(2 644 slov, doba čtení 14 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 7. června ruské jednotky zaútočily na Ukrajinu 236 drony, z nichž se většinu podařilo zneškodnit. Uvedlo to velení Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Podle ukrajinské strany Rusko nasadilo útočné drony typu Šáhed (včetně proudových), dále Gerbera, Italmas a imitátory typu „Parodie“. Podle předběžných údajů bylo k 08:30 ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 215 bezpilotních prostředků na severu, jihu a východě země. Zároveň bylo zaznamenáno 17 zásahů útočných dronů na 13 lokalitách a dopady trosek po sestřelených cílech na dalších devíti místech.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Staryce, směrem na Lyman, ve Vovčansku a směrem na Ochrimivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru probíhaly střety v Kupjansku, Piščaného a Novoplatonivky.
V lymanském sektoru Rusové tlačili směrme na Druželjubivku, u Novoselivky, Drobyševého, Stavek a směrem na Ozerné.
Ve slovjanském směru pokračovaly boje u Zakytného, směrem na Kryvou Luku, u Ryznykivky a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se okupanti snažili postupovat u Časiv Jaru.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Pleščijivky, Ivanopilije, v Kosťantynivce, u Ilijinivky a Rusyn Jaru.
Na pokrovském směru došlo ke střetům u Sofijivky, Toreckého, směrem na Kučeriv Jar, u Vilného, směrem na Nový Donbas, u Dorožného, směrem na Bilické, u Rodynského, směrem na Ševčenko, u Hryščyného, Novooleksandrivky, Vasylivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru Rusové tlačili směrem na Oleksandrohrad, u Sičněvého, Voroného, Ternového a směrem na Verbové.
Jižní fronta: Na huljajpolském sektoru došlo k útokům v blízkosti Ryvbného, směrem na Dobropiliji, Pryluky, u Olenokosťantynivky, ve Vozdviživce, směrem na Verchnou Tersu, Staroukrajinku, u Zaliznyčného a směrem na Huljajpolské a Čarivné.
V orichivském směru se bojovalo u Ščerbaků.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky podle deníku Financial Times minulý měsíc pozval do Kyjeva ruského oligarchu Romana Abramoviče, aby prostřednictvím něj předal ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi vzkaz o připravenosti k osobnímu jednání. Financial Times se odvolává na informované zdroje. Zelensky měl podle zdrojů listu mluvit s Abramovičem v Kyjevě 21. května a požádat ho, aby Putinovi tlumočil, že je připraven k bilaterální schůzce. Ukrajinský prezident tím měl dát najevo, že Kyjev bere přímé rozhovory vážně i bez účasti Spojených států. Dva zdroje popsaly vzkaz předaný přes Abramoviče jako sdělení podobné otevřenému dopisu, v němž Zelensky navrhoval ukončit válku „ve formátu mezi námi a vámi“. Financial Times připomíná, že Putin v pátek uvedl, že se 21. května setkal s „jedním ze zástupců našich podnikatelských kruhů“ a tomuto „kolegovi“ sdělil, že v setkání se Zelenským nevidí smysl. „Jediný smysl v tom je, aby Ukrajinci zastavili ofenzivu našich ozbrojených sil,“ řekl Putin na ekonomické konferenci v Petrohradu. Deník dále uvádí, že Abramovič se už od prvních týdnů plnohodnotné války podílel na zprostředkování jednání mezi Ukrajinou a Ruskem: pomáhal například s organizací rozhovorů v Istanbulu v roce 2022 a také s dohodou, která umožnila vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. Podle lidí z okruhu oligarchy se Abramovič v současnosti podílí i na výměnách zajatců. Zdroje Financial Times tvrdí, že „je potřeba, protože je to jediný Rus, kterého budou tolerovat. Vychází se všemi“. Podle okolí Abramoviče oligarcha míní, že „Zelensky si myslí, že dokáže všechno vyřešit díky kouzlu svého osobního charismatu na schůzce lídrů“. Zdroj listu dodal, že „to není něco, o co Putin stojí“, a že „to příliš nefunguje ani na Trumpa“, přesto je na tom Zelensky podle tohoto tvrzení „zcela fixovaný“. Abramovič po začátku plnohodnotné invaze v březnu 2022 oznámil prodej fotbalového klubu Chelsea a uvedl, že výnosy mají být použity na pomoc obětem války na Ukrajině. Oligarcha je pod sankcemi Spojeného království a Evropské unie. Zdroje ve vládě řekly serveru Suspilné, že iniciátorem schůzky mezi Zelenským a Abramovičem byla ruská strana, která tímto způsobem chtěla zjistit podmínky, jež Ukrajina klade pro ukončení války. Podle zdroje to nepřineslo výsledky, protože Ruská federace pokračuje ve válce bez ohledu na veřejné i neveřejné signály.
Náhlé změny v rozhodnutích amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně přesunu dalších jednotek do Evropy podle agentury AP stály americké daňové poplatníky miliony dolarů a v armádě vedou k poklesu morálky. AP se odvolává na zdroje z Pentagonu. Trump 21. května oznámil přesun 5 000 amerických vojáků do Polska z jednotek, které byly staženy z Německa. Pentagon však podle AP uvedl, že plánované rozmístění v Polsku dočasně odkládá. V době, kdy byl krok odvolán, už byla vojenská technika na cestě do Polska. Náklady na logistickou operaci dosáhly podle AP 32 milionů dolarů: Velitelství přepravy ozbrojených sil USA (U.S. Transportation Command) odeslalo techniku po moři a nyní ji musí vrátit zpět. Zároveň armáda musela „zpětně“ připravovat obrannou politiku tak, aby odpovídala nejnovějším Trumpovým vyjádřením. Nejistota kolem amerických plánů podle AP zneklidňuje evropské země, které řeší, jak takový postup bude působit na Rusko. Pentagon zároveň podle agentury uvádí, že prudké změny plánů podkopávají morálku vojáků, mimo jiné kvůli náhlému rušení rotací. AP píše, že části ze zhruba 4 000 vojáků texaské obrněné brigády, kteří měli do Polska odletět, bylo krátce před odletem sděleno, aby do letadel vůbec nenastupovali. Přibližně 1 000 vojáků, kteří už byli do Evropy vysláni dříve, mezitím stále čeká na návrat. Armáda nyní podle AP čeká na upřesnění z Pentagonu, aby bylo jasné, jak realizovat Trumpův pokyn k přesunu 5 000 vojáků do Polska. Není ani zřejmé, co bude s jednotkami, které už jsou v Evropě. Podle AP by mohly být přesměrovány do Německa nebo do Polska, ale takový postup by mohl trvat roky a stát další peníze. Agentura zároveň uvádí, že americké ozbrojené síly čelí rozpočtovému deficitu v rozmezí 2 až 6 miliard dolarů.,
Ruské jednotky zasáhly budovu Centralizovaného skladu vyhořelého jaderného paliva v Kyjevské oblasti. Radiační situace je podle ukrajinských úřadů v normě a zranění hlášena nejsou. Uvedl to Enerhoatom, později útok potvrdila i MAAE. Podle Enerhoatomu došlo k zásahu ruským dronem 7. června v 02:10. Úder částečně zničil budovu příjmu kontejnerů, přičemž v této části se v danou chvíli žádné vyhořelé palivo nenacházelo. Na místě vypukl požár o ploše přibližně 40 m², který byl uhašen. Personál neutrpěl zranění a radiační situace v areálu zůstává „v mezích normy“. Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny uvedl, že v místě uhašeného požáru byly nalezeny zbytky dronu Šahed. Upřesnil také, že budova příjmu kontejnerů se nachází u obce Burjakivka v Kyjevské oblasti a že vzdálenost k Černobylské jaderné elektrárně je přibližně 15 kilometrů. Enerhoatom zdůraznil, že situace je pod trvalým dohledem odpovědných složek. Centralizovaný sklad vyhořelého paliva leží v Černobylské vyloučené zóně a je určen k bezpečnému skladování vyhořelého jaderného paliva z ukrajinských jaderných elektráren.
Ukrajina o útoku informovala Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, která oznámila vyslání inspektorů k posouzení škod. MAAE uvedla, že zásah poškodil budovu příjmu paliva – byly zničeny fasádní části, okna i dveře a tlaková vlna poškodila i okolní objekty. Generální ředitel MAAE Rafael Grossi označil incident za mimořádně nebezpečný, protože k němu došlo v blízkosti budovy, kde jsou uloženy významné objemy jaderných materiálů. Útoky na jaderná zařízení podle něj „jsou zcela nepřijatelné a přímo odporují klíčovým principům jaderné bezpečnosti v době ozbrojeného konfliktu“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že ministerstvo zahraničí, ministerstvo energetiky a další složky pracují na tom, aby o incidentu byli informováni všichni partneři. Zdůraznil, že Rusko podle něj zasáhlo „záměrně“ právě tento objekt. Podle jeho vyjádření zatím nedošlo k překročení norem radiačního pozadí, „ale rozhodně došlo k překročení i tak už extrémní míry ruské drzosti“.
Dnes si na jednom příkladu přiblížíme, proč je pro malé podnikatele v současné době tak složité udržet v Rusku svou společnost v zisku. Přičemž, abychom se vyhnuli sektorům, které mají příjmy ze státních zakázek, zaměříme se na sektor služeb, kde si vybereme síť kadeřnictví v Moskevské oblasti. Té zkomplikoval ruský stát podnikání následovně:
- Již v roce 2022 byl v Rusku zablokován Instagram, který pro toto kadeřnictví představoval hlavní způsob reklamy své činnosti.
- Na počátku roku 2026 pak byla provedena daňová reforma, která výrazně zvýšila daňovou zátěž kadeřnictví. Jedná se zejména o výrazné snížení limitu obratu, při kterém může podnikatel platit paušální sazbu, což pro tuto síť kadeřnictví znamená nutnost placení procentní daně ze zisku, stejně jako ji platí velké společnosti.
- Současně s tím byla v Rusku zvýšena základní sazba DPH, a to z 20 na 22%.
- V posledních měsících se přidalo stále častější blokování mobilního internetu, což značně omezilo možnosti kontaktu kadeřnictví s klienty.
Vzhledem ke klesající kupní síle ruské populace také o přibližně 25% poklesl počet zakázek těchto kadeřnictví, což je spolu s výše zmíněnými komplikacemi ze strany státu přivedlo na hranu ekonomické udržitelnosti.
Vzhledem k vyšší daňové zátěži by přitom bylo možné udržet kadeřnictví v zisku pouze v okamžiku, kdyby se jeho příjmy zdvojnásobily – výsledkem tak je, že společnost zaznamenala v dubnu 2026 ztrátu ve výši 350 000 rublů (tedy v přepočtu přibližně 100 000 Kč ztráty), ve srovnání s předchozím rokem, kdy byla v dubnu v zisku ve výši 200 000 rublů (přibližně 55 000 Kč podle tehdejšího kurzu).
Malí podnikatelé uvádějí, že současné vládní regulace zasáhly jejich společnosti více, než omezení za časů pandemie Covid-19. To si také všichni uvědomovali, že omezení spojené s pandemií dříve nebo později skončí, současná vládní opatření, i vzhledem k projevu, který jsme zmiňovali ve včerejší ekonomické rubrice, ale mohou trvat ještě velmi dlouho – což mnoho podnikatelů vede k tomu, že ukončují svou činnost.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) v noci zasáhla budovu rodiny Za’arabových v ulici Al-Atar v oblasti Mawásí západně od Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy.
Podle zdrojů OSINT přešla IDF v posledních dnech v oblastech jižního Libanonu a Pásma Gazy, které obsadila a zničila, k taktice „spálené země“. Po dokončení demoličních prací mají být tyto lokality systematicky zapalovány.
Další izraelský útok provedl bezpilotní letoun v oblasti Al-Džawazát na západě města Gaza, kde zasáhl stan. Podle aktualizovaných údajů při útoku zahynulo osm Palestinců. Zdroje z Gazy uvádějí, že mezi oběťmi byli čtyři velitelé ozbrojeného křídla Palestinského islámského džihádu působící v oblasti města Gaza a na severu Pásma. Podle dostupných informací se v době útoku účastnili velitelské schůzky. Mezi zabitými veliteli byli Farhat Harara, Mohammad Abu Afes, Abdalláh Kaddúm – údajný velitel protitankové jednotky organizace a majitel zasaženého stanu – a Naim al-Sarsáví.
Policie oznámila zadržení druhého podezřelého z dnešní smrtící střelby, při níž byl v centrálním Izraeli jeden člověk zabit a pět dalších zraněno. Druhým zadrženým je muž ve věku kolem 20 let z města Tajbe, arabského města nedaleko místa útoku. Původně policie uvedla, že čin spáchal pouze jeden útočník, který byl po rozsáhlém pátrání zastřelen bezpečnostními složkami. Později však získala informace o dalším muži, který se měl k účasti na útoku přiznat při snaze ukrýt se před policií. Ten byl následně vypátrán a zadržen. Během zásahu se údajně pokusil napadnout vyšetřovatele skleněnou lahví, policie ho ale zpacifikovala bez zranění na straně zasahujících.Vyšetřování útoku pokračuje.
Libanon: Hizballáh včera převzal odpovědnost za 25 útoků proti jednotkám IDF v oblasti jižního Libanonu:
- 9× sebevražedné drony (UAV)
- 5× úderné (výbušné) drony
- 4× raketové útoky
- 4× dělostřelecká palba
- 3× palba na letouny protivzdušnou obranou
Hlavní změnou oproti předchozímu dni je přesun těžiště útoků od raket a dělostřelectva k bezpilotním prostředkům. Drony a výbušné UAV tvořily 14 z 25 operací, přičemž samotné výbušné drony představovaly zhruba 20 % všech útoků.
Izraelské letectvo (IAF) provedlo nálet v čtvrti Dahíja v Bejrútu, a to poprvé od uzavření příměří. Na místě jsou hlášeni mrtví a zranění. Podle izraelského armádního rozhlasu byl cílem útoku jediný velitelský objekt Hizballáhu. Není však jasné, zda byl v době zásahu obsazen, a je možné, že byl prázdný. Operace byla zaměřena na zničení samotné infrastruktury, nikoli na konkrétního představitele organizace. Případné oběti mezi členy Hizballáhu by podle dostupných informací měli tvořit spíše nižší kádr.
Současně byly hlášeny také izraelské letecké údery v oblasti města Týr na jihu Libanonu. Izraelské letectvo pak provedlo další sérii úderů na několik lokalit v Libanonu. Zasažena byla města Maarúb a Mejfídún na jihu země a také Sohmor v západní části údolí Bekáa. Údery byly hlášeny i v oblasti kopců Sajd v jižním Libanonu, kde byla podle dostupných záběrů zasažena tamní pozice.
Sýrie: Po půlnoci vstoupily izraelské jednotky (IDF) do obce Saída al-Chanut na jihu provincie Kunejtra, kde zadržely jednoho mladého muže a odvezly jej k výslechu. Současně několik izraelských vojenských vozidel vjelo do Džabaty al-Chašab na severu Kunejtry, kde byly zadrženy čtyři osoby, včetně nezletilých. Po několika hodinách výslechu byly všechny čtyři osoby zadržené při zásahu v Džabatě al-Chašab propuštěny.
Somálsko: Džihádistické hnutí Aš-Šabáb oznámilo, že v mogadišské čtvrti Diniile zabilo pracovníka somálské vězeňské služby Abdullu Hasana Osmana. Podle skupiny působil v centrální věznici hlavního města a podílel se na špatném zacházení s vězni. Aš-Šabáb zároveň uvedl, že v jiho-somálském městě Bu’aale bylo na základě rozhodnutí šarí‘atského soudu popraveno pět osob obviněných ze spolupráce s americkými a somálskými zpravodajskými službami.
Hotel Elite v Mogadišu zůstává uzavřený pod silnou ochranou bezpečnostních složek, což negativně dopadá na ekonomiku pláže Lido, jednoho z nejvýznamnějších rekreačních center metropole. Místní podnikatelé si stěžují na omezení pohybu připomínající zákaz vycházení, která výrazně snížila počet návštěvníků i tržby restaurací, obchodníků a dopravců. V okolí bývalého hotelového komplexu vybudovaly jednotky somálské zpravodajské služby (NISA) a dalších bezpečnostních složek obranná postavení. To vyvolalo spekulace, že by objekt mohl být přeměněn na bezpečnostní nebo vojenskou základnu, ačkoliv vláda takové plány oficiálně nepotvrdila. Napětí vzrostlo po sobotních střetech v oblasti Gubadley mezi vládními silami a ozbrojenci údajně napojenými na podnikatele Abdullahiho Mahmuda Nura, označovaného za vlastníka hotelu Elite. Po bojích jeho jednotky oblast opustily, přičemž některé zdroje tvrdí, že se následně přesunuly do regionu Střední Šabele. Místní obyvatelé kritizují proměnu kdysi oblíbeného rekreačního areálu v přísně střeženou zónu a varují, že dlouhodobé uzavření hotelu poškozuje turistický ruch, odrazuje investory a oslabuje důvěru podnikatelů. Federální vláda dosud nezveřejnila žádné informace o budoucnosti objektu ani o důvodech přetrvávajících omezení.
V provincii Dolní Šabele na jihu Somálska provedl Aš-Šabáb bombový útok proti provládním milicím. Exploze si vyžádala tři mrtvé a zraněné bojovníky a zničila jejich motocykl. Ve stejné oblasti byl hlášen také druhý útok namířený proti dalšímu shromáždění milicionářů.
Niger: Úřady v regionu Tillabéri zavedly nová bezpečnostní opatření v okolí vojenských táborů a kontrolních stanovišť. Podle oznámení místní správy ze 6. června je v těchto zónách nově zakázáno pěstování vysokých plodin, jako jsou proso a čirok, které mohou omezovat výhled. Pěstování nízkých a plazivých plodin zůstává nadále povoleno. Opatření má posílit bezpečnost v okolí vojenských objektů.
Mali: Separatistické hnutí Fronta za osvobození Azavadu (FLA) oznámilo zákaz dodávek pohonných hmot do oblastí a měst, kde působí jednotky Africa Corps a malijská armáda (FAMa). Podle prohlášení mají být dodávky paliva do těchto lokalit zablokovány nebo výrazně omezeny.
Současně vojenská junta vyhlásila přibližně 40 lesních oblastí po celé zemi za „zóny vojenského zájmu“, do nichž je civilistům zakázán vstup. Opatření zveřejněné 5. června 2026 je součástí boje proti džihádistické skupině JNIM. Úřady tvrdí, že tyto oblasti mohou sloužit jako úkryty ozbrojenců, a proto do nich omezily přístup veřejnosti.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že v Kremlu zjevně přešli z operativního plánování rovnou na fantasy kartografii. Vladimir Vladimirovič se totiž pochlubil, že ruská armáda dostala pod kontrolu 2440 tisíc kilometrů čtverečních Ukrajiny, což je výkon, vedle kterého bledne Barbarossa, Napoleonovo tažení na Moskvu i školní atlas po zásahu nedávnou reformou školství. Problém je drobný. Ukrajina má jen něco přes šest set tisíc kilometrů čtverečních, takže car z Ohňové země právě ústně dobyl zhruba čtyři Ukrajiny, možná i s druhým Krymem, když jeden je málo, částí Moldavska a oddělením zeměpisu v Petrohradu. Kremelský písař to pak v přepisu decentně opravil, protože i propaganda má někde technické limity a čtyřnásobná anexe reality už se blbě tiskne na mapu. Z vojenskohistorického hlediska je to ale objevné. Rusko totiž testuje novou metodu vedení války, a tím je strategický přeřek. Bohužel pro Moskvu ukrajinské drony, HIMARSy a frontová linie tuto formu geografické ofenzívy zatím neuznávají, a to ani přes veškerou mohutnou snahu ruského ministerstva pravdy.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
