(4 247 slov, doba čtení 22 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 13. července podniklo Rusko další kombinovaný vzdušný útok proti Ukrajině, při němž použilo tři řízené letecké střely Ch-59/69 vypuštěné z prostoru okupovaného Krymu a 134 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, včetně proudových variant, dále Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija, startujících z oblastí Kursk, Orel, Millerovo, okupované části Doněcké oblasti a z Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 9:30 zneškodnila všechny tři střely Ch-59/69 a dalších 123 bezpilotních prostředků na severu, jihu a východě země. Zásahy šesti útočných dronů byly zaznamenány na pěti lokalitách, zatímco trosky sestřelených cílů dopadly na další čtyři místa. Během ranních hodin navíc ruské letectvo provedlo opakovaný úder na Oděskou oblast, přičemž výsledky bojové činnosti protivzdušné obrany a rozsah škod se nadále upřesňují.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci protivzdušná obrana zneškodnila 342 ukrajinských bezpilotních prostředků nad 14 regiony Ruska, okupovaným Krymem, Černým a Azovským mořem. Významná část útoku směřovala na Moskevskou oblast, kde podle gubernátora Andreje Vorobjova obrana sestřelila 81 dronů. Primátor Moskvy Sergej Sobjanin následně oznámil, že přímo směrem k hlavnímu městu bylo zničeno 50 bezpilotních prostředků. Podle jeho údajů od nedělního večera zamířilo na moskevský region více než 350 ukrajinských dronů, což představuje jednu z nejrozsáhlejších vln útoků na ruské hlavní město a jeho okolí od začátku války. Informace o případných škodách nebo obětech ruské úřady v ranním hlášení neuvedly.
Údery na logistiku se stávají jedním z hlavních důvodů, proč se ruský postup na některých otevřených úsecích fronty viditelně zpomaluje. Záběry z dobropilského směru, kde na pouhých 300 metrech silnice leží 62 zničených ruských vozidel, dobře ukazují, že problém nespočívá v tom, zda má Rusko ještě další nákladní auta, ale zda dokáže dostat munici, vodu, potraviny a posily až k jednotkám včas. Každý zničený zásobovací vůz znamená nejen ztrátu techniky, ale také přerušenou dodávku, zraněné nebo mrtvé řidiče, ucpanou komunikaci a další zpoždění celé zásobovací osy. Samo o sobě to zatím ruskou ofenzivu nezastavuje, ale v oblastech bez větších měst, průmyslových areálů a pevných úkrytů se už tento tlak zřetelně projevuje, protože techniku i zásoby je mnohem těžší skrýt. Stejnému problému samozřejmě čelí i Ukrajinci, jejich logistika ale obvykle obsluhuje menší počet vojáků a větší část palebných úkolů přebírají drony. Výhodou navíc zůstává, že ruské FPV drony často nedosahují tak hluboko do ukrajinského týlu jako ukrajinské prostředky do ruských zásobovacích tras. Logistické údery tedy válku samy nerozhodnou, ale postupně zvyšují cenu každého ruského útoku a hlavně zkracují dobu, po kterou mohou předsunuté jednotky bojovat bez pravidelného doplnění.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo směrem na Hoptivku, u Starice, směrem na Hrafské, Lyman, u Vovčansku a směrem na Karajičné, Malou Vovču a Odradné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje v Kupjansku a směrem na Novoplatonivku.
V lymanském sektoru Rusové tlačili u Stepového, Nového Miru, Novomychajlivky, Novoselivky, směrem na Drobyševé, u Stavek a ve směru na Lyman, Ozerné a u Dibrového.
Ve slovjanském sektoru se okupanti snažili postupovat u Zakytného, Kryvé Luky, směrem na Piskunivku, u Riznykivky a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Nikiforivky a směrem na Malynivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje v Kosťantynivce, u Ivanopilije, Illinivky, směrem na Dovhou Balku, u Stepanivky, Rusyn Jaru a směrem na Kučeriv Jar a Vilné.
V pokrovském sektoru okupanti útočili u Nového Šachového, Dorožného, Rodynského, směrem na Serhijivku, u Hryščyného, Vasylivky, Kotlyného, Udačného, Molodeckého, u Filije a ve směru na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru došlo ke střetům ve směru na Oleksandrohrad a Voroné.
Na novopavlivsko-ivanivském směru se podle Clémenta Molina situace pro ruské síly výrazně zhoršila. Po měsících ukrajinských infiltrací, o nichž kvůli informačnímu utajení přicházelo jen minimum zpráv, měla Ukrajinská armáda vyčistit Ivanivku i Novopavlivku a získat kontrolu nad značnou částí dřívější šedé zóny, která může mít přibližně 55 km². Vysoký počet ruských úderů klouzavými pumami tento obraz podporuje, sám o sobě jej ale ještě definitivně nepotvrzuje. Hlavním ruským problémem zůstává logistika. Přístupové silnice jsou odkryté a pod ukrajinskou palebnou kontrolou, zatímco jedinými většími shromaždišti jsou zničený Bahatyr a poškozený Komar. Odtud musí ruská pěchota pokračovat pěšky dalších pět až deset kilometrů přes otevřený terén a překonávat řeky Vovča, Solena a Mokri Jaly, než se vůbec dostane k výchozím pozicím pro útok. Přesto dál dostává za úkol napadat opevněný úsek mezi Novopavlivkou a Ivanivkou, chráněný dvěma řekami a několika příkopy, kde už deset měsíců opakuje stejné útoky se stejně povzbudivými výsledky. Ruští „vlajkaři“ se mezitím objevují v Iskře, aby 90. tanková divize mohla nadřízeným alespoň na kameru doložit kontrolu nad prostorem, zatímco ruští blogeři varují před možným ukrajinským tlakem na Komar a boji u Piddubného. Ukrajina zde podle dostupných údajů nasadila 79., 80. a 95. výsadkovou útočnou brigádu, které se snaží zatlačit Rusy za Mokri Jaly, ale samy čelí intenzivním úderům ruského letectva. Pro Ukrajince proto nemusí být nejvýhodnější okamžitě postupovat dál na jih. Současný stav vytváří otevřenou zabíjecí zónu, do níž Rusko dál posílá desítky až stovky pěšáků měsíčně, zatímco operačně zajímavější může být tlak směrem na Komar a Velkou Novosilku, který by dál komplikoval ruskou ofenzivu u Huljajpole.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru směru provedli okupanti útoky u Varvarivky, Olenokosťantynivky, Vozdviživky, směrem na Cvitkové, Staroukrajinku, Huljajpolské a Čarivne.
V orichivském sektoru Rusové útočili směrem na Bilohirju a Luhivské.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
V Paříži se 13. července uskutečnilo další jednání takzvané koalice ochotných, která sdružuje více než 30 států podporujících Ukrajinu, včetně Kanady, Austrálie, Japonska a Nového Zélandu. K iniciativě se nově připojily Moldavsko a Severní Makedonie. Koalice koordinuje vojenskou podporu Ukrajiny, včetně společných dodávek výzbroje a posilování ukrajinské protivzdušné obrany. Francouzský prezident Emmanuel Macron před jednáním oznámil, že účastníci projednají také společná vojenská cvičení a další opatření proti ruské stínové flotile. Pařížského setkání se podle dostupných informací zúčastnilo přibližně 25 hlav států a předsedů vlád.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Ukrajina získá licence na výrobu francouzských střel s plochou dráhou letu, protiletadlových raket a munice pro systémy protivzdušné obrany. První stíhačky Rafale mají na Ukrajině začít létat v letech 2028 až 2029. Řekl to během vystoupení v rámci „Koalice ochotných“. Podle Macrona Ukrajina obdrží první francouzské stíhačky Rafale v letech 2028 až 2029. Macron uvedl, že po vzoru Spojených států a jejich licencí na výrobu raket Patriot Francie poskytne Ukrajině licence na výrobu francouzských raket Aster-30 pro systémy protivzdušné obrany SAMP/T, munice AASM Hammer a střel s plochou dráhou letu SCALP. Podle Macrona by Ukrajina měla později nakoupit první baterie systému SAMP/T nové generace. Ty mají doplnit systémy protivzdušné obrany a rakety, které Francie plánuje dodat v příštích týdnech.
Devět evropských zemí se společně s Ukrajinou dohodlo na vytvoření integrované koalice zaměřené na obranu proti balistickým raketám. Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie chtějí vybudovat společnou evropskou kapacitu protiraketové obrany a využít přitom zkušenosti Ukrajiny s opakovanými ruskými útoky. Nový projekt má doplnit již provozované i plánované národní systémy protivzdušné a protiraketové obrany. Zástupci zapojených států zdůraznili, že iniciativa je čistě obranná a není zaměřena proti žádnému konkrétnímu státu. Česká republika se do vznikající koalice nezapojila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekrety o vytvoření Velitelství úderů na dlouhé vzdálenosti a Spojených sil rychlé reakce v rámci Ozbrojených sil Ukrajiny. Velitelství úderů na dlouhé vzdálenosti bude koordinovat operace proti vojenským cílům na území Ruska a soustřeďovat dostupné prostředky určené k oslabování ruského vojenského potenciálu. Spojené síly rychlé reakce mají propojit útočné jednotky, síly bezpilotních systémů, dělostřelectvo a další složky, aby mohly rychleji reagovat na změny situace na frontě. Jejich velitelem byl jmenován brigádní generál Dmytro Vološin, který dříve velel 8. sboru vzdušných útočných sil. Vološin byl v roce 2026 povýšen do hodnosti brigádního generála za svou službu a velení jednotkám ukrajinských vzdušných útočných sil.
Společnost Rheinmetall zahájila 30. června 2026 sériovou výrobu lehkých výsadkových vozidel Caracal, přičemž první sériové kusy by měl Bundeswehr převzít na konci srpna. Německo a Nizozemsko se na společné obměně vozového parku svých výsadkových jednotek dohodly v roce 2022, přičemž Německo v projektu vystupuje jako vedoucí stát a hlavní smluvní partner průmyslu. Rámcová dohoda z července 2023 počítá s dodávkou až 3 058 vozidel v různých verzích, z nichž bylo dosud pevně objednáno 1 508 kusů, konkrétně 1 004 pro Německo a 504 pro Nizozemsko. Bundeswehr chce celkem získat 2 054 vozidel ve čtyřech základních variantách, zatímco zbývající část rámcové dohody tvoří opce. Dodávky prvních vozidel byly původně plánovány již na listopad 2025 a o platformu mezitím projevily zájem také Rakousko a Británie.
Německá vláda financovala nákup 50 000 útočných dronů Shrike vyráběných ukrajinskou společností SkyFall. Levné bezpilotní prostředky, které ukrajinské jednotky používají od roku 2023, jsou vybaveny softwarem americké společnosti Auterion umožňujícím autonomní sledování a napadení pohyblivých cílů v závěrečné fázi letu. Podle agentury Reuters jde o jeden z největších nákupů dronů, které některá ze západních vlád uskutečnila pro Ukrajinu. Generální ředitel společnosti Auterion Lorenz Mayer uvedl, že hodnota kontraktu dosahuje přibližně 90 milionů eur a jeho financování zajišťuje evropská vláda. Část objednaných dronů již byla předána ukrajinské straně a zbývající kusy mají být dodány do konce roku 2026.
I v předchozím týdnu pokračovala úspěšná ukrajinská kampaň zaměřená na eliminaci ruského ropného sektoru, proto se i toto pondělí budeme věnovat výčtu úspěšných útoků za minulý týden. Spolu s útoky, které jsou uvedeny v tomto přehledu, je možné říci, že ukrajinské útoky zasáhly přibližně 90% kapacity ruských rafinerií odpovědných za produkci benzínu. To samozřejmě neznamená, že byla celá tato kapacita vyřazena z provozu, i polovina této kapacity ale představuje pro ruskou palivovou logistiku zásadní problém.
Oproti předchozím týdnům se dnes budeme detailněji věnovat i situaci okolo poloostrova Krym, ukrajinská strana zde totiž nasadila novou strategii a výsledkem bylo přerušení zásobování Krymu námořní cestou.
Nejprve se vrátíme k výsledkům útoku na Omskou rafinerii, o kterém jsme informovali v minulé svodce. Satelitní snímky potvrdily čtyři úspěšné zásahy, přičemž poškozena byla jednotka primární destilace SDU-10, která odpovídá za přibližně 38% celkové zpracovatelské kapacity rafinerie. Jednotka SDU-11, kde je zpracováváno přibližně 37% celkového objemu ropy, sice nebyla zasažena přímo, zásahy jejích pomocných provozů vedly ale k přerušení činnosti i této jednotky. Celkově se tak výrobní kapacita této největší ruské rafinerie, která odpovídá za přibližně 11,5% výroby benzínu v Rusku, aktuálně snížila o přibližně 75%.
V noci na 8.7. proběhl útok na několik ukrajinských rafinerií současně, což ukazuje, že ukrajinské kapacity výroby dálkových dronů nejen že neklesají, ale naopak stále rostou. První rafinerií, o které se zmíníme, je Saratovská rafinerie – ta je je jednou z menších ruských rafinerií (zpracovatelský výkon přibližně 7 milionů tun ropy ročně), je zde ale kromě jiného produkován i vysokooktanový benzín a tak je na seznamu prioritních ukrajinských cílů.
Dále byla zasažena jedna z instalací, nacházejících se u města Ufa. Ukrajinci na tyto rafinerie útočí pravidelně, i proto, že trojice rafinerií v Baškirsku odpovídá za přibližně 13,5% celkové produkce benzínu. Podobně jako u předchozího útoku ale útok nebyl potvrzen satelitními snímky nebo požárem detekovaným systémem FIRMS, a tak lze opět předpokládat, že došlo pouze k lokálnímu poškození
Třetí cílem ukrajinského útoku byl Nižněkamský naftochemický kombinát, který je jedním z největších výrobců syntetického kaučuku, plastů a dalších organických sloučenin. K dalšímu útoku v Nižněkamském regionu došlo v noci na 10.7., kdy byla cílem rafinerie TANECO, podle záběrů z místa útoku byly zasaženy rezervoáry v areálu rafinérie.
Tutéž noc se ale Ukrajinci zaměřili i na jihoruské rafinerie, cílem byla tentokrát rafinerie u města Ilsk. Tato rafinerie je primárně orientována na export a produkuje těžší frakce jako je motorová nafta nebo mazut, a tak tento útok neovlivní současné ruské potíže s nedostatkem benzínu, podobný nedostatek se již ale projevuje i u motorové nafty (jejíž export byl od 1.7.2026 zakázán), a tak i tento útok zkomplikuje zásobování především jihoruských regionů. Satelitní snímky potvrdily zásah rezervoárů v areálu rafinérie, potrubí pro přepravu ropných produktů mezi jednotlivými provozy a také menší zásah jednotky primární destilace AVT-5.
Ráno 12.7. byla pak několika drony zasažena rafinerie, která se nachází u města Syzraň v Samarské oblasti. Rafinerie ročně zpracovává mezi 8,5 a 8,9 miliony tun ropy a představuje přibližně 3% veškeré ruské zpracovatelské produkce. Jedná se také o jednu z rafinerií, kde je produkován vysokooktanový benzín, všechny rafinerie samarsko-saratovské oblasti odpovídají za přibližně 10% výroby benzínu v Rusku.
Satelitní snímky potvrdily zásah obou jednotek primární destilace, tedy AVT-5 a AVT-6, které se v rafinerii nachází, což znamená, že tato rafinerie neobnoví činnost do okamžiku opravy alespoň jedné z těchto jednotek, což může trvat i mnoho měsíců. Zasažena byla dále linka katalytického reformování, přičemž podle některých zdrojů nikoli cíleným ukrajinským útokem, ale za přispění ruské protivzdušné obrany. Katalytický reforming byl v této rafinerii klíčovou technologií produkce vysokooktanových benzínů, a vzhledem k tomu, že se jedná o importovanou technologii, je otázkou, v jakém časovém horizontu se ji podaří opravit.
Cílem ukrajinských útoků byly ale stejně jako v předchozích týdnech i další objekty ruské ropné infrastruktury. Ráno 8.7. byly ukrajinským útokem zasaženy zásobníky, které se nachází u vojenského letiště Borisoglebsk. Na tomto letišti jsou umístěny stíhačky Su-30SM a Su-35S, a také stíhací bombardéru Su-34, které jsou pravidelně využívány pro útoky na Ukrajinu. Leteckého paliva je v současné době v Rusku podobný nedostatek, jako automobilového benzínu (často je produkováno v týchž rafineriích), a zničení i jen části zásobníků omezí ruské možnosti provádění leteckých útoků.
V noci na 9.7. pak ukrajinské útoky způsobily požár ve dvou skladech ropných produktů: první z nich se nachází ve městě Tver, druhý pak u města Michajlovsk ve Stavropolském kraji. Oba mají pouze regionální význam, při současných plošných nedostatcích paliv ale každý takovýto zásah způsobí výpadek v zásobování příslušného regionu a menší dostupnost paliv na tamních čerpacích stanicích.
Další sklad paliv, a to ve městě Azov v Rostovské oblasti, byl cílem útoku 10.7. Spolu s ním byl cílem útoku i nedaleký terminál ve městě Taganrog, ze kterého byl zásobován Krym a další lokality na pobřeží Azovského moře.
V noci na 13.7. pak Ukrajinci zopakovali útok na sklad paliv u města Michajlovsk v Saratovském kraji. V okamžiku psaní této svodky zatím nejsou k dispozici satelitní snímky, které by potvrdily rozsah škod v areálu skladu, pokud se ale objeví, zmíníme se o nich v následujícím přehledu.
Aktuální ukrajinská kampaň směřující k odříznutí zásobování Krymu se pak v minulém týdnu soustředila primárně na ničení říčních tankerů a dalších nákladních lodí v prostoru Azovského moře a Kerčské úžiny. Jen v průběhu posledního týdne Ukrajinci dronovými útoky poškodili přibližně 100 lodí ruské říční flotily – vzhledem k jejich počtu nebudeme uvádět jednotlivé útoky, jejich souhrn za jednotlivé dny naleznete například zde, zde nebo zde.
Je třeba zmínit, že úspěšné ukrajinské útoky vedly jen v několika málo případech k potopení lodí, ty byly ale útokem (a následným požárem) poškozené do té míry, že nejsou schopné dalšího provozu bez provedení rozsáhlých oprav. Úspěšnost ukrajinských útoků pak vedla lokální administrativu k úplnému uzavření Kerčské úžiny a průplavu Don-Azov pro námořní dopravu, což přerušilo hlavní zásobovací tepnu, kterou byla na Krym dopravována nejen paliva, ale i například potraviny.
Abychom doplnili měřítko těchto útoků, Rusko v současné době disponuje flotilou přibližně 350 říčních tankerů, přičemž většina z nich je ve službě 40 až 60 let, a mnoho z nich bylo postaveno například v Německé Demokratické Republice nebo Polsku. To také znamená, že nahrazení dávno neprodukovaných komponent tankerů, které byly útoky poškozeny, bude značně komplikované a nebude možné realizovat je v krátkém čase. V posledních 20 letech bylo pak v Rusku spuštěno na vodu pouze 14 nových tankerů, což znamená, že Rusko nedisponuje žádnými významnými kapacitami pro stavbu nových tankerů, které by nahradily tyto ztráty.
Vzhledem k tomu, že v průběhu minulého týdne některé z tankerů palivo na Krym úspěšně dopravily, byl obnoven jeho prodej soukromým osobám, ceny i na oficiálních čerpacích stanicích (nemluvíme zde o pokoutném prodeji například armádních zásob) se obvykle pohybovaly okolo 240 až 250 rublů za litr benzínu (tedy přibližně 70 Kč za litr), a o víkendu (po uzavření Kerčské úžiny) dále vystřelily strmě vzhůru. Například v Jaltě se o víkendu na jedné z čerpacích stanic benzín prodával za 450 rublů za litr, tedy přibližně 125 Kč. Ukazuje se tak, že předpovědi i některých našich politiků, slibujících benzín o podobných cenách, se vyplnily, k omylu došlo pouze ohledně času a místa výskytu takto vysokých cen.
Izrael: Náčelník Generálního štábu izraelské armády generálporučík Ejal Zamir ostře kritizoval návrh zákona, který po schválení parlamentním výborem fakticky odloží odvody ultraortodoxních Židů do armády o sedm měsíců. V dopise adresovaném premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, ministru obrany Jisraeli Katzovi a předsedovi parlamentního výboru pro zahraniční věci a obranu Boazi Bismuthovi označil návrh za „jednoznačně neslučitelný s potřebami izraelské armády“. Zamir odmítl i mechanismus, podle něhož by armádní důstojníci potvrzovali status studentů náboženských škol (ješiv), čímž by jim zajistili ochranu před stíháním za vyhýbání se vojenské službě. Podle něj by armáda neměla být součástí systému, který uděluje hromadné výjimky z odvodů. Varoval, že takový krok podkopává důvěru v armádu, prohlubuje nerovnost mezi občany a vytváří hlubokou propast vůči vojákům, kteří již více než dva a půl roku nesou hlavní tíhu bojových operací.
Izraelská policie dnes zatkla desítky osob podezřelých z pašování zbraní a nebezpečných drog. Operace byla umožněna díky tajnému agentovi z beduínské komunity, který po delší dobu pronikal do kriminální sítě a shromažďoval důkazy proti jejím členům. Agent s přezdívkou „Nomád“ působil pod jednotkou pro závažnou kriminalitu Lahav 433 a zdokumentoval řadu obchodů se zbraněmi a drogami. Do ranní razie se zapojily stovky policistů, kteří zasahovali na několika místech v zemi. Nejvíce zatčení proběhlo v beduínských oblastech na jihu Izraele, například v městech Rahat, Tel Ševa a Bir Hadadž, ale zásahy se uskutečnily také v Aradu, Dimoně, Ejlatu a východním Jeruzalémě. Šéf jednotky Lahav 433 Manny Binyamin uvedl, že operace umožnila odhalit rozsáhlou kriminální infrastrukturu a zasadit významný úder obchodníkům se zbraněmi a drogami. Zadržení budou během dne předvedeni před soud v Rišon LeZion, který rozhodne o dalším prodloužení vazby.
Sýrie-Irák: V Sýrii i jejím okolí pokračují významné politické, bezpečnostní i ekonomické změny. Symbolickým krokem bylo první vplutí lodí tureckého námořnictva do přístavu Latákie od začátku syrské revoluce. Na palubě fregaty TCG İstanbul se nacházel také velitel tureckého námořnictva, což potvrzuje pokračující sbližování Ankary s novým syrským vedením. Syrské ministerstvo vnitra mezitím oznámilo výsledky vyšetřování teroristického útoku ze 7. července, který se odehrál během návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Damašku. Podle úřadů záznamy z bezpečnostních kamer i výpovědi zadržených potvrdily, že za útokem stojí buňka organizace ISIS. Zadržení Díja Šákir al-Kásim, Abdulláh Júnus al-Džubúrí a Muhammad Asad Muhammad podle vyšetřovatelů připravovali i další útoky s cílem destabilizovat situaci v zemi. Vyšetřování pokračuje a po jeho dokončení bude případ předán soudu.
Bezpečnostní situaci v Sýrii nadále zhoršují také pozůstatky dlouholetého konfliktu. Ve vesnici al-Džabalí v oblasti Tal Abjád na severu provincie Rakka zahynuli dva civilisté po výbuchu protipěchotní miny. Incident je dalším z řady tragických případů způsobených nevybuchlou municí, která i po letech představuje vážnou hrozbu pro civilní obyvatelstvo. Vedle bezpečnostních otázek se stále více pozornosti soustředí také na hospodářskou obnovu regionu. Irácké ministerstvo ropného průmyslu potvrdilo, že zkoumá projekt výstavby ropovodu spojujícího irácká ropná pole se syrským přístavem Banijás. S americko-katarským konsorciem již byla podepsána předběžná dohoda a memorandum o důvěrnosti, které umožní zpracování technických studií a přípravu projektu. Podle iráckých i regionálních zdrojů se Spojené státy, Irák a Sýrie připravují na oznámení dohody o obnově historického ropovodu Kirkúk–Banijás. K podpisu by mělo dojít během příští návštěvy iráckého premiéra Alího az-Zajdího ve Washingtonu, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Obnovení ropovodu by znamenalo zásadní změnu pro energetickou bezpečnost Iráku. Země by získala přímý přístup ke Středozemnímu moři a alternativní exportní trasu, která by snížila její závislost na Hormuzském průlivu, kudy dnes proudí převážná většina iráckého vývozu ropy. Význam projektu ještě vzrostl po nedávném napětí v oblasti Perského zálivu, kdy byl Bagdád nucen část své produkce přepravovat přes Sýrii cisternami. Na přípravě dohody se významně podílí americký zmocněnec pro Sýrii a Irák Tom Barrack. Historický ropovod, uvedený do provozu v roce 1952, byl odstaven během íránsko-irácké války a následně vážně poškozen po invazi do Iráku v roce 2003. Vzhledem k rozsahu škod bude nutné většinu infrastruktury vybudovat znovu, přičemž realizace projektu by měla trvat přibližně dva až tři roky. Projekt zároveň odráží postupné zlepšování vztahů mezi Bagdádem a Damaškem po nástupu prezidenta Ahmada aš-Šary. Administrativa Donalda Trumpa již zmírnila část sankcí vůči Sýrii a signalizovala ochotu podpořit návrat amerických investic do země. Irák navíc schválil předběžné dohody s americkými společnostmi Capital TI a Chevron a katarským partnerem, které mají připravit další energetické projekty směřující do Banijásu. Pokud budou všechny plánované iniciativy realizovány, může se Sýrie po letech konfliktu znovu stát významnou tranzitní zemí pro vývoz ropy z Blízkého východu do Středozemního moře.
Írán: Americké Centrální velení (CENTCOM) oznámilo další vlnu úderů proti Íránu, provedenou 12. července. Americké síly zasáhly desítky cílů na několika místech s využitím přesně naváděné munice s cílem omezit schopnost Íránu pokračovat v útocích proti mezinárodní lodní dopravě v Hormuzském průlivu. Údery byly zaměřeny na íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radary, kapacity pro použití raket a dronů i malé čluny. Poprvé byly při operaci nasazeny také bezpilotní námořní prostředky, spolu s bojovými letouny a plavidly amerického námořnictva. CENTCOM zdůraznil, že Hormuzský průliv je klíčovou trasou pro světový obchod a že Írán nad ním nemá kontrolu. USA uvedly, že jsou připraveny zajistit svobodu plavby navzdory pokračujícím íránským hrozbám a útokům.
Při předchozí operaci americké síly zaútočily pomocí námořních dronů na zařízení pro údržbu ponorek a lodí v přístavu námořní základny Bandar Abbás. Tři bezpilotní čluny Corsair zasáhly přístav, což představovalo první bojové použití amerických námořních dronů. Podle CENTCOM útok snížil schopnost Íránu ohrožovat obchodní lodě. Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) naopak uvedly, že zasáhly americká vojenská zařízení v bahrajnské oblasti Džafra a zničily také radary pro letecký dohled a sledování lodí v Ománu. Tato zatím nebyla nezávisle potvrzena. IRGC zároveň obvinily USA z útoků na civilní infrastrukturu, včetně zemědělského vodního čerpadla v Mahšahru, a varovaly, že Hormuzský průliv zůstane omezen, dokud Washington neukončí vojenské operace v oblasti. Írán zveřejnil také záběry odpalu balistických střel typu Qadr, Emad, Kheibar Shekan a Zolfaghar, které označil za odvetu proti americkým útokům. Podle íránských médií íránské letectvo protivzdušné obrany zachytilo a zničilo americký bezpilotní letoun pomocí systému země–vzduch.
Somálsko: Islamistická skupina aš-Šabáb oznámila, že na jihozápadě Somálska připravila přepadení jednotek keňské armády, které podle jejích tvrzení způsobilo útočníkům těžké ztráty. Nezávislé potvrzení těchto informací zatím není k dispozici.
Další útok provedli ozbrojenci ve městě Beledweyne v provincii Hírán, kde zabili příslušníka somálské zpravodajské služby a jednoho důstojníka zranili. Skupina se zároveň přihlásila k sérii bombových útoků zaměřených na vojenská stanoviště, shromaždiště a základny provládních milicí ve městech Džanále, Buloburde a Bardale v provinciích Dolní Šabelle, Hírán a Bay. Podle aš-Šabáb bylo při těchto útocích zraněno nejméně tři členové provládních sil.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že při speciální operaci v pohraniční oblasti mezi Nigerem a Burkina Fasem zabila velitele místní buňky organizace Islámský stát (IS) známého jako Saad a jeho doprovod. Současně JNIM uvedla, že údajně převzala kontrolu nad velitelstvím provládních dobrovolnických milicí VDP v provincii Ouahigouya. Tvrzení skupiny zatím nebyla nezávisle ověřena.
Mali: Situace v Azawadu zůstává vysoce napjatá. Fronta za osvobození Azawadu (FLA) i džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) pokračují v operacích proti malijské armádě (FAMa) a ruskému Africkému korpusu.
Náčelník štábu FLA plukovník Mbarek ag Akli zveřejnil nové video, ve kterém vyvrátil tvrzení Afrického korpusu o své smrti během bojů u Anefisu 4. července. Prohlásil, že operace FLA pokračují a jejich cílem zůstává úplné osvobození a nezávislost Azawadu. Zároveň uvedl, že FLA údajně drží více než 200 zajatých příslušníků malijské armády a vyzval jejich rodiny, aby se o informace obracely přímo na hnutí. Akli dále prohlásil, že boje o Anefis stále neskončily a že malijská armáda bude nucena oblast opustit. Podle něj zůstávají cílem FLA také města Gao, Timbuktu a Menaka.
Džihádistická skupina JNIM se mezitím přihlásila k sérii koordinovaných útoků na vojenské cíle v Mali a Burkině Faso. Tvrdí, že operace v oblasti Azawadu probíhaly ve spolupráci s FLA, zejména v okolí Anefisu, Gao a Aguelhoku. Další útok provedla JNIM východně od města Niono v regionu Ségou, kde podle svých tvrzení zabila tři vojáky malijské armády, jednoho zajala a ukořistila dvě vojenská vozidla, větší množství zbraní a munice. Skupina rovněž tvrdí, že zničila osm vojenských vozidel a odrazila pokus o příchod posil ruského kontingentu pomocí improvizovaného výbušného zařízení. K útoku následně zveřejnila videozáznam. Ruský Africký korpus naopak zveřejnil fotografie a videa z okolí Anefisu, na nichž ukazuje zničená vozidla, motocykly a výzbroj, které podle něj patřily koalici JNIM a FLA. Současně tvrdí, že během bojů zlikvidoval minometnou obsluhu povstalců a ukořistil jejich techniku.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že ruská turistická sezóna na Krymu konečně dostala all inclusive balíček podle standardů Ruského miru. Moře, slunce, fronta na benzín, výpadek proudu, sirény, protivzdušná obrana a plážový prodejce, který turisty konejší větou „nebojte se, tohle zažíváme skoro každý den“. Ibiza pro lidi, kteří si spletli dovolenou s mobilizačním cvičením. Krym měl být Putinova výkladní skříň, perla impéria, ruská riviéra s mostem, plakáty, trikolórou a pocitem, že krádež cizího území se dá přelakovat na wellness pobyt. Jenže Ukrajinci do toho přidali dlouhodobé sankce v podobě dronů, palivové infrastruktury pro plážové grilování a turistické sezóny, která se začala sama odhlašovat z hotelů. Kommersant může počítat zrušené rezervace a Moskva dál opakovat, že všechno je pod kontrolou. Až se příště ozve výbuch, tak klid. To není válka. To je jen speciální animační program. Denza faradenza!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
