(2 486 slov, doba čtení 13 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 23. července, Rusko zaútočilo na Ukrajinu jednou balistickou raketou Iskander-M a pěti řízenými leteckými střelami Ch-59/69 vypuštěnými z dočasně okupovaného Krymu a 168 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, včetně proudových variant, dále Gerbera, Italmás a imitátory dronů Parodija. Bezpilotní prostředky byly vyslány ze směrů Brjansk, Kursk, Orel a Primorsko-Achtarsk v Rusku, z okupovaného Doněcku a z Hvardiiského na okupovaném Krymu. Útok odráželo ukrajinské letectvo, protiletadlové raketové jednotky, prostředky radioelektronického boje, jednotky bezpilotních systémů a mobilní palebné skupiny. Podle předběžných údajů byly k 07:30 sestřeleny nebo potlačeny 2 řízené letecké střely Ch-59/69 a 154 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů na severu, jihu a východě země, celkem tedy 156 vzdušných cílů. Zaznamenány byly zásahy jedné balistické rakety Iskander-M, 3 řízených leteckých střel Ch-59/69 a 7 útočných bezpilotních prostředků na 9 místech, zatímco trosky sestřelených cílů dopadly na dalších 4 místech.
Během noci provedly ukrajinské bezpilotní prostředky rozsáhlý útok proti ruskému území a okupovanému Krymu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 223 bezpilotních prostředků letounového typu nad Bělgorodskou, Brjanskou, Volgogradskou, Voroněžskou, Kalužskou, Kurskou, Orelskou, Orenburskou, Rostovskou, Rjazaňskou, Samarskou, Saratovskou, Tverskou, Tulskou a Uljanovskou oblastí, Moskevským regionem, okupovaným Krymem, Tatarstánem a nad Azovským mořem. Ve Voroněžské oblasti místní úřady uvedly zničení 36 dronů. V Uljanovské oblasti bezpilotní prostředky zasáhly objekt palivového a energetického komplexu v Novospasském rajónu, kde následně vypukl požár.
V severoslobodském a kurském směru Rusové provedli dva letecké údery za použití osmi naváděných pum a 53 dělostřeleckých a raketových útoků, z toho jeden salvovými raketomety.
Je zaznamenáno pokračování ruských operací a ukrajinských protiútoků v severní části Sumské oblasti, ale nepotvrdil postup ani jedné strany.
Charkovská situace: V jihoslobodském směru Rusové podnikli jedenáct útoků směrem k Ternovému u Prylipek, směrem na Maly Burluk, Fyholivku a Kutkivku. Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že jeho jednotky obsadily Artilne, zatímco další ruské zdroje ohlašovaly dobytí Hrafského. Je nutné podotknout, že záběry se vztyčováním ruské vlajky v Hrafském vykazovaly známky digitální manipulace.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru Rusové provedli jediný útok směrem na Kupjansk. Malé útočné skupiny Rusů v prostoru omezují ukrajinské drony, nedostatek paliva a nedostatek připraveného personálu.
V limanském směru Rusové podnikli patnáct útoků u Novomychajlivky, Novoselivky a ve směru Drobyševé, Stavky, Lyman a Ozerné.
Ve slovjanském směru provedli 25 útoků u Kryvé Luky, Piskunivky, u Riznykivky a Raj-Oleksandrivky. Ruské zdroje tvrdily, že jejich jednotky postoupily severně a západně od Raj-Oleksandrivky, dostupné geolokované podklady to však nepotvrzují.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru okupanti pětkrát zaútočili u Nikiforivky a směrem na Jurkivku a Vasjutynské.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru Rusové provedli 25 útoků v Kosťantynivce, u Illinivky, směrem k obci Dovha Balka a u Rusyn Jaru. Podklady analyzované ISW nadále ukazují velmi roztříštěnou situaci uvnitř Kosťantynivky. Malé ruské skupiny pronikají do několika částí města, zatímco ukrajinské jednotky si udržují pozice na severozápadě, severovýchodě, ve středu a v části jižní průmyslové zóny.
V pokrovském směru ukrajinští obránci hlásili 42 ruských útoků. Bojovalo se u Sofijivky, směrem na Torecke, Kučeriv Jar, u Šachového, směrem na Vilné, Nové Šachové, Nový Donbas, u Nikanorivky, směrem na Bilycké, Ševčenko, u Hryšiného, Vasylivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného a Filije.
V oleksandrivském směru Rusové čtyřikrát zaútočili u Ternového a Kalynivského. Ruské tvrzení o obsazení Blahodatného podporuje pouze podezřele sestříhané video se vztyčením vlajky.
Jižní fronta: V huljajpolském směru okupanti podnikli třináct útoků u Dobropillja, Vozdviživky, směrem na Cvitkové, u Staroukrajinky, směrem na Hirké a Čarivné.
V orichivském směru Rusové pětkrát zaútočili u Malé Tokmačky, Ščerbaků, Malých Ščerbaků a směrem na Pavlivku. Ruské tvrzení o postupu jižně od Malé Tokmačky se zatím nedá potvrdit.
Chersonská fronta: Ukrajinské drony během operací z 21. a 22. července zasáhly elektrickou rozvodnu v okupovaném Olhyném a vyvolaly výpadky proudu na části levého břehu.
Krym: Ukrajinské Síly bezpilotních systémů oznámily, že během 21. a 22. července zasáhly deset krymských rozvoden, mimo jiné u Alušty, Massandry, Lučystého, Jalty, Alupky, Haspry a Ponyzivky. Krymenergo připustilo lokální výpadky elektřiny, přesný rozsah fyzického poškození však nebyl nezávisle ověřen. Časové rozmezí operace neumožňuje určit, které jednotlivé zásahy proběhly přímo 22. července.
Velvyslanci členských států Evropské unie se dohodli na 21. balíku sankcí proti Rusku, který se zaměřuje především na finanční sektor, energetiku a struktury umožňující obcházení dosavadních omezení. Na sankční seznam má být zařazeno 94 finančních institucí, převážně ruských bank, a také Moskevská burza. Opatření dále rozšiřují omezení proti ruské stínové flotile, kryptoměnovým platformám a společnostem zapojeným do obchodování s ruskou ropou. Součástí kompromisu je zachování cenového stropu na ruskou ropu na úrovni 44,10 dolaru za barel po dobu dalších dvanácti měsíců. Řecko současně získalo dočasnou výjimku umožňující evropským společnostem ještě jeden rok přepravovat ruský zkapalněný zemní plyn do třetích zemí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se v Manile setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a jedním z hlavních témat jednání byla válka na Ukrajině. Rubio po schůzce uvedl, že Spojené státy jsou nadále připraveny sehrát konstruktivní roli při hledání způsobu ukončení konfliktu a prezident Donald Trump je ochoten případná jednání podpořit. Současně připustil, že nalezení řešení přijatelného pro Kyjev i Moskvu zůstává obtížné. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Lavrov zopakoval připravenost Moskvy na politické a diplomatické řešení a odkázal na návrhy projednávané během americko-ruského summitu na Aljašce v srpnu 2025. Konkrétní nový návrh příměří nebo mírového urovnání po schůzce zveřejněn nebyl.
Ukrajina rozšiřuje spolupráci se Spojenými státy v oblasti bezpilotních systémů. Šest ukrajinských výrobců získalo povolení vyvézt do USA přibližně po stovce dronů pro program Pentagonu Drone Dominance, který testuje nové taktické bezpilotní prostředky v podmínkách simulujících moderní bojiště. Samostatně společnosti UForce a americká ReconCraft podepsaly memorandum o lokalizaci výroby ukrajinských námořních dronů Magura ve Spojených státech. ReconCraft má pro případnou produkci využít své závody v Oregonu a Jižní Karolíně, zatímco ukrajinská strana zajistí přenos zkušeností, softwaru a integraci systémů. Zatím nebyla oznámena žádná konkrétní americká objednávka ani počet budoucích sériově vyráběných plavidel.
Britská úderná skupina letadlové lodě HMS Prince of Wales se zapojila do aliančního cvičení Neptune Strike 26-3, které od 17. do 23. července probíhá v severním Atlantiku a v prostoru evropského Dálného severu. Jde o první rozšíření série Neptune Strike do této oblasti v rámci aktivit NATO zaměřených na obranu Arktidy a severních námořních přístupů k Evropě. Britská skupina s letouny F-35B operuje společně se španělským expedičním uskupením vedeným lodí Castilla a jednotkami dalších dvanácti spojeneckých států. Cvičení se zaměřuje na společné námořní a letecké operace, protiponorkový boj a schopnost NATO rychle přesouvat úderné prostředky do prostoru severního Atlantiku.
Lotyšská armáda použila slzný plyn a varovný výstřel při incidentu na hranici s Běloruskem, kde se skupina migrantů pokusila násilně překročit hranici a podle lotyšských úřadů házela na vojáky kusy dřeva. Po varovném výstřelu se skupina stáhla zpět na běloruské území. Premiér Andris Kulbergs uvedl, že počet pokusů o nelegální překročení hranice se v poslední době přibližně zdvojnásobil a Riga situaci považuje za součást hybridního tlaku. Lotyšsko proto zdvojnásobilo počet příslušníků pohraniční stráže nasazených v oblasti. Lotyšsko, Litva a Polsko dlouhodobě obviňují Bělorusko a Rusko ze záměrného využívání migrace k vytváření tlaku na východní hranici NATO a Evropské unie, což Minsk a Moskva odmítají.
Švédský ministr obrany Pål Jonson jednal na Filipínách se svým protějškem Gilbertem Teodorem o rozšíření obranné spolupráce obou zemí. Rozhovory se zaměřily mimo jiné na kybernetickou bezpečnost, kognitivní válku a další oblasti modernizace filipínských ozbrojených sil. Manila současně posuzuje několik možností pořízení víceúčelových bojových letounů a mezi diskutovanými variantami zůstávají švédské JAS 39 Gripen. Jonsonova návštěva je součástí širšího sbližování Švédska se státy jihovýchodní Asie a probíhá současně s přistoupením Stockholmu ke Smlouvě o přátelství a spolupráci ASEAN. Filipíny v posledních letech urychlují modernizaci ozbrojených sil především v reakci na rostoucí bezpečnostní napětí v Jihočínském moři.
Dnes vám přinášíme souhrnný přehled výkonu ruského průmyslu za první polovinu tohoto roku. Nejdříve připomeňme, že za rok 2024 byl souhrnný růst průmyslové výroby 5,1 %, zatímco v roce 2025, kdy již na civilní sektory ruské ekonomiky dopadly první důsledky ekonomické krize, dosáhl celkový růst pouze 1,3 %. Pokud bychom z tohoto přehledu vyjmuli vojenskou výrobu, došlo v Rusku k poklesu průmyslové produkce již v loňském roce.
Za první polovinu letošního roku byl růst průmyslové výroby deklarován ve výši 0,4 %, což je jednak na úrovni statistické chyby (a reálná hodnota může být i záporná), jednak to jasně ukazuje, že výkon civilních sektorů ruského průmyslu v tomto roce výrazně poklesl. Zpracovatelský průmysl vykázal růst o 0,7 %, těžba nerostných surovin poklesla o 0,5 % a odhad celkového růstu za rok 2026 byl upraven na 0,6 %.
Index průmyslové produkce vztažený k roku 2023 (kde průměr za celý rok odpovídá hodnotě 100) se v dubnu 2026 nacházel na úrovni 109,0, v květnu poklesl na 108,2 a v červnu se zvýšil jen mírně na 108,3 bodu.
Existují samozřejmě i sektory, které v prvním pololetí zaznamenaly značný nárůst. Při srovnání s prvním pololetím roku 2025 vidíme nejlepší výsledky u následujících oborů:
- Ostatní dopravní prostředky (tedy například tanky, bojová vozidla pěchoty nebo ponorky): nárůst o 32,6 %
- Farmaceutika: nárůst o 13,9 %
- Hotové kovové výrobky: nárůst o 8,8 %
Mezi průmyslové sektory s největším propadem při stejném srovnání patří:
- Metalurgie: pokles o 9,3 %
- Papír a papírenské zboží: pokles o 8,9 %
- Výroba koksu a ropných produktů: pokles o 7,7 %
Sledujeme tak výrazný propad v odvětvích, která tvoří základ ruské ekonomiky. Růst vojenské produkce se přitom na životní úrovni drtivé většiny Rusů nijak neprojeví – lze tedy říci, že z pohledu běžného obyvatele se krize ruské ekonomiky znatelně prohloubila.
Sýrie: Syrská prokuratura požaduje trest smrti pro Wasíma Asada, bratrance bývalého prezidenta Bašára Asada. Před Čtvrtým trestním soudem v Damašku čelí obviněním z vraždy, obchodování s drogami a vedení nelegálních ozbrojených skupin. Případ patří mezi nejsledovanější procesy zaměřené na představitele a osoby spojené s bývalým režimem. Komise pro přechodnou spravedlnost oznámila, že řízení vstoupilo do závěrečné fáze. Podpořila návrh obžaloby na uložení trestu smrti s odůvodněním, že je podložen rozsáhlými důkazy a svědeckými výpověďmi. Rozsudek by měl být vyhlášen 29. července a může se stát důležitým precedentem pro další stíhání představitelů někdejší vládnoucí elity.
Současně pokračuje i proces s bývalým syrským velkým muftím Ahmadem Hassúnem. Obžaloba jej viní z podněcování k násilí a veřejného ospravedlňování vražd spáchaných během vlády předchozího režimu. Třetí soudní jednání již skončilo, další je naplánováno na 30. července. V Hassúnově případu soud nařídil forenzní analýzu videonahrávek předložených obhajobou a jejich porovnání s materiály obžaloby. Cílem je ověřit pravost záznamů a zjistit, zda některé z nich nebyly dodatečně upraveny nebo sestříhány. Výsledek expertizy může mít významný vliv na další průběh řízení i hodnocení důkazů soudem.
Írán: Americké Centrální velení (CENTCOM) oznámilo, že v noci na 23. července pokračovalo již dvanáctou noc po sobě v úderech proti íránským vojenským cílům. Podle CENTCOMu byly zasaženy námořní kapacity, sklady raket a bezpilotních prostředků, pobřežní radarová stanoviště i systémy protivzdušné obrany. Spojené státy uvedly, že cílem operace je dále omezit schopnost Íránu ohrožovat mezinárodní námořní dopravu. Současně oznámily, že během července zasáhly desítky vojenských objektů a v rámci námořní blokády odklonily devět obchodních lodí, přičemž jedné zabránily vplout do íránského přístavu.
Během noci byly hlášeny exploze a americké nálety v řadě íránských měst, mimo jiné v Ahvázu, Búšehru, Bandar Abbásu, Bandar-e Mahšahru, Bandar-e Džasku, Siríku, Ramšíru, Andímešku, Kermánšáhu a Zandžánu. Potvrzen byl také útok na námořní základnu Zijárat v Siríku a na pohraniční přechod Šalamčeh u hranic s Irákem. Podle íránských médií byl v Ahvázu zasažen také prostor 7. obrněné divize. Jeden z úderů v Búšehru poškodil místní elektrickou rozvodnu a způsobil krátkodobé výpadky proudu.
Íránská agentura Tasním uvedla, že útok v oblasti hraničního přechodu Šalamčeh nezpůsobil žádné oběti a provoz zůstal zachován. Írán následně oznámil odvetné údery proti americkým cílům v regionu. Armáda zveřejnila záběry, které mají zachycovat útoky drony na americké základny Al-Dauhá, Ali Al Salem a tábor Arifdžán v Kuvajtu. Podle Teheránu byly cílem sklady munice, logistická zařízení a palivové zásobníky. Íránské Revoluční gardy (IRGC) zároveň zveřejnily záběry rozsáhlé kombinované raketové a dronové operace vedené proti americkým základnám v rámci operace „Victory 2“.
Mluvčí íránské armády prohlásil, že odvetné útoky budou pokračovat, dokud budou Spojené státy útočit na íránskou infrastrukturu a pobřežní oblasti. Dodal, že příměří bylo využito k posílení bojové připravenosti a přípravě nových scénářů pro případ další eskalace. Íránská státní televize IRIB rovněž informovala, že při střetu pohraniční stráže s ozbrojenou skupinou v oblasti Džakigúr byli zabiti dva ozbrojenci a bezpečnostní síly zajistily zbraně, munici a výbušniny. Podle dostupných informací mohlo jít o příslušníky balúčských povstaleckých skupin.
Na sociálních sítích se současně objevily záběry, které mají zachycovat dopady íránských raket na americké základny v Kuvajtu a údajný zásah letecké základny Krále Fajsala v Jordánsku. Autenticitu těchto materiálů ani rozsah způsobených škod zatím nelze nezávisle ověřit.
Kuvajtské ministerstvo obrany mezitím potvrdilo, že pohraniční přechod Al-Abdalí zasáhly nepřátelské bezpilotní prostředky. Útok způsobil materiální škody, nikoli však ztráty na životech. Bezpečnostní složky oblast zajistily a zahájily odstraňování trosek.
Somálsko: Džihádistické hnutí aš-Šabáb zaútočilo na vojenskou kolonu ugandských sil v okolí města Marka v regionu Dolní Šabelle na jihu Somálska. Podle dostupných informací série výbuchů zničila dvě obrněná vozidla a jeden vojenský nákladní automobil, přičemž několik ugandských vojáků bylo zabito nebo zraněno. Aš-Šabáb následně podnikl také dva útoky na vojenskou základnu a kasárna ugandských jednotek a provládních milicí ve městě Janale. Incidenty potvrzují pokračující schopnost islamistů zasahovat bezpečnostní síly i v oblastech, kde dlouhodobě působí jednotky Africké unie a somálské vlády.
Mali: Podle amerických představitelů, na které se odvolává deník The Washington Post, administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje vojenskou operaci v Mali proti džihádistické organizaci Džamá’at Nusrat al-Islám wal-Muslimín (JNIM).
Bezpečnostní situace na severu země se mezitím dále zhoršuje. Kolona příslušníků ruského Afrického korpusu směřující do města Gao zůstává terčem útoků JNIM. Po sérii útoků improvizovanými výbušnými zařízeními (IED) džihádisté nově útočí také na dopravní infrastrukturu. Dne 23. července 2026 zničili most na hrázi Agudud mezi městy Gao a Gossi, čímž narušili jednu z klíčových zásobovacích tras.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že Andrej Babiš zvažuje po odchodu Hynka Kmoníčka vůbec neobsadit post poradce pro národní bezpečnost. Co by se mohlo stát? Samozřejmě nic. Vůbec nic. Rusko vede největší válku v Evropě od roku 1945, drony létají tisíce kilometrů, balistické rakety padají na evropské město skoro každou noc, Čína už řeší zahraniční politiku pádlem, Írán právě prakticky demonstruje význam protiraketové obrany a NATO přemýšlí, jak bude vypadat příští desetiletí. Ideální okamžik zjistit, že člověk přímo u premiéra, jehož úkolem je propojovat bezpečnost, obranu, diplomacii a státní aparát, je vlastně takový kancelářský luxus. Vždyť co nejhoršího se může stát? Ministerstvo obrany bude vědět svoje, zahraničí svoje, vnitro svoje, služby svoje a premiér si z toho nějak sestaví obrázek mezi tiskovkou a videem na Facebook. Bezpečnostní rada státu samozřejmě nezmizí a republika se 10. srpna v osm ráno nerozpadne. Jen zmizí pozice pro člověka, jehož smyslem bylo právě to, aby se při průseru nemuselo zjišťovat, kdo vlastně mluvil s kým, kdo co věděl a proč se důležitá informace zasekla někde mezi dvěma ministerstvy. Díky táto
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
