(3 171 slov, doba čtení 17 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 2. července Rusko provedlo jeden z největších kombinovaných útoků proti Ukrajině, když nasadilo 570 prostředků vzdušného napadení, včetně 74 raket různých typů a 496 útočných bezpilotních prostředků. Hlavním směrem útoku byl Kyjev, přičemž úder probíhal současně z několika směrů a zahrnoval balistické, křižující i letecké střely spolu s masovým nasazením dronů včetně reaktivních variant a imitátorů. Podle předběžných údajů bylo zneškodněno 524 cílů, z toho 48 raket a 476 bezpilotních prostředků, přičemž plné účinnosti bylo dosaženo zejména proti střelám Ch-101, Kalibr a Ch-59. Naopak u balistických raket Iskander-M/S-400 bylo zachyceno pouze 4 z 24, což vedlo k výraznému počtu průniků. Zásahy byly zaznamenány na 33 lokalitách, především v důsledku balistických úderů, zatímco trosky dopadly na dalších 18 místech.
Kyjev se po nočním ruském útoku potýká s následky jednoho z nejtvrdších úderů na hlavní město za poslední dobu. Počet obětí podle ukrajinských záchranářů vzrostl nejméně na 17, zraněných je podle starosty Vitalije Klička 86, z toho kolem sedmdesáti lidí muselo být hospitalizováno. Přímé zásahy utrpělo nejméně dvacet obytných domů a další zhruba stovka budov byla poškozena; záchranáři stále odklízejí trosky na patnácti místech, kde se mohou nacházet další lidé. Útok zasáhl i stanici záchranné služby, kde byl jeden člověk vážně zraněn, a hasiči dál bojují s několika požáry, včetně požáru hotelu v centru města. V pátek bude v Kyjevě vyhlášen den smutku, vlajky budou spuštěny na půl žerdi a zábavní akce budou zrušeny.
Ukrajinské dálkové drony v noci znovu zasáhly ruskou ropnou infrastrukturu, tentokrát rafinerii Lukoilu ve městě Kstovo v Nižegorodské oblasti, která patří k největším v Rusku. Ukrajinský generální štáb oznámil zásah zařízení pro primární zpracování ropy, po němž v areálu vypukl požár; záběry ze sociálních sítí ukazují kouř stoupající z prostoru podniku. Ruské ministerstvo obrany tradičně informovalo jen o sestřelech, tentokrát tvrdí zničení 327 ukrajinských dronů, ale celkový rozsah útoku ani škody neuvedlo. Gubernátor Nižněgorodské oblasti Gleb Nikitin mezitím oznámil sestřelení tří desítek dronů nad regionem.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračují ukrajinské pokusy vytlačit Rusy z okolí vesnice Kozači Lopan a okupanti se pokoušeli postupovat směrem na Ternovou, Staryci, Lyman, Čajkivku, Artilné, u Ševjakivky, Zarubinky a směrem na Chatné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru Rusové ukazovali vlajky v Petropavlivce, Podolech a tlačili u Borivské Andrijivky.
V limanském sektoru pokračovaly boje u Novoselivky a směrem k Drobyševému, Stavkám, Ozernému a u Lymanu.
V slovjanském sektoru se bojovalo směrem ke Kryvé Luce, u Riznykivky a u Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru došlo k bojovým střetům směrem k Tychonivce, u Časiv Jaru a směrem k Mykolajivce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru se bojovalo u Novodmitrivky, v Kosťantynivce, Illinivce, u Stepanivky a směrem na Rajské.
V pokrovském sektoru probíhaly střety směrme na Torecké, Nový Donbas, Bilycké, u Rodynského, směrem na Ševčenko, u Hryšyného, Novooleksandrivky, Vasylivky, směrem k Serhijivce, u Udačného, a směrem k Molodeckému, Novopidhorodnému, Novomykolajivce a Novopavlivce.
V oleksandrivském směru Rusové tlačili u Sičněvého, Voroného a Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru pokračovaly okupanti v tlaku směrem na Dobropiliji, Rivnou, Verchnou Tersu, Hirké, Huljajpolské a Čarivné.
V orichovském směru se bojovalo u Malých Ščerbaků a ukrajinským silám se podařilo zatlačit okupanty u Plavného.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Vojenská policie po více než roce uzavřela případ českých vojáků speciálních sil, kteří při služební cestě na Ukrajinu převezli také část dronů ze sbírky Drony Nemesis, s tím, že se podle kriminalistů nedopustili trestného činu. Věc byla postoupena armádě ke kázeňskému projednání, protože může jít nanejvýš o porušení vnitřních předpisů nebo základních povinností vojáka z povolání. Podle armádního mluvčího nyní podklady posoudí nový náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč a rozhodnutí má padnout do 60 dnů. Samotný případ tak trestněprávně končí poměrně jednoznačně, ale armáda ještě bude řešit, zda vojáci při kombinaci služební cesty a přepravy materiálu ze soukromé sbírky nepřekročili pravidla služby.
Italská vláda popírá, že by se stavěla proti vyčlenění 79 miliard eur pro Ukrajinu, které má být oznámeno na nadcházejícím summitu NATO. Řím vysvětluje, že původně šlo pouze o neshodu ohledně toho, zda má být výše pomoci zahrnuta do textu deklarace. Uvedli to zástupci italské vlády po jednání s premiérkou Giorgií Melonio, informovala agentura ANSA. Německý deník FAZ nedávno s odvoláním na zdroje napsal, že italští diplomaté kladli odpor proti tomu, aby se do deklarace summitu NATO dostal příslib, že spojenci znovu potvrdí své závazky „udržet alespoň srovnatelnou úroveň podpory do roku 2027“. Tato formulace proto zůstala nedohodnutá a měla být předmětem dalších jednání mezi diplomaty. Podle vládních zdrojů agentury ANSA Řím od podpory Ukrajiny neustupuje a nikdy se nepostavil proti vyčlenění 70 miliard eur pro Kyjev. Podle nich se zpočátku diskutovalo pouze o vhodnosti zařazení této částky do textu závěrečné deklarace, ale tato otázka měla být už před několika dny vyřešena. Na summitu v Ankaře mají země NATO podle dřívějších informací zvažovat oznámení pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur. Z toho 30 miliard eur má pocházet z už dohodnutého dvouletého úvěru Evropské unie ve výši 90 miliard eur, zatímco dalších 40 miliard eur má být vyčleněno z bilaterálních závazků. Tento návrh byl alternativou k myšlence generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, podle níž měl každý spojenec poskytovat Ukrajině pomoc ve výši 0,25 % HDP. Rutte však později připustil, že schválení tohoto návrhu na summitu je nepravděpodobné. Média uváděla, že proti byly Spojené království, Francie, Španělsko, Itálie a Kanada.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky zdůraznil nutnost urychlit práci na vytvoření vlastního evropského protibalistického systému. Uvedl to ve svém večerním projevu. Zelensky označil masivní noční útok Ruské federace na Kyjev a další regiony za úder, který Rusové „speciálně navrhli tak, aby způsobil co největší škody“. „Hodně, opravdu hodně balistiky, vlny proudových Šahedů a dalších útočných dronů, desítky střel s plochou dráhou letu,“ uvedl. Během rozhovoru s novináři Zelensky připustil, že Ukrajina neměla dostatek raket k odražení všech 74 střel, které ruské jednotky v noci na 2. července proti Ukrajině odpálily. „Řešit to lze jak dostatečnými dodávkami protibalistických střel, tak mnohem rychlejší prací na vytvoření vlastních protibalistických raket v Evropě. V nejbližších dnech se má konat summit NATO. A existují i další formáty. Právě to by se mělo stát jedním z klíčových výsledků v oblasti protivzdušné obrany. Pokud samozřejmě NATO pro spojence ještě něco znamená,“ řekl Zelensky. Dodal, že partneři mají jak potřebné počty systémů Patriot, tak schopnost vyrábět obranné prostředky. Nyní jsou podle něj potřeba „politická rozhodnutí a skutečné výsledky“. Prezident zdůraznil, že Evropa musí mít vlastní dostatečnou kapacitu k obraně proti všem typům hrozeb, včetně ruských balistických raket. „S americkou administrativou už dlouho jednáme o licencích na výrobu systémů Patriot. Chci poděkovat všem zemím, které pomáhají prostřednictvím programu PURL, protože nám to umožňuje nakupovat střely protivzdušné obrany, konkrétně pro Patrioty. Abychom ale skutečně spolehlivě chránili životy, potřebujeme vlastní výrobu. Evropskou výrobu tady, na Ukrajině, nebo společně s partnery. Samozřejmě bychom v případě potřeby podpořili i Spojené státy v jejich operacích. Velmi, opravdu velmi spoléháme na pozitivní odpověď prezidenta Trumpa, která pomůže chránit životy,“ uvedl Zelensky.
Estonský parlament projednává návrh zákona, který by občanům členských států NATO umožnil dobrovolnou službu v estonských ozbrojených silách a dobrovolnické organizaci Kaitseliit. Předloha, podpořená 53 poslanci Riigikogu, počítá s tím, že zahraniční členové Kaitseliitu budou moci po složení vojenské přísahy přijímat vojenské závazky a zastávat funkce určené pro válečný stav. Změny se mají týkat pouze dobrovolné služby a nezavedou pro občany jiných států NATO povinnou vojenskou službu. Návrh má rovněž rozšířit zapojení pomocných členů organizace při krizových a mimořádných situacích. Účinnost zákona je plánována od 1. ledna 2027. Současně zaznívají výhrady k absenci požadavků na znalost estonštiny, méně přísným zdravotním kritériím pro dobrovolníky a nejasnostem ohledně prověřování zahraničních uchazečů. Kaitseliit spolu s přidruženými organizacemi v současnosti sdružuje více než 30 tisíc členů.
V polském Gorzówě Wielkopolském byly zahájeny přípravné práce na výstavbě výrobního závodu společného podniku Hanwha WB Advanced Systems, který vznikl ve spolupráci polské společnosti WB Electronics a jihokorejské Hanwha Aerospace. Nový závod bude vyrábět přesně naváděné rakety CGR-080 pro raketomety Homar-K v rámci třetí prováděcí smlouvy programu. Dohoda o společné výrobě raket byla podepsána v dubnu 2025 a navazuje na kontrakt v hodnotě přibližně 1,2 miliardy zlotých na dodávky komponentů v letech 2029–2033. Raketa CGR-080 ráže 239 mm disponuje dosahem až 80 kilometrů a přesností kolem 15 metrů díky kombinaci GPS a inerciální navigace.
Spojené státy oznámily, že po vypršení mandátu v prosinci 2026 ukončí podporu Úřadu OSN pro podporu Somálska, který zajišťuje logistické, zdravotnické, letecké a technické služby pro misi Africké unie AUSSOM. Důvodem má být nedostatečný pokrok somálské vlády v boji proti islamistickému hnutí Aš-Šabáb a neplnění bezpečnostních závazků vůči misi. Rozhodnutí přichází v citlivé době, kdy Somálsko čelí nejistotě kolem volebního procesu a debatám o ústavních reformách. Pokud mise AU bude pokračovat i po roce 2026, bude muset hledat nové zdroje financování a podpory.
Německá vláda schválila dva návrhy zákonů zaměřené na posílení rezerv Bundeswehru a urychlení výstavby vojenské infrastruktury. Rezervisté budou nově povinni účastnit se cvičení bez nutnosti dvojího dobrovolného souhlasu ze své strany i ze strany zaměstnavatele; možné budou pouze žádosti o odklad nebo výjimky ve zvláštních životních situacích. Povinnost se bude týkat osob po nejméně šesti měsících dobrovolné služby do 45 let a bývalých vojáků z povolání či kontraktů do 65 let. Cílem je zvýšit počet bojeschopných rezervistů z 60 tisíc na 200 tisíc a do roku 2035 dosáhnout celkové krizové kapacity 460 tisíc vojáků. Druhý zákon označí vojenské stavby za projekty prvořadého veřejného zájmu, čímž zrychlí schvalování a omezí průtahy.
Francouzsko-německý obranný koncern KNDS odložil plánovaný vstup na burzu kvůli nepříznivým tržním podmínkám a volatilitě v evropském obranném sektoru. Firma uvedla, že dokončila téměř všechny přípravné kroky a vedla jednání s investory, proces však dočasně pozastavila. KNDS původně plánovala dvojí kotaci na burzách v Paříži a Frankfurtu a prodej zhruba 20 % akcií, přičemž usilovala o ocenění přes 12 miliard eur. Koncern, vzniklý spojením KMW a Nexteru, vyrábí mimo jiné tanky Leopard 2, houfnice Caesar a další obrněnou techniku. K 31. prosinci 2025 měl KNDS zakázkovou knihu v hodnotě 33,1 miliardy eur.
Čínský prezident Si Ťin-pching ve vystoupení k 105. výročí založení Komunistické strany Číny zdůraznil nutnost posílit vojenskou moc, mezinárodní vliv a připravenost země na období globální nestability. Podle něj „silný stát potřebuje silnou armádu“, a proto musí Čína urychlit modernizaci ozbrojených sil, rozvoj obranných technologií, reformu velení a budování „armády světové úrovně“. Významnou část projevu věnoval Tchaj-wanu, kde zopakoval politiku jedné Číny a odmítl jakékoli snahy o nezávislost ostrova či zahraniční vměšování.
Dnes si přiblížíme potíže, s jakými se potýká tuto zimu ruská infrastruktura, tedy například rozvody vody nebo tepla. Tomuto tématu jsme se minulou zimu příliš nevěnovali, neboť ta byla v Rusku stejně jako u nás poměrně mírná, někteří z našich dlouhodobých čtenářů si ale jistě pamatu jí to, že předminulou zimu, kdy teploty v Rusku poklesly hluboko pod bod mrazu a rozvody tepla tak byly mnohem více vytíženy, jsme o nejrůznějších haváriích informovali pravidelně.
Tato zima začala u nás, stejně jako ve většině Ruska, poměrně mírně, v posledním týdnu ale teploty značně poklesly (například v Moskvě bylo dnes v poledne -11°C, v Jakutsku pak -28°C), a tak se podobně jako před dvěma lety připomnělo neustálé snižování státních i regionálních investic do údržby infrastruktury. Jen v posledních dnech došlo k následujícím výpadkům:
- Téměř 100 000 obyvatel Krasnodarského kraje připravily havárie, způsobené prudkým poklesem teplot a s ním spojenou námrazou na vedení, o dodávky tepla i elektřiny, v některých okresech selhalo i internetové připojení nebo mobilní signál. Gubernátor oblasti, Veniamin Kondratěv, vyzval obyvatele k trpělivosti, a ujistil je, že závady budou v nejbližším možném termínu odstraněny.
- V Čitské oblasti došlo k havárii na dálkovém teplovodu, v důsledku které bylo o dodávky tepla připraveno přibližně 2500 obyvatel v 39 bytových domech. Teploty se zde pohybují okolo -20°C, takže narušení dodávek tepla, které jsou nyní postupně obnovovány, je pro místní obyvatele značnou komplikací.
- Ve městě Domodědovo v Moskevské oblasti (u tohoto města se nachází jedno z mezinárodních letišť obsluhujících Moskvu) došlo silvestrovské noci k rozsáhlé havárii rozvodné sítě, v důsledku které došlo ve značné části města k přerušení dodávek elektřiny, vody i tepla.
- Ve Velikém Novgorodu v Novgorodské oblasti došlo k havárii rozvodů elektrické energie, která zasáhla přibližně 3000 obyvatel v samotném Velikém Novgorodě a dalších 5000 v okolních městečkách a vsích.
- Ve Vladivostoku došlo krátce po půlnoci na 1.1. tohoto roku k výpadku dodávek elektrické energie, který zasáhl přibližně sto bytových domů.
- Připomenout musíme i Jakutsko, kde je v teplárnách zásobujících teplem šest jeho čtvrtí kritický nedostatek uhlí, a to z důvodu zadlužení teplárenské společnosti, kvůli čemuž dodavatelé odmítli realizovat další dodávky uhlí. Přičemž v Jakutsku jsou tuto zimu problémy s dodávkami tepla dlouhodobě, připomeňme například několikerý odklad začátku topné sezóny, ke kterému došlo v září tohoto roku, kdy se zde teploty pohybovaly okolo nuly.
Přičemž toto byl výčet havárií pouze za posledních několik dní, a za žádnou z nich nestojí útoky ukrajinských dronů. Pokud nedojde k výraznému vzrůstu teplot, lze očekávat, že se havárie vyskytnou i v dalších oblastech Ruska.
Izrael: Izraelské bezpečnostní složky zadržely občana Tádžikistánu s ruským pasem, podezřelého ze špionáže pro Írán. Podle vyšetřování měl během „války v roce 2026“ shromažďovat a předávat Íránu zpravodajské informace, včetně míst dopadů raket, polohy komplexu Azrieli Towers, fotografií přístavu v Haifě a pokusů o sledování citlivého vojenského objektu na severu země. Úřady jej zároveň viní z toho, že pomáhal Íránu s náborem dalších osob pro zpravodajské operace.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) uvedla, že při dnešním leteckém útoku byl zabit operativec Hizballáhu, který vyšel z podzemního zařízení skupiny v oblasti hřebene Ali Taher na jihu Libanonu. Podle armády ho příslušníci elitní jednotky Egoz zaznamenali, když vycházel z jednoho z tunelových vstupů v oblasti, která spadá do izraelské bezpečnostní zóny na jihu Libanonu. IDF označila muže za bezprostřední hrozbu pro své síly a následně ho izraelské letectvo zneškodnilo. Armáda zároveň uvedla, že v oblasti pokračuje operace proti rozsáhlému podzemnímu komplexu Hizballáhu, kde se má nacházet přibližně 30 ozbrojenců. Izrael deklaroval, že nedovolí jejich pohyb ani opouštění tunelové sítě v této lokalitě.
Sýrie: Syrský ministr zahraničí As’ad aš-Šajbání během návštěvy Bejrútu jednal s předsedou libanonského parlamentu Nabíhem Berrím. Schůzku označil za velmi úspěšnou a zaměřenou na rozvoj syrsko-libanonských vztahů. Zároveň uvedl, že se dnes neuskuteční jednání s Hizballáhem, nevyloučil však možnost takového setkání v případě změny okolností. Libanonský prezident Joseph Aún prohlásil, že stabilita Sýrie je v zájmu Libanonu, stejně jako je stabilní Libanon v zájmu Sýrie. Dodal, že syrský prezident Ahmad aš-Šará ho ujistil, že Damašek už nebude podporovat žádnou konkrétní libanonskou frakci, ale bude usilovat o spolupráci se všemi Libanonci. Podle Aúna se tak otevírá nová kapitola vzájemných vztahů. Přivítal také vznik společného výboru na ochranu zájmů obou zemí.
Aš-Šajbání se následně setkal i s libanonským premiérem Nawáfem Salámem. Oba představitelé podepsali dohodu o vytvoření společného syrsko-libanonského výboru na vysoké vládní úrovni. Syrské ministerstvo obrany zároveň oznámilo, že delegace vedená plukovníkem Ahmadem Saídem Ísou, ředitelem odboru mezinárodní spolupráce, se zúčastnila konference „Dialog strategických vojenských partnerů“ v Bahrajnu. Jednání se zúčastnili zástupci několika arabských států a Spojených států, kteří diskutovali o otázkách společného zájmu pro region.
Syrské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při výbuchu v kavárně nedaleko budovy soudu v Damašku zemřelo pět lidí a dalších 16 bylo zraněno. Podle guvernéra Damašku Mahera Marwana byl výbuch způsoben improvizovaným výbušným zařízením. Zároveň dodal, že za útokem stojí síly usilující o destabilizaci země. Vyšetřování pokračuje a jeho výsledky mají objasnit okolnosti incidentu i identitu pachatelů, kteří budou pohnáni k odpovědnosti.
Jemen: Na obou stranách frontové linie pokračuje rozsáhlá mobilizace ozbrojených sil. Během posledních dvou týdnů se v oblasti ar-Rajján v severojemenské provincii al-Džauf soustřeďují jednotky podporující hnutí Ansar Alláh (Húsíe) i kmenové síly podporované Saúdskou Arábií. Mobilizaci provládních kmenů vyvolala výzva šejcha Hamada bin Fadghama z kmenové konfederace Bakíl, který je zadržován húsijskými silami. Důvodem se stal případ Samíry az-Zubajríové, údajně dcery bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna vystupující pod jinou identitou. Tu úřady Ansar Alláhu zadržely a vystěhovaly z domu, který jí měl v minulosti přidělit bývalý jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih, dlouholetý spojenec Saddáma Husajna. Podle Fadghama se k jeho výzvě připojilo až 8 000 kmenových bojovníků. Téměř dvě desetiletí po smrti Saddáma Husajna tak jeho odkaz nadále ovlivňuje dění v Jemenu a přispívá k dalšímu růstu vnitřního napětí.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) tvrdí, že dnes ráno převzala plnou kontrolu nad dvěma vojenskými objekty armády ve městě Titao v provincii Loroum. Skupina zároveň zveřejnila video zachycující útok improvizovaným výbušným zařízením (IED) na trase mezi Bogandou a Mantou v provincii Fada N’Gourma. Další útok JNIM dnes ráno zasáhl město Tougouri v provincii Sanmatenga, ležící přibližně 68 kilometrů od města Kaya. Podle dostupných informací si útok vyžádal několik obětí a způsobil rozsáhlé materiální škody.
Súdán: Na internetu se objevily záběry ukazují bojovníka Sil rychlé reakce (RSF), který natáčí na okraji města El-Obeid v Severním Kordofánu v okamžiku, kdy konvoj zasáhl dronový úder Súdánským ozbrojených sil (SAF). Úder si pravděpodobně vyžádal několik obětí. Podle dostupných informací RSF podporované Spojenými arabskými emiráty nadále posilují své pozice v okolí El-Obeidu. Další záběry zachycují, jak bezpilotní letoun (UCAV) SAF sestřelil nad městem Tendalti ve státě Bílý Nil dron typu FH-95 patřící RSF. K zásahu mělo dojít pomocí vzdušně odpálené munice určené k boji proti dronům.
Somálsko: Džihádistická skupina Aš-Šabáb oznámila, že zaútočila na vojenskou základnu a kasárna v regionu Dolní Šabel na jihu Somálska. Skupina napojená na v roce 2025 výrazně posílila své postavení a z velké části zvrátila úspěchy, kterých somálská vláda dosáhla během ofenzivy v letech 2022–2023. Situaci navíc zhoršuje politická roztříštěnost země a omezení zahraniční pomoci, což vyvolává obavy z postupné ztráty kontroly vlády nad bezpečnostní situací. Prezident Hassan Sheikh Mohamud po svém znovuzvolení v srpnu 2022 vyhlásil proti Aš-Šabábu „totální válku“. Vládní síly zpočátku rychle postupovaly a představitelé země očekávali, že do poloviny roku 2024 skupina přijde o všechna ovládaná území. Tyto úspěchy se však ukázaly jako dočasné. Armáda nedokázala dlouhodobě udržet dobyté oblasti a bezpečnostní síly byly postupně vyčerpány. V letech 2023–2024 Aš-Šabáb obnovil své síly a připravil protiútok, který zahájil v únoru 2025. Jeho postup vyvolal obavy diplomatů, že by se bojovníci mohli přiblížit až k hlavnímu městu Mogadišu. Podle řady analytiků bude vláda potřebovat nejen výrazně posílit své vojenské kapacity, ale také usilovat o politické řešení konfliktu. Právě to je stále častěji označováno za nejrealističtější cestu k ukončení dlouholeté války.
Mali: Dne 1. července 2026 dezertovalo ve městě Gao šest příslušníků malijských ozbrojených sil (FAMa), kteří následně přešli na stranu separatistů z Fronty za osvobození Azawadu (FLA).
Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) zároveň oznámila dva útoky proti malijské armádě. Podle jejího tvrzení bylo u města Aguelhok vozidlo malijských ozbrojených sil a ruského Afrického korpusu zničeno nášlapnou minou. Ve druhém incidentu měla skupina pomocí dálkově odpáleného improvizovaného výbušného zařízení (IED) zasáhnout armádní vozidlo na silnici mezi městy Yangasso a San v regionu Ségou.
Dnešní Třešnička™ je rychlá a jednoduchá, přesně jako ten titulek v dnešních novinách. Českem se šíří svrab. Víme, že víte, že víme, že víte. A tímto považujeme domácí politickou analýzu za vyřízenou.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
