(3 972 slov, doba čtení 21 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 30. července Rusko provedlo masivní kombinovaný útok proti Ukrajině, při němž nasadilo celkem 358 prostředků vzdušného napadení, konkrétně 4 protilodní střely Zirkon a Oniks z Kurské oblasti, 9 balistických raket Iskander-M, střel systému S-400 a raket KN-23 z Brjanské, Voroněžské a Kurské oblasti, 61 střel s plochou dráhou letu Ch-101 a Kalibr z Vologdské oblasti a Novorossijsku a 284 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, včetně proudových variant, dále Gerbera, Italmás a imitátory dronů Parodija ze směrů Brjansk, Kursk, Orel a Šatalovo. Hlavními směry útoku byly Kyjevská a Lvovská oblast, zasaženy však byly také Dněpropetrovská, Sumská, Vinnycká, Poltavská, Mykolajivská a Ivanofrankivská oblast. Útok odráželo ukrajinské letectvo, protiletadlové raketové jednotky, prostředky radioelektronického boje, jednotky bezpilotních systémů a mobilní palebné skupiny. Podle předběžných údajů bylo k 09:00 sestřeleno nebo potlačeno 320 vzdušných cílů, konkrétně jedna balistická raketa Iskander-M, střela systému S-400 nebo raketa KN-23, 54 střel Ch-101 a Kalibr a 265 bezpilotních prostředků různých typů. Zaznamenány byly zásahy 3 protilodních, 6 balistických a 2 střel s plochou dráhou letu a 17 útočných bezpilotních prostředků na 20 místech, zatímco trosky sestřelených cílů dopadly na dalších 13 místech; informace o 8 raketách se nadále upřesňovaly. Při útoku zahynulo nejméně 8 lidí, včetně 6 osob a 3 dětí v předměstí Kryvého Rihu, jednoho člověka v Kyjevě a jednoho v Poltavské oblasti, zatímco desítky dalších byly zraněny, z toho přibližně 30 ve Lvově.
Během noci provedly ukrajinské bezpilotní prostředky rozsáhlý útok proti několika oblastem Ruska, okupovanému Krymu a prostoru nad Azovským a Černým mořem. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 258 bezpilotních prostředků letounového typu nad Bělgorodskou, Brjanskou, Voroněžskou, Volgogradskou, Penzenskou, Rostovskou a Tambovskou oblastí, Krasnodarským krajem, Adygejskem, okupovaným Krymem a nad oběma moři. V Penzenské oblasti zasáhlo 15 bezpilotních prostředků logistický komplex společnosti Wildberries, kde vypukl rozsáhlý požár, jeden člověk byl zraněn a přibližně 200 zaměstnanců bylo evakuováno. Další logistický komplex Wildberries byl zasažen v Sarapulu v Udmurtsku, kde rovněž vznikl požár, zaměstnanci však byli předem evakuováni a nebyly hlášeny žádné oběti. Bezpilotní prostředky zasáhly také ropnou a přístavní infrastrukturu v přístavu Tamaň v Krasnodarském kraji, kde došlo k poškození zařízení a požáru v areálu podniku v obci Volna; zraněni byli 4 lidé, z nichž 3 byli hospitalizováni. Ruské ministerstvo obrany rozsah zásahů ani způsobených škod ve své ranní svodce neuvedlo.
Ukrajinské síly včera v noci zasáhly Rjazaňskou rafinerii s roční kapacitou přibližně 17 milionů tun ropy. U Počepu v Brjanské oblasti byla zasažena ruská radarová stanice. Během včera byl zasažen také závod Lukoil Permněftěorgsintěz v Permu, přibližně 1 500 kilometrů od Ukrajiny. Geolokované záběry a následné oficiální potvrzení dokládají poškození primární zpracovatelské jednotky a požár v areálu. Přesný dopad na provoz rafinerie s kapacitou přibližně třináct milionů tun ročně zatím nebyl zveřejněn.
V severoslobodském a kurském směru Rusové neprovedli žádný pozemní útok. Podnikli jeden letecký úder za použití dvou naváděných pum a 63 dělostřeleckých a raketových útoků, z toho čtyři salvovými raketomety. Ruské jednotky pokračovaly v omezených operacích v severní části Sumské oblasti. Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že jeho síly obsadily Novou Sič, tvrzení však zpochybnil i zdroj napojený na ruské uskupení Sever, podle kterého Rusové nekontrolují Novou Sič, Ivolžanské, Korčakivku ani Malou Korčakivku. Ruské zdroje naopak hlásily ukrajinský protiútok jižně od Ivolžanského.
Ukrajinský generální štáb zaznamenal během 29. července celkem 238 bojových střetů, tedy o 34 méně než předchozí den. Největší počet útoků tentokrát připadl na kosťantynivský směr, kde jich bylo 32. V pokrovském směru Rusové provedli 31 útoků, ve slovjanském osmnáct, limanském sedmnáct, huljajpolském čtrnáct a jihoslobodském třináct.
Rusové provedli dva raketové údery za použití tří raket a 85 leteckých úderů, při kterých svrhli 293 naváděných pum. Nasadili také 8 112 jednorázových útočných dronů a provedli 2 892 dělostřeleckých a raketových útoků, z toho 26 salvovými raketomety. Ukrajinské letectvo, raketové vojsko a dělostřelectvo zasáhly třináct prostorů soustředění ruských sil a dvě stanoviště pro řízení dronů.
Charkovská situace: V jihoslobodském směru Rusové provedli třináct útoků směrem na Izbytské, u Staryce, směrem na Lyman, Volchyvku a Chatné.
Ukrajinský 16. armádní sbor uvedl, že v Artilném k 29. červenci nadále působily ukrajinské jednotky a ruští vojáci se zde pohybovali především v průzkumných dvojicích bez stabilního zázemí. Rusové do prostoru přesunuli části 34. samostatné motostřelecké brigády a operátory dronů středisek Rubikon a Sudnyj děň. Hlavním prostředkem podpory jejich průniků zůstávají naváděné letecké pumy. Sbor za poslední týden v prostoru Artilného uvádí 107 zabitých a 41 raněných Rusů, tato čísla však nelze nezávisle ověřit.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru Rusové pětkrát zaútočili směrem na Kupjansk-Vuzlové, Kivšarivku a Šijkivku. Ruské zdroje naopak zaznamenaly nepotvrzené zprávy o možném zlepšení ukrajinských pozic u Myrového, Kutkivky a Sobolivky. Boje mají nadále podobu střetů o jednotlivé pozice a obě strany se snaží drony izolovat protivníkovu logistiku.
V limanském směru Rusové provedli sedmnáct útoků směrem na Novy Mir, Drobyševé, u Stavek, Zaričného, Lymanu, Dibrového a Ozerného.
Ve slovjanském směru podnikli osmnáct útoků u Zakitného, Kryvé Luky, směrem na Piskunivku, Mykolajivku, u Ryznikyvky a Raj-Oleksandrivky.
Ruské velení 37. motostřeleckého pluku opět tvrdilo, že jeho jednotky dočišťují Lyman. Dostupné geolokované podklady však nadále ukazují, že Ukrajinci kontrolují naprostou většinu, případně celé město. Ruské síly zůstávají aktivní na jeho východních a jihovýchodních přístupech, ale nepodařilo se jim prorazit souvislou ukrajinskou obranu. Zdroj spojený s ruským uskupením Západ současně uvedl, že části 37. pluku trpí kritickým nedostatkem paliva a musejí opouštět vozidla. Ani toto tvrzení nebylo nezávisle potvrzeno.
Ukrajinské Síly bezpilotních systémů oznámily také zásah elektrické rozvodny v okupovaném Záporožském v Luhanské oblasti. Objekt leží přibližně sedmdesát kilometrů od fronty a byl zařazen do širší kampaně proti energetickému zázemí ruských vojsk.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru Rusové provedli jediný útok směrem na Tychonivku. Ruské zdroje připustily ukrajinské protiútoky u Tychonivky a Vsjutynského. Rusové se zde snaží vytvořit předmostí na západním břehu kanálu Severní Doněc–Donbas, které by mohli využít k dalšímu tlaku na severní přístupy ke Kosťantynivce.
V prostoru byl nově zaznamenán ruský 17. tankový pluk ze 70. motostřelecké divize. Jeho přítomnost zachovává možnost mechanizovaného útoku, přestože převážnou část současných operací tvoří malé pěší skupiny. Podle velitele ukrajinského praporu bezpilotních systémů zde ruské jednotky ztrácejí více vojáků, než dostávají v posilách. Rusové se současně pokoušejí vybavovat drony Molnija strojovým viděním a automatickým vyhledáváním cílů a testují reaktivní varianty Šáhedů, protože ukrajinské jednotky stále účinněji zachycují jejich vrtulové verze.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru Rusové provedli 32 útoků u Oleksandro-Šultyného, v Kosťantynivce, u Ivanopilije, Ilinivky, směrem an Mykolajpiliji, Stepanivku a u Rusyn Jaru. Šlo o nejzatíženější úsek celé fronty.
Situace uvnitř Kosťantynivky se dále zhoršuje, ale město nebylo obsazeno. Geolokované záběry z 29. července potvrzují ukrajinské pozice v jihozápadní části města, kterou ruské zdroje dříve označovaly za kontrolovanou ruskými jednotkami. Další záběry zachycují ruské infiltrační skupiny ve střední části. Městský prostor je proto nadále tvořen prolínajícími se pozicemi, mezi nimiž malé skupiny obou stran operují bez souvislé kontroly celých čtvrtí. Ruský postup je zde umožňován především masivním nasazením naváděných pum. Ty ničí ukrajinské opěrné body, stanoviště operátorů dronů a budovy vhodné k obraně, načež do trosek pronikají malé pěší skupiny. Ukrajinští vojáci nadále provádějí rotace uvnitř města a jejich týl podle dostupných svědectví zatím není bezprostředně ohrožen obklíčením.
Jeden ukrajinský velitel uvedl, že Rusové již v zásadě ovládli Moločarku severně od Kosťantynivky a pronikají směrem k Iževce. Ruské záběry údajného vstupu do Družkivky byly geolokovány k jižnímu okraji Oleksijevo-Družkivky. Tvrzení o ruském vstupu přímo do Družkivky proto není doloženo.
V pokrovském směru ukrajinští obránci zastavili 31 útoků. Bojovalo se směrem na Toretské, Novopavlivku, u Šachového, směrem na Vilné, Nové Šachové, u Rodynského, směrem na Ševčenko, Matjaševé, u Vasilivka, směrem na Mirné, u Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného a Molodeckého. Ruské ministerstvo obrany oznámilo obsazení Svitlého, ale i ruské zdroje připouštěly pokračující ukrajinské protiútoky u Svitlého a Vodjanského. Obsazení obce proto nebylo potvrzeno.
Geolokované záběry ukazují ukrajinské pozice jihovýchodně od Nového Donbasu a ve východní části Ševčenka. Materiál potvrzuje, že Ukrajinci tyto prostory nadále drží nebo zde v nedávné době zlepšili své postavení. Rusové pokračují v přesunech skupin o jednom až třech vojácích. Oproti dřívějšku se častěji pohybují ve dne a současně zesílili útoky proti ukrajinskému týlu. Těžká technika se do přímých útoků prakticky nezapojuje. Do prostoru byli nasazeni zkušenější operátoři střediska Rubikon, kteří používají drony FPV, Molnija, Gerbera a Lancet a retranslační drony umožňující údery ve větší hloubce. Satelitní snímky rovněž ukazují poškození železničního mostu v Pokrovsku po úderu ukrajinského MiGu-29 pumou AASM Hammer.
V oleksandrivském směru Rusové dvakrát zaútočili směrem na Sičněvé a Rybné. Ruské zdroje naopak hlásily zesílenou činnost malých ukrajinských skupin a údery dronů proti ruské logistice. Lesní pásy u Malomychajlivky zůstávají sporným prostorem, kde obě strany opakovaně obsazují a opouštějí jednotlivé úkryty.
Ukrajinské síly v noci na 29. července zasáhly v okupovaném Doněcku místo pro skladování, přípravu a vypouštění útočných dronů, sklad materiálně technického zabezpečení v Portivském a silniční most u Vyselků používaný pro ruskou vojenskou logistiku. Geolokovaný materiál dále potvrzuje zásah muničního skladu ruské 57. motostřelecké brigády v Mariupolu.
Jižní fronta: V huljajpolském směru Rusové podnikli čtrnáct útokůsměrem na Kosivceve, u Vozdvyživky, Olenokosťantynivky a směrem na Kryničné a Hirke.
V orichivském směru ukrajinské jednotky zastavily jeden útok směrem na Čarivné. Ruský zdroj současně tvrdil, že Ukrajinci provedli během 28. a 29. července sedmnáct protiútoků v prostoru působnosti ruského uskupení Východ. Přesné lokality neuvedl.
Chersonská fronta: V přidněperském směru Rusové neprovedli žádnou pozemní útočnou akci. Pozemní linie na levém břehu Dněpru a v prostoru říčních ostrovů zůstala beze změny.
Krym: Ukrajinský generální štáb potvrdil zásah místa pro základnu rychlých člunů Černomořského loďstva u Mižvodného. Objekt sloužil k údržbě a zásobování člunů používaných pro hlídkování, ochranu pobřeží a vojenskou logistiku.
Souhrn Sil bezpilotních systémů za 28. a 29. červenec uvádí rovněž zásahy šesti krymských rozvoden: Feodosijské ve Feodosiji, Marjanivky, Skla, Kerčské a Albatrosu v Kerči a Mojnak v Jevpatoriji. Tepelné anomálie systému NASA FIRMS potvrzují požáry v prostoru Kerče, ale zásah všech šesti zařízení nebyl nezávisle ověřen. Ukrajinské námořnictvo současně uvedlo, že ruské nosiče střel s plochou dráhou letu kvůli hrozbě ukrajinských dronů neopouštějí přístavy a poslední odpaly prováděly přímo z kotvišť.
Ruská střela s plochou dráhou letu během nočního útoku proti Ukrajině narušila polský vzdušný prostor a dopadla poblíž obce Tarnawa-Kolonia ve východním Polsku. Premiér Donald Tusk uvedl, že podle předběžného vyhodnocení šlo pravděpodobně o střelu Ch-101, její přesný typ a původ však musí potvrdit vyšetřování. Střela vytvořila v poli přibližně deset metrů široký kráter, nikdo nebyl zraněn a polské úřady nemají důvod se domnívat, že jejím zamýšleným cílem bylo Polsko. NATO incident označilo za další nebezpečný důsledek ruské války proti Ukrajině.
Evropská unie uvolnila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur na nákup vojenského vybavení. Prostředky mají být využity na bezpilotní prostředky, rakety, systémy protivzdušné obrany a švédské stíhací letouny Gripen. Platba je součástí evropského úvěrového rámce v celkové hodnotě 90 miliard eur, který má v letech 2026 a 2027 financovat ukrajinské rozpočtové potřeby a obranné kapacity.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Lublinu setkal s polským premiérem Donaldem Tuskem. Jednání se zaměřilo na obrannou spolupráci, ukrajinskou potřebu dalších protibalistických prostředků a výsledky Zelenského předchozí návštěvy Washingtonu. Oba představitelé diskutovali také o bezpečnosti ukrajinských uprchlíků v Polsku a o historických sporech zatěžujících vzájemné vztahy. Tusk odsoudil násilné a xenofobní útoky proti Ukrajincům a zdůraznil, že Polsko bude pokračovat v podpoře ukrajinské obrany.
Americká armáda udělila společnosti Lockheed Martin víceletý kontrakt na výrobu záchytných střel PAC-3 MSE s maximální potenciální hodnotou 58,6 miliardy dolarů. Dohoda pokrývá fiskální roky 2026 až 2032 a nahrazuje dřívější jednoletý kontrakt v hodnotě 4,7 miliardy dolarů. Lockheed Martin chce do konce roku 2030 zvýšit roční výrobní kapacitu až na 2 000 střel a rozšířit počet zaměstnanců svého závodu v Arkansasu přibližně o polovinu. Skutečný objem jednotlivých objednávek bude záviset na každoročním financování schváleném Kongresem.
Britská vláda udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 5,9 miliardy liber na další fázi vývoje a stavby jaderných ponorek třídy Dreadnought. Plavidla mají v budoucnu převzít roli současných ponorek třídy Vanguard a zajistit pokračování britského námořního jaderného odstrašení. Zakázka zahrnuje práce v loděnici Barrow-in-Furness a je součástí širšího rozšiřování britských výdajů na ponorkové, letecké a muniční programy.
Tchaj-wan během srpnového cvičení Han Kuang poprvé rozsáhle prověří přesun zbrojní výroby a zapojení civilních podniků do vojenské produkce. Scénář počítá s tím, že Čína využije běžné vojenské manévry k zakrytí příprav invaze a následně udeří proti velitelským, logistickým a průmyslovým centrům ostrova. Tchajwanské úřady proto nacvičí evakuaci části státního arzenálu z Tchaj-peje, rozptýlení výrobních linek a zachování dodávek výzbroje. Námořnictvo a pobřežní stráž budou současně cvičit ochranu zásobovacích tras a doprovod kritických nákladů.
Švédská společnost Saab získala objednávku na dva letouny včasné výstrahy a velení GlobalEye pro nezveřejněného zákazníka z Blízkého východu. Hodnota kontraktu dosahuje 10,1 miliardy švédských korun a dodávky jsou naplánovány na rok 2030. GlobalEye kombinuje aktivní a pasivní senzory pro sledování vzdušných, námořních a pozemních cílů na velké vzdálenosti a poskytuje jednotkám společný situační obraz v reálném čase. Saab s odkazem na bezpečnostní požadavky identitu zákazníka nezveřejnil.
Americké vesmírné síly zadaly společnosti Rocket Lab kontrakt v hodnotě 266 milionů dolarů na sérii suborbitálních startů podporujících vývoj protiraketové obrany. Dohoda zahrnuje dvanáct potvrzených startů a možnost objednat dalších šest. Většina misí má probíhat z kosmodromu Kodiak na Aljašce a první start se očekává nejdříve na konci roku 2026. Jde o největší kontrakt na vypouštění raket v historii společnosti Rocket Lab.
Naše ekonomická rubrika začíná pomalu připomínat monitoring ruského bankovního sektoru, neboť poté, co jsme se včera věnovali situaci druhé největší ruské banky, tedy VTB, si dnes přiblížíme aktuální stav banky Sberbank, tedy největší banky na ruském trhu, která měla před začátkem invaze na Ukrajinu pobočky i v ČR.
Sberbank se podobně jako VTB v poslední době potýká s rekordním odlivem hotovosti, což podle náměstka ředitele banky Tarase Skvorcova způsobilo nedostatek likvidity při provádění mezibankovních převodů. Skvorcov informoval o tom, že objem hotovosti, který je v Rusku ve volném oběhu (a není tedy uložen na účtech) vzrostl jen od počátku července o téměř 600 miliard rublů, což je historicky nejvyšší zaznamenaný měsíční vzrůst.
Hlavními příčinami jsou podle něj růst daňové zátěže, kdy se občané a společnosti stále ještě nepřizpůsobili novým sazbám (což lze chápat tak, že roste podnikání v šedé zóně, kde se veškeré platby provádí hotovostně), ale také úvahy některých ruských politiků, a to i těch populárních, o možnosti zmrazení depozitů, což podle Skvarcova způsobilo na trhu lehkou paniku.
To podle tohoto bankéře způsobilo i napětí na trhu mezibankovních úvěrů, kde se úrokové sazby udržují na znatelně vyšší úrovni, než jsou sazby stanovené centrální bankou. Skvarcov dále informoval o tom, že strukturální deficit likvidity v ruském bankovním sektoru dosahuje nyní výše 2,4 bilionu rublů, což je nejvyšší úroveň od března 2022.
Banky jsou tak pro zachování likvidity nuceny půjčovat si prostředky u centrální banky, a celkové zadlužení ruského bankovního sektoru vůči centrální bance již dosahuje výše 6,7 bilionu rublů. Celkově se tato situace dá shrnout jako ztráta důvěry ruské populace ve vlastní bankovní systém, a vzhledem k tomu, že je jen velmi málo pravděpodobné, že by se ruská ekonomika v dohledné době stabilizovala, lze předpokládat, že se potíže ruského bankovního sektoru v následujících měsících dále prohloubí.
Izrael: Více než 100 vojáků z praporu Tzabar brigády Givati bez povolení opustilo základnu Sde Teiman na jihu Izraele po sporu s velitelem praporu. Konflikt vypukl poté, co velitel nařídil odstranit a zničit dlouhodobě používané symboly jednotky. Vojáci před odchodem odevzdali na základně své zbraně i vybavení a následně zamířili domů. Na zveřejněných videích odcházejí s batohy a skandují vulgární hesla namířená proti svým velitelů. Izraelská armáda (IDF) uvedla, že incident vyšetřuje. Chování vojáků označila za neslučitelné s hodnotami armády i standardy, které od svého personálu očekává.
Izraelské letectvo (IAF) během noci provedlo údery na další čtyři sklady zbraní hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle izraelské armády byly zasaženy objekty, kde byly uskladněny útočné pušky, výbušná zařízení, protitankové střely a další vojenský materiál. Izraelská armáda (IDF) uvedla, že zbraně měly být využity k útokům proti izraelským vojákům v Gaze i izraelským civilistům. Cílem operace bylo podle armády odstranění bezprostřední hrozby.
Jednání mezi Hamásem a prostředníky v Káhiře podle diplomatického zdroje pokračují a v otázce odzbrojení údajně dosahují pokroku. Diskutovaný plán počítá s postupným předáním plné kontroly technokratické palestinské vládě, přičemž všechny ozbrojené složky a zbraně by měly být vyřazeny z provozu. Podle zdroje má proces zahrnovat odstranění tunelové infrastruktury, skladů zbraní i zařízení určených k jejich výrobě. Cílem je, aby po dokončení dohody v Pásmu Gazy nezůstala žádná teroristická infrastruktura. Součástí návrhu má být princip „jedna autorita, jeden zákon, jedna zbraň“, tedy úplná kontrola nad lehkými i těžkými zbraněmi ze strany nové palestinské správy (NCAG) za podpory mezinárodních bezpečnostních sil vedených americkým generálem speciálních sil. Diplomatický zdroj uvedl, že Hamás nebude moci nadále ovlivňovat dění v Gaze skrytě, podobně jako Hizballáh v Libanonu. Proces má být založen na vzájemnosti – při splnění závazků jedné strany bude následovat odpovídající krok druhé. Podle zdroje představuje plán „nový začátek pro Gazu“ a první konkrétní rámec, který převádí mírový plán administrativy prezidenta Donalda Trumpa do praktických kroků směřujících k bezpečnosti, stabilitě a obnově oblasti.
Libanon: Libanonský prezident Joseph Aoun dnes navštívil Ankaru, kde položil věnec u Atatürkova mauzolea. Následně se setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Hlavními tématy jednání byly budoucí směřování vztahů mezi oběma zeměmi, regionální postavení Libanonu a možnosti rozšíření vojenské a diplomatické spolupráce.
Před návštěvou Aoun uvedl, že Libanon vítá případnou roli Turecka v budoucích mezinárodních uspořádáních na jihu země, zejména v souvislosti s pokračujícími debatami o budoucnosti mise OSN UNIFIL. Turecko podle něj představuje potenciálního partnera pro stabilizaci Libanonu, nikoli pouze regionální mocnost. Jedním z klíčových bodů jednání byla také zahraniční politika Libanonu po uzavření dohody o námořní hranici s Kyprem. Ankara obává, že užší vazby Bejrútu s Kyprem, Řeckem a Izraelem by mohly Libanon postupně začlenit do regionálního uskupení, které by bylo v rozporu s tureckými strategickými zájmy. Turecko proto očekává, že Libanon zachová v regionální konkurenci neutrální postoj. V případě větší jasnosti ohledně libanonské zahraniční orientace je Ankara připravena posílit podporu libanonskému státu, zejména jeho ozbrojeným silám. Podle diplomatických zdrojů Turecko plánuje pozvat velitele libanonské armády k návštěvě tureckého obranného průmyslu a výrobních závodů s cílem rozšířit spolupráci v oblasti obrany.
Sýrie: Izraelské síly ostřelovaly oblast jižně od Tel al-Ahmar aš-Šarkí v provincii Kunejtra.
V provincii Damašek mezitím syrské bezpečnostní složky zneškodnily nástražné výbušné zařízení nalezené u silnice Al-Arín v oblasti Kudsíja. Po nahlášení byla lokalita uzavřena a pyrotechnici výbušninu bezpečně odstranili podle stanovených postupů. V Damašku zároveň pokračuje čtvrté soudní jednání s bývalým syrským velkým muftím Ahmadem Hassúnem. Je obviněn z podněcování násilí a ospravedlňování vražd spáchaných během vlády předchozího režimu. Jednání se účastní také zástupci syrských i mezinárodních organizací na ochranu lidských práv.
Syrská vláda současně oznámila další opatření na podporu ekonomiky. Ministr energetiky Muhammad al-Bašír informoval o snížení ceny průmyslového mazutu z 475 na 400 dolarů za tunu. Podle něj má tento krok podpořit domácí průmysl, snížit výrobní náklady a urychlit obnovu výroby.
Írán: Americké Centrální velení (CENTCOM) v noci na 30. července provedlo rozsáhlou vlnu úderů na cíle Íránských revolučních gard (IRGC) jako odvetu za předchozí íránský raketový útok na americké síly na Blízkém východě. Podle Washingtonu byly zasaženy velitelské objekty, základny raketových a bezpilotních jednotek, pobřežní obranné systémy i námořní infrastruktura s cílem omezit schopnosti Íránu ohrožovat americké síly, obchodní dopravu a státy Perského zálivu. Hlavní údery směřovaly na ostrov Kešm v provincii Hormozgán, kde bylo zasaženo několik vojenských objektů včetně velitelství IRGC Shahíd Rudakí. Výbuchy byly hlášeny také ve městě Kešm, kde podle íránské agentury IRNA zasáhl jeden z úderů obytnou budovu a záchranáři pátrají po dvou pohřešovaných osobách. Další exploze byly zaznamenány v Bandar Abbásu, Abádánu, Ahvázu, okolí Šádegánu, Arvandkenaru a Kázerúnu. Íránské úřady některé útoky potvrdily, jiné – včetně zpráv o zásahu Bandar Abbásu – popřely.
Útoky následovaly po neúspěšném íránském pokusu o překvapivý raketový úder z 28. července, kdy IRGC odpálily několik balistických raket na americké základny na Blízkém východě. Podle americké armády byly všechny střely zachyceny protivzdušnou obranou.
Írán následně oznámil zahájení operace Nasr 2, během níž odpálil balistické rakety Qadr, Fatah a Khyber-Šakan spolu s drony Šáhed na jordánskou leteckou základnu Azraq (Muwaffaq Salti AB) a americkou základnu Ali al-Salem v Kuvajtu. Jordánská armáda uvedla, že zachytila pět íránských balistických raket směřujících na své území. Zda některá střela pronikla obranou, zatím nebylo nezávisle potvrzeno. IRGC tvrdí, že útok na základnu Azraq zničil tři letouny F-35, další tři poškodil a způsobil ztráty mezi americkým personálem. Další střely měly podle Teheránu zasáhnout sklady paliva, vrtulníky a infrastrukturu na základně Ali al-Salem v Kuvajtu. Tato tvrzení nebyla nezávisle ověřena a americká ani jordánská strana je dosud nepotvrdily.
Libye: Náčelník generálního štábu libyjských ozbrojených sil Saláh ad-Dín an-Namrúš se setkal s britským velvyslancem Martinem Reynoldsem a vojenským atašé Davidem Beattym. Jednání se zaměřilo na výcvik libyjských vojáků, poradenskou podporu a možnosti další vojenské spolupráce. David Beatty má za sebou působení v britských vojenských operacích v Severním Irsku, Kosovu, Iráku, Afghánistánu a Libyi. Po ukončení vojenské služby pracoval v oblasti hodnocení komerčních rizik v ropném sektoru ve Velké Británii a Pákistánu. Současně v Misurátě jednala americká delegace s náměstkem ministra obrany vlády národní jednoty (GNU) Abdalem Salámem Zúbím. Témata rozhovorů se podle dostupných informací shodovala s otázkami, které američtí představitelé řešili také s vedením Libyjské národní armády (LNA) v Benghází.
Mali: V oblasti Kidal došlo v noci z 28. na 29. července k útoku dronu typu Šáhed na zdravotnické zařízení v obci Talhandak. Podle místních zdrojů byl úder proveden malijskou armádou za podpory ruského Afrického korpusu.
O den později, 30. července, zasáhly další drony Šáhed oblast Inatiyar, kde zahynulo několik zahraničních migrantů. Podle dostupných informací za útokem rovněž stály malijské síly (FAMa) společně s ruským Africkým korpusem. Incident připomíná událost ze stejného místa z července 2024, kdy při podobném útoku zahynulo přibližně 60 migrantů, převážně z Nigeru, Nigérie, Čadu a Súdánu. Oběti tehdy i nyní tvořili především lidé, kteří do oblasti Azawadu přicházeli za prací v těžebním sektoru. Napětí pokračovalo také v oblasti Tin-Zaouatine, kde nad městem přelétly tři útočné drony-kamikadze nasazené malijskou armádou a ruským Africkým korpusem. Jeden z dronů zasáhl pracovníky na místním trhu, zatímco další dva byly sestřeleny silami obrany Azawadu.
Pákistán: V okrese Mand v provincii Balúčistán najelo vozidlo pákistánské armády na improvizované výbušné zařízení (IED). K útoku se přihlásila Balúčistánská osvobozenecká armáda (BLA), která uvedla, že při explozi bylo vozidlo zcela zničeno a zahynulo všech pět vojáků, kteří se v něm nacházeli. Tvrzení BLA nebylo nezávisle ověřeno.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že nedaj si pokoj a nedaj, všechno musejí malovat nazeleno. Protože když je to zelený, tak je to vojenský, a když je to vojenský, dá se to schovat do správného hrníčku. Tedy ne úplně správného, ale rozhodně toho, který vládě lépe vychází v tabulce výdajů na obranu. Praha potřebuje novou nemocnici, a tak se pozemky ve Vinohradech mají převést na ministerstvo obrany. Nejspíš proto, že pacient s kapačkou vypadá strategičtěji, když nad ním visí zkřížené meče a Aeskulapova hůl, a magnetická rezonance se může při dostatečně kreativním účetnictví a správně naceněném servisu změnit v prostředek aliančního odstrašení. Samotná nemocnice má mít 800 až 1300 lůžek, ale z hlediska prasátka je důležité hlavně to, pod kterým ministerstvem bude stát. Pod zdravotnictvím je to drahá nemocnice. Ale pod obranou, ó můj bratře v Kristu, je to hned masitá národní schopnost, zdravotnická infrastruktura dvojího užití a možná také polní lazaret, navíc s pekárnou Malinová a parkovacím domem vkusně vraženým mezi pavilony. Samozřejmě dává smysl, aby stát budoval vojenské zdravotnické kapacity. Jen je pozoruhodné, jak rychle se z potřeby léčit Pražany stává nástroj k plnění aliančního procenta. Příště můžeme převést pod armádu rovnou celé zdravotnictví. Bílé pláště se přebarví na khaki, sanitky dostanou dálkově ovládanou věžičku a vláda konečně splní ty plytké a ubohé obranné závazky bez toho nepříjemného nakupování zbraní, protože oni přece chtějí mír, a ne válku. Vždyť kverulovat se dá i ve WHO. Proč si kazit NATO den, že jo.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
