(2 494 slov, doba čtení 13 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 7. července Rusko pokračovalo v útocích bezpilotními prostředky proti Ukrajině. Od 18:00 bylo nasazeno 123 útočných dronů typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija ze směrů Kursk, Orel, Brjansk, Primorsko-Achtarsk, Šatalovo, Millerovo, okupovaný Doněck a Krym. Útok byl veden proti cílům na severu, jihu, ve středu i na východě země a probíhal ve více vlnách během celé noci. Podle předběžných údajů protivzdušná obrana do 08:30 zneškodnila 108 bezpilotních prostředků. Přesto bylo zaznamenáno 12 zásahů útočných dronů na 10 lokalitách a dopady trosek sestřelených UAV na dalších pěti místech. Úspěšnost obrany dosáhla přibližně 88 %, což odpovídá dlouhodobému trendu při odrážení dronových útoků. Ve srovnání s předchozími masivními kombinovanými údery šlo o méně intenzivní operaci zaměřenou výhradně na bezpilotní prostředky.
Ukrajina v noci provedla rozsáhlý dronový útok proti cílům v evropské části Ruska, přičemž podle vyjádření moskevského starosty Sergeje Sobjanina směřovalo na moskevský region více než 430 bezpilotních prostředků. Ruská protivzdušná obrana měla většinu cílů zachytit ve větší vzdálenosti od hlavního města, zatímco 36 dronů bylo podle ruských údajů zničeno při přiblížení k Moskvě. Rozsah případných škod v oblasti metropole nebyl zveřejněn a dostupné informace zůstávají omezené.
Současně ukrajinské síly oznámily údery na dva významné podniky vojensko-průmyslového komplexu v Brjanské oblasti. Mezi cíli měl být závod Kremnij EL, který vyrábí mikroelektroniku pro systémy elektronického boje a další vojenské aplikace, a také chemický závod produkující střelný prach, výbušniny a komponenty raketových paliv. Dalším směrem útoku bylo Azovské moře, kde se podle ukrajinských informací terčem stalo osm tankerů tzv. stínové flotily využívané k exportu ruských energetických surovin. Dostupné údaje o počtech nasazených dronů, zásazích a škodách nelze nezávisle ověřit a většina informací vychází z oficiálních prohlášení obou stran a záběrů zveřejněných na sociálních sítích.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje směrem na Izbycké, u Staryce, ve Vovčansku a směrem k Volochivce a Čajkivce.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se okupanti snažili postupovat směrem na Radkivku.
V lymanském sektoru se bojovalo směrem na Borovou, u Nadije, směrem na Černěščinu, u Novoselivky, Derylového, směrem na Drobyševe, u Stavek, Jampilu a směrem k Lymanu, u Dibrového a Ozerného.
Ve slavjanském sektoru pokračovaly střety u Zakitného, Kryvé Luky, Riznykivky a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly zaznamenány žádné útočné akce okupantů.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru se bojovalo v Kosťantynivce, u Ivanopilije, Iljinivky, směrem na Stepanivku, Novopavlivku, Torecké, Kučeriv Jar a Vilné.
V pokrovském sektoru se okupanti snažili postupovat u Dorožného, Nykanorivky, směrem na Bilycké, u Rodynského, směrem na Ševčenko, u Hryščiného, Novooleksandrivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného, Molodeckého, směrem na Novopidhorodné, u Novomykolajivky, Filije a ve směru na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru Rusové tlačili ve směru na Oleksandrohrad a u Sičnevého, Ternového a Kalynivského.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru probíhaly střety směrem k Dobropiliji, Vozdvyživce, Cvitkovému a Huljajpilskému.
V orichivském sektoru se okupanti snažili postupovat u Malých Ščerbaků a směrem k Lukjanivskému.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Český prezident Petr Pavel na summitu NATO v Ankaře uvedl, že znovu navrhne obnovení pravidelných schůzek nejvyšších ústavních činitelů, protože koordinace zahraniční a bezpečnostní politiky je podle něj nezbytná. Reagoval tak na spor s vládou o podobu české účasti na summitu, kterému se podle něj dalo předejít. Pavel uvedl, že současný formát odpovídá kompromisu, který kabinetu nabízel již dříve. Vláda původně s jeho účastí nepočítala, Ústavní soud jí však předběžným opatřením nařídil prezidentovi účast umožnit. Pavel i premiér Andrej Babiš se mají setkat na neformální části summitu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na obranném průmyslovém fóru v Ankaře vyzval evropské spojence k urychlenému vývoji vlastního sériově vyráběného systému protibalistické obrany. Zdůraznil, že protivzdušná obrana zůstává jednou z klíčových oblastí, kde Ukrajina nadále potřebuje podporu partnerů. Zelenskyj uvedl, že moderní válčení zásadně změnily bezpilotní prostředky, které dnes hrají rozhodující roli na bojišti. Podle něj Ukrajina dokáže zachytit více než 90 % ruských dronů Šáhed a většina ztrát, které ruské síly utrpí, je způsobena právě dronovými útoky. Prezident zároveň poděkoval zemím podporujícím vstup Ukrajiny do NATO a zdůraznil, že ukrajinské zkušenosti z moderního konfliktu by mohly významně posílit kolektivní obranu Aliance.
Americký prezident Donald Trump na začátku summitu NATO v Ankaře znovu prohlásil, že Grónsko by mělo být pod kontrolou Spojených států. Na jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem argumentoval strategickým významem ostrova a rostoucí aktivitou Ruska a Číny v Arktidě. Trump kritizoval Dánsko za údajně nedostatečné investice do rozvoje Grónska a označil ostrov za klíčový pro bezpečnost USA. Současně připustil, že prosazování amerických nároků by mohlo poškodit vztahy uvnitř NATO. Myšlenku získání Grónska prosazuje již od svého prvního prezidentského mandátu, přičemž po návratu do Bílého domu tlak na Kodaň a Nuuk zesílil. Dánsko i grónská vláda nadále odmítají jakékoli úvahy o prodeji ostrova a opakovaně zdůrazňují, že o jeho budoucnosti rozhodují pouze obyvatelé Grónska. Diplomatická jednání mezi USA, Dánskem a Grónskem však pokračují.
První vojenský transportní letoun Embraer C-390 Millennium pro Českou republiku dorazil na 24. základnu dopravního letectva Praha-Kbely. Stroj dodaný brazilským výrobcem je součástí kontraktu z roku 2024, který počítá se dvěma letouny, výcvikem personálu, pozemním vybavením a sadou náhradních dílů v celkové hodnotě 11,3 miliardy korun. Česká republika objednala také moduly pro doplňování paliva za letu a hasicí systém MAFFS II. C-390 výrazně posílí schopnosti českého vojenského letectva, které dosud spoléhá především na šest taktických transportních letounů CASA C-295MW. O tento typ mají zájem i další evropští členové NATO, včetně Portugalska, Maďarska, Nizozemska, Švédska, Litvy, Rakouska a Slovenska.
Společnosti Lockheed Martin a Rheinmetall na okraj summitu NATO oznámily zahájení spolupráce na lokální výrobě balistických raket ATACMS v Evropě. Projekt, který podpořily vlády USA a Německa, počítá se vznikem společného podniku a prvního evropského centra pro výrobu, integraci a distribuci těchto raket. Výroba bude soustředěna do závodu Rheinmetall v Unterlüßu, kde má od roku 2027 začít produkce raketových motorů a dalších klíčových komponentů. ATACMS je operačně-taktická balistická raketa odpalovaná z kompletů M270 MLRS a M142 HIMARS s dosahem až 300 kilometrů.
Na srbsko-maďarské hranici byli na začátku června zadrženi dva podezřelí, kteří podle informací německého deníku Bild připravovali sabotážní akci v Německu ve prospěch ruských zpravodajských služeb. Při zásahu byl u dvojice nalezen výbušný systém a jejich cílem měl být obranný podnik zapojený do poskytování vojenské pomoci Ukrajině. Podle německých zdrojů šlo o takzvané „jednorázové agenty“, které ruští operativci využívají k provedení jednotlivých úkolů za finanční odměnu. Operace byla provedena na základě informací německých a partnerských zpravodajských služeb. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt potvrdil, že bezpečnostním složkám se podařilo plánovaný útok s použitím výbušnin včas překazit.
Kanada plánuje pořídit až 12 německých ponorek Type 212CD v rámci programu Canadian Patrol Submarine Project, který má nahradit stárnoucí plavidla třídy Victoria. Premiér Mark Carney označil nákup za největší obrannou zakázku v kanadské historii a zdůraznil jeho význam pro ochranu suverenity i domácí průmysl. Type 212CD, vyvinutý společností TKMS pro Německo a Norsko, porazil v kanadské soutěži jihokorejský typ KSS-III od Hanwha. Německo a Norsko jsou připraveny uvolnit Kanadě místo ve výrobní řadě, přičemž první čtyři ponorky by TKMS mohl dodat do roku 2036.
Dnes si přiblížíme další ruské úspěchy na cestě k produkci letadel se zcela lokalizovanou výrobou komponent, zejména leteckých motorů. Nejdále je na této cestě Jakovlev Superjet-100 (původně byly letouny produkovány pod značkou Suchoj, v roce 2023 byla ale výroba předána Jakovlevově konstrukční kanceláři ), malý dvoumotorový dopravní letoun, který je ekvivalentem na západě provozovaných dopravních letadel produkovaných brazilskou společností Embraer.
Snaha o lokální výrobu má však i svou stinnou stránku, a tou je výrazně vyšší cena lokálně produkovaných komponent. V případě proudových motorů PD-8, které mají nahradit ve spolupráci s Francouzi produkované motory SaM146, dosahuje jejich cena v roce 2026 výše 2,3 miliardy rublů, tedy ceny, která v roce 2021 odpovídala ceně celého letounu. Celý Jakovlev SJ-100 je tak nyní možné zakoupit za přibližně 5,4 miliardy rublů, přičemž výrobce již informoval, že pro rok 2027 předpokládá další vzrůst ceny motorů PD-8 o přibližně 20%.
Na výměnu zahraničních motorů nejen letounů Jak SJ-100 za lokálně produkované ekvivalenty se ruský letecký průmysl zaměřil kvůli sankcím a odchodu západních partnerů po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022. Výrobce letounu, koncern Sjednocená letecká korporace (UAC), požaduje pokrytí přibližně poloviny nákladů na vývoj lokalizované verze letounu SJ-100 buď ze státního rozpočtu nebo z příspěvku ruských leteckých společností, ani jeden z těchto zdrojů financování aktuálně nedisponuje volnými prostředky v dostatečném objemu, aby pomohl s financováním rozběhu sériové výroby lokalizované verze těchto letounů.
UAC odhaduje, že vzhledem k opotřebení komponent bude do roku 2030 v provozu pouze přibližně 30 ze 165 vyrobených letounů SJ-100, a vzhledem ke zvýšené poruchovosti dané bezlicenčním servisem a neoriginálními náhradními díly může být tento počet v roce 2030 ještě nižší. Vzhledem k vysokým cenám lokalizované varianty SJ-100, která je pro tamní letecké společnosti příliš vysoká, je ale perspektiva přechodu ruských leteckých společností na lokálně produkované letouny a nahrazení importovaných značně pochmurná.
Izrael: (IDF) a kontrarozvědka Šin Bet oznámily, že při nedávných úderech v Pásmu Gazy byli zabiti dva vysoce postavení členové Hamásu. Při úderu na severu Gazy byl zabit Ahmad Jahjá Ibráhím Batš, velitel jednotky Nukhba, který se podle IDF podílel na plánování útoků proti izraelským vojákům. Další operace na jihu oblasti zlikvidovala Hamúdu Abú Daká, velitele zpravodajské složky Hamásu, jenž měl shromažďovat informace pro přípravu útoků. IDF zároveň uvedla, že v předchozím úderu byl zabit také Fádí Dagmáš, velitel výcvikové složky Hamásu. Izraelská armáda tvrdí, že v posledních měsících zintenzivnila útoky proti ozbrojencům Hamásu, kteří podle ní představují hrozbu pro izraelské jednotky v Pásmu Gazy.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) oznámila odhalení zbrojního skladu hnutí Hizballáh ukrytého v civilním domě ve vesnici Tallúsa v rámci bezpečnostní zóny. Jednotky 769. regionální brigády „Hiram“ zde měly nalézt raketomety RPG, munici a ruční zbraně. Při následné prohlídce domu objevily také výbušná zařízení, protitankové střely, další raketovou munici, taktické vesty, přilby a vlajky Hizballáhu ukryté v ložnici.
Sýrie: Návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Sýrii se nesla ve znamení bezpečnostních incidentů i významných politických a ekonomických jednání. Přestože krátce před jeho příjezdem otřásly centrem Damašku dva výbuchy, syrské i francouzské úřady zdůraznily, že útok nijak nenarušil průběh návštěvy. Incident se odehrál mimo bezpečnostní perimetr chránící francouzskou delegaci a podle syrského ministerstva vnitra si vyžádal 18 zraněných, včetně čtyř policistů. Výbušná zařízení byla podle úřadů objevena při bezpečnostní kontrole a explodovala během pokusu o jejich zneškodnění. Důraz obou stran na pokračování programu lze vnímat jako snahu zabránit tomu, aby pachatelé dosáhli politického nebo mediálního efektu. Hlavním výsledkem návštěvy bylo potvrzení prohlubující se syrsko-francouzské spolupráce. Macron během jednání s prezidentem Ahmadem aš-Šarou deklaroval připravenost Francie podílet se na obnově syrské ekonomiky, především v energetice, bankovnictví a infrastruktuře. Součástí programu bylo také zahájení syrsko-francouzského ekonomického fóra, které předcházelo podpisu několika investičních dohod a memorand o porozumění. Francie zároveň počítá se zapojením investorů ze zemí Perského zálivu, což naznačuje snahu vytvořit širší mezinárodní rámec pro financování poválečné obnovy Sýrie.
Významným ekonomickým signálem bylo také oznámení společnosti CMA CGM o obnovení aktivit v přístavu Latákíja. Tento krok potvrzuje rostoucí zájem francouzských firem o návrat na syrský trh a může představovat důležitý impuls pro obnovu obchodních a logistických vazeb země se zahraničím. Politický rozměr návštěvy podtrhl podpis deklarace mezi ministry zahraničí Sýrie a Francie týkající se majetku Rifáta Asada, bývalého vysokého představitele syrského režimu odsouzeného ve Francii za nezákonně nabytý majetek. Dokument otevírá prostor pro další spolupráci při řešení otázky zabavených aktiv v hodnotě přibližně 90 milionů eur a lze jej chápat jako projev snahy obou států posílit právní i institucionální spolupráci.
Současně pokračuje rozšiřování regionální bezpečnostní spolupráce Sýrie. Syrská delegace ministerstva obrany vedená velitelem pohraničních sil Hasanem Abdem al-Ghaním navštívila Irák, kde se jednalo o posílení ochrany společné hranice, boji proti pašování a koordinaci bezpečnostních opatření. Jednání potvrzují, že stabilizace pohraničních oblastí zůstává jednou z priorit nové syrské administrativy.
Somálsko: Zástupce velitele 8. praporu vládních milicí Ahmed Diri přežil pokus o atentát v okolí města Baidoa v provincii Bay na jihozápadě země. Útok provedli ozbrojenci skupiny Aš-Šabáb pomocí výbušniny. Při explozi zahynuli dva jeho členové ochranky, další tři byli zraněni a vojenské vozidlo bylo zničeno.
Mali: Boje o město Anéfis pokračují již čtvrtým dnem. Malijská armáda (FAMa) a ruský Africký korpus nadále drží vojenský tábor, který je pod soustavným tlakem sil separatistů z Fronty za osvobození Azavadu (FLA) a džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). Útočníci pokračují v dělostřeleckém ostřelování a útocích sebevražednými drony zaměřenými na vodní nádrže, telekomunikační infrastrukturu a obrněná vozidla. FLA oznámila provedení tří útoků pomocí dronů-kamikadze proti základně v Anéfisu. Při jednom z nich měla být zničena telekomunikační anténa uvnitř vojenského tábora. Současně podle dostupných informací dorazily do oblasti posily FLA a JNIM, zatímco z města Gao se připravují k přesunu posily malijské armády a jednotek Afrického korpusu. Podle tvrzení FLA se ruští vojáci pokusili vyjednat bezpečný odchod po vzoru dřívějších bojů u Kidalu. Povstalci však údajně nabídku odmítli s odkazem na dříve nesplněné závazky Moskvy. Informace o zabití části vojáků během údajného stahování nelze nezávisle ověřit.
Africký korpus a malijské letectvo pokračují v leteckých úderech v okolí Anéfisu s využitím bojových letounů a bezpilotních prostředků, včetně FPV dronů a dronů Geran-2. Ruské zdroje zároveň informovaly o zničení dalšího polního tábora FLA a zveřejnily záběry hořících pickupů i tří zajatých bojovníků FLA, kteří se podle jejich tvrzení vzdali jednotkám Afrického korpusu.
Situace v Anéfisu zůstává patová. Povstalci udržují tlak prostřednictvím dronových útoků a ostřelování, zatímco vládní síly spoléhají na leteckou podporu a očekávají příchod posil z Gao. Pokud se obklíčení nepodaří prolomit, může se logistická situace obránců dále zhoršovat, zejména v oblasti zásobování vodou a municí.
Niger: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM)se přihlásila k útoku na dva vojenské kontrolní stanoviště v obci Torodi v regionu Tillabéri. Podle jejího tvrzení bylo při útoku zabito pět příslušníků nigerské armády. Útočníci zároveň uvedli, že ukořistili jedno vojenské vozidlo, několik kusů střelných zbraní, vojenské vybavení a další materiál. Nezávislé ověření těchto tvrzení zatím není k dispozici.
Dnešní Třešnička™ bude opět o české zahraniční politice. Macinka ještě ráno sebevědomě hlásí, že Pavel se večeře lídrů nezúčastní a ať si užije summit, načež prezident před odletem suše oznámí, že se večeře lídrů zúčastní. Další Macinkův vlastní šach mat ve 4D vrhcábech, kdy člověk hodí kostkami, sní figurku, převrhne desku, sedne si do krabice a oznámí, že soupeř prohrál na kohabitaci. Ve vládním letadle se v tu chvíli nejspíš ozvalo takové množství sprostoty, že i palubní Wi-Fi raději požádala o azyl a už se nebude chtít vrátit. Celý summit NATO, kde se má řešit obrana Evropy, Ukrajina a bezpečnostní architektura kontinentu, se u nás smrskl na otázku, kdo smí sedět u večeře a kdo komu sebral pozvánku jako poslední chlebíček na okresní konferenci. A vrcholem surrealismu je, že prezidenta na večeři pozval vrchní turecký hostitel, zatímco náš nejmenovaný Turek zůstal v příběhu jako diplomatický úkrok stranou, který se sám napsal, sám schválil a cimrmanovsky pokýval hlavou nad vlastní genialitou. V této epizodě Comebacku už chybí jen Dejdar místo Monike.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
