(3 017 slov, doba čtení 16 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 20. července podniklo Rusko další kombinovaný vzdušný útok proti Ukrajině, při němž byly z okupovaného Krymu odpáleny dvě řízené letecké střely Ch-59/69 a současně bylo nasazeno 94 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, včetně proudových variant, dále Gerbera, Italmás, vyčkávací munice Banderol a imitátorů Parodija, startujících z oblastí Kursk, Millerovo, Orel, okupované části Doněcké oblasti a Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:00 zneškodnila 81 nepřátelských bezpilotních prostředků na severu, jihu a východě země. Zaznamenán byl zásah jedné řízené střely a devíti útočných dronů na devíti lokalitách, zatímco druhá střela svého cíle nedosáhla.
Polsko předalo Ukrajině přesně pět střel PAC-3 MSE pro systémy Patriot, což je z hlediska polských zásob omezený příspěvek, ale pro ukrajinskou obranu proti balistickým raketám má okamžitý význam. PAC-3 MSE je specializovaný interceptor určený především proti taktickým balistickým střelám, řízeným střelám a dalším obtížným vzdušným cílům. Pět kusů však nemůže změnit celkovou situaci ukrajinské protivzdušné obrany. Při jediném masivním ruském útoku z 19. července bylo nasazeno 25 balistických raket Iskander-M a střel systému S-400 společně s deseti Zirkony, takže ani při hypotetickém použití jednoho interceptoru proti jednomu cíli by polský příspěvek nepokryl ani pětinu této salvy. Převod proto ukazuje především kritický nedostatek těchto střel v celé Evropě a snahu spojenců skládat dodávky po jednotlivých kusech. Polsko jej uskutečnilo na žádost vedení NATO a amerického velitele v Evropě s tvrzením, že darování neomezilo jeho vlastní obranyschopnost. Varšava současně získala ujištění, že v případě přímého ohrožení obdrží během prvních 24 hodin až desetinásobné množství střel a příslušných systémů. Veřejně použitá formulace však neupřesňuje mechanismus, dostupnost ani místo, odkud by tato pomoc dorazila, a nelze ji proto považovat za automatickou náhradu předaných zásob.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo ve směru na Hoptivku a u Staryce, Prylipky a směrem na Lyman.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru nebyly hlášeny žádné útočné akce.
V lymanském směru Rusové tlačili u Hrekivky, směrem na Novomychajlivku, u Novoselivky, Drobyševého, Stavek, Lymanu a Ozerného.
Ve slavjanském sektoru pokračovaly boje u Zakitného, Kryvé Luky, směrem na Piskunivku, u Riznykivky a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se okupanti snažili postupovat u Nykyforivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru se okupanti snažili postupovat v Kosťantynivce, u Ivanopilije, Iljinivky a Stepanivky.
V pokrovském sektoru se bojovalo směrem na Torecké, u Šachového, směrem na Kučeriv Jar, Nový Donbas, Bilycké, Ševčenko a Svitlé, u Hryščiného, Myrného, Udačného a Novopidhorodného, směrem na Novopavlivku a u Filije.
V oleksandrivském směru nebyly zaznamenány žádné útočné akce.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru pokračovaly boje v Dobropiliji, Vozdvyživce, směrem na Cvitkové a Hirké a u Zaliznyčného.
V orichivském směru se bojovalo u Ščerbaků.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Andy Burnham se stal novým premiérem Spojeného království a sedmým předsedou britské vlády za posledních deset let. Král Karel III. jej během audience v Buckinghamském paláci pověřil sestavením vlády, čímž byl formálně dokončen přenos moci od dosavadního premiéra Keira Starmera. Tradiční ceremoniál označovaný jako „kissing hands“ zachycuje fotografie zveřejněná královským palácem, na níž si panovník s Burnhamem podávají ruce. Burnham převzal úřad poté, co minulý týden nahradil Starmera také ve vedení vládní středolevicové Labouristické strany.
Česko a Slovensko zahájily posuzování možného společného nákupu samohybných minometů SAM120 pro české mechanizované brigády. Záměr oznámil český ministr obrany Jaromír Zůna 20. července současně s dohodou o budoucím zapojení Česka do slovenského programu nákupu nákladních vozidel Tatra T-815. Odborníci českého generálního štábu a ministři obrany obou zemí se mají koncem měsíce zúčastnit technické ukázky a ostrých střeleb systému na Slovensku. Jedná se o první konkrétní krok navazující na mezivládní memorandum o posílení obranné spolupráce z 31. března 2026, které zahrnuje také bezpilotní a protidronové systémy, protivzdušnou obranu, radary, kybernetickou bezpečnost a spolupráci obranného průmyslu. SAM120 vyrábí slovenská státní společnost ZŤS Špeciál, využívá systém řízení palby LANSYS od firmy Kerametal a podvozek Tatra 6×6 s pancéřovanou kabinou.
Vladimir Putin se v Moskvě setkal se severokorejskou ministryní zahraničí Čche Son-hui a poděkoval vedení i obyvatelům KLDR za podporu Ruska ve válce proti Ukrajině. Kreml uvedl, že jednání potvrdilo další prohlubování vztahů mezi Moskvou a Pchjongjangem. Severokorejští vojáci se od roku 2024 zapojovali do bojů v Kurské oblasti, kde podle agentury Reuters působilo přibližně 14 000 příslušníků armády KLDR. Rusko jejich pomoc využilo při vytlačování ukrajinských jednotek z části regionu. Vojenská spolupráce obou zemí se rozšířila po podpisu dohody o vzájemné obraně v roce 2024, která předpokládá poskytnutí vojenské pomoci v případě války. KLDR podle dostupných informací dodává Rusku také dělostřeleckou munici a další zbraňové systémy, zatímco Moskva poskytuje finance, potraviny, energetické suroviny a vojenské technologie. Ruská služba BBC a server Mediazona odhadují, že v bojích proti Ukrajině dosud padlo nejméně 2 304 severokorejských vojáků.
Ruská společnost Büro 1440 vynesla na oběžnou dráhu druhou skupinu komunikačních družic pro projekt Rassvet, který má vytvořit domácí obdobu systému Starlink. Podle vývojářů se satelity úspěšně oddělily od nosné rakety a navázaly spojení s řídicím střediskem, po dokončení kontrol mají přejít na cílovou dráhu. Projekt počítá s nízkoorbitální sítí ve výšce přibližně 800 kilometrů, globálním pokrytím, odezvou do 70 milisekund a rychlostí až 1 Gb/s na uživatelský terminál. První tři experimentální družice Rassvet-1 byly vypuštěny v červnu 2023, další tři prototypy Rassvet-2 následovaly v květnu 2024. Společnost poté oznámila úspěšné testy mezidružicového laserového spojení o rychlosti 10 Gb/s a komunikace s terminálem pomocí technologie 5G NTN. V březnu 2026 bylo na orbitu dopraveno prvních 16 sériových družic. Zahájení provozu je plánováno na rok 2027, kdy má síť tvořit 250 aparátů, do roku 2035 má jejich počet překročit 900. Tento harmonogram by však vyžadoval pravidelné vypouštění přibližně 16 družic měsíčně, kterého projekt zatím nedosahuje.
Více než 68 000 ukrajinských vojáků absolvovalo výcvik ve Velké Británii pod vedením britských a spojeneckých instruktorů. Většina prošla programem Operation Interflex, který byl zahájen v létě 2022 a je určen především pro přípravu nováčků. Kurz zahrnuje základní ovládání zbraní, poskytování první pomoci, boj v zastavěných oblastech a vedení operací v zákopových podmínkách. Do výcviku na britských cvičištích se zapojují také instruktoři z Kanady, Austrálie, Norska, Švédska, Finska a dalších partnerských zemí. Program je průběžně upravován podle aktuálních potřeb ukrajinských ozbrojených sil a zaměřuje se také na obranu proti bezpilotním prostředkům, činnost v prostředí radioelektronického boje a postupy při dělostřeleckém ostřelování. Vedle základní pěchotní přípravy Británie zajišťuje výcvik zdravotníků, nižších velitelů, příslušníků námořní pěchoty a úvodní přípravu ukrajinských vojenských pilotů.
Britské královské letectvo zahájilo program Storm Fighter zaměřený na vývoj bezpilotního bojového letounu kategorie Collaborative Combat Aircraft. Stroj má působit společně s pilotovanými letouny Typhoon, F-35B, budoucími F-35A a později také se stíhačem šesté generace Tempest vyvíjeným v programu GCAP. Na vývoj CCA bylo v obranném investičním plánu zveřejněném 2. července 2026 vyčleněno 300 milionů liber. Bezpilotní letouny mají plnit úkoly radioelektronického boje, průzkumu, útoků proti vzdušným i pozemním cílům a případně také fungovat jako návnady chránící pilotované stroje. Program navazuje na systém StormShroud založený na portugalském dronu Tekever AR3 a na experimentální projekt Vanquish, který má do konce roku 2027 předvést autonomní letoun schopný provozu z britských letadlových lodí třídy Queen Elizabeth. Zájem o účast již projevily společnosti BAE Systems a Boeing. Britské letectvo chce první bojeschopné jednotky CCA zavést do konce tohoto desetiletí, tedy ještě před plánovaným zavedením letounu GCAP v polovině třicátých let.
Německo plánuje do roku 2035 rozšířit Divizi teritoriální obrany ze zamýšlených 6 500 na více než 10 000 vojáků. Podle jejího velitele generálmajora Andrease Henneho mají ve formaci vzniknout nové ochranné a zabezpečovací prapory, které zvýší její bojovou připravenost a schopnost dlouhodobého nasazení. Současný početní stav již umožňuje plnit základní úkoly při ochraně infrastruktury a podpoře vojenské logistiky, divize však zatím není dimenzována na déletrvající válečný konflikt. Německo ji vytvořilo v roce 2025 jako čtvrtou divizi pozemních sil v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a zhoršení bezpečnostní situace v Evropě. Jejím úkolem je chránit přístavy, mosty, železniční uzly, energetická zařízení a další kritickou infrastrukturu, podporovat přesuny spojeneckých jednotek NATO přes německé území a v případě mimořádných událostí pomáhat civilním složkám.
Japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi vyzval k zahájení domácí debaty o jaderných zbraních v souvislosti s plánovanou revizí tří hlavních dokumentů národní bezpečnosti do konce roku. Podle listu Mainichi uvedl, že Japonsko se této otázce nemůže vyhnout vzhledem ke zhoršujícímu se bezpečnostnímu prostředí a širším změnám v evropské debatě o jaderném odstrašování. Jako příklady zmínil finské rozhodnutí umožnit dovoz jaderných zbraní a francouzský záměr zvýšit počet jaderných hlavic. Tokio přitom nadále uplatňuje tři protijaderné principy, podle nichž nebude jaderné zbraně vyrábět, vlastnit ani umožňovat jejich přítomnost na svém území. Bezpečnost země zároveň stojí na rozšířeném jaderném odstrašení Spojených států.
Dnes vám opět přinášíme týdenní svodku ukrajinských dronových útoků nejen na ruskou ropnou infrastrukturu. Ukrajina samozřejmě provádí i mnoho dalších útoků, vzhledem k jejich počtu zde ale (s výjimkou těch na ropnou infrastrukturu) pouze ty opravdu významné. Mezi takové pak můžeme jistě počítat neštěstí, při kterém trosky ukrajinských dronů dopadly na sklady společnosti Wildberries, největšího internetového prodejce v Rusku. Zásahy skladů v Moskevské a Tambovské oblasti vyvolaly rozsáhlé požáry, a podle svědků byl dým z hořících skladů viditelný až na hranici Orlovské oblasti, tedy ve vzdálenosti přibližně 250 km.
Sklad v Moskevské oblasti, který se nachází u města Elektrostal, obsluhoval přibližně 10% veškeré klientely Wildberries, a oba sklady představují téměř 15% celkové skladovací kapacity společnosti, a předpokládané ztráty společnosti dosahují přibližně 50 miliard rublů, což je téměř třetina ročních příjmů společnosti. Podobně, jako jsme mohli sledovat u dalších zásahů s velkým dopadem na život ruské populace již v minulosti, i ohledně tohoto útoku ruská oficiální média vůbec neinformují.
Je zde potřeba zmínit předvídavost vedení společnosti Wildberries, které projevilo velkou předvídavost a již na počátku července (v naší ekonomické rubrice jsme to zmiňovali 3.7.) upravilo obchodní podmínky společnosti, kde v nové verzi výslovně uvádí, že nenese žádnou odpovědnost za zboží zničené v důsledku útoku dronů. Veškeré škody tak budou distribuovány na malé prodejce, což pro ně bude další ranou.
Ale zpět k útokům na ruské rafinerie. Ráno 14.7. zasáhly ukrajinské drony Salavatskou rafinerii, která se nachází v Baškirsku, přibližně 1400 km od hranic Ukrajiny. Rafinerie, jejíž zpracovatelský výkon je přibližně 10 milionů tun ropy ročně (patří tedy ke středně velkým ruským rafineriím), je důležitým výrobcem vysokooktanového benzínu, motorové nafty, leteckého paliva a dalších ropných produktů, a probíhá zde i výroba některých plastů, například polyetylenu.
Satelitní snímky, které byly zveřejněny 16.7., potvrdily zásah jednotek primární destilace AVT-4 a AVT-6, potrubí pro dopravu ropných produktů, a také hala, kde probíhá výroba granulovaného polytethylenu. Vzhledem k zásahu obou destilačních kolon této rafinerie bude až do jejich opravy provoz tohoto důležitého výrobce benzínu zcela přerušen.
V noci na 14.7. byla pak ukrajinským útokem zasažena i rafinerie Afipski v Krasnodarském kraji. Ta je jednou z menších ruských rafinerií (zpracovatelský výkon přibližně 6 milionů tun ropy ročně) a dříve (do zákazu exportu motorové nafty) orientována primárně na export, i její poškození ale zhorší zásobování regionu, kde se zemědělci v průběhu sklizně potýkají s nedostatkem paliva.
Drony FP-1 pak ráno 16.7. opět navštívily areál skladu paliv, který je součástí rafinerie Slavněft-JANOS, která se nachází u města Jaroslavl. Rafinerie, která je poslední ještě pracující velkou rafinerií v centrálním Rusku, je cílem ukrajinských útoků pravidelně, k minulému došlo v noci na 6.7.
Ukrajinci se v minulém týdnu celkově mnohem více soustředili na skladovací areály, než na rafinerie, 16.7. byl zasažen sklad u města Šachtarsk v okupované Doněcké oblasti. Satelitní systém pro detekci požárů FIRMS potvrdil rozsáhlý požár areálu, který slouží primárně pro zásobování ruské armády.
Dalším skladem, který neprošel ukrajinskou kontrolou požární bezpečnosti, byl pak ráno 18.7. sklad u města Noginsk, tedy přibližně 50 km od Moskvy. Z tohoto skladu jsou zásobovány primárně nezávislé čerpací stanice v Moskevské oblasti, které tak přišly o svého dodavatele, což vzhledem k složité situaci na ruském trhu s palivem může znamenat minimálně dočasné přerušení provozu těchto stanic.
V noci na 19.7. pak byly zasaženy tři areály skladů paliv u města Michajovsk ve Stavropolském kraji. Na tyto sklady, které jsou v současné době kriticky důležité pro zajištění paliva zemědělcům v regionu, kde nyní probíhají hlavní sklizňové práce, byly v průběhu července cílem ukrajinských útoků opakovaně, a to 9.7. a 13.7.
Opětovně byly navštíveny i sklady v Moskevské oblasti, v noci na 20.7. byla zasažena čtyři další logistická centra a také menší sklad paliv, který se nachází ve městě Podolsk. Tento sklad slouží pro distribuci paliv v jižní části Moskevské oblasti, a jeho poškození znamená narušení dodávek paliv čerpacím stanicím v této oblasti.
Pokračovala i ukrajinská kampaň, jejímž cílem je odříznout poloostrov Krym od zásobování po moři. Vzhledem k počtu útoků, který podobně jako v minulém týdnu dosahuje několika desítek, odkážeme pouze na jejich přehled například ze 14.7., 17.7. nebo 18.7., a uvedeme pouze jeden z jejich výsledků, kterým je (za poslední dva týdny) snížení propustnosti trajektové přepravy v Kerčské úžině o 75%. Pro okupovaný Krym to znamená značnou komplikaci, neboť doprava trajekty byla po poškození Krymského mostu hlavní tepnou, kterou na krym proudila kamionová doprava z pevninského Ruska.
Cílem byly ale také tankery ruské “Stínové flotily”, které zajišťují export ruské ropy zahraničním zákazníkům. Dne 16.7. se staly cílem útoků, ke kterým byly využity námořní drony Mamaj, dva tankery (Louise 1 a Banda), plující do ruských černomořských terminálů. Stejně jako při předchozích útocích byly cílem útoku prázdné tankery, což lze na záběrech poznat podle čáry ponoru vysoko nad hladinou.
Další tanker se pak stal cílem ukrajinského útoku 19.7., tanker Avero je Ruskem využíván zejména pro dopravu ropy do Indie a Číny. Celkově se tak za poslední dva týdny staly cílem ukrajinských útoků celkem čtyři tankery ruské stínové flotily.
Sýrie: Izraelské síly pokračovaly 19. července v operacích na jihozápadě země. Jednotky IDF se šesti vozidly postoupily k přehradě Kodna, dělostřelectvo ostřelovalo oblasti Al-Hamídíja, Tall al-Ahmar a okolí Sajdy al-Golán a další dvě vozidla vstoupila do údolí Vádí ar-Rakad. Sedm izraelských vozidel rovněž proniklo do provincie Kunejtra, kde vojáci zřídili kontrolní stanoviště a zadrželi jednoho mladíka.
Izrael od prosince 2024 provedl na syrském území 1074 úderů, 1166 pozemních vpádů a 203 zadržení a na některých místech postoupil více než 20 kilometrů do vnitrozemí. Izraelské dělostřelectvo během dne zasáhlo také oblast Al-Ahmar a farmu Abú Radžm v provincii Kunejtra.
Návštěva německého státního ministra zahraničí Gezy Andrease von Geyra v Damašku vedla k podpisu dohody o leteckém spojení a vytvoření společného výboru. Ten má rozvíjet spolupráci v energetice, dopravě, investicích, obnově země, vzdělávání a odborné přípravě. Německo obnovilo činnost velvyslanectví v Damašku v březnu 2025, Sýrie následně obnovila své zastoupení v Berlíně a Bonnu.
Írán: Spojené státy podle amerického činitele citovaného místními médii připravují možné rozšíření vojenských operací proti Íránu a přesouvají do regionu další letouny. Další nasazení však mají omezovat nízké zásoby protiletadlových a dalekonosných střel, poškození techniky z dosavadních bojů a nedostatečné kapacity pro bezpečné pokračování operací. Íránský vyjednavač Mohammad Bágher Ghálíbáf prohlásil, že pokračující přesuny americké vojenské techniky do regionu dokazují nezájem Washingtonu o ukončení eskalace. Uvedl, že Teherán americké kroky očekává a připravil se na ně. Íránský prezident Masúd Pezeškján současnou situaci označil za plnohodnotnou válku se Spojenými státy.
Zprostředkovatelé předali Teheránu návrh na desetidenní příměří, během něhož by se hledala cesta k obnovení memoranda uzavřeného minulý měsíc. Dokument počítal s šedesátidenním přerušením bojů, znovuotevřením Hormuzského průlivu a jednáním o konečné dohodě včetně íránského jaderného programu. Izrael se jednání neúčastnil a podle místních médií podmínky odmítá.
Jemen: Vojenský mluvčí Hútíů Jahjá Sarí oznámil zavedení námořní blokády Saúdské Arábie jako odvetu za saúdskou blokádu území ovládaného hnutím. Uvedl, že Hútíové budou postupovat podle zásady „blokáda za blokádu“ a na případnou eskalaci Rijádu odpoví vlastními kroky. Čtyřleté příměří mezi oběma stranami se podle dostupných informací rozpadlo minulý týden.
Bahrajn: Bahrajnský úřad pro civilní letectví oznámil, že Írán zaútočil bezpilotními prostředky na systémy řízení letového provozu obsluhující bahrajnskou letovou informační oblast. Podle úřadu nebyl provoz narušen a civilní lety pokračovaly bez omezení.
Mali: JNIM uvedla, že u vesnice Boussouma na trase mezi Douentzou a Boni v regionu Mopti zaútočila výbušným zařízením na kolonu malijské armády a ruského Afrického sboru. Podle skupiny šlo již o sedmý útok proti malijským a ruským silám v oblasti během jediného dne. Rozsah škod ani případné ztráty nebyly nezávisle potvrzeny.
Nedávno zveřejněné záběry JNIM mají zachycovat stovky jejich bojovníků obkličujících jednotku malijské armády v oblasti Gao a následné pronásledování ustupujících vojáků. JNIM a Fronta osvobození Azawadu tvrdí, že boje navazující na střety u Anéfisu skončily jejich vítězstvím. Podle jejich údajů bylo při přepadení kolony zabito nejméně 50 vojáků a dalších 24 zajato.
Burkina Faso: Přechodný prezident Ibrahim Traoré oznámil záměr vrátit do země více než 800 studentů šaríi z arabských států s tím, že Burkina Faso potřebuje především odborníky v technických, lékařských a vědeckých oborech. Současně JNIM tvrdí, že obsadila armádní stanoviště východně od Fada N’Gourma a při dalších útocích proti armádě a milicím VDP ukořistila zbraně, motocykly a další vybavení.
Somálsko: Aš-Šabáb se podle místních zpráv přihlásil k zabití policejního důstojníka správy Jubalandu a jeho doprovodu v Afmadowu v regionu Dolní Juba. Skupina měla také odpálit nálož u policejní stanice ve městě Marka v Dolní Šabelle, kde byli podle dostupných informací zraněni nejméně dva příslušníci speciálních jednotek.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že česká vláda konečně našla ideální způsob, jak spojit strategickou komunikaci s právním státem. Lidem zvolený premiér nejprve ukáže do kamery manuál, podle kterého se má lidem zvolený prezident vykreslovat jako loutka a lídr lidem zvolené opozice, a když jmenovaný Ústavní soud nerozhodne podle scénáře, tak kabinet navrhne odstavit soudce za soudní aktivismus. Bába tvrdí, že ten papír poslal fanoušek, což je uklidňující asi jako zjištění, že palebný plán brigády sepsal někdo z komentářů na Facebooku. Poznámky přitom mluví o „nás“, používají koaliční slovník a radí neútočit první, jen prezidenta nenápadně natřít na loutku řízenou Kolářem. Tedy žádná propaganda, ne, ne, ne, ale pouze občanská iniciativa s růžovým zvýrazňovačem. V Moskalabádu tomu říkají vertikála moci. U nás zatím fanouškovská tvorba. A až se příště objeví seznam nepohodlných soudců, určitě ho zase poslal fanoušek, ideálně jako lid s vidlemi a pochodněmi. To mají u nás zvířátka ráda.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
