(2 001 slov, doba čtení 10 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 5. července protivník zaútočil jednou protiradiolokační střelou Ch-31 z prostoru Černého moře, třemi naváděnými leteckými střelami Ch-59/69 ze vzdušného prostoru nad dočasně okupovaným územím Záporožské oblasti a 125 útočnými bezpilotními prostředky typu Šahed (včetně proudových), Gerbera, Italmas a imitátory typu Parodie. Útok byl veden ze směrů Brjansk, Orel, Šatalovo a Primorsko-Achtarsk v Ruské federaci, z dočasně okupovaného Doněcku a z Hvardijského na dočasně okupovaném území Autonomní republiky Krym. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 112 nepřátelských bezpilotních prostředků typu Šahed, Gerbera, Italmas a dronů dalších typů na severu, jihu a východě země. Sestřeleny byly také tři naváděné letecké střely Ch-59/69, zatímco protiradiolokační střela Ch-31 svého cíle nedosáhla. Zaznamenány byly zásahy čtyř útočných dronů na třech lokalitách a také dopady trosek sestřelených cílů na osmi místech.

Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.

Charkovská situace: V Charkovské oblasti probíhaly střety u Kudijivky, u Staryce, Synelnykového, směrem na Vilču, u Artilného, Ševjakivky, Zarubinky a směrem na Čatné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo v Kupjansku, u Novoosynového a v okolí Kolisnykivky.
V lymanském sektoru se okupanti snažili postupovat na Šijkivku, Druželjubivku, u Novoselivky, směrem na Drobyševé, u Stavek, Lymanu a Dibrového.
Ve slovjanském směru pokračovaly boje u Zakitného, Kryvé Luky, Riznykivky a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru došlo bojovým střetům směrem k Tychonivce a u Markového.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje v Kosťantynivce, u Ivanopilije, Illinivky a směrem na Dovhou Balku.
V pokrovském sektoru Rusové tlačili u Šachového, směrem na Kučeriv Jar, Vilné, Nový Donbas, Ivanivku, Bilycké, u Rodynského, směrem na Ševčenko, u Hryšyného, Novooleksandrivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku a u Udačného.
V oleksandrivském směru se bojovalo u Ivanivky, Oleksandrohradu, Ternového a Berezového.
Jižní fronta: V huljajpilském směru prováděli okupanti útočné akce u Dobropilije, směrem na Vozdviživku, Cvitkové, Verchnou Tersu, Cvitkové, u Staroukrajinky, Svjatopetrivky, směrem na Hirké, u Zaliznyčného a směrem k Huljajpilskému a Čarivnému.
V orichovském sektoru se bojovalo směrem na Novodanilivku a Lukjanivské.
Chersonská fronta je nadále beze změn.

Dnes se podle nás nestalo nic výjimečného. Tady neni nic k vidění, pokračujte.

Dnes se zaměříme na vývoj stavu ruského automobilového průmyslu, a to na základě rozhovoru, publikovaném na portále The Insider, jehož hostem byl gruzínský ekonom, profesor Kavkazské university v Tbilisi a odborník na automobilismus, Vachtang Parcvanija. I přes současný ruský trend opuštění individuální automobilové dopravy a preferenci jak hromadné dopravy, tak i mnohem ekologičtějších způsobů přesunu, jako je například chůze nebo jízda na koni, je individuální automobilová doprava pro Rusy stále důležitým tématem, a proto se jí budeme dnes věnovat i v naší ekonomické rubrice.
Parcvanija uvedl, že v květnu tohoto roku sice došlo k meziročnímu vzrůstu prodeje automobilů o přibližně 18%, prodeje v roce 2025 byly ale obecně velmi nízké, i ve srovnání s předchozím rokem, a současný vzrůst je tak možné považovat za pouhou korekci trendu. Zdůraznil přitom, že od počátku invaze na Ukrajinu došlo na českém automobilovém trhu k velkým změnám, způsobeným odchodem západních značek a také přerušením dodávek na západě produkovaných komponent. Celkově se však ruský automobilový trh po roce 2021 zmenšil o přibližně 40%.
Tento efekt byl předvídatelný a ruská vláda v roce 2022 předpokládala, že po odchodu západních značek převezme jejich podíl ruský automobilový průmysl. To se ale nestalo, což dokládají například prodeje automobilů Lada, kterých bylo v roce 2021 prodáno 350 714 kusů, v roce 2025 pak pouze 329 890 kusů. Dominantní podíl na ruském trhu převzaly čínské značky, jejichž podíl dosahoval v roce 2021 pouze okolo 5% celého trhu, a po zahájení invaze vzrostl o více než 60%, přičemž tento podíl by byl ještě vyšší, pokud bychom do něj započetli i čínské automobily vyráběné (nebo častěji montované z importovaných dílů) v samotném Rusku nebo Bělorusku, které jsou z hlediska ruského práva považovány za ruskou produkci.
V souhrnu za první čtvrtletí roku 2026 jsou podíly prodejů jednotlivých značek v celoruském měřítku následující:
- Lada Granta: 9,3% podílu na trhu
- TENET T7: 5,4% podílu na trhu. Jedná se o čínského výrobce produkujícího automobily v bývalé továrně Volkswagen v Kaluze, který je vlastněný skupinou Chery.
- Haval Jolion: 5,4% podíl na trhu, přičemž například v Petrohradě se jedná o nejprodávanější model osobního automobilu, a v první trojici se umístil i v několika dalších federálních okruzích.
V žebříčku nejvyšších prodejů v regionech pak najdeme i další čínské značky, například Belgee nebo Geely. Japonské značky automobilů dominují v prodejích pouze v Dálněvýchodním federálním okruhu, a jedná se v drtivé většině o šedý import bez podpory výrobce.
Průměrná cena nového automobilu je v současné době v Rusku přibližně 3,4 milionu rublů, tedy v přepočtu přibližně 960 000 Kč, přičemž společnost AvtoVAZ, výrobce automobilů značky Lada, si u ruské vlády pravidelně stěžuje na cenový dumping ze strany čínských výrobců. I ceny značky Lada přitom vzrostly, například cena Lady Vesta mezi lety 2021 a 2026 vzrostla z 606 900 na 1 580 000 rublů (tedy ze 170 na 455 000 Kč), a podobný vzrůst ceny zaznamenaly i další modely této značky.
AvtoVAZ také není schopen realizovat jakékoli dodávky do zahraničí – v letošním roce měl v plánu exportovat alespoň 30 000 automobilů značky Lada, vzhledem k celosvětově platným sankcím se ale export nedaří ani do natolik spřátelených zemí, jako je například Vietnam. AvtoVAZ je tak nyní odsouzen k prodejům pouze na stagnujícím ruském trhu, na kterém získávají stále větší podíl čínské značky, a postupně jej vytlačují i z tohoto trhu.

Izrael: Izraelská armáda oznámila, že zlikvidovala Muhammada Nadžíba Ašúra, velitele čety jednotek Nukhba, a Tamera Saída Abú Nachala, velitele buňky ozbrojeného křídla Hamas.
Izraelská ministryně dopravy Miri Regev potvrdila, že Izrael na začátku války s Íránem rozmístil protiraketovou baterii Iron Dome ve Spojených arabských emirátech (UAE). „Pochopili, že balistické rakety jsou jednou z největších hrozeb,“ uvedla pro izraelský Armádní rozhlas. Regev je zatím prvním izraelským představitelem, který tento krok veřejně potvrdil. V květnu ho ale nepřímo potvrdil i americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Během války USA a Izraele s Íránem čelily Spojené arabské emiráty rozsáhlým útokům – Teherán na ně podle ministerstva obrany SAE vypálil asi 550 balistických a střel s plochou dráhou letu a více než 2 200 dronů, což z nich udělalo nejčastěji zasaženou zemi v regionu včetně Izraele. Už v dubnu server Axios uvedl, že Izrael do Emirátů nasadil nejen samotnou baterii, ale i vojáky potřebné k jejímu obsluhování.
Libanon: Navzdory platnému příměří pokračují izraelské vojenské operace na jihu Libanonu. Záběry zachycují demolice prováděné izraelskou armádou ve městech Bint Džbajl a Bejt Jahún v bezpečnostní zóně pod izraelskou kontrolou.
Izraelské dělostřelectvo dnes ráno ostřelovalo město Barašít, stejně jako okrajové části Al Rašídíje na jihu Libanonu. Další dva letecké údery zasáhly oblast obce Nabátíja al-Fawqa.
Sýrie: Syrské ministerstvo energetiky oznámilo zahájení distribuce 7,32 milionu litrů benzinu z distribučních center v Banijásu a Homsu do všech provincií země. Cílem je doplnit zásoby na čerpacích stanicích. Resort zároveň uvedl, že fronty na některých čerpacích stanicích způsobilo, podle něj pouze dočasné zvýšení poptávky a dodávky pohonných hmot pokračují bez omezení.
Írán: Kontradmirál Ali Azmaei, bývalý velitel pátého okrsku námořnictva IRGC a později zástupce velitele námořnictva, byl jmenován novým velitelem námořnictva IRGC. Ve funkci nahradil admirála Alirezu Tangsiriho, který byl dříve během války zabit.
Jemen: O víkendu při střetech mezi silami jemenské vlády a hnutí Hútíové zahynuly desítky lidí. Arabské zdroje uvádějí, že Hútíové zaútočili v oblasti Hajs jižně od přístavu Hudajdá na pozice vládních jednotek. Útok zahrnoval sebevražedné atentátníky i raketovou palbu. Jemenská vláda potvrdila 14 padlých vojáků, zatímco arabské zdroje tvrdí, že na straně Hútíů mohlo zemřít nejméně 50 bojovníků.

Somálsko: V oblasti Taufik v hlavním městě Mogadišu došlo podle zpráv k výbuchu, který provedla skupina Aš-Šabáb. Při útoku na budovu velitelství byl zraněn důstojník somálské zpravodajské služby. Skupina zároveň uvedla, že provedla minometné a dělostřelecké útoky na vojenskou základnu a kasárna etiopských sil a vládních jednotek v okolí měst Baidoa a Afgooye v regionech Bay a Dolní Šabeli na jihu země, přičemž tvrdí, že způsobila ztráty na straně protivníka.
Mali: Islamistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) a tuarežské separatistické hnutí Fronta za osvobození Azavadu (FLA) provedly rozsáhlou sérii koordinovaných útoků na vojenské cíle a strategické komunikace napříč zemí. Boje byly hlášeny od Kidalu až po okolí Bamaka, což svědčí o rostoucí koordinaci mezi oběma uskupeními.
Podle dostupných informací zůstávají jednotky ruského Afrického korpusu a malijské armády (FAMa) obklíčené na základně v Anéfisu který je jinak pod kontrolou jednotek FLA a JNIM, které obklíčené ruské a malijské jednotky ostřelují, zatímco posádka v Aguelhoku se údajně nemůže přesunout. Malijská armáda mezitím vyslala do oblasti posily. V oblasti byla zaznamenána také vysoká aktivita ruských dronařů, kteří útočí zejména na těžkou vojenské techniku a personál.
JNIM tvrdí, že během ofenzivy obsadila několik vojenských stanovišť včetně Kéniéroby, Kouakourou a Tia, převzala kontrolu nad obcí Konna ve středním Mali a zaútočila na pozice domobrany Dozo i kasárna malijské armády a Africa Corps v Léré. Skupina také zveřejnila záběry z přepadu v regionu Ségou, při němž podle svých tvrzení zabila dva vojáky a ukořistila několik ručních zbraní. Tato tvrzení nebyla nezávisle ověřena.
FLA dále uvádí, že se Africký korpus pokusil vrtulníky evakuovat zraněné z Anéfisu. Podle hnutí byl jeden vrtulník sestřelen, druhý vážně poškozen a zbývající dva se stáhly. Poblíž města byl rovněž zaznamenán útok na konvoj Afrického korpusu, podle záběrů z útoku bojovníků FLA přišli Rusové o několik vozidel. Přesný odhad ztrát je ovšem zatím neznámý.
Africký korpus naopak zveřejnil záběry letecké evakuace zraněných příslušníků malijské armády a oznámil, že jeho jednotky u Mourdie zlikvidovaly dva ozbrojené pozorovatele JNIM a zničily techniku protivníka v oblasti Anéfisu. O vlastních ztrátách se pochopitelně nezmiňují.

Dnešní Třešnička™ je kulturní a bude o tom, že jedna punková, dnes už spíš gerontoskupina, kdysi nazpívala píseň „Prezident je buzna“. Byla to doba, kdy se politická analýza vešla do tří akordů, půl litru krabicáku a nadávky na Hrad. Jenže časy se mění. Prezident dnes podle Ústavního soudu do Ankary může, premiér podle programu Úřadu vlády obejde obě hlavní alianční akce a Pavla v textu raději ani nezmíní, protože nic neříká „státník“ tak přesvědčivě jako protokolární strkanice na summitu NATO. A tak se člověku skoro chce parafrázovat starý punkový refrén. Tady nejde o sexualitu, tady jde o politickou anatomii. Premiér je prostě chodící křeč ega v drahém obleku, malý Napoleon z Čapího Elba, který zcela jasně nechce před svědky ukázat, jak se bude plazit se staženými kalhotami před spojenci. Premiér je buzna.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.