(3 028 slov, doba čtení 16 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 12. července podniklo Rusko další kombinovaný vzdušný útok proti Ukrajině, při němž použilo devět řízených leteckých střel Ch-59/69, čtyři protiradiolokační střely Ch-31 a 115 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, včetně proudových variant, dále Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija, vypuštěných z oblastí Kursk, Orel, Primorsko-Achtarsk, Millerovo, okupované části Doněcké oblasti a Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:30 zneškodnila celkem 102 vzdušných cílů, konkrétně sedm střel Ch-59/69 a 95 bezpilotních prostředků různých typů. Zaznamenány byly zásahy dvou střel Ch-59/69 a 19 útočných dronů na dvanácti lokalitách, zatímco trosky sestřelených cílů dopadly na dalších dvanáct míst. Podle dostupných informací střely Ch-31 svých cílů nedosáhly.
Srovnání frontových map RIA Novosti a DeepState ukazuje, jak velký rozdíl dnes může vzniknout jen změnou metodiky a politického zadání mapy. RIA vychází zhruba o 2500 km² „optimističtěji“ pro Rusko než DeepState, což z ní dělá nejvíce proruský veřejně použitelný zdroj, ale i tak na většině front zaostává za ještě nafouknutějšími tvrzeními ruského ministerstva obrany. Důležité je, že šedá zóna DeepState má sama o sobě přibližně 1600 km², takže rozdíl mezi opatrnějším ukrajinským mapováním, ruským veřejným mapováním a oficiální ruskou propagandou odpovídá v praxi zhruba roku brutálního opotřebovacího boje. Abychom si rozuměli, nejde jen o kartografický detail, ale o rozdíl mezi územím skutečně kontrolovaným, územím bojově sporným a územím, které si Moskva prostě ráda přimaluje, protože pastelky jsou levnější než prapory. Zajímavé jsou hlavně dva prvky dostupných map. Ruské zobrazení postupu v oblasti Volčansku, které naznačuje výrazně širší ruské ambice na severu Charkovské oblasti, a nárok v prostoru Snihurivského rajónu Mykolajivské oblasti, který může odrážet spíš očekávání nebo propagandistickou přípravu než reálný stav na zemi. Dává tak smysl používat RIA Novosti jako hlavní ruský veřejný protějšek k ukrajinským mapám, zatímco “mapery” jako je Suriyak je vhodnější brát jako neutrálnější, ale zároveň zjevně opožděný zdroj, protože podle tohoto srovnání zaostává za ruským maximálním výkladem asi o 2200 km².

Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.

Charkovská oblast: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Staryce, směrem na Lyman, u Vovčansku, směrem na Karajičné, Ivanivku, Malý Burluk a také ve směru na Hryhorivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo v Kupjansku, u Petropavlivky, směrem na Podoly a ve směru na Borivskou Andrijivku.
V limanském sektoru se bojovalo ve směru na Druželjubivku, u Novoselivky, Stavek a ve směru na Lyman a Dibrovu.
V slovjanském směru se okupanti snažili postupovat u Zakitného, Kryvé Luky, směrem na Piskunivku, u Riznikivky a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru Rusové tlačili směrem na Nykyforivku, Fedorivku Druhou, Malynivku a v oblasti Tychonivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje v Kosťantynivce, u Ivanopillja, Illjinivky a Rusyn Jaru.
V pokrovském směru Rusové pokračovali v bojích u Sofijivky, Šachového, směrem na Kučeriv Jar, u Nového Šachového, směrem na Nový Donbas, u Dorožného, Nikanorivky, Bilyckého, Rodynského, Hryščiného, Novooleksandrivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného, Molodeckého a směrem na Novopidhorodné.
V oleksandrivském sektoru se okupanti snažili postupovat u Piddubného, ve směru na Oleksandrohrad a u Voskresenky.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru se bojovalo u Dobropillja, Vozdvyživky, směrem na Verchnjou Tersu, u Staroukrajinky, směrem na Horké, u Huljajpilského a ve směru na Čarivné.
V orichivském sektoru nebyly hlášeny žádné větší útočné akce.
Chersonská fronta je nadále beze změn.

Předseda vlády Andrej Babiš odmítl návrh prezidenta Petra Pavla na obnovení pravidelných konzultačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů k otázkám zahraniční politiky. Premiér jako hlavní důvody svého rozhodnutí uvedl, že jeho kabinet má vlastní jasně definované programové priority a vnímání zahraničněpolitického směřování státu se od postojů hlavy státu zásadně liší. Babiš zároveň deklaroval, že na účast na těchto koordinačních schůzkách by neměl dostatečnou časovou kapacitu. Prezident Pavel přitom obnovení tohoto formátu poprvé opětovně představil bezprostředně po skončení summitu Severoatlantické aliance v Ankaře a svůj návrh následně veřejně zopakoval také v rámci diskusního panelu na slovenském festivalu Pohoda.
Ukrajina identifikovala nejméně 227 součástek japonského původu v ruských zbraňových systémech, což znovu upozorňuje na pokračující přístup ruského obranného průmyslu k zahraničním technologiím navzdory mezinárodním sankcím a exportním omezením. Podle zjištění ukrajinských složek Rusko rozvinulo v Japonsku síť pro dodávky sankcionovaných technologií, přičemž v únoru japonské úřady odhalily pracovníka ruské zahraniční rozvědky, který v zemi působil pod krytím a vydával se za občana Ukrajiny. Přibližně třicetiletý Rus však Japonsko opustil už v březnu předchozího roku a vrátil se do Ruska, kvůli čemuž proti němu nebylo možné na japonském území zahájit soudní řízení.
Čína zavedla dočasný zákaz vývozu helia, které představuje klíčovou surovinu pro kosmický průmysl, výrobu optických vláken, polovodičů, zdravotnické technologie i specifické vojenské systémy včetně radarů a senzorů. Toto restriktivní opatření oznámily 10. července ve svém oficiálním prohlášení čínské ministerstvo obchodu a celní správa, přičemž přesné důvody tohoto kroku nebyly zveřejněny. Přestože je samotná Čína největším světovým dovozcem helia a její domácí produkce pokrývá pouze 5–15 % celkové vnitrostátní spotřeby, zákaz exportu může výrazně ovlivnit globální dodavatelské řetězce v řadě high-tech odvětví. Časově se tento krok Pekingu navíc překrývá s poškozením Orenburského heliového závodu v Rusku po ukrajinském útoku z 24. června, který zasáhl jediné zařízení svého druhu v Ruské federaci.

Nedávno jsme se v naší ekonomické rubrice věnovali rostoucímu zadlužení ruských společností, dnes si přiblížíme vývoj zadlužení fyzických osob v Rusku. Nejdříve se ale zaměříme na agregát M2 (tedy oběživo, vklady fyzických osob v bankách a termínované vklady u komerčních bank), který ke konci června meziměsíčně vzrostl o 1 % a činí 135 bilionů rublů. Tento objem finančních prostředků je meziročně vyšší o 13,4 % (ke konci května to bylo 13,0 %), což znamená, že objem finančních prostředků v ruské ekonomice za rok vzrostl o přibližně 18 bilionů rublů. Pro srovnání jde o přibližně 40 % veškerých rozpočtových výdajů plánovaných pro tento rok.
Agregát M0 (tedy oběživo jak v rukou občanů, tak na účtech centrální banky) přitom ke konci června meziročně vzrostl o 18,5 %. U uzavřené ruské ekonomiky tento ukazatel relativně přesně udává horní výši odhadované reálné inflace v Rusku.
Tento růst objemu finančních prostředků byl z velké míry způsoben růstem objemu úvěrů, které byly uděleny komerčními bankami. Jen v průběhu června byly v Rusku fyzickým osobám poskytnuty úvěry ve výši 1,2 bilionu rublů, což činí meziměsíční růst o 17 %. Za celé první pololetí roku 2026 pak banky udělily úvěry v celkové výši 5,63 bilionu rublů, což je o 26 % více než v minulém roce. Struktura v červnu udělených úvěrů byla následující:
- Hypoteční úvěry: 475,1 miliardy rublů (meziroční vzrůst o 55 %)
- Hotovostní půjčky: 494,0 miliardy rublů (meziroční vzrůst o 70 %)
- Úvěry na automobily: 175,3 miliardy rublů (meziroční vzrůst o 32 %)
- Spotřebitelské úvěry: 22 miliard rublů (meziroční pokles o 8 %)
Připomeňme, že základní úroková sazba je v Rusku i po posledním snížení na úrovni 14,25 %, což znamená úrokovou sazbu hypoték okolo 16 % a ještě vyšší úročení u ostatních druhů úvěrů. I přes takto vysoké úrokové sazby ale zadlužení ruské populace strmě roste, neboť platy v posledním roce spíše stagnují a životní náklady oproti předchozím letům značně vzrostly.

Izrael: Izraelské letectvo (IAF) provedlo úder na improvizované zařízení pro výrobu zbraní ve městě Gaza, uvedla izraelská armáda (IDF). Záběry zveřejněné palestinskými médii zachycují okamžik útoku a podle dostupných informací naznačují, že IDF předem vydala varování před zásahem. Izraelská armáda také oznámila likvidaci Hasana Mustafy Zahíra ar-Razíny, příslušníka Hamásu, který měl podle IDF představovat bezprostřední hrozbu pro izraelské vojáky působící v severní části Pásma Gazy. Podle izraelské armády se ar-Razína pokoušel umisťovat výbušná zařízení v oblasti tzv. Žluté linie a připravoval další útoky proti jednotkám IDF v daném prostoru. Při dalším izraelském úderu byl podle IDF zlikvidován také Muhammad Mahmúd Abd al-Mutí Fajjúmí, člen elitní jednotky Nuchba hnutí Hamás, který měl podle izraelských zdrojů plánovat bezprostřední útoky proti izraelským vojákům v Pásmu Gazy.
Sýrie: Syrské ministerstvo vnitra oznámilo, že se v první polovině roku 2026 podařilo výrazně omezit přeshraniční pašování drog díky zesíleným protidrogovým operacím. Od ledna do června bezpečnostní složky provedly 84 zásahů, z toho 73 na území Sýrie a 11 v příhraničních oblastech, zaměřených na drogové dealery a organizované pašerácké sítě. Při operacích bylo zabaveno více než 31 milionů tablet captagonu, 15,8 tuny surovin pro výrobu drog, přibližně 500 kilogramů hašiše a marihuany a 15 GPS zařízení využívaných k organizaci pašování. Ministerstvo uvedlo, že bude pokračovat v ochraně hranic i stíhání osob zapojených do výroby a pašování narkotik. Na výsledcích se podle Damašku podílí také užší spolupráce se sousedními státy. Společné operace syrských a jordánských bezpečnostních složek v posledních týdnech vedly k rozbití přeshraniční pašerácké sítě a podle syrských úřadů potvrzují posilující regionální koordinaci v boji proti obchodu s drogami.
Protidrogový úřad zároveň zveřejnil souhrnnou statistiku od změny vlády do konce června 2026. Za toto období bezpečnostní složky provedly 1 550 operací, rozbily 90 mezinárodních pašeráckých sítí a zabavily 697 milionů tablet captagonu, 15 tun hašiše, 84,5 kilogramu metamfetaminu, 180 kilogramů kokainu, 7 kilogramů heroinu, dalších 10 milionů narkotických tablet a 221 tun surovin pro výrobu drog. U příležitosti Mezinárodního dne boje proti drogám vláda současně představila kampaň „Sýrie bez drog“, která vedle represivních opatření počítá také s léčbou závislých, prevencí a rehabilitací.
Mezitím se v Damašku po odkladu uskutečnilo první zasedání nové Lidové rady. Jejím předsedou byl zvolen Abdal Hamíd al-Auvak, první šéf syrského parlamentu od pádu režimu Bašára Asada. Al-Auvak dříve vedl přípravu ústavní deklarace z roku 2025, která prezidentovi Ahmadovi aš-Šarovi umožnila jmenovat třetinu poslanců. Bezpečnostní složky zároveň vyšetřují výbuch automobilu na silnici mezi Damaškem a Suvajdou, při němž zahynul řidič. Podle předběžných informací se pokoušel instalovat výbušné zařízení.
V ekonomické oblasti pokračují jednání mezi Damaškem a Moskvou o budoucnosti ruské přítomnosti v Sýrii. Rusko plánuje v polovině července otevřít logistické centrum v přístavu Tartús, které má odbavovat především obilí a další ruské zboží s kapacitou až 250 tisíc tun měsíčně. Syrské úřady však odmítly informace, že by centrum mělo spravovat Rusko, a zdůraznily, že zůstane pod kontrolou syrských institucí. Projekt navazuje na širší snahu Moskvy udržet si ekonomický vliv v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada. Do budoucna se počítá s pravidelnou námořní linkou mezi Novorossijskem a Tartúsem a distribucí ruského zboží do dalších zemí Blízkého východu.
Írán: Napětí mezi Íránem a Spojenými státy se dále vyhrotilo po sérii vzájemných útoků v regionu. Události začaly americkými údery proti cílům v jižním Íránu, na které Teherán reagoval oznámením odvetných operací proti americkým pozicím v Perském zálivu. Íránská armáda zveřejnila záběry odpalu raket a uvedla, že v reakci na „pokračující americkou agresi“ provedla dronové útoky proti vojenským zařízením USA v Kuvajtu a Bahrajnu. Podle íránského prohlášení byly údajně zasaženy systémy protivzdušné obrany Patriot, sklady munice, radarová stanoviště a komunikační infrastruktura. Teherán zároveň varoval, že v případě dalších útoků odpoví ještě silnějšími údery. Íránské Revoluční gardy (IRGC) následně zveřejnily záběry odpalu balistických raket proti americkým pozicím na Blízkém východě. Podle íránských zdrojů byly použity střely středního a krátkého doletu, včetně systémů Ghadr, Emad, Chajbar Šekan, Fateh-110 a Zolfaghar.
Americké Centrální velení (CENTCOM) následně oznámilo dokončení třetí série úderů proti Íránu během daného týdne. Podle americké strany bylo zasaženo přibližně 140 vojenských cílů pomocí leteckých a námořních prostředků, včetně bojových letounů, dronů a plavidel. Mezi cíle patřila raketová a dronová infrastruktura, námořní kapacity, sklady munice, komunikační sítě a pobřežní sledovací zařízení. CENTCOM uvedlo, že během tří nocí operací bylo zasaženo více než 300 cílů s cílem omezit schopnost Íránu ohrožovat obchodní lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Americké velení zároveň oznámilo, že od začátku května pomohly jeho síly zajistit průjezd více než 800 obchodních lodí a přepravu přibližně 400 milionů barelů ropy přes tento strategický průliv.
Po íránských odvetných útocích byly hlášeny dopady raket a dronů v několika zemích Perského zálivu. V Kataru měly íránské střely zasáhnout americkou základnu Al-Udeid, kde byly zaznamenány škody v okolí vojenských ubytovacích prostor a poškození zadní části jednoho z hangárů. Nad Katarem byla rovněž zaznamenána aktivita protivzdušné obrany. V Bahrajnu byl podle dostupných informací zaznamenán dopad v blízkosti velitelství 5. americké flotily. Zasažena měla být budova nebo skladovací objekt. Kuvajt rovněž zveřejnil informace o dopadu neidentifikovaného objektu, jehož původ nebyl bezprostředně potvrzen.
Jordánská armáda oznámila, že na území země dopadly tři rakety vypálené z Íránu. Incident si podle dostupných údajů nevyžádal žádné oběti. Íránská média následně informovala o smrti důstojníka námořní protivzdušné obrany Hamídrezy Dehghána při americko-izraelských úderech na přístav Jask. Podle íránských úřadů byly během útoků zasaženy také oblasti v provincii Búšehr a poblíž města Jásúdž. Íránská agenda ISNA zveřejnila rovněž snímek údajně sestřelené střely s plochou dráhou letu poblíž Chorramábádu.
Saúdská Arábie mezitím odsoudila íránské útoky proti Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Spojeným arabským emirátům, Ománu a Jordánsku. Teherán obvinila z porušování mezinárodního práva, ohrožování regionální stability a narušování svobody plavby. Spor se následně rozšířil také na otázku kontroly Hormuzského průlivu. Íránský úřad pro správu průlivu oznámil, že tranzit lodí je dočasně nemožný kvůli údajným „nelegálním pohybům“ amerických vojenských sil v oblasti. Uvedl, že povolení k plavbě budou znovu vydávána po obnovení stability a bezpečnosti. Americké velení CENTCOM toto tvrzení odmítlo a zdůraznilo, že Írán Hormuzský průliv nekontroluje, protože jde o mezinárodní vodní cestu. Washington uvedl, že jeho síly zůstávají rozmístěny a připraveny zajistit svobodu plavby.

Libye: Náčelníci generálních štábů dvou soupeřících libyjských struktur, generálporučíci Saláh Namrúš za Vládu národní jednoty (GNU) a Chálid Haftar za Libyjskou národní armádu (LAAF), se údajně setkali ve městě Syrta kontrolovaném LAAF k jednání o sjednocení libyjských ozbrojených sil. Jednání probíhají souběžně s další diplomatickou iniciativou podporovanou Spojenými státy, které se účastní náměstek ministra obrany GNU Abdulsalám Zúbí a zástupce velitele LAAF Saddám Haftar. Paralelní jednací kanály naznačují vznik několika konkurenčních politických a institucionálních cest k řešení budoucí podoby libyjské armády.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamáat Nusrat al-Islám wal-Muslimín (JNIM) oznámila, že převzala kontrolu nad stanovištěm provládních milicí VDP ve městě Dédougou. Podle prohlášení JNIM došlo také ke dvěma samostatným útokům, při nichž byli zabiti tři příslušníci milicí VDP a čtyři vojáci burkinafaských ozbrojených sil. Útočníci měli rovněž ukořistit zbraně, motocykly a další vojenské vybavení. Situace potvrzuje pokračující tlak ozbrojených islamistických skupin na bezpečnostní síly a spojenecké milice v několika oblastech Burkiny Faso.
Mali: Separatisté z Fronty za osvobození Azavadu (FLA) zveřejnili bilanci tzv. „Šestidenní bitvy“, která probíhala od 4. do 9. července 2026 v prostoru Anéfis–Gao na severu Mali. Podle prohlášení hnutí jeho jednotky odrazily několik útoků malijské armády (FAMa), příslušníků ruského Afrického korpusu i spojeneckých milicí a způsobily jim citelné ztráty na lidech i technice. FLA dále tvrdí, že zničila kolonu posil, sestřelila vojenský vrtulník a ukořistila vojenský materiál. Zároveň přiznala vlastní ztráty na životech i technice, přesto však oznámila, že bude pokračovat v ofenzivě až do úplného „osvobození Azavadu“.
V samotném Anéfisu již desátý den pokračují boje s obklíčenými jednotkami malijské armády (FAMa) a ruského Afrického korpusu. Malijská armáda dále oficiálně potvrdila ztráty během bojů u Anéfisu, kde mělo zahynout 30 vojáků a přibližně 60 dalších utrpět zranění. Podle zdrojů obeznámených se situací však mohou být skutečné ztráty výrazně vyšší. Jen během bojů o Anéfis měly ztráty malijských jednotek a Afrického korpusu přesáhnout 100 osob. Do tohoto počtu navíc nejsou zahrnuty ztráty z následných střetů v oblastech Tabankort a Tabarišat. V souvislosti s boji se na sociálních sítích objevily fotografie průkazů totožnosti několika malijských vojáků, kteří měli být podle FLA u Anéfisu zabiti nebo zajati. Jeden z bojovníků FLA je přitom označil za „čaroděje“, což pravděpodobně souvisí s místními pověrami nebo propagandou.
Nestabilní bezpečnostní situace přetrvává i v dalších částech země. Džihádistická skupina Džamáat Nusrat al-Islám wal-Muslimín (JNIM) oznámila útok na vozidlo malijské armády východně od města Niono v oblasti Ségou, při němž mělo být použito směrové improvizované výbušné zařízení. Na severu Mali mezitím příslušníci Afrického korpusu provedli průzkum místa jednoho z leteckých úderů proti pozicím FLA. Podle zveřejněných informací nalezli zničené pick-upy, pozůstatky polního tábora a těla padlých bojovníků. Současně uvedli, že u členů FLA nacházejí stále více náboženské literatury s extremistickým obsahem, což podle jejich hodnocení může naznačovat rostoucí vliv džihádistické skupiny JNIM na část struktur FLA. Toto tvrzení však zatím nebylo nezávisle potvrzeno. Malijský bezpilotní letoun vzlétající ze základny v Gao dnes provedl úder na místo v oblasti Infarg, kde se podle dostupných informací nacházeli obchodníci. Útok si měl vyžádat pouze materiální škody, bez potvrzených obětí. Místo zásahu se nachází přibližně 20 kilometrů od hranice s Alžírskem.
Togo: Togo rozšiřuje svou protiteroristickou strategii proti džihádistické skupině JNIM. V rámci posilování obrany buduje stovky kilometrů ochranných příkopů, zřizuje nové předsunuté operační základny a navyšuje počet vojáků podél hranice s Burkinou Faso. Zároveň prohlubuje bezpečnostní spolupráci s Tureckem, která zahrnuje i výcvik togských speciálních jednotek instruktory turecké soukromé vojenské společnosti SADAT.

Pákistán: Pákistánská armáda, jednotky Pohraničního sboru Balúčistánu a policie pokračují v operaci Šabán, která je zaměřená proti ozbrojeným skupinám v provincii Balúčistán. Podle bezpečnostních složek bylo od 5. července v oblastech Šabán, Saran Tangi a dalších lokalitách zabito více než 100 ozbrojenců. Úřady uvedly, že při nedávných zásazích v oblasti Saran Tangi bylo zlikvidováno několik dalších bojovníků. Celkový počet zabitých v rámci operace a souběžných zpravodajských akcí tak podle oficiálních údajů dosahuje přibližně 100–110 osob. Bezpečnostní síly zároveň zabavily větší množství zbraní, komunikační techniky a dalšího vybavení.

Dnešní Třešnička™ trochu zavání imperialismem. Nu, trochu. Dost. Amerika znovu objevila a institucionalizovala krásu toho starého řemesla, kterému se kdysi říkalo Monroeova doktrína, pak banánová republika, potom stabilizační mise a dnes patrně „správa výnosů z ropy přes WhatsApp“. Marco Rubio se ve Venezuele totiž proměnil v cosi mezi ministrem zahraničí, koloniálním prokonzulem a účetním United Fruit, jen místo plantáží řeší barely, sankce a kapesné pro Caracas. Historie se směje tak nahlas, že je to slyšet až v Guatemale roku 1954, kde se také vysvětlovalo, že nejde o impérium, nýbrž o svobodu, demokracii a drobnou úpravu vlády podle přání akcionářů. Panama by mohla vyprávět, Irák Paula Bremera taky. Tam se také stabilizovalo, přecházelo k demokracii, privatizovalo, razítkovalo a nakonec se zjistilo, že když do cizí země pošlete místodržícího s kravatou v barvách hvězd a pruhů, výsledek nemusí připomínat Athény. Kdysi impéria zaváděla daně na čaj, adoptovala curry, kreslila hranice pravítkem a tvářila se, že svět bez nich neumí dýchat. Asi to není jen o vlajkách, lodích a zápisu v učebnicích dějepisu. Někdy je to prostě ropa, psaní si přes WhatsApp a místodržící, který umí španělsky líp než jeho císař.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.