(3 243 slov, doba čtení 17 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 20. června Rusko pokračovalo v dronových útocích proti Ukrajině, když nasadilo 99 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija ze směrů Orel, Brjansk a Primorsko-Achtarsk. Útok byl veden především na severní, východní a jižní část země a probíhal ve více vlnách s cílem zatěžovat protivzdušnou obranu. Podle předběžných údajů bylo do 8:00 zneškodněno 92 bezpilotních prostředků, zatímco zásahy sedmi útočných dronů byly zaznamenány na třech lokalitách a trosky sestřelených UAV dopadly na dalších třech místech.
Ukrajina provedla další dálkový dronový útok hluboko v ruském týlu, když cílem byla rafinerie v Ťumeni na západní Sibiři, přibližně 2000 kilometrů od hranic. Podle ruských úřadů byl útok odražen a zařízení neutrpělo poškození, přičemž pracovníci byli evakuováni a na místě zasahovaly krizové složky. Místní obyvatelé však hlásili exploze a vizuální materiály naznačují přítomnost kouře nad areálem. Útok vedl k omezení leteckého provozu nejen v Ťumeni, ale i v okolních regionech. Cílem byl významný petrochemický závod s kapacitou až devět milionů tun ropy ročně, který patří mezi klíčové objekty v regionu.
Mapa regionálních náborových bonusů v Rusku ukazuje, že nejnižší jednorázová platba za podpis kontraktu, 800 tisíc rublů, se aktuálně objevuje v Archangelské, Kirovské, Kurské, Novgorodské, Penzenské a Pskovské oblasti, dále v Tuvě, Udmurtsku, Židovské autonomní oblasti, Ingušsku, Čečensku a Něneckém autonomním okruhu. Zajímavé je, že rozložení padlých podle regionů zatím nenaznačuje, že by Moskva přenášela hlavní náborovou zátěž jen na několik vybraných oblastí, spíš to působí dojmem relativně rovnoměrně rozdělených kvót. Problém je jinde. Chudší regiony jednoduše nemají rozpočtovou sílu soutěžit s bohatšími částmi federace ve výši náborových plateb, a tak budou nejspíš víc spoléhat na jiné formy „motivace“, tedy na administrativní tlak, sociální nouzi a cílení na obyvatele, pro které je i nižší bonus existenčně lákavý. Jinými slovy, ruský náborový systém zůstává formálně celostátní, ale ve skutečnosti čím dál víc odráží ekonomickou nerovnost samotné federace.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Izbycké, Prilipky, ve Vovčansku a směrem na Ochrimivku a Dvoričanské.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru Rusové útočili směrmem k Myrovu, v Kupjansku, u Kurylivky a směrem na Bohuslavku.
V lymanském sektoru se okupanti snažili postupovat směrem na Borovou, u Novoselivky, Novomychajlivky, Novoserhijivka, Derylového, směrem na Drobyševé, Stavky a u Lymanu.
Na lymanském směru se v posledních dnech rýsuje zajímavá a zatím ne zcela uzavřená dynamika. Zatímco Ukrajinci pokračují v protiútocích severně od Lymanu a podle dostupných mapových odhadů zde momentálně získávají více území než Rusové, ruské velení zřejmě zariskovalo a místo krytí ohrožených křídel soustředilo hlavní útočné síly přímo do prostoru před Lymanem ve snaze urychlit tlak na město. Pokud je toto čtení situace správné, jde o klasickou sázku na to, že rychlý postup v hlavním směru vyváží ztrátu stability jinde. Jenže právě zde zatím Rusům nevychází vše podle plánu. Ukrajinské útoky severně od města podle všeho nejsou jen rušivou aktivitou, ale skutečným tlakem, který ruskou sestavu nutí rozptylovat pozornost v okamžiku, kdy by ji potřebovala soustředit. I ruské zdroje přitom připouštějí, že Ukrajinci v severním sektoru zaznamenali úspěch. V tuto chvíli proto nelze říct, kdo si v oblasti udrží převahu dlouhodobě, ale platí, že kolem Lymanu se znovu hraje o víc než o několik vesnic na mapě.
Ve slovjanském sektoru pokračovaly boje u Zakitného, Kryvé Luky, Riznikivky, Kalenyků a u Raj‑Oleksandrivky.
V prostoru Raj-Oleksandrivky pokračují těžké zákopové boje mezi ruskými 88. a 123. motostřeleckou brigádou 3. armády a ukrajinskou 10. horskou útočnou brigádou z taktické skupiny Soledar. Ruské ministerstvo obrany sice dnes oznámilo dobytí vesnice, ale takové tvrzení je přinejmenším předčasné. I pokud se Rusům podařilo proniknout do větší části zástavby nebo ji proměnit v šedou zónu, hlavní význam prostoru neleží v samotné vsi, ale na výšinách kolem ní, které Ukrajinci podle všeho stále drží, včetně kóty 202 východně od obce. Z dosavadního chování ruských jednotek se zdá, že jejich snaha směřuje především k narušení a případnému odříznutí ukrajinských pozic na těchto dominantních bodech, přičemž severně od Raj-Oleksandrivky může být důležitým cílem i prostor Dlouhého lesa. Je ale potřeba dodat, že právě zde už se pohybujeme spíš v rovině odhadu podle směru a logiky ruských útoků než u pevně potvrzeného obrazu bojiště. Podél silnice od Nykyforivky se zároveň 88. brigáda zjevně snaží tlačit na ukrajinské postavení z jihu, ale obránci, pravděpodobně ze 109. horského útočného praporu, tyto útoky zatím odrážejí.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru okupanti útočili u Časiv Jaru a Vyroljubivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru Rusové tlačili u Plesčijivky, v Kosťantynivce, v Illinivce, u Rusyn Jaru, Vilného, Toreckého a Kučeriv Jaru.
V pokrovském sektoru se bojovalo směrem na Nový Donbas, Ivanivku, Bilycké, u Rodynského, Novooleksandrivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného, Molodeckého, Horichového, Filije a směrem na Novopavlivky.
V oleksandrivském sektoru probíhaly střety ve směru na Oleksandrohrad a u Kalynivského a směrem na Verbové.
Jižní fronta: V hulajpolském sektoru se bojovalo u Rybného, směrem na Nové Záporoží, Dobropillji, u Vozdvyživky, Olenokosťantynivky směrem na Verchnou Tersu, u Staroukrajinky a směrem na Hirké, Hulajpolské a Čarivné.
V orichivském směru pokračovaly boje u Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Íránské vojenské vedení oznámilo uzavření Hormuzského průlivu s odkazem na porušení mírové dohody ze strany Spojených států. Informovala o tom agentura Associated Press. Íránská armáda uvedla, že průliv uzavírá kvůli údajnému porušení memoranda o příměří ze strany USA a izraelským útokům na Libanon. Server The Times of Israel informoval, že Izrael zasáhl cíle Hizballáhu na jihu Libanonu. Íránské ozbrojené síly upřesnily, že jde o „první krok“ a že pokud bude agrese proti Libanonu pokračovat, přijdou „další kroky“ proti Spojeným státům a Izraeli. Americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján podepsali memorandum o porozumění 18. června. Dokument počítá se šedesátidenním příměřím mezi oběma zeměmi, včetně Libanonu, okamžitým volným průjezdem Hormuzským průlivem bez poplatků a se zmírněním sankcí vůči Íránu. Obě strany mají zároveň pokračovat v jednáních o jaderném programu. Po podpisu memoranda o porozumění Spojené státy zrušily námořní blokádu Íránu.
Český premiér Andrej Babiš chce společně s ukrajinskou stranou nabídnout evropským zemím zapojeným do dodávek stíhaček F-16 Ukrajině financování nákupu deseti českých cvičných a lehkých bojových letounů L-39NG Skyfox. Návrh má směřovat především do Norska, Dánska, Nizozemska a Belgie, které již podporují budování ukrajinského letectva. Letouny by mohly plnit dvojí úlohu – sloužit k výcviku pilotů pro přechod na západní techniku a současně posílit obranu proti ruským dronům typu Šáhed/Geraň-2. Odhadovaná hodnota projektu činí 250 až 300 milionů dolarů, přičemž vzhledem k současným výrobním kapacitám společnosti Aero Vodochody by první stroje mohly být dodány nejdříve v letech 2028 až 2029. Iniciativa by zároveň podpořila český letecký průmysl a nabídla Ukrajině perspektivní náhradu za dosluhující cvičné letouny L-39 Albatros sovětské éry.
Británie poskytne Ukrajině nový balík vojenské pomoci v hodnotě přibližně 865 milionů eur, financovaný z mechanismu ERA využívajícího výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Podle ministra obrany Dana Jarvise bude hlavní část podpory směřovat do ukrajinské výroby bezpilotních systémů: Kyjev má do konce letošního roku získat 150 000 dronů domácí produkce. Jde o významný krok, který nejen posílí schopnosti ukrajinské armády na frontě, ale zároveň podpoří rozvoj ukrajinského obranného průmyslu. Londýn dále plánuje do konce roku 2026 dodat více než 350 prostředků protivzdušné obrany a radarových systémů, včetně lehkých víceúčelových střel LMM.
Francie oficiálně zajistila evropskou půjčku ve výši 15,1 miliardy eur z nástroje SAFE, kterou využije k financování části zákona o vojenském programování pro roky 2024–2030. Prostředky mají pokrýt 36 obranných projektů, čímž Paříž posílí modernizaci ozbrojených sil bez okamžitého plného zatížení národního rozpočtu. Mezi hlavní programy patří transportní letouny A400M, švédské letouny včasného varování GlobalEye, modernizované systémy protivzdušné obrany SAMP/T NG, samohybné houfnice CAESAR, námořní drony a různé druhy munice. Francouzské čerpání SAFE ukazuje, že evropský finanční nástroj se stává klíčovým prostředkem pro urychlení zbrojních programů a posílení průmyslové základny členských států.
Německý plán Heer 2035+ počítá s hlubokou přestavbou pozemních sil do podoby armády schopné vést vysoce intenzivní konflikt proti rovnocennému protivníkovi. Do roku 2029 má Bundeswehr obnovit armádní PVO, zavést počáteční schopnosti boje proti dronům, doplnit dělostřelectvo, loiteringovou munici, digitalizovat pozemní operace a dosáhnout plné připravenosti 45. obrněné brigády v Litvě. Do roku 2032 má následovat rozvoj hlubokého boje na úrovni divizí a sborů, posílení záloh a ztrojnásobení výcvikových kapacit pro novou brannou povinnost. Cílová struktura pro rok 2035+ počítá se 16 bojovými brigádami, včetně šesti těžkých, dvou středních, dvou lehkých, průzkumno-úderných a speciálních sil, přičemž každá brigáda má mít vlastní dronový průzkumný prapor. Armáda se má rozšířit z přibližně 65 na 150 praporů, potřebovat 151 000 aktivních vojáků, 101 000 záložníků a 145 000 příslušníků obrany vlasti. Výzbroj má zahrnovat 3000 obrněných vozidel, až 1350 dělostřeleckých systémů, 532 prostředků proti dronům, 158 systémů IRIS-T SLS a 60 000 nákladních vozidel.
Polsko a Německo podepsaly ve Varšavě novou dohodu o obranné spolupráci, která nahrazuje rámcový dokument z roku 2011 a má posílit praktickou koordinaci obou zemí v rámci NATO a EU. Dohodu uzavřeli ministři obrany v den 35. výročí polsko-německé Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1991. Dokument se zaměřuje na konkrétní oblasti spolupráce, včetně možnosti zapojení německých ženistů do polského programu Východní štít, tedy výstavby zákopů, protitankových překážek a dalších opevnění na východní hranici Polska. Nejde však o mezistátní smlouvu vyžadující ratifikaci, ale o mezirezortní dohodu na úrovni ministerstev obrany. Na rozdíl od nových dohod Polska s Francií a Británií neobsahuje dodatečné bilaterální bezpečnostní záruky ani nestanoví trvalé rozmístění německých vojsk v Polsku.
Francouzský projekt Refurbot ukazuje rostoucí trend využívání vyřazené těžké techniky jako základu pro autonomní nebo dálkově řízené bojové systémy. Společnosti S2M Equipment, KNDS France a OBSAM představily demonstrátor založený na tanku AMX-30B2, jehož původní 105mm věž byla nahrazena bezosádkovým bojovým modulem ARX-25 s 25mm kanónem. Vozidlo je vybaveno robotickým systémem řízení Toxo, optoelektronickými senzory a upoutaným průzkumným dronem, který zvyšuje situační povědomí posádky operující na dálku. Cílem projektu je nabídnout relativně levný způsob získání těžkých pozemních robotických platforem bez nutnosti vyvíjet zcela nová vozidla. Koncept zároveň navazuje na předchozí francouzské snahy o modernizaci vyřazené techniky, například přestavbu starých 20mm protiletadlových kanónů na systémy proti dronům využívající termovize a prvky umělé inteligence.
Dnes vám přinášíme objasnění toho, proč se kurz rublu vůči americkému dolaru a dalším světovým měnám v současné době udržuje na úrovni okolo 73 rublů za USD, přičemž v druhé polovině května tohoto roku kurz setrvával dokonce pod úrovní 72 rublů za USD. U standardně fungující ekonomiky by bylo posílení kurzu důkazem posílení ekonomiky daného státu, u Ruska jsou ale příčiny jiné, a jsou jimi západní sankce.
Tyto sankce výrazně omezily možnosti, jakými jsou ruské banky schopny provádět přeshraniční převody finančních prostředků. V současné době je tak zahraniční a vnitřní objem finančních prostředků, kterými disponují ruské společnosti, téměř úplně oddělen, a je řešen na následujícím principu:
- Exportér, například ruská ropná společnost, obdrží od odběratele zaplaceno v cizí měně za dodávku ropy. Tuto měnu nemže převést do Ruska, a tak j nucena uložit ji na zahraničním účtu banky například ze Singapuru nebo jiné asijské země.
- Jakmile pak některý z importérů potřebuje zahraniční měnu pro nákup zboží, spojí se s exportérem a převede mu příslušnou částku v rublech. Exportér následně uvolní importérovi prostředky, které má na zahraničním účtu, a ten je použije na nákup zboží, například v Číně.
Tento tzv. clearing je pak příčinou toho, že oběh ruského rublu je na světových finančních trzích minimální, a ruská centrální banka má jen malé možnosti jeho kurz ovlivnit. Vysoký kurz rublu přitom velmi negativně ovlivňuje všechny ruské exportéry, kterří již dlouho otevřeně říkají, že vhodný kurz rublu by pro ně byl okolo 100 nebo i více rublů za USD.
Evropská unie v současné době připravuje již 22. balík sankcí, který je kromě dalšího rozšíření sankčního seznamu osob a společností zaměřen zejména na zamezení obcházení dříve uvalených sankcí, což Rusku, které je již nyní nuceno využívat pro mezinárodní převody hotovosti různá polo nebo i zcela nelegální schémata, ještě více zkomplikuje tuto činnost.
Pro redukci kurzu rublu tak bude ruská centrální banka nucena použít značně radikální metody, například jeho přímou devalvaci, což ale nutně povede k prudkému růstu inflace v Rusku (čemuž má centrální banka bránit). Vysoký kurz rublu tak představuje pro Rusko další ekonomické dilema, které nemá žádné bezbolestné řešení, a je na rozhodnutí Kremlu, kterou část ekonomiky nechá více trpět – zda exportéry a další velké koncerny, nebo vlastní populaci.
Libanon: Na silnici Zibdín–Nabatíja byl při útoku dronu na motocykl zabit nejméně jeden člověk. V oblasti dále probíhalo intenzivní ostřelování, včetně měst Nabatíja al-Fauka, Kfar Tebnit a Quanarit, přičemž v oblasti Kounín v okrese Bint Džbajl byly hlášeny zničené domy.
V oblasti lesa Alí al-Táhir v regionu Nabatíja bylo zaznamenáno izraelské dělostřelecké ostřelování včetně použití fosforové a kazetové munice. Fosforové granáty dopadaly také na Nabatíju al-Fauka. Izraelská letadla navíc létala velmi nízko nad jižním Libanonem. Hizballáh odpověděl raketovou palbou z jihu Libanonu, kterou izraelská protivzdušná obrana zachytila nad oblastmi Kfar Rummán a Kfar Tebnit.
Od půlnoci byla hlášena řada izraelských úderů v desítkách lokalit v jižním Libanonu, včetně Nabatíje, Habbúše, Sajdu či Kfar Džúzu, a také dronové útoky na Kfar Rummán, Dajr az-Zahrání a další oblasti. Při jednom z izraelských náletů na silnici Kfar Rummán–Nabatíja byl zabit také voják libanonské armády.
V oblasti Alí al-Táhir došlo k dalším střetům, kdy izraelský tank Merkava byl zasažen řízenou střelou Hizballáhu a vzplál. Hizballáh zároveň uvedl, že odrazil několik pokusů izraelských jednotek o postup na strategické návrší, které se Izraelcům opakovaně nepodařilo obsadit. Hizballáh zveřejnil záběry hořícího tanku a ostře odmítl izraelská tvrzení o porušení příměří, zatímco Izrael tvrdí, že příměří opakovaně porušuje právě Hizballáh. Izraelská armáda uvedla, že Hizballáh během noci vypálil více než 50 raket na její jednotky a že v reakci zasáhla desítky cílů včetně velitelských center a skladů zbraní.
Izraelský velvyslanec v USA Yechiel Leiter obvinil Hizballáh z porušování příměří a uvedl, že Izrael nemá v Libanonu územní ambice a jeho operace slouží pouze k ochraně vlastních hranic a civilistů.
Sýrie: V okolí města Dana na severu provincie Idlib bylo zaznamenáno několik silných explozí. Podle místních zdrojů šlo pravděpodobně o sérii leteckých úderů mezinárodní koalice vedené Spojenými státy. Pokud se informace potvrdí, půjde o první podobnou operaci od února letošního roku. Jeden z náletů zasáhl automobil na severu provincie Idlib. Podle dosud nepotvrzených informací mohl být cílem bývalý představitel džihádistické skupiny Hurrás ad-Dín Sami al-Uraydi spolu s několika svými spolupracovníky. Bezpilotní letouny koalice zároveň zaútočily na objekt poblíž obce Az-Zainíja v západní části provincie Idlib. Předběžné zprávy nehovoří o žádných obětech ani zraněných.
Syrské ministerstvo obrany mezitím oznámilo smrt dvou příslušníků syrské armády, kteří byli zabiti při útoku neznámých pachatelů poblíž města Manbidž na severovýchodě provincie Aleppo.
Syrské vnitřní bezpečnostní síly zadržely Akramа Salíha al-Hamada, který je považován za jednoho z výrobců výbušnin pro Islámský stát (IS) ve východní části země. Podle syrského ministerstva vnitra se měl podílet na výrobě improvizovaných výbušných zařízení a protipěchotních min. Je také spojován s několika útoky, včetně odpálení nálože na motocyklu v Al-Bukamalu a útoků na syrské vojáky a příslušníky bezpečnostních složek.
Írán: Írán opět omezil provoz v Hormuzském průlivu. Po varování Íránských revolučních gard (IRGC) bylo zaznamenáno několik tankerů, které změnily kurz a od průlivu se vzdálily. IRGC oznámily, že pro vplouvání a vyplouvání z Hormuzského průlivu vymezily námořní koridor jižně od ostrova Larak. Všechny lodě musí svůj průjezd předem koordinovat s íránskými úřady. Podle gard ponesou plnou odpovědnost za případné incidenty plavidla, která stanovenou trasu nedodrží. Prohlášení je vnímáno jako další krok ke zpřísnění íránské kontroly nad jednou z nejdůležitějších světových námořních tras.
Podle služby MarineTraffic téměř 20 plavidel uvězněných v Perském zálivu v posledních 24 hodinách proplulo Hormuzským průlivem, a to navzdory dřívějšímu oznámení Íránu o jeho uzavření. Nejméně pět lodí využilo bezpečnou trasu vytvořenou Spojenými státy v ománských vodách, zatímco zbytek provozu proplul íránským systémem oddělení plavby. Velitelství amerických sil CENTCOM odmítlo tvrzení Íránských revolučních gard (IRGC), že by byl Hormuzský průliv uzavřen. Podle nich námořní provoz pokračuje za podpory amerického námořnictva. CENTCOM uvádí, že celkem 55 obchodních lodí již průlivem proplulo a přepravily přibližně 17 milionů barelů ropy. Zároveň varoval, že je připraven zajistit dodržování všech podmínek dohody ze strany Íránu.
Na sociálních sítích se také objevily záběry z Teheránu zachycující pouliční reklamy vyzývající dobrovolníky ke vstupu do libanonského Hizballáhu. Zájemcům je údajně nabízena měsíční odměna ve výši 1 000 dolarů. Tyto náborové kampaně přicházejí v době zvýšeného regionálního napětí a navazují na předchozí kroky Íránu, včetně zpřísnění kontroly nad Hormuzským průlivem. Informace o náboru zatím nebyly “oficiálně” potvrzeny íránskými úřady ani vedením Hizballáhu.
Irák: Irák nařídil hlavním ropným polím zvýšit těžbu na více než 3 miliony barelů denně. Důvodem je postupné obnovení exportů přes Hormuzský průliv po dohodě mezi USA a Íránem. Dokument ropné společnosti Basrá Oil Company žádá navýšení produkce na polích Rumajla, Západní Kurna-1, Západní Kurna-2, Zubajr a Artaví. Mluvčí iráckého ministerstva ropy Salim Al-Rikabi uvedl, že tempo zvyšování těžby bude záviset na provozních podmínkách a také na schopnosti odběratelů koordinovat tankery a lodě pro přepravu ropy.
Sudán: RSF (Síly rychlé reakce) vytvářejí podmínky pro ofenzivu na město El Obeid v Severním Kordofánu, které ovládají vládní Síly súdánské armády (SAF). Cílem je prolomit současnou patovou situaci a propojit západní baštu RSF s východním populačním centrem Súdánu. RSF přesunuly jednotky a obrněná vozidla ze západního Súdánu na pozice jižně a západně od El Obeidu, zintenzivnily útoky drony na zásobovací trasy a dodávky paliva SAF a mohou se nejprve pokusit dobýt klíčové město Dilling, aby zpřísnily obklíčení. Spojené arabské emiráty nadále poskytují RSF zásadní podporu prostřednictvím zásobovacích tras přes Čad, Etiopii a Libyi; analytik Rich Tedd uvádí i nedávné dodávky podezřelé z přepravy emirátských obrněných vozidel přes Libyi.
Mali: V pátek 19. června došlo na státní silnici č. 3 mezi městy Didieni a Diéma na západě země ke střetům mezi malijskými ozbrojenými silami (FAMa) a jejich ruskými partnery z Afrického korpusu na jedné straně a džihádisty ze skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) na straně druhé.
Pákistán: V pákistánské provincii Chajbar Paštúnchwá zabily dva nástražné výbušné systémy u silnice nejméně sedm lidí a další tři zranily. Druhá exploze zasáhla záchranáře, kteří přijeli k prvnímu útoku v okrese Bannu. K útoku se zatím nepřihlásila žádná z teroristických skupin byť s největší pravděpodobností se jednalo o práci džihádistů z hnutí Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP) nebo členů separatistického hnutí Balúčistánské osvobozenecké armády (BLA).
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že střední Evropa si opět připomněla, že když zrovna nehoří fronta, můžeme si aspoň zapálit diplomatický sklad se starými křivdami. Polský prezident Nawrocki odebral Zelenskému Řád bílé orlice kvůli UPA, Zelenskyj mu ho poslal zpátky a ukrajinští představitelé začali vracet vlastní polská vyznamenání, protože z historické paměti se během války evidentně dá udělat i ping-pong s medailemi. Polská bolest z Volyně je skutečná a nikdo normální ji nemá zametat pod koberec. Jenže udělat z toho právě teď řádovou přestřelku mezi dvěma zeměmi, které mají na východě společného mordorského souseda, je přesně ten typ státnického výkonu, po kterém si v Kremlu nalévají čaj, vodku a slzy radosti do jednoho hrnku. Nejhezčí je, že Řád bílé orlice historicky přežil různé exotické nositele, od Kateřiny Veliké po Mussoliniho, ale ukrajinský prezident bránící zemi před Ruskem už je zjevně moc velký morální problém. My se samozřejmě smát nemáme čemu. Benito měl od Masaryka Bílého lva, protože italský fašismus byl tehdy asi ještě takový… no, italský. A když už se hází těmi dajli-nedajli-medaili, tak naše Kikina Klausů dostala medaili za existenční účast, což je krásný důkaz, že ve střední Evropě není řád vyznamenání, ale spíš Rimmerův pamětní diplom za plavání.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
