(2 486 slov, doba čtení 13 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 12. června Rusko pokračovalo v dronových útocích proti Ukrajině, když nasadilo 117 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija ze směrů Orel, Kursk, Millerovo a z okupovaného Krymu. Útok byl veden na severní, východní i jižní část země a probíhal ve více vlnách s cílem zatěžovat protivzdušnou obranu. Podle předběžných údajů bylo do 8:00 zneškodněno 102 bezpilotních prostředků, zatímco zásahy 14 útočných dronů byly zaznamenány na sedmi lokalitách a trosky sestřelených UAV dopadly na dalších osmi místech.
Po květnovém útoku ukrajinských dronů na Moskvu Rusko urychleně posiluje protivzdušnou obranu hlavního města a v jeho okolí vybudovalo nejméně sedm nových věží pro systémy Pancir. Nové pozice vznikly především severně a východně od Moskvy, často v blízkosti obydlených oblastí, což ukazuje rostoucí tlak na ochranu politického a administrativního centra země i za cenu militarizace civilního prostoru. Už v roce 2025 bylo kolem Moskvy rozmístěno více než 40 dalších systémů Pancir-S1, část z nich přesunutá z jiných regionů, a podle odhadů počet prostředků PVO chránících metropoli od roku 2023 přesáhl stovku. Samostatně se objevily informace o sedmi nových věžích u rezidence Vladimira Putina. Útok ze 17. května 2026 byl dosud nejúspěšnější operací proti moskevskému regionu a ukázal, že ani masivní posilování PVO nedokáže zcela zabránit průnikům ukrajinských dálkových dronů.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Zdá se, že Ukrajinci v posledních týdnech rozjeli nejméně dva méně nápadné protiútoky na různých úsecích fronty, přičemž informací je zatím málo, jednak kvůli ukrajinské operační bezpečnosti, jednak proto, že ruská strana se podobnými neúspěchy pochopitelně příliš nechlubí a zveřejňuje z těchto prostor jen minimum záběrů. V prostoru Ivanivky se podle dostupných indicií Ukrajincům podařilo navázat na předchozí zisky, vytlačit Rusy z několika vesnic a znovu získat kontrolu nad Ivanivkou i Novopavlivkou, čímž zpevnili nově budovanou obrannou linii. Podobně zajímavý vývoj sledujeme i na lymanském směru, kde po mechanizovaném útoku na Nové z 22. května Ukrajinská armáda zřejmě své zisky udržela a dále konsolidovala, jak naznačují novější geolokace i satelitní snímky. Pokud se tyto údaje potvrdí, půjde o další připomínku, že navzdory ruské iniciativě nejsou Ukrajinci odkázáni jen na pasivní obranu a nadále hledají příležitosti k lokálním protiútokům v klíčových sektorech fronty. Zároveň ale platí, že zvlášť v prostoru Lymanu mohou veřejně dostupné mapy za skutečným vývojem citelně zaostávat, takže s definitivními závěry je zatím lepší počkat.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Staryce, směrem na Izbycké, Lyman, Ochrimivku, u Odradného a směrem na Koloďazné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se okupanti pokoušeli postupovat u Kivšarivky a Bohuslavky.
V lymanském sektoru se bojovalo směrem na Šijkivku, Stepové, u Novoselivky, směrem k Drobyševému, Lymanu a Ozernému.
Ve slavjanském sektoru probíhaly střety u Zakitného a směrem ke Kryvé Luce a Raj-Oleksandrivce.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly hlášeny žádné útočné akce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Pleščijivky, v Kosťantynivce, u Iljinivky a okupantům se podařilo proniknout do Rozkišnéh. Situace zůstává pro obránce složitá, protože Rusové pokračují v tlaku na přístupy ke Kosťantynivce z několika směrů.
V pokrovském sektoru Rusové tlačili směrem na Bilycké, Nový Donbas, u Dorožného, Zatyšku, směrem na Ševčenko, u Hryščiného, Novooleksandrivky, Kotlyného, Udačného, Muravky a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru se bojovalo směrem na Oleksandrohrad a u Voroného.
Jižní fronta: V huljajpilském směru pokračovaly boje u Rybného, u Vozdvyživky, směrem k Verchní Terse, u Staroukrajinky a směrem k Huljajpilskému a Čarivnému.
V orichivském směru se Rusové snažili postoupit u Malých Ščerbaků a u Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Rezignace britského ministra obrany Johna Healeyho představuje vážný politický otřes pro vládu Keira Starmera a otevírá otázku, zda plánované výdaje Londýna odpovídají zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě. Healey v dopise premiérovi uvedl, že dlouho připravovaný investiční plán neposkytuje ozbrojeným silám prostředky nezbytné k udržení bojové připravenosti a modernizaci v rozsahu, který vyžadují současné hrozby. Podle něj byly analýzy finančních potřeb ministerstva dokončeny už na začátku roku, ale vláda dosud nerozhodla o adekvátním navýšení zdrojů. Rezignace přichází v době, kdy NATO tlačí na spojence, aby výrazně zvyšovali obranné výdaje, a kdy Británie zároveň podporuje Ukrajinu, posiluje východní křídlo Aliance a čelí tlaku na obnovu vlastních zásob munice, techniky a personálních kapacit. Healeyho odchod tak může vyvolat širší debatu o prioritách britského rozpočtu a o schopnosti Londýna udržet roli jedné z hlavních evropských vojenských mocností.
Ukrajina a USA jednají o možném prodeji vrtulníků AH-1Z Viper nebo UH-1Y Venom prostřednictvím programu zahraničních vojenských prodejů FMS. Podle ředitele Bell Textron Ukraine Phila Fikese probíhají kontakty od roku 2023, kdy byla společnost pozvána na obranný summit v Kyjevě, a následná jednání potvrdila zájem Ukrajiny i Spojených států. Bell je připraven podpořit úpravy vrtulníků podle ukrajinských požadavků, včetně integrace evropské či ukrajinské výzbroje, komunikačních systémů a dalších prvků, avšak za předpokladu souhlasu americké vlády. Kyjev se o AH-1Z zajímá už od roku 2022, zatímco Bell později nabídl také ozbrojený Bell 407M. Firma zároveň zvažuje Ukrajinu jako budoucí evropské centrum pro montáž, servis a opravy vrtulníků rodiny H-1.
Ukrajinská společnost Unwave poprvé provedla zahraniční praktickou demonstraci svých taktických prostředků radioelektronického boje, a to v České republice za účasti zástupců armády, policie a služby ochrany ústavních činitelů. Testy proběhly poblíž Prahy po získání povolení ukrajinské exportní kontroly a zahrnovaly systémy „Bašur“, „Boombox“, „Šatro“, „Patelnja“ a přenosný „Maljuk“. Ukrajinská řešení byla předvedena jako prostředky ochrany kritické infrastruktury, dopravních objektů a mobilních platforem proti dronům. Během zkoušek byly detekovány a potlačovány drony DJI Mavic 3, Mavic 3 Enterprise, Autel i FPV stroje pracující na různých frekvencích; FPV drony po vstupu do zóny působení ztrácely řízení.
Finské pozemní síly uspořádaly demonstrační testy dronů-interceptorů, během nichž domácím ozbrojeným silám představily firmy různé technologie pro boj proti bezpilotním prostředkům. Úplný seznam účastníků nebyl zveřejněn, ale armáda ukázala minimálně dva evropské systémy. Prvním byl Hornet Block 1 od společnosti Destinus, který má dosah až 75 kilometrů a nese bojovou hlavici o hmotnosti 1,5 kilogramu. Druhým byl lotyšský Blaze od Origin Robotics, jenž může být připraven ke startu za méně než 10 minut a zasahovat cíle na vzdálenost přes 10 kilometrů.
Do Lotyšska byl dopraven korpus první bojové mašiny pěchoty Hunter, čímž začíná finální montáž těchto vozidel přímo v závodě Patria ve Valmieře. Hunter je lotyšské označení platformy ASCOD upravené podle požadavků tamního ministerstva obrany. Program vzniká ve spolupráci GDELS-Santa Bárbara Sistemas, Patria, lotyšského ministerstva obrany a místních podniků, přičemž podíl domácích dodavatelů má dosáhnout 30 %. První kontrakt z ledna 2025 má hodnotu 387 milionů eur a zahrnuje 42 vozidel, k nimž vláda později schválila další stejný počet. Celkem tedy Lotyšsko plánuje 84 BVP, jejichž první kusy mají vstoupit do služby do podzimu 2026.
Jižní Korea podle údajů z registru UNROCA v roce 2025 dodala České republice 100 dělostřeleckých systémů ráže 105 mm, pravděpodobně houfnic M101 nebo jejich modernizovaných variant. Zajímavé je, že počet dělostřeleckých systémů ve výzbroji české armády zůstal mezi lety 2024 a 2025 beze změny na úrovni 193 kusů, což naznačuje, že zakoupené houfnice nemusely být určeny pro české ozbrojené síly. Nelze proto vyloučit, že Praha opět vystupuje jako zprostředkovatel vojenské pomoci pro Ukrajinu. Tento předpoklad podporují i další údaje z registru, podle nichž Česká republika v minulém roce převzala z Řecka desítky houfnic M101, M114 a samohybných M110A2, které byly již dříve spojovány s možnými dodávkami ukrajinské armádě. Registr rovněž uvádí dovoz 65 přenosných protiletadlových kompletů Igla z Turecka.
Německá společnost Diehl Defence zvažuje výrobu ukrajinských střel s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo v Německu nebo v jiné evropské zemi. Generální ředitel firmy Helmut Rauch na veletrhu ILA v Berlíně uvedl, že takový krok dává praktický smysl a navázal by na dubnovou technologickou dohodu mezi Diehlem a ukrajinskou společností Fire Point. Diehl je zároveň výrobcem systémů IRIS-T, které patří mezi klíčové prvky ukrajinské protivzdušné obrany. Případná evropská výroba Flaminga by představovala významný příklad přenosu ukrajinských válečných zkušeností do obranného průmyslu NATO. Iniciativa přichází v době, kdy Německo hledá alternativy k americkým střelám Tomahawk, jejichž plánované rozmístění bylo zrušeno kvůli politickým sporům s Washingtonem a obavám z ruské reakce.
Dnes se zaměříme na nyní již přibližně dvoutýdenní nepřítomnost guvernérky ruské centrální banky, Elvíry Nabiulliny, ve veřejném prostoru. Ta byla člověkem, který má podle mnoha komentátorů hlavní zásluhu na tom, že ruská ekonomika zůstala v předchozích letech i přes zahraniční sankce relativně stabilní, a i když v tomto roce již můžeme sledovat zesilování negativních jevů, které její kroky způsobily, například stále větší potíže malých a středních společností, panuje všeobecná shoda na tom, že se jedná v rámci ruského ekonomického prostoru o jednu z největších odbornic v této oblasti.
To že Elvíra Nabiullina v posledních týdnech ztratila své postavení, je evidentní především z toho, že nebyla pozvána ani na Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum, tedy nejdůležitější událost tohoto charakteru konanou v průběhu roku v Rusku, ani na nedávné zasedání vlády, kterému předsedal sám Vladimír Putin.
Oficiální příčinou absence Nabiulliny na těchto důležitých událostech je dlouhodobá nemoc, to však nevysvětluje, že nebyl místo ní pozván ani žádný z jejích zástupců, aby centrální banku reprezentoval. Množí se tak spekulace o tom, že v brzké době dojde k obměně představenstva centrální banky na osoby, které budou svolné bez nejmenšího zaváhání následovat pokyny Kremlu.
Jedná se zejména o tlak na prudké zvýšení úrokových sazeb a také na vyšší růst zadlužení ruského veřejného sektoru, než k jakému dochází v současné době. Ruská centrální banka se již tlaku Kremlu částečně podvolila, což ukazuje například pokračující objem emise finančních prostředků (jejich objem se meziročně zvýšil již o 13,5%), zdá se ale, že současné tempo ekonomického uvolňování není pro Kreml dostatečné.
Bude zajímavé sledovat, jak se tato situace vyvine, a kdo bude představen jako nový guvernér centrální banky, neboť podle toho bude možné usuzovat, jaká bude nová ruská monetární a fiskální politika. U nás budeme vývoj této situace pečlivě sledovat, a jakmile se vyjasní, budeme vás o tom informovat. K dalšímu zasedání vedení centrální banky dojde již v pátek 19.6., a je velmi pravděpodobné, že se nejpozději toho dne dozvíme, jaké (a zda vůbec) změny v přístupu ruské centrální banky nastanou.
Izrael: Podle Izraelské armády (IDF) byli při včerejších úderech v Pásmu Gazy zabiti tři palestinští ozbrojenci, kteří plánovali útoky na vojáky. Mezi zabitými jsou Qasslam Saleh a Sami Abu Dalal, velitelé jednotek palestinského Islámského džihádu, a také Ubay Farwana, zástupce velitele roty z hnutí Hamás. Armáda uvedla, že všichni představovali bezprostřední hrozbu a chystali „brzké útoky“ na izraelské jednotky, proto byli zasaženi přesnými údery.
IDF uvedlo, že během noci zasáhlo tři sklady zbraní hnutí Hamás ve střední části Pásma Gazy. Podle armády byly v objektech uloženy raketomety, minomety, granátomety RPG, výbušniny, střelné zbraně a další vojenské vybavení.
Izraelská policie ve spolupráci s IDF uvedly, že zmařily pokus o pašování zbraní z Jordánska na Západní břeh a zadržely podezřelého. Při zásahu bylo nalezeno 23 pistolí a 4 útočné pušky. V souvislosti s případem byl zatčen také 20letý Palestinec z Betléma (Bethlehem).
Libanon: Izraelská armáda (IDF) oznámila dokončení operace v oblasti Dabin na jihu Libanonu, kterou označila za významnou baštu hnutí Hizballáh sloužící k plánování útoků a ostřelování izraelských vojáků i civilistů protitankovými střelami. Během operace bylo údajně zasaženo více než 50 cílů, odhaleny rozsáhlé sklady zbraní a zlikvidovány desítky ozbrojenců, a to i při leteckých úderech.
Izraelská armáda dále uvedla, že v poslední době zabila více než 10 velitelů Hizballáhu, kteří řídili boje proti izraelským jednotkám na jihu Libanonu. Podle armády šlo o velitele i jejich nástupce působící v různých sektorech, včetně oblasti Nasr, okolí pevnosti Beaufort, Bint Džbajl, Tyru, Hajíru, Džibšitu, Chijámu a Kany. Operace má být součástí dlouhodobého zásahu proti velitelské struktuře Hizballáhu v jižním Libanonu.
Podle libanonských zdrojů provedlo letectvo od dnešních časných ranních hodin sérii úderů na jihu Libanonu a v oblasti Západní Bikáy. Nejvíce zasaženy byly lokality Touline a Majdal Zoun, kde byly hlášeny čtyři údery. Další útoky zasáhly Suhmor, Kfar Tabnit, Al-Bajjád a několik dalších obcí. Celkem bylo zaznamenáno nejméně 19 leteckých úderů.
Sýrie: Syrské ministerstvo vnitra oznámilo zadržení Káise Hasana Abd ar-Radžába, bývalého brigádního generála a někdejšího zástupce šéfa všeobecné rozvědky. Podle ministerstva se podílel na závažném porušování lidských práv v oblastech Hadžar al-Asvad, Darája, Muadamíjat aš-Šám a v některých částech provincie Dará.
Syrské ministerstvo vnitra oznámilo, že bezpečnostní síly zadržely 20 osob v souvislosti s útoky na kontrolní stanoviště a bezpečnostní objekty ve vesnici Al-Avnija a jejím okolí v oblasti Kobání východně od Aleppa. Podle ministerstva byla v oblasti obnovena bezpečnost a pořádek. Pátrání po dalších podezřelých, kteří jsou stále na svobodě, však pokračuje.
Irák: Irácká Národní bezpečnostní služba (NSS) oznámila, že zmařila plán na atentát na svého ředitele Abdul Karima Al-Basriho, bagdádského bezpečnostního ředitele, svého mluvčího a několik dalších důstojníků. Podle NSS za plánem stála buňka napojená na opoziční politické hnutí Irácké národní shromáždění za osvobození a změnu. Skupina měla vytipované cíle, připravené zbraně a plánovala útoky pomocí improvizovaných výbušných zařízení (IED) a automobilových bomb. Podezřelé bezpečnostní složky zadržely při preventivních operacích ještě před uskutečněním útoků.
Somálsko: Skupina džihádistů z Aš-Šabáb oznámila zabití důstojníka somálské armády ve městě Afgooye jihozápadně od Mogadiša. Zároveň tvrdí, že při výbuchu namířeném proti vojenské základně ve městě Janale v regionu Dolní Šabelle na jihu země byl zabit jeden voják a další byl zraněn.
Nigérie: Nigerijská armáda oznámila, že se 8. června vzdali dva vysoce postavení velitelé teroristické organizace ISIS. Jde o Ismaila Mohammeda a Abu Umara, kteří působili v oblasti Mangari v regionu Čadského jezera. Podle armády byl Ismail Mohammed blízkým spolupracovníkem jednoho z předních vůdců skupiny Ba’a Shuwa a měl detailní přehled o jejím velení i fungování. Abu Umar byl zase odborníkem na výbušniny – vyráběl a udržoval improvizovaná výbušná zařízení a vozidla používaná k útokům.
Dnešní Třešnička™ bude jako ztracený díl „Malérů pana účetního“, jen Paolo Villaggio by po přečtení scénáře nejspíš zahodil čepec, zapálil šanon a odmítl hrát. Jeden z nejbizarnějších příběhů českého domobraneckého absurdistánu se pomalu blíží po deseti letech k rozuzlení. Opět otevíráme konzervu plnou červů s názvem Českoslovenští vojáci v záloze za mír, což je název tak krásně orwellovský, že by se i ministerstvo pravdy rozplakalo do razítkové barvy. Mír se tu měl zřejmě budovat klasicky po domácku. Trocha peněz na Donbas, trocha dobrovolnické turistiky k proruským separatistům, nějaké ty zbraně, střelivo, štáb, kněz, podplukovník ve výslužbě a pan účetní, který místo faktury za tonery zakládá do kolonky „ostatní výdaje“ položku „bojové zkušenosti pro případné změny v ČR“. Fantozzi contro tutti, jen v maskáčích z armyshopu a s geopolitikou z řetězového e-mailu od tety Vlasty. Soud samotný je vysoce kvalitní clown fiesta, ale už samotný námět je komedie tak černá, že by ji v televizi museli vysílat po půlnoci a s varováním pro lidi alergické na politiku Angely Merkelové. Největší kouzlo toho všeho je, že to celé mělo být „za mír“. Protože v české domobranecké operetě se mír zjevně dělá tak, že pošlete člověka k ozbrojeným separatistům a doufáte, že se vrátí jako školitel. Ale tak všichni víme, že bojovat za mír je jako šlapat za panenství.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
