(3 290 slov, doba čtení 17 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 12. srpna, od 18:00 dne 11. srpna, Rusko zaútočilo na Ukrajinu jednou balistickou raketou Iskander-M, jednou protiradiolokační střelou Ch-31P, řízenými leteckými střelami Ch-35, jejichž počet ukrajinské vzdušné síly nezveřejnily, a 138 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, včetně proudových variant, dále prostředky Gerbera a imitátory dronů Parodija. Rakety byly vypuštěny z Rostovské oblasti a z prostoru nad Černým mořem, zatímco bezpilotní prostředky přilétaly ze směrů Kursk, Millerovo, Orel a Primorsko-Achtarsk v Rusku, z okupovaného Doněcku a z Hvardiiského na okupovaném Krymu; hlavními směry útoku byly Sumská a Oděská oblast. Útok odráželo ukrajinské letectvo, protiletadlové raketové jednotky, prostředky radioelektronického boje, jednotky bezpilotních systémů a mobilní palebné skupiny. Podle předběžných údajů bylo k 09:00 na severu, jihu a východě země sestřeleno nebo potlačeno 112 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů; údaje o zneškodnění raket zveřejněny nebyly. Zásahy prostředků vzdušného napadení byly zaznamenány na 16 místech a dopady sestřelených cílů nebo jejich trosek na dalších 2 místech. Útok v době ranního hlášení pokračoval a ve vzdušném prostoru se nacházelo několik dalších ruských bezpilotních prostředků.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci ruská protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 502 ukrajinských bezpilotních prostředků letounového typu nad Belgorodskou, Brjanskou, Kalužskou, Kurskou, Lipeckou a Orelskou oblastí, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem a Černým mořem; ministerstvo v dostupném souhrnu neuvedlo rozdělení počtu zničených prostředků mezi jednotlivé oblasti. Navzdory deklarovanému rozsahu zásahů protivzdušné obrany ruské úřady potvrdily poškození čtyř podniků v Novorossijsku, aniž zatím zveřejnily jejich názvy. Dostupné záběry a ukrajinské monitorovací zdroje současně hlásí požár v novorossijském přístavu a v areálu místního kombinátu obilných produktů, toto přesné určení zasažených objektů však zatím ruské úřady nepotvrdily. Z dalších ekonomických cílů je pro dnešek doložen také zásah objektu palivové infrastruktury v Uněčském okrese Brjanské oblasti, kde podle gubernátora Alexandra Bogomaze po útoku bezpilotního prostředku vznikl požár; dostupné informace objekt identifikují jako ropnou přečerpávací stanici Uněča, významný uzel ropovodu Družba a tranzitní infrastruktury pro přepravu ruské ropy směrem k exportnímu terminálu Ust-Luga.
Ukrajinské síly v noci na 11.8. zasáhly rafinerii Orskněftěorgsintěz v Orsku v Orenburské oblasti. Závod zpracovává přibližně šest milionů tun ropy ročně a vyrábí mimo jiné automobilové, dieselové a letecké palivo. Ukrajinský generální štáb potvrdil požár, rozsah poškození však nebyl znám.
Na severoslobodském a kurském směru ukrajinské síly odrazily sedm ruských útoků, oproti čtyřem předchozího dne. Ruské síly provedly 71 dělostřeleckých a dalších palebných útoků, z toho jeden z raketometu. Ostřelovány byly především pohraniční obce Koreňok, Sopyč, Bačivsk, Neskuchne, Rohizne, Tovstodubove, Bezsalivka, Vyntorivka, Hirky, Jastrubščyna a Topolja. Letecké údery směřovaly na Sumy, Hurko-Ožynku a Pustohorod.
V Bělgorodské oblasti byl u Terebrena zasažen ruský velitelsko-pozorovací bod. Ukrajinské oznámení neupřesnilo použitý prostředek ani rozsah škod. Šest dalších zásahů proti stanovištím řízení dronů, uvedených ve stejném hlášení, náleželo již k dnešku.
Během 11. srpna bylo zaznamenáno 237 bojových střetů. O den dříve jich bylo 212, intenzita tedy vzrostla o 25 střetů, přibližně o 11,8 procenta. Nejvýraznější nárůst nastal na kupjanském směru, kde počet útoků stoupl z jednoho na patnáct, na pokrovském směru z 25 na 37 a na kosťantynivském z 26 na 34. Naopak na orichivském směru intenzita klesla ze sedmi na dva útoky.
Ruské síly provedly dva raketové údery s použitím 13 raket a 80 leteckých úderů, při nichž svrhly 284 naváděných pum. Současně použily 11 155 jednorázových útočných dronů a uskutečnily 3422 dělostřeleckých, minometných a dalších palebných útoků, z toho 28 z raketometů. Ve srovnání s předchozím dnem přibylo 25 střetů, 29 leteckých pum, 524 útočných dronů a 182 palebných útoků. Ukrajinské letectvo, raketová vojska a dělostřelectvo zasáhly tři velitelská stanoviště, jednu oblast soustředění živé síly, jeden dělostřelecký systém a čtyři stanoviště řízení bezpilotních prostředků.
Poslední předchozí mapová aktualizace zachycovala ruský postup u Sucheckého, byla však zveřejněna 10. srpna a přesné datum dosažení zakreslených pozic nebylo určeno. Do územní bilance 11. srpna ji proto znovu nezahrnujeme. Samotný výskyt ruských skupin v napadených obcích ani hlášené údery proti nim neprokazují souvislou kontrolu území.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru provedly ruské síly třináct útoků, o jeden více než předchozího dne. Boje probíhaly u Lymanu a Starycji a ve směrech na Chatně, Kolodjazne, Ochrimivku a Vodjane. Vovčansk tentokrát mezi místy pozemních útoků uveden nebyl.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru intenzita skokově vzrostla z jednoho na patnáct útoků. Ruské jednotky útočily u Zahryzového a Kurylivky a postupovaly směrem k Radkivce a Petropavlivce.
Na limanském směru bylo zaznamenáno sedm útoků oproti deseti předchozího dne. Boje probíhaly u Karpivky, Seredného, Zaričného a Dibrovy.
Na slovjanském směru počet útoků vzrostl z patnácti na osmnáct. Napadeny byly pozice u Riznykivky, Zakitného, Kryvé Luky a Kalenyků a směry na Raj-Oleksandrivku a Ozerne. Na žádném z těchto úseků nebyl potvrzen nový souvislý postup.
Ukrajinské síly oznámily zásah systému protivzdušné obrany Buk-M3 u Topolů v okupované části Luhanské oblasti a skladů materiálně-technického zabezpečení v Roveňkách. Přítomnost zásahu byla oficiálně oznámena, údaje o zničení systému, sekundárních explozích nebo rozsahu poškození skladů však zveřejněny nebyly.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru ruské síly podnikly jediný útok směrem k Jurkivce, zatímco předchozí den byly zaznamenány dva. U Časiv Jaru ani na přístupech ke Kramatorsku nebyla během sledovaného dne doložena nová souvislá změna linie.
Doněcká fronta: Kosťantynivský směr byl jedním z nejzatíženějších úseků. Ruské síly provedly 34 útoků, o osm více než předchozího dne. Boje se soustředily na Kosťantynivku, Ivanopillju a Illinivku a na směry k Dovhé Balce, Stepanivce, Toreckému, Novému Donbasu a Kučerovu Jaru.
Geolokované záběry okupantů útočících na ukrajinské pozice v jihozápadní části Kosťantynivky ukazují, že je toto město stále bojovou zónou.
Na pokrovském směru bylo zaznamenáno 37 útoků, což představuje mezidenní nárůst o dvanáct. Napadeny byly Nové Šachove, Myrne, Dorožně, Novooleksandrivka, Hryšyne, Kotlyne, Udačne a Novomykolajivka a směry na Ševčenko, Vasylivku, Serhijivku a Novopavlivku.
Geolokované záběry ukrajinských dronů číhajících na silnici mezi Novým Šachovým a Novým Donbasem naznačují, že se v této části fronta prakticky nepohnula. Nové Šachové je nadále zemí nikoho, přes které se okupanti snaží útočit ve směru na Nový Donbas. Navzdory výraznému nárůstu počtu útoků na kosťantynivském a pokrovském směru nebyl potvrzen nový souvislý ruský postup, úplné obsazení další obce ani stabilní rozšíření kontrolovaného území.
Na oleksandrivském směru ruské jednotky zaútočily pouze jednou, směrem k Ternovému, oproti čtyřem útokům předchozího dne.
Geolokované záběry ruských úderů proti ukrajinským pozicím v Mirném ukazují výsledky pokračujících ukrajinských protiútoků v tomto sektoru. Tuto vesnici okupanti obsadili přibližně v polovině července minulého roku a ač její osvobození prozatím není oficiálně potvrzeno, považujeme ji nyní za zemi nikoho.
Jižní fronta: Na huljajpolském směru provedly ruské síly šest útoků, o dva méně než předchozího dne. Útočily směrem k Vozdvyživce, Čarivnému, Kosivcevu, Staroukrajince, Cvitkovému a Huljajpilskému.
Na orichivském směru byly zaznamenány dva útoky směrem k Prymorskému a u Luhivského, což představuje pokles ze sedmi útoků.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru ruské jednotky neprovedly žádnou zaznamenanou útočnou pozemní operaci, stejně jako předchozího dne. Na levém břehu Dněpru ani na ostrovech nebyla doložena nová změna linie nebo stabilní přesun kontroly.
Ukrajinské síly dnes současně provedly rozsáhlý útok proti Novorossijsku, při kterém byly podle ruských úřadů těžce poškozeny dva velké obilné terminály a další přístavní infrastruktura. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že hlavním vojenským cílem operace byla základna ruské Černomořské flotily, do níž Moskva přesunula část plavidel z okupovaného Krymu. Infrastruktura Kaspického ropovodného konsorcia zasažena nebyla, což odpovídá výše uvedenému omezení ukrajinských útoků proti CPC. Útok vedl k dočasnému přerušení některých přístavních služeb a světové ceny pšenice během dne vzrostly přibližně o tři procenta. Rusko, podobně jako Ukrajina, patří mezi největší světové vývozce obilí a Novorossijsk představuje jeden z jeho hlavních exportních uzlů.
Ukrajina podle informací Financial Times zastavila útoky proti tankerům využívajícím ruský černomořský přístav Novorossijsk poté, co o to Kyjev požádal americký viceprezident J. D. Vance. Washington měl Ukrajinu upozornit především na útoky proti plavidlům a infrastruktuře Kaspického ropovodného konsorcia, přes které proudí zejména kazašská ropa a v němž mají významné podíly americké společnosti Chevron a ExxonMobil. Ukrajinské údery v červenci podle dostupných údajů dočasně omezily nakládku konsorcia přibližně o pětinu. Kyjev měl souhlasit, že nebude útočit na nesankcionovaná plavidla ani infrastrukturu CPC, zatímco omezení se nevztahuje na jiné ruské energetické a vojenské cíle. Kancelář amerického viceprezidenta ani ministerstvo zahraničí Spojených států podrobnosti jednání veřejně nepotvrdily.
Rumunské ozbrojené síly zničily dva bezpilotní prostředky typu Gerbera nalezené v Černém moři poblíž připravovaného těžebního projektu Neptun Deep. Drony objevil civilní pracovní člun v rumunské výlučné ekonomické zóně a armádní potápěči je následně kontrolovaně odpálili. Ministr obrany Radu Miruță uvedl, že jejich původ zatím nebyl určen, přičemž ukrajinská strana Rumunsko informovala, že nejde o ukrajinské prostředky. Neptun Deep provozovaný společnostmi OMV Petrom a Romgaz má zahájit těžbu zemního plynu v roce 2027 a patří mezi nejvýznamnější připravované energetické projekty Evropské unie v Černém moři. Rumunsko, Bulharsko a Turecko již v červenci rozšířily společnou námořní spolupráci zaměřenou původně na odstraňování min také na ochranu kritické infrastruktury.
Severní Korea provedla druhý test balistické rakety během necelého týdne. Střela byla odpálena z prostoru přístavního města Wonsan, urazila přibližně 700 kilometrů a dopadla do moře mezi Korejským poloostrovem a Japonskem mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu. Jihokorejská armáda zatím přesný typ rakety neurčila a některé prvotní odhady pracují s možností nové hypersonické nebo námořní konstrukce, což není potvrzeno. Test přichází několik dní před zahájením americko-jihokorejského cvičení Ulchi Freedom Shield plánovaného na 17. až 27. srpna. Soul, Tokio i americké Indo-pacifické velitelství odpálení odsoudily, přičemž Spojené státy uvedly, že bezprostřední ohrožení jejich území ani spojenců zaznamenáno nebylo.
Čína poprvé uskutečnila společné námořní cvičení s ozbrojenými silami jiného státu ve vodách východně od Tchaj-wanu. Čínské a indonéské plavidlo nacvičovaly komunikaci, plavbu ve formaci a zásobování na moři, přičemž Peking operaci prezentoval jako společné cvičení zaměřené na námořní spolupráci. Indonéské námořnictvo toto hodnocení odmítlo a uvedlo, že šlo pouze o rutinní krátké cvičení PASSEX během návratu fregaty I Gusti Ngurah Rai z návštěvy Ruska, podobné aktivitám, které indonéské lodě provádějí také s americkým a japonským námořnictvem. Tchajwanská vláda čínskou prezentaci označila za politickou manipulaci, jejímž cílem má být vytvoření dojmu, že Peking vykonává jurisdikci nad vodami východně od ostrova. Tchajwanská armáda současně uvedla, že indonéská fregata nepředstavovala přímou vojenskou hrozbu a pohybovala se přibližně 70 až 80 námořních mil od pobřeží.
Dnes se nemůžeme věnovat jinému tématu, než výsledkům ruského rozpočtu za červenec tohoto roku. Po červnových výsledcích, které přinesly mírný přebytek státního rozpočtu a jeho deficit se snížil na 5,73 bilionu rublů, vykázal rozpočet v červenci deficit ve výši 724 miliard rublů (tedy přibližně 20% původně plánovaného ročního deficitu), a celková výše deficitu za prvních sedm měsíců tohoto roku dosáhla výše 6,46 bilionu rublů.
Příjmy do rozpočtu dosáhly za červenec výše 3,49 bilionu rublů, výdaje pak činily 4,21 bilionu rublů. Deficit rozpočtu již nyní dosahuje přibližně 170% původně plánované sumy, a připomeňme, že spolu s počátkem roku (kdy jsou placeny zálohy pro zbrojní výrobu) dosahují výdaje nejvyšší úrovně tradičně v posledních měsících kalendářního roku. Letní měsíce psk byly v posledních letech obdobím, kdy se ruské veřejné finance částečně stabilizovaly a rozpočet dosahoval přebytků, pro letošní rok to ale neplatí.
Tento rozpočtový schodek bude potřeba pokrýt další emisí obligací, emise se stálou úrokovou sazbou ale v poslední době nenachází na ruském trhu kupce (a zahraniční investoři odmítají ruské obligace kupovat, a to i ti z Číny), což nutí ministerstvo financí, aby emitovalo obligace s pro investory přitažlivější plovoucí sazbou.
Investory jsou pak na ruském trhu primárně velké banky, ty mají ale aktuálně samy potíže s likviditou, a potřebné prostředky získávají pouze díky REPO operacím centrální banky, kdy centrální banka půjčí komerčním bankám nově “natištěné” rubly, a komerční banky za tyto prostředky kupují státní obligace. Tedy, zjednodušeně řečeno, je ruský státní deficit hrazen tiskem nekrytých peněz, ki když vliv na inflaci je vzhledem k výše popsanému schématu opožděný.
Analytici odhadují, že výsledný celoroční deficit Ruska s velkou pravděpodobností přesáhne úroveň 9 bilionů rublů, i když je třeba předpokládat, že Rusko využije všech dostupných metod kreativního účetnictví, aby deficit na konci tohoto roku nedosáhl dvojciferných hodnot. Příkladem může být odklad zaknihování výdajů, kdy budou výdaje z roku 2026 v rozpočtu uvedeny až za rok 2027. Stejně jako v tomto roce tak budeme znát celkovou výši konsolidovaného schodku ruského rozpočtu (tedy včetně například rozpočtů regionů) až přibližně v polovině února příštího roku.
Libanon: Libanonský parlament schválil zákon o všeobecné amnestii, který mimo jiné umožňuje návrat do země občanům, kteří během izraelské okupace působili v Izraelem podporované Jiholibanonské armádě (SLA). Po stažení izraelské armády z Libanonu v roce 2000 uprchly do Izraele tisíce bojovníků SLA, kteří se obávali odvety ze strany Hizballáhu. Nyní jim nově schválená amnestie, která se vztahuje také na jejich rodiny, otevírá cestu zpět do vlasti. „Libanonští občané, kteří po osvobození jihu v roce 2000 uprchli do Izraele, včetně jejich rodin, budou díky všeobecné amnestii moci definitivně využít možnosti vrátit se do své vlasti,“ uvedla na sociální síti X poslankyně Ghada Ayoubová z křesťanské strany Libanonské síly. „Jsou to Libanonci a Libanon neopouští své syny,“ dodala.
Sýrie: Syrské ministerstvo spravedlnosti odmítlo kritiku Amnesty International, která odsoudila vynesení trestů smrti nad devíti bývalými představiteli státu. Podle ministerstva proběhla řízení v souladu se zákonem, obžalovaní měli možnost se hájit a poškozeným byla zajištěna účast v procesu. Ministerstvo zároveň uvedlo, že rozsudky smrti mohou být vykonány až po dokončení všech zákonem stanovených opravných a právních postupů. Obhajovalo také možnost konání soudních řízení v nepřítomnosti obžalovaných, pokud to právní předpisy umožňují. Vedení resortu označilo rozsudky za krok k vyvození odpovědnosti a širší reformě justice. Zároveň zdůraznilo, že rozhodování v trestních věcech zůstává výhradně v pravomoci syrských soudů.
Jemen: Íránem podporovaní Hútíové (Ansaralláh) dnes zaútočili balistickými raketami na přístav Mokha, který kontrolují síly mezinárodně uznávané vlády podporované Saúdskou Arábií. Při útoku podle Národních odporových sil (NRF) zahynulo devět jejich příslušníků, mezi nimi i plukovník Yahya Mohammed Mohsen Al-Qadi, jeden z vysokých představitelů NRF. K dalším střetům došlo na frontě u Maribu, kde byl při bojích se silami podporovanými Saúdskou Arábií zabit velitel Hútíů Ibrahim Al-Akwa. Vládní jednotky zároveň podle saúdskoarabského serveru Al Hadath pokračují v útocích na pozice Hútíů v oblastech Maribu a Táizu. K jejich zásahům využívají drony a dělostřelectvo, které cílí na povstalecké pozice, vozidla a opevnění.
Napětí se mezitím přeneslo také do Rudého moře. Po útoku na obchodní loď Tihamah vzrostl počet obětí na šest. Plavidlo plující pod tanzanskou vlajkou bylo v úterý v oblasti průlivu Báb al-Mandab zasaženo třemi po sobě jdoucími balistickými raketami. Zahynuli čtyři členové posádky – tři Pákistánci a jeden Indonésan. Další oběti si vyžádal následný útok během záchranných prací. Hútíové odpálili další raketu, která zasáhla členy záchranného týmu. Zemřeli dva příslušníci NRF a další tři byli zraněni. Přibližně tři hodiny po prvním útoku se navíc k poškozenému plavidlu přiblížil dron naložený výbušninami, který podle pobřežní stráže zneškodnily síly NRF.
Etiopie: V Etiopii pokračují ozbrojené střety a napětí mezi vládními silami a povstaleckými skupinami. V regionu Oromia se poblíž zóny East Shewa zřítil vojenský letoun L-39. Oba piloti se před pádem katapultovali a následně je zachránily etiopské speciální jednotky. Stroj však dopadl v oblasti, kde působí Oromská osvobozenecká armáda (OLA), jejíž příslušníci se následně dostali k vraku. Tato skutečnost vyvolala podezření, že letoun mohl být sestřelen povstalci, příčina pádu však zatím nebyla potvrzena.
Napjatá situace panuje také v regionu Benishangul-Gumuz, kde etiopské obranné síly (ENDF) posílily své jednotky, včetně obrněné techniky, ve městě Gilgel Belles. Reagují tak na nedávnou ofenzivu povstalecké skupiny Gumuzské síly jednotné fronty (GFUF), která město krátce ovládla, než byla vytlačena vládními jednotkami. GFUF představuje etnickou povstaleckou frakci kmene Gumuz, která v regionu působí společně s dalšími ozbrojenými skupinami proti federální vládě. Konflikt je dlouhodobě živen etnickým napětím a nespokojeností s údajnou ekonomickou diskriminací ze strany centrální vlády. Posilování vládních jednotek a pokračující aktivita povstalců tak naznačují, že bezpečnostní situace v obou regionech zůstává nestabilní.
Libye: Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan navštívil Libyi, kde během dvoudenní návštěvy jednal nejprve s představiteli vlády v Tripolisu a následně v Benghází s generálem Chalífou Haftarem, faktickým vládcem východní části země. Hlavními tématy jednání byly bilaterální vztahy, bezpečnostní otázky a především proces sjednocení dlouhodobě rozdělené Libye. Fidanova návštěva zapadá do americké iniciativy zaměřené na vytvoření jednotné libyjské vlády. O podobném uspořádání v červenci jednal s oběma znepřátelenými stranami americký poradce Massad Boulos. Podle projednávaného návrhu by premiérem mohl zůstat Abd al-Hamíd Dbeibah, případně jeho blízký spolupracovník či příbuzný, zatímco Haftarův syn Saddám by mohl stanout v čele nového prezidentského nebo výkonného orgánu. Washington i Ankara v sjednocení Libye spatřují cestu ke stabilizaci země a zároveň k omezení ruského vlivu, který je spojován především s Haftarovými silami.
Pro Turecko má přitom vývoj v Libyi i výrazný strategický a ekonomický význam. Ankara má v zemi významnou vojenskou přítomnost, s vládou v Tripolisu uzavřela v roce 2019 námořní dohodu, kterou východní parlament dosud neratifikoval, a zároveň usiluje o obnovení předválečných stavebních kontraktů v hodnotě přibližně 29 miliard dolarů. Součástí turecké spolupráce s Libyí je také výcvik příslušníků libyjských ozbrojených sil, kteří v Turecku absolvují přípravu v různých oblastech.
Zatímco diplomatické úsilí o sjednocení země pokračuje, bezpečnostní situace na západě Libye zůstává napjatá. Již pátý den v řadě dochází k útokům dronů na energetickou infrastrukturu. Večer 11. srpna byla v okolí města az-Záwija zasažena elektrárna, která byla v důsledku dopadu trosek zcela vyřazena z provozu. Předtím drony údajně ukrajinské výroby zaútočily v oblasti také na ropnou rafinerii, kde následně začala hořet jedna z nádrží. Vláda národní jednoty v reakci na pokračující útoky slíbila nejtvrdší postih pro jejich pachatele i objednavatele. Premiér Abd al-Hamíd Dbeibah zároveň uvedl, že budou vypátráni „za každou cenu“. Pokračující útoky tak ukazují, že navzdory diplomatickému úsilí zůstává bezpečnostní a politická situace v Libyi velmi křehká.
Somálsko: V Somálsku zahynulo nejméně 10 vojáků a řada dalších utrpěla zranění při útoku islamistického hnutí Aš-Šabáb. Povstalci odpálili improvizované výbušné zařízení pod vojenským nákladním vozem, který převážel vojáky mezi městy Awdiinle a Mubarak v regionu Dolní Šabelle. Mezi oběťmi byl podle bezpečnostních zdrojů také poručík Dalmar, velitel jednotky somálské Národní gardy, který dříve absolvoval vojenský výcvik v Eritreji. Ve vozidle se údajně nacházelo větší množství vojáků z jednotek, jejichž příslušníci byli rovněž vycvičeni v Eritreji. Vysoká koncentrace vojáků v jediném vozidle podle zdrojů výrazně zvýšila počet obětí a zraněných. Útok znovu upozornil na přetrvávající schopnost Aš-Šabábu provádět útoky proti somálským bezpečnostním silám v oblasti Dolní Shabelle.
Sudán: Rozsáhlý útok dronů Sil rychlé reakce (RSF) zasáhl několik míst v Súdánu, včetně Omdurmanu, Chartúmu, Atbary, ad-Damíru a El-Obeidu. Nad El-Obeidem se súdánským ozbrojeným silám podařilo jeden z dronů RSF sestřelit. Současně RSF pokračují v postupu na jihovýchodě země, kde severně od Geisanu postupují směrem k ad-Damázínu. Jejich jednotky během ofenzivy obsadily tábor Umm Šuajba (10,8122° s. š., 34,77624° v. d.), jehož dobytí potvrzují dostupné videozáznamy.
Dnešní Třešnička™ bude o zatmění v pásu totality. Ne, tentokrát nemyslíme čtyřicet let mezi únorem 1948 a listopadem 1989, i když starší ročníky při tom spojení možná preventivně zkontrolují, jestli zase není potřeba schovávat Svobodnou Evropu pod peřinu. Severní polokouli totiž čeká úplné zatmění Slunce a pás totality povede přes Grónsko, Island, část Portugalska a Španělska a také přes Rusko, kde ovšem mají s dlouhodobým zastíněním veřejného prostoru poněkud větší zkušenosti. V Česku nám Měsíc zakryje skoro devadesát procent Slunce, takže na pár minut dostaneme ochutnávku toho, jak vypadá, když se mezi občana a zdroj světla postaví velké neprůhledné těleso. Tentokrát naštěstí půjde skutečně o Měsíc, nikoliv o ÚV KSČ, cenzurní úřad nebo člověka v koženém kabátě, který by vám vysvětlil, že Slunce vlastně nikdy nesvítilo a fotografie dokazující opak jsou západní propaganda. Astronomové tomu říkají pás totality a je trochu škoda, že si ten termín zabrali až oni, protože střední Evropa by k němu dokázala dodat velmi rozsáhlou historickou dokumentaci. Každopádně žádnou paniku. Zatmění skončí, Slunce zase vyleze a další nebeské představení nás čeká už příští rok. Tak snad je tahle totalita opravdu jen astronomická. U té poslední nám návrat světla trval podstatně déle.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
