(2 802 slov, doba čtení 15 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 17. června Rusko pokračovalo v dronových útocích proti Ukrajině, když nasadilo 119 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija ze směrů Brjansk, Kursk, Millerovo, Orel a z okupovaného Krymu. Útok byl veden na severní, východní i jižní část země a probíhal ve více vlnách s cílem zatěžovat protivzdušnou obranu. Podle předběžných údajů bylo do 8:00 zneškodněno 97 bezpilotních prostředků, zatímco zásahy 20 útočných dronů byly zaznamenány na 11 lokalitách a trosky sestřelených UAV dopadly na dalších šesti místech.
Rusko hlásí další rozsáhlý noční útok ukrajinských bezpilotních prostředků, kdy podle ministerstva obrany bylo zneškodněno 157 dronů nad širokým spektrem regionů včetně Belgorodské, Brjanské, Kurské, Tulské, Smolenské, Rostovské oblasti, Moskevského regionu, Krasnodarského kraje, Krymu a nad Černým mořem. Útok měl výrazně rozptýlený charakter a zasáhl jak pohraniční oblasti, tak hlubší týl Ruské federace. Ruská strana tradičně neuvádí celkový počet nasazených prostředků ani rozsah případných zásahů.
Ukrajinské posádky systémů Patriot jsou kvůli omezeným zásobám nuceny pracovat s municí mnohem úsporněji, než bývá běžné v jiných konfliktech, a podle okolností často přidělují na jeden cíl jen jedinou střelu. To samo o sobě ukazuje, v jak napjatých podmínkách ukrajinská protivzdušná obrana funguje. Patriot byl původně koncipován hlavně jako stacionární prostředek k ochraně letišť a dalších pevných objektů, jenže válka na Ukrajině z něj udělala vysoce mobilní systém, který se musí neustále přesouvat, aby se vyhnul odhalení a následnému ruskému úderu. Posádky tak musí složitý komplet opakovaně rozebírat, přesouvat a znovu uvádět do bojové pohotovosti, často pod tlakem nepřátelského průzkumu a hrozby přesných zásahů. Rusové se totiž snaží místa odpalu Patriotů co nejrychleji odhalit a následně na ně zaútočit. Výsledkem je, že obsluha těchto systémů vede v podstatě nepřetržitou a mimořádně náročnou bojovou činnost. Patriot tak zůstává jedním z nejcennějších ukrajinských prostředků proti ruským balistickým střelám, ale zároveň i zbraní, kterou si Kyjev nemůže dovolit používat plýtvavě a musí z ní dostat maximum za co nejnižší cenu.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Hranivu, směrem na Izbycké, Zybyné a Ochrimivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru pokračovali Rusové ve tlaku na Podoly a u Borivské Andrijivky.
V lymanském sektoru Rusové tlačili směrem na Šijkivku, u Tverdochlebového, Novojehorivky, směrem na Andrijivku, Drobyševé u Zaričného, směrem na Lyman, Dibrovou a Ozerné.
Ve slovjanském sektoru došlo ke střetům u Zakitného, směrem na Kryvou Luku, u Kalenyků, Riznikivky, směrem na Raj‑Oleksandrivku a Mykolajivku.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru se bojovalo u Časiv Jaru.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru se okupanti snažili postoupit u Plesčijivky, Ivanopillje, v Kosťantynivce, u Kleban‑Byku, Illinivky a u Dovhe Balky a směrem k Mykolajpilji.
V pokrovském sektoru pokračovaly boje směrem na Kučeriv Jar, Vilné, u Noveho Šachového, směrem na Novy Donbas, u Dorožného, směrem na Bilycké, u Rodynského, směrem na Ševčenko, Novooleksandrivku, u Kotlyného, Udačného a u Filiji.
V oleksandrivském směru probíhaly boje u Voroného.
V prostoru Piddubné–Oleksandrohrad zřejmě probíhá omezená ukrajinská útočná operace, jejíž skutečný rozsah zatím zakrývá výrazné informační ticho, a právě to vede k častému přeceňování celé akce. Nejde nejspíš o žádnou velkou ofenzivu, ale o cílený protiútok proti ruskému předmostí na západním břehu řeky Vovča, které vzniklo po dubnovém postupu skupiny Vostok, konkrétně 69. gardové brigády a 336. pluku námořní pěchoty, jež tehdy obsadily Oleksandrohrad a zatlačily ukrajinské jednotky za řeku. Ukrajinské velení na to podle všeho reagovalo přesunem výsadkových a útočných jednotek do prostoru Iskra–Novosilka a v polovině května zde zahájilo protiúder, jehož cílem bylo ruský zisk omezit, případně celé předmostí zlikvidovat. Dostupné útržky informací naznačují, že se Ukrajincům podařilo proniknout do Piddubného, postoupit směrem k Oleksandrohradu, zatlačit Rusy v prostoru Sičneve a ze západu vstoupit do Voskresenky. Pokud se tento obraz potvrdí, pak Ukrajinská armáda nevytváří podmínky pro žádný hluboký průlom, ale spíše se snaží sevřít ruské síly v prostoru Oleksandrohradu a donutit je buď k ústupu z předmostí, nebo alespoň k přechodu do obrany. Zda se tento plán podaří dotáhnout, zatím zůstává otevřené.
Jižní fronta: V hulajpolském sektoru pokračovaly střety u Rybného, Solodkého, směrem k Dobropiliji, Vozdyživce, Cvitkovému a směrem k Čarivnému.
V orichivském sektoru Rusové tlačili u Malých Ščerbak a Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Země G7 jsou připraveny zvážit rozšíření licencí pro Ukrajinu na výrobu potřebné západní vojenské techniky. Vyplývá to z prohlášení lídrů skupiny G7, tedy Spojených států, Velké Británie, Německa, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Státy se zároveň dohodly na navýšení dodávek prostředků protivzdušné obrany, dalších systémů a záchytných střel i zbraní dlouhého dosahu, které mají „podpořit a urychlit novou dynamiku“ na bojišti pozorovanou v posledních měsících. Lídři G7 se mimo jiné shodli také na pomoci v energetickém sektoru, aby Ukrajina „dokázala přečkat příští zimu“. Skupina se rovněž zavázala ke zvýšení tlaku na ruskou vojenskou ekonomiku, včetně zpřísnění sankcí, zejména vůči ropnému a plynárenskému sektoru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že americký prezident Donald Trump se k pomoci Ukrajině s raketami a k udělení licencí na výrobu amerických zbraní stavěl „pozitivně“. „Ve Spojených státech není výroba tak velká, jaké jsou naše potřeby. Potřebujeme licence. Máme různé možnosti. Vyrábět systémy Patriot a rakety je obtížné, to vím. Absolvoval jsem mnoho schůzek a rozhovorů s firmami a jsem do tohoto tématu hluboce zapojen. Přesto chceme výrobu navýšit, pokud s tím budou souhlasit. A pokud prezident Trump tuto myšlenku podpoří. Nyní byl pozitivní. A když je prezident Trump pozitivní, doufám, že to znamená ano,“ řekl Zelensky. Zároveň zdůraznil význam hledání levnější evropské alternativy k protibalistickým prostředkům.
Finský parlament schválil zákon, který ruší dlouholetý zákaz rozmístění jaderných zbraní. Nový dokument umožňuje dovoz, přepravu, dodávky i skladování těchto zbraní na území země. Informovala o tom agentura Bloomberg. Pro návrh zákona hlasovalo 125 poslanců, proti bylo 61. Vláda zdůrazňuje, že změna má posílit odstrašení v nepředvídatelné bezpečnostní situaci, Finsko však zatím rozmístění jaderných zbraní na svém území neplánuje. „Tímto návrhem posilujeme obranu Finska a zajišťujeme plné využití jaderného odstrašení NATO k obraně Finska,“ uvedl ministr obrany Antti Häkkänen. Zákon přibližuje finskou jadernou legislativu standardům ostatních členů NATO, do něhož země vstoupila v roce 2023 v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu. Agentura poznamenala, že evropské vlády přehodnocují svou politiku odstrašení v souvislosti s nejistotou ohledně ruských záměrů a pochybnostmi o dlouhodobé spolehlivosti amerických bezpečnostních záruk. Ačkoli americký prezident Donald Trump nenaznačil možnost stažení americké jaderné ochrany, obavy z budoucích závazků Washingtonu vedou některé státy k posilování vlastní obrany.
Nizozemská vláda se zavázala nakoupit pro Ukrajinu drony a systémy protivzdušné obrany. Vyčlenit na to má 580 milionů eur. Informovala o tom agentura Reuters. Země plánuje nakoupit drony od nizozemských obranných společností, na což má být určeno 250 milionů eur. Zbytek prostředků má být využit v rámci iniciativy PURL, která slouží k dodávkám amerických zbraní Ukrajině. Tento závazek zvyšuje celkový nizozemský příspěvek do iniciativy na 1 miliardu eur. Program PURL zajišťuje Ukrajině prostředky protivzdušné obrany a rakety, stejně jako munici pro stíhací letouny F-16. Nizozemsko a Ukrajina zároveň podepsaly prohlášení o záměru spolupracovat v oblasti obranných inovací.
Polský průzkum IBRIS a Defence24 ukazuje, že veřejnost sice podporuje posilování obrany, ale odmítá nést jeho přímé finanční náklady. Pro zavedení zvláštní „válečné daně“ určené na lepší přípravu země k obraně se vyslovilo jen 13 % respondentů, zatímco 76 % bylo proti a 11 % nemělo jasný názor. Podobně nízká je ochota financovat armádu omezením sociálních výdajů: snížení některých dávek by podpořilo 30 % dotázaných, ale 64 % je odmítlo. Výsledky ukazují politický problém Varšavy, která chce vybudovat jednu z nejsilnějších armád v Evropě, ale naráží na omezenou ochotu občanů přijmout nové daně nebo škrty.
Velitel Luftwaffe generálporučík Holger Neumann varoval, že případný ruský útok na jakýkoliv stát NATO by vyvolal okamžitou vojenskou reakci Aliance včetně úderů na klíčové ruské vojenské oblasti. Zdůraznil, že NATO nerozlišuje mezi „důležitějšími“ a „méně důležitými“ spojenci a že útok na pobaltské státy by měl stejné důsledky jako útok na Německo či Velkou Británii. Podle Neumanna je Bundeswehr připraven bránit každý centimetr aliančního území. Mezi potenciálními cíli v případě války zmínil Kaliningradskou oblast, Kolský poloostrov, okolí Petrohradu i černomořský prostor, kde působí ruská flotila.
Evropská obranná skupina KNDS plánuje v reakci na rekordní objem zakázek přesahující 30 miliard eur výrazně rozšířit své výrobní kapacity vybudováním deseti nových výrobních závodů. Generální ředitel Jean-Paul Alary na veletrhu Eurosatory 2026 uvedl, že část investic bude směřovat do rozšíření stávajících provozů, zatímco další kapacity vzniknou jako zcela nové závody, přičemž většina z nich má být umístěna v Německu. Skupina plánuje během příštích dvou až tří let investovat přibližně 1,5 miliardy eur a současně připravuje vstup na burzu. Rozšiřování výroby odráží pokračující růst evropských obranných výdajů a vysokou poptávku po pozemní technice, dělostřeleckých systémech a munici, které KNDS vyrábí prostřednictvím značek KMW a Nexter. Pokud budou plány realizovány v plném rozsahu, půjde o jedno z největších rozšíření výrobní základny evropského obranného průmyslu od konce studené války.
Francie posílí systémy protivzdušné obrany SAMP/T NG integrací střel krátkého dosahu VL MICA, čímž z nich vytvoří vícevrstvý komplex schopný reagovat na širší spektrum hrozeb. Vedle raket Aster, určených mimo jiné proti taktickým balistickým střelám a cílům na větší vzdálenosti, získá systém také levnější a vhodnější prostředek pro ničení dronů, letounů, vrtulníků, střel s plochou dráhou letu či protiradarových raket na vzdálenost 30 až 40 kilometrů. Modernizace zahrnuje úpravy bojového modulu a radaru Ground Fire 300 tak, aby bylo možné integrovat až šest odpalovacích zařízení Aster a šest odpalovacích zařízení VL MICA. Dodávky nové konfigurace mají začít v roce 2030.
Francie vybrala pro budoucí raketomet vlastní řešení a zahájí jednání s konsorciem MBDA–Safran, jehož systém má být založen na odpalovacím zařízení a raketě Thundart. Paříž tím odmítla zahraniční nabídky a potvrdila snahu zachovat v oblasti raketového dělostřelectva maximální průmyslovou suverenitu. Nový systém byl vyvinut ve Francii bez použití dovážených komponentů, což má snížit závislost na zahraničních dodavatelích a zároveň otevřít prostor pro další modernizaci podle potřeb francouzské armády.
Francouzská společnost Arquus představila nové kolové vozidlo palebné podpory Fenris, označované jako „Jaguar na steroidech“. Konstrukce vychází z platformy Jaguar EBRC, ale vozidlo má hmotnost přibližně 26–28 tun, zesílenou balistickou ochranu a především výrazně silnější výzbroj v podobě 105mm kanónu. Fenris tak reaguje na kritiku, že nový Jaguar s 40mm kanónem sice dobře plní průzkumné úkoly, ale nedokáže plně nahradit palebnou sílu vyřazovaných AMX-10RC a ERC-90 Sagaie, které byly ve francouzské armádě dlouhodobě využívány jako lehké kolové tanky a vozidla přímé podpory.
Dnes se zaměříme na to, jak vysoké platy, nabízené účastníkům Zvláštní Vojenské Operace (tedy invaze na Ukrajinu) způsobují spolu se stále probíhající skrytou mobilizací úbytek pracovníků v civilních sektorech ruské ekonomiky, a konkrétně v tamním hasičském záchranném sboru.
Ruské ministerstvo pro výjimečné situace nedávno publikovalo Přehled stavu ochrany obyvatelstva a teritorií Ruské federace před katastrofami a živelnými pohromami způsobenými člověkem (ruské přehledy mají obvykle takto nebo i ještě více rozvleklé názvy), ze kterého vyplývá, že ke konci minulého roku bylo neobsazených 203 000 pozic záchranářů – a lze předpokládat, že se tento nedostatek za téměř polovinu letošního roku dále zvýšil, i z důvodu úmrtí a zranění při hašení požárů rafinerií, které často probíhá bez potřebného vybavení, například kyslíkových masek.
Podle ministerstva pro mimořádné situace bylo ke konci minulého roku u hasičské záchranné služby zaměstnáno 386 000 pracovníků, z čehož vyplývá, že průměrný nedostatek pracovníků dosahoval již ke konci minulého roku více než jedné třetiny plánovaného početního stavu této složky záchranného systému.
Klesá také počet vozidel hasičské záchranné služby. V roce 2024 disponoval sbor flotilou téměř 64 000 vozů, ke konci roku 2026 se jejich počet podle výše zmíněného přehledu snížil o přibližně 2000 vozů.
Ruská vláda se snaží nedostatek pracovníků v hasičské záchranné službě převodem vojáků základní služby na službu v této složce (tedy praxí, rozšířenou za časů Sovětského Svazu), i tak nebyla ruská vláda schopna zajistit požární ochranu ve více než 11 000 sídlech, což odpovídá přibližně 1,88 milionu obyvatel, kteří nemají zajištěn příjezd hasičské záchranné služby.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila likvidaci Muhammada Saída Ahmada Nimrútího, velitele čety hnutí Hamás. Podle IDF se podílel na útoku na izraelské území 7. října 2023 a následně na zadržování rukojmích v tunelech Hamásu. Při samostatném úderu byl zabit také Mu’ávija Sulejmán Sakr Ajádí, velitel čety Palestinského islámského džihádu. I on se měl účastnit útoku na kibuc Be’eri během událostí ze 7. října a podílet se na pokládání výbušných zařízení.
Tisíce demonstrantů z ultraortodoxní komunity Haredim se shromáždili před vojenskou věznicí Beit Lid izraelské armády na protest proti zatčení muže, který se vyhýbal povinné vojenské službě a je zde zadržován.Vzhledem k obavám z možného vniknutí davu do areálu, kde se nachází i věznice Neve Tzedek a vojenské soudy, armáda posílila bezpečnost. Do oblasti byla vyslána vojenská policie a další jednotky jsou v pohotovosti na nedaleké základně. Většinu protestujících tvoří stoupenci chasidské dynastie Gur, největší ultraortodoxní skupiny v Izraeli. Demonstraci svolal jejich duchovní vůdce, rabín Jaakov Arje Alter, který vyzval k akci během své návštěvy věznice na podporu zadržovaného člena komunity. Na místě se objevil také politik Jicchak Goldknopf, šéf strany Sjednocený judaismus Tóry, který byl zachycen při modlitbě k žalmům před demonstranty. Podle vedení místního výboru v nedaleké Kfar Yoně, která leží jižně od věznice, se situace v posledních týdnech výrazně zhoršila kvůli častým protestům proti odvodu. Obyvatelé podle něj žijí ve strachu a oblast je neustále pod zvýšenými bezpečnostními opatřeními.
Libanon: Z Libanonu přicházejí zprávy o izraelských leteckých úderech na jihu země. Podle místních zdrojů měly izraelské stíhačky zasáhnout oblast u vesnice Tibnit v regionu Nabatieh a také další cíle v okolí. Současně byly hlášeny nejméně dva raketové útoky, které měly provést jednotky Hizballáhu proti izraelským silám v oblasti. Jeden z nich měl zahrnovat více než deset střel. Libanonská média dále informují o pohybu izraelské vojenské kolony, včetně buldozerů D9 a tanků Merkava, směrem k vesnici Hadata na jihu Libanonu. Objevily se také zprávy o vstupu této kolony do oblasti Haddatha.
Izraelské údery měly v průběhu rána zasáhnout i oblast Mahlah al-Zafata poblíž Tibnitu. Další útoky a dělostřelecké ostřelování byly hlášeny také v oblastech Nabatíje al-Fauqa a Zefta. Izraelské ministerstvo zahraničí mezitím zveřejnilo záběry z oblasti Maždal Zoun jižně od řeky Litani, na nichž mají být zachyceny zbraně a bezpilotní prostředky připisované Hizballáhu. Podle Izraele jejich přítomnost porušuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1701, která zakazuje ozbrojenou přítomnost skupiny jižně od řeky Litani.
Kolem 6. hodiny ráno explodoval v obci Kfar Tebnit na jihu Libanonu, nedaleko Nabatiehu, dron typu FPV, který měl být řízen Hizballáhem. Výbuch zasáhl tank a zranil čtyři izraelské vojáky střepinami. O několik minut později narazil další FPV dron do vozidla, které převáželo zraněné, a zranil pátého vojáka. Podle izraelské armády je jeden voják ve vážném stavu, dva středně těžce zranění a dva lehce. Všichni byli letecky převezeni do nemocnice a jejich rodiny byly informovány.
Sýrie: Ministerstvo vnitra Sýrie oznámilo zadržení bývalého nadrotmistra režimu Bašára Asada Usámy Mahmúda Hamúdy, známého pod přezdívkou „Abú Alá al-Džavíja“. Podle úřadů se měl za bývalého režimu podílet na svévolném zatýkání, udávání lidí bezpečnostním složkám a vydírání. Ministerstvo uvedlo, že bude předán justičním orgánům v rámci pokračujícího vyšetřování a stíhání představitelů někdejšího režimu.
Včera také explodovalo improvizované výbušné zařízení u vozidla Saláha Ahmada as-Sáliha, vedoucího oddělení Justičního paláce v oblasti Bábila jižně od Damašku. Při útoku utrpěl zranění v oblasti Daf aš-Šók. K odpovědnosti za atentát se následně přihlásil Islámský stát (ISIS).
Mali: Společnost Air France oznámila, že k 30. červnu 2026 uzavře své zastoupení v Bamaku. V dopise partnerům neuvedla konkrétní důvody, rozhodnutí však přichází v době zhoršující se bezpečnostní situace v Mali. V okolí hlavního města v posledních měsících přibylo útoků a hrozeb vůči strategickým dopravním trasám. Podle pozorovatelů jde o další známku rostoucích problémů, kterým čelí zahraniční firmy působící v zemi.
Mezitím skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) obvinila vládu v Bamaku a jejího ruského spojence z pokračujících útoků na civilní obyvatelstvo na severu i jihu Mali. Podle jejího prohlášení se v regionu Timbuktu nedávno odehrály dva incidenty, při nichž drony malijské armády a ruského Afrického sboru zasáhly civilní vozidla. Útoky si vyžádaly tři mrtvé a sedm zraněných, mezi nimi i dítě. JNIM zároveň uvedla, že podobných útoků i případů porušování lidských práv v poslední době přibývá.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že s Andym to bude teď chvíli k nevydržení, což je asi jako oznámit, že v Mordoru se zhoršila viditelnost kvůli dýmu. NATO mu totiž v jedné věci dalo za pravdu. Fialova vláda se bila v prsa, že splnila dvě procenta na obranu, jenže Aliance vzala českou účetní poezii, prohnala ji realitou a vyšlo 1,85. Takže ano, shluk dojmologie tentokrát narazil na metodiku. Problém je, že současná garnitura u toho nemá moc důvodů bouchat šampaňské. Babiš mezitím stihl obranné výdaje zpochybňovat, relativizovat, přepočítávat a pak se tvářit, že je vlastně jejich strážcem v reflexní vestě. Nu. Opět se potvrdila historická pravda, že každá naše politická elita hraje prim pro přípravku na další paralympiádě. Sice se naši volení vždy mlátí do hrudi jakože vyhráli zlato…
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
