(4 061 slov, doba čtení 21 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 27. července, Rusko zaútočilo na Ukrajinu 147 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, včetně proudových variant, dále prostředky Gerbera, Italmás a imitátory dronů Parodija. Bezpilotní prostředky byly vyslány ze směrů Brjansk, Primorsko-Achtarsk a Orel v Rusku, z okupovaného Doněcku a z Hvardiiského na okupovaném Krymu. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 na severu, jihu a východě země sestřeleno nebo potlačeno 123 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů. Zaznamenány byly zásahy 21 útočných bezpilotních prostředků na 10 místech a dopady trosek sestřelených cílů na dalších 7 místech.
Během noci provedly ukrajinské bezpilotní prostředky rozsáhlý útok proti řadě oblastí Ruska, okupovanému Krymu a prostoru nad Černým a Azovským mořem. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 276 bezpilotních prostředků letounového typu nad Bělgorodskou, Brjanskou, Voroněžskou, Kalužskou, Kurskou, Nižněnovgorodskou, Orelskou, Penzenskou, Rostovskou, Tulskou, Uljanovskou a Jaroslavskou oblastí, Moskevským regionem, Krasnodarským krajem, Tatarstánem, Udmurtskem, okupovaným Krymem a nad Černým a Azovským mořem.
Ukrajinský Generální štáb zpětně potvrdil, že ukrajinský útok z předchozího dne zasáhl Ťumeňský ropný závod přibližně 1 980 kilometrů od fronty. Geolokované záběry zachycují kouř stoupající z areálu, přesný rozsah poškození ale nebyl zveřejněn.

Ruské ztráty v roce 2026 se začínají pohybovat v pásmu, kde už není hlavní otázkou, zda jsou vysoké, ale jak velká část z nich připadá na padlé. Ukrajinský generální štáb zatím uvádí přibližně 228 000 ruských personálních ztrát, přičemž Zelenskyj tento údaj rozvedl na téměř 225 500 mužů, z toho přibližně 131 000 padlých a 93 000 raněných. To je výrazně vyšší podíl mrtvých, než jaký vychází z jednodušší extrapolace databáze Mediazony. Při dosud používaném koeficientu 1,5 by její data odpovídala zhruba 98 000 padlých, zatímco Frontelligence Insight navrhuje koeficient 0,7, který výsledek posouvá přibližně ke 130 000 mrtvých a prakticky se tak potkává s ukrajinským odhadem. Samotný graf přitom může být zavádějící, protože prudký propad křivky Mediazony v roce 2026 neznamená zhroucení ruských ztrát, ale především zpoždění při dohledávání a potvrzování úmrtí. Zajímavější je proto shoda dvou odlišných metod kolem hranice 130 000 padlých za necelých sedm měsíců. Pokud se tento řád potvrdí, znamenalo by to, že současný ruský způsob vedení ofenzivy pomocí malých infiltračních skupin skutečně spotřebovává pěchotu mimořádným tempem. Moskva zatím tyto ztráty dokáže nahrazovat, ale stále větší část náboru pak neslouží k vytváření nových rezerv, nýbrž pouze k doplňování jednotek, které jsou průběžně ničeny na frontě.

V severoslobodském a kurském směru ukrajinští obránci zastavili jeden ruský útok. Rusové zde provedli letecký úder za použití tří naváděných pum a 77 dělostřeleckých a raketových útoků, z toho jeden salvovým raketometem. Ruské zdroje hlásily omezené útoky v severní části Sumské oblasti, zatímco ukrajinské jednotky podnikaly protiútoky.

Ukrajinský generální štáb zaznamenal během 26. července celkem 264 bojových střetů, tedy o šest více než předchozí den. Největší počet útoků opět připadl na pokrovský směr, kde jich bylo 32. V limanském a slovjanském směru bylo shodně hlášeno dvacet a v kosťantynivském osmnáct útoků.
Rusové během dne provedli dva raketové údery za použití devíti raket a 96 leteckých úderů, při kterých svrhli 317 naváděných pum. Nasadili také 8 884 útočných dronů a provedli 3 028 dělostřeleckých a raketových útoků, z toho padesát salvovými raketomety.
Ruský mechanizovaný útok u Šachového 22. července je zajímavý především tím, že na úseku, kde se Rusové dlouhodobě spoléhají na malé infiltrační skupiny, znovu nasadili soustředěnou obrněnou sílu. Nešlo samozřejmě o útok dvou armád a tankové divize v plném složení, ale podle dostupného hodnocení přibližně o posílené rotní až praporní uskupení složené z prvků 8. a 41. vševojskové armády a 90. gardové tankové divize. Kolony vyrazily z prostoru Novoekonomičného a Vozdvyženky a během čtyřhodinové operace se pokusily proniknout do oblasti Šachového. Útok nebyl špatně připravený. Rusové jej podporovali dělostřelectvem, Lancety a dalšími drony, snažili se omezit činnost ukrajinských bezpilotních prostředků elektronickým bojem a před samotným postupem působilo v prostoru také letectvo. Ukrajinská obrana ale dokázala zpomalit kolony minováním přístupů a ničením přechodů, načež soustředila FPV drony, dělostřelectvo a další palebné prostředky proti technice. Azov po boji hlásil zničení sedmi tanků, šesti obrněných vozidel, tří speciálních vozidel, 47 lehkých prostředků, systémů Grad a Tornado-S a 123 zabitých a 29 raněných Rusů. Vojenský smysl útoku přesto není nesmyslný. Prostor před Dobropillím patří kvůli ukrajinským dronům, starším opevněním a dlouhým zásobovacím trasám k nejhorším místům pro postup pěchoty. Mechanizovaný nápor mohl Rusům umožnit rychle dopravit větší množství lidí přes tuto zabíjecí zónu a vytvořit podmínky pro další infiltrace směrem k Dobropillí a později Druživce. Tentokrát to nevyšlo, ale samotný pokus ukazuje, jak důležitý tento směr pro další boj o slovjansko-kramatorskou aglomeraci je.
Charkovská situace: V jihoslobodském směru Rusové provedli jedenáct útoků směrem na Izbytské, u Staryce směrem na Lyman, Volochivku a Ochrimivku. Ruské tvrzení o postupu severozápadně od Virivky nebylo potvrzeno. Ruské jednotky zároveň pokračovaly v omezených operacích ve velkoburluckém prostoru, ale bez doloženého územního zisku.
Geolokované záběry z 26. července zachycují ruské FPV drony útočící na zásobovací vozidlo v severní části Charkova, což dokládá pokračující tlak na ukrajinskou logistiku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru okupanti třikrát zaútočili směrem na Kupjansk, Podoly a Kurylivku.
V limanském směru Rusové provedli dvacet útoků u Šijkivky, směrem na Olhivku, Nový Mir, Novomychajlivku, Novoselivku, u Drobyševého, Stavek, Lymanu, Jampilu, Dibrova a Ozerného.
Ve slovjanském směru podnikli dalších dvacet útoků u Zakitného, Kryvé Luky, směrem na Piskunivku, u Ryznikyvky a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru Rusové pětkrát zaútočili směrem na Dibrovu, Malynivku, Tychonivku a Jurkivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru Rusové provedli osmnáct útoků u Kosťantynivky a Illinivky. Ukrajinské jednotky nadále udržují pozice uvnitř města a prostor zůstává tvořen prolínajícími se postaveními obou stran.
U Rusyn Jaru byli poprvé zaznamenáni operátoři dronů ruského 242. motostřeleckého pluku ze sestavy 20. motostřelecké divize a 8. vševojskové armády. Jejich přítomnost dokládá posilování bezpilotních kapacit na jihozápadním přístupu ke Kosťantynivce.
V pokrovském směru ukrajinští obránci zastavili 32 útoků. Bojovalo se směrem na Toretské, u Šachového, směrem na Vilné, Kučerovova Jar, Nového Šachové, Nový Donbas, Bilycké, u Vasylivky, Kotlyného, směrem na Ševčenko, u Udačného a směrem na Novopavlivku.
Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že jeho jednotky opět obsadily Ševčenko severozápadně od Pokrovska. Ruské zdroje připisovaly údajné obsazení příslušníkům 76. výsadkové divize, ale geolokační nebo mapové potvrzení nebylo zveřejněno.
Jižní fronta: V huljajpolském směru Rusové podnikli patnáct útoků ve směru na Ternuvate, u Vozdvyživky, směrem na Verchnou Tersu, Cvitkové, Kryničné, Staroukrajinku, Hirke a Čarivné.
V orichivském směru ukrajinské jednotky zastavily tři útoky směrem na Ščerbaky a Lukjanivské.
V záporožském prostoru byli poprvé zaznamenáni operátoři ruského 14. samostatného praporu bezpilotních systémů, který má působit pod operačním řízením uskupení Východ. Jeho nasazení ukazuje další posilování ruských dronových jednotek na jižní frontě. Ruské drony pokračovaly také v útocích proti železniční logistice. Ukrajinský ministr infrastruktury Mykola Kalašnyk uvedl, že osobní vlaky se od 23. července nemohly dostat přímo do Záporoží a pokračující útoky fakticky přerušily běžné železniční spojení města s ostatními oblastmi.
Chersonská fronta: V přidněperském směru Rusové neprovedli žádnou pozemní útočnou akci. Pozemní boje nehlásily ani ruské zdroje a linie kontaktu na levém břehu Dněpru a v prostoru říčních ostrovů zůstala beze změny.
Krym: Ukrajinské síly v noci zasáhly zařízení společnosti Čornomornaftohaz u Vnukového. Rusové využívají zabavená zařízení společnosti k těžbě, skladování a přepravě plynu a ropných produktů a k zásobování svého uskupení na poloostrově. Další ukrajinský úder zasáhl pozemní retranslátor u Čornomorského, který Rusové používali pro řízení útočných dronů Geran a Gerbera. Retranslátor měl prodlužovat dosah a zvyšovat stabilitu jejich řídicího spojení.
Místní zdroje současně hlásily útoky na ruskou radarovou pozici na hoře Tepe-Oba a elektrickou rozvodnu ve Feodosiji a exploze u Tavrijské tepelné elektrárny poblíž Simferopolu. Krymenergo potvrdilo výpadky elektřiny v několika částech poloostrova a připsalo je vnějšímu působení na energetická zařízení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na britské námořní základně Portsmouth poprvé osobně setkal s novým premiérem Andym Burnhamem. Jednání na palubě letadlové lodě HMS Queen Elizabeth se zaměřilo především na rozšíření společné obranné výroby a otevírání ukrajinských a britských výrobních kapacit v obou zemích. Londýn současně oznámil předání britských technologií radioelektronického boje určených k ochraně ukrajinských dronů, které mají zvýšit jejich schopnost pronikat ruskou protivzdušnou obranou. Oba představitelé jednali také o protibalistické koalici a dalším fungování Koalice ochotných. Burnham potvrdil, že Británie bude nadále spolupředsedat této skupině a zapojí se do přípravy jejího dalšího jednání plánovaného na srpen.
Evropská unie začala diskutovat o změně způsobu přijímání dalších sankcí proti Rusku poté, co Řecko při vyjednávání 21. sankčního balíku prosadilo výjimku pro přepravu ruského zkapalněného zemního plynu. Podle Financial Times část evropských představitelů zvažuje, zda místo rozsáhlých sankčních balíků vyžadujících složité kompromisy nepřecházet k menším a častějším opatřením zaměřeným na konkrétní sektory a společnosti. Důvodem je snaha omezit možnost, aby jednotlivé členské státy blokovaly širší sankce kvůli vlastním ekonomickým zájmům. Řecká výjimka umožňuje společnosti Dynagas pokračovat po omezenou dobu v přepravě ruského LNG do třetích zemí.
Polský výrobce výbušnin Nitro-Chem podepsal s britskou společností BAE Systems memorandum o výstavbě výrobního závodu ve Velké Británii. Nitro-Chem je největším evropským výrobcem TNT a při současné kapacitě přibližně 10 000 tun ročně patří mezi významné dodavatele americké armády a dalších ozbrojených sil NATO. Nový britský závod má zvýšit produkci přibližně o dalších 2 000 tun ročně. Polské ministerstvo obrany uvedlo, že rozdělení výrobních kapacit mezi Polsko a Británii má zvýšit odolnost dodavatelského řetězce v případě konfliktu s Ruskem. Projekt navazuje na květnovou polsko-britskou smlouvu o bezpečnostní a obranné spolupráci.
Dánsko urychlí růst výdajů na obranu a hranice 3,5 % HDP chce dosáhnout již v roce 2030, tedy o pět let dříve, než původně plánovalo. Jen v roce 2027 mají obranné výdaje vzrůst o více než 21 miliard dánských korun a mezi lety 2026 až 2033 chce Kodaň vyčlenit na posílení obrany dalších přibližně 260 miliard korun. Ještě v roce 2021, tedy před zahájením rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu, přitom Dánsko vydávalo na obranu méně než 1,5 % HDP. Ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že výrazné zvýšení investic je nutné kvůli zhoršení bezpečnostního prostředí a závazkům vůči NATO.
Itálie chce během příštích deseti let postupně zvýšit výdaje související s obranou na úroveň pěti procent HDP. Ministr zahraničí Antonio Tajani to oznámil během společného zasedání zahraničních a obranných výborů obou komor parlamentu a zdůraznil, že tempo navyšování bude respektovat rozpočtová omezení a pravomoci parlamentu. Podle odhadů NATO vydávala Itálie v roce 2025 na obranu 2,09 % HDP a letos přibližně 2,10 %. Řím současně řeší využití téměř 14,9 miliardy eur získaných prostřednictvím evropského nástroje SAFE. Prostor pro další investice omezuje především italský veřejný dluh přesahující 135 % HDP a hospodářský růst pod jedním procentem.
V litevském Kaunasu vznikne nový výrobní a servisní komplex pro tanky Leopard 2A8. Zakázku v hodnotě přibližně 30 milionů eur získala finská stavební společnost YIT, která zajistí projektování i kompletní výstavbu zařízení na ploše téměř deseti hektarů. Komplex má sloužit k výrobě, kompletaci a údržbě tanků Leopard 2A8 pořizovaných Litvou pro budovanou tankovou jednotku. Vilnius v prosinci 2024 objednal 44 těchto tanků, přičemž první rota má být dodána v roce 2029 a plnohodnotný tankový prapor má vzniknout do roku 2034. Stavba závodu začne v srpnu letošního roku a dokončena má být v listopadu 2027.
Francouzské ministerstvo ozbrojených sil zadalo první zakázky související s rozsáhlou transformací letecké základny 116 Luxeuil-Saint-Sauveur. Základna, jejíž další existence byla ještě v roce 2009 zpochybňována, má znovu získat roli ve francouzském systému jaderného odstrašování, o kterou přišla v roce 2010. Do roku 2035 zde mají být rozmístěny dvě letky stíhacích letounů Rafale a počet vojenských a civilních zaměstnanců se má zvýšit přibližně na 2 000. Prezident Emmanuel Macron již dříve oznámil, že modernizace bude vyžadovat investice nejméně 1,5 miliardy eur. Hlavní transformační práce mají začít v roce 2027.
Rakouská vláda chce kvůli změně evropského bezpečnostního prostředí prodloužit povinnou vojenskou službu ze současných šesti na devět měsíců. Součástí reformy má být také nový systém záloh, v němž by bývalí branci absolvovali další cvičení během deseti let po skončení základní služby. Vídeň chce současně téměř zdvojnásobit měsíční odměnu branců na přibližně tisíc eur a zavést další benefity. Kancléř Christian Stocker rozhodnutí spojil přímo s ruskou invazí na Ukrajinu, hybridními operacemi a kybernetickými hrozbami. Reforma bude vyžadovat dvoutřetinovou většinu v parlamentu, takže vládní koalice musí získat podporu alespoň jedné opoziční strany.

Dnes vám opět přinášíme týdenní svodku ukrajinských útoků na ruskou ropnou infrastrukturu, i když v úvodu se zaměříme na nový cíl ukrajinských kinetických sankcí, a sice neplánované zadýmení skladů největšího ruského internetového tržiště, společnosti Wildberries.
Na úvod je třeba zmínit, že další ruské platformy, například Ozon, využívají pro své podnikání decentralizovanou síť obvykle od třetích stran pronajatých skladových prostor (kterých je nyní v Rusku vzhledem k celkovému hospodářskému útlumu přebytek), společnost Wildberries ale svůj obchodní model založila na vybudování vlastních velkých centrálních skladů pro daný region – a tyto sklady se tak staly snadným cílem ukrajinských útoků, neboť je možné jedním útokem vyřadit veškerou (nebo alespoň značnou část) infrastruktury Wildberries v daném regionu. V průběhu minulého týdne došlo k útoku na následující sklady:
- 22.7.: Krasnodar a Něvinominsk
- 23.7.: Voroněž
- 24.7.: Petrohrad a Simferopol
- 25.7.: Jekaterinburg
Celkové škody (se započtením útoků na sklady Wildberries z předchozího týdne) již dosáhly několika set miliard rublů, přičemž stejně jako u jiných prodejců tohoto typu nedosahuje Wildberries vysoké ziskovosti – za rok 2025 byl obrat společnosti několik bilionů rublů, nicméně zisk za rok 2025 dosáhl pouze 175 miliard rublů, a již způsobené škody tedy přesahují celkový zisk společnosti jak za minulý, tak za tento rok.
To představuje velký problém i pro hlavního investora společnosti Wildberries, druhou největší ruskou banku VTB. Ta poskytla Wildberries úvěry v celkové výši přibližně 500 miliard rublů (celkové zadlužení Wildberries je přibližně 1,3 bilionu rublů), přičemž cílem VTB bylo pomocí navázání partnerství s Wildberries získat přístup k přibližne 80 milionům zákazníků tohoto internetového tržiště. V posledních týdnech se ale investice mění pro banku v přítěž, přičemž připomeňme, že to není jediná prodělečná investice, kterou tato banka drží.
Na závěr kapitoly o Wildberries zmíníme ještě to, že společnost o víkendu odstranila ze svého vyhledávání klíčové slovo “vše pro SVO”, pomocí kterého mohou zákazníci rychle obdržet nabídku výbavy pro vojáky, tedy například dronů a jejich komponent, výstrojních součástek nebo zdravotnického materiálu. Společnost zoto zboží sice stále nabízí, již ale začala odstraňovat nejviditelnější znaky toho, že přímo podporuje ruskou armádu.
Nyní ale zpět k hlavnímu tématu těchto svodek, tedy ukrajinským útokům na ruský ropný průmysl. Těchto útoků bylo v minulém týdnu výrazně méně, než dříve, příčinou může být kromě již zmíněných útoků na sklady Wildberries i analýza dosud uskutečněných útoků a příprava nového seznamu prioritních cílů.
Palivová krize v Rusku tak v posledních dnech mírně oslabila, děje se tak sle i díky zvýšenému tempu uvolňování zásob paliv ze státních skladů hmotných rezerv. Ty ale nejsou bezedné a navíc i tyto sklady byly cílem ukrajinských útoků, takže je otázkou, jak dlouho ještě dokáže Rusko kompenzovat výpadek výrobních kapacit, který nyní činí u benzínu 40% (a některé odhady udávají až 50%) celkové ruské kapacity z předchozích let.
Pokud se pak zaměříme na útoky, které proběhly minulý týden, tak na prvním místě zmíníme útok na malou rafinerii NS-Ojl, která se nachází u vesnice Novospasskoje v Uljanovské oblasti. Jedná se o rafinerii se zpracovatelským výkonem pouze 600 000 tun ropy ročně, což znamená, že vzhledem k malým rozměrům postačuje jediný útok pro celkové vyřazení této rafinerie z provozu. Rafinerie produkovala LPG, benzín, motorovou naftu a mazut.
V moci na 25.7. pak proběhl další útok na Antipinskou rafinerii, která se nachází u města Tjumeň, tedy přibližně 2000 km od hranic Ukrajiny. Tato rafinerie je jednou z nejmodernějších v této části Ruska (úroveň zpracování ropy zde dosahuje až 98%), výroba mazutu je tak minimální a primárními produkty jsou motorová nafta, benzín AI-92 a AI-95 a propan-butan. Rafinerie je tak logickým cílem ukrajinských dronů.
Kromě rafinerií byly cílem i další objekty ruské topné infrastruktury, v noci na 22.7. byl cílem útoku sklad paliv v severní průmyslové zóně města Armavir. Podle místní administrativy bylo k útoku použito více než 16 ukrajinských dronů, a sklad paliv samozřejmě zasáhly jen jejich trosky. I tak ale vypukl požár na ploše přibližně 800 metrů čtverečních.
23.7. pak ukrajinské drony navštívily přečerpávací stanici v Baškirsku a sklad paliv v Uljanovské oblasti.
- Přečerpávací stanice Subchankulovo je částí magistrálního ropovodu a produktovodu, kterými jsou tyto dopravovány z Baškirska do dalších ruských regionů. Po útoku vypukl požár jednoho z deseti rezervoárů, které jsou součástí této stanice.
- Další rezervoár se pak stal obětí ukrajinského dronu ve skladu paliv, který se nachází u vesnice Novospasskoje v Uljanovské oblasti.
Dne 25.7. pak agentura Bloomberg informovala o tom, že největší ruský exportní terminál Šachtaris, který se nachází u Novorossijsku, přerušil od 21.7. nakládku tankerů. Přerušení provozu bylo důsledkem předchozích útoků ukrajinských dronů.
Od počátku roku bylo z tohoto terminálu exportováno v průměru 650 000 barelů ropy denně, což při současných cenách znamená pro ruské ropné společnosti výpadek příjmů ve výši přibližně 4 miliardy rublů denně.
Pokračují také ukrajinské útoky na tankery a další dopravní lodě v Černém a Azovském moři, jen za 21. a 22.7. ukrajinské útoky poškodily dalších 13 lodí. Vzhledem k výpadkům v zásobování, ale také v důsledku poškození energetické sítě na Krymu (opět v důsledku ukrajinských útoků), byl v některých oblastech Krymu vyhlášen výjimečný stav, neboť v těchto oblastech není elektrická energie k dispozici i déle než 48 hodin.
Proti ruské stínové flotile byla cílená i jedna z nových sankcí Evropská Unie, schválených v rámci 21. balíku sankcí. Ta nyní umožňuje státům, které zadržely plavidlo ruské stínové flotily, konfiskovat a následně odprodat náklad daného tankeru. To může motivovat státy Unie, aby aktivněji zasahovaly proti lodím ruské stínové flotily, neboť nyní může každé takovéto zadržení znamenat pro daný stát značný zisk.

Izrael: V noci byly na hlavní silnici Salah al-Dín v oblasti křižovatky Šudžáíja ve městě Gaza rozmístěny žluté betonové bariéry, čímž došlo k praktickému zablokování této důležité severojižní komunikace vedoucí napříč Pásmem Gazy až k Rafáhu. Záběry nových překážek vyvolaly mezi obyvateli Gazy výrazné reakce. Podle místních zdrojů došlo k posunu tzv. žluté linie také v oblasti Dajr al-Balah ve střední části Pásma Gazy. Linie se měla posunout západním směrem a nyní zasahuje oblast bývalé izraelské osady Kfar Darom, přibližně dva kilometry západně od hranice Pásma Gazy a asi jeden kilometr východně od silnice Salah al-Dín.
Libanon: Obyvatelé a vlastníci bytů v desetipatrové budově ve městě Týr se postavili proti plánům na otevření nové pobočky finanční instituce Hizballáhu Al-Kard al-Hasan. Ve své petici uvedli obavy o bezpečnost a strach, že budova by se mohla stát cílem izraelského útoku. Hizballáh následně práce na nové pobočce zastavil a zavázal se uhradit vzniklé náklady. Mezitím libanonské ministerstvo spravedlnosti zahájilo prověřování financování této instituce a ministerstvo vnitra jí odmítlo vydat požadované osvědčení pro rok 2026.
Sýrie: Izraelské jednotky provedly razie v obcích al-Arída (provincie Dará) a Tarandža (provincie Kunajtra). Během operací byla hlášena intenzivní střelba a v Tarandže byl po domovní prohlídce zadržen jeden muž. V Homsu syrské bezpečnostní složky zatkly Zijáda Assího alias „Abú Mikdád“, bývalého příslušníka bezpečnostních služeb režimu Bašára Asada. Je obviněn z podílu na zatýkání desítek mladých lidí během vlády bývalého režimu.
Spojené státy poprvé dovážejí iráckou ropu přes syrský přístav Banjás. Nový exportní koridor vznikl jako alternativa k trasám přes Hormuzský průliv, jehož provoz byl v posledních měsících výrazně omezen. Irácká ropa je do Sýrie přepravována cisternami a následně tankery míří především na americké pobřeží Mexického zálivu. Podle dostupných údajů již byly tímto způsobem vyvezeny více než 1,4 milionu barelů. Bagdád plánuje koridor dále rozšířit a využívat jej dlouhodobě i po případném obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Dodávky z Banjásu směřují kromě USA také do Španělska a Egypta, zatímco Sýrie z rostoucího tranzitu těží prostřednictvím přístavních a logistických služeb.
Na politické scéně se mezitím připravují změny v syrském parlamentu. Lidová rada má v nejbližších dnech projednat nový jednací řád, který vzniká zcela od začátku a částečně vychází ze zahraničních parlamentních modelů. Po jeho schválení bude následovat vytvoření parlamentních výborů.
Jemen: Druhou noc po sobě pokračují v severním Jemenu střety mezi kmenovými silami podporujícími hnutí Ansaralláh (Húsíe) a kmeny loajálními Prezidentské radě vedení (PLC). Na straně PLC bojuje koalice Dhaw Hussein, kterou tvoří kmeny al-Muhammad, al-Juajd a al-Wahas. Nejnovější boje vypukly poté, co příslušníci Ansaralláhu na kontrolním stanovišti v provincii al-Džauf zastřelili dva členy kmene al-Wahas. Kmenové síly PLC následně obsadily oblast a tržnici al-Jatma, zatímco bojovníci Ansaralláhu ustoupili do výšin Wádí Aátif. Zveřejněné záběry potvrzují přítomnost jednotek PLC v al-Jatmě a intenzivní střelbu v okolí, kde se podle dostupných informací pokoušejí dobýt pozice Ansaralláhu.
Obsazení al-Jatmy představuje významný úspěch sil PLC. Poprvé od začátku jemenské občanské války získaly kontrolu nad částí silnice al-Hazm – al-Buq‘ (dálnice 556), čímž přerušily důležitou zásobovací trasu Ansaralláhu vedoucí k jeho pozicím v strategické oblasti Džibál al-Madmún. Jde zároveň o nejvýznamnější územní ztrátu Ansaralláhu za posledních pět let. Současně Ansaralláh oznámil, že provedl dronové útoky na město Janbú na západním pobřeží Saúdské Arábie. Tato tvrzení však zatím nepotvrzují žádné informace o narušení vzdušného prostoru ani o aktivitě saúdské protivzdušné obrany.
Jediný oficiálně potvrzený dronový útok na Saúdskou Arábii během dne provedly irácké milice, které vyslaly několik sebevražedných dronů směrem na východ země. Rijád tvrdí, že všechny byly zneškodněny. Přesto satelitní snímky údajně zachycují rozsáhlý sloup kouře nad ropným zpracovatelským závodem společnosti ARAMCO v Abkajku. Podobná tvrzení saúdských úřadů o úspěšném zachycení všech útočných prostředků byla již v minulosti zpochybněna po útoku na rafinerii ARAMCO v Džizánu z 24. července.
Na rozdíl od červencového útoku na Džizán, který zřejmě zasáhl skladovací nádrže, naznačují dostupné satelitní snímky, že v Abkajku byla zasažena přímo zpracovatelská část rafinerie. To by mohlo znamenat vážnější poškození klíčové infrastruktury největšího ropného zpracovatelského závodu v Saúdské Arábii. K útoku na Abkajk se však dosud nepřihlásila žádná irácká ozbrojená skupina. Jediným aktérem, který dnes oznámil útok na Saúdskou Arábii, zůstává Ansaralláh, jenž tvrdí, že jeho cílem byl Janbú ležící více než 1 000 kilometrů západně od Abkajku. Satelitní snímky Sentinel-2 potvrzují rozsáhlé škody v areálu rafinérie ARAMCO v Abkajku. Další satelitní záběry a videa zachycují sloupy kouře také nad Jižním ropným terminálem Janbú u Rudého moře, který představuje klíčový exportní uzel saúdské ropy, zejména po uzavření Hormuzského průlivu. Terminál je jedním ze dvou západních koncových bodů saúdskoarabského východo-západního ropovodu. Podle dostupných informací došlo k útoku pravděpodobně v pátek večer nebo v sobotu nad ránem místního času. Zveřejněné záběry geolokoval projekt Middle East Spectator do oblasti silnice Krále Fahda.

Somálsko: V oblasti Hudur v regionu Bakool vypukly těžké boje mezi vládními jednotkami a islamistickou skupinou Al-Šabáb. Podle místních obyvatel začaly kolem poledne na okraji města intenzivní střety mezi jednotkami Somálské národní armády (SNA) a bojovníky al-Šabábu. Přestřelky pokračovaly z několika směrů v okolí Huduru. Oblast Huduru a celý region Bakool zůstávají dlouhodobě dějištěm bojů mezi vládními silami a al-Šabábem. Město má strategický význam jako vojenské stanoviště a správní centrum regionu.
Mali: V Mali pokračují útoky džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). Organizace oznámila, že její bojovníci připravili přepad milic Dozo poblíž obce Gunando jižně od města Diabaly v regionu Ségou.
Niger: Vlastenecká fronta osvobození (FPL) odsoudila údajná diskriminační opatření namířená proti arabské komunitě Móhamid, Tuaregům a dalším arabským skupinám v regionech Diffa a Tahoua. Hnutí tvrdí, že úřady zabavily tisíce velbloudů, vozidel a osobních dokladů. Zároveň vyzvalo k navrácení zabaveného majetku a respektování práv všech obyvatel bez ohledu na jejich původ.

Dnešní Třešnička™ bude o zázraku. Pentagonu se podařilo snížit počet amerických vojáků padlých ve válce s Íránem z osmnácti na čtrnáct, takže navrhujeme okamžitě zahájit proces blahořečení Donalda Trumpa. Bohužel se následně ukázalo, že čtyři vojáci nevstali z mrtvých, neodvalili kámen od hrobu a neodešli domů k rodinám. Jen zemřeli v obnovených bojích až po “příměří”, takže je americká vojenská statistika přesunula z kolonky války s Íránem do nové škatulky „Overseas Operations“. Tři zahynuli při íránském útoku na základnu v Jordánsku a čtvrtý v Iráku při likvidaci íránského útočného dronu, což zní podezřele jako úmrtí související s válkou s Íránem, ale nejsme účetní v Pentagonu. Ten navíc tvrdí, že za poklesem z osmnácti na čtrnáct byly pouze jakési „dočasné datové poruchy“, takže zřejmě nešlo o politickou matematiku, nýbrž o technickou závadu, při které server náhodou odečetl přesně čtyři mrtvé vojáky. Trump přitom dál veřejně mluvil o osmnácti padlých a čtveřici osobně označil za hrdiny. Máme tedy osmnáct mrtvých lidí, čtrnáct mrtvých ve válce a čtyři mrtvé mimo válku, kteří zemřeli při bojích s protivníkem té války. Hele. Že už pár let žijeme v Kubrickově verzi Matrixu a nikdo z Iluminátů, Shadow Governmentu ani Yeti se nám to zatím neodvážil říct? Tohle není Hlava XXII. Tohle je Válka XXII.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.