(2 697 slov, doba čtení 14 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 22. června Rusko pokračovalo v kombinovaných útocích proti Ukrajině, když nasadilo balistickou raketu Iskander-M z okupovaného Krymu a 88 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija. Útok byl veden ze směrů Kursk, Brjansk, Millerovo, Šatalovo, Orel, Primorsko-Achtarsk a z okupovaných území, přičemž cíle se nacházely na severu, jihu i východě země. Podle předběžných údajů bylo do 08:30 zneškodněno 79 bezpilotních prostředků, zatímco balistická raketa a pět útočných dronů zasáhly šest lokalit. Trosky sestřelených UAV dopadly na dalších devíti místech. Ve srovnání s předchozími dny jde o nižší objem útoku, ale s pokračující schopností průniku části prostředků k cílům. Útok v době zveřejnění bilance pokračoval a ve vzdušném prostoru se nadále nacházely další bezpilotní prostředky.
Ukrajina provedla další rozsáhlý vícevlnový dronový útok proti cílům na území Ruské federace a nad okupovaným Krymem, přičemž ruské ministerstvo obrany hlásí zneškodnění celkem 301 bezpilotních prostředků. Útok zasáhl široké spektrum regionů včetně prostoru nad Černým a Azovským mořem a měl charakter plošné operace zaměřené na zatížení protivzdušné obrany. Ruská strana tradičně neuvádí celkový počet nasazených prostředků ani rozsah případných zásahů. Bezpečnostní opatření vedla k dočasnému uzavření čtyř moskevských letišť, což ukazuje na dopad útoku i v hlubokém týlu.
Ukrajina provedla raketový úder na polovodičový závod VZPP-S ve Voroněži. K útoku mělo být podle dostupných informací použito několik řízených střel s plochou dráhou letu typu Storm Shadow. Zasažený podnik vyrábí elektronické komponenty pro řadu ruských zbraňových systémů, včetně komplexů Pancir, střel Ch-101 a Iskander-K. Rozsah poškození zatím nebyl oficiálně potvrzen, nicméně zásah takového zařízení by mohl ovlivnit výrobu klíčových elektronických prvků pro naváděcí a řídicí systémy.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Izbycké, u Staryce, Lymanu a Vovčansku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo ve směru na Malou Šapkivku, Kurylivku, Hluškivku a Šijkivku.
V lymanském směru se okupanti snažili postupovat směrem na Olhivku, u Novoselivky, směrem na Drobyševe, u Ozerného, v Lymanu a směrem na Dibrovu a Jampil.
Ve slavjanském směru Rusové pokračovali v tlaku na Zakitné, směrem ke Kryvé Luce, u Kalenyků, Riznykivky a směrem k Raj-Oleksandrivce.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru okupanti zaútočili u Minkivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se bojovalo u Pleščijivky, Ivanopilije, v Kosťantynivce, Iljinivce, u Sofijivky a směrem ke Kučeriv Jaru.
V Kosťantynivce zůstává situace pro ukrajinské obránce nadále kritická a zatím není vidět mnoho důvodů k optimismu. Přestože se v posledních dnech podařilo zlikvidovat alespoň některé menší ruské infiltrační skupiny, celkový počet ruských vojáků, kteří už ve městě operují v malých oddělených skupinách, zjevně dál roste a podle všeho už jde o stovky mužů. Vývoj tak začíná stále víc připomínat scénář z Pokrovska na konci loňského roku, kdy Rusové město postupně „zaplavili“ infiltrátory a Ukrajinská armáda už nestíhala ničit nové průniky stejným tempem, jakým přicházely další. I zde Rusové platí za postup vysokými ztrátami, jenže právě Kosťantynivka patří mezi jejich hlavní směry, a proto si mohou dovolit do boje dál sypat lidi i prostředky. Teoreticky by ještě bylo možné se pokusit situaci stabilizovat silným protiopatřením, jenže to by si vyžádalo čas, značné posily a přesuny jednotek z jiných úseků fronty, což by mohlo otevřít nové problémy jinde. Reálně tak nejspíš bude ukrajinské velení dál sázet spíš na co nejtvrdší opotřebování ruských sil, na krytí ústupových tras a na snahu vyhnout se okamžiku, kdy by se obrana města zlomila v chaotické obklíčení.
V pokrovském sektoru došlo ke střetům ve směru na Nový Donbas a Bilycké, u Rodynského, směrem na Ševčenko, u Hryščiného, Novooleksandrivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru okupanti útočili u Sičnevého.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru pokračovaly boje u Dobropilije, Varvarivky, Vozdvyživky, Zaliznyčného a směrem na Huljajpilské a Čarivné.
V orichivském sektoru probíhaly střety směrem na Novoandrijivku a u Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Francouzská společnost Renault Trucks dodala Ukrajině více než 1400 nákladních vozidel určených pro logistiku, přepravu personálu i distribuci paliva. Techniku využívají ozbrojené síly, Národní garda, pohraniční služba i záchranné složky, což ukazuje, že nákladní automobily zůstávají jedním z klíčových prvků válečné mobility. Servis a opravy zajišťuje síť servisních středisek Renault Trucks přímo na Ukrajině, kam jsou dodávány i náhradní díly, což zvyšuje dostupnost techniky bez nutnosti jejího odvozu do zahraničí. Současně byla na Ukrajině zahájena výroba palivových cisteren na podvozcích Renault, kdy francouzská strana dodává šasi a podnik Ukroboronpromu provádí nástavbu.
Podle průzkumu IBRiS pro Defence24 klesá ochota Poláků nést nejvyšší oběti v případě obrany země. Připravenost bránit vlast deklaruje 44 % respondentů, zatímco 47 % je proti. Výrazný je generační rozdíl: nejvyšší ochotu vykazují lidé ve věku 40–59 let, kde dosahuje zhruba 56 %, zatímco mezi mladými ve věku 18–29 let je ochotno bojovat jen 18 %. Zpráva upozorňuje, že obranná motivace se tak přesouvá ke starším skupinám, které mají menší pravděpodobnost přímého nasazení. Současně klesá ochota nést finanční náklady obrany: akceptace materiálních obětí spadla ze 46 % na 36 % a podíl lidí odmítajících jakékoli oběti vzrostl ze 14 % na 30 %. Poláci tak sice nadále vnímají bezpečnostní hrozby, ale stále více upřednostňují ochranu rodiny a majetku před osobní účastí na obraně státu.
Německo zahájilo výběrové řízení na pořízení až 900 železničních plošinových vagónů určených pro vojenské transporty, čímž reaguje na rostoucí význam vojenské mobility v rámci NATO a svou roli hlavního logistického uzlu pro přesuny spojeneckých sil v Evropě. Zakázku připravuje spolkový úřad BAAINBw s cílem snížit závislost Bundeswehru na civilních přepravních kapacitách, jejichž dostupnost by v krizové situaci mohla být omezená. Tendr zahrnuje tři typy vagónů: pro přepravu těžké techniky do 100 tun a kontejnerů, pro dlouhá vozidla o délce až 28 metrů a pro vozidla do 65 tun a výšky čtyř metrů. U každé kategorie se počítá s nákupem 200 vozů a opcí na dalších 100 kusů. Projekt je reakcí na opakovaná varování, že německou vojenskou mobilitu omezuje zastaralá dopravní infrastruktura, administrativní překážky i nedostatečné kapacity železniční sítě.
Ve dnešním pravidelném přehledu ukrajinských kinetických sankcí vůči ruskému ropnému sektoru, které byly zavedeny v průběhu minulého týdne, se budeme věnovat zejména útoku na Moskevskou rafinerii a situaci na poloostrově Krym, která se dále komplikuje, i když zmíníme i útoky na další objekty.
Mediálně nejvděčnějším útokem nejen za poslední týden, ale i za mnoho týdnů předtím, byl opakovaný zásah Moskevské rafinerie, která se nachází ve čtvrti Kapotňa. K prvnímu útoku došlo ránom 16.6., a při zpětném pohledu se jednalo o takzvaný průzkum bojem, kdy měly ukrajinské drony primárně odhalit pozice ruské protivzdušné obrany, i když došlo i k menšímu zásahu samotné rafinerie.
Ta je sice až desátou největší ruskou rafinerií (zpracovatelský výkon přibližně 11 milionů tun ropy ročně), jedná se ale o velmi moderní rafinerii, jejíž produkci tvoří z 60% vysokooktanový benzín, kterým je zásobováno jak město Moskva, tak i Moskevská oblast, a zajišťuje přibližně 40% veškerých dodávek paliv do těchto regionů. Vzhledem k tomu, že rafinerie v Rjazani byla předchozími ukrajinskými útoky zcela vyřazena z provozu a Jaroslavská rafinerie byla těmito útoky značně poškozena, představovala Moskevská rafinerie poslední velkou rafinerii v centrálním Rusku, a tak se logicky stala cílem velkého ukrajinského útoku.
Ten přišel ráno 18.6., a představoval dosud největší ukrajinský útok na tuto rafinerii. K útoku byly využity drony An-196 Ljutyj a FP-1, a také proudovým motorem poháněné drony Bars. Zaznamenáno bylo nejméně pět ohnisek požáru v areálu rafinérie (zásahů bylo pravděpodobně více, někteří komentátoři hovoří i o deseti zásazích), přičemž na poškození rafinerie se nepodílely pouze ukrajinské drony, ale i nejméně jedna raketa ruské protivzdušné obrany Moskvy, která způsobila detonaci jednoho z osmi velkých zásobníků paliv, které se nacházejí v areálu rafinérie.
Nejednalo se ale o jedinou rafinerii, do které minulý týden dorazila delegace ukrajinských dronů, prověrka požární bezpečnosti (s negativním výsledkem) byla provedena i v Antipinské rafinerii nacházející se v Ťumeňské oblasti, tedy více než 2000 km od hranic z Ukrajinou. Tento útok opět potvrdil, že ani velká rozloha Ruska nepředstavuje přirozenou obranu rafinerií před ukrajinskými útoky.
Nyní se přesuneme k dalším objektům ruské ropné infrastruktury. V noci na 16.6. byly zasaženy sklad paliv Poltavska v Krasnodarském kraji, na který (podle oficiálních ruských médií) dopadly trosky sestřeleného ukrajinského dronu. Zásobníky, umístěné v tomto skladu, slouží jako mezistupeň v řetězci dodávky paliv z rafinerií čerpacím stanicím v tomto regionu, a poškození tohoto skladu tak zhorší celkovou situaci se zásobováním nejen v tomto, ale i v sousedních regionech.
V noci na 18.6. byl pak zasažen sklad paliv, který se nachází u města Gukovo v Rostovské oblasti. Tento sklad slouží jak k zásobování regionu, tak i ruské armády na jihovýchodním úseku ukrajinské fronty, a jeho poškození zkomplikuje již tak složitou situaci se zásobováním palivy v regionu.
Díky bezmračnému počasí bylo také možné potvrdit rozsah škod u dvou útoků, ke kterým došlo v předchozích týdnech. Prvním z nich byl útok na sklad paliv, který se nachází v Usť-Labinsku v Krasnodarském kraji, a ke kterému došlo v noci z 5. na 6.6. Rozsáhlé škody, způsobené tímto útokem, vyřadily z provozu drtivou většinu jeho skladovací kapacity, nepoškozená zůstala pouze skupina malých zásobníků v jižní části areálu.
Druhým pak byl sklad hmotných rezerv, který se nachází u Rybinsku v Jaroslavské oblasti. Ukrajinským útokem bylo zničeno 15 zásobníků tohoto skladu, což představuje přibližně třetinu celkové kapacity tohoto skladu. Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z největších skladů paliv v centrálním Rusku, ze kterého mají být pokryty dodávky paliv pro Moskvu a Moskevskou oblast v případě výpadku dodávek z rafinerií v této části Ruska (ke kterým došlo, jak jsme se zmínili výše), představuje jeho poškození značnou komplikaci pro udržení plynulého zásobování Moskvy.
Nyní se přesuneme k přehledu útoků na palivovou infrastrukturu, pomocí které je zásobována jak civilní populace žijící na poloostrově Krym, tak i vojenské jednotky dislokované tamtéž. Kampaň směřující k odříznutí Krymu od dodávek paliva je vedena již několik týdnů a ani v minulém týdnu nezeslábla, jak si nyní ukážeme.
Cílem útoků jsou zejména mosty přes úžiny oddělující Krym od kontinentu. V noci na 18.6. byl zasažen železniční most vedoucí přes Severokrymský kanál, pomocí kterého je Krym zásobován vodou. Další tři železniční mosty pak byly zasaženy ze soboty na neděli 21.6., a to jak na samotném Krymu, tak i v Záporožské oblasti. Cílem útoku byla ale i silniční infrastruktura, zasažen byl most u Heničejsku.
Další cestou, jakou se ruská okupační správa snaží zásobovat Krym palivem, je námořní trajektová doprava. I ta se stala minulý týden cílem několika útoků, cílem byly jak přístavy Kerč na Krymu a Kavkaz v Krasnodarském kraji, tak i samotné trajekty, a to jak v přístavu Kerč, tak i Kavkaz, kde byly během jednoho útoku zasaženy tři trajekty.
Spolu se snahou o znemožnění jakýchkoli dodávek paliv na Krym byly cílem útoku i zbývající zásobníky na poloostrově, v noci na 19.6. byl cílem útoku jediný areál, kde je na Krymu skladován zemní plyn. Rozsáhlý požár nadzemních instalací tohoto areálu byl potvrzen satelitním systémem pro detekci požárů FIRMS.
Důsledkem ukrajinských útoků jak v tomto, tak předchozích týdnech, tak bylo vyčerpání rezerv paliv a ukončení jejich prodeje fyzickým osobám a soukromým podnikatelům. Oficiálně nyní nelze na Krymu zakoupit ani benzín, ani motorovou naftu, a to ať již za hotovost nebo pomocí přídělových lístků, ať již fyzických nebo vygenerovaných elektronicky pomocí komunikátoru Max. Paliva jsou dostupná pouze pro armádní vozidla, případně pro složky záchranného systému, a pokud vystačí, tak i pro hromadnou dopravu. Prodej má být obnoven po dvou dnech, ale až budoucnost ukáže, zda se tento slib podaří splnit.
Ukrajinci ale nezapomněli ani na ruskou stínovou flotilu, v noci na 17.6. byl zasažen tanker FINA A, který je součástí ruské stínové flotily. Poškození ale bylo jen nevelké, takže bylo možné v přístavu Novorossijsk rychle opravit a nyní je již tento tanker na cestě Černým mořem a míří do Istanbulu.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že při sérii zásahů v Pásmu Gazy eliminovala několik osob, které označují za členy teroristických skupin Hamás a Palestinský islámský džihád. Mezi nimi měl být Sabai Zaher Abd al-Hamid Abu Hasna, příslušník jednotky Nuchba, který se podle IDF podílel na útoku ze 7. října, účastnil se držení rukojmí Omera Shem Tova a v poslední době měl plánovat a připravovat útoky proti izraelským jednotkám.
Při dalším úderu na severu Gazy byli podle IDF zabiti tři ozbrojenci z vojenského křídla Hamásu, kteří se údajně chystali k útokům na izraelské vojáky.
Další zlikvidovanou osobou měl být Zaki Youssef Mahmoud Abu Mustafa, velitel jednotky Nuchba Islámského džihádu v brigádě Chán Júnis. Ten se měl rovněž podílet na útoku na kibuc Nir Oz během 7. října, na únosech a na koordinaci útoků proti izraelským silám. IDF ho zároveň viní ze zneužívání nemocnice Násir k vojenským účelům. Eliminován měl být také člen jednotky Nuchba Hamásu Mohammed Osama Abd al-Aziz Saba al-Eish.
Libanon: Letecká společnost MEA oznámila obnovení letecké nákladní dopravy a exportu z Libanonu do Saúdské Arábie poté, co saúdské úřady schválily přijímání zásilek z Libanonu v souladu s platnými předpisy. Podle společnosti tento krok posílí obchodní a ekonomické vztahy mezi oběma zeměmi a podpoří libanonské exportéry. Saúdská Arábie přitom zůstává jedním z nejvýznamnějších odbytišť libanonského zboží. MEA zároveň uvedla, že dokončila veškeré přípravy potřebné k přepravě zásilek na letiště po celé Saúdské Arábii.
Sýrie: Syrské ministerstvo vnitra oznámilo zadržení bývalého vysokého důstojníka Abdula Ghaffára al-Husajna. Podle vyšetřovatelů se podílel na porušování lidských práv, mimo jiné jako velitel 66. pluku a kontrolního stanoviště Mankat al-Chatab, kde byly zadržovány stovky obyvatel provincie Dará. Je rovněž obviněn z účasti na vojenských operacích a zpracovávání zpráv, které vedly k zatýkání a nuceným zmizením. Vyšetřování dále uvádí, že i po odchodu ze služby v roce 2015 si udržoval vliv prostřednictvím korupčních aktivit a zpronevěry státních prostředků.
V Aleppu byl zároveň zadržen bývalý plukovník věznice Sednaja Haisam Rahhál. Podle ministerstva dohlížel na mučení vězňů, systematické porušování jejich práv a organizoval převoz těl zemřelých do vojenské nemocnice Tišrín. Vyšetřovatelé tvrdí, že se podílel také na vykonávání trestů smrti a spolupracoval s armádou i polními soudy. Během své kariéry působil v několika bezpečnostních složkách, včetně vojenské policie v Damašku a jednotek v Dajr az-Zauru. Syrské úřady zdůraznily, že obě zadržení jsou součástí širšího vyšetřování zločinů spáchaných za předchozího režimu.
Bezpečnostní síly rovněž oznámili dopadení Júsufa Ahmada Chaláda, který je obviněn z válečných zločinů. Podle vyšetřování se účastnil vojenských operací proti oblastem ovládaným opozicí, byl zachycen na videích vedle těl zabitých osob a je podezřelý také z podpalování domů vysídlených civilistů.
Sudán: Húsiové jsou obviňováni z koordinace dodávek íránských dronů islamistickým ozbrojeným skupinám bojujícím po boku súdánské armády proti jednotkám Sil rychlé reakce (RSF). Podle organizace Sheba Intelligence se na těchto dodávkách měli podílet čtyři húsijští velitelé. Írán se tím podle zprávy snaží rozšířit svůj vliv v Súdánu a posílit své postavení v oblasti Rudého moře.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že převzala kontrolu nad vojenskou základnou ve městě Séguénéga v provincii Yatenga.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že s ohledem na nasycenost českého školství pokémoními kartičkami zkusíme státní krizi vysvětlit jazykem srozumitelným každému, kdo se narodil po roce 1990 a někdy směnil svačinu za holografického Charizarda. Česká zahraniční politika právě hraje Pokémony. V inventáři máme prezidenta Pavla, typ NATO/Voják, schopnost „zná Alianci zevnitř“, útok „reprezentace státu“ a evoluční linii voják, generál, prezident. Normální trenér by ho na summit NATO vzal automaticky, protože když jdete do alianční arény, neposíláte tam Ratattu jen proto, že se vejde do koaličního decku. Jenže Babiš není Ash Ketchum. Babiš je NPC u silnice, které vám už posedmé tvrdí, že jeho Magikarp má strategický potenciál, jen mu musíte dát ještě jednu šanci, další dotaci a kameramana. Místo aby použil Pokémona, který umí NATO bez návodu, rozhodl se uvařit zahraniční politiku z trucu, koaliční aritmetiky a pocitu, že Hrad má sedět doma a koukat na Ankaru v televizi jako divák AZ-kvízu. Hrad už se dříve nechal slyšet, že podá kompetenční žalobu, tedy právní Master Ball hozený po vládě, která si plete ústavní pořádek s rozšířením ke kartičkám. Kompetenční žaloba se pak samozřejmě vydává za hysterii, emoce a uraženost, což od dvojice Babiš–Macinka zní asi jako kdyby hořící popelnice přednášela o požární prevenci. Každý národ má holt Team Rocket takový, jaký si zaslouží. Jen škoda, že tentokrát nekradou Pikachua, ale důstojnost české zahraniční politiky.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
