(2 749 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 26. května provedlo Rusko kombinovaný útok proti Ukrajině s nasazením dvou balistických raket Iskander-M a 122 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija. Rakety byly odpáleny z Rostovské oblasti a okupovaného Krymu, zatímco drony startovaly z více směrů včetně Kurské, Brjanské a Orelské oblasti a Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů do 8:30 zneškodnila 111 bezpilotních prostředků, zatímco informace o zachycení balistických raket nebyla upřesněna. Bylo zaznamenáno devět zásahů útočnými drony a raketami na celkem 11 lokalitách, přičemž trosky sestřelených UAV dopadly na dalších třech místech.
Ruská armáda zasáhla 25. května balistickou raketou Iskander sklad Světového potravinového programu OSN (WFP) v Dnipru, kde byly uskladněny humanitární zásoby určené pro obyvatele frontových oblastí Ukrajiny. Podle WFP bylo zničeno množství potravin, které by vystačilo přibližně pro 130 tisíc lidí, přičemž hodnota ztracené pomoci dosahuje asi 1,4 milionu dolarů. Organizace zveřejnila fotografie s průrazem střechy skladového objektu i rozsáhlým poškozením uvnitř budovy, včetně zničených palet s konzervami a dalšími zásobami. Jde už o druhý útok na stejný sklad – v listopadu 2025 byl poškozen při útoku bezpilotního prostředku. Zástupce WFP na Ukrajině Richard Ragan uvedl, že organizace za posledních 18 měsíců zaznamenala více než 84 incidentů zaměřených proti skladům, vozidlům a distribuční infrastruktuře humanitární pomoci. WFP současně připomněl, že útoky na humanitární a civilní infrastrukturu představují porušení mezinárodního humanitárního práva. Úder navíc přišel jen několik dní po dalším raketovém zásahu humanitárního skladu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Dnipru, při němž byly zničeny stovky palet pomoci určené pro civilisty v postižených regionech.
Zobrazený graf ukrajinského generálního štábu o sestřelených dronech patří k těm zrádnějším, protože při letmém pohledu může vyvolat dojem, že ukrajinská obrana slábne. Ve skutečnosti ale spíš ukazuje, jak rychle přestávají jednoduché metriky stačit na popis dnešní dronové války. Počet hlášených sestřelů sice třetí měsíc v řadě klesá, jenže současně dál roste samotný objem ruského nasazení. To tedy nemusí znamenat, že by Ukrajina byla méně schopná se bránit, ale spíš to, že Rusové mění strukturu útoků, zvyšují počet prostředků ve vlně a stále víc spoléhají na zahlcení obrany. Absolutní číslo sestřelených dronů pak samo o sobě ztrácí vypovídací hodnotu. Důležité už není jen to, kolik kusů obrana sundá, ale kolik jich bylo vypuštěno, kolik jich skutečně proniklo k cíli a jaký efekt útok reálně měl. Jinými slovy, ten graf neukazuje uklidnění situace, ale spíš další důkaz, že ruská dronová kampaň dál roste do rozměrů, které se do jedné jednoduché statistiky vejdou už jen velmi špatně.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo směrem na Hraniv, Izbycké, Starycu, Hrafské, Lyman, Ochrimivku, Koloďazné a Radkivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru Rusové tlačili u Kupjansku, směrem na Podoly, Kivšarivku, u Novoosynového a Borivské Andrijivky.
V lymanském sektoru se bojovalo u Novovodjaného, směrem na Novomychajlivku, u Novoselivky, směrem na Drobyševe, u Stavek, Jampilu, Dibrového a Ozerného.
V slavjanském směru pokračovaly boje směrem na Zakitné a Kryvou Luku, okupanti postupovali u Riznykivky a další boje probíhaly ve směru na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se okupanti snažili postupovat u Minkivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Pleščijivky, Ivanopilije, v Kosťantynivce, u Iljinivky a směrem na Mykolajpil.
V pokrovském sektoru probíhaly střety u Šachového, směrem na Kučeriv Jar, Vilné, Bilycké, u Zatyšku, směrem na Ševčenko, u Rodynského, Hryščiného, Novooleksandrivky, směrem na Serhijivku, u Udačného a Novopavlivky.
V oleksandrivském směru Rusové zaútočili u Verbového.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru pokračovaly boje u Zlahody, Rybného, směrem na Nové Záporoží, Dobropiliji, Pryluky, Verchní Tersu, Cvitkové, u Olenokosťantynivky, Staroukrajinky, Zaliznyčného a směrem na Čarivné.
V orichivském směru Rusové útočili u Bilohirje, Novoandrijivky a Ščerbaků. Ukrajinské ozbrojené složky nadále pokračují v protiofenzivě u Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Evropská unie a několik evropských států reagovaly na nové ruské hrozby vůči Kyjevu koordinovaným diplomatickým tlakem a předvoláním ruských diplomatických zástupců. Moskva v pondělí vyzvala zahraniční diplomaty a další cizince k opuštění ukrajinské metropole s odůvodněním, že ruská armáda zahajuje „systematické útoky“ na Kyjev jako odvetu za ukrajinský úder na okupovaný Starobilsk. Ruské velvyslance či chargé d’affaires si následně předvolaly například Německo, Nizozemsko a Norsko, zatímco Evropská služba pro vnější činnost označila ruské výhrůžky za „nepřijatelnou eskalaci“. Brusel současně zdůraznil, že delegace EU v Kyjevě zůstává a že Evropa nebude ustupovat zastrašování. Unie zároveň opět obvinila Moskvu z útoků na civilní infrastrukturu a připomněla, že úmyslné útoky na civilisty představují válečné zločiny.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu se podle prezidenta Petra Pavla může i letos přiblížit objemu dodávek z roku 2025, přestože počet přispívajících zemí klesl z osmnácti na devět a Česká republika do programu nově sama finančně nepřispívá. Podle Pavla jsou aktuálně smluvně i finančně pokryty dodávky více než jednoho milionu kusů velkorážní munice, přičemž další příspěvky od partnerských států stále přicházejí. Iniciativa, spuštěná v roce 2024 s cílem zmírnit ruskou dělostřeleckou převahu, loni podle českého vedení zajistila Ukrajině téměř dva miliony kusů munice a pokryla přibližně polovinu zahraničních dodávek velkorážové munice pro ukrajinskou armádu. Pavel však zároveň upozornil, že rozhodnutí nové české vlády nepodílet se finančně na nákupech vytváří problematický signál vůči ostatním donorům, kteří následně častěji preferují vlastní bilaterální projekty pomoci. Česká strana nyní zajišťuje především administraci, logistiku a koordinaci prostřednictvím agentury AMOS, zatímco financování zajišťují zahraniční partneři. Navzdory poklesu počtu donorů ministerstvo obrany i AMOS tvrdí, že mechanismus funguje a že objem prostředků může ještě růst v závislosti na dalších schválených příspěvcích.
Evropská kosmická agentura ESA vybrala satelitní misi SOVA-S do finální fáze vývoje v rámci programu Scout, přičemž hlavním dodavatelem projektu se vůbec poprvé v historii stala česká společnost OHB Czechspace. Jde o významný milník pro český kosmický průmysl, protože Česká republika dosud v podobných projektech vystupovala převážně jen jako subdodavatel zahraničních firem. Mise SOVA-S byla po desetiměsíčním hodnocení zařazena mezi dvě finální mise programu a česká firma bude odpovědná za kompletní vývoj satelitu, který se tak stane největším kosmickým projektem realizovaným pod českým vedením v historii země. Satelit bude zkoumat atmosférické gravitační vlny ve výškách 80 až 120 kilometrů, tedy v oblasti horní mezosféry a spodní termosféry, které mají významný vliv na dynamiku atmosféry, klimatické modely i přesnost satelitní navigace GNSS. Hlavním vědeckým partnerem projektu je německé centrum DLR, průmyslovým partnerem pak Berlin Space Technologies. Mise využije infračervený senzor pro měření tzv. airglow, tedy atmosférického světélkování, a poskytne téměř globální denní pokrytí sledovaných jevů. Základní životnost mise má být dva roky s možností prodloužení až na pět let a start je plánován kolem roku 2030.
Polsko pokračuje v rozšiřování vojenské infrastruktury určené pro americké jednotky, a to na několika klíčových základnách. Delegace americké armády navštívila zemi, aby zkontrolovala průběh investic, mimo jiné v komplexu Camp Kościuszko v Poznani a na 33. základně dopravního letectva v Powidzu, která patří mezi nejdůležitější logistické uzly polského letectva i americké přítomnosti ve střední Evropě. V Powidzu se budují prvky mobilní letecké základny, rozsáhlý palivový sklad, stání pro vrtulníky a první etapa kasáren včetně kuchyně a jídelny.
Švédský nákup čtyř francouzských fregat FDI, které ve švédském námořnictvu ponesou označení třída Luleå, vytvoří výrazný personální tlak na už tak napjaté námořní kapacity země. Podle švédských odhadů bude pro jejich obsazení potřeba nejméně 500 nových námořníků a důstojníků, protože každá loď bude vyžadovat posádku přesahující 125 osob. Pro srovnání, současné korvety třídy Visby mají posádku přibližně 43 lidí a i jejich obsazování již představuje pro švédské námořnictvo problém. Nové fregaty o délce 122 metrů budou největšími bojovými plavidly švédské flotily a mají být dodávány od roku 2030, což znamená, že výcvik personálu musí začít s výrazným předstihem. Lodě mají nést dalekonosnou protivzdušnou obranu, torpéda, dělostřelecké systémy, protilodní výzbroj a palubní vrtulník, přičemž se počítá také s integrací bezpilotních vzdušných, hladinových i podvodních prostředků.
Kazachstán výrazně rozšiřuje obrannou spolupráci s tureckou společností Otokar a připravuje lokalizovanou výrobu nejen kolové obrněné techniky, ale nově i pásových bojových vozidel a robotických platforem. Podle roadmapy společného podniku BESQARU mají být do programu zařazeny pásové bojové vozidlo pěchoty TULPAR a těžká bezpilotní platforma ALPAR. Projekt už přitom překročil fázi plánování – během vojenské přehlídky v Astaně byly veřejně představeny nové obrněnce Taimas 8×8 a Aibar 4×4, vzniklé ve spolupráci kazašské společnosti Astana MPR Project, tureckého Otokaru a čínského Norinca. Výroba má být ve velké míře lokalizována přímo v Kazachstánu včetně zpracování pancéřových plátů a finální montáže. Klíčovým produktem je Taimas 8×8, tedy lokální varianta turecké platformy ARMA 8×8 vybavená čínským bojovým modulem se 100mm kanónem, 30mm automatickým kanónem a protitankovými střelami. Vozidlo podle kazašské strany úspěšně dokončilo zkoušky v různých klimatických podmínkách a bylo přijato do výzbroje. Paralelně mají vznikat také vozidla Taimas 6×6 s věží MIZRAK, obrněnce Aibar 4×4 založené na Cobra II a taktické vozy Ural 4×4. Největší pozornost však budí plánované zavedení platformy TULPAR, která byla v dokumentech zobrazena dokonce ve verzi lehkého tanku s věží Leonardo HITFACT MkII a 120mm kanónem. Současně Kazachstán zvažuje výrobu robotické platformy ALPAR schopné nést věž MIZRAK-30 s 30mm kanónem a střelami OMTAS.
Dnes vám přinášíme aktualizaci finanční kondice ruských komerčních bank. Centrální banka již oznámila, že se v následujících letech připravuje na očištění ruského bankovního sektoru, což by mohlo vést k uzavření až poloviny všech úvěrových institucí, které jsou v současné době v Rusku aktivní.
Elvíra Nabiullina banky varovala, že od roku 2028 bude ztrojnásoben základní kapitál, která je každá banka povinna mít. Dojde tedy k jeho zvýšení z 1 na 3 miliardy rublů (pro banky se základní bankovní licencí z 300 milionů na 1 miliardu rublů), přičemž až do roku 2030 mají být regulace dále zpřísňovány.
K.1.5.2026 byly v Rusku aktivní 302 bankovní instituce (v roce 2013 to bylo 956 institucí, a po předchozím zpřísnění pravidel v roce 2018 zůstalo v Rusku 524 bank), z čehož 213 disponuje univerzální, a 89 základní licencí. K 1.4.2026 byla u 63 bank kapitalizace nižší, než 1 miliarda rublů, a 146 bank mělo kapitalizaci nižší, než 3 miliardy rublů, což znamená, že větší část ruských bank nesplňuje nové limity kapitalizace. Drtivá většina aktiv, podle centrální banky přibližně 95%, je vlastněna bankami s univerzální licencí.
Nabiullina navrhla, aby banky, které nedokáží nalézt způsob, jak navýšit své kapitálové rezervy, buďto změnily svou licenci z univerzální na základní (a přišly tak o možnost poskytovat část bankovních produktů), případně se sloučily s jinou bankou, nebo zcela ukončily činnost.
Oficiálním zdůvodněním zpřísnění požadavku centrální banky je předpoklad růstu nákladů na IT vybavení bank, reálnou příčinou je ale spíše stále se zhoršující platební morálka jak ruských společností, tak i občanů, která zhoršuje kondici zejména malých ruských bank. Za jejich redukci lobbují u centrální banky i zástupci velkých bank, například Andrej Kostin, ředitel druhé největší ruské banky VTB – ten poradil centrální bance, aby pro větší stabilitu ruského bankovního sektoru drasticky omezila počet malých bank.
Můžeme tak sledovat podobný trend, jaký bylo možné v jiných sektorech (například strojírenství nebo vojenském průmyslu) ruské ekonomiky sledovat již mnoho let, tedy snahu o vytvoření několika velkých korporací (obvykle vlastněných státem nebo alespoň pod státní kontrolou), které mají pod kontrolou drtivou většinu daného sektoru ekonomiky. Pro bankovní sektor to pak znamená likvidaci výsledků reforem z devadesátých let, a návrat ke struktuře, která existovala za časů Sovětského Svazu – samozřejmě na úkor běžných zákazníků.
Izrael: Izraelské síly (IDF) oznámily, že zlikvidovaly přibližně 11 kilometrů podzemních tunelů východně od tzv. „Žluté linie“ v oblasti Bejt Hanún na severu Pásma Gazy. Podle armády šlo o klíčovou pevnost Hamásu. Tunelová síť se měla nacházet pod obytnými domy, veřejnými budovami i silnicemi a byla využívána k útokům proti izraelským civilistům i vojákům IDF.
Výbor pro vyšší jmenování znovu schválil genmjr. Romana Gofmana jako budoucího šéfa Mossadu, a to po doplňujícím projednání kontroverzní kauzy z roku 2022, kdy velel 210. divizi IDF. Většina členů výboru jmenování podpořila, proti byl jen předseda Ašer Grunis, který požadoval další objasnění případu. Nové slyšení proběhlo na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, který řeší petice tvrdící, že Gofman v kauze nepostupoval transparentně a porušil etický kodex. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua verdikt podpořil a vyzval soud, aby petice zamítl a umožnil Gofmanovi nástup do funkce bez dalších průtahů. Jádrem případu je operace z roku 2022, kdy jednotka pod Gofmanovým velením zapojila tehdy 17letého Orit Elmakajese do informační operace na Telegramu. Ten byl později zatčen a obviněn ze špionáže, protože kontrarozvědka Šin Bet nevěděla o jeho spolupráci s armádou. Po 18 měsících byl zproštěn viny, zatímco Gofman dostal za celou operaci jen kázeňské opatření.
Libanon: Izraelská armáda uvedla, že při rychlých po sobě jdoucích úderech v oblasti Mašghary byli zabiti operativci Hizballáhu. Mezi mrtvými je také šejk Džavád Husajn Faqíh z Ansáríje na jihu Libanonu.
Izraelské letectvo zároveň podniklo sérii náletů v západní Biká, zejména v okolí Karáúnu a přehrady Karáún. Podle místních zdrojů byl po zásahu vozidla u Karáúnu přerušen provoz na silnici mezi Sohmorem a Mašgharou. Další nálety zasáhly oblasti Zawtar al-Gharbíja, Chirbat Salm, Touline, Maárka, Kfartebnít a Nabátíja. Dělostřelecké ostřelování cílilo na města Touline, Al-Ghandúríja, Frún, Bordž Kaláwíja, Šúkín a Majfadún. Silná vlna útoků zasáhla také Nabátíju a její okolí — jeden úder mířil na Kfartebnít, dva na Nabátíju a další dva na Habbúš. Hlášen je rovněž nálet na oblast Al-Mašúk v distriktu Týr.
Hizballáh od dnešního rána oznámil šest útoků proti izraelským jednotkám. Všechny měly cílit na pozice izraelské armády v obci Zotar aš-Šarkíja severně od řeky Litani. Podle Hizballáhu izraelské pozemní síly (IDF) v oblasti postupují po intenzivních náletech, které zde izraelské letectvo podnikalo během uplynulých 24 hodin.
Izraelské síly (IDF) uvedly, že v posledních dnech rozšířily pozemní operace i mimo vymezenou bezpečnostní zónu v jižním Libanonu. Izraelská média to spojují se snahou zatlačit operativce Hizballáhu dále na sever a snížit riziko útoků drony s výbušninami na severní izraelské komunity. Podle dostupných informací armáda provádí cílené zpravodajské nájezdy jak za přední obrannou linií, tak i severně od řeky Lítání, a zaměřuje se na oblasti, kde má Hizballáh infrastrukturu a operační zázemí. Armáda se domnívá, že oddálení sil Hizballáhu od hranice může snížit ohrožení obyvatel severního Izraele. Operace probíhají současně s intenzivními leteckými údery izraelského letectva na jih Libanonu, kde bylo během noci zasaženo více než 100 cílů Hizballáhu.
Sýrie: Místní zdroje uvádějí, že izraelský vojenský buldozer překročil hranici u vesnice Ar-Rafíd na jihu provincie Kunejtra a prováděl zemní práce podél linie příměří.
Agentura Reuters s odvoláním na syrského představitele informovala, že úřady objevily pozůstatky programu chemických zbraní režimu Bašára Asada, včetně surovin a munice podobné té, která byla použita při dřívějších plynových útocích. Zadrženo bylo také 18 osob spojených s tímto programem, mezi nimi vysoce postavení vojenští i političtí představitelé.
V provincii Kunejtra mezitím bezpečnostní složky a dopravní policie posílily hlídky kvůli zvýšenému provozu na trzích a silnicích před svátkem Íd al-Adhá.
Somálsko: Somálská islamistická skupina aš-Šabáb uvedla, že při explozi nastražené bomby ve městě Marka v provincii Dolní Šabelle byli zraněni tři příslušníci vládních sil, z toho dva členové somálské zpravodajské služby. Další útok aš-Šabábu poblíž hranic s Keňou si podle dostupných informací vyžádal čtyři mrtvé keňské vojáky a dalších jedenáct zraněných. Při explozi byla zároveň zničena i vojenská vozidla, ve kterých se vojáci nacházeli.
Burkina Faso: V Burkině Faso oznámilo džihádistické hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM), že při útoku na pozici milice VDP v oblasti Tugu zahynuli tři její členové a útočníci ukořistili zbraně a munici. Při dalším útoku na vojenský post v Dori mělo být získáno také vojenské vozidlo a další výzbroj.
V sousedním Beninu JNIM uvedla, že převzala kontrolu nad dvěma vojenskými kasárnami v oblasti Kolo poblíž hranice s Burkinou Faso. Závěrem se pak na internetu objevilo video zachycující čínské 155mm kolové samohybné houfnice SH-15 ve výzbroji ozbrojených sil Burkiny Faso při přesunu v zemi.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že náš krásný hobitín znovu dokázal, že realita tu nechodí po špičkách, ale v gumácích přes záhon zdravého rozumu. Andy Babiš nám s vážnou tváří vysvětluje, že Agrofert nevlastní, nic z něj nemá a střet zájmů vyřešil tak dokonale, až z toho Evropská komise dostala potřebu poslat další dopis, protože jí to celé pořád ještě nevychází, jako by ta částka snad nesouhlasila. Do toho 総統 Okamura zhrzeně pronese, že zákony mají platit pro všechny a dotace nemá čerpat nikdo, kdo na ně nemá nárok, což je v koaličním podání asi tak něžný moment, jako když hospodský moralizuje nad alkoholismem hostů s panákem v ruce. A aby toho nebylo málo, prezident Pavel už má pro jistotu připravenou kompetenční žalobu pro případ, že by ho vláda nechtěla pustit na summit NATO do Ankary. My už snad opravdu jen kafíčko slazené lexaurinem.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
