(2 581 slov, doba čtení 14 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 29. května provedlo Rusko další kombinovaný vzdušný úder, při němž nasadilo balistickou raketu Iskander-M/S-400 z Kurské oblasti a 232 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija z ruského území i okupovaného Krymu. Útok byl veden ve více směrech na severní, východní i jižní část Ukrajiny a opět kombinoval raketový úder s masivním nasazením dronů. Podle předběžných údajů bylo do 8:30 zneškodněno 217 bezpilotních prostředků, zatímco balistická raketa zasáhla svůj cíl. Zásahy 14 útočných dronů byly zaznamenány na 14 lokalitách a trosky sestřelených UAV dopadly na dalších sedmi místech.
V noci také došlo k incidentu mimo území Ukrajiny, kdy během ruského dronového útoku na jih Ukrajiny zasáhl bezpilotní prostředek obytný dům ve městě Galați na jihovýchodě Rumunska poblíž hranic. Dron nízko přelétl hranici, ztratil se z radarů a po dopadu na střechu desetipatrové budovy explodoval, což vedlo k požáru a poškození objektu. Dva lidé utrpěli lehká zranění a desítky obyvatel musely být evakuovány. Rumunská protivzdušná obrana podle vyjádření armády neměla možnost bezpečně zasáhnout kvůli nízké letové výšce cíle a krátké době jeho přítomnosti ve vzdušném prostoru.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo u Veterinárného, Staryce, směrem na Izbycké, Ternové, u Prylipek, směrem na Lyman a u Ševjakivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje u Kupjansku, Petropavlivky a Piščaného.
V lymanském směru Rusové tlačili u Hrekivky, Makijivky, Novomychajlivky, směrem na Drobyševe, Lyman a Dibrovu.
Ve slavjanském směru pokračovaly boje u Riznykivky, Zakitného a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru okupanti útočili ve směru na Tychonivku a Markové.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se bojovalo u Ivanopilije, v Kosťantynivce, Berestku, Iljinivky, Stepanivky a Rusyn Jaru.
V pokrovském sektoru pokračovaly boje u Vilného, směrem na Nový Donbas, Bilycké, Ševčenko, u Rodynského, Pokrovsku, Hryščiného, Novooleksandrivky, Udačného, Molodeckého, Filije a Novopavlivky.
V oleksandrivském směru probíhaly boje u Sičnevého a Zlahody. Ukrajinské síly na této části fronty podle DeepstateUA rozšířily zemi nikoho, zatím však neexistují vizuální důkazy.
Jižní fronta: V huljajpilském směru došlo k bojům u Rybného, směrem na Dobropiliji, u Varvarivky, směrem na Cvitkové, u Staroukrajinky, Zaliznyčného, směrem na Huljajpilské a Čarivné.
Na dobropilském směru zůstává celková situace relativně stabilní, přičemž zvlášť v prostoru odpovědnosti 1. sboru Azov je patrné, že ukrajinská obrana zde zatím funguje poměrně účinně a sborový systém se v praxi osvědčuje. Ukrajinci se zde neopírají o pasivní držení linie, ale o pružnou obranu doplňovanou lokálními protiútoky do šedé zóny, které Rusům komplikují další rozvoj tlaku. Ruská 51. armáda se přitom jeví jako znatelně opotřebovaná, i když ani ukrajinská pěchota není v ideálním stavu, přičemž největší míra vyčerpání je hlášena v pásmu Kučeriv Jar až Nykanorivka. I proto Rusové podle všeho přesouvají část prvků 41. armády právě na dobropilský směr. V Rodynském se naopak situace pro zbývající ukrajinské obránce dál zhoršuje. Význam ruin a izolovaných pozic, které zde ještě drží, je čím dál spornější a nelze vyloučit, že se ruská kontrola v blízké době rozšíří na většinu města. Výmluvné je i to, že si zde Rusové už dokázali zřídit vlastní dronová stanoviště, což obvykle znamená, že prostor považují za dostatečně stabilní pro hlubší ukotvení. V Bilyckém je obraz o něco příznivější, protože ukrajinská přítomnost zde zůstává ve srovnání s ruskou stále silná, jenže i zde začíná být stále obtížnější provádět rutinní čistky, které dříve fungovaly poměrně dobře. Důvodem je rostoucí aktivita ruských dronů, jejichž operátoři se přibližují blíž k linii dotyku, a také tlak bombardovacích prostředků. Zároveň se ale znovu potvrzuje, že příkopy, ostnatý drát a další překážky dál velmi účinně brzdí ruský pohyb, byť současná vegetace zjevně zvyšuje možnosti infiltrace a dává útočníkovi alespoň částečné krytí.
V orichivském směru pokračovaly boje u Ščerbaků.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Zásah obytného domu v rumunském městě Galați ruským dronem vyvolal ostré reakce napříč Evropou a NATO. Rumunský prezident Nicușor Dan označil incident za bezprecedentní a vyzval ke koordinované mezinárodní odpovědi, přičemž Bukurešť si již předvolala ruského velvyslance. Český prezident Petr Pavel podpořil požadavek na důraznější reakci spojenců a zdůraznil, že Rusko musí pochopit, že podobné útoky nebudou tolerovány. Premiér Andrej Babiš útok odsoudil jako nepřijatelné ohrožení civilistů a potvrdil podporu aliančním partnerům. Evropská unie i NATO reagovaly jednoznačně. Předsedkyně Ursula von der Leyen oznámila pokračující přípravu dalšího sankčního balíku proti Rusku, zatímco šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas označila incident za závažné porušení rumunské suverenity a evropského vzdušného prostoru. Generální tajemník Mark Rutte ujistil Rumunsko o plné solidaritě Aliance a připomněl, že NATO je připraveno bránit každý centimetr svého území. K odsouzení se připojily také Francie, Polsko, Maďarsko a Slovensko, byť slovenský premiér Robert Fico současně vyzval k obnovení dialogu mezi Evropskou unií a Ruskem.
Polsko a Velká Británie podepsaly novou smlouvu o partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany, která má posílit vzájemnou vojenskou spolupráci a odstrašení na východním křídle NATO. Dokument podepsali polský premiér Donald Tusk a britský premiér Keir Starmer během Tuskova jednání v Británii 27. května. Polský premiér zdůraznil, že cílem je budovat důvěryhodné aliance schopné odradit potenciální agresory, což v současném bezpečnostním prostředí znamená především Rusko. Dohoda zapadá do širší polské strategie posilování bilaterálních vazeb s hlavními evropskými mocnostmi: v květnu Varšava uzavřela posílenou smlouvu s Francií a v červnu plánuje podpis obdobného dokumentu s Německem.
Řecko vyvezlo do České republiky rozsáhlou zásilku starší dělostřelecké techniky, která bude pravděpodobně následně předána Ukrajině. Podle dostupných údajů jde o 66 samohybných houfnic M110A2 ráže 203 mm, 68 tažených houfnic M114 ráže 155 mm a 56 tažených houfnic M101 ráže 105 mm. Praha tak může znovu sehrát roli prostředníka při přesunu zbraní z evropských skladů na Ukrajinu, podobně jako u muniční iniciativy. Zvlášť významné jsou houfnice M110A2, protože munice ráže 203 mm nabízí vysoký ničivý účinek proti opevněním, skladům a koncentracím sil, byť jde o starší systém s náročnější logistikou. Už v roce 2025 řecká média uváděla, že Atény mohou přes Česko prodat Ukrajině desítky těchto houfnic a až 150 tisíc kusů munice.
KNDS v roce 2025 výrazně posílila svou pozici v evropském obranném průmyslu, když její tržby vzrostly o 15,9 % na 4,4 miliardy eur a provozní zisk dosáhl 661 milionů eur. Růst zaznamenaly všechny hlavní divize: německé pozemní systémy dosáhly 2,5 miliardy eur, francouzská část 1,3 miliardy eur a muniční divize 612 milionů eur, přičemž právě munice rostla nejrychleji. Zásadní je také nárůst nevyřízených objednávek z 23,5 na 33,1 miliardy eur a rekordní nové zakázky v objemu 13,5 miliardy eur. Firma zároveň rozšiřuje výrobní kapacity, včetně integrace závodu v Görlitzu a nové automatizované linky na 155mm munici v Belgii. KNDS se také podílí na projektu tanku MGCS se společnostmi Rheinmetall a Thales. Růst počtu zaměstnanců na 11 000 a plánované investice v roce 2026 ukazují, že evropská poptávka po obrněné technice a munici dále zrychluje.
Litva plánuje pořídit 936 finských obrněných transportérů Patria 6×6, což je jeden z klíčových kroků při budování nové divize do roku 2030 a modernizaci pozemních sil. Rozhodnutí schválila Litevská rada státní obrany a kontrakt má být podepsán v roce 2027, přičemž financování je rozloženo až do roku 2036. Vozidla nahradí zastaralé pásové transportéry M113 a budou sloužit v široké škále verzí, včetně velitelských, zdravotnických, ženijních, průzkumných, komunikačních, protichemických a palebně podpůrných variant. Vilnius při výběru zdůraznil interoperabilitu s NATO, rychlost výroby, cenu a možnost zapojení domácího průmyslu. Část výroby má probíhat také v Litvě, což má posílit místní obranný sektor a ponechat část investic v národní ekonomice.
Bundeswehr objednal u Rheinmetallu dalších více než 2000 nechráněných vojenských nákladních vozidel UTF v hodnotě 1,015 miliardy eur. Dodávky mají začít už v první polovině roku 2026 a většina techniky má být předána ještě letos. Zakázka zahrnuje přibližně 1000 vozidel 8×8 s nosností 15 tun a dalších asi 1000 vozidel ve verzích 4×4 a 6×6 s nosností 3,5 a 5 tun. Vozidla vycházejí z řady HX společnosti Rheinmetall MAN Military Vehicles, která kombinuje civilní výrobní základ s vojenskými úpravami pro provoz v terénu. Přestože nejsou pancéřovaná, jejich kabinu lze relativně snadno nahradit chráněnou verzí. Objednávka navazuje na rámcovou dohodu z července 2024, která umožňuje nákup až 6500 vozidel za 3,5 miliardy eur během sedmi let. Program posiluje logistické kapacity Bundeswehru a je částečně financován ze speciálního fondu na modernizaci armády.
Francie chce zaujmout vedoucí roli ve vznikajícím evropsko-ukrajinském sektoru vojenských dronů a propojit ukrajinské bojové zkušenosti s vlastní průmyslovou základnou. Paříž už v aktualizovaném vojenském plánování posílila důraz na bezpilotní systémy a do oblasti vstupují noví výrobci, ale dostupné finance zatím neodpovídají rozsahu potřeb. Klíčovou výhodou Ukrajiny je schopnost během několika týdnů upravovat drony podle požadavků fronty, zatímco EU nabízí kapitál, technologie a kapacity pro sériovou výrobu. Společný sektor by proto mohl urychlit dodávky Ukrajině, posílit evropskou obranu a současně podpořit reindustrializaci v oblastech elektroniky, robotiky, optroniky a umělé inteligence. Návrh počítá s evropským financováním 20–30 miliard eur během pěti let.
Dnes se zaměříme na stále se prohlubující trend zadržování mezd pro pracovníky ve státním sektoru. Na úvod připomeňme, že státní sektor je v Rusku značně širší, než jak je tomu u nás nebo v jiné evropské zemi, a přibližně 40% pracujících Rusů je zaměstnáno státem, ať již přímo, nebo nepřímo – máme tedy na mysli nejed zaměstnance administrativy, lékaře nebo učitele, ale i zaměstnance společností například v průmyslovém sektoru, které jsou vlastněny státem.
Podle agentury Rosstat dosáhlo zadržování výplat již v minulém roce rekordní úrovně, a v tomto roce se objem zadržovaných výplat dále zvětšuje. V dubnu tohoto roku dosáhla celková suma zadržovaných výplat úrovně 3 miliardy rublů (tedy přibližně 900 milionů Kč), což představuje meziměsíční vzrůst o 35%, a vzrůst o 94,3% ve srovnání se situací před rokem.
Počet osob, kterým je zadržována výplata, se v dubnu ve srovnání s předchozím měsícem zdvojnásobil, a týká se již téměř 20 000 pracovníků. Přibližně třetině těchto pracovníků není mzda vyplácena již od minulého roku, a 10% z nich nedostalo svou výplatu déle než rok.
Pravděpodobně vás napadlo, proč tito pracovníci již dávno nehledají práci v soukromém sektoru, ani tam ale není situace o mnoho lepší. Zisky ruských společností v průměru meziročně poklesly o 33%, přičemž ve zpracovatelském průmyslu došlo k poklesu o 45% a v potravinářském sektoru o 38,5%. To i podle Rosstatu představuje největší pokles zisků společností v historii Ruska, a je tak logické, že společnosti, kterým takto poklesl zisk, nejsou v situaci, kdy by měly prostředky na nábor nových zaměstnanců.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) uvedla, že při včerejších úderech v Pásmu Gazy byli zabiti čtyři ozbrojenci Hamásu, kteří podle ní představovali bezprostřední hrozbu pro její jednotky. Na jihu pásma byli tři ozbrojenci zasaženi poté, co byli zpozorováni v blízkosti izraelských vojáků. V dalším případě byl zabit další člen Hamásu, který měl podle armády plánovat odstřelovačský útok. Armáda uvedla, že všichni čtyři byli zlikvidováni cílenými údery s cílem odstranit okamžité ohrožení jednotek.
IDF dále potvrdilo, že při leteckém úderu v Pásmu Gazy byl tento týden zabit zástupce velitele brigády Hamásu v Gaze Imád Aslim. Úder proběhl ve středu, jeho pohřeb se konal ve čtvrtek ve městě Gaza. Podle IDF Aslim zároveň velel praporu Zeitún v rámci brigády Gaza City Brigade a podílel se na řízení útoku ze 7. října 2023, kdy ozbrojenci Hamásu vpadli do Izraele. V poslední době měl také plánovat další útoky proti izraelským jednotkám, a proto byl označen za bezprostřední hrozbu. Na místě útoku se měl nacházet i velitel severní brigády Hamásu Izz ad-Dín Bek. Výsledek zásahu však izraelská armáda zatím vyhodnocuje.
Libanon: Během posledních dvou týdnů střetů používal Hizballáh nejčastěji FPV kamikadze drony naváděné optickým vláknem, které tvořily přibližně 58 % zaznamenaných útoků. Díky optickému navádění jsou tyto drony méně náchylné k elektronickému rušení a slouží k přesným úderům proti obrněným vozidlům, ženijní technice i vojenské infrastruktuře, například radarům, komunikačním systémům nebo odpalovacím zařízením systému Iron Dome. Nejčastěji nesly kumulativní hlavice PG-7 a PG-7L nebo improvizované výbušné nálože. Další významnou část arzenálu tvořily hlavice odvozené od RPG systémů, integrované přímo do FPV dronů. Šlo zejména o varianty PG-7, PG-7L, PG-7VL a lokálně označované typy „Nafez“. Tyto zbraně nebyly používány klasicky z RPG odpalovačů, ale jako přesně naváděný dronový náklad určený k ničení obrněných cílů. Vedle dronových systémů Hizballáh nasazoval také protitankové řízené střely Kornet a Dehlavieh, neřízené rakety Grad a Fajr-1, minomety ráže 81 a 120 mm a v omezené míře také útočné drony delšího dosahu typu Shahed-101 a Ababil. Celkově tak převažovala kombinace přesně naváděných zbraní, nepřímé palby a dronových útoků.
Současně došlo k výrazné eskalaci bojů na jihu Libanonu. Izraelské síly (IDF) po nočním ostřelování a leteckých úderech vstoupily do města Dibbín v okrese Mardžajún. Tanky a obrněná vozidla byly rozmístěny u vstupů do města i v některých obytných čtvrtích. Operaci předcházela telefonická varování obyvatelům města Džadídat Mardžajún, aby se nepřibližovali k Dibbínu, následovaná intenzivní dělostřeleckou palbou na Dibbín a nedaleký Blát.
Kolem první až druhé hodiny ráno zasáhly izraelské útoky oblast poblíž rozvodny Electricité du Liban (EDL) u Džadídat Mardžajún. Pod krycí palbou tanků a kulometů následně postupovaly izraelské obrněné jednotky směrem k Dibbínu. Jednotky Libanonské armády se během bombardování stáhly ze společného kontrolního stanoviště v okolí. Během bojů dopadly střely Hizballáhu také na Džadídat Mardžajún, kde poškodily pravoslavný kostel svatého Jiří, školu Sester nejsvětějšího srdce a oblast poblíž centra Libanonského červeného kříže. Podle ranních zpráv byla přerušena silnice mezi Hasbajou a Mardžajúnem a nad okolními kopci byl použit bílý fosfor. Další izraelské nálety byly hlášeny ve městě Kfartibnít v guvernorátu Nabatíja, u křižovatky Abbásíja a také ve městě Bisárija, Sarafand a al-Charájib v guvernorátu Sidón. Hizballáh zároveň uvedl, že údajně zasáhl izraelský tank Merkava v oblasti Jóhmor aš-Šakíf poblíž pevnosti Beaufort, kterou IDF nedávno zasáhla.
Při jednom z útoků Hizballáh odpálil raketu ráže 107 mm směrem na postupující izraelskou techniku. Střela však nedosáhla cíle a dopadla přímo v Mardžajúnu, kde poškodila civilní budovy i křesťanské památky.
Burkina Faso: Podle dostupných informací pokračují úřady v tlaku na stoupence šejka Mohammeda Kinda ve snaze potlačit možné projevy opozice. Během protestů za jeho propuštění mělo být zadrženo asi 80 lidí, kteří byli následně nuceně ostříháni, mobilizováni a odesláni do bojových oblastí. Dne 28. května 2026 úřady údajně uzavřely hlavní sunnitskou mešitu v glabim městě Ouagadougou.
Ve stejné zemi džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila převzetí stanoviště milice VDP na okraji města Séguénéga v provincii Yatenga.
Benin: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) tvrdí, že při útoku na vojenské kasárny v Kolo zabila 12 vojáků a získala vojenské vozidlo, motocykly, zbraně i munici.
Dnešní Třešnička™ je o dualitě člověka. Tedy přesněji o dualitě ruského člověka, který se ráno probudí s bojem proti terorismu na rtech a večer podepisuje obrannou dohodu s Tálibánem. Ještě nedávno byli vousáči z Kábulu oficiálně teroristi, pak je ruský soud tak nějak šetrně odterorizoval, a dnes už s nimi Šojgu buduje „plnohodnotné partnerství“ od bezpečnosti po obchod. To je skoro až dojemné. Zvlášť když si člověk vzpomene, že právě v Rusku se roky tvrdilo, že s teroristy se nevyjednává, maximálně se likvidují. Inu, ukázalo se, že správnější formulace zní: s teroristy se nevyjednává, pokud zrovna nejsou užiteční. Je to stará ruská škola morálky, kde není důležité, co děláte, ale komu to zrovna děláte (mrk mrk). Takže Tálibán už asi není teroristická organizace, ale jen tradiční afghánský partner s bohatou minulostí a flexibilním vztahem k lidské civilizaci. Janus by z toho měl radost. Klasik by řekl, že má za sebou bouřlivé období a teď je připravena se usadit. A jestli na tom něco opravdu vyniká, pak to, že v Moskvě už terorismus zjevně není otázka metod, ale hledání přátel s podobným mindsetem.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
