(2 943 slov, doba čtení 16 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 18. června Rusko zaútočilo sedmi balistickými raketami Iskander-M/S-400 z Voroněžské, Brjanské a Kurské oblasti Ruské federace a 239 útočnými bezpilotními prostředky typu Šahed (včetně proudových), Gerbera, Italmas a imitátory typu „Parodie“. Útok byl veden ze směrů Kursk, Orel a Primorsko-Achtarsk v Ruské federaci, Hvardijské na dočasně okupovaném území Autonomní republiky Krym a z dočasně okupovaného území Doněcké oblasti. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 216 cílů – čtyři balistické rakety Iskander-M/S-400 a 212 nepřátelských bezpilotních prostředků typu Šahed, Gerbera, Italmas a dronů dalších typů na severu, jihu a východě země. Zaznamenány byly zásahy dvou balistických raket a 26 útočných dronů na devíti lokalitách a také dopady trosek na sedmi místech.
Desítky dronů dnes zaútočily na Moskvu a Moskevskou oblast Ruské federace, přičemž cílem byla ropná rafinerie. Moskevský starosta Sergej Sobjanin k 06:00 informoval o zneškodnění 42 dronů. Podle něj se několika dronům podařilo dostat k Moskevské rafinerii v Kapotně, která leží asi 15 kilometrů od Kremlu. Zároveň hlásil dopady trosek, mimo jiné poškození budovy v areálu obchodního centra Sadovod. Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov uvedl, že ve městě Žukovskij zasáhl dron výškovou budovu v Gagarinově ulici. Poškozeno bylo požární schodiště mezi 23. a 24. podlažím a dvě balkonové desky, zranění hlášena nejsou. Ve městě Ljuberce bylo zaznamenáno několik míst dopadu trosek bezpilotních prostředků. Poškozena byla budova fitness centra a objekt v průmyslové zóně. Podle předběžných informací nejsou hlášena žádná zranění. Trosky dronu dopadly také na střechu obchodního centra, kde vypukl požár. Podle Vorobjova útok poškodil několik rekreačních domů v obci Masnovo-Žukovo, ve vesnici Krjukovo a v Pavlovském Posadu. Oběti hlášeny nejsou. Ve vesnici Stěpanovo poškodily trosky sestřeleného dronu střechu soukromého domu. Žena utrpěla lehké zranění ramene a odmítla hospitalizaci.
Během útoku na Moskevskou rafinerii 16. června ukrajinské drony vyřadily jednotku CDU-6 a při druhém útoku 18. června byla vyřazena také druhá jednotka Euro+. Obě dohromady zajišťují 100 % primárního zpracování ropy v rafinerii. S odvoláním na nejmenované zdroje z odvětví o tom informovala agentura Reuters. Jednotka CDU-6, poškozená 16. června, běžně zpracovává přibližně 160 tisíc barelů denně, tedy asi 53 % kapacity závodu. Během její opravy měla rafinerie znovu spustit druhou hlavní jednotku Euro+, aby mohla zpracovávat ropu zhruba na poloviční kapacitu. Tato jednotka, uvedená do provozu v roce 2020 v rámci modernizačního programu závodu, však byla poškozena při druhém útoku 18. června. Zajišťovala zbývajících 47 % kapacity rafinerie. Kromě jednotky Euro+ byly poškozeny také některé pomocné provozy, mezidílnové potrubí a související zařízení. Zasaženy byly i nádrže s ropnými produkty, které začaly hořet. Už dříve ukrajinští analytici OSINT ze skupiny Cyber Flour napsali, že ukrajinské drony zasáhly 100 % primárního zpracování ropy Moskevské rafinerie a její zpracování zcela zastavily.
V noci také zasáhly ukrajinské Síly speciálních operací ropný sklad Rostovněftěprodukt a základnu pohonných hmot a maziv ve městě Gukovo v Rostovské oblasti Ruské federace. Informovaly o tom samotné Síly speciálních operací. Podle jejich vyjádření dosáhlo cílů několik dronů SSO. Na objektech byly zaznamenány požáry a škody. Síly speciálních operací uvádějí, že zasažené objekty jsou součástí systému skladování, překládky a expedice pohonných hmot a maziv, benzinu, nafty a dalších ropných produktů. Rostovská oblast je klíčovým týlovým prostorem Ruské federace pro uskupení vojsk na jihu a východě Ukrajiny. Zasažené cíle měly dvojí využití: zajišťovaly dopravní systém Rostovské oblasti a zároveň podporovaly vojenskou logistiku nepřítele.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje směrem na Izbycké, Lyman, ve Vovčansku, směrem na Pokaljané, Ochrimivku, a Odradné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru fronty Rusové tlačili směrem na Kurylivku a Novoplatonivku.
V lymanském sektoru se bojovalo směrem na Šijkivku, Novomychajlivku, Novoselivku, u Derylového, směrem na Drobyševé, u Zaríčného, v Lymanu, kam se podařilo okupantům dostat a směrem na Dibrové a Ozerné.
Ve slovjanském sektoru se okupanti snažili postupovat u Zakitného a směrem na Kryvou Luku a Raj‑Oleksandrivku. V tomto sektoru se situace pro obránce v posledních týdnech značně zhoršila.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru nebyly hlášeny žádné větší útočné akce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly boje u Ivanopilije, v Kosťantynivce, u Illinivky, Rusyn Jaru, Stepanivky a směrem k Novopavlivce.
V pokrovském sektoru se bojovalo ve směru na Vilné, u Nového Donbasu, Dorožného, směrem na Bilycké, u Rodnyského, směrem na Ševčenko, Novooleksandrivku, u Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného, Moloděckého, Muravky a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru probíhaly střety ve směru na Oleksandrohrad a u Verbového.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru fronty okupanti útočili u Zlahody, Dobropilije, Pryluků, Vozdvyživky a směrem k Cvitkovému, Hirkému, Hulajpolskému a Čarivnému.
V orichivském směru probíhaly střety u Malé Tokmačky a směrem k Lukjanivskému.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Íránský prezident Masúd Pezeškján oficiálně zveřejnil text memoranda o porozumění se Spojenými státy. Dokument počítá s přilákáním 300 miliard dolarů na obnovu Íránu. Text memoranda byl zveřejněn na Pezeškjánových sociálních sítích, ačkoli jeho podrobnosti už dříve přinesla média. Podle dokumentu se Spojené státy zavazují, že společně s regionálními partnery vypracují konečný, vzájemně odsouhlasený plán v hodnotě nejméně 300 miliard dolarů na obnovu a hospodářský rozvoj Íránu. Mechanismus realizace tohoto plánu má být teprve dokončen jako součást konečné dohody během 60 dnů. Spojené státy mají udělit všechny potřebné licence, výjimky a povolení nezbytné pro příslušné finanční transakce. Americký prezident Donald Trump však během rozhovoru s novináři 17. června uvedl, že samotné Spojené státy do obnovy Íránu investovat nebudou. „To je lež. Lidé, vy můžete investovat. Co mám dělat, říct, že nikdo nesmí investovat? Nedáme ani cent. Lidé se pro to mohou rozhodnout, ale to je jejich věc,“ řekl Trump. Zároveň uvedl, že do obnovy nezapojí ani státy Perského zálivu. Podle podmínek podepsaného memoranda zahájí Spojené státy a Írán jednání o konečné dohodě až po splnění „povinných“ bodů dohody. Ty nezahrnují zmínku o 300 miliardách dolarů, mezi nezbytné body však patří:
- okamžité a definitivní zastavení vojenských operací na všech frontách, zejména v Libanonu, kde Izrael bojuje s libanonskými ozbrojenci;
- okamžité zrušení americké námořní blokády, úplné odblokování do 30 dnů a obnovení lodní dopravy na předválečnou úroveň;
- Írán po dobu 60 dnů umožní komerčním plavidlům volnou plavbu pouze z Perského zálivu do Ománského moře a zpět;
- americké ministerstvo financí udělí povolení k vývozu íránské ropy, ropných produktů a derivátů, stejně jako ke všem souvisejícím službám včetně bankovnictví, transakcí, pojištění a dopravy;
- Spojené státy se zavazují zajistit přístup ke zmrazeným íránským aktivům. Během jednání mají být tyto prostředky, ať už zůstanou na původních účtech, nebo budou převedeny, plně dostupné pro platby jakémukoli konečnému příjemci určenému íránskou centrální bankou.
Spojené státy a Írán mají ještě 60 dnů na dohodu o důležitých detailech samotné mírové dohody. Írán uvedl, že text memoranda o porozumění podpořil proto, aby „v praxi otestoval skutečné odhodlání Ameriky respektovat práva íránského lidu“.
Americká armáda následně zrušila blokádu lodní dopravy směřující do íránských přístavů a pobřežních oblastí nebo z nich a ujistila, že už nebude bránit tranzitu plavidel přes íránské přístavy. „Veškeré vojenské úsilí Spojených států o vynucování blokády bylo pozastaveno. Naše válečné lodě zůstanou v oblasti, aby zajistily dodržování, realizaci a plnou platnost všech aspektů dohody,“ uvedlo Centrální velení. Americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján podepsali memorandum o porozumění 18. června. Dokument počítá se šedesátidenním příměřím mezi oběma zeměmi, včetně Libanonu, okamžitým volným průjezdem Hormuzským průlivem bez poplatků a se zmírněním sankcí vůči Íránu. Obě strany zároveň mají pokračovat v jednáních o jaderném programu.
Poradce ruského diktátora Vladimira Putina Jurij Ušakov uvedl, že ruská strana zatím neměla žádný kontakt s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co mu byly na summitu G7 podle jeho slov „vnuceny škodlivé myšlenky“. Informovala o tom ruská propagandistická agentura Interfax. „Ukrajinské téma se během summitu G7 aktivně projednávalo. Jak lze předpokládat, Trumpovi tam byly vnuceny, řekl bych, pravděpodobně zbytečné, ne-li škodlivé myšlenky,“ uvedl Ušakov. Podle něj poté ruská strana s představiteli administrativy prezidenta Trumpa žádné další kontakty neměla. Na otázku, zda mohli evropští politici Trumpa ovlivnit, Ušakov odpověděl, že „Evropané působí neužitečným vlivem, a to je pochopitelné“, ale Trump je podle něj „silný politik a drží se svých názorů“. Na summitu G7 se Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a poté prohlásil, že „Rusko musí uzavřít dohodu“. „Měli jsme velmi dobrou schůzku. Rusko musí uzavřít dohodu. Rusko ztratilo obrovské množství lidí, ale Ukrajina také. Minulý měsíc dohromady ztratili 35 tisíc vojáků. Každý měsíc ztrácejí asi 25 tisíc. Většinou vojáky, mladé, krásné lidi. Je šílené, co se tam děje. Měli jsme schůzku, v neděli jsem mluvil s prezidentem Putinem,“ řekl Trump.
Služba bezpečnosti Ukrajiny tvrdí, že zachytila dokument monitorovacího centra státní instituce Brjanské oblasti „Bezpečný region“, který vyvrací tvrzení o ukrajinském dronovém útoku na autobus s běloruskými dětmi v Brjanské oblasti. SBU o tom informovala na sociálních sítích. Podle ukrajinské služby byl dokument získán během kontrarozvědné činnosti. Uvádí se v něm, že v době incidentu s údajným zásahem dronu regionální segment operačního štábu Jednotného národního centra v dané oblasti žádné drony nezaznamenal. Přítomnost dronů ve vzdušném prostoru podle dokumentu nepotvrdil ani službu konající důstojník radiolokačního praporu v ruské obci Suponevo, ani službu konající důstojník 32. divize okupačních sil. SBU proto tvrdí, že údajný ukrajinský útok na autobus v Brjanské oblasti byl speciální operací ruských tajných služeb. Připomněla, že Rusko už opakovaně obviňovalo Ukrajinu ze zločinů, kterých se dopustili sami Rusové. „Ruské úřady podobné případy využívají k vedení vlastních informačně-psychologických operací a k nátlaku na Ukrajinu na mezinárodní scéně. Zároveň znovu zdůrazňujeme, že Ukrajina a všechny bezpečnostní a obranné složky našeho státu přísně dodržují zákony a zvyklosti války a působí výhradně proti legitimním vojenským cílům,“ uvedla SBU.
Dnes si přiblížíme, jak se v letošním roce vyvíjí finanční situace ruských regionů. Ruská účetní komora publikovala přehled, ze kterého vyplývá, že v prvním čtvrtletí roku 2026 vykázalo deficit hospodaření 56 ruských regionů, tedy přibližně dvě třetiny všech regionů, ze kterých se skládá Ruská federace. Pro srovnání, v prvním čtvrtletí roku 2025 vykázalo deficit 46 regionů, a za první čtvrtletí rok 2022 to bylo pouze šest regionů.
Zvětšil se přitom nejen celkový počet regionů, které hospodaří se schodkem, ale i výše deficitu regionálních rozpočtů. Počet regionů, jejichž deficit přesáhl v prvním čtvrtletí 10% jejich příjmů, se meziročně zvýšil z 23 na 35, největší finanční potíže mají pak následující regiony:
- Birobidžan: deficit dosáhl 50,5%
- Kemerovská oblast: zde dosáhl deficit 50%
- Vologodská oblast: 32,9%
- Republika Komi: 32,7%
V tomto přehledu vidíme jak tradičně chudé regiony, tedy Republiku Komi a Birobidžan, tak i průmyslově rozvinuté regiony – Kemerovská oblast, tradičně známá rozvinutou těžbou černého uhlí (které se zde dříve těžilo i povrchově), doplácí na pokles poptávky po ruském uhlí na mezinárodních trzích, kvůli kterému se mnoho těžebních společností z regionu nachází již od minulého roku ve ztrátě. Tyto společnosti pak logicky neodvádí daň ze zisku, která je hlavní složkou příjmů regionálních rozpočtů, z čehož vyplývá drastický pokles příjmů Kemerovské oblasti a tím i její vysoký rozpočtový schodek.
V Kemerovské oblasti tak dosáhla výše deficitu jen za první čtvrtletí úrovně 21 miliard rublů, v Chanty-Mansijské autonomní oblasti (to je jeden z regionů, kde se nachází ruská ložiska ropy a zemního plynu) 20 miliard rublů, v Krasnodarském kraji také 20 miliard rublů, v Irkutském kraji více než 17 miliard rublů a v Moskevské oblasti, dříve jednom z nejbohatších regionů ruska, dosáhl za první čtvrtletí deficit výše 15 miliard rublů.
S přebytkem hospodařilo v prvním čtvrtletí roku 2026 pouze 34 ruských regionů (před rokem to bylo 44 regionů) a celkový přebytek regionů dosáhl výše 434 miliard rublů, přičemž 276 miliard rublů přebytku připadá pouze na město Moskva, které je samostatným regionem v rámci Ruské federace.
Hlavní příčinou poklesu příjmů regionů je pokles objemu vybraných daní ze zisku společností, ten i přes vzrůst procentních sazeb v tomto roce meziročně poklesl o 11,7%. Regiony se snaží kompenzovat výpadek příjmů redukcí výdajů, ty vzrostly v průměru pouze o 4,3%, tedy měně, než je i oficiální míra inflace v Rusku, a pokud bychom uvažovali reálnou míru inflace, která se v Rusku odhaduje na okolo 15%, uvidíme, že výdaje regionů v reálných hodnotách znatelně poklesly.
Centrum CMAKP (centrum makroekonomických analýz a krátkodobých prognóz, které vede bratr současného ruského ministra obrany Dmitrij Bělousov, a jedná se tedy o centrum se silnými vazbami na Kreml) odhaduje, že do konce roku se bude v deficitu nacházet více než 70% ruských regionů. Národní ratingová agentura pak odhaduje, že celkový deficit ruských regionů dosáhne ke konci roku výše 5 bilionů rublů, a lze tak odhadovat, že konsolidovaný schodek státního rozpočtu (do kterého je započtený výsledek státního rozpočtu, regionálních rozpočtů a dalších rozpočtových organizací) překročí v roce 2026 výši 10 bilionů rublů.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že zlikvidovalya dva příslušníky palestinské organizace Hamás, kteří se měli podílet na infiltraci do Izraele během útoku ze 7. října. Mezi zabitými byli: Ahmad Abú Hín – velitel odstřelovačské buňky vojenského křídla Hamásu a Mahmúd Walíd Džabr Abú Hín – člen Hamásu
Libanon: Mluvčí Izraelské armády (IDF) zveřejnil aktualizovanou mapu tzv. „červené/žluté linie“ v jižním Libanonu, která vymezuje oblast aktuální izraelské kontroly. Podle mapy sem patří i strategický hřeben Ali al-Táhir a oblast Madždal Zoun. Načasování zveřejnění mapy může podle analytiků souviset s možnými jednáními o příměří, protože může naznačovat současnou linii zastavení postupu IDF. Ve srovnání s mapou z 19. dubna, vydanou v době předchozího příměří, Izrael rozšířil svou kontrolu o další území a obsadil nové pozice, včetně hřebene Ali al-Táhir. Některé detaily mapy, například zúžení tzv. „trychtýře“ směrem k moři, však mohou být podle pozorovatelů kartografickou nepřesností.
Na tuto situaci reagovalo libanonské hnutí Hizballáh, které ve svém prohlášení popřelo, že by Izrael měl kontrolu nad hřebenem Ali al-Táhir a vesnicí Tibnit, jež byly součástí zveřejněné mapy. Podle Hizballáhu se izraelské síly v posledních čtyřech dnech opakovaně pokoušely postupovat směrem k Tibnitu a oblasti Ali al-Táhir s podporou dělostřelecké palby a průzkumných dronů, přičemž tyto pokusy měly být odraženy. Hizballáh dále uvedl, že jeho bojovníci útočili na izraelské jednotky pomocí raket, dronů a improvizovaných výbušných prostředků, což mělo způsobit ztráty na živé síle i technice a donutit izraelské síly k ústupu. Zároveň tvrdí, že během evakuace zraněných byla použita kouřová clona a letecká podpora. V dalším střetu měl být podle prohlášení zasažen izraelský tank typu Merkava. Hnutí rovněž uvádí, že izraelské jednotky nadále operují na jižním okraji vesnice Tibnit ve směru od oblasti Arnún, a deklaruje, že bude pokračovat v obraně této oblasti proti dalším pokusům o postup.
Sýrie: Velitel Syrských demokratických sil (SDF) Mazlúm Abdi dorazil do Itálie, kde zahájil evropské turné, které bude pokračovat v Nizozemsku a Francii. Podle serveru Al-Monitor chce během jednání s evropskými diplomaty a bezpečnostními představiteli projednat integraci SDF a kurdských institucí do struktur syrského státu. Klíčovou zastávkou bude Paříž, kde se má setkat s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vztahy s Damaškem, začlenění kurdských institucí do státních struktur a pokračování boje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Abdi zároveň usiluje o schůzku s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, přestože podle médií američtí představitelé takové setkání před Macronovou očekávanou návštěvou Damašku nepodporují. Cílem evropské cesty je rovněž získat větší diplomatickou a ekonomickou podporu pro severovýchodní Sýrii.
Mezitím syrské síly vnitřní bezpečnosti zadržely bývalého generála svrženého režimu Rafíka Kaltúma v jeho rodné vesnici Al-Mabúdža v provincii Hamá. Kaltúm dříve velel Centrálnímu vojenskému okruhu, který měl na starosti provincii Homs a přilehlé oblasti. Je také bratrem Fajsala Kaltúma, bývalého guvernéra provincie Dará, který úřad zastával v roce 2011, kdy v zemi vypukly protivládní protesty vedoucí k syrské revoluci. V dalším bezpečnostním incidentu podle místních zdrojů izraelské jednotky (IDF) krátce po půlnoci vstoupily do vesnice Al-Asbah na jihu provincie Kunejtra. Do oblasti nasadily devět vojenských vozidel, provedly prohlídky několika domů a následně se z místa stáhly.
Mali: V důsledku rostoucí nestability začaly provládní milice Dozo odevzdávat zbraně ve městech Bankass, Diallassagou a Koro. Podle zdroje blízkého milicím se část výzbroje dostala do rukou džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM).
Zhoršující se bezpečnostní situace se výrazně dotýká také dopravy. Podle místních zdrojů se již přibližně měsíc žádné autobusy z Mauritánie, Senegalu ani Guineje nedostanou do hlavního města Bamaka kvůli blokádám na několika přístupových trasách. Situaci dále komplikuje skutečnost, že členové ruského Afrického korpusu, kteří dříve doprovázeli část autobusových konvojů do Bamaka, tuto činnost ukončili. Podle místních zdrojů nyní soustřeďují své síly na ochranu samotné metropole v souvislosti se zprávami o možných útocích na město v nadcházejících dnech.
Mezitím skupina JNIM oznámila, že obsadila vojenské stanoviště malijské armády u vjezdu do města Niono v regionu Ségou, což naznačuje pokračující aktivitu ozbrojených islamistických skupin v centrální části země.
Niger: Po výbuchu a střelbě na letišti v Niamey, které pravděpodobně souvisely s teroristickým útokem, rozmístila armáda Nigeru své jednotky přímo na místě i v okolních čtvrtích, kde provádí bezpečnostní prohlídky. Podle některých neověřených zdrojů byli při zásahu zadrženi podezřelí.
Nigérie: Podle zpráv zaútočili bojovníci Islámského státu (IS), které JNIM označuje jako „cháridžity“, na pozice skupiny JNIM v pohraniční oblasti mezi Nigérií a Beninem, v prostoru mezi státy Kebbi a Niger.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že mít jitrnici na čele je zjevně základní kvalifikační předpoklad pro OPSEC českých strategických zájmů. Státní ústav pro jadernou, chemickou a biologickou ochranu si podle Deníku N pouštěl do laboratoří čínské armádní experty, protože co by se asi mohlo pokazit, když u citlivé infrastruktury otevřete dveře lidem z režimu, který sbírá technologie s jemností kombajnu v porcelánu. Vrcholem je ale obhajoba šéfa ústavu, který suše dodal, že „stejně máme fotky na webu“. To je bezpečnostní logika hodná strážného, který pustí do muničáku neznámého chlápka s pilkou, protože vrata už jsou přece vidět z ulice. Tahle kovbojka je hodna Sedmé roty za úplňku, kde se místo „heslo nikomu neříkejte“ vyučuje „když už jste to vyfotili, tak je vlastně jedno, kdo se přijde podívat dovnitř“. Příště snad už jen Huawei síťovou architekturu do Pandurů, servery spojařům z Alibaby v Šen-čenu a manuál k protichemické ochraně s QR kódem na WeChat. Pekingu netřeba krást tajemství. Někdy stačí počkat, až mu je ochotný český stát sám ukáže.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
