(2 318 slov, doba čtení 12 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
Ruské jednotky v noci na 19. června zaútočily naváděnými leteckými pumami na Cholodnohirský rajón Charkova. Oznámili to starosta Charkova Ihor Terechov a šéf Charkovské oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov. V místě zásahu vypukl požár a v důsledku nepřátelského útoku bylo podle hlášených informací poškozeno více než 40 soukromých domů. Podle Státní služby pro mimořádné situace vzrostl počet obětí ruského vzdušného útoku na 10 zraněných, mezi nimiž jsou čtyři děti. Kromě Charkova okupační síly útočily také na Derhačivskou, Zoločivskou a Malodanylivskou obec v regionu. V důsledku zásahu vznikly v oblastním centru škody a rozsáhlý požár. Likvidace následků pokračuje. Další zásahy poškodily obytné domy, hospodářské budovy a automobily. Státní služba pro mimořádné situace později uvedla, že při hašení požáru a odklízení trosek ve skladové budově v Cholodnohirském rajónu záchranáři objevili ostatky mrtvého muže.
Dnes opět zaútočily na Moskvu drony. V různých částech města a Moskevské oblasti byly slyšet exploze a na internetu se objevilo množství záběrů bezpilotních prostředků. Informuje o tom řada ruských telegramových kanálů, které zveřejňují fotografie a videa. Podle očitých svědků byly zvuky explozí a činnost protivzdušné obrany slyšet v několika částech města. Veřejné kanály zároveň tvrdí, že bezpilotní prostředky pronikaly ke svým cílům z různých směrů a v některých oblastech byl zaznamenán kouř. Moskevský starosta Sergej Sobjanin mezitím oznámil, že útok odrazila ruská protivzdušná obrana. Podle něj měla protivzdušná obrana údajně sestřelit více než 30 dronů. Dodal, že na zasažených místech pracují záchranné složky.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Staryce, Izbyckého a Lymanu. V okolí Vovčansku se v posledních týdnech situace pro obránce zhoršila a okupanti útočili i u Ochrimivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo u Radkivky a Kolisnykivky.
V lymanském sektoru Rusové tlačili směrem na Šijkivku, Novomychajlivku, u Derylového, směrem na Drobyševé, Stavky, u Zaričného, směrem na Lyman a Jampil.
Ve slovjanském sektoru probíhaly střety u Zakitného, směrem na Kryvou Luku, u Kalenyků a v Raj‑Oleksandrivce.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Malynivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly boje u Plesčijivky, v Kosťantynivce, u Illinivky, Sofijivky a Toreckého.
Na pokrovském sektoru se okupanti snažili postupovat u Dorožného, směrem na Bilické, u Rodynského, směrem na Ševčenko, u Novooleksandrivky, směrem k Vasyliivce, Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného, Novomykolajivky, Filiji a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru Rusové tlačili směrem k Oleksandrohradu a Novému Záporoží.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru probíhaly střety ve směru na Dobropiliji, Cvitkové, Hirké a na Hulajpolské a Čarivné.
V orichivském sektoru pokračovaly boje u Stepového a Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Oznámené kolo jednání mezi zástupci Spojených států a Íránu o urovnání války na Blízkém východě, které se mělo uskutečnit 19. června, bylo zrušeno. Americký viceprezident J. D. Vance mimo jiné změnil plány a zrušil cestu do Švýcarska. Informovala o tom agentura Reuters. Novináři upozorňují, že tento krok zvýšil nejistotu ohledně možnosti dosažení trvalého příměří mezi oběma státy. Švýcarské ministerstvo zahraničí oficiálně potvrdilo, že se schůzka v horském středisku Bürgenstock neuskuteční, podrobnosti však úřad nezveřejnil. „Logistika těchto jednání nikdy nebyla jednoduchá ani předvídatelná,“ uvedl Bílý dům s tím, že Vance a americká delegace byli připraveni odletět, jakmile budou dohodnuty všechny poslední detaily. Američtí představitelé dříve uváděli, že ve Švýcarsku plánují také formální ceremoniál k podpisu dvoustranné dohody. Íránské ministerstvo zahraničí však zpochybnilo potřebnost takového ceremoniálu a označilo jej za „volitelný“, protože prezidenti obou zemí už pakt podepsali.
Maďarský premiér Péter Magyar uvedl, že z jeho iniciativy byla ze závěrečného prohlášení Evropské rady vypuštěna pasáž o urychleném vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Napsal to na sociálních sítích. „Závěrečný dokument summitu obsahoval pouze text o Ukrajině, který byl konsenzuálně dohodnut už před lety. Během několika týdnů příprav byla deklarace na základě maďarských návrhů výrazně přepracována. Také pokud jde o proces vstupu Ukrajiny do EU, byla z textu na poslední chvíli z mé iniciativy odstraněna pasáž o urychlení přístupového procesu. Nebylo to jednoduché,“ uvedl Magyar. Závěrečný dokument Evropské rady obecně potvrzuje podporu Ukrajině, odsuzuje eskalaci ze strany Ruské federace a zdůrazňuje, že Evropská unie je připravena podílet se společně se Spojenými státy na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Připomeneme, že bývalá vláda Viktora Orbána vstup Ukrajiny do EU blokovala úplně.
Maďarsko zrušilo zákaz ukrajinských médií, která byla zablokována stranou Fidesz vedenou bývalým premiérem Viktorem Orbánem. Oznámil to maďarský ministr sociálních vztahů a kultury Zoltán Tarr. Ukrajinská média byla v Maďarsku zablokována jako reakce na to, že Ukrajina zablokovala maďarské publikace, které podle Kyjeva nedodržovaly novinářské standardy a místo toho šířily ruskou propagandu a informace o hrozbě třetí světové války. „Zdroje šířící ruskou propagandu by neměly být zaměňovány za skutečný, nezávislý tisk, a to ani v Maďarsku, ani na mezinárodní úrovni. Předchozí vláda neustále ‚kopala zákopy‘ a blokování těchto novin nemělo žádný jiný účel. Naším úkolem je budovat dobré sousedské vztahy,“ napsal maďarský ministr sociálních věcí a kultury Zoltán Tarr. Ministr dodal, že tuto otázku projednal se zástupcem ukrajinské menšiny v Maďarsku, podle něhož je pro Ukrajince důležité získávat informace v jejich vlastním jazyce. Maďarská vláda loni v září zakázala řadu ukrajinských médií. Mezi nimi byly hromadske, TSN, Obozrevatel, Ukrainian Pravda, European Pravda, NV, LB.ua, InsiderINFO, UAOnline a také několik zakarpatských publikací: Anons Zakarpattya, Zakarpattya Online a Ungvar.uz. Ještě předtím byl na Ukrajině dočasně omezen přístup k řadě maďarských médií na základě příkazu Národního centra pro operativně-technické řízení sítí elektronických komunikací Ukrajiny, které je strukturální jednotkou Státní služby pro speciální komunikace. Kromě serverů Origo a Demokrata šlo také o News-front, Bal-Rad, Hirlistazo, Vdtablog, Szilaj Csiko a Pravda Magyarorszag.
Pravidelně jsme zde v poslední době informovali o tom, jaké má Rusko v tomto roce potíže se stabilizací stále rostoucího schodku státního rozpočtu. Ukazuje se ale, že optikou ruské vlády, a zejména prezidenta Vladimíra Putina, má Rusko prostředků stále více než dost a tak bylo rozhodnuto o dalším navýšení výdajů, které jsou v ruském rozpočtu evidovány jako kapitola vnitřní a vnější bezpečnost.
V této kapitole jsou zahrnuty nejen výdaje na armádu a na nákup výzbroje, ale i na policii, Rosgvardii a další složky, které jsou zařazeny pod ministerstvo vnitra a ministerstvo pro mimořádné situace. Výdaje na tuto rozpočtovou kapitolu se v posledních letech vyvíjely následovně:
- 2023: 9,7 bilionu rublů, tedy přibližně 28% veškerých rozpočtových výdajů
- 2024: 14,3 bilionu rublů, tedy přibližně 39% veškerých rozpočtových výdajů
- 2025: 16,7 bilionu rublů, tedy přibližně 40% veškerých rozpočtových výdajů
- 2026: 21,8 bilionu rublů, tedy přibližně 50% veškerých rozpočtových výdajů
Původní výše rozpočtových výdajů jen na armádu, tak jak ji nalezneme v návrhu rozpočtu, který byl schválen na konci roku 2025, byla pro rok 2026 pouze 12,9 bilionu rublů, a podle nového návrhu vzroste na přibližně 18 bilionů rublů.
Přibližně polovina této částky má být získána emisí nových obligací, tedy růstem zadlužení, ruský vláda ale k tomuto kroku dostala již minulý týden od parlamentu volnou ruku, neboť byl schválen zákon, umožňující další zadlužování podle aktuální potřeby, bez ohledu na parametry schváleného rozpočtu.
Druhou polovinu pak má ruská vláda získat dalšími výdajovými škrty, přičemž bude zajímavé sledovat, kde budou tyto prostředky nalezeny, neboť dalších přibližně 10% rozpočtových výdajů již bude v tomto roce potřeba vyčlenit na splátku státního dluhu a krácení důchodů a dalších sociálních výdajů je značně nepopulární. Výdaje na rozpočtové kapitoly jako školství a zdravotnictví byly pak kráceny v předchozích letech a je zde jen velmi malá možnost dalšího krácení výdajů, a tak lze očekávat například téměř úplné přerušení veškerých investic do údržby infrastruktury.
Je ale evidentní, že ruské vládě stále nechybí rozmach hodný budovatelů velkého a mocného státu, a takovými věcmi, jako je ekonomická realita země, se tam nemá nikdo potřebu zatěžovat.
Libanon: Na frontě u Kfar Tebnit pokračují těžké střety mezi izraelskou armádou a Hizballáhem. Boje zahrnují kulomety, dělostřelectvo i osvětlovací munici. Krátce předtím vypálil Hizballáh raketovou salvu, jejíž dopady byly hlášeny v oblasti Ali al-Táhir a na pozici Dabša v regionu Nabatíje. Boje v této části fronty v posledních hodinách výrazně zesílily.
Současně pokračují operace na zemi v jižním Libanonu, včetně demolic a ničení infrastruktury. Hlášeny jsou zásahy a škody v oblastech jižně od Maifadúnu, severně od Haddáthy a v okolí Madždal Zún a Kfar Tebnit, kde navíc hoří pole. Izraelské letectvo mezitím provádí rozsáhlé nálety napříč zemí. Údery zasáhly oblasti Baalbeku, údolí Bikáa, Nabatíje i region Džezín. Výbuchy byly slyšitelné až v Sídónu a okolí. Další údery dopadly také na Arab Salím, Kfar Rummán, Nabatíje al-Fauqa a Doueir. Při jednom z náletů na farmu v Džamálíji severně od Baalbeku zahynuli tři lidé. Izraelská armáda (IDF) uvedla, že zasáhla přes 80 cílů Hizballáhu na jihu Libanonu, včetně dvou velitelství v Bikáa, a tvrdí, že při operacích bylo zabito několik desítek bojovníků.
Podle libanonských a arabských médií proudí v reakci na eskalaci velké množství civilistů z oblastí Týru, Nabatieh a Bint Džbejl směrem na sever, především do Bejrútu a Sídónu.
Sýrie: Bezpečnostní složky v syrském Idlibu zadržely Isu Ghannáma a Fádího Marúfa. Podle vyšetřovatelů v roce 2020 předali bývalému představiteli státní bezpečnosti souřadnice tábora povstalců v oblasti Džabal ad-Duwajla u Kafr Tacharímu. Poskytnuté informace měly vést k leteckým útokům, při nichž zahynulo nebo bylo zraněno více než 100 lidí. Oba podezřelí byli předáni justičním orgánům k dalšímu právnímu řízení.
Syrské bezpečnostní složky dále zadržely bývalého generála režimu Rafíka Ahmada Kulsumu v rámci pokračujících akcí proti osobám podezřelým ze zločinů a porušování práv syrských civilistů. Podle úřadů zastával vysoké vojenské funkce a měl se podílet na vojenských operacích od počátku povstání, včetně útoku na Východní Ghútu v roce 2018. Případ je nyní ve vyšetřování a následně bude předán soudu. Ve stejnou dobu Sýrie a Turecko podepsaly memorandum o spolupráci ve zdravotnictví. Dohoda se zaměřuje na digitalizaci sektoru, rozvoj zdravotnického systému a odborné vzdělávání personálu. Součástí plánů je také výstavba onkologického centra v Aleppu a spolupráce v oblasti řízení nemocnic, farmacie a lékařského výzkumu.
Irák: Íránské revoluční gardy (IRGC) údajně v Iráku vybudovaly několik tajných ozbrojených buněk, které mají provádět útoky na státy Perského zálivu hostící americké vojenské základny. Informaci agentuře Reuters poskytlo osm iráckých zdrojů z bezpečnostního a vojenského prostředí. Podle těchto zdrojů vznikly tři až čtyři malé skupiny složené z elitních šíitských bojovníků. Mezi dubnem a květnem 2026 měly z iráckého území podniknout nejméně sedm dronových útoků proti cílům v Kuvajtu, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Na rozdíl od známých proíránských milicí v Iráku tyto jednotky údajně nepodléhají jejich velení. Mají fungovat samostatně a podléhat přímo Revolučním gardám, což Íránu umožňuje větší utajení a popírat přímou odpovědnost za útoky. Zdroje Reuters tvrdí, že jde o změnu íránské strategie. Teherán se snaží zachovat svůj vliv v regionu i poté, co byly jeho spojenecké organizace v Gaze, Libanonu a Sýrii oslabeny a samotný Írán čelí vojenským i ekonomickým problémům. Mezi údajnými cíli útoků byla například letecká základna Ali Al Salem v Kuvajtu, kde působí americké jednotky. Další útoky směřovaly proti cílům v Saúdské Arábii a SAE, většina z nich však byla zachycena protivzdušnou obranou. Reuters nemohla tato tvrzení nezávisle ověřit. Vznik těchto skupin představuje první významnou bezpečnostní zkoušku pro nového iráckého premiéra Alího al-Zajdího. Irácké úřady se nyní snaží odhalit strukturu a velení těchto buněk, aby zabránily dalším útokům.
Írán: Írán oznámil nová navigační pravidla pro lodě proplouvající Hormuzským průlivem. Plavidla budou muset předem žádat o povolení k průjezdu prostřednictvím íránských úřadů a dodržovat vymezené vstupní a výstupní trasy. Podle dokumentů Úřadu pro průliv Perského zálivu (PGSA) musí lodě vstupující do Perského zálivu nebo jej opouštějící ohlásit plavbu předem, držet se určených koridorů v blízkosti ostrova Larak a být během celé plavby v kontaktu s íránskými úřady. Součástí pravidel je také nutnost schválení průjezdu a sjednání pojištění uznávaného PGSA. Írán přitom uvádí, že v současnosti toto pojištění hradí zdarma. Opatření přichází v době zvýšeného napětí v regionu a obav o bezpečnost námořní dopravy v jednom z nejstrategičtějších světových průlivů.
Libye: Libye a Niger podepsaly memorandum o vojenské spolupráci a posílení bezpečnosti na společné hranici. Slavnostního podpisu v Tripolisu se zúčastnili představitelé libyjské vlády národní jednoty i nigerský premiér Alí al-Amín Zein. Dohoda počítá s intenzivnější výměnou bezpečnostních informací, sdílením vojenských zkušeností a užší koordinací v boji proti terorismu, organizovanému zločinu, pašování a sítím obchodujícím s lidmi. K uzavření dohody přispěl rostoucí počet aktivit ozbrojených skupin a pašeráckých sítí v jižní Libyi při hranicích s Nigerem. Dokument zároveň odráží širší trend posilování bezpečnostní spolupráce mezi státy regionu Sahelu a severní Afriky.
Somálsko: Při útoku islamistického hnutí aš-Šabáb na vojenskou základnu ve čtvrti Wejdo v somálském hlavním městě Mogadišu byl zraněn nejméně jeden člen provládní milice. Útok byl proveden pomocí nálože odpálené u základny. O rozsahu škod ani případných dalších obětech zatím nejsou k dispozici podrobnější informace.
Pákistán: Kolem nedávného útoku militantů z hnutí Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP) na kontrolní stanoviště Hatti v oblasti Dera panují nejasností. Pákistánská policie tvrdí, že útok úspěšně odrazila, útočníci ustoupili a zanechali na místě zbraně. Stanoviště podle ní zůstalo pod kontrolou bezpečnostních sil. TTP naopak uvádí, že po přestřelce policisté stanoviště opustili. Následně mělo být obsazeno militanty a poté zničeno výbušninami.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že dějiny mají zvláštní smysl pro balistiku. Jeden den jste raketový mág v koženém kabátu vedle V-2, otrocké práce a říšské apokalypsy, o pár let později už v obleku vysvětlujete svobodnému světu, jak se létá na Měsíc. Stačí správná politická konstelace, pár archivních šanonů v režimu „nešťourat“ a z mladického pochybení je poznámka pod čarou. Protože škoda rakety, která padne vedle. Nejdřív vedle morálky, pak vedle odpovědnosti a nakonec rovnou do učebnice pokroku. Jenže rakety a drony mají jednu protivnou vlastnost. Občas se vracejí jako pointa. Moskva včera a dnes dostala připomínku, že válka není divadelní kulisa pro televizi, ale technologie se zpětnou adresou. Rafinerie v Kapotně hoří, PVO kreslí po obloze vlastní moderní umění a obyvatelé imperiálního centra najednou zjišťují, že „speciální operace“ má i příchozí poštu. Von Braun by tomu možná říkal trajektorie. My tomu říkáme že historická korelace implikuje moderní kauzalitu.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
