(3 088 slov, doba čtení 16 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 1. srpna, Rusko provedlo masivní kombinovaný útok proti Ukrajině, při němž nasadilo 220 prostředků vzdušného napadení, konkrétně 4 protilodní střely Zirkon/Oniks z Kurské a Rostovské oblasti, 27 balistických raket Iskander-M/S-400 z Brjanské a Kurské oblasti, 2 protiradiolokační střely Ch-31 a 2 řízené letecké střely Ch-59/69 z prostoru nad Černým mořem a 185 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, včetně proudových variant, dále Gerbera, Italmás, vyčkávací munici Banderol a imitátory dronů Parodija ze směrů Brjansk, Kursk a Orel v Rusku, z okupovaného Doněcku a z Hvardiiského na okupovaném Krymu. Hlavním cílem útoku byl Kyjev, zasaženy však byly také Dněpropetrovská, Sumská, Charkovská a Poltavská oblast. Podle předběžných údajů bylo k 09:30 sestřeleno nebo potlačeno 156 vzdušných cílů, konkrétně jedna balistická raketa Iskander-M/S-400, jedna řízená letecká střela Ch-59/69 a 154 bezpilotních prostředků různých typů. Zaznamenány byly zásahy 4 protilodních a 26 balistických raket a 23 útočných bezpilotních prostředků na 21 místech, zatímco trosky sestřelených cílů dopadly na dalších 2 místech; další 3 rakety svých cílů nedosáhly. V Kyjevě bylo podle údajů zveřejněných během dne potvrzeno 9 mrtvých a 33 zraněných, včetně 4 nezletilých, přičemž požáry a poškození byly hlášeny v několika městských čtvrtích.
Během provedly také ukrajinské bezpilotní prostředky a další úderné systémy rozsáhlé útoky proti vojenským, energetickým a logistickým cílům v Rusku a na okupovaných územích Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila 274 bezpilotních prostředků letounového typu nad Bělgorodskou, Brjanskou, Volgogradskou, Voroněžskou, Kalužskou, Kurskou, Lipeckou, Orelskou, Rostovskou, Rjazaňskou, Saratovskou, Smolenskou, Tambovskou a Tulskou oblastí, Moskevským regionem, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem a nad Azovským a Černým mořem. Ukrajinská bezpečnostní služba uvedla, že její drony zasáhly infrastrukturu rafinerií Bašněfť-UNPZ, Bašněfť-Novoil a Bašněfť-Ufaněftěchim v Ufě, které dohromady zpracovávají více než 23 milionů tun ropy ročně, a dále 3 radiolokační stanice Podljot-K1 a jednu stanici Kasta-2E2 v Krasnodarském kraji. V Černém moři byl podle ukrajinského prezidenta zasažen a následně se potopil sankcionovaný ruský kontejnerový přepravník Yanina. Na okupovaném Krymu byly podle ukrajinského generálního štábu zasaženy sklad námořních bezosádkových člunů u Čornomorského, železniční most Syvaš u Čonharu, železniční most u Vladyslavivky, jednotka radioelektronického průzkumu Černomořské flotily v Sevastopolu a opravárenská základna u Pervomajského. Další zásahy byly hlášeny ve skladu materiálně-technického zabezpečení u Podového v okupované části Chersonské oblasti a ve skladu bezpilotních prostředků u okupovaného Tokmaku v Záporožské oblasti, přičemž rozsah škod na jednotlivých objektech se nadále upřesňoval.
V severoslobodském a kurském směru došlo k jedinému pozemnímu střetu. Rusové provedli dva letecké údery za použití pěti naváděných pum a 62 dělostřeleckých a raketových útoků, z toho dva salvovými raketomety.
Hlášení ruského uskupení Sever o postupu v severní části Sumské a Charkovské oblasti hodnotíme jako výrazně nadsazená. Dostupné podklady nepotvrzují ruské obsazení Mohrycji, Malé Slobidky, Jurčenkového ani dalších obcí, jejichž dobytí oznámilo ruské ministerstvo obrany. Oficiální tvrzení zpochybňovali i ruští vojenští blogeři. Ukrajinské jednotky naopak pokračovaly v protiútocích u Nové Siče, Mohrycji, Ivolžanského a Pysarivky.
Ukrajinský generální štáb zaznamenal během 31. července celkem 243 bojových střetů, tedy o 26 méně než předchozí den. Nejzatíženějším úsekem se opět stal pokrovský směr s 37 ruskými útoky. V kosťantynivském směru počet útoků klesl ze 45 na 26, ve slovjanském směru jich bylo devatenáct a v jihoslobodském sedmnáct.
Rusové provedli jeden raketový úder za použití dvou raket a 75 leteckých úderů, při kterých svrhli 226 naváděných pum. Nasadili rovněž 10 172 jednorázových útočných dronů a provedli 3 295 dělostřeleckých a raketových útoků, z toho třicet salvovými raketomety. Ukrajinské raketové vojsko a dělostřelectvo zasáhly dvě stanoviště pro řízení dronů, patnáct prostorů soustředění ruských sil, jeden sklad a jeden další důležitý objekt.
Charkovská situace: V jihoslobodském směru Rusové provedli sedmnáct útoků u Staryce, směrem na Izbycké, Lyman, směrem na Ustynivku, Chatné, Dvoryčanské, Koloďazné, Zapadné a Radkivku. Počet útoků zde oproti předchozímu dni vzrostl téměř trojnásobně.
Ruská taktika zůstává nadále založena na vysílání jednotlivců a malých pěších skupin přes rozvolněnou linii. Ty se snaží obejít ukrajinské pozice, ukrýt se v zástavbě nebo lesních pásech a následně vytvořit obrazový materiál, který může být vydáván za obsazení celé obce. Z tohoto důvodu nelze ruské vlajky nebo přítomnost několika vojáků automaticky považovat za změnu kontroly území.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru Rusové neprovedli žádnou pozemní útočnou akci. Jde o výrazný pokles oproti devíti útokům předchozího dne.
Je nutné zmínit nedávný ukrajinský postup v prostoru Borové. V souhrnu však nebyla fyzická změna přesně datována, a proto ji nelze bezpečně označit za zisk. Hodnocení nicméně zapadá do pokračujících ukrajinských protiútoků na jižním křídle borovského prostoru. Nejsou dostupné podklady, které by dokládaly rozsáhlý průlom nebo zhroucení ruské obrany.
V limanském směru Rusové desetkrát zaútočili u Novoselivky, Zaričného, směrem na Lyman a Ozerné.
Ve slovjanském směru podnikli okupanti devatenáct útoků u Zakytného, Kryvé Luky, směrem na Piskunivku, u Riznykivky a směrem na Raj Oleksandrivku. Rusové nadále tlačí u výběžku mezi Fedorivkou a Raj Oleksandrivkou, kde se snaží postupovat směrem ke slovjansko-kramatorské aglomeraci. Ukrajinské jednotky nadále drží pozice na více stranách této oblasti a ruský postup zůstává velice pomalý.
Ukrajinské síly během stejné noci zasáhly systém elektronického boje Pole 21 u okupované Holubivky v Luhanské oblasti. Komplex je určen především k rušení satelitní navigace a k ochraně ruských týlových objektů před naváděnou municí a drony. Rozsah jeho poškození nebyl zveřejněn.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru Rusové třikrát zaútočili u Minkivky a směrem na Tychonivku. Žádný nový souvislý postup zde nebyl potvrzen.
Velitel vojenské správy Časiv Jaru Serhij Čaus odmítl, že by Rusové město plně obsadili. Uvedl, že ukrajinské jednotky nadále drží některé městské části a pokračují v obranných operacích. Časiv Jar je podle něj téměř úplně zničen a pro civilisty nepřístupný. Vyjádření samo o sobě neurčuje přesný průběh linie, koreluje však s geolokovanými záběry, které naznačují, že ukrajinské ozbrojené složky nadále drží sídliště Ševčenko.
Ukrajinský generální štáb současně oznámil zásah ruského velitelského stanoviště v prostoru Bachmutu. Nebylo upřesněno, které jednotce stanoviště patřilo ani zda při zásahu utrpěli ztráty příslušníci vyššího velení.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru Rusové provedli 26 útoků v Kosťantynivce, u Ivanopilije, Illinivky, směrem na Dovhou Balku a Novopavlivku, u Rusyn Jaru a Sofijivky. Přestože aktivita oproti předchozímu dni výrazně klesla, šlo nadále o druhý nejzatíženější úsek fronty.
Geolokované záběry zachycují ruské údery proti ukrajinským pozicím v severovýchodní části Kosťantynivky. Materiál potvrzuje, že ukrajinské jednotky v této části města nadále působí, a odporuje tvrzením o souvislé ruské kontrole nad celou východní a střední částí zástavby.
Voják ukrajinské 28. mechanizované brigády popsal boje jako souběh neustálé činnosti dronů, dělostřelectva, minometů a pěších průniků. Rusové se mají nejčastěji přesouvat ve dvojicích, někdy ve skupinách do osmi mužů, a využívat vegetaci a železniční koridory. Ukrajinské jednotky proti nim nasazují drony, dělostřelectvo i pěší protiútoky. Logistika je mimořádně obtížná, jelikož přesun na pozici může podle stavu „dronového nebe“ trvat několik dní a část trasy musejí vojáci absolvovat pěšky.
Z dostupných podkladů vyplývá, že boj o Kosťantynivku má nadále podobu prolínajících se malých skupin a izolovaných postavení. Ruské jednotky se dokážou dostat hluboko do zástavby, ale následně mají problémy s doplňováním, rotací a vytvořením souvislé linie. Ukrajinská přítomnost v severovýchodní i dalších částech města proto není slučitelná s tvrzením, že Kosťantynivka byla obsazena.
V pokrovském směru ukrajinští obránci zastavili 37 útoků. Bojovalo se směrem na Torecké, Kučeriv Jar, Vilné, Nové Šachové, u Dorožného, směrem na Bilycké, Serhijivku, u Novooleksandrivky, Udačného, směrem na Ševčenko, Novopidhorodné a Novopavlivku.
Dřívější geolokované záběry potvrzují ukrajinskou přítomnost v polích západně od Nového Donbasu. To ukazuje, že Rusové zde nekonsolidovali všechny dříve dosažené infiltrační pozice. Na pokrovském ani dobropilském úseku nebyl potvrzen další souvislý ruský postup.
Zástupce velitele 20. brigády „Ljubart“ Dmytro Zvaryč uvedl, že proti 1. sboru Azov v dobropilském prostoru působí části dvou ruských armád a více než třiceti brigád, které jsou průběžně doplňovány pěchotou. Jde o ukrajinský odhad soustředěných útvarů, nikoliv o důkaz, že jsou všechny brigády přítomny v plných tabulkových stavech. Dobropillja je pro Rusy důležitá jako dopravní a logistický uzel a jako možné východisko pro tlak na bok obrany kosťantynivsko-družkivské aglomerace.
V oleksandrivském směru Rusové provedli jediný útok směrem na Oleksandrohrad. Žádný nový postup nebyl potvrzen.
Jižní fronta: V huljajpilském směru Rusové podnikli dvanáct útoků směrem na Kosivcevé, Vozdvyživku, Cvitkové, Staroukrajinku a Novoselivku.
V orichivském směru ukrajinské jednotky zastavily čtyři útoky u Malých Ščerbaků a směrem na Pavlivku a u Stepového.
Sledováním nebyla nepotvrzena nová souvislá územní změna na huljajpolském nebo orichivském úseku. Boje nadále tvoří především útoky malých pěších skupin podporovaných drony a dělostřelectvem. Dřívější zprávy o ukrajinských protiútocích mezi Stepnohirskem a Plavněmi nelze bez nových geolokovaných podkladů započítat.
Chersonská fronta: V přidněperském směru Rusové neprovedli žádnou pozemní útočnou akci. Linie kontaktu na levém břehu Dněpru a v prostoru říčních ostrovů zůstala beze změny.
Krym: Ukrajinský generální štáb potvrdil zásah ruského muničního skladu u Naumivky. Informace o následných explozích, rozsahu zničených zásob nebo postižené ruské jednotce nebyly zveřejněny.
Několik tisíc lidí se v centru Kyjeva zúčastnilo pochodu požadujícího návrat bývalého ministra obrany Mychajla Fedorova do vlády. Demonstranti spojovali jeho odvolání s obavami ze zpomalení technologických a organizačních reforem ozbrojených sil a nesli transparenty podporující pokračování modernizace armády. Fedorov odmítl nabídky na jiné státní funkce a uvedl, že o návrat do vlády v jiné roli nemá zájem. Prezident Volodymyr Zelenskyj zatím nedal najevo, že by chtěl rozhodnutí o změně vedení ministerstva obrany přehodnotit.
NATO zahájí v lotyšské Rize cvičení Baltic Trust zaměřené na společné nasazení bezpilotních prostředků a systémů určených k jejich ničení. Výcvik naplánovaný na období od 3. do 14. srpna má prověřit spolupráci operátorů dronů, protidronových jednotek, prostředků elektronického boje a velitelských struktur několika členských států. Součástí budou ostré scénáře sledování, rušení a fyzického ničení bezpilotních prostředků. Cvičení je součástí alianční iniciativy zaměřené na vytvoření vícevrstvé obrany proti dronům a rychlejší zavádění zkušeností z války na Ukrajině do výcviku NATO.
Severní Korea obvinila NATO z přípravy rozsáhlého konfliktu kvůli rozšiřování alianční sítě vojenských ropovodů a skladů paliva. Severokorejská státní agentura KCNA tvrdí, že budování infrastruktury směrem k východním a severním členům Aliance dokládá přípravy na dlouhodobé válečné operace. Síť propojující sklady, letiště a vojenské základny dosahuje délky přibližně 10 000 kilometrů a NATO ji rozšiřuje především kvůli potřebě rychle zásobovat jednotky na východním křídle. Aliance svou vojenskou výstavbu označuje za obrannou reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Kostarická ekonomka Rebeca Grynspanová získala největší podporu v prvním neformálním hlasování Rady bezpečnosti OSN o nástupci generálního tajemníka Antónia Guterrese. V neveřejném hlasování obdržela deset hlasů vyjadřujících podporu, zatímco guayanská politička Carolyn Rodriguesová Birkettová získala devět a ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi sedm. Výsledek není závazný a slouží především k postupnému zúžení seznamu kandidátů. Konečný kandidát musí získat podporu Rady bezpečnosti bez veta některého z jejích pěti stálých členů a následně být potvrzen Valným shromážděním OSN.
Čínské ozbrojené síly a pobřežní stráž zahájily společné námořní a letecké cvičení v okolí Scarboroughovy mělčiny v Jihočínském moři. Peking uvedl, že manévry mají prověřit bojovou připravenost, společné hlídkování a schopnost reagovat na narušení čínských nároků. Čína si nárokuje prakticky celé Jihočínské moře, zatímco oblast Scarboroughovy mělčiny považují za součást svého území také Filipíny. Čínská pobřežní stráž současně oznámila pokračování pravidelných hlídek kolem nově vyhlášené přírodní rezervace, jejíž vznik Manila odmítá uznat.
Německá zbrojní společnost Hensoldt oznámila, že její hodnota nových objednávek se během prvního pololetí více než zdvojnásobila a celkový objem nevyřízených zakázek poprvé překročil deset miliard eur. Růst souvisí především s evropskými investicemi do protivzdušné obrany, radarových systémů, elektronického boje a modernizace ozbrojených sil. Společnost zachovala svůj výhled pro celý rok 2026, přestože nezískala kontrakt v hodnotě přes 200 milionů eur na radarovou část německého programu fregat F126. Hensoldt očekává, že další rozhodnutí německé vlády o zvýšení obranných výdajů se budou postupně měnit v nové průmyslové zakázky.
Dnes vám přinášíme celkové shrnutí ukrajinských dronových útoků za měsíc červenec. Jednotlivým útokům, a to primárně těm cíleným na ruský ropný sektor, a v posledních týdnech také na sklady společnosti Wildberries, se pravidelně věnujeme v našich pondělních svodkách (kde jsou vždy uvedeny útoky za předchozí týden), tyto svodky ale neumožňují vytvořit si celkovou představu o intenzitě ruských útoků. Čerpat budeme přitom z ruských oficiálních zdrojů, kde byl níže uvedený přehled publikován, tedy například agentury TASS.
Intenzita ukrajinských útoků neustále roste, ve srovnání s lednem tohoto roku vzrostl počet ukrajinských útoků o 303%. V posledních třech měsících pak byl podle ruské strany počet nad Ruskem sestřelených dronů následující:
- květen: 14 195
- červen: 17 832
- červenec: 21 760
V posledních měsících tak počet ukrajinských dronových útoků značně překročil počet těch ruských, Rusko má ale samozřejmě stále absolutní převahu v útocích balistickými raketami, a výrazně vyšší je i počet Ruskem nasazovaných střel s plochou dráhou letu.
Preference balistických raket krátkého doletu (Iskander-M, KN-23 a další) je zásadní komplikací pro Ukrajinu, neboť jediným systémem, který je proti těmto raketám efektivní, je americký Patriot s raketami PAC-3, kterých má Ukrajina kritický nedostatek – znamená ale i výrazně vyšší náklady pro Rusko, neboť oproti dnes obvykle nasazovaným dronům Geraň-4, které jsou poháněny proudovým motorem a stojí okolo 100 000 USD za kus, je cena jedné rakety Iskander-M okolo 10 milionů USD.
Přičemž je potřeba zmínit, že roste jak počet ukrajinských útoků (což umožňuje Ukrajincům zaměřit se na více sektorů současně, viz již zmíněné útoky na ropný sektor a současně na sklady Wildberries), prodlužuje se ale i dosah ukrajinských dronů (viz útok na rafinerii v Omsku), což znamená, že mimo dosah ukrajinských útoků je již pouze přibližně 10% kapacity ruských rafinerií.
Ohrožení drtivé většiny ruského ropného sektoru pak Rusku přináší jak přímé škody (výpadky daňových příjmů u nefunkčních rafinerií) tak i nepřímé náklady typu nutnosti výplaty kompenzací v případě importu benzínu ze zahraničí (z poslední doby lze zmínit například import 10 000 tun benzínu z Maroka, dopravených tankerem do Murmansku a odtud distribuovaných po železnici), a nelze zapomínat i na škody způsobené ruským zemědělcům (nedostatek paliva omezuje provádění sklizňových prací), růst inflačních tlaků a další negativní efekty na ruskou ekonomiku.
Izrael: Izraelské letectvo (IAF) během nočních úderů v Pásmu Gazy zničilo pět skladů zbraní patřících hnutí Hamás, oznámila izraelská armáda (IDF) společně s kontrarozvědkou Šin Bet. Podle IDF byly sklady využívány k ukrývání útočných pušek, výbušnin, protitankových zbraní a další vojenské techniky. Jeden ze zasažených objektů se měl nacházet v blízkosti nemocnice Šuhadá al-Aksá v Dajr al-Baláhu. Izraelská armáda uvedla, že jde o další případ, kdy Hamás podle ní využívá civilní infrastrukturu včetně zdravotnických zařízení k plánování a provádění vojenských operací.
Sýrie: Syrská protidrogová správa při zásahu v provincii Tartús zadržela dva podezřelé z obchodování a distribuce drog. Během operace bylo zajištěno 56 tisíc tablet captagonu připravených k dalšímu prodeji.
Somálsko: Islamistická skupina Aš-Šabáb nadále zvyšuje tlak na somálskou vládu a její spojence. Médium Shahada napojené na tuto organizaci zveřejnilo 16 prohlášení, ve kterých se skupina přihlásila ke 33 nedávným útokům zaměřeným proti bezpečnostním silám. Mezi cíli měly být somálská armáda, Národní zpravodajská a bezpečnostní služba (NISA), provládní milice a také jednotky Ugandy, Etiopie a Keni. Podle zveřejněných údajů připadá 23 útoků na Somálsko a dalších 10 na Keňu. Situaci v zemi zkomplikovala také kritika bývalého prezidenta Šarífa Šejcha Ahmeda, který varoval, že Aš-Šabáb nebude možné porazit, pokud budou bezpečnostní složky určené k boji proti této skupině využívány k politickým střetům a zásahům proti odpůrcům vlády.
Podle Šarífa je jedním z hlavních problémů somálských bezpečnostních struktur jejich roztříštěnost a silný vliv klanových vazeb, které brání vytvoření jednotné profesionální armády. Politizace bezpečnostních složek podle něj odvádí vojáky i prostředky od protiteroristických operací, oslabuje koordinaci mezi jednotkami a poskytuje Aš-Šabábu prostor k rozšiřování jeho vlivu. Zároveň varoval, že zneužívání státních sil v politických sporech prohlubuje klanové napětí a dále oslabuje důvěru obyvatel ve státní instituce. Napětí pokračuje také na bojišti. V regionu Híráán provedli bojovníci Aš-Šabábu operaci poblíž obce Tedan, při které měli po ozbrojeném střetu obsadit vojenské stanoviště kontrolované provládními milicemi.
Podle místních zdrojů utrpěly vládní síly značné ztráty – nejméně 10 příslušníků provládních jednotek mělo zahynout a dalších osm být zraněno. Povstalci měli během bojů rovněž ukořistit vozidlo vybavené těžkým kulometem DŠK. Další ztráty byly hlášeny po minometném útoku na tábor provládních sil ve městě Bulo Burte. Podle dostupných informací ostřelování zasáhlo místo, kde se nacházelo větší množství milicionářů, přičemž nejméně jeden voják zahynul a další dva byli zraněni.
Etiopie: Na severozápadě etiopského regionu Tigraj u hranic s Eritreou byly hlášeny silné exploze poté, co jednotky TPLF-70 a TPLF-13 zahájily ofenzivu na město Sheraro. Etiopské letectvo na útok reagovalo nálety a dronovými údery na konvoje TPLF-70 v okolí města. Podle etiopských i súdánských médií vedou operaci společně jednotky TPLF-70 a TPLF-13. TPLF-70 působí převážně v Súdánu, kde v minulosti bojovala po boku súdánské armády proti Silám rychlé podpory (RSF) v regionu Sennar, zatímco TPLF-13 operuje v oblasti Debre Damo. Obě jednotky jsou součástí separatistické frakce TPLF-D napojené na Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontu (TPLF).
Podle neověřených informací byla ofenziva zahájena jako reakce na údajný vpád etiopské armády do súdánského regionu al-Fašaga. Pokud by se tato tvrzení potvrdila, šlo by o významnou eskalaci konfliktu, protože by to znamenalo první známý případ překročení mezinárodní hranice etiopskou armádou během občanské války. Nejasnosti panují také kolem přesunu jednotky TPLF-70 ze súdánského regionu Sennar přes oblast al-Kadárif až do Sherara v Tigraji. Jednou z možných tras mohl být průchod přes Eritreu, tuto informaci však zatím nelze nezávisle ověřit.
Dnešní Třešnička™ bude o neskutečné technomancii, oživování mrtvol a démonickém smíchu linoucím se ze zámku Schenkenburg, nad jehož nejvyšší věží se tyčí hromosvod velikosti stožáru vysokého napětí. Právě tam němečtí nekromanti z Heckler & Koch už čtvrt století oživují britskou L85, zbraň, která vstoupila do služby v roce 1985 jako mimořádně přesná puška, jen občas odmítala střílet, vyhazovala zásobníky, lámala úderníky a v poušti přijímala písek jako řádného člena mechanismu. Britové se ji léta pokoušeli léčit čajem, důrazným pohledem a několika „get well“ programy, než v roce 1996 povolali Němce. Ti roku 1998 oznámili, že pacient má jisté základní konstrukční problémy, roku 1999 odvezli dvě stovky těl do laboratoře a v roce 2000 dostali zakázku předělat přibližně 200 tisíc kusů na L85A2. Vyměnili nebo přepracovali závěr, nosič závorníku, vytahovač, vyhazovač, úderník, pružiny, napínací páku, zásobník, plynový regulátor, válec a další orgány, takže původní pušce zůstalo především jméno, tělo a britský pocit, že to celé byl vlastně úspěch. Nejdůležitější kouzlo však nebylo démonické. Němci hlavně začali znovu vyrábět přesné a vzájemně zaměnitelné součástky, tedy technologii známou civilizaci přibližně od průmyslové revoluce. Mrtvola se posadila, zakašlala a jako A2 začala překvapivě spolehlivě střílet. Od roku 2018 jí technomanti přidávají lehčí předpažbí, lišty, odolnější povrch a khaki make-up verze A3, jejíchž více než 40 tisíc kusů nyní dokončili poslední dodávkou 15 600 pušek. Britové tomu říkají síla domácího průmyslu. Z podzemí Schenkenburgu se ozývá hrom a velmi německý smích.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
