(2 469 slov, doba čtení 13 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
Ukrajinské námořnictvo uvedlo, že jeden z ukrajinských námořních dronů ztratil řízení a skončil u pobřeží Rumunska. Podle vyjádření armády bezpilotní člun při plnění úkolů v operační zóně Černého moře ztratil kontrolu vlivem ruských prostředků radioelektronického boje a doplul k rumunskému pobřeží. Ukrajinská strana uvedla, že rumunskému námořnictvu předala potřebné informace, aby se předešlo ohrožení civilistů. Toto vyjádření přichází poté, co ráno došlo k explozi v rumunském přístavu Constanța. Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že výbuch způsobil námořní dron „používaný ve válce na Ukrajině“, který se kolem 10:30 sám zničil; oběti hlášeny nebyly. Rumunský server Digi24 napsals odvoláním na své zdroje, že šlo o ukrajinský dron nesoucí desítky kilogramů výbušniny, a zároveň uvedl, že v pobřežní oblasti Constanțy měly být nalezeny i další drony s výbušninami. Minulý týden podle dostupných informací ruský dron, který útočil na Oděskou oblast, vletěl do Rumunska a narazil do výškové budovy v obci Galați. Přestože měly letouny ve službě povolení, dron nebyl sestřelen. Při incidentu zemřeli dva lidé a dalších zhruba 70 bylo evakuováno z poškozené části budovy. Rumunský prezident Nicușor Dan poté prohlásil ruského generálního konzula v Constanțě za nežádoucí osobu a oznámil uzavření tohoto úřadu.
V noci na 5. června Rusko zaútočilo na Ukrajinu dvěma naváděnými leteckými střelami Ch-59/69 z dočasně okupovaného území Záporožské oblasti a také 216 útočnými bezpilotními prostředky typu Šahed (včetně proudových), Gerbera, Italmas, křižující municí „Banderol“ a imitátory typu „Parodie“. Starty dronů byly vedeny ze směrů Orel, Kursk, Brjansk a Primorsko-Achtarsk (Ruská federace) a z Čaudy na dočasně okupovaném území Autonomní republiky Krym. Podle předběžných údajů bylo k 07:30 ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 198 nepřátelských dronů různých typů na severu, jihu a východě země. Zároveň bylo zaznamenáno 16 zásahů útočných dronů na 13 lokalitách a také dopady trosek po zničených cílech na 12 lokalitách. Naváděné letecké střely podle ukrajinské strany svých cílů nedosáhly.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje směrem na Izbycké, u Starice, směrem na Lyman, Ochrimivku, u Odradného a směrem na Kolodjazné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru Rusové tlačili směrme na Kupjansk, Novosynové, Kivšarivku a u Novoplatonivky.
V lymanském sektoru fronty se bojovalo ve směru na Šijkivku, u Novoselivky, Drobyševého, Zaričného, směrem na Lyman, Dibrové a Ozerné.
Ve slovjanském směru okupanti útočili u Zakitného, směrem na Kryvou Luku, Kaleniky, u Riznikovky a směrem k Raj-Oleksandrivce.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru probíhaly boje směrem na Jurkivku a Fedorivku Druhou.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru se bojovalo u Pleščijivky, Ivanopillije, v Kosťantynivce, u Illinivky, směrem na Stepanivku a u Rusyn Jaru.
V pokrovském sektoru pokračovaly boje u Vilného, směrem na Nové Šachové, u Dorožného, směrem na Bilycké, u Rodynského, směrem na Ševčenko, u Hryščiného, Novooleksandrivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku, Molodecké, u Novomykolajivky a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském směru pokračovaly boje Sičněvého, Voroného, Ternového a směrem na Verbové.
Jižní fronta: V huljajpolském směru se okupanti snažili postupovat u Rybného, Dobropilije, směrem na Novou Zaporožiji, u Varvarivky, směrem na Pryviliji, Cvitkové, u Svjatopetrivky, Staroukrajinky, Zaliznyčného a podařilo se jim dostat do Huljajpolského a útočit směrem na Čarivné.
V orichivském směru probíhaly střety ve Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ruský diktátor Vladimir Putin v reakci na otevřený dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského uvedl, že zatím nevidí smysl v jejich osobní schůzce. Řekl to během přenosu z Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, citují jej ruská propagandistická média. Putin uvedl, že Zelenského dopis si ráno „mimochodem“ přečetl. Tvrdil, že setkání se Zelenským „nikdy neodmítl“, ale že je proti „vyplňování prázdna“. Zároveň prohlásil, že Zelensky měl údajně žádat o schůzku prostřednictvím jednoho ruského podnikatele. Podle Putina je před setkáním nutné „najít řešení“ k ukončení války. Na zmínku v dopise, že stojí v čele Ruska už 26 let, reagoval obviněním Zelenského z „uzurpace moci“ a z toho, že se „bojí jít k volbám“. Putin také poznamenal, že dopis zmiňuje jeho věk, a odpověděl, že „nejde o věk, ale o schopnost a výkonnost“, přičemž dodal, že „někteří světoví lídři jsou starší“ než on. Na závěr řekl, že „boje jednou skončí a skončí tehdy, až Rusko dosáhne cílů, které si stanovilo,“ a obrátil se k ruským vojákům slovy: „Pracujte, bratři.“
Zelensky Putinovu odpověď označil za „slabou“ a vyzval k pokračování sankčního tlaku na Rusko. Uvedl to ve večerním projevu. „Ruská strana si bohužel znovu vybírá válku, všichni dnes slyšeli tu odpověď. Slabou odpověď. Jednoduše nechce ukončit válku. Myslím, že mnoho lidí ve světě je touto odpovědí zklamáno,“ řekl. Zelensky dodal, že Putin „nechce nic měnit“ a nechce „přiznat, že jeho válku mají rádi jen on a ti, kdo od něj berou peníze“. Narážel tím na ruské představitele přítomné na fóru, kde podle něj „se všichni dnes velmi usmívali“. Prezident zároveň uvedl, že „Rusko musí mít méně peněz a Rusko musí být pod větším tlakem“, a poděkoval těm, kdo „chtějí skutečný mír“.
Bývalý ministr zahraničí Ukrajiny Volodymyr Ohryzko v komentáři pro ukrajinská média uvedl, že Zelenského dopis ukazuje, že Putin „nemá perspektivu“ a že Evropě naznačuje, že válku lze ukončit pouze silou. Podle něj je tón dopisu vůči Putinovi „poměrně pohrdavý“ a má ukazovat, že „to, co se mu nalévá do uší, je daleko od reality“. Ohryzko zároveň tvrdí, že Putin ve skutečnosti válku zastavit nemůže, protože by to znamenalo „kolaps jeho režimu i osobní kolaps“. Ohryzko dodal, že z hlediska vlivu na evropské státy je dopis „včasným a správným krokem“, protože některé evropské země podle něj vyzývají Ukrajinu, aby neútočila na Rusko kvůli „hrozbě eskalace“. Podle něj Zelensky těmto výtkám odpovídá tím, že nabídnul řešení a dostal negativní reakci, takže „přátelé“ mají podle jeho slov na obavy z eskalace zapomenout a Ukrajina bude dělat to, co považuje za nutné. Ohryzko uzavřel, že donutit Putina k jednáním a ukončení války „lze jen silou“, a proto by Evropa měla Ukrajině pomáhat více.
Pentagon podle serveru Politico zruší plán na rozmístění střel s plochou dráhou letu Tomahawk v Německu, který byl dohodnut za prezidentství Joea Bidena. Politico s odvoláním na dva evropské a jednoho amerického činitele uvádí, že jedním z důvodů jsou obavy, že by Rusko mohlo rozmístění Tomahawků vnímat jako eskalaci a odpovědět odvetnými kroky. Dalším důvodem je podle zdrojů Politico i stav amerických zásob: po prvních týdnech války s Íránem, kdy americká armáda spotřebovala tisíce střel Tomahawk a protiraket Patriot, panují ve Washingtonu obavy z vyčerpání vlastních skladů. Německý kancléř Friedrich Merz minulý měsíc k otázce rozmístění Tomahawků vyjádřil skepsi a uvedl, že „Američané jich teď nemají dost ani pro sebe“. Němečtí činitelé mezitím hledají evropské alternativy, které by Německu poskytly schopnost přesných úderů na dlouhé vzdálenosti. Podle Politico však němečtí obranní stratégové nepovažují drony a levnější systémy za plnohodnotnou náhradu za střely typu Tomahawk. Tomahawky měly podle původního plánu posílit německé odstrašení do doby, než Evropa vyvine vlastní srovnatelné střely. Plán rozmístění byl schválen za administrativy Joea Bidena. Politico připomíná, že Biden zároveň v Německu ponechal 5 000 amerických vojáků, Pentagon ale nedávno oznámil rozhodnutí tyto jednotky stáhnout. To přišlo poté, co Merz veřejně kritizoval Spojené státy za nedostatek strategie k ukončení války na Blízkém východě a prohlásil, že Írán „ponižuje“ Washington.
Dnes se zaměříme na jednu z oblíbených tesí podporovatelů Ruského světa, a sice to, že Rusko má (nejen ve srovnání s Ukrajinou) nekonečné lidské zdroje. Již i oficiální ruští představitelé v poslední době přiznávají, že Rusko trpí nedostatkem pracovní síly, příkladem může být nedávné vystoupení ministra pro ekonomický rozvoj Maxima Řešetnikova.
Ten v rámci svého proslovu na Mezinárodním petrohradském ekonomickém fóru, které proběhlo tento týden, popsal současnou situaci na ruském trhu práce jako nezvykle složitou. Uvedl, že údaje o počtu nezaměstnaných se stále udržují na historicky nízké úrovni, a celoruská úroveň nezaměstnanosti je v současnosti 2,2%. To představuje velmi složitou situaci pro zaměstnavatele, neboť v mnoha sektorech ruské ekonomiky je patrný nedostatek pracovníků.
Ministr zdůraznil, že nízká úroveň nezaměstnanosti představuje faktor, omezující potenciál rozvoje ruské ekonomiky. Vicepremiérka pro sociální politiku, Taťána Golikovová, k tomuto tématu doplnila, že vlivem pro Rusko nepříznivého vývoje demografické křivky bude v roce 2030 bude celkový nedostatek pracovníků v ruské ekonomice činit až 11 milionů osob.
V Rusku je přitom počet osob v produktivním věku přibližně na úrovni 70 milionů, což ukazuje, že v roce 2030 tam bude chybět již téměř 16% celkové pracovní síly. Rusko se sice snaží zajistit pracovníky v zahraničí, ale i v tak lidnaté zemi, jako je Indie, bylo dosud nalezeno pouze 70 000 pracovníků ochotných k přesunu do Ruska, a podobné nebo i ještě slabší výsledky má Rusko i v ostatních asijských a afrických zemích.
Nedostatek pracovníků pak představuje zásadní úskalí i pro novou etapu plošné mobilizace, která je v současné době v Rusku stále častěji skloňována jako jediný způsob, jak by Rusko mohlo ve svůj prospěch obrátit rovnováhu sil, která v současné době panuje na ukrajinské frontě. Řeč je o až jednom milionu nově odvedených osob, což by sice umožnilo ruské armádě vytvořit mnoho nových ednotek, následky pro ruský pracovní trh by ale byly fatální.
Izrael: Odcházející šéf Mosadu David Barnea provedl rozsáhlou reorganizaci zpravodajské služby. Vytvořil nové operační a technologické divize a posunul strategii od využívání izraelských agentů k nasazování zahraničních operativců, včetně Íránců naverbovaných a vycvičených v Izraeli, kteří se po návratu do vlasti zapojili do operací po vypuknutí války. Součástí změn bylo i vytvoření „oddělení vlivu“, jehož cílem bylo oslabit íránský režim. Jeden z plánů na podporu kurdského povstání na severozápadě Íránu však unikl do Turecka a byl zrušen. Barnea zastával názor, že při zachování sankčního tlaku by se íránský režim mohl zhroutit během jednoho až tří let. Během svého působení dohlížel mimo jiné na operaci s pagery proti Hizballáhu, likvidaci Ismáíla Haníji v Teheránu a úvodní fázi války, do níž byli zapojeni íránští agenti. Zároveň se dostal do sporů s bývalým náčelníkem generálního štábu Hercim Halevim kvůli načasování pagerové operace a pozastavení rozsáhlé akce namířené proti jadernému zařízení Fordó.
Hamás oznámil, že do Káhiry dorazila jeho delegace vedená šéfem hnutí v Gaze Chalílem al-Hajjou. Nové kolo jednání s egyptskými zprostředkovateli má začít zítra. Delegace má jednat o dokončení první fáze příměří, zastavení „opakovaných izraelských útoků“ v Pásmu Gazy a o podmínkách přechodu k druhé fázi dohody. Původně plánované čtvrteční rozhovory se zdržely kvůli nespokojenosti Hamásu s pokračujícími izraelskými údery. Jednání však zůstávají zablokovaná. Hamás odmítá návrhy na odzbrojení a trvá na tom, že Izrael musí nejprve plnit podmínky první fáze. Obě strany se zároveň navzájem obviňují z porušování příměří, které ukončilo dvouletou válku. Izrael pokračuje v téměř každodenních úderech s tím, že reaguje na bezprostřední hrozby, zatímco Hamás odmítá složit zbraně.
Podle CNN s odvoláním na své zdroje byly během nedávné války s Íránem v Ázerbájdžánu tajně nasazeny elitní izraelské jednotky. V oblasti poblíž íránských hranic, včetně míst vzdálených zhruba 96 km od města Tabríz, měly působit desítky příslušníků speciálních sil a agentů Mosadu. Původně šlo o nouzový záchranný tým pro případ sestřelení izraelských letadel nad Íránem, mise však byla podle CNN rozšířena i o zpravodajské operace a řízení dronů, které měly rozšířit dosah izraelských útoků. Jednou z nejvýznamnějších operací mělo být zabití velitele elitní jednotky íránských Revolučních gard Rahmana Moqadama, který měl zajišťovat nábor a výcvik agentů i sběr informací o izraelských a západních cílech po celém světě. Ázerbájdžánské velvyslanectví ve Washingtonu tato tvrzení odmítlo jako nepodložená. Zdroje CNN zároveň uvádějí, že Izrael měl zřídit i vojenské zázemí v Somalilandu pro doplňování paliva letadel směřujících do Íránu. Somaliland přitom Izrael uznal jako jediný stát na světě. Zpráva navazuje na dřívější tvrzení New York Times, podle nichž měl Izrael vybudovat tajné základny v Iráku pro operace proti Íránu.
Obyvatelé Gazy dnes ráno hlásí postup izraelských tanků směrem na západ v oblasti náměstí Bani Suhajla v Chán Júnisu. Zároveň bylo oznámeno, že v ranních hodinách byly v oblasti al-Mawásí u Rafahu (jihozápad pásma) poblíž mešity al-Sahába v čtvrti Bardawil nově umístěny žluté betonové zátarasy.
Libanon: Při izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo dnes za úsvitu nejméně deset lidí. Sedm obětí si vyžádaly útoky v okolí města Tyr a další tři lidé byli zabiti při náletech na obce Doueir a Habbúš v provincii Nabatíja. Jeden člověk utrpěl zranění.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že při útoku v Libanonu minulý týden zabila velitele ženijní jednotky Hizballáhu Abda al-Halíma Harba, známého jako „Hadždž Gháleb“. Podle Izraele měl na starosti výrobu a nasazování výbušných zařízení a připravoval útoky proti izraelským vojákům. Hizballáh jeho smrt následně potvrdil. Po izraelské výzvě k evakuaci začali obyvatelé opouštět obce Anqoun, Arnája a Kfar Fila na jihu země.
Libanonský prezident Joseph Aoun v rozhovoru pro CNN kritizoval Írán za zasahování do libanonských záležitostí. Uvedl, že Libanon doplácí na cizí zájmy a že Teherán využívá zemi jako vyjednávací nástroj ve vztazích se Spojenými státy. Zároveň zdůraznil, že vůdce Hizballáhu Naim Kásim nereprezentuje libanonský lid, který je podle něj vyčerpaný dlouhotrvajícím konfliktem mezi Izraelem a Hizballáhem.
Aoun také prohlásil, že jih Libanonu nesmí sloužit jako „záložní fronta“ pro jiné aktéry. Podle něj je jedinou cestou k trvalému míru vyjednávání, nikoli vojenské řešení. Dodal, že Libanon již dříve souhlasil s příměřím, které však narazilo na odpor ze strany íránských Revolučních gard. Pokračující odmítání příměří podle něj pouze prodlužuje válku. Předseda parlamentu Nabíh Berri podpořil stažení Hizballáhu jižně od řeky Litání za předpokladu současného odchodu izraelských sil z okupovaných oblastí. Zdůraznil, že jakékoli příměří musí být úplné, bezpodmínečné a musí platit na souši, na moři i ve vzduchu. Současně připomněl, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701 zavazuje obě strany konfliktu, nikoli pouze Libanon. Zveřejněny byly také nové záběry útoku FPV drony Hizballáhu, proti izraelským cílům.
Sýrie: Prezident Sýrie Ahmad aš-Šará navštívil provincii Homs, kde se zúčastnil slavnostního otevření mostu Rastan. Most na dálnici M5 spojující Damašek s Aleppem propojuje provincie Homs a Hamá přes řeku Orontes. V prosinci 2024 byl zničen při leteckých útocích, jejichž cílem bylo zpomalit postup revolučních sil směrem k Homsu.
Syrský ministr obrany Murhaf Abú Kasra jednal s mauritánským velvyslancem v Sýrii Talibem Muchtarem al-Mudžtabou o posílení vzájemných vztahů a rozšíření spolupráce v oblastech společného zájmu. Bezpečnostní správa Národní gardy v Suvajdě oznámila zadržení Džiháda al-Ghutáního a dalších čtyř osob, které jsou podezřelé z napomáhání útěku tří vězňů. Případ podle úřadů poukazuje na přetrvávající vnitřní rozpory uvnitř této skupiny.
Somálsko: V somálské metropoli Mogadišu pokračuje napjatá konfrontace mezi silami loajálními bývalému prezidentovi Šarífu Šajchu Ahmedovi a federální vládou. Střetnutí se od středečního večera soustředí v oblasti Miranaayo v okrese Abdiaziz. Krize se odehrává souběžně s probíhajícími jednáními, jejichž cílem je zabránit další eskalaci a novému propuknutí násilí.
Mali/Pákistán: Technologie dronů, která byla ještě nedávno považována za výsadu států, se stále více dostává i do rukou džihádistických skupin. Tento trend potvrzují nedávná videa organizace Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) z Mali i záběry zveřejněné tento týden zakázaným hnutím Tehrik-i-Taliban Pakistan (TTP) v Pákistánu, zachycující útoky provedené pomocí dronů.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
