(3 727 slov, doba čtení 20 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 14. července podniklo Rusko další kombinovaný vzdušný útok proti Ukrajině, při němž použilo osm balistických raket Iskander M a střel systému S-400 z Brjanské oblasti, dvě řízené letecké střely Ch-59/69 vypuštěné z prostoru okupovaného Krymu a 135 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, včetně proudových variant, dále Gerbera, Italmás, vyčkávací munici Banderol a imitátory Parodija. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 9:00 zneškodnila pět balistických raket, obě střely Ch-59/69 a dalších 108 bezpilotních prostředků na severu, jihu, východě i ve středu země. Zaznamenán byl zásah jednou balistickou raketou a 25 útočnými drony na 17 lokalitách, zatímco trosky sestřelených cílů dopadly na dalších deseti místech. Informace o osudu dvou balistických raket se nadále upřesňují a v době zveřejnění hlášení útok stále pokračoval.
Ukrajina v noci provedla rozsáhlou sérii úderů hluboko na ruském území, zaměřenou především na energetickou a petrochemickou infrastrukturu. Drony zasáhly petrochemický komplex Gazpromněftechim Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 kilometrů od ukrajinských hranic, kde podle ukrajinských zdrojů poškodily jednotku primární destilace ropy a další výrobní zařízení. Dalším cílem byla Afipská rafinerie v Krasnodarském kraji, kde po útoku vypukl požár, a také přístav v Gelendžiku a lodě v Azovském moři využívané k podpoře ruského ropného exportu. Bez dodávek elektřiny zůstala po útoku na energetickou infrastrukturu část okupovaného Sevastopolu na Krymu. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci zneškodnilo 288 ukrajinských bezpilotních prostředků nad 14 regiony, Krymem, Černým a Azovským mořem, přičemž v Krasnodarském kraji byl hlášen jeden zraněný a několik požárů způsobených dopadem trosek.
Debata o dlouhodobé struktuře ukrajinské armády se často vede jako spor mezi množstvím podstavových brigád a menším počtem plně doplněných jednotek, ve skutečnosti ale jde hlavně o boj o iniciativu. Kdo ji drží, vybírá místo a čas střetu a nutí protivníka reagovat podle svého tempa. Rusko toho využívá rozšiřováním tlaku na nové směry, zatímco Ukrajina musí přesouvat omezené síly tam, kde se fronta právě začíná lámat. Zvenčí to vypadá jako patová situace, ale ve skutečnosti jde o nepřetržitý pohyb záloh mezi ohroženými sektory, při němž obě strany každý den platí lidmi za to, že se fronta zásadně nepohne. Teoretickým řešením by byly plně obsazené armádní sbory s vlastními rezervami, jenže Ukrajina nemá dostatek bojové síly, aby takto pokryla celý rozsah fronty. A nejde jen o počet mobilizovaných. Rozhodující je, kolik vojáků lze skutečně vyzbrojit, zásobovat, střídat a podpořit dělostřelectvem a drony tak, aby jejich přítomnost měla vojenský smysl. Poslat další lidi do úseku bez potřebné palebné a logistické podpory nezvyšuje obranyschopnost, pouze zvyšuje ztráty. Proto ani zkrácení fronty samo o sobě problém neřeší. Nová linie by stále potřebovala stejnou hustotu bojeschopných jednotek na kilometr, navíc by obvykle byla hůře připravená než dnešní obrana opřená o města, řeky a dva roky budovaná opevnění. V této situaci se flexibilita nestává výhodou, ale podmínkou přežití. Sbory drží základní linii a mobilní zálohy, dnes často soustředěné v útočných plucích, ucpávají mezery, provádějí místní protiútoky a nutí Rusy přesouvat vlastní rezervy. Tím ale vzniká začarovaný kruh, kdy liniové jednotky slábnou, zálohy je musí stále častěji zachraňovat, samy se vyčerpávají a doplňky pak míří spíš do nich než do oslabených brigád. Čistě pasivní obrana by tento problém nevyřešila, protože obránce, který nikdy neudeří zpět, přenechává protivníkovi úplnou volnost soustředit síly tam, kde chce. Ukrajinská obrana proto musí zůstat pružná, ustupovat mezi připravenými pozicemi, místně protiútočit a občas vyměnit prostor za čas. Současná soustava podstavových jednotek tak není ideálním modelem ani výsledkem nějaké zvláštní záliby ve složitosti. Je to kompromis vynucený nedostatkem bojové síly a snahou udržet iniciativu alespoň částečně spornou na frontě, kterou Rusko systematicky natahuje rychleji, než ji Ukrajina dokáže plnohodnotně obsadit.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Hoptivku, směrem na Izbycké, u Staryce, směrem na Lyman, u Vovčansku, Vilči, směrem na Ochrimivku, Zarubinky a Fyholivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektroru se bojovalo ve směru na Holubivku a Podoly a údery ukrajinských dronů ukazují, že se okupantům podařilo dostat do Kupjansku-Vuzlového.
V lymanském sektoru Rusové tlačili směrem na Černěščinu, u Novoselivky, směrem na Drobyševé, Lyman a Ozerné.
Ve slovjanském směru pokračovaly boje u Zakitného, Kryvé Luky, směrem na Piskunivku, u Ryznikivky a u Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru provedli okupanti útoky u Nikiforivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se okupanti pokoušeli postupovat v Kosťantynivce, u Ivanopilije a Illinivky a směrem na Rusyn Jar.
V pokrovském sektoru se bojovalo u Toreckého, Vilného, Nového Donbasu, Bilyckého, směrem na Vasylivku, Ševčenko, u Novooleksandrivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného, směrem na Novopavlivku a u Filije.
V oleksandrivském sektoru zaútočili Rusové u Kalynivského a u Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru provedli okupanti útoky směrem na Vozdvyživku, Cvitkové, Hírké, u Zaliznyčného a směrem na Huljajpolské a Čarivné.
V orichivském směru došlo k bojům u Stepového a Plavného.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Na mezivládní konferenci Ukrajina–EU byl oficiálně otevřen klastr 6 v jednáních o vstupu Ukrajiny do Evropské unie s názvem „Vnější vztahy“. Oznámila to eurokomisařka pro rozšíření Marta Kos. Tento klastr zahrnuje otázky společné bezpečnostní a obranné politiky, obchodu, humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. První klastr jednání o vstupu Ukrajiny do EU schválilo všech 27 členských států Unie 15. června. Další klastry se přitom nemusí otevírat postupně – záleží na tom, do jaké míry kandidátská země provádí příslušné reformy.
Polský premiér Donald Tusk uvedl, že první cvičení polských, britských a francouzských vojáků v rámci „koalice ochotných“ se uskuteční na podzim. Jeho cílem bude příprava na pomoc Ukrajině se zajištěním bezpečnostních garancí po skončení války. Řekl to na tiskové konferenci v Paříži. Podle Tuska se vojenská cvičení uskuteční na území Polska. Rozhodly o tom země „koalice ochotných“ 13. července. „První cvičení za účasti francouzských a britských vojáků se v Polsku uskuteční letos na podzim. Půjde o cvičení, která připraví celou koalici shromážděnou v Paříži na poskytnutí skutečných bezpečnostních garancí Ukrajině i regionu,“ uvedl Tusk. Polský premiér řekl, že partnerům oznámil, že Polsko se logisticky i finančně připraví na rozmístění nejen amerických, ale také evropských vojáků. Tusk dodal, že po nedávných vystoupeních ruského diktátora Vladimira Putina a po masivních útocích na Kyjev je zřejmé, že eskalace ze strany Ruska je stále možná. „Proto jsme s velkým potěšením uvítali toto konečné rozhodnutí, že Polsko bude hostit britské a francouzské jednotky,“ řekl Tusk.
Polské stíhačky 14. července nad Baltským mořem zachytily ruský průzkumný letoun Il-20. Oznámil to polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. „Další ruská provokace nad Baltským mořem. Další účinná reakce polských ozbrojených sil,“ napsal Kosiniak-Kamysz. Podle něj ruský Il-20 shromažďoval informace o stavu polských obranných systémů, aby „prověřil připravenost NATO“. Polské stíhačky s ruským letounem navázaly kontakt, poté se stroj vydal směrem k Rusku. Operační velitelství Ozbrojených sil Polska uvedlo, že ruský Il-20 byl zachycen nad Baltským mořem a nenarušil polský vzdušný prostor. „Připomínám: agresorem je Rusko. Proto jsou silné polské ozbrojené síly a podpora Ukrajiny, která každý den oslabuje jeho potenciál, v našem zájmu — a to na základě vzájemnosti a partnerství,“ dodal polský ministr obrany.
Maďarský ministr obrany Romulusz Ruszin-Szendi uvedl, že nová vláda se snaží obnovit důvěru spojenců, zatímco Rusům se v Maďarsku „zavírají dveře“. Řekl to během panelové diskuse Budapest Energy and Strategic Talks, kterou pořádal think-tank Equilibrium Institute, informoval server Telex. Podle ministra musí obranná strategie země zohledňovat zájmy a hodnoty maďarského národa i jeho spojenců. Jedním z prvních úkolů nové vlády při obnově důvěry spojenců podle něj bylo omluvit se některým z nich, zejména Finsku, jehož vstup do NATO zdržovala předchozí vláda Viktora Orbána. K ruskému vlivu ministr uvedl, že ruská rozvědka „se pokoušela proniknout zadními dveřmi“, ale nyní podle něj „Rusům zavíráme dveře“. Ruszin-Szendi zároveň uvedl, že Maďarsko dosáhne cíle NATO v podobě výdajů na obranu ve výši 5 % HDP do roku 2035, protože v současnosti má podle něj země důležitější priority.
Bulharský premiér Rumen Radev uvedl, že země odchází z „koalice ochotných“. Tvrdí také, že Bulharsko neplánuje podporovat iniciativy zaměřené na pokračování vojenské pomoci Kyjevu. Informovala o tom agentura Bloomberg. Radev zdůraznil, že se země nezúčastnila posledního setkání lídrů v Paříži, na němž bylo mimo jiné oznámeno spuštění protibalistické koalice. „Neúčastníme se koalice, která trvá na pokračování finanční a vojenské pomoci Ukrajině. Urovnání tohoto konfliktu nespočívá v jeho vojenském pokračování, ale v silné diplomatické misi, která konečně ukončí eskalaci,“ řekl Radev novinářům. Zároveň odmítl obvinění z proruského postoje. Podle svých slov prosazuje výhradně „pragmatické“ vztahy s Kremlem.
Devět zemí Evropské unie žádá, aby byl z programů financování EU vyloučen Mezinárodní olympijský výbor a mezinárodní federace, které umožňují Rusům a Bělorusům účastnit se mezinárodních soutěží. Informuje o tom estonský portál ERR. Iniciativu zahájilo Estonsko. Připojily se k ní Dánsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Finsko a Švédsko. Tyto země zaslaly příslušný dopis eurokomisaři pro sport Glennu Micallefovi. Kromě Mezinárodního olympijského výboru chtějí z programů financování vyloučit také Mezinárodní šermířskou federaci a Mezinárodní plaveckou federaci. Dopis zároveň vyzývá, aby státy zvážily, jak podobné organizace zapojovat do budoucích akcí nebo diskusí o rozvoji sportu.
Dnes se zaměříme na to, jak současný nedostatek paliv v Rusku ovlivňuje ostatní sektory ruské ekonomiky, a konkrétně si přiblížíme, jaký vliv má na plány oprav silnic, neboť prudký růst cen motorové nafty a asfaltu komplikuje společnostem plnění harmonogramu. Velkoobchodní cena motorové nafty, dodávané silničářům, vzrostla jen za druhé čtvrtletí tohoto roku o 75%, a cena asfaltu o přibližně 45,5%, a dodavatelé nejsou schopni tak vysoký růst nákladů pokrýt ze stávajících rozpočtů na provedení prací. Jsou tak nuceni redukovat náklady na pracovní sílu, to ale vede k nutnému prodlužování prováděných prací.
Velké zpoždění při provádění oprav může ale podle asociace společností, které se zabývají údržbou infrastruktury, vést ke snížení úvěrového ratingu společností u bank, což povede ke zhoršení podmínek nebo i úplnému přerušení přístupu společností k úvěrům a vydávání bankovních záruk, a to ve svém důsledku může způsobit bankrot některých společností z tohoto sektoru.
Asociace se již obrátila na ruskou vládu, aby ta pokryla část nákladů spojených s rostoucími cenami motorové nafty a asfaltu, a také, aby byla pro tento sektor organizovaná prioritní dodávka paliv v období letní sezóny oprav. Ruská vláda, a to jak na celostátní, tak i na regionální úrovni, ale nyní naopak hledá všechny cesty k tomu, jak své výdaje snížit, a jedním z hlavních způsobů nalézání úspor jsou právě krácení programů na údržbu infrastruktury, neboť ukončení těchto programů se v horizontu několika měsíců nijak neprojeví na životní úrovni ruské populace (samozřejmě s výjimkou výše zmíněných společností).
Izrael: Izraelská armáda (IDF) v úterý provedla úder ve městě Gaza, při kterém byl zabit Usáma Naím Hamdí Šamál, velitel jedné z buněk námořní složky palestinského hnutí Hamás. Podle IDF se během války i v poslední době podílel na obnově a posilování námořních kapacit Hamásu a na přípravě teroristických aktivit v námořní oblasti. Jednotky jižního velitelství IDF zůstávají v oblasti rozmístěny v souladu s platnou dohodou a budou nadále zasahovat proti bezprostředním hrozbám. Izraelská armáda (IDF) dále oznámila, že při operaci zabila velitele vojenské bezpečnosti praporu centrální Džabálíja hnutí Hamás a několik dalších osob označených za členy této organizace. Podle IDF se tito operativci v posledních měsících podíleli na přípravě a plánování útoků. Jejich likvidace měla podle izraelské armády odstranit bezprostřední bezpečnostní hrozbu.
Šesté kolo jednání mezi Izraelem a Libanonem dnes začíná v Římě a bude pokračovat i ve středu. Jde o první schůzku od podpisu rámcové dohody, kterou obě země uzavřely minulý měsíc ve Washingtonu. Hlavním tématem jednání bude pilotní plán postupného stažení izraelské armády z části libanonského území, které následně převezmou Libanonské ozbrojené síly. Cílem je zajistit, aby se v těchto oblastech nenacházely zbraně hnutí Hizballáh. Izraelskou delegaci povede velvyslanec ve Spojených státech Jechiel Leiter. Před zahájením rozhovorů jednala v Bejrútu americká vojenská delegace s představiteli libanonské armády o praktické realizaci izraelského stažení. Rámcovou dohodu Hizballáh odmítl. Dokument zároveň nestanovuje konkrétní harmonogram odchodu izraelských sil a Izrael opakovaně uvedl, že jeho jednotky zůstanou v přibližně deset kilometrů hlubokém bezpečnostním pásmu tak dlouho, dokud bude Hizballáh nadále ozbrojen.
Izraelský Kneset schválil poměrem 58 ku 54 hlasům zákon, který dočasně pozastavuje zatýkání a trestní stíhání ultraortodoxních mužů (charedim), kteří se vyhýbají povinné vojenské službě. Opatření fakticky zachovává dosavadní stav rozsáhlého odmítání nástupu do Izraelských obranných sil (IDF) a poskytuje právní ochranu desítkám tisíc osob, které by jinak čelily sankcím.Zákon zavádí imunitu před zatčením do 30. listopadu a vztahuje se také na osoby, kterým vznikne povinnost služby po jeho vstupu v platnost. Současně pozastavuje probíhající trestní řízení proti některým odpíračům. Přestože je opatření prezentováno jako dočasné řešení, jeho praktickým důsledkem je omezení náboru charedim do armády v době, kdy IDF čelí zvýšeným personálním nárokům v důsledku pokračujících bezpečnostních operací.
Náčelník generálního štábu IDF generálporučík Ejal Zamir návrh ostře odmítl a označil jej za neslučitelný s potřebami armády. Podle něj představuje faktickou hromadnou výjimku z povinnosti služby v době, kdy armáda potřebuje rozšířit své kapacity. Podle údajů generálního prokurátora se opatření týká přibližně 72 000 ultraortodoxních mužů, kteří byli do té doby vystaveni riziku zatčení. Schválení zákona zároveň ukazuje rostoucí napětí uvnitř vládní koalice. Ultraortodoxní strany podmínily svou podporu vládě přijetím této legislativy a pohrozily blokací dalších zákonů, pokud nebude návrh projednán. Koaliční disciplína však nebyla jednotná – proti návrhu vystoupili někteří poslanci vládního tábora, včetně představitelů Náboženského sionismu a několika bývalých členů Likudu. Politický spor odráží dlouhodobý konflikt v izraelské společnosti mezi požadavkem na rovnoměrnější rozdělení bezpečnostní zátěže a snahou ultraortodoxních komunit zachovat výjimku z vojenské služby z náboženských a komunitních důvodů. Téma se stalo ještě citlivějším v době války a zvýšeného nasazení rezervistů, kdy armáda upozorňuje na nedostatek personálu a rostoucí zatížení stávajících jednotek. Schválení zákona tak představuje nejen legislativní rozhodnutí, ale i významný politicko-bezpečnostní kompromis. Vláda si jím udržela podporu klíčových koaličních partnerů, zároveň však prohloubila spor s armádním vedením, opozicí a částí veřejnosti, kteří jej vnímají jako oslabení principu rovného podílu občanů na obraně státu.
Libanon: Podle izraelského vojenského rádia čelí záložní složky IDF vážnému nedostatku personálu a jejich systém se podle některých velitelů blíží kritickému stavu. Jedna z nedávno nasazených záložních obrněných brigád v klíčovém sektoru operovala výrazně pod plánovanými stavy. V jednom případě měla být četa tvořena pouze jediným důstojníkem. Obrněné prapory zároveň hlásí nedostatek tanků a skutečný rozsah problémů podle velitelů zakrývají oficiální statistiky, protože armáda povolává méně záložníků a část z nich slouží pouze po omezenou dobu. Podobná situace se objevila také na Západním břehu Jordánu, kde jeden záložní prapor disponoval pouze dvěma plně funkčními rotami. IDF proto musely k pokrytí vzniklé mezery nasadit jednotku speciálních sil.
Sýrie: Syrské ministerstvo obrany oznámilo vznik Národní univerzity obrany, která se stane novým centrem vojenského vzdělávání a přípravy důstojníků, inženýrů i dalších odborníků pro ozbrojené síly. Univerzita bude zahrnovat Vyšší vojenskou akademii, vysoké školy pozemních, vzdušných a námořních sil, Fakultu humanitních a správních věd a Vyšší institut aplikovaných věd a technologií. Absolventi získají bakalářské tituly a do budoucna také magisterské a doktorské vzdělání. Výuka propojí vojenský výcvik s akademickým studiem a využitím moderních technologií, přičemž přijímací řízení bude probíhat formou výběrového řízení ve spolupráci s ministerstvem vysokého školství. Univerzita byla zřízena prezidentským dekretem č. 147, který 5. července 2026 podepsal prezident Ahmad aš-Šará. Instituce bude mít finanční i správní autonomii a bude moci zřizovat pobočky v Damašku i dalších provinciích.
Mezitím izraelské jednotky (IDF) během časných ranních hodin provedly razii ve vesnici al-Basálí v provincii Kunejtra, kde prohledaly několik obytných domů.
V Damašku pokračuje soudní řízení s bývalým představitelem syrských bezpečnostních složek Atefem Nadžíbem, který čelí obvinění v souvislosti s událostmi v Dará z roku 2011. V Paláci spravedlnosti proběhlo již páté jednání, během něhož soud po složení zákonné přísahy svědky pokračoval ve výslechu svědků obžaloby a projednávání důkazů. Jednání se konalo za zavřenými dveřmi v souladu s platnými soudními postupy a okolí soudu střežily jednotky vnitřních bezpečnostních sil. Další soudní jednání je naplánováno na 21. července. V provincii Rakka mezitím soudní orgány ve spolupráci s protidrogovým oddělením zlikvidovaly přibližně 200 kilogramů omamných látek, které byly zabaveny při nedávných raziích a bezpečnostních operacích. Podle úřadů má tento krok omezit šíření drog, posílit bezpečnost a snížit rizika pro obyvatele.
Írán: Americké Centrální velitelství (CENTCOM) oznámilo dokončení další série leteckých úderů proti cílům v Íránu, které proběhly 13. července večer. Během pětihodinové operace zasáhly americké síly vojenské objekty v oblastech Bušehr, Čáh Bahár, Džásk, Konarak, Abú Músá a Bandar Abbás. Cílem byly především pobřežní obranné systémy, raketová a dronová infrastruktura a další námořní kapacity, které podle CENTCOM umožňovaly Íránu ohrožovat komerční lodní dopravu. USA uvedly, že v současnosti mají na Blízkém východě rozmístěno více než 50 000 vojáků a jejich síly zůstávají ve stavu zvýšené pohotovosti.
Íránské Revoluční gardy (IRGC) následně zveřejnily záběry údajných raketových úderů proti americkým základnám v regionu. Podle IRGC byly použity hypersonické střely Fattah a Kheibar Šekan spolu s balistickými raketami Fateh-110 a Zolfaghar. Íránská média informovala o explozích v Bušehru, Džagádaku, Šahábádu v provincii Kermánšáh a také v oblasti Bandar Abbás. Objevily se rovněž záběry kouře stoupajícího nad oblastí Perského zálivu u Bušehru. IRGC dále uvedly, že íránská protivzdušná obrana v noci na úterý sestřelila americký bezpilotní letoun nad Bandar Abbásem. Podle íránských zdrojů byl dron zničen systémy protivzdušné obrany íránského námořnictva v rámci integrované obrany státu. Íránské síly také zveřejnily satelitní snímky, které mají potvrzovat škody způsobené při útocích na americká zařízení v regionu. Podle IRGC měly být zasaženy objekty na základně Al Udeid v Kataru a skladiště v areálu velitelství 5. flotily amerického námořnictva. Tvrzení o rozsahu škod nebyla nezávisle ověřena.
Somálsko: Během noci provedli bojovníci hnutí Aš-Šabáb rozsáhlý útok na základnu ugandského kontingentu Africké unie ve městě Džanale v regionu Dolní Šabelle. Podle místních obyvatel útok provázela intenzivní střelba a silné exploze, které vyústily v několikahodinové boje. Ugandský kontingent ani somálská vláda se k incidentu zatím oficiálně nevyjádřil. Džanale patří dlouhodobě k nejspornějším oblastem regionu Dolní Šabelle a kvůli své strategické poloze je opakovaným cílem útoků Aš-Šabábu. Navzdory pokračujícím operacím somálských ozbrojených sil a jednotek Africké unie zůstává celý region jedním z hlavních center aktivit této islamistické skupiny.
Ve stejný den provedlo Africké velitelství ozbrojených sil USA (AFRICOM) ve spolupráci se somálskou vládou letecký úder na cíle Aš-Šabábu v oblasti Sablaale, přibližně 190 kilometrů jihozápadně od Mogadiša. Podle AFRICOM byla operace součástí pokračující kampaně zaměřené na oslabení schopností skupiny ohrožovat somálské bezpečnostní síly i americké zájmy v regionu. Podrobnosti o použitých prostředcích nebyly z bezpečnostních důvodů zveřejněny. Aš-Šabáb zároveň oznámil další útok v oblasti Tídan v regionu Hiiraan ve středním Somálsku. Podle tvrzení skupiny byli zabiti dva příslušníci provládních milicí, další dva utrpěli zranění a útočníci se zmocnili zbraní i munice. Tato tvrzení zatím nebyla nezávisle ověřena.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že převzala kontrolu nad velitelstvím provládních dobrovolnických milicí VDP v provincii Ouahigouya. Ve stejnou dobu dorazila do obce Koalou poblíž hranic s Beninem početná kolona burkinabských ozbrojených sil, což může souviset se zhoršující se bezpečnostní situací v příhraniční oblasti. Podle zveřejněné audionahrávky Usmána Dika soustředil velitel Islámského státu (IS) známý jako Sádú na hranicích Beninu a Nigeru více než 200 motocyklů s cílem připravit útok na pozice JNIM v oblasti národního parku W. JNIM tvrdí, že právě tato příprava byla hlavním důvodem následné operace, při níž měl být Sádú zlikvidován. Tato tvrzení nelze nezávisle potvrdit. V reakci na pokračující nestabilitu zakázal Niger přepravu benzínu přes region Tillabéri směrem do Burkina Faso. Opatření má pravděpodobně omezit zásobování ozbrojených skupin působících v pohraniční oblasti mezi Nigerem, Burkinou Faso a Beninem.
Mali: Malijská armáda (FAMa) oznámila, že útok u města Niono nastal poté, co její kolona uvízla v bahně způsobeném vydatnými dešti. Podle armády se podařilo útok odrazit, přesto útočníci zasáhli i cisterny s pohonnými hmotami, které představují důležitou součást vojenské logistiky. Vláda Mali přitom v posledních měsících rozšiřuje flotilu tankerů, aby zajistila zásobování armády a zmírnila dopady narušování zásobovacích tras ze strany džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). Současně se objevily zprávy z oblasti Gargando v Inkarakaratanu, kde měl podle svědectví příbuzných obětí společný patrol malijské armády a příslušníků ruského Afrického korpusu zaútočit na kočovnou komunitu. Údajně byl zabit jeden pastevec, další byl unesen a dvě ženy spolu se dvěma dětmi utrpěly zranění při zásahu sebevražedným dronem. Následně měla být zapálena i obydlí místních obyvatel. Tato tvrzení zatím nebyla nezávisle ověřena.
Vývoj na bojišti podle švédského analytického centra African Security Analysis (ASA) naznačuje, že konflikt vstoupil do nové fáze. JNIM a jejich spojenci z Azavadu se již nezaměřují pouze na obsazování vojenských základen a sídel, ale stále častěji útočí na strategickou infrastrukturu, především silniční komunikace, zásobovací trasy, vojenské kolony, letiště a předsunuté základny. Cílem je omezit schopnost vlády přesouvat jednotky a zajišťovat logistiku. Za nejvýznamnější událost posledních týdnů analytici označují útok na Anefis, kde se nachází společná základna malijských a ruských sil. Město leží na klíčové trase mezi Gao a Kidalem, jejíž případná ztráta by podle ASA výrazně oslabila kontrolu vlády nad severem země. Analytici upozorňují, že hlavní slabinou malijských sil již není pouze jejich bojová síla, ale především izolovanost základen, zranitelnost zásobovacích tras a rostoucí závislost na leteckém zásobování. Zpráva byla zveřejněna krátce po rozsáhlé ofenzivě JNIM a jejich spojenců z Azavadu, během níž povstalci obsadili další území a podle dostupných informací způsobili citelné ztráty malijské armádě i ruským silám. Během bojů o Anefis nasadili také dříve ukořistěný obrněný vůz Puma, který však podle dostupných informací opustili již v prvních hodinách střetů poté, co obránci města jejich útok zastavili.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že ruská importní substituce dospěla do fáze, kdy se v Jandexu údajně nehledá „kde koupit benzín“, ale rovnou „jak ho vyrobit“. To je krásný civilizační oblouk. Nejdřív impérium slibuje Kyjev za tři dny, pak tankuje válku přes rafinerie v plamenech, potom zavádí fronty u pump a nakonec se průměrný Váňa vrací k domácí alchymii ve stylu sovětské vesnice z Čonkina. Devadesát pět oktanů z toho nebude, ale starý žigul je mechanický samovar na kolech, ten pojede na směs zoufalství, technického optimismu a zbytků víry, že když to smrdí, hoří a má razítko GOST, musí to být pokrok. Vladimir Vojnovič kdysi nechal sovětskou genialitu destilovat samogon prakticky ze všeho a Rusko dnes jen posouvá tradici dál. Od nelegální pálenky k nelegálnímu palivu, od vesnického kotlíku ke strategické mobilitě. Moskva tomu bude říkat technologická suverenita, propaganda odolností národa a ekonomové palivovou adaptací. My ostatní tomu říkáme země, která má ropu, ale její občané googlí benzín jako recept na bublaninu. Na kilo hoven kilo cukru, Váňo. A míchat do úplného vítězství!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
