(2 554 slov, doba čtení 14 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 21. června Rusko provedlo kombinovaný vzdušný úder proti Ukrajině za použití balistických raket Iskander-M/S-400, střel Kinžal a 105 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás, Banderol a imitátorů Parodija. Útok byl veden ze směrů Voroněžská a Rjazaňská oblast, dále z Brjansku, Kursku, Millerova, Primorsko-Achtarsku a z okupovaného Krymu. Zasaženy byly cíle na severu, jihu, východě i v centrální části země, přičemž operace probíhala ve více vlnách s cílem přetížit protivzdušnou obranu. Podle předběžných údajů bylo do 09:00 zneškodněno 96 bezpilotních prostředků, zatímco balistické rakety pronikly k cílům a spolu se šesti drony zasáhly šest lokalit. Trosky sestřelených UAV dopadly na dalších pěti místech. Údaje o účinnosti zásahů proti střelám Kinžal se dále upřesňují.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje směrem na Starycu, Izbycké, Vilču a Zybyné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru fronty se bojovalo v Kupjansku, směrem na Kupjansk-Vuzlovyj, Kivšarivku a Novoplatonivku.
V lymanském sektoru probíhaly střety ve směru na Šijkivku, Druželjubivku a Olhivku, u Novoselivky a Derylového, směrem na Drobyševe, v Lymanu, do kterého nadále pronikají malé skupiny okupantů, a směrem na Jampil.
Ve slavjanském sektoru se okupanti snažili postupovat směrem na Zakitné, Kryvou Luku, Kalenyky, Piskunivku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru provedli okupanti útok u Tychonivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly střety u Pleščijivky, Ivanopillije, v Kosťantynivce, u Iljinivky a Rusyn Jaru.
V pokrovském směru Rusové tlačili směrem na Torecké, u Šachového, směrem na Kučeriv Jar, u Dorožného, směrem na Bilycké, u Rodynského, směrem na Ševčenko, u Hryščiného, Novooleksandrivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného, Novomykolajivky, Filije a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském směru došlo ke střetům u Piddubného a Ternového.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru se bojovalo u Rybného, směrem na Dobropiliji a Vozdvyživku, u Olenokosťantynivky, směrem na Cvitkové a Verchní Tersu, u Zaliznyčného a směrem na Huljajpilské a Čarivné.
V orichivském směru se Rusové pokusili o postup u Kamjanského a Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Krym: Ukrajinské síly zaútočily na tři železniční mosty, které jsou důležité pro ruskou logistiku na jižním směru a v okupovaném Krymu. Cílem byl most přes Severokrymský kanál u Rozdolného, využívaný k přepravě techniky, munice a paliva, dále železniční most směrem na Tokmak u Petershagenu v Záporožské oblasti, jenž je součástí ruského vnitřního rokádního koridoru pro přesuny mezi týlem a frontou, a také most přes Syvaš u Čonharu, jeden z klíčových spojovacích bodů mezi okupovanou částí Chersonské oblasti a Krymem. Vzhledem k omezenému počtu alternativních tras mohou zásahy na těchto místech výrazně zvýšit tlak na ruskou logistiku v jižním operačním prostoru.
Fond Pověrnys žyvym ve spolupráci s českými organizacemi Post Bellum a Skupina D předal ukrajinským obranným silám 550 dronů–interceptorů v rámci projektu „Dronopad“. České neziskové organizace na tento účel vybraly a darovaly jeden milion eur, který byl využit k pořízení systémů určených k ničení ruských útočných dronů typu Šáhed. Projekt představuje další příklad rostoucí česko-ukrajinské spolupráce v oblasti bezpilotních technologií a zároveň ukazuje, že zahraniční podpora se stále více zaměřuje na relativně levné a efektivní prostředky protivzdušné obrany. Nasazení dronů–interceptorů odráží zkušenosti z války, kde se obrana proti masovým útokům bezpilotních prostředků stává jednou z klíčových priorit. Fond zároveň pokračuje v rozsáhlé podpoře ukrajinských jednotek i v dalších oblastech; nedávno například předal Centru speciálních operací „A“ SBU rekordních 16 500 FPV dronů.
Britské ozbrojené síly čelí rostoucímu rozpočtovému tlaku, který může vést k omezení výcviku a operační činnosti. Náčelník štábu obrany Richard Knighton upozornil, že struktura výdajů ministerstva obrany se za posledních 20 let výrazně změnila: zatímco dříve šlo zhruba 80 % prostředků na běžný provoz a 20 % na kapitálové investice, dnes je poměr přibližně 60/40 a do roku 2030 může dosáhnout 50/50. Problémem je, že drahé modernizační programy, včetně ponorek Dreadnought, stíhače GCAP, fregat Type 26 či obrněnců Ajax, odčerpávají stále větší část rozpočtu, zatímco rostou i náklady na palivo, personál a každodenní fungování armády. Situaci zhoršuje nutnost udržovat aktivitu v Evropě, severním Atlantiku i na Blízkém východě. Spor o financování už vedl k rezignaci ministra obrany Johna Healeyho i jeho náměstka Alistaira Carnse.
Britská společnost Pearson Engineering a ukrajinská firma Ukrainska Bavovna uzavřely licenční dohodu, která umožní provádět opravy, údržbu a technickou podporu ženijních systémů Pearson přímo na území Ukrajiny. Dohoda navazuje na memorandum podepsané v roce 2025 a představuje další krok v lokalizaci podpory západní vojenské techniky využívané ukrajinskými ozbrojenými silami. Pearson Engineering patří mezi přední výrobce odminovacích systémů, protiminových pluhů a dalšího ženijního vybavení, které je na Ukrajině intenzivně nasazováno při překonávání minových polí a ženijních překážek. Společnost již dříve dodala vybavení financované britskou vládou, včetně rozhraní umožňujících integraci protiminových systémů na různé typy obrněných vozidel používaných ukrajinskou armádou, a její technologie využívají také odminovací vozidla Wisent 1.
Jižní Korea se zařadila mezi deset největších světových exportérů zbraní a s podílem kolem 3 % obsadila deváté místo. Pro evropské státy NATO se Soul stal po USA druhým největším dodavatelem, což odráží rychlý růst korejského obranného průmyslu i poptávku po dělostřelectvu, tancích, obrněné technice a raketových systémech. Hlavní firmy Hanwha, Hyundai Rotem, LIG Nex1 a Korea Aerospace Industries mají v roce 2026 dosáhnout souhrnných příjmů kolem 37 miliard dolarů, tedy čtyřnásobku úrovně z roku 2021. Klíčovým zákazníkem je Polsko, na které připadá 58 % korejského exportu a 47 % polského dovozu zbraní. Významnými odběrateli jsou také Filipíny a Spojené arabské emiráty.
Francie uzavřela kontrakt se společností Saab na dodávky protitankových kompletů NLAW a výcvikových simulátorů pro francouzské ozbrojené síly v letech 2026–2030. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím francouzského generálního ředitelství pro vyzbrojování (DGA), přičemž samotnou výrobu zajistí britská společnost Thales UK, která je jediným průmyslovým výrobcem systému NLAW, zatímco Saab si ponechává kontrolu nad konstrukcí a duševním vlastnictvím. Akvizice odráží rostoucí zájem o zbraně ověřené válkou na Ukrajině a zároveň zapadá do širšího prohlubování obranné spolupráce mezi Francií a Švédskem. Paříž již objednala švédské letouny včasné výstrahy GlobalEye, zatímco Stockholm nakupuje francouzské PTŘS Akeron a zvolil fregaty třídy FDI pro své námořnictvo. Pro francouzskou armádu představuje NLAW doplnění mezery mezi jednorázovými granátomety AT4 a pokročilými komplexy Akeron MP.
Ve Francii sílí debata o návratu pásových středních obrněných platforem, které by doplnily současnou koncepci armádní kavalerie založenou převážně na kolových vozidlech programu SCORPION. Francouzské velení při hodnocení zkušeností z války na Ukrajině dospívá k závěru, že kombinace minových polí, dronů, přesně naváděné munice a protitankových zbraní zvyšuje význam lépe chráněných pásových vozidel, která by mohla představovat kompromis mezi těžkými tanky a vysoce mobilními kolovými platformami. Diskuse zároveň souvisí s nejistotou kolem budoucího francouzsko-německého programu MGCS, jehož vývoj se opakovaně zpožďuje, zatímco modernizované tanky Leclerc nebudou představovat dlouhodobé řešení po celé 30. roky. Obranný průmysl proto nabízí několik přechodných konceptů, včetně tanku CAPINT využívajícího podvozek Leopard 2A8 a věž ASCALON se 120mm kanónem a automatickým nabíjením, doplněnou o 30mm zbraňový systém ARX30 určený i k ničení bezpilotních prostředků. Současně byl na veletrhu Eurosatory 2026 představen také kolový systém Fenris od společnosti Arquus, vycházející z platformy Jaguar 6×6 a vyzbrojený 105mm kanónem v věži společnosti John Cockerill Defense. Přestože Fenris nesplňuje požadavek na pásovou platformu, ukazuje snahu Francie obnovit schopnosti palebné podpory a průzkumu, které dříve zajišťovaly stroje AMX-10RC.
Dnešní ekonomickou rubriku nemůžeme věnovat ničemu jinému, než výstupům ze zasedání vedení ruské centrální banky, které proběhlo tento pátek, tedy 19.6. Nejdříve se vrátíme k úvahám, kterým jsme se věnovali minulý pátek (12.6.), tedy možném nuceném odstoupení současné guvernérky centrální banky Elvíry Nabiulliny. Tyto úvahy se nepotvrdily a paní Nabiullina předsedala tiskové konferenci vedení centrální banky, jako obvykle.
Nejdůležitějším výstupem je další snížení základní úrokové sazby, ovšem pouze o 0,25%, což lze považovat za symbolickou hodnotu a pouze minimální podvolení dnes již extrémnímu tlaku, pod který se současná politika dostala na nedávném zasedání vlády (kde byla sice politika centrální banky diskutována, žádný její zástupce ale nebyl na toto jednání pozván).
Zejména představitelé průmyslu požadovali na zasedání snížení základní úrokové sazby jak na tomto, tak i na následujících letošních zasedání o minimálně 1%, tak aby se ke konci roku dostala základní úroková sazba pod úroveň 10%. Od toho si zástupci průmyslu slibují opětovné oživení investic, jejichž úroveň v Rusku v prvním čtvrtletí meziročně poklesla o 14,3%. Rozhodnutí centrální banky ale ukázalo, že její prioritou je stále boj s inflací, bez ohledu na úroveň růstu (v současných ruských reáliích by bylo vhodnější říci poklesu) ruské ekonomiky.
Nabiullina na tiskové konferenci také informovala o tom, že se ruské ekonomické ukazatele zhoršily natolik, že se prostor pro další snížení úrokové sazby silně zúžilo a v důsledku toho není možné v dohledné době očekávat pokles základní úrokové sazby k úrovni 10%, a zdůraznila, že centrální banka vnímá u výhledu změny této sazby pravděpodobnější to, že bude v budoucnu sazba zvýšena. Jako hlavní příčiny obav centrální banky uvedla Nabiullina růst objemu finančních prostředků v oběhu (jeho meziroční vzrůst dosáhl již ke konci května úrovně 13,2%) a také stále rostoucí rozpočtový schodek.
Dalším inflačním tlakem, který Nabiullina zmínila jako klíčový pro další rozhodování o změnách základní úrokové sazby, je prudký růst cen benzínu (způsobený ukrajinskými útoky na ruskou ropnou infrastrukturu, o tom ale Nabiullina taktně pomlčela), která jen mezi 9. a 15.6. činil podle Rosstatu 0,95%. Růst cen benzínu tak od počátku roku činí 6,61% při celkové inflaci v Rusku 3,68% od počátku roku (opět podle údajů Rosstatu).
Trhy na tato prohlášení zareagovaly značně negativně, index moskevské burzy klesl jen do konce pátečního obchodování o 1,43% (na 2420 bodů), což je nejnižší úroveň od konce března 2023. Lze také očekávat velmi negativní reakci představitelů průmyslu, například generálního ředitele korporace Rostech, Sergeje Čemezova, nebo předsedy svazu průmyslníků, Alexandra Šochina. Politická pozice Nabiulliny se ale zdá opět silná, a tak je možné místo prudkého růstu inflace (ke kterému by vedlo rychlé snižování základní úrokové sazby) spíše, lidově řečeno, pomalé dušení ruské ekonomiky ve vlastní šťávě.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že zlikvidovala Husajna Qadru a Muhammada Farru, operativce vojenských křídel hnutí Hamas a Palestinský islámský džihád. Qadra, který spolu s Farrou vedl tuto síť, jednal podle pokynů vedení Hamásu a zajišťoval převod více než půl miliardy nových izraelských šekelů (NIS) do jeho vojenského křídla. K tomu využíval síť desítek kurýrů a směnárníků v Turecku a v Pásmu Gazy. Z těchto prostředků měl Hamás financovat výplaty svým ozbrojencům i plánování a provádění útoků.
Libanon: V jižním Libanonu byl při ranním útoku Hizballáhu zabit izraelský voják a dalších 13 utrpělo zranění. Padlým je četař Nir Ben Ari (21) z jednotky Maglan. Útok se odehrál během izraelských operací proti rozsáhlému podzemnímu komplexu Hizballáhu pod hřebenem Ali Taher v oblasti Nabatíja. Kolem 1:30 ráno zasáhla izraelskou pozici v Kfar Tebnit salva raket a výbušný dron. Ben Ari útok nepřežil, dva vojáci jsou v těžkém stavu, jeden ve středně těžkém a deset lehce zraněných. Izraelská armáda (IDF) následně udeřila na infrastrukturu Hizballáhu v oblasti. Boje v regionu navazují na předchozí incident, při němž byli o den dříve zabiti čtyři izraelští vojáci po zásahu tanku, rovněž během operací u Ali Taher. Armáda uvádí, že pod hřebenem se nachází rozsáhlé strategické podzemní velitelství jednotky Badr Hizballáhu a že v oblasti stále probíhají těžké boje nad i pod zemí. IDF zároveň upravila vymezení své „bezpečnostní zóny“ v jižním Libanonu a zahrnula do ní i oblast Ali Taher. Po útocích Izrael provedl sérii odvetných úderů na jihu a východě Libanonu. Podle dostupných informací si násilnosti vyžádaly desítky obětí na obou stranách, zatímco IDF pokračuje v operacích v rámci své vymezené zóny.
Sýrie: Teroristická organizace Islámský stát (IS) se přihlásila k sobotnímu útoku u syrského města Manbidž na severovýchodě provincie Aleppo, při němž zahynuli dva vojáci syrské armády. Ráno byly hlášeny aktivity izraelské armády (IDF) v oblasti mezi obcemi Maárija a Abdín na jihozápadě provincie Dará. Vojáci provedli domovní prohlídky a následně oblast opustili.
Zdroj ze syrského ministerstva vnitra uvedl, že během posledních dvou dnů byli zadrženi tři lidé napojení na bývalý režim. Jsou podezřelí z účasti na zločinech proti obyvatelům provincie Dejr ez-Zor. Ministerstvo vnitra zároveň oznámilo, že prioritou zůstává návrat vysídlených obyvatel do vesnic na západě a severu provincie Suvajdá. Bezpečnostní složky pracují na zajištění bezpečného návratu lidí i ochrany jejich majetku. Úřady upozornily, že situaci nadále komplikují jednotky Národní gardy podřízené Hikmatu al-Hidžrímu. Pokračují proto snahy o stabilizaci bezpečnostní situace v celé provincii.
Na jihu provincie Kunejtra izraelské síly zadržely farmáře, který sklízel úrodu jižně od města Rafíd. Podrobnosti zatím znám nejsou.
Írán: Sledování lodního provozu od 20. do 21. června ukazuje narušení dopravy v Hormuzském průlivu, přičemž některé lodě stále využívají trasu zřízenou USA v ománských vodách. Kolem 16:50 hodin Hlavního světového časového standartu (UTC) se tanker „Starbound Explorer“ v íránských vodách otočil zpět, zatímco kontejnerová loď „MSC Qingdao“ krátce změnila směr na ománské trase, než nakonec Hormuzský průliv opustila.
Nové satelitní snímky z Íránské letecké základny v Šírázu ukazují zničení pěti transportních letounů Iljušin Il-76, dvou letounů Lockheed C-130 Hercules a dvou stíhacích bombardérů Suchoj Su-22 během 40denní války.
Somálsko: V Somálsku zaútočili islamisté z hnutí aš-Šabáb na vojenskou základnu etiopských sil v jihozápadní provincii Bay. Podle dostupných informací zasáhly střely přímo cíl a etiopská armáda utrpěla ztráty na lidech i technice.
Současně roste napětí mezi somálskou federální vládou a autonomním regionem Puntland. Obě strany posilují svou vojenskou přítomnost, což zvyšuje riziko ozbrojeného střetu. Puntland nařídil blokovat pohyb federálních jednotek mezi městy Bosaso, Garowe a Galkayo. Regionální vedení obviňuje vládu v Mogadišu ze snahy narušit bezpečnost na severovýchodě země.
Burkina Faso: V Burkině Faso zveřejnila džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) video z útoku na vojenské stanoviště ve městě Pensa v provincii Sanmatenga. Podle jejího tvrzení při útoku zahynulo 20 vojáků a členů domobrany VDP. JNIM rovněž uvedla, že během operace získala zbraně, motocykly a další vojenské vybavení. K průzkumu a sledování cíle měli útočníci využívat také drony. Burkinské úřady dosud nezveřejnily oficiální informace o ztrátách způsobených tímto útokem.
Mali: V Mali oznámila džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) obsazení vojenského stanoviště armády ve městě Fana v provincii Ségou. Podle jejích tvrzení se její bojovníci po dobytí základny nadále volně pohybují po městě, které leží nedaleko hlavního města Bamako.
Země zároveň čelí vážným problémům se zásobováním pohonnými hmotami. Blokády ze strany JNIM způsobují nedostatek paliva i v metropoli Bamako, zatímco obyvatelé regionů hlásí, že dodávky jsou již dlouhou dobu minimální nebo zcela ustaly.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že v Kremlu si pustili Kino a zjistili, že „Кончится лето“ už není melancholická píseň Viktora Coje, ale budoucí odstavec na Wikipedii. Léto končí, aljašský summit se pomalu mění v ruskou pohádku o dohodě, kterou si všichni prý slíbili, jen ji nikdo neumí najít, a Ušakov vysvětluje, že Západ se strašně mýlí, když věří v porážku Ruska. Což je přinejmenším nemístné tvrzení ve chvíli, kdy Ukrajina druhý měsíc víceméně okusuje ruskem okupovaná území, ruské rafinerie dostávají noční návštěvy s lokálními technologickými potížemi a Krym musí pozastavit prodej paliva veřejnosti, protože benzín se zřejmě také rozhodl pro taktický ústup do předem připravených pozic. Pomalu to zní, jako když kapela hraje poslední song na potápějící se lodi a basák tvrdí, že hladina je jen agresivní forma potlesku. Putin si chtěl z Aljašky donést mír na způsob „dejte nám, co jsme nedobyli“. Jenže konec léta má v ruském provedení jiný refrén. Méně Coje, více sirén, prázdná benzina a telefon, který zvoní tak dlouho, až vyvstane v mysli nadějná myšlenka, ta tichá otázka, jestli jej vůbec někdo zvedne.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
