(2 895 slov, doba čtení 15 minut)
Dnes bohužel z technických důvodů bez audio verze
V noci na 27. května Rusko pokračovalo v sérii pravidelných dronových útoků, když proti Ukrajině nasadilo 163 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija ze směrů Kursk, Brjansk, Orel, Millerovo a Šatalovo. Útok probíhal ve více vlnách a byl zaměřen na severní, východní i jižní část země, což odpovídá dlouhodobé taktice plošného zatěžování protivzdušné obrany. Podle předběžných údajů bylo do 8:30 zneškodněno 150 bezpilotních prostředků, zatímco zásahy osmi útočných dronů byly zaznamenány na sedmi lokalitách a trosky sestřelených cílů dopadly na dalších čtyřech místech.
Během noci Rusko čelilo kombinovanému ukrajinskému útoku, při němž bylo podle ministerstva obrany zneškodněno 140 bezpilotních prostředků nad několika regiony, Krymem a nad vodami Azovského a Černého moře. Útok zahrnoval také nasazení střel s plochou dráhou letu, přičemž později Moskva uvedla sestřelení tří střel Storm Shadow. Ukrajinské údery směřovaly mimo jiné na Taganrog v Rostovské oblasti a okupovaný Sevastopol, kde byl zaznamenán kombinovaný charakter útoku s využitím dronů i raket. Ruská strana neuvádí celkový počet nasazených prostředků ani přesný rozsah zásahů. V Taganrogu byla podle místních úřadů zničena jedna střela, jejíž trosky způsobily požár a zranění dvou osob. V Sevastopolu došlo k poškození několika budov a požáru po zásahu objektu, přičemž cílem mohl být i vojenský objekt spojený s Černomořskou flotilou. Současně ukrajinské drony útočily na přístavní infrastrukturu v Tuapse, kde trosky způsobily požár v terminálu a poškodily obytné budovy.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Hranivu, směrem na Ternové, u Staryce, Vovčansku, směrem na Lyman, Vilču a Koloďazné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo u Kupjansku, směrem na Kurylivku, u Kolisnykivky, směrem na Novoplatonivku a Borovou.
V lymanském směru pokračovaly boje u Drobyševého, směrem na Lyman, u Jampilu a směrem na Dibrové.
Ve slavjanském sektoru Rusové tlačili ve směru na Kryvou Luku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru probíhaly útoky u Tychonivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru provedli okupanti útoky u Pleščijivky, Ivanopilije, v Kosťantynivce, směrem na Mykolajpil, u Rusyn Jaru a směrem ke Kučeriv Jaru.
V pokrovském sektoru pokračovaly boje u Nykanorivky, směrem na Bilycké a Serhijivku, u Rodynského, Pokrovsku, Hryščiného, Novooleksandrivky, Kotlyného, směrem na Ševčenko, u Udačného, Horychového a ve směru na Novopavlivku.
V oleksandrivském směru se bojovalo u Novochatského.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru okupanti útočili u Zlahody, směrem na Nové Záporoží, u Dobropilje, Pryluků, směrem na Cvitkové, u Staroukrajinky, Zaliznyčného a směrem na Čarivné.
Na záporožském směru se ukrajinský tlak jižně od Záporoží zjevně dál drží, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o nějaký velký průlom nebo zhroucení ruské fronty. Dosavadní kusé informace spíš ukazují na omezenou ukrajinskou protiofenzivní aktivitu soustředěnou především na Stepnohirsk, kde se Ukrajincům podařilo zatlačit ruské síly na jižní část města a zlepšit si postavení v jeho okolí. Ruské zdroje to tradičně doprovázejí panikou a řečmi o prolomení obrany, jenže ty je potřeba brát s rezervou. Z ukrajinské strany navíc panuje informační ticho, což je u citlivějších operací běžné. V tuto chvíli tak dává větší smysl mluvit o lokální, zřejmě připravované akci s omezenými cíli než o začátku nějaké širší ofenzivy. Teprve v dalších dnech se ukáže, zda Ukrajinci dokázali tento dílčí úspěch skutečně stabilizovat a případně rozšířit.
V orichivském směru se bojovalo u Bilohirje, Ščerbaků a Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Prezident Petr Pavel chce s vládou jednat o tom, aby Česká republika znovu finančně přispívala do vlastní muniční iniciativy pro Ukrajinu. Podle něj by Praha jako zakladatel a správce projektu měla jít spojencům příkladem, protože současný stav, kdy Česko zajišťuje pouze administraci a samo na nákup munice nepřispívá, může oslabovat ochotu dalších států zapojit se. Pavel upozornil, že počet přispěvatelů klesl z loňských 18 na letošních devět, což podle něj vyvolává pochybnosti, zda všichni spojenci berou podporu Ukrajiny stejně vážně. Česká muniční iniciativa byla spuštěna v roce 2024 s cílem pomoci Kyjevu čelit ruské dělostřelecké převaze a loni podle českých údajů zajistila dodávky 1,96 milionu kusů velkorážové munice. Nová vláda Andreje Babiše původně zvažovala její zrušení, nakonec však ponechala projekt v chodu bez českého finančního příspěvku. Pro letošek jsou podle ministerstva obrany uzavřené smlouvy na zhruba milion kusů munice, další objem ale bude záviset na ochotě partnerů poskytnout finance.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj zaslal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dopis, ve kterém varuje před kritickým nedostatkem prostředků protivzdušné obrany, především raket pro systémy Patriot určených k ničení balistických střel. Podle informací deníku Kyiv Independent Ukrajina upozorňuje, že obrana proti ruským balistickým útokům je dnes téměř výhradně závislá na amerických systémech PAC-3, zatímco intenzita ruských kombinovaných útoků dále roste. Kyjev zároveň vyjadřuje obavy ze zpomalování dodávek prostřednictvím programu PURL, který umožňuje spojencům NATO financovat nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Současné tempo dodávek podle ukrajinské strany již neodpovídá úrovni hrozeb, kterým země čelí. Dopis měla ukrajinská velvyslankyně v USA Olha Stefanišyna odevzdat do Bílého domu, Kongresu i kanceláře předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona.
Litva pořídí další švédské víceúčelové granátomety Carl Gustaf, včetně výcvikového vybavení, v celkové hodnotě 460 milionů švédských korun. Dodávky jsou plánovány na roky 2026 až 2029 a navazují na rámcovou dohodu podepsanou 2. ledna 2025, která má platnost deset let a obsahuje opce až do výše 640 milionů švédských korun. Vilnius již v rámci této dohody dříve objednal granátomety Carl Gustaf M4 a související vybavení za přibližně 14 milionů eur. Nový nákup posílí schopnosti litevských pozemních sil v boji proti obrněným cílům, opevněním i živé síle na krátké a střední vzdálenosti, což je zvlášť důležité vzhledem k bezpečnostní situaci na východním křídle NATO. Součástí dohody je také možnost spolupráce se litevským obranným průmyslem, která má podpořit rozvoj domácích kompetencí, údržby a logistického zázemí.
Norsko podepsalo se společností Patria rámcovou dohodu k programu CAVS, čímž se přiblížilo k sériovému nákupu obrněných vozidel Patria 6×6. Oslo se k programu připojilo v roce 2025 společně se Spojeným královstvím a nyní se zařazuje mezi státy, které postupně sjednocují část kolové obrněné techniky na společné evropské platformě. Program CAVS vznikl v roce 2020 jako finsko-lotyšská iniciativa, ale rychle se rozšířil a v roce 2026 zahrnuje Finsko, Lotyšsko, Švédsko, Německo, Dánsko, Spojené království a Norsko. Patria již dodává vozidla několika účastníkům programu a její technika je nasazena také na Ukrajině. Celkově firma eviduje objednávky na téměř 2000 vozidel a dodala přes 300 kusů. Největším zákazníkem je Německo, které plánuje pořídit až 876 vozidel, přičemž první kusy Bundeswehr převzal v únoru 2026.
Polsko chce do systému opevnění Východní štít zapojit nejen klasické vojenské prvky, jako jsou zátarasy, betonové překážky a ženijní infrastruktura, ale také samotnou krajinu. Environmentální složka projektu počítá s vytvořením ochranného pásma podél celé východní hranice, kde se upraví pravidla lesního hospodářství tak, aby lesy, mokřady a bažiny přirozeně zpomalovaly případný postup nepřítele. Stát má v těchto oblastech omezit kácení, posílit zadržování vody, ponechávat mrtvé a odumírající stromy a nečistit průseky, čímž vzniknou přirozené překážky bránící rychlému přesunu vojsk a techniky do vnitrozemí. Plán připravuje Generální štáb polských ozbrojených sil pod vedením generálporučíka Stanisława Czosnka.
V bývalém závodě Rafako v polské Ratiboři začíná nová průmyslová etapa zaměřenána obranný sektor. Společnosti RFK a Jelcz podepsaly prohlášení o záměru fúze a smlouvu o pronájmu organizované části zkrachovalého podniku Rafako, což umožní využít tamní výrobní kapacity pro produkci specializovaných nákladních vozidel Jelcz určených pro polskou armádu. Závod, který byl dříve spojen především s výrobou energetických kotlů, se tak stává součástí širší snahy Varšavy o rozšíření domácí obranné výroby a posílení logistických schopností ozbrojených sil. Podle náměstka ministra státního majetku Konrada Gołoty je hlavním cílem zvýšit obranný potenciál země a zároveň dát průmyslovému areálu nové využití. Už letos má z Ratiboře vyjet 40 vojenských nákladních vozidel Jelcz a v příštím roce se má výroba zvýšit více než desetinásobně.
Bundeswehr pořídíod společnosti Thales 60 pozemních průzkumných radarů krátkého dosahu, pravděpodobně typu Ground Observer 12 (GO12), které mají posílit schopnosti taktického sledování prostoru a včasné detekce osob, vozidel i nízko letících cílů. Systém GO12 je v přenosné verzi těžký přibližně 38 kilogramů a kromě nasazení pěšími jednotkami jej lze instalovat také na lehká vozidla. Radar má maximální dosah až 27 kilometrů, přičemž v závislosti na režimu dokáže detekovat osoby do vzdálenosti 8,4 kilometru, vozidla do 16,8 kilometru a vrtulníky do 15,6 kilometru. Jeden sken trvá 12 až 32 sekund a bateriové napájení umožňuje přibližně šest hodin provozu. Pro Bundeswehr jde o nově zaváděnou schopnost, systém však už Německo zná z podpory Ukrajiny, pro kterou v roce 2025 objednalo větší množství těchto radarů a část z nich již byla dodána. Podle výrobce je GO12 jediným pozemním sledovacím radarem vyráběným přímo v Německu, konkrétně v závodě Thales v Ditzingenu u Stuttgartu. Všechny objednané radary mají být německým ozbrojeným silám dodány ještě letos.
Jedním z nejdůrazněji prosazovaných zdůvodnění přísnosti ruského režimu je podle něho samotného snaha o co největší bezpečnost obyvatel Ruska. Posilování bezpečnostních struktur se ale reálně projevilo spíše v rovině boje s politickými nepřáteli režimu, případně s abstraktními hrozbami pro ruské tradiční hodnoty, jakými jsou například LGBT+ propaganda, a redukce hrozeb, se kterými se může setkat běžný Rus, se jim příliš nedaří.
Příkladem může být stále rostoucí počet podvodů, kterému je ruská populace vystavena. Podle aktuálních statistik dokáží nejrůznější podvodníci získávat téměř 1 miliardu rublů denně. V posledních letech můžeme přitom sledovat výrazný vzrůst objemu finančních prostředků, o které Rusové kvůli podvodům přišli:
- V roce 2022 bylo odcizeno přibližně 120 miliard rublů
- V roce 2023 tento objem vzrostl na 250 miliard rublů
- V roce 2024 bylo odcizeno 295 miliard rublů
- Neúplné statistiky za rok 2025 umožňují odhadnout objem finančních prostředků, o které ruská populace kvůli podvodům přišla, na 360 miliard rublů.
Jen v roce 2024 bylo ohlášeno 640 000 podvodů, což činí vzrůst o 146% oproti roku 2022, přičemž skutečný počet podvodů může být ještě vyšší, neboť zdaleka ne všechny případy podvodu bývají nahlašovány. Nejvíce ohroženou skupinou je v Rusku věková skupina od 35 do 45 let, tedy nikoli lidé v důchodovém věku, jak by bylo možné očekávat, neboť tato věková skupina častěji disponuje většími objemy úspor nebo například nemovitostmi, což pro podvodníky představuje mnohem atraktivnější cíl.
Rusko je v současné době zemí s jedním z největších počtů podvodů na tisíc obyvatel. Podle agentury Izvestija již přibližně 90% ruské populace absolvovalo nejméně jeden telefonát s podvodníkem, přičemž podle zástupce banky Sberbank končí přibližně 1 z 20 telefonátů převodem hotovosti podvodníkům. Celkem byla kvůli podezření z podvodných aktivit v roce 2024 zablokována hotovost v objemu 13,5 bilionu rublů, i tak se ale podvodníkům odařilo v daném roce odcizit již zmíněných 295 miliard rublů.
Podle generální prokuratury bylo pak v roce 2024 úspěšně vyšetřeno pouze 25,9% podvodů, tři čtvrtiny tak zůstaly neodhaleny a to dává podvodníkům dostatečný pocit bezpečí k tomu, aby tuto trestnou činnost dále rozvíjeli. Za poslední dva roky se také ještě zhoršil nedostatek personálu oddělení šetřících tento druh kriminality, a tak lze předpokládat, že úspěšnost vyšetřování těchto případů od roku 2024 v Rusku dále klesla.
Izrael: Milice Lidové síly pod velením Ašrafa al-Mansího na severu Pásma Gazy (v poslední době nejaktivnější) oznámila, že nově disponuje velkým dronem schopným nést desítky kilogramů nákladu a také odpalovacími zařízeními RPG, která byla podle všeho zabavena hnutí Hamás..
IDF a kontrarozvědka Šin Bet potvrdili smrt Mohammeda Awdy (uváděn také jako M. Odeh), nově jmenovaného velitele vojenského křídla Hamas. Do funkce nastoupil po zabití Izz ad-Dína al-Haddáda. V centru města Gaza byly podle sdělení zasaženy několik budov, které měl Awda využívat jako úkryt. Zasažen byl také sousední byt patřící členovi Hamásu zapojenému do útoků ze 7. října. Awda dříve vedl vojenskou rozvědku křídla a podílel se na plánování a koordinaci cílů útoku ze 7. října. Patřil k posledním vysokým velitelům vojenského křídla Hamásu, kteří se na přípravě a provedení operace podíleli. Jeho smrt dnes oficiálně potvrdilo také samotné hnutí Hamás.
Libanon: Pět souběžných leteckých úderů střelami s tlakovou vlnou údajně zasáhlo město Sohmor v západní části údolí Bikáa, přičemž otřesy byly cítit až v Bejrútu. Současně bylo obyvatelům obcí Kfar Houna, Aramta, Mleekh, Jargjou a Houmine al-Fawqa vydáno naléhavé varování k okamžité evakuaci a přesunu alespoň 1000 metrů do otevřených prostor.
Podle televize Al-Manar izraelské jednotky postupují ve třech směrech kolem Zawtar al-Šarkíji u oblasti Al-Hamra – v okolí farmy Zattam, kulturního komplexu a shromaždišť ve čtvrti Al-Khazzan, kde nadále probíhají střety. Stanice zároveň odmítla zprávy o tom, že by izraelské síly pronikly do oblasti Scout City nebo postoupily směrem k Meifdounu či hlouběji do Zawtar al-Šarkíja. Tvrdí, že všechny pokusy o postup byly dosud odraženy. IDF situaci nekomentovala. Podle místních zdrojů byla v blízkosti hradu Beaufort u vesnice Arnún slyšet těžká kulometná palba.
Libanonský kanál napojený na šíitský tábor uvedl, že okolo 9 hodiny ráno, místního času byl u restaurace „La Vita“ spatřen jeep typu Hummer patřící izraelské armádě (IDF). Místo se nachází přibližně 3 km jižně od města Nabatieh, asi 3,5 km západně od pevnosti Beaufort, zhruba 30 km severně od izraelských hranic (cca 5 km severně od řeky Lítání) a asi 5 km východně od Jibšitu. Pokud je toto hlášení pravdivé a skutečně šlo o vozidlo IDF, znamenalo by to nejsevernější bod v Libanonu, kam se izraelská technika dostala od první libanonské války v roce 1982.
Podle satelitního snímku zveřejněného libanonskou televizí Al Jadeed se vesnice Zutar severně od řeky Litani změnila v parkoviště izraelských tanků a vojenských vozidel. Hizballáh pak zveřejnil záběry útoků FPV drony na izraelskou vojenskou techniku a cíle v Libanonu i Izraeli. Operátorům dronů se podle jejich tvrzení podařilo zasáhnout tank Merkava, odpalovací zařízení protivzdušného systému „Železná kopule“ u osady Misgav Am a také vozidlo s vojáky. FPV drony zůstávají v této oblasti velmi čitelným problémem pro IDF na který si samotní vojáci velmi často a opakovaně stěžují. Hlavními problémem je pak nedostatečná ochrana a obrana proti menším FPV dronům, které začal Hizballáh aktivně využívat.
Izraelské letectvo mezitím pokračovalo v sérii náletů na Habboush, al-Fawqa, oblast Al-Silsila al-Gharbíja v horské oblasti Jurúd al-Hermel, Nabatii, Qsaybeh, Zibdeen a opakovaně také na město Zefta.
Další urgentní výzva k evakuaci byla vydána pro obyvatele města Týr a okolních táborů a čtvrtí, včetně Shabrihy, Hamadiyeh, Jal al-Bahr, Zaqouq al-Mufdi, Al-Buss,Al-Maashouq, Burj al-Shamali, Nabaa, Al-Housh, Rashidieh a Ain Baal. Izraelská armáda nařídila přesun severně od řeky Zahrání a varovala před pobytem v blízkosti členů Hizballáhu, jejich zařízení a zbraní. Podle armády mohou být budovy využívané k vojenským účelům terčem útoků. Velení libanonské armády nakonec oznámilo smrt vojáka Sáliha Muhammada Souniho, který zahynul při včerejším izraelském náletu poblíž své pozice u přehrady Qaraoun v západní Bikáe.
Irák: Irácký šíitský duchovní Muktada al-Sadr oznámil úplné oddělení svého ozbrojeného křídla Sarája al-Salám od jeho politického hnutí a jeho plné začlenění do státních struktur pod velením ozbrojených sil. Civilní složky této milice budou převedeny pod organizaci „Bunjan al-Marsús“, a to bez kanceláří, zbraní či uniforem.Irácký premiér Alí al-Zajdí tento krok uvítal jako důležitý pro posílení vnitřní stability a upevnění státního monopolu na držení zbraní. Zároveň vyzval všechny ozbrojené skupiny, aby následovaly stejnou cestu a fungovaly výhradně v rámci státních institucí.
Burkina Faso: V centru Ouagadougou poblíž hlavní mešity pokračují protesty po zatčení známého sunnitského/salafistického kazatele Mohamada Kinda. Policie podle dostupných informací použila proti jeho stoupencům slzný plyn a situace v oblasti zůstává napjatá. Tisíce věřících se dnes shromáždily v centrální sunnitské mešitě s požadavkem na Kindovo propuštění. Zásah bezpečnostních složek vyvolal další napětí a demonstrace pokračují.
Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) zároveň oznámila vydání série videí zaměřených na nedávné útoky proti malijské armádě (FAMa), ruskému Africkému korpusu a armádám států Aliance sahelských států (AES). Série ponese název „Operace zjevného vítězství“ a podle skupiny zachytí „nájezdy předznamenávající vítězství“.
Keňa: V severovýchodní části Keni roste napětí po sérii útoků islamistické skupiny Al-Šabáb. Podle místních zdrojů kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci několik křesťanských misijních organizací omezilo činnost nebo region zcela opustilo. Mnozí pracovníci, včetně učitelů a zaměstnanců škol, požádali keňské úřady o přesun do bezpečnějších oblastí. Organizace upozorňují, že současné podmínky výrazně omezují jejich další působení v regionu. Obavy zesílily po nedávném útoku ve městě Hulugho v okrese Garissa, při němž byl zabit keňský kněz. Keňská média zároveň uvádějí, že řada pracovníků z humanitárního a vzdělávacího sektoru region v posledních letech opustila, zatímco někteří pokračují v práci v utajení ze strachu z dalších útoků.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že když už nejste členem té drsné party, šikana se začne týkat i vás. Arménie si po karabašském vystřízlivění, zmrazení účasti v ruském bezpečnostním bloku a oteplení vztahů s EU a USA dovolila nepříjemnou věc: přestat Moskvu považovat za přirozeného ochránce. A Kreml jí teď s dojemnou předvídatelností vzkazuje, že kamarádství končí přesně tam, kde začíná vlastní vůle. Podle Reuters Rusko Arménii pohrozilo zastavením levných dodávek plynu, ropy a surových diamantů, pokud bude pokračovat v kurzu k Evropské unii. To je přesně ten typ „partnerství budovaného na respektu a vzájemném prospěchu“, o kterém mluví jen ten, kdo vám současně drží ruku na plynovém kohoutu a druhou v peněžence. Není na tom vlastně nic nového. Rusko v Karabachu neochránilo skoro nikoho, zato teď velmi ochotně vysvětluje, že Arménie má být věrná, poslušná a hlavně levná. Jakmile nejste v partě jako “rovnoprávný člen”, ale jako menší kluk, co nosí míč, dřív nebo později zjistíte, že po vás nikdo nechce loajalitu. Chce, abyste drželi hubu, krok a ideálně i státní dluh. A když náhodou začnete utíkat k dospělejším dětem z vedlejšího hřiště, dostanete přesně to, co teď Jerevan. Ne bezpečnostní garance. Jen staré dobré postsovětské „tak si to bez nás zkus, frajere“.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
