doporučujeme našim čtenářům trpělivost, neboť i velmi spektakulární požáry mohou vést k pouze krátkodobým škodám, pokud bylo zasaženo zařízení, které je možné opravit v řádu dnů až týdnů.
Příkladem neúspěšného útoku může být ten, který proběhl v noci na 19.5. na jaroslavskou rafinerii JANOS. O úspěšném zásahu jiného objektu v rámci tohoto útoku se zmiňujeme níže, samotná rafinerie ale zasažena nebyla, nebo byly způsobené škody pouze nepatrné.
K opětovnémů útoku na rafinerii Jaroslavl pak došlo v noci na 22.5. Byl potvrzen zásah rafinerie a následný požár v jejím areálu, ten se ale pravděpodobně podařilo brzy uhasit, neboť zásah nebyl potvrzen satelitními snímky ze systému detekce požárů FIRMS. I tento útok tak způsobil spíše menší škody.
Potvrzeným úspěšným ukrajinským útokem na ruskou rafinerii byl ale jednoznačně ten, ke kterému došlo v noci na 20.5. Zasažena byla rafinerie Kstovo, což je sedmá největší rafinerie v Rusku, která již byla navíc poškozena předchozím útokem, který proběhl 18.5. Rafinerie byla cílem útoku již poněkolikáté, a to v dubnu 2026 a čtyřikrát v průběhu roku 2025. Při tomto útoku byla zasažena destilační kolona ELOU-AVT-6, což vyřadí z provozu značnou část kapacity rafinerie nejméně na dobu několika týdnů.
Již následující noc pak byl proveden další úspěšný útok, tentokrát na rafinerii, která se nachází u města Syzraň v Samarské oblasti. Syzraňská rafinerie je jednou z menších ruských rafinerií (zpracovatelský výkon v roce 2024 dosahoval 8,9 milionu tun ropy), je ale také jednou z rafinerií zaměřených na produkci benzínu nebo leteckého petroleje, takže výpadek této produkční kapacity je v současné situaci pro Rusko značně nepříjemný.
Vrátíme se ještě k útokům z předchozího týdne. Bylo potvrzeno, že rafinerie v Rjazaňi a Moskvě zcela přerušily výrobu, což značně zkomplikuje zásobování centrálního Ruska.
Detailní satelitní snímky aké ukázaly rozsah poškození Rjazaňské rafinerie. Pátá největší ruská rafinerie, a jedna z nejdůležitějších, pokud bereme v potaz rafinerie zaměřené na produkci benzínu, byla poškozena z 90 až 100%, a obnova byť jen částečného provozu této rafinerie tak bude značně náročná.
Nyní se zaměříme na ruskou přepravní infrastrukturu. V rámci útoku na rafinerii v Jaroslavli, o kterém jsme se již zmiňovali, byla zasažena i přečerpávací stanice Semibratovo, označovaná i jako Jaroslavl-3. Podle pozdějších záběrů z místa útoku se požár rozšířil na čtyři zásobníky ropných produktů v areálu této přečerpávací stanice. Semibratovo je jednou z uzlových přečerpávacích stanic, jejíž provoz umožňuje zásobování Moskevské oblasti, a její poškození tak zkomplikuje situaci v tomto regionu.
V noci na 24.5. byl pak proveden útok na přečerpávací stanici Vtorovo, která se nachází u vesnice Marjinka ve Vladimirské oblasti. Stanice slouží pro součást systému produktovodů, které dopravují motorovou naftu do okružního produktovodu v Moskevské oblasti, ze kterého jsou následně zásobovány sklady a čerpací stanice v regionu.
Jednou z příčin narušení zásobování poloostrova Krym, o kterém jsme se zmiňovali v úvodu, je také zvýšení intenzity útoků ukrajinských dronů na silniční dopravu v koridoru podél Azovského moře, který představuje jednu z hlavních zásobovacích tras na poloostrov. Cílem ukrajinských útoků jsou primárně nákladní automobily a cisternové vozy, v dosahu útoků je již nyní celá trasa autostrády R-280 od Doněcku až po samotný Krym.
Ukrajinské drony ale nezanedbaly ani železniční dopravu, 24.5. byl ve Lgovském okrese Kurské oblasti zasažen cisternový vlak přepravující propan. V důsledku útoku dvou dronů vypukl na místě požár, lokální administrativa také evakuovala přilehlou oblast z důvodu rizika výbuchu plynu.
Ušetřena nebyla ani infrastruktura exportních terminálů, v noci na 23.5. byla zasažen terminál Grušova, který se nachází v blízkosti Novorossijsku. Podle satelitních záběrů byla zasažena jak přístavní infrastruktura, tak i sklad paliv, který náleží k tomuto terminálu.
Následující noci byl pak zasažen terminál Tamaňněftěgaz, který se nachází u vesnice Volna v Krasnodarském kraji. Tento terminál je využíván jak pro export ropy, tak vzhledem k poloze i k zásobování Krymu a Černomořské flotily, a jeho poškození dále zkomplikuje zásobování poloostrova. Připomeňme, že k předchozímu útoku na tento terminál s využitím dronů FP-1/2 došlo v noci na 13.5.
Izrael: Sebevražedný dron, který dnes zasáhl severní pohraniční komunitu Šomera, explodoval poblíž zastávky školního autobusu, uvádějí izraelská média. Na snímcích z místa je vidět poškození zastávky na hlavní silnici v obci. Zranění nejsou hlášena.
Po vyšetřování IDF upřesnila, že dron, který dnes zasáhl dům v severním městě Metula, nebyl výbušný, ale mělo se jednat o bezpilotní letoun (UAV). Armáda uvedla, že na místo byly vyslány jednotky spolu s dalšími bezpečnostními složkami. UAV jsou větší, vojensky řízené bezpilotní prostředky, na rozdíl od menších komerčních dronů, které lze upravit k nesení výbušnin. Podle armády Hizballáh v incidentu vypustil tři UAV — jeden dopadl v Metule, druhý spadl na izraelském území u hranice s Libanonem a třetí v oblasti, kde operovaly jednotky na jihu Libanonu. Ve všech případech nebyla oficiálně hlášena zranění.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) vydala naléhavou výzvu k evakuaci obyvatel Rašídíje na jihu Libanonu. Krátce poté následovaly série izraelských náletů a útoků dronů na několik oblastí v jižním Libanonu, včetně Ghandúríje, Mášúku u Tyru, Frounu, Sultáníje a uprchlického tábora Rašídíja. Zasaženy byly také budovy v Burdž aš-Šamálí, na které armáda předtím upozornila. Silné bombardování pokračovalo také ve městě Tyr a v Nabátiji.
Arabské zdroje zaměřené na OSINT uvádějí, že pozemní síly IDF v posledních dnech postoupily na dvou místech na jihu Libanonu. První postup byl zaznamenán u vesnice Yohmor al-Šakíf severně od řeky Litani a západně od Beaufortu, druhý pak v oblasti Hadátha.
Íránský web napojený na tzv. šíitskou osu zveřejnil přehled 252 útoků Hizballáhu pomocí útočných dronů mezi 19. březnem a 23. květnem. Podle analýzy směřovalo 215 útoků na pozice izraelské armády v jižním Libanonu a 37 přímo na cíle v Izraeli. Nejčastěji zasaženými oblastmi byly al-Bajjáda u pobřeží, Kantara, Tajba, Rašaf, Zawtar a Bint Džbejl. Hizballáh podle zprávy soustředil operace na tři hlavní osy, aby zpomalil postup izraelských sil — podél pobřeží, v okolí řeky Litani a v prostoru Rašaf–Hadátha–Bint Džbeil. Hlavním cílem útoků byly tanky Merkava (81 zásahů), následované obrněnými a ženijními vozidly. Terčem se staly také systémy protivzdušné obrany Iron Dome, rušičky a průzkumná technika. Analýza uvádí, že Izrael usiluje o rychlý postup a ničení infrastruktury v jižním Libanonu, zatímco Hizballáh se snaží pomocí levných FPV dronů vyřazovat techniku a zvyšovat izraelské ztráty i náklady. Podle zprávy jde o součást íránské strategie asymetrického boje založené na „jednoduchých, levných a malých“ prostředcích.
Jordánsko: Od začátku 39 denní války je na letecké základně prince Faisala bin Abdulazize v Jordánsku pozorována výrazně zvýšená přítomnost amerických vojenských sil. Zároveň se zdá, že základna dále rozšiřuje své zařízení a infrastrukturu s cílem posílit podporu a dlouhodobější působení amerických jednotek.
Írán: Zpravodajské zdroje na základě satelitních snímků ze 24. května uvádějí, že Íránské síly vyčistily pět vstupů do podzemní raketové základny v Laristánu v provincii Fárs, která byla během války těžce poškozena.
Íránská média uvádějí, že íránské síly sestřelily nad Perským zálivem „nepřátelský dron“ pomocí nového systému protivzdušné obrany označovaného jako „Araš-e Kamangir“. Zásah měl být proveden systémem s „utajenými schopnostmi“ a podle zpráv měl sloužit jako vzkaz, že „žádný stealth dron nepronikne do vzdušného prostoru Perského zálivu“. Íránští představitelé tvrdí, že incident dokládá jejich pokračující kontrolu a obranu vzdušného prostoru v oblasti.
Sudán: Velké kolony nepřátelských jednotek Sil rychlé reakce (RSF) s technickými vozidly a pickupy převážejícími modré barely, pravděpodobně s palivem a logistickým materiálem, byly nedávno zachyceny při přesunu z jihovýchodní Libye směrem k súdánské hranici. Záběry naznačují další rozsáhlé zásobování proudící z Libye do Súdánu v době, kdy se boje dále stupňují.
Mali: Celkem 154 malijských vojáků (FAMa), včetně pěti důstojníků ze společných taktických skupin „Fantom“ a „Bamuguti“, spolu s vojáky z Nigeru dokončilo po tříměsíčním výcviku kurz v horské komandové škole Eğirdir v Turecku. Během výcviku se zaměřili na boj v městském prostředí, reakce na přepady a taktické operace.
Dne 24. května 2026 proběhly v Talahandaku v regionu Kidal Region další protesty proti údajným zločinům malijské armády a ruského Afrického korpusu vůči civilistům v Azavadu. Demonstranti zároveň opětovně odsoudili použití zakázané kazetové munice během nedávných operací v regionech Kidal a Timbuktu. Dále pak džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila smrt nejméně 12 členů provládních milicí dozo a ukořistění několika kusů lehkých i těžkých zbraní a deseti motocyklů. Podle jejich tvrzení byl při útoku na velitelství milicí ve městě Logo ve čtvrtek 21. května 2026 zničen také jeden vůz milice.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že prodat Explosii v situaci, kdy jí rostou tržby, rozšiřuje výrobu a vyrábí zboží, po kterém je v Evropě hlad jak po toaletním papíru v covidu, je zhruba stejně geniální nápad jako zaříznout husu, protože vás štve, že pořád snáší zlatá vejce a ještě si dovoluje investovat do husníku. Andy sice hned vysvětluje, že by se výnos z případného prodeje hodil na vojenské investice a že si stát ohlídá strategické zájmy, jenže právě to je na tom nejkrásnější. Explosia podle dostupných údajů loni zvýšila tržby z prodeje výrobků o 30 procent na 1,822 miliardy korun, zároveň dál rozjíždí investice do navýšení výroby bezdýmných prachů a munice a letos oznámila i plán výrazně zvýšit produkci některých třaskavin včetně TNR až na 300 tun ročně. Se Synthesií už má navíc memorandum o spolupráci na rozšíření výroby a mluvilo se až o dvoumiliardových investicích do konce roku 2026. A člověka tak napadá, že když už jsme v té kreativní fázi, proč rovnou neprodat VOP a nepoužívat Pandury jako školní autobusy, LOM nepřenechat Amazonu, aby učil piloty rozvážet balíčky drony, a kasárna přestavět na startovací byty, protože když budeme parafrázovat Cimrmana, tak ve Vyškově by přece chtěl žít každý. To už by aspoň mělo tu výhodu, že by se z obranné politiky konečně přestalo jenom dělat divadlo a začala by se rovnou provozovat fraška.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
