(2 580 slov, doba čtení 14 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 13. června Rusko pokračovalo v dronových útocích proti Ukrajině, když nasadilo 118 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás, Banderol a imitátorů Parodija ze směrů Orel, Kursk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z okupovaných území. Útok byl veden na severní, východní i jižní část země a probíhal ve více vlnách s cílem zatěžovat protivzdušnou obranu. Podle předběžných údajů bylo do 8:30 zneškodněno 110 bezpilotních prostředků, zatímco zásahy tří útočných dronů byly zaznamenány na třech lokalitách a trosky sestřelených UAV dopadly na dalších šesti místech.
Rusko hlásí další rozsáhlý noční útok ukrajinských bezpilotních prostředků, kdy podle ministerstva obrany bylo zneškodněno celkem 177 dronů nad širokým spektrem regionů včetně Astrachaňské, Belgorodské, Brjanské, Kurské, Moskevské oblasti, Krasnodarského kraje, Krymu a nad vodami Černého a Azovského moře. Útok měl výrazně rozptýlený charakter a směřoval i hluboko do ruského vnitrozemí, včetně prostoru kolem Moskvy, kde protivzdušná obrana opakovaně zasahovala přilétající cíle. Ruská strana tradičně neuvádí celkový počet nasazených prostředků ani rozsah případných zásahů.
Podle monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině (HRMMU) byl květen 2026 nejtragičtějším měsícem pro civilní obyvatelstvo od dubna 2022. Organizace ověřila nejméně 274 zabitých a 1763 zraněných civilistů, což představuje více než 2000 obětí a meziroční nárůst o 93 %. Hlavní příčinou byly ruské útoky raketami, leteckými bombami a drony proti městům vzdáleným od frontové linie, včetně Kyjeva, Dnipra a Záporoží. Téměř polovina všech obětí připadala na údery střelami a drony dlouhého dosahu, zatímco v oblastech poblíž fronty způsobovaly největší ztráty krátkodosahové útočné drony. Právě ty si v květnu vyžádaly nejvyšší počet civilních obětí od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. OSN zároveň upozorňuje, že skutečný počet obětí bude pravděpodobně vyšší, protože nemá plný přístup k údajům z okupovaných území. Od začátku války organizace zdokumentovala více než 16 tisíc zabitých a 46 tisíc zraněných civilistů.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo směrem na Lypci, u Staryce, směrem na Lyman, ve Vovčansku, směrem na Volochivku a Ochrimivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru okupanti útočili směrem na Podoly a Šijkivku.
V lymanském sektoru Rusové tlačili směrem na Novyj Myr, u Seredného, Novoselivky, směrem na Drobyševe, u Torského, směrem na Lyman a Ozerné.
Ve slavjanském sektoru pokračovaly boje u Zakitného, směrem na Kryvou Luku, u Riznykivky a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Fedorivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Pleščijivky, Ivanopilije, v Kosťantynivce, u Iljinivky a směrem na Torecké.
V pokrovském sektoru se okupanti snažili postupovat u Dorožného, směrem na Bilycké, u Rodynského, směrem na Ševčenko, u Hryščiného, Novooleksandrivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného a Novopidhorodného.
V oleksandrivském sektoru Rusové útočili směrem na Oleksandrohrad, Kalynivské a u Zlahody.
Jižní fronta: Na huljajpilském sektoru došlo ke střetům u Rybného, směrem na Dobropiliji, Pryluky, u Varvarivky, směrem na Vozdvyživku, Verchní Tersu, Cvitkové, Hirké, u Zaliznyčného a směrem na Huljajpilské a Čarivné.
V orichivském sektoru pokračovaly boje u Ščerbaků a Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Rusko během války výrazně modernizovalo své střely s plochou dráhou letu Ch-101, které dnes představují podstatně složitější cíl pro ukrajinskou protivzdušnou obranu než před rokem 2022. Podle ukrajinských expertů byly modernizovány navigační systémy, konstrukce trupu i bojová část, přičemž nové radiopohlcující povlaky snižují radarovou odraznou plochu střely a zkracují vzdálenost její detekce. Součástí modernizace se stal také obranný systém s automatickým vypouštěním klamných tepelných cílů a dipólových odražečů při zjištění činnosti radarů protivzdušné obrany. Analýza trosek z let 2024–2026 zároveň ukazuje přechod od běžných komerčních čipů ke specializovaným komponentům získávaným převážně přes asijské země, což naznačuje pokračující schopnost Ruska obcházet sankce. Od roku 2024 jsou navíc nasazovány verze s dvojitou bojovou částí o hmotnosti až 800 kg oproti původním 450 kg, čehož bylo dosaženo zmenšením palivových nádrží a snížením doletu z přibližně 5 500 na 2 500 kilometrů, což však vzhledem k charakteru útoků proti Ukrajině nepředstavuje významné omezení. Druhá bojová část může být odhozena a odpálena ve zvolené výšce, což zvyšuje účinnost proti plošným cílům. Odhadovaná produkce dosahuje 40–50 střel měsíčně a podle ukrajinských zdrojů jsou mnohé útoky prováděny raketami vyrobenými jen několik týdnů před nasazením.
Ukrajinští mariňáci z 30. sboru námořní pěchoty se v Rumunsku zapojili do mezinárodního cvičení Sea Breeze 2026, kterého se účastní jednotky NATO i partnerských států. Ukrajinský kontingent tvoří specialisté na bezpilotní systémy, průzkum, vojenští zdravotníci a štábní důstojníci mnohonárodního praporu. Už v první den Ukrajinci představili partnerům bojové zkušenosti získané při obraně proti ruské agresi, zejména v oblasti nasazení FPV dronů, bombardovacích bezpilotních prostředků a jejich integrace do práce jednotek. Letošní cvičení vede 6. flotila USA a hostí rumunské námořnictvo společně s 307. plukem námořní pěchoty Heracleea. Na polygonu Babadag se nacvičují bojové střelby, taktické akce, koordinace mnohonárodních sil a simulace námořní výsadkové operace v podmínkách odpovídajících současné bezpečnostní situaci v Černomoří.
Kypr usiluje o trvalejší rozmístění řeckých stíhaček a válečných lodí na svém území a ve svých vodách, aby posílil ochranu před hrozbami z Blízkého východu. Impulzem byla březnová íránská dronová útoková operace proti britským základnám v Akrotiri u Limassolu, po níž Nikósie dospěla k závěru, že občasná přítomnost řeckých F-16 na základně v Pafosu nestačí. Kypr proto jedná s Aténami o stabilní letecké přítomnosti a také o trvalejším působení řeckých fregat v kyperských vodách, zejména kvůli ochraně výlučné ekonomické zóny. Takové uspořádání by zlepšilo protivzdušný a námořní dohled, posílilo odstrašení a umožnilo častější společný výcvik kyperských a řeckých sil. Krok zároveň zapadá do širší debaty o praktickém uplatnění obranné klauzule EU podle článku 42.7.
Kuvajt uzavřel s americkou společností Anduril Industries kontrakt za téměř 2 miliardy dolarů na dodávku systémů pro boj s drony založených na umělé inteligenci a jednotné digitální architektuře Lattice. Jádrem řešení bude opakovaně použitelný interceptor Roadrunner-M s kolmým startem a přistáním, který se po neúspěšném zásahu může vrátit na základnu, dále kinetický Anvil-Kinetic, rušicí systém Pulsar a senzorové věže Sentry. Systém má v reálném čase detekovat hrozby, určovat priority a navrhovat operátorům reakci během sekund. Pro Anduril jde o první takto rozsáhlý mezinárodní kontrakt a zároveň důkaz, že trh protivzdušné obrany se rychle posouvá od izolovaných platforem k softwarově řízeným sítím senzorů a efektorů. Kuvajt tím doplní Patrioty a NASAMS o levnější vrstvu proti masovým útokům malých dronů.
Pravidelně jsme zde v poslední době informovali o klesajících příjmech do ruského státního rozpočtu, a to jak vlivem nížších než předpokládaných daňových příjmů z těžby nerostných surovin, tak i potížím při výběru jiných daní. Dnes se zaměříme na výdajovou stránku ruského rozpočtu, a to na základě analytiky Janise Klugeho, který porovnal výdaje na zbrojení za první čtvrtletí tohoto roku s výdaji za první čtvrtletí předchozích let.
Přičemž na úvod je potřeba zmínit, že uvedené údaje vychází z oficiálně publikovaných výdajů ruského rozpočtu, a týkají se pouze státního rozpočtu, a nikoli například výdajů regionálních rozpočtů (které hradí například výraznou část náborového příspěvku při dobrovolném vstupu do ruské armády), které by bylo potřeba do celkových ruských výdajů na zbrojní sektor také započíst. Níže uvedené údaje tak lze považovat za velmi konzervativní, a je pravděpodobné, že reálné výdaje budou znatelně vyšší.
V prvním čtvrtletí roku 2026 dosáhly ruské výdaje na zbrojení výše 5,908 bilionu rublů, což je o 29,9% více než za první čtvrtletí roku 2025, o 68,7% více než v prvním čtvrtletí roku 2024 a o 360% více, než za první čtvrtletí roku 2022. Je sice potřeba mít na paměti, že v prvních měsících daného roku jsou v Rusku vypláceny zálohy na výrobu zbrojního sektoru na daný rok, a tak jsou výdaje v prvním čtvrtletí vždy vyšší, než v následujících čtvrtletích daného roku, i tak je ale patrná dynamika prudkého růstu výdajů – přičemž připomeňme, že v návrhu rozpočtu na rok 2026 bylo plánováno, že se v tomto roce výdaje na zbrojení oproti roku 2025 o něco poklesnou a budou dosahovat 6,2%HDP, reálný poměr za první čtvrtletí roku 2026 přesahuje 12%.
Přičemž v prvním čtvrtletí roku 2026 na zbrojení směřovalo 46% veškerých rozpočtových výdajů, což je také nejvyšší poměr od počátku invaze. Přičemž pokud bychom k těmto výdajům připočetli výdaje regionů, případně výdaje směřující armádě, ale ukryté v jiných rozpočtových kapitolách lze bezpečně konstatovat, že v prvním čtvrtletí roku 2026 směřovala na zbrojení více než polovina veškerých rozpočtových výdajů.
Ruská vláda tak plánuje zmrazení dodatečných 2,9 bilionu rublů výdajů na civilní sektory ruské ekonomiky, přičemž v roce 2027 má být zmraženo 5,4 bilionu rublů výdajů a v roce 2028 již 7,1 bilionu rublů výdajů na civilní sektory – například údržbu infrastruktury, školství nebo zdravotnictví, výše rozpočtových škrtů je ale natolik vysoká, že budou velmi pravděpodobně kráceny i sociální výdaje, tedy například důchody nebo nejrůznější dávky.
Celkové náklady na invazi na Ukrajinu odhadl Janis Kluge na 53 bilionu rublů, tedy o téměř 50% více, než jsou veškeré rozpočtové příjmy Ruska plánované pro tento rok. To odpovídá například 28 ročním výdajům Ruska na zdravotnictví, 30 ročním výdajům na školství nebo odpovídá 100 ročním rozpočtům některého z bohatších ruských regionů, například Krasnodarského kraje.
Libanon: V oblasti Kfar Tebnit–Ali al-Táhir dochází k další eskalaci bojů. Kfar Tebnit a okolí směrem k Nabátíje jsou vystaveny intenzivním leteckým a dělostřeleckým útokům, zatímco podle hlášení probíhá postup izraelských jednotek směrem k ose Ali al-Táhir. V oblasti operují i vrtulníky Apache a zaznívá palba i raketové útoky. Podle místních zdrojů se boje přibližují k okrajům Nabatíje, kde dopadají dělostřelecké granáty i zápalná munice. Izrael zároveň vydal sérii urgentních evakuačních výzev pro desítky měst a vesnic na jihu Libanonu, mimo jiné v oblasti Sidónu a Nabatíje, včetně Ghassáníje, Zráríje, Doueiru, Harúfu, Kfar Džózu, Zebdínu a dalších okolních obcí.
Těžké ostřelování pokračuje i přímo v Nabatieh a jeho čtvrtích. Další izraelské údery zasáhly Kfar Rummán, Kfartebnit a Toul, zatímco libanonská armáda (LAF) se stáhla z kasáren Al-Maabar v Kfar Tebnitu. Sidon District a další oblasti v regionu jsou zároveň pod novými evakuačními varováními.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že její záložníci z 551. výsadkové brigády během uplynulého týdne odhalili v jižním Libanonu dvě jednotky Hizballáhu, každou o sedmi bojovnících, které operovali z podzemní trasy. Podle armády byli tito bojovníci zlikvidováni při leteckých útocích, dělostřeleckém ostřelování a pomocí explozivních dronů. Následně vojáci v blízkosti tunelu nalezli zbraně a další vojenské vybavení. Izraelská armáda (IDF) pak také uvedla, že za posledních 24 hodin zasáhla více než 70 cílů Hizballáhu v jižním Libanonu. Mezi zasaženými objekty byly raketomety i budovy, které podle armády sloužily k plánování a provádění útoků. IDF zároveň oznámila, že v oblastech, kde operují její jednotky, zabila také několik operativců Hizballáhu.
Sýrie: Krátce po půlnoci 13. června zasáhlo sever Sýrie zemětřesení o síle 4,4 stupně. Podle Národního centra pro seismologii byly otřesy zaznamenány ve 00:10. Epicentrum se nacházelo přibližně 43 km západně od tureckého Gaziantepu, respektive 86 km severozápadně od Aleppa, v hloubce 7,5 km. Otřesy byly citelné v severních oblastech Sýrie. Zemětřesení bylo klasifikováno jako středně silné.
Syrské ministerstvo vnitra zároveň oznámilo zajištění prostoru u předpokládaného hromadného hrobu v Sednáji. Podle předběžných informací mohou nalezené ostatky souviset s boji v oblasti Západního Kalamúnu v roce 2014. Úřady vymezily bezpečnostní zónu a zahájily dokumentaci i vyšetřování. Jejich cílem je identifikovat oběti, zajistit důkazy a pohnat odpovědné osoby k odpovědnosti.
Írán: Írán podle CNN v posledních týdnech úmyslně zasypává tunely a zaminovává vstupy do bombardovaného jaderného komplexu v Isfahánu, aby ztížil případný americký pokus o zásah a získání zásob vysoce obohaceného uranu, který má být v areálu uložen. S odkazem na pět zdrojů z prostředí amerických zpravodajských služeb CNN uvádí, že přístup k materiálu je nyní výrazně složitější a nebezpečnější než na začátku konfliktu – a to i pro samotný Írán. Bývalý vysoký jaderný představitel zároveň upozorňuje, že situace může Íránu umožnit tvrdit, že část materiálu je nedostupná. Osud zásob obohaceného uranu je přitom jedním z klíčových bodů jednání mezi Teheránem a Washingtonem o ukončení konfliktu. Podle Scotta Roeckera, bývalého šéfa úřadu pro odstraňování jaderných materiálů při americké Národní správě pro jadernou bezpečnost, by požadavek na shromáždění a kontrolu všech zásob znamenal, že by Írán musel zpřístupnit kompletní inventář obohaceného uranu. Zároveň ale varuje, že v takovém scénáři by Teherán mohl tvrdit, že část vysoce obohaceného uranu (HEU) je nevyzvednutelná, což by zpochybnilo úplnou kontrolu nad materiálem i do budoucna.
Bahrajn: Nové satelitní snímky potvrzují, že při včerejším útoku Íránských revolučních gard byl v Bahrajnu zničen americký radarový kryt (radom). Úder byl sice již dříve zmiňován v některých médiích, ale bez jasných obrazových důkazů. Nyní však satelitní data potvrzují přímý zásah a zničení zařízení.
Libye: Náčelník generálního štábu libyjských ozbrojených sil Salah ad-Din an-Namruš se 11. června setkal s dočasným chargé d’affaires USA Jeremy Berndten. Hlavním tématem jednání bylo rozšíření spolupráce mezi Libyí a USA v oblasti výcviku vojenského personálu.
Ve dnech 9.–11. června se v Benghází uskutečnil regionální seminář zaměřený na bezpečnost a stabilizaci Libye a širšího regionu. Akce se zúčastnili představitelé států Maghrebu, Sahelu i Evropy, kteří diskutovali o boji proti extremismu, organizovanému zločinu, migraci a posilování regionální spolupráce. Cílem bylo hledání konkrétních řešení pro zvýšení stability v regionu. Mezi účastníky byl také Moussa Ag Acharatoumane, vůdce prorozvojového malijského hnutí Hnutí za záchranu Azavadu (MSA).
Somálsko: Islamisté z hnutí Al-Šabáb zaútočili na dvě základny keňských bezpečnostních sil v okrese Mandera. Podle dostupných informací si útok vyžádal ztráty na straně keňských jednotek.
Mali: Podle místních obyvatel začali džihádisté ze skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) v ovládaných oblastech postupovat pragmatičtěji. Místo přísného prosazování ideologie se více zaměřují na správu území, výběr daní a poskytování základní pomoci obyvatelům, čímž posilují svůj vliv v regionu. Místní obyvatelé popisují, že správa je předvídatelnější a méně otevřeně násilná, i když skupina si nadále udržuje schopnost masových útoků a v minulosti používala blokády, které vedly k úmrtím civilistů hladem. Odborníci uvádějí, že JNIM se snaží získat politickou legitimitu při upevňování své moci, zatímco malijská vojenská vláda jakékoli jednání se skupinou důrazně odmítá.
Pákistán: Pákistánské ozbrojené síly oznámily, že v oblasti Miran Šáh a okolí Severního Vazíristánu proběhla řada zpravodajsky vedených operací. Během posledních 72 hodin při střetech zemřelo 21 ozbrojenců, včetně čtyř velitelů. Podle úřadů tak celkový počet zabitých militantů v probíhajících operacích vzrostl na 48. Armáda zároveň uvedla, že byly zabaveny zbraně a munice.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že česká armáda má možná vlastního Emila. Rovnou se přiznáme, že jsme to takhle dlouho psát nechtěli, protože přirovnání k Háchovi je těžký kalibr a člověk by s ním neměl mávat jako záložák airsoftovou kosou na Dni NATO. Jenže Jaromír Zůna teď vypadá přesně jako ten nešťastník, který vzal funkci ne proto, že by si chtěl hrát na maršála s epolety, ale protože kdyby ji nevzal on, přišel by někdo mnohem horší, s geopolitickou mapou z řetězového mailu a představou, že protivzdušná obrana je zbytečná, protože Rusko přece nikdy nelže. Takže tu máme ministra, který opravdu chce peníze na PVO, drony, robotické systémy a modernizaci armády, zatímco kolem něj krouží politická gerontokracie s kalkulačkou, migrénou a dotazem, jestli by se bezpečnost státu nedala pořídit levněji v Lidlu. Zůna je tak trochu Hácha české armády. Sedí v křesle, které by mohlo obsadit něco mnohem horšího, trpí pod laskavým dohledem vlastních „spojenců“ a snaží se zachránit aspoň kus resortu dřív, než mu ho účetně rozloží na prvočísla. Tragédie? Ano. Jen místo Sofoklovy Antigony tu běží česká holdingová adaptace, kde hrdina nestojí proti Kreónovi kvůli pohřbu bratra, ale proti korporátní oligarchii Agrofertu, rozpočtovým škrtům a chóru v pozadí, aby armáda nebyla slavnostně pohřbena ještě před začátkem představení. Neříkáme, že je to Periklés v maskáčích. Jen by nebylo dobré ho ostrakizovat, podobně jako Kimóna, když se nám ještě může hodit.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
