(3 167 slov, doba čtení 17 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 9. srpna Rusko podle ranního hlášení Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny provedlo kombinovaný vzdušný útok, jehož hlavním směrem byla Oděská oblast. Proti ní byly použity balistické rakety Iskander-M a protiletadlové řízené rakety systému S-400 v režimu země–země, protilodní střely Oniks a protiradiolokační střely Ch-31P, vypouštěné z okupovaného Krymu a z prostoru Černého moře; přesný počet použitých raket Vzdušné síly v ranním hlášení neuvedly. Proti Ukrajině bylo současně vysláno 202 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, včetně reaktivních variant, Gerbera, imitátorů Parodija a vyčkávací munice Banderol, přičemž prostředky byly vypouštěny ze směrů Kursk, Millerovo, Orel a Primorsko-Achtarsk v Rusku, z okupovaného Doněcka a Krymu. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 sestřeleno nebo potlačeno 174 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů a dále 5 kusů vyčkávací munice Banderol na severu, jihu a východě země. Zásahy raket a útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na 22 lokalitách, zatímco trosky sestřelených prostředků dopadly na dalších 6 lokalitách; několik ruských raket v důsledku působení ukrajinské obrany svých cílů nedosáhlo a místa jejich dopadu byla dále upřesňována. V Oděse a Oděské oblasti útok poškodil energetickou, přístavní a další infrastrukturu, způsobil požáry a podle místních úřadů si vyžádal nejméně devět zraněných.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci ruská protivzdušná obrana zachytila a zničila 153 ukrajinských bezpilotních prostředků letounového typu nad Belgorodskou, Brjanskou, Vladimirskou, Voroněžskou, Kalužskou, Kurskou, Lipeckou, Orelskou, Rostovskou, Rjazaňskou, Samarskou, Smolenskou, Tverskou a Tulskou oblastí, Moskevským regionem, okupovaným Krymem, Tatarstánem, Krasnodarským krajem a nad Azovským a Černým mořem.Ukrajinský generální štáb následně oznámil zásahy několika vojenských cílů: pozice protiletadlového raketového systému S-400 Triumf u Gelendžiku v Krasnodarském kraji, systému Pancir-S1 u Jejsku v Krasnodarském kraji a systému Tor u Pudového v Rostovské oblasti, dále radarové stanice Kasta 2E2 u Latonova a Podljot-K1 u Holovativky v Rostovské oblasti. Na okupovaném Krymu byl podle ukrajinského generálního štábu zasažen také sklad materiálně-technického zabezpečení ruských jednotek u Perekopu. Ukrajinské Síly bezpilotních systémů navíc oznámily zásah jednoho ropného tankeru a dvou nákladních lodí v Černém moři; rozsah jejich poškození zatím nebyl nezávisle potvrzen.
Na severoslobodském a kurském směru ukrajinské síly odrazily pět ruských útoků, tedy stejně jako předchozího dne. Ruské letectvo zde provedlo tři údery a svrhlo osm naváděných pum. Ruské jednotky současně uskutečnily 54 obstřelů, z toho dva z raketometů. Palba zasáhla mimo jiné Korenok, Bačivsk, Sopyč, Tovstodubove, Atynske, Bezsalivku, Ryživku, Potapivku a Ulanove v Sumské oblasti.
Během 8. srpna zaznamenal ukrajinský generální štáb 231 bojových střetů, zatímco o den dříve jich bylo 223. Celková intenzita pozemních bojů tedy vzrostla o osm střetů. Nejvýrazněji přibylo útoků na jihoslobodském a kupjanském směru, shodně o sedm, na huljajpolském o šest a na limanském o pět. Naopak na pokrovském směru se počet útoků nepatrně snížil ze 30 na 29.Ruské síly provedly jeden raketový úder za použití sedmi raket a 75 leteckých úderů, při nichž svrhly 269 naváděných pum. Generální štáb dále evidoval 10 284 dronů-kamikadze a 3 137 obstřelů ukrajinských pozic a obcí. Globální počet dělostřeleckých a raketometných útoků hlášení samostatně nerozlišuje. Ve srovnání se 7. srpnem poklesl počet leteckých úderů o dva, dronů-kamikadze o 553 a obstřelů o 190, počet svržených naváděných pum však vzrostl o 27. Ukrajinské letectvo, raketová vojska a dělostřelectvo zasáhly osm prostorů soustředění ruské živé síly, čtyři dělostřelecké systémy a čtyři stanoviště řízení bezpilotních prostředků.
Během dne byly zveřejněny dvě relevantní mapové úpravy. U Ustynivky v severní části Kupjanského okresu byla část prostoru mezi Artilným a Ševjakivkou převedena z šedé zóny pod ruskou kontrolu. Jde především o konsolidaci pozic a zmenšení šedé zóny, nikoliv o potvrzené obsazení obou obcí, které zůstávaly vedeny jako sporné. Datum, kdy ruské jednotky pozic fyzicky dosáhly, není známo.
Druhá aktualizace zaznamenala omezený ruský postup poblíž Kalenyků na slovjanském směru. Také zde je potvrzeno zveřejnění mapové změny 8. srpna, nikoliv přesné datum bojového postupu. Dostupné podklady neprokazují obsazení Kalenyků ani rozsáhlejší průlom.Mimo tyto dvě změny nebyl k uzávěru věrohodně potvrzen nový souvislý posun frontové linie. Geolokované záběry jednotlivých ruských skupin nebo úderů na jejich příslušníky nebyly bez dalších dokladů pokládány za důkaz trvalé kontroly území.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru Rusové uskutečnili 19 útoků oproti 12 předchozího dne. Boje probíhaly u Lymanu, Starycji, Synelnykoveho a Artilného a ve směru na Izbycke, Ternovu, Ochrimivku, Volochivku, Pokaljane a Chatně. Šlo o nejvýraznější mezidenní nárůst společně s kupjanským směrem.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru počet ruských útoků vzrostl ze dvou na devět. Hlavní tlak směřoval ke Kivšarivce, Myrnému a Radkivce. Na limanském směru proběhlo 12 útoků oproti sedmi předchozího dne, především ve směru na Drobyševe, Stavky, Ozerne a Lyman a u Karpivky, Zaričného, Novomychajlivky a Novoselivky. Na slovjanském směru zůstala intenzita beze změny na 15 útocích. Rusové útočili u Zakitného, Kryvé Luky a Riznykivky a ve směru na Piskunivku, Mykolajivku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru ruské síly třikrát zaútočily u Malynivky a směrem k Jurkivce, zatímco o den dříve byl zaznamenán jeden útok. Dostupné geolokace ani mapové podklady do uzávěru nepotvrdily změnu linie u Časiv Jaru, Bachmutu ani na přístupech ke Kramatorsku.
Doněcká fronta: Kosťantynivský směr zůstal jedním z hlavních ohnisek bojů. Rusové zde provedli 24 útoků oproti 22 předchozího dne. Útočili u Kosťantynivky, Ivanopillji, Illinivky a Stepanivky a ve směru na Osykove, Dovhou Balku a Mykolajpillju. Nový souvislý postup však během sledovaného dne potvrzen nebyl.
Na pokrovském směru bylo zaznamenáno 29 ruských útoků, o jeden méně než 7. srpna. Boje probíhaly u Novooleksandrivky, Udačného a Muravky a ve směru na Novyj Donbas, Ševčenko a Serhijivku.
Geolokované záběry z blízkosti Filije a Jalty naznačují, že se zde frontová linie prakticky nepohnula.
Na oleksandrivském směru Rusové po dni bez evidovaného útoku podnikli dva výpady u Zlahody. Ani na těchto dvou směrech nebyla k uzávěru doložena nová souvislá územní změna.
Geolokované záběry ruských úderů na lesní pás východně od Novochatského ukazuje, že i přes dřívější infiltrace okupantů v tomto prostoru zde nadále drží ukrajinské ozbrojené složky pozice.
Jižní fronta: Na huljajpolském směru vzrostl počet ruských útoků z osmi na 14. Ruské jednotky se pokoušely postupovat směrem k Rizdvjance, Vozdvyživce, Cvitkovému, Hirke, Staroukrajince, Rivnému a Čarivnému.
Poslední data z FIRMS naznačují, že ukrajinské síly zřejmě rozšiřují šedou zónu jižně od Oleksandrohradu. Ruské jednotky v tomto úseku čelí neustálému tlaku a rostoucím hrozbám z boku i zezadu vůči svým silám operujícím západně od Huljajpilu, jak vyplývá z interpretace vzorců rozložení požárů v oblasti.
Na orichivském směru ukrajinské síly zastavily dva útoky směrem k Prymorskému a Stepnohirsku, o den dříve zde proběhly tři útoky. Přes zvýšení aktivity u Huljajpole nebyl potvrzen nový souvislý ruský postup ani obsazení některé z uvedených obcí.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru ruské jednotky neprovedly žádný útok, stejně jako předchozího dne. Na levém břehu Dněpru ani na ostrovech nebyla potvrzena změna souvislé kontroly území. Jednotlivé průzkumné aktivity a vzájemné dronové a dělostřelecké údery nepředstavovaly prokazatelný posun frontové linie.
Krym: Ukrajinská strana oznámila zásah ruského stanoviště technického pozorování na samohybném vrtném zařízení Syvaš v Černém moři. Ruské síly zařízení využívaly pro umístění a provoz průzkumných prostředků sledujících vzdušnou a námořní situaci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko může získat až 50 000 severokorejských vojáků, kteří mají být nasazeni na ruském území na podporu války proti Ukrajině. Jde o zvýšení oproti červencovému ukrajinskému odhadu přibližně 30 000 dalších vojáků. Severní Korea již podle dostupných údajů vyslala přibližně 14 000 příslušníků do Kurské oblasti a ukrajinská rozvědka nově informovala také o severokorejské raketové jednotce v západním Rusku, která může disponovat až 120 balistickými raketami. Zelenskyj zároveň vyzval Jižní Koreu k rozšíření podpory Ukrajiny v oblasti protivzdušné obrany a nabídl spolupráci při vývoji bezpilotních prostředků a dalších obranných technologií. Soul ani Pchjongjang se k novému ukrajinskému odhadu bezprostředně nevyjádřily.
Tchajwanská vláda připravuje pro rok 2027 zvýšení obranných výdajů přibližně o 16 %, čímž by jejich objem poprvé překročil jeden bilion tchajwanských dolarů, tedy přibližně 31 miliard amerických dolarů. Celkový bezpečnostní rozpočet zahrnující také pobřežní stráž, veteránské programy a zvláštní obranné projekty má přesáhnout 1,1 bilionu tchajwanských dolarů a více než 3 % HDP. Konečný návrh má vláda představit 20. srpna. Tchaj-pej současně pokračuje v modernizaci ozbrojených sil, výstavbě domácích ponorek a rozsáhlém desetidenním cvičení Han Kuang, jehož součástí jsou také scénáře narušení komunikací a útoků proti infrastruktuře. Čínský obranný rozpočet pro letošní rok činí podle Pekingu přibližně 1,91 bilionu jüanů, tedy asi 283 miliard dolarů.
Bulharsko si předvolalo ukrajinského velvyslance poté, co 8. srpna bezpilotní prostředek přiletěl přes rumunský vzdušný prostor a explodoval poblíž obce Kardam u bulharsko-rumunské hranice. Podle bulharského ministerstva obrany pravděpodobně šlo o návnadový dron typu Maja používaný ukrajinskou stranou, úmyslný útok proti Bulharsku však úřady nepředpokládají. Exploze nezpůsobila zranění ani škody, k incidentu ale došlo v blízkosti kompresorových stanic Transbalkánského plynovodu. Bulharsko po události posílilo protidronové sledování na hranici s Rumunskem a případ má být předložen Severoatlantické radě NATO. Sofie současně upozornila, že dron nebyl před explozí zachycen bulharskými ani rumunskými prostředky včasné výstrahy.
Turecko navrhlo Rusku a Ukrajině moratorium na útoky v Černém moři, které by mělo omezit údery proti obchodním lodím a další námořní infrastruktuře. Ankara reaguje na rostoucí počet incidentů v blízkosti komerčních tras a na útoky proti plavidlům napojeným na turecké vlastníky. Turecké úřady zároveň odmítly zprávy, že by kvůli bezpečnostní situaci omezily průjezd obchodních lodí Bosporem a Dardanelami, a uvedly, že civilní doprava pokračuje podle pravidel Montreuxské úmluvy z roku 1936. Některá dočasná bezpečnostní opatření byla přijata, průjezd úžinami však podle Ankary zůstává plynulý. Turecko udržuje diplomatické vztahy s Moskvou i Kyjevem a opakovaně nabízí pokračování jednání o válce a bezpečnosti plavby.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt označil současné bezpečnostní prostředí za každodenní hybridní válku zahrnující špionáž, sabotáž, kybernetické operace a bezpilotní prostředky. Vyjádření následovalo po nálezu dronu s výbušninou na letišti Lipsko/Halle, který již vyšetřuje spolková prokuratura, a po dalším incidentu nad vojenským areálem v Mechernichu. Nad základnou byly zaznamenány dva neidentifikované drony, přičemž areál je využíván také pro logistiku a komponenty systémů Patriot. Dobrindt neoznačil konkrétního původce těchto přeletů a německá vláda nadále oficiálně nepřipsala lipský incident Rusku. Ministerstvo vnitra chce současně urychlit vývoj a zavádění prostředků pro detekci a likvidaci bezpilotních prostředků nad kritickou a vojenskou infrastrukturou.
Dnes se zaměříme na jeden z aspektů ruské ekonomiky, který pravděpodobně nejlépe ukazuje rostoucí ekonomické potíže ruské populace, které se projevují v poklesu její kupní síly. Je jím rostoucí počet malých a středních společností, které v Rusku ukončují svou činnost.
V posledních měsících dosáhl již počet ruských společností, které v daném měsíci ukončily činnost, úrovně mezi 12 a 15 000, což je přibližně třikrát vyšší úroveň, než dříve. Z toko pouze u 3550 společností byl za první polovinu tohoto roku jejich úpadek vyhlášen soudem, většina společností ukončuje činnost ještě dříve, než by byla nucena žádat o ochranu před věřiteli.
Zásluhu na tom má i ruská finanční správa, která informovala o tom, že se jí v první polovině tohoto roku podařilo vybrat daně v objemu o 8% vyšším, než za srovnatelné období loňského roku. Přičemž HDP Ruska za první polovinu roku 2026 podle oficiálních zdrojů vzrostlo pouze o 0,2%, a ani zvýšení daňových sazeb, které bylo provedeno na počátku tohoto roku, nepokrývá plně toto zvýšení objemu výběru daní.
Pokud k tomu pak přičteme výše uvedené zrychlené ukončování činnosti malých a středních společností, a také to, že velké státem vlastněné korporace získaly již dříve různé daňové úlevy (například automobilka AvtoVAZ nemá v záměru vykázat zisk, ze kterého by následně odvedla daň, až do roku 2028), uvidíme úplný obraz toho, s jakou intenzitou musí nyní pracovat ruští daňoví úředníci, aby dosáhli výše uvedeného vzrůstu výběru daní. A to, že by se měla situace pro malé a střední podnikatele v Rusku v dohledné době zlepšit, nyní předpokládá již jen málokterý z nich.
Izrael: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl 15bodový plán poválečného uspořádání Pásma Gazy, který prosazuje Američany podporovaná Rada míru a který již přijalo hnutí Hamás. Na úvod pravidelného zasedání vlády zdůraznil, že Izrael dokument odmítá a izraelská armáda (IDF) nezačne stahovat své jednotky z Gazy, dokud Hamás nebude skutečně odzbrojen. Podle Netanjahua musí jít o úplné odzbrojení zahrnující těžké i lehké zbraně, nikoli pouze formální či částečné odevzdání výzbroje. Izrael o svých výhradách jedná se Spojenými státy, přičemž některé jejich návrhy je ochoten přijmout, zatímco jiné odmítá. Zároveň uvedl, že IDF bude pokračovat v odvracení hrozeb namířených proti izraelským vojákům a civilistům. Netanjahu rovněž zopakoval, že Izrael nepřijme vznik palestinského státu ani v Pásmu Gazy, ani na Západním břehu Jordánu.
Izraelští vojáci a velitelé, kteří od útoku Hamásu ze 7. října 2023 slouží na Západním břehu Jordánu, upozorňují na narušování autority izraelské armády (IDF) ze strany některých osadníků sloužících v regionálních obranných jednotkách Hagmar. Podle výpovědí vojáků, které zveřejnil deník Haaretz, někteří členové těchto jednotek jednají svévolně, zastrašují ostatní vojáky, zasahují do vojenských operací a v některých případech mají podporu vyšších velitelů. Vojáci popisují případy, kdy ozbrojení členové Hagmar bránili armádě v provádění nařízených operací, zřizovali neautorizovaná kontrolní stanoviště, vstupovali do velitelských center nebo získávali přístup k citlivým operačním informacím. Někteří měli podle svědectví také zasahovat do incidentů spojených s násilím osadníků vůči Palestincům, případně takové jednání chránit. Podle některých vojáků se navíc část jejich nasazení na Západním břehu místo boje proti terorismu soustředí na řešení konfliktů a násilí mezi osadníky a Palestinci. To podle nich dále komplikuje situaci a oslabuje autoritu armády, když vojáci v uniformách a se zbraněmi sami brání jednotkám v plnění rozkazů.
Libanon: Libanonská média informují, že izraelské jednotky (IDF) pokračují v demolici objektů v obci Zotar aš-Šarkíja, kde k jejich ničení používají bagry. Obec se nachází nedaleko Zotar al-Gharbíji, z níž se izraelské síly stáhly v rámci pilotního programu spolupráce s libanonskou armádou.
Sýrie: Izraelská armáda (IDF) dokončila přibližně 80 % prací na projektu „Nový východ“, jehož cílem je vybudování nové ženijní bariéry na hranici se Sýrií v oblasti Golanských výšin. Podle deníku Yedioth Ahronoth projekt zahrnuje vyhloubení příkopů hlubokých a širokých přibližně čtyři metry a vybudování vysokých zemních valů v úseku od oblasti Migdal Šemš až po hraniční trojmezí na jihu. Bariéra má především ztížit a zpomalit případné pozemní, včetně pěších, proniknutí na izraelské území. Dokončení prací se podle zdroje zdrželo kvůli tomu, že ženijní technika byla současně využívána k ničení a odstraňování infrastruktury na libanonském směru.
Vývoj na izraelsko-syrské hranici přichází v době, kdy Damašek zároveň upravuje své vztahy s Ruskem a jeho vojenskou přítomností v zemi. Po 18 měsících jednání podepsaly Sýrie a Rusko memorandum o porozumění, které mění status ruské letecké základny Hmimím a námořního logistického zařízení v Tartúsu. Sýrie podle dohody postupně převezme kontrolu nad civilními částmi těchto objektů, včetně letiště Hmimím a čtvrtého komerčního mola v přístavu Tartús. Zbývající vojenské objekty mají být přeměněny na společná syrsko-ruská výcviková centra, přičemž celý přechodný proces má být dokončen během tří měsíců.
Jemen: Jemenské hnutí Ansaralláh (Húsíové) v posledních hodinách podniklo sérii raketových a dronových útoků proti pozicím sil podporovaných Saúdskou Arábií v západním Jemenu a zároveň zaútočilo na cíle v Saúdské Arábii. Podle jemenské vlády Húsíové ostřelovali město Marib, obytné čtvrti a tábory pro vysídlené osoby balistickými raketami, na což jemenské ministerstvo obrany uvedlo, že vládní síly odpoví „ve vhodný čas a na vhodném místě“. Další útoky se odehrály v okolí přístavu Mokka na jihozápadě Jemenu, kde Húsíové zasáhli pozice sil podporovaných Saúdskou Arábií, vojenská zařízení i další cíle. Podle Národních odbojových sil při útocích zahynuli čtyři vojáci a tři civilisté, zatímco vládní síly oznámily sestřelení 11 dronů a zneškodnění bezpilotního člunu, který se pokusil zaútočit na přístav. Húsíové tvrdí, že při operaci použili množství balistických raket a dronů včetně sebevražedných dronů Samad-X a způsobili rozsáhlé škody na vojenské technice a zásobách zbraní.
Útoky následně zasáhly také samotnou Saúdskou Arábii. Húsíové se přihlásili k dronovému útoku na rafinerii společnosti Saudi Aramco v Džizánu a uvedli, že šlo o odvetu za údajné narušování vzdušného prostoru nad jemenskými provinciemi Sa’dá a Hadždža. Saúdské ministerstvo energetiky potvrdilo, že v jednom ze zařízení Aramco v Džizánu vypukl požár, který se podařilo dostat pod kontrolu, přičemž nebyla hlášena žádná zranění. Turecká agentura Anadolu zároveň informovala o útoku a požáru v plynárenských zařízeních v průmyslové oblasti Džubajl na východě země. Satelitní data NASA FIRMS v oblasti zaznamenala tepelnou anomálii, saúdské úřady však tento incident zatím oficiálně nepotvrdily. Saúdský dron mezitím zaútočil na pozice Húsíů v oblasti Ghur al-Mašvát v okrese Ghamr v provincii Sa’dá. V době pokračujících útoků navíc několik hodin operoval nad severovýchodní Saúdskou Arábií americký letoun včasné výstrahy a řízení E-3B Sentry AWACS. Eskalace přichází současně s pokračující vojenskou mobilizací v západním Jemenu a vyvolává otázky ohledně další reakce Rijádu a jeho regionálních spojenců.
Irák: Irácké protiteroristické a zpravodajské složky ve správní oblasti Wásit zadržely tříčlennou skupinu a zároveň zabavily zásilku s 12 íránskými drony a jejich součástmi.
Etiopie: Etiopské ozbrojené síly (ENDF) podle dostupných informací přesouvají významné množství vojáků do válkou zasaženého regionu Amhara a zároveň posilují svou přítomnost v regionech Tigraj a Afar, které sousedí s Eritreou.
Libye: Místní zdroje uvádějí, že 7. srpna zaútočil v západolibyjském městě Záwíja neznámý dron na místní ropnou rafinerii, přičemž poškodil jeden ze zásobníků. O den později se terčem útoku jiného neidentifikovaného dronu stal také zásobník s pitnou vodou. Rada starších a šejchů Záwíje útoky odsoudila a vyzvala generální prokuraturu k zahájení vyšetřování s cílem objasnit okolnosti incidentů a identifikovat osoby, které za útoky stojí.
Mali: V Mali 8. srpna zaútočil turecký bojový dron, který podle místních zdrojů obsluhovala malijská armáda (FAMa) ve spolupráci s ruským Africkým korpusem, na vesnici Bambu přibližně 80 kilometrů jižně od Gourma-Rharous v regionu Timbuktu. Při útoku podle místních zdrojů zahynulo sedm civilistů. Ve stejný den džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že převzala kontrolu nad základnou malijské armády ve městě San v regionu Ségou, přičemž na sociálních sítích se následně objevily záběry zachycující útok a obsazení základny.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že včera proběhl v bývalém skladu sovětské jaderné munice JAVOR 51 mimořádný experiment české politické archeologie. A tak se stalo, že se v Míšově uskutečnila „Debata v podzemí“ o stavu světa, moderovaná Janou „Bobinou“ Bobošíkovou, což je přibližně stejná dramaturgická jemnost jako pořádat seminář požární prevence v muničním skladu a svítit si svíčkou. Bobina totiž není žádný začátečník. Na přelomu let 2000 a 2001 ji Jiří Hodač během největší krize v dějinách České televize (jo, stále je to navzdory všemu co se teď děje TA největší krize) jmenoval ředitelkou zpravodajství, načež vzniklo paralelní pučistické vysílání známé jako „Bobovize“, zatímco tehdejší redaktoři obsadili studia, veřejnost zaplnila náměstí a Parlament nakonec odvolal tehdejší Radu ČT. Jeden z jezdců české mediální apokalypsy tedy po pětadvaceti letech znovu usedá do moderátorského sedla, tentokrát doslova pod zemí, obklopen sestavou, která působí, jako kdyby někdo obešel sklepy českého veřejného života a z každé zavařovačky se švestkami vytáhl největší dochovaný mozek. Zeman, Šándor, Zwyrtek Hamplová, Schneider, Štefec, Veleba, Obermaierová a další „nebojácní majitelé kritických pohledů a originálních myšlenek“. Nad tím vším Bobina, jako ztělesněné memento devadesátek, na který se díváte s pocitem, že v televizi vysílají Hříchy pro pátera Knoxe. Sověti kdysi ten bunkr stavěli, aby přežil jadernou válku. Ale pokud se dveře zavřely natrvalo, můžeme tuto krásnou akci předběžně hodnotit jako mimořádný příspěvek ke světové bezpečnosti.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
