(2 758 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 15. července podniklo Rusko další vzdušný útok proti Ukrajině, při němž použilo dvě řízené letecké střely Ch-59/69 vypuštěné z prostoru okupovaného Krymu a 122 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, včetně proudových variant, dále Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija, startujících z oblastí Kursk, Orel, Millerovo, okupované části Doněcké oblasti a Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:30 zneškodnila 101 bezpilotních prostředků na severu, jihu a východě země. Zaznamenány byly zásahy raket a 18 útočných dronů na 19 lokalitách, zatímco trosky sestřelených cílů dopadly na dalších sedm míst. Přibližně v 7:00 provedlo ruské letectvo opakovaný úder na Oděskou oblast, přičemž rozsah škod a výsledky protivzdušné obrany se nadále upřesňují. V době zveřejnění hlášení se ve vzdušném prostoru stále nacházelo několik dalších nepřátelských bezpilotních prostředků.
Srovnání map RIA Novosti a DeepState ukazuje, jak rozdílný obraz války mohou jednotlivé zdroje vytvářet. RIA připisuje Rusku od začátku roku 2026 územní rozšíření přibližně o 3000 km², zatímco DeepState jen kolem 1130 km². Už na začátku roku se přitom jejich mapy rozcházely asi o 1200 km² a nyní se rozdíl blíží 3000 km², tedy zhruba dvojnásobku původního rozestupu. Podle mapy RIA tak ruská armáda působí, jako by soustavně postupovala na většině fronty, zatímco opatrnější ukrajinské mapování ukazuje mnohem pomalejší posun, rozsáhlé šedé zóny a časté změny kontroly. Pokud se podobně optimistická data dostávají i k ruskému politickému a vojenskému vedení, pak není překvapivé, že Putin veřejně mluví o téměř nevyhnutelném ruském vítězství. Problém není jen v propagandě určené domácímu publiku, ale v riziku, že si Kreml začne vlastní mapové fantazie plést se skutečným stavem fronty.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se Rusové pokoušeli postoupit ve směru na Hraniv, Kozačskou Lopan, u Staryci, směrem na Lyman, u Vilči a ve směru na Ševjakivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru pokračovaly boje v Kupjansku, směrem na Podoli a také ve směru na Šijkivku.
V lymanském sektoru, se bojovalo ve směru na Novomychajlivku, u Novoselivky a Drobyševého a směrem na Lyman, Ozerné a Dibrové.
Ve slovjanském směru provedli okupanti útoky u Zakitného, Kryvé Luky, směrem na Starodubivku, u Riznykivky a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru probíhaly střety směrem na Nikiforivku, Dibrovou a Jurkivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly boje v Kosťantynivce, u Ivanopilije, u Illinivky, směrem Ševčenko, Stepanivku a Rusyn Jar.
V pokrovském sektoru se bojovalo u Sofijivky, Šachového, Nové Šachovo, směrem na Nový Donbas, u Dorožného, Rodynského, Hryščiného, Novooleksandrivky, směrem na Vasylivku, u Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného, Molodeckého, Novoserhijivky a Filije.
V oleksandrivském sektoru ukrajinské ozbrojené síly nadále provádí protiofenzivu a rozšiřují zemi nikoho jižně od Piddubného a dále probíhaly střety směrem na Voroné, Novomykolajivku a u Rybného.
Jižní fronta: V huljajpolském směru okupanti zaútočili u Dobropillije, Vozdviživky, směrem na Cvitkové, u Staroukrajinky, směrem na Hirké, Novoselivku a Čarivne.
V orichivském sektoru se bojovalo ve směru na Bilohirju, Novoandrijivku a Stepove.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Rusko podle Polska plánuje provokaci proti členskému státu NATO pod falešnou vlajkou. Využít k tomu chce ukrajinské drony. Uvedl to polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, informoval Polsat News. Sikorski se domnívá, že ruský diktátor Vladimir Putin je „zoufalý a prohrává“, a proto může plánovat operaci pod falešnou vlajkou. K tomu by podle něj Rusko mohlo využít ukrajinské drony k útoku na zemi NATO nebo na samotné Rusko, aby získalo záminku k odpovědi. Už na začátku července se Sikorski veřejně obrátil na Putina slovy: „Víme, co plánujete. Nedělejte to.“ Údajné plány ruského diktátora přirovnal ke gliwické provokaci z roku 1939, kdy němečtí vojáci převlečení za Poláky obsadili rozhlasovou stanici na území tehdejší Třetí říše. Litevský prezident Gitanas Nausėda pak uvedl, že Rusko může plánovat provokace v Polsku nebo pobaltských státech, aby otestovalo jednotu NATO. Podle zpravodajských informací by Moskva mohla zaútočit na kritickou infrastrukturu těchto zemí. Litevský prezident to řekl v rozhovoru pro BNS, který cituje LRT. Podle Nausėdy zpravodajské služby zachytily signály o možných ruských útocích na důležité objekty NATO. Litevský prezident neuvedl konkrétní možné cíle, dodal však, že Litva už posílila ochranu své dopravní a energetické infrastruktury. „Takové signály jsme od našich speciálních služeb obdrželi. Nemají konkrétní místo ani čas, protože to jednoduše nelze určit. Je docela možné, že druhá strana, tedy Rusko, plánování ještě ani nedokončila a my víme pouze o samotném faktu příprav nebo o konečném cíli,“ uvedl Nausėda. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski už dříve uvedl, že Rusko připravuje provokaci proti NATO pod falešnou vlajkou. Putin podle něj plánuje využít ukrajinské drony k útoku na zemi NATO nebo na samotné Rusko, protože je „zoufalý a prohraje“.
Srbský prezident Aleksandar Vučić poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze navštívil Kyjev, kde se účastní pátého summitu Ukrajina–jihovýchodní Evropa. Schůzka má podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy posílit politickou koordinaci a spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany. Vučić vyjádřil naději, že summit podpoří evropskou integraci zúčastněných států a prohloubí dvoustranné vztahy. Jednání se účastní také představitelé Rumunska, Moldavska, Albánie, Chorvatska, Slovinska a dalších balkánských zemí. Srbsko nadále balancuje mezi tradičními vazbami na Rusko a snahou o vstup do EU; ruskou invazi sice odsoudilo, ale nepřipojilo se k západním sankcím proti Moskvě.
Spojené státy už zahájily proces vydávání licencí Ukrajině na výrobu střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot a posunuly tak tuto otázku za hranici politických prohlášení. S odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského činitele obeznámeného se záležitostí o tom píše Kyiv Independent. Podle tohoto činitele americká obranná společnost Lockheed Martin, která střely vyrábí, udělení licencí Ukrajině podporuje. Zdroj očekává, že se celý proces bude vyvíjet rychleji, než se ještě před několika měsíci předpokládalo. Americký prezident Donald Trump teprve 8. července veřejně potvrdil, že vyhoví dlouhodobé žádosti Ukrajiny o možnost vyrábět americké střely Patriot. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky vyzval technické týmy a zástupce ministerstev, aby „na tom začali pracovat bez přestávky, co nejdříve získali licenci a zahájili výrobu na Ukrajině“. Podle agentury Reuters bude výroba záchytných střel pro systémy Patriot určených Ukrajině zatím probíhat v Německu nebo v jiné evropské zemi. Na Ukrajinu má být přesunuta po skončení války. Domácí výroba záchytných střel umožní Ukrajině snížit závislost na amerických výrobcích. Kromě Spojených států mají v současnosti licenci na výrobu záchytných střel Patriot také Japonsko a Německo.
Evropská unie a Ukrajina v Kyjevě uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, která má propojit ukrajinské zkušenosti získané během války s ruskou invazí s výrobními a finančními kapacitami evropského obranného průmyslu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že válka na Ukrajině ukázala zásadní význam bezpilotních systémů pro moderní bojiště a že evropská bezpečnost vyžaduje schopnost rychlé a masové výroby bojově ověřených technologií. Dohoda zároveň představuje další krok v prohlubování obranné integrace mezi EU a Ukrajinou a navazuje na nedávné uvolnění první části evropského úvěrového balíku ve výši 90 miliard eur, z něhož mají být financovány i nákupy dronů. Von der Leyenová během své návštěvy rovněž jednala o pokračování přístupových rozhovorů Ukrajiny s EU a o přípravách země na nadcházející zimu, kdy Kyjev očekává pokračující ruské útoky proti energetické infrastruktuře.
Polské stíhačky 15. července zachytily dva ruské letouny Su-30SM2, které sledovaly cvičení interoperability polské protivzdušné obrany. Oznámil to polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. Polský ministr uvedl, že Rusové „opět prováděli agresivní sledování cvičení interoperability protivzdušné obrany nad Baltským mořem“.Z letecké základny v Malborku proto odstartovala další dvojice polských letounů, která zachytila dva ruské stroje Su-30SM2 vzlétlé z Kaliningradské oblasti. Ministr informoval, že nad Baltským mořem působila také dvojice švédských stíhaček, která ruské letouny po jejich zachycení doprovázela. Kosiniak-Kamysz dodal, že ruská letadla se nepřiblížila k polskému vzdušnému prostoru ani jej nenarušila. Den předtím, 14. července, polské stíhačky nad Baltským mořem zachytily ruský průzkumný letoun Il-20. Agentura PAP připomíná, že polské stíhačky zachytily ruský průzkumný letoun nad Baltským mořem už v květnu a od začátku roku došlo celkem nejméně k deseti podobným incidentům.
Ukrajinští uprchlíci v Evropské unii získají prodloužení režimu dočasné ochrany až do 4. března 2028, na čemž se dohodli zástupci členských států EU. Nově však budou platit omezení pro muže podléhající ukrajinské branné povinnosti, kteří o ochranu požádají po vstupu změn v platnost. Budou muset prokázat, že Ukrajinu opustili legálně, případně že jsou od vojenské služby osvobozeni nebo své povinnosti plní v souladu s ukrajinskými zákony. Opatření se nebude vztahovat na osoby, které již dočasnou ochranu v EU využívají. Evropská komise uvedla, že změna vznikla po konzultacích s Kyjevem a reflektuje rostoucí potřebu Ukrajiny zachovat mobilizační potenciál během pokračující války s Ruskem. Evropská unie aktuálně hostí více než 4,4 milionu ukrajinských uprchlíků, přičemž mezi země s nejvyšším počtem příjemců ochrany patří i Česká republika.
Mezinárodní házenkářská federace zcela zrušila sankce uvalené na ruskou a běloruskou reprezentaci po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Informovala o tom na svém webu. Mezinárodní házenkářská federace přijala příslušné rozhodnutí poté, co Mezinárodní olympijský výbor dočasně obnovil práva Ruského olympijského výboru. Ruské a běloruské reprezentace se tak nyní mohou znovu účastnit všech turnajů se svými státními symboly, tedy vlajkou a hymnou. Před návratem sportovců musí federace společně s Mezinárodní testovací agenturou provést už jen dopingové kontroly.
Dnes se zaměříme na další ruský region, kde v souvislosti s celoruským nedostatkem paliv mají tamní zemědělci potíže s dokončením sklizně. Řeč bude o Altajském kraji, který je regionem s největšími celkovými výnosy na Sibiři. Krizový štáb regionu (situace je zde již natolik vážná, že se jí začala zabývat i administrativa regionu) konstatoval, že vzhledem k nedostatku paliva hrozí, že zemědělci stojí před rizikem úplného přerušení sklizňových prací.
Situace v regionu v sektorech bytové výstavby a komunálních služeb je podle štábu také velmi napjatá, a i těmto sektorům hrozí ukončení činnosti z důvodu nedostatku paliv. Podle regionální administrativy mají nyní pouze policie, hasičský záchranný sbor, nemocnice a společnosti zajišťující údržbu energetické sítě zajištěny dostatečné dodávky paliv.
Jediné dvě soukromé čerpací stanice v regionu jsou uzavřeny již několik týdnů, a obyvatelé jsou příležitostně nuceni cestovat za palivem do okolních regionů. Śtáb navrhl vyhlášení krizového stavu v regionu a již dříve lokální administrativa slíbila, že se pokusí vyjednat s federální vládou a ministerstvem zemědělství preferenční zajištění paliva pro sklizeň. V Rusku se ale již nyní tvoří ze subjektů, které mají získat preferenční přístup k palivu, nová fronta, ve které je již armáda, policie a složky záchranného systému a dále například společnosti zajišťující zásobování obyvatelstva potravinami – a je tak otázkou, v jaké míře by přidání zemědělců do tohoto preferenčního seznamu zlepší jejich situaci.
Pro srovnání, Altajský kraj je na prvním místě v celoruském měřítku v objemu pěstované pohanky, ovsa, pšenice jarní a řepky olejky. V regionu je produkováno přibližně 40% celoruské produkce pohankové kaše, jedné ze základních a velmi oblíbených potravin v Rusku, a přerušení sklizňových prací v tomto regionu by tak mělo zásadní vliv i na výsledky sklizně v celoruském měřítku.
Připomeňme, že jsme již dříve informovali o podobné situaci v Irkutském kraji, a na nedostatek paliv při sklizňových pracích si stěžují i zemědělci v regionech jižního Ruska a v Povolží, tedy i v ostatních regionech s tradičně velkými objemy zemědělské produkce, a výsledky sklizně v Rusku tak budou znatelně horší, než v předchozích letech. Řešení těchto potíží by bylo snadné, stačilo by do zemědělství přesměrovat palivo, kterým jsou zásobovány invazní jednotky na Ukrajině, k tomu se ale ruská vláda odhodlá jen stěží a tak bude invaze na Ukrajinu pokračovat i za cenu úpadku ruského zemědělství.
Izrael: IDF oznámilo, že při operaci zlikvidovalo Hussáma aš-Šafího, člena východního praporu Chán Júnis vojenského křídla Hamásu. Podle IDF se aš-Šafí během útoku 7. října 2023 podílel na útoku na kibuc Nirím, kde se měl účastnit únosu plukovníka Asafa Hamamího, rotmistra Tomera Achimase a seržanta Kirila Brodského, kteří padli během bojů v oblasti. Izraelská armáda jej rovněž obvinila z plánování dalších útoků a představování hrozby pro její jednotky působící v regionu. IDF dále oznámilo, že při jiné operaci zlikvidovalo dva velitele jednotek Nuchba, elitní složky vojenského křídla Hamásu – Alího Šamlacha a Násira Louha.
Izraelské speciální jednotky během noční operace v oblasti Ramalláhu zadržely dva Palestince, kteří podle armády vyráběli výbušná zařízení určená k útokům proti izraelským vojákům. Jednotka Duvdevan při akci zadržela také údajného obchodníka se zbraněmi, u něhož mělo být nalezeno větší množství zbraní.
Sýrie: V Damašku se uskutečnilo společné syrsko-libanonské jednání zaměřené na posílení hospodářské a obchodní spolupráce. Syrský ministr hospodářství a průmyslu Nidál aš-Šaár a jeho libanonský protějšek Amer al-Basát diskutovali o možnostech rozvoje ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi. Další bilaterální jednání proběhlo na ministerstvu obrany, kde se náměstek ministra Muhammad Chajr Šuajb setkal s tureckým vojenským atašé Hasanem Gözem. Obě strany jednaly o rozšíření vojenské spolupráce a koordinace.
Mezitím pokračují také soudní a bezpečnostní kroky syrských úřadů. Čtvrtý trestní soud v Damašku projednal druhé veřejné jednání v případu Vasíma Asada, bratrance bývalého prezidenta Bašára Asada, obviněného ze zločinů proti syrským občanům. Soud vyslechl svědky a přezkoumal dokumenty, fotografie i videozáznamy za účasti zástupců syrských i mezinárodních lidskoprávních organizací. Další jednání je naplánováno na 22. července.
Syrské ministerstvo vnitra zároveň oznámilo zadržení Ahmada Habíba Alího v Latákíji. Podle úřadů bývalý představitel Centra pro vědecký výzkum a vývoj (SSRC) odpovídal za skladování sarinu i výrobu chemických zbraní v zařízení označovaném jako jednotka 417. Vyšetřovatelé tvrdí, že pod jeho vedením vzniklo přibližně 20 leteckých bomb se sarinem, které měly být podle obvinění použity při útocích v letech 2013 až 2017.
Írán: Americké Centrální velení (CENTCOM) oznámilo další vlnu úderů proti íránským vojenským cílům v oblasti Hormuzského průlivu a podél íránského pobřeží. Operace byla zaměřena na omezení schopností Íránu ohrožovat námořní dopravu, americké jednotky a spojenecké státy v regionu. Do několika hodin trvající operace se zapojily americké stíhací letouny, bezpilotní prostředky a námořní jednotky, které použily přesně naváděnou munici proti íránským zařízením spojeným s raketovými a dronovými kapacitami, námořním prostředkům a pobřežním obranným systémům. Podle CENTCOM byly zasaženy také sklady a odpalovací stanoviště řízených střel na ostrově Velký Tunb. Údery proběhly ve stejný den, kdy americké síly obnovily námořní blokádu plavidel směřujících do íránských přístavů nebo z nich vyplouvajících. Podle Washingtonu jde o reakci na opakované útoky Íránu proti obchodním lodím, americkým jednotkám a partnerům USA v oblasti Perského zálivu.
V reakci na americké operace došlo podle íránských médií k explozím u pobřeží provincie Hormozgán a v oblasti Čáhbaháru na jihovýchodě Íránu. Íránská státní média uvedla, že při jednom z útoků byla poškozena námořní kontrolní věž v přístavu Šahíd Kalantarí, která měla sloužit především civilním účelům, včetně pátracích a záchranných operací a podpory bezpečnosti obchodní plavby. Současně byly zaznamenány také íránské útoky bezpilotními prostředky. Podle dostupných informací měly drony Šáhid-136 zasáhnout skladový objekt v průmyslové oblasti Al-Šuaíba v Kuvajtu. Zasažené zařízení má patřit společnosti Kuwait and Gulf Link (KGL), jednomu z významných logistických poskytovatelů v regionu a dodavateli americké armády.
Somálsko: Džihádistická skupina aš-Šabáb zaútočila na dvě vojenské základny etiopských a ugandských jednotek v provinciích Gedo a Dolní Šabele na jihozápadě Somálska. Ve stejné oblasti se podle dostupných informací jeden z členů místní domobrany vzdal skupině aš-Šabáb. Somálská vláda se k útokům prozatím nevyjádřila.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila sérii operací proti malijským bezpečnostním silám a jejich spojencům. Podle jejího tvrzení při střetu s hlídkou domobrany Donzo v regionu Mopti zabila dva její členy a ukořistila jednu pušku. Skupina zároveň uvedla, že zaútočila na vojenská kasárna ve městě Sandaré v regionu Kayes. Při útoku měla získat zbraně a motocykl a zničit část vojenské techniky malijské armády. Současně místní zdroje informovaly, že dva bezpilotní letouny Šáhid, které podle nich vypustili příslušníci ruského Afrického korpusu, havarovaly v oblasti Tinzaouatène ještě před dosažením svých cílů.
Dnešní Třešnička™ bude patřit stálici ruského kulturního folklóru, dlouho necitované slavici kremelského lhaní Mariji Zacharovové. Ta světu opět vysvětlila, že případná mezinárodní vojenská mise na Ukrajině po podpisu mírové dohody by byla pro Rusko nepřijatelná, zahraniční intervence a hrozba pro ruskou bezpečnost. Krásné. Země, která si na Ukrajinu přivezla tanky, rakety, mobilizované nešťastníky, Wagnerovce, Kadyrovce, íránské drony, severokorejskou munici a imperiální nervový záchvat, teď předstírá, že největší problém míru je pár západních vojáků, kteří by měli dohlížet na to, aby Moskva zase nezačala „omylem“ osvobozovat cizí města dělostřelectvem. A jestlipak víte, proč to alkoMáša řekla? Protože když se v Koalici ochotných mluví o bezpečnostních zárukách, Rusko v tom okamžitě slyší urážku svého svatého práva vraždit bez dozoru. Zacharovová tomu říká obrana ruské bezpečnosti. My bychom si dovolili volně parafrázovat Káju Borovského: Rusko, toť země bídy, zmaru, chlastu a rozsáhlých literárních děl, v nichž se i po sedmi stech stranách vždycky najde někdo, kdo vysvětlí, že za všechno může soused, protože si dovolil zamknout dveře.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
