(2 314 slov, doba čtení 12 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 23. června Rusko pokračovalo v dronových útocích proti Ukrajině, když nasadilo 135 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija ze směrů Orel, Kursk, Brjansk, Primorsko-Achtarsk a Millerovo. Útok byl veden na severní, východní i jižní část země a probíhal ve více vlnách s cílem zatěžovat protivzdušnou obranu. Podle předběžných údajů bylo do 08:00 zneškodněno 118 bezpilotních prostředků, zatímco zásahy 13 útočných dronů byly zaznamenány na 11 lokalitách a trosky sestřelených UAV dopadly na dalších třech místech.
Podle analýzy satelitních snímků se v moskevské čtvrti Kuncevo pravděpodobně buduje nová pozice pro protiletadlový systém S-400. Na přibližně čtyřhektarové ploše v Moskvoreckém parku poblíž stadionu Medic byly vykáceny stromy a zahájeny rozsáhlé zemní práce. OSINT analytici upozorňují, že rozměry a uspořádání lokality odpovídají novým postavením systémů S-300 a S-400, které Rusko buduje v okolí Moskvy od začátku války proti Ukrajině. Místní obyvatelé proti likvidaci části parku protestovali již v květnu, avšak zásah policie vedl k zadržení části demonstrantů. Moskva již v posledních letech rozmístila desítky nových systémů Pancir-S1 a S-400 nejen na okrajích města, ale i v jeho bezprostřední blízkosti.
Západní tanky na Ukrajině nepropadly, ale ani se nestaly zázračnou zbraní, která by sama změnila průběh války. Jejich hlavní předností zůstává vyšší šance na přežití osádky a obecně lepší odolnost při zásahu, jenže realita dnešního bojiště je neúprosná. Problémem už dávno není jen čelní střet tank proti tanku, ale především miny, FPV drony s kumulativními hlavicemi, klouzavá munice a neschopnost bezpečně evakuovat poškozená vozidla z prostoru pod ruským dohledem. Abramsy, kterých Ukrajina dostala celkem 82 kusů z USA a Austrálie, přišly podle uvedených údajů nejméně o 25 strojů, takže v provozu může zůstávat asi 57 tanků. Leopardů 2A4 bylo dodáno přibližně 74 a ztráty i poškození potvrzují, že tento typ trpí zejména slabší ochranou oproti novějším standardům. Leopard 2A6 dopadl podobně, přičemž se ukázalo, že ani modernější verze není vůči dnešní hrozbě z FPV dronů imunní. Švédské Strv 122 se sice projevily jako velmi odolné, ale desetikusová flotila je pro válku tohoto rozsahu prakticky jen symbolická. Challenger 2 utrpěl jen malé potvrzené ztráty, jenže jeho provoz zřejmě brzdí omezená dostupnost dílů a munice, takže na frontě nemá velkou váhu. Naopak Leopard 1A5, PT-91 a modernizované M-55S se používají spíš jako prostředky palebné podpory než jako tanky pro průlomové operace. Celkově tedy platí, že západní technika dala Ukrajině kvalitnější obrněné schopnosti, ale zároveň narazila na bojiště, kde už samotná kvalita pancíře nestačí. Bez aktivní ochrany proti dronům a bez schopnosti rychle vyprošťovat poškozená vozidla zůstávají i nejlepší tanky jen drahým cílem, který musí být nasazován mnohem opatrněji, než si jejich původní konstruktéři představovali.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovali okupanti v tlaku u Kozačí Lopaně, Staryce, Vilči, Symynivky, Pokaljaného, Bočkova a Koloďazného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo u Kučerivky a Hluškivky.
V lymanském sektoru došlo ke střetům směrem na Kopanky a Novomychajlivku, u Novoselivky, směrem na Drobyševe, v Lymanu, u Dibrové a Ozerného.
Ve slavjanském sektoru pokračovaly boje u Zakitného, směrem na Kryvou Luku, u Kalenyků, Riznykivky a směrem k Raj-Oleksandrivce.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru okupanti zaútočili u Nikiforivky.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru se bojovalo v Kosťantynivce, u Pleščijivky, Ivanopillije, Iljinivky a směrem na Sofijivku.
V pokrovském sektoru Rusové tlačili směrem na Vilné, u Dorožného, směrem na Bilycké, u Rodynského, směrem na Ševčenko, u Novooleksandrivky, Vasylivky, u Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného a u Muravky.
V oleksandrivském směru došlo ke střetům u Sičnevého, Verbového a Nového Záporoží.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru se okupanti snažili postupovat u Zlahody, Dobropilije, Vozdvyživky, Olenokosťantynivky, směrem na Cvitkové, Staroukrajinku, Huljajpilské a Čarivné.
V orichivském směru se bojovalo u Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajina získala přístup k Rezervě kybernetické bezpečnosti EU, která jí umožní v případě rozsáhlých kybernetických útoků rychle zapojit ověřené evropské experty a soukromé firmy specializované na kyberobranu. Mechanismus vznikl v rámci unijního Aktu o kybernetické solidaritě a spravuje jej agentura ENISA. Po ratifikaci dohody ukrajinskou Radou a dokončení právních procedur na straně EU může Kyjev žádat pomoc při útocích na státní informační systémy, weby, energetiku či další kritickou infrastrukturu. Evropští specialisté budou pomáhat s lokalizací útoků, analýzou hrozeb, obnovou systémů a omezením škod. Krok posiluje odolnost Ukrajiny proti ruským kybernetickým operacím, zároveň však kontrastuje s tím, že parlament dosud definitivně neschválil zákon o vytvoření samostatných Kybernetických sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Ty již prakticky působí, ale stále čekají na jasné právní ukotvení, velení a kompetence.
Spojené státy odmítají, aby Írán v rámci připravované dohody vybíral poplatky za plavbu Hormuzským průlivem. Ministr zahraničí Marco Rubio během cesty po Blízkém východě uvedl, že žádný stát nemůže zpoplatnit využívání mezinárodní námořní trasy, protože by to odporovalo mezinárodnímu právu. Írán naopak trvá na tom, že má právo poplatek zavést, a podle návrhu memoranda se zavázal pouze k šedesátidennímu období bezplatné plavby, během něhož by náklady kryl ze svého rozpočtu. Spor je součástí širších americko-íránských jednání, která mají do poloviny srpna vyřešit i otázku vysoce obohaceného uranu a rozmrazení íránských finančních prostředků v zahraničí. Rubio chce o dohodě jednat také se spojenci v SAE, Kuvajtu a Bahrajnu, které během války čelily íránským útokům a zároveň byly zasaženy blokádou klíčové ropné trasy.
Britská armáda má být podle náčelníka generálního štábu generála sira Rolyho Walkera připravena v případě ohrožení východního křídla NATO zasáhnout proti Rusku během desítek minut. Walker uvedl, že jednotky a zbraňové systémy rozmístěné na východě Aliance musí být schopny „udeřit a jednat do 30 minut“, ideálně ještě předtím, než protivník opustí prostory soustředění. Londýn proto plánuje už letos posílit východní křídlo větším množstvím dálkově řízených a autonomních systémů. Británie má v současnosti kontingent v Estonsku, ale debata o připravenosti přichází v době vážného rozpočtového tlaku: ministerstvo obrany čelí deficitu 28 miliard liber, armáda má jen kolem 70 000 vycvičených vojáků a hrozí omezení výcviku i operací. Walker zdůraznil, že pozemní síly zůstávají klíčové, protože pouze ony mohou území obsadit a udržet.
Bělorusko pokračuje ve vytváření Jižního operačního velitelství zaměřeného na ukrajinský směr, jehož vznik nařídil Alexandr Lukašenko již v roce 2022 v reakci na válku na Ukrajině. Nové velitelství má představovat třetí operační uskupení vedle západního a severozápadního velení a podle odhadů běloruské opozice povede k navýšení početního stavu ozbrojených sil až na přibližně 80 tisíc vojáků. Spekuluje se, že jeho součástí budou dvě těžké mechanizované brigády s tanky T-72B a BVP-2, jedna lehká brigáda s obrněnými transportéry BTR-82A, jednotka vyzbrojená raketovými komplexy Iskander a specializované jednotky chemické, biologické a radiační ochrany. Současně pokračuje budování vojenské infrastruktury v Gomelské oblasti včetně nového výcvikového prostoru a vojenského městečka.
Estonsko převzalo první prvky systému protivzdušné obrany IRIS-T SLM, které budou umístěny u divizionu PVO na letecké základně Ämari. Zakázka, uzavřená s německou společností Diehl Defence prostřednictvím Estonského centra obranných investic, je největším obranným nákupem v historii země a výrazně rozšiřuje dosavadní schopnosti estonské PVO krátkého dosahu. IRIS-T SLM dokáže ničit letouny, vrtulníky, drony i střely s plochou dráhou letu na vzdálenost zhruba 40 kilometrů a ve výškách až 20 kilometrů. Ministr obrany Hanno Pevkur zdůraznil, že válka na Ukrajině potvrdila klíčový význam silné PVO pro ochranu obyvatelstva, armády i kritické infrastruktury. Dodávka zároveň potvrzuje význam iniciativy European Sky Shield, v jejímž rámci systém IRIS-T SLM zvolilo již několik evropských států. Plné bojové připravenosti však Estonsko dosáhne až po dokončení výcviku a integrace systému.
Švédsko převzalo od KNDS první tank Stridsvagn 123 modernizovaný v rámci programu REMO, který má do roku 2030 zahrnout celkem 110 tanků Leopard 2 ve švédské službě. Modernizace vychází z platformy Stridsvagn 122, tedy švédské verze Leopardu 2A5, a jejím cílem je zvýšit bojové schopnosti, ochranu, digitalizaci i logistickou udržitelnost vozidel. Tanky Strv 123A a Strv 123B dostanou novou 120mm kanónovou výzbroj L55A1 schopnou používat programovatelnou munici, modernizovanou elektroniku, noční zaměřovače, nové termovize, vylepšené ochranné systémy, upravené kulomety a zesílené šasi pro vyšší hmotnost. Program zároveň posiluje interoperabilitu Švédska s dalšími uživateli Leopardů 2 v NATO. První modernizované stroje mají vstupovat do služby od roku 2026 a výcvik švédských osádek začne na podzim téhož roku.
Moldavsko převzalo od Německa prvních pět obrněných transportérů Piranha V, které budou zařazeny do výcvikových center Národní armády. Předání navazuje na německou podporu z roku 2023, kdy Kišiněv obdržel 19 starších vozidel Piranha IIIH, a představuje další krok v modernizaci moldavských ozbrojených sil. Piranha V je kolová platforma 8×8 o hmotnosti kolem 30 tun, schopná přepravovat tříčlennou osádku a až osm vojáků výsadku. Vozidlo nabízí balistickou a minovou ochranu podle standardu STANAG 4569, pohání jej motor MTU o výkonu 586 koní a dosahuje rychlosti až 100 km/h. Modulární konstrukce umožňuje instalaci kulometů, granátometů, 30mm kanónů, protitankových střel i těžších věží. Dodávka posiluje moldavské obranné kapacity a potvrzuje rostoucí zapojení Německa do podpory bezpečnosti východoevropských partnerů.
Honduras plánuje nakoupit ukrajinské bezpilotní prostředky pro boj proti pašování drog, organizovanému zločinu a posílení ochrany hranic. Prezident Nasry Asfura uvedl během zasedání Organizace amerických států v Panamě, že drony mohou pomoci kontrolovat odlehlé oblasti a odhalovat nelegální aktivity. Záměr navazuje na jeho nedávné jednání v Kyjevě s prezidentem Volodymyrem Zelenským, který nabídl Hondurasu spolupráci v obranném sektoru, zejména v oblasti bezpilotních technologií. Ukrajina se tak snaží rozšiřovat export vlastních bojově ověřených systémů i mimo Evropu a využít zkušenosti získané během války proti Rusku.
Austrálie a Kanada podepsaly dohodu, podle níž Ottawa získá australskou technologii zámořských radarů JORN pro výstavbu nové arktické sítě A-OTHR v hodnotě 1,75 miliardy dolarů. Jde o největší exportní kontrakt australského obranného průmyslu v historii a zároveň o významné posílení kanadské schopnosti sledovat vzdušné i námořní hrozby v Arktidě a severoamerickém prostoru. Systém JORN využívá odraz vysokofrekvenčního signálu od ionosféry, díky čemuž dokáže detekovat lodě a letadla až na vzdálenost kolem 3000 kilometrů, tedy výrazně za hranicí přímé viditelnosti běžných radarů. Průmyslovým partnerem programu bude BAE Systems Australia, která má zahájit práce pro Kanadu 1. července 2026 a zajistit i dlouhodobou podporu.
Dnes se zaměříme na potíže se zásobováním benzínem, které se v Rusku neustále zvětšuji. Týká se to jak prodeje na čerpacích stanicích, a to zejména těch malých (pouze přibližně polovina čerpacích stanic v Rusku patří velkým ropným koncernům), které jsou v současné době nuceny nakupovat paliva na mimoburzovním trhu, neboť na Petrohradské burze je vzhledem k regulovaným cenám silně omezená nabídka.
Mimoburzovní prodeje jsou realizovány za téměř dvojnásobné ceny oproti cenám na burze, což se následně odráží i na prudkém vzrůstu maloobchodních cen benzínu na čerpacích stanicích. Malí prodejci byli nuceni zvýšit ceny i na 140 rublů za litr benzínu o 95 oktanech, což podle aktuálního kurzu odpovídá 39,2 Kč za litr. Lze tak říci, že se cena benzínu v rusku již v současnosti vyrovnala maloobchodní ceně v ČR.
Potíže ale nemá pouze automobilová doprava. Stejný nedostatek paliva se projevuje i u malých dopravních letadel An-2, které v Rusku dodnes představují páteř regionální letecké dopravy. Tato konstrukce, pocházející ještě ze čtyřicátých let minulého století, je využívána jak pro přepravu osob a nákladů v řídce obydlených regionech Ruska, tak i v zemědělství a dalších sektorech ekonomiky. Poháněn je hvězdicovým pístovým motorem a jako palivo využívá letecký benzín, i když za cenu značného zkrácení životnosti je možné použít i běžný automobilní benzín.
V současné době jsou leteckým benzínem dostatečně zásobovány pouze regionální letiště v Ufě a Volgogradu, na většině ostatních letišť je paliva nedostatek a letouny jsou tak nuceny převážet zásobu paliva i na zpáteční cestu, což omezuje užitečné zatížení letounů. To spolu s rostoucí cenou leteckého benzínu značně omezuje rentabilitu malých dopravců.
Logickým důsledkem je redukce počtu letů, což výrazně zhorší dostupnost a zásobování odlehlých regionů, ale také dále sníží výnosy zemědělců, kteří se sami potýkají s nedostatkem paliva, v důsledku kterého se opožďuje letošní sklizeň. Nedostatek paliv tak již nyní zasahuje celou ruskou ekonomiku.
Írán: Rozpory mezi vyjádřeními Washingtonu a Teheránu naznačují, že otázka inspekcí íránských jaderných zařízení zůstává jedním z hlavních sporných bodů probíhajících jednání. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí prohlásil, že Írán nepovolí inspektorům MAAE vstup do jaderných provozů poškozených americko-izraelskými údery a že neexistuje žádná zvláštní dohoda upravující nové inspekce. Naopak americký prezident Donald Trump tvrdí, že Teherán souhlasil s rozsáhlými kontrolami svých jaderných zařízení a že návrat inspektorů je součástí širšího diplomatického procesu. Podobně se vyjádřil i viceprezident J. D. Vance po skončení americko-íránských rozhovorů ve Švýcarsku. Spor je významný zejména proto, že MAAE dlouhodobě usiluje o ověření stavu íránských zásob vysoce obohaceného uranu po loňských americko-izraelských úderech. Současně Trump naznačil, že součástí dosažených dohod je zachování otevřeného Hormuzského průlivu a ukončení plánované americké blokády íránských přístavů.
Dnešní Třešnička™ bude opět o tom, zda válčíme s Eurasií, nebo s Eastasií, protože Kreml zjevně zase otevřel Orwellův manuál a nyní je opět ten čas v roce. Lavrov oznamuje, že Rusko je jako vždy připravené jednat, což v překladu z novořeči znamená „přijďte podepsat kapitulaci a nezapomeňte přinést území, která jsme ani nedokázali dobýt“. Putin mezitím tvrdí, že Ukrajina útočí na civilisty a destabilizuje ruskou společnost, protože drony létající na rafinerie, logistiku a energetickou páteř válečné ekonomiky jsou zjevně nepřijatelný barbarismus, zatímco roky raket do ukrajinských měst, nádraží, nemocnic, sídlišť a elektráren byly nejspíš jen agresivnější forma mírové korespondence. Včera platilo, že Rusko chce mír. Dnes platí, že Rusko chce mír, pokud Ukrajina odevzdá všechno, co Moskva nestihla ukrást. Zítra bude platit, že Rusko nikdy žádnou válku nezačalo, jen osm let trpělivě čekalo, až ho realita donutí bombardovat souseda. Ministerstvo pravdy by nemuselo měnit ani font. Stačí přelepit datum, přidat Lavrova do studia a nechat Putina vysvětlit, že žádný benzín na Krymu nezmizel. Pouze se dočasně přeskupil do souladu se speciální palivovou operací. Tím si děláme kvartální pomyslnou čárku v kalendáři a další ruskou výzvu k míru čekáme někdy kolem září, samozřejmě po povinné sérii výhrůžek jadernou apokalypsou, pár útocích na civilní infrastrukturu a jednom slavnostním prohlášení, že Moskva je oběť, protože se jí soused pořád odmítá nechat zabít.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
