(4 119 slov, doba čtení 22 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 14. srpna 2026, Rusko podle ranního hlášení Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny zaútočilo 112 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, včetně reaktivních variant, Gerbera, vyčkávací municí Banderol a imitátory typu Parodija, vypuštěnými ze směrů Kursk, Orel a Millerovo v Rusku, z okupované části Doněcké oblasti a z Hvardijského na okupovaném Krymu. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 sestřeleno nebo potlačeno 90 ruských bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů na severu, jihu a východě země; zásahy prostředků vzdušného napadení byly zaznamenány na 11 lokalitách a dopady trosek sestřelených prostředků na dalších 6 lokalitách. Během noci byly zasaženy také Chersonská, Dněpropetrovská, Záporožská, Charkovská, Žytomyrská, Kirovohradská, Mykolajivská a Černihivská oblast a že byly poškozeny obytné budovy i infrastrukturní objekty; v Kramatorsku navíc ruská řízená letecká puma zničila část desetipodlažního domu, přičemž zahynul 1 člověk a 16 bylo zraněno.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská protivzdušná obrana zachytila a zničila 553 ukrajinských bezpilotních prostředků letounového typu nad Novgorodskou, Kurskou, Brjanskou, Belgorodskou, Kalužskou, Smolenskou, Tverskou, Pskovskou, Orelskou, Tulskou, Lipeckou, Kostromskou, Rjazaňskou, Rostovskou a Leningradskou oblastí, Moskevským regionem, Krasnodarským a Stavropolským krajem, okupovaným Krymem a nad Černým a Azovským mořem. V Leningradské oblasti gubernátor Alexandr Drozdenko potvrdil ukrajinský útok na přístav Usť-Luga, jeden z hlavních ruských terminálů pro vývoz ropy a dalších energetických surovin, kde po útoku vznikl požár; později uvedl, že následky požáru byly odstraněny, přičemž bližší rozsah poškození infrastruktury nezveřejnil. V Tverské oblasti úřady potvrdily také zásah logistického skladu společnosti Wildberries v Kalininském okrese, kde trosky bezpilotního prostředku poškodily vnější stěnu objektu; samotná společnost označila škody za nevýznamné a uvedla, že uskladněné zboží poškozeno nebylo.
Na severoslobodském a kurském směru ukrajinské síly odrazily čtyři ruské útoky, stejně jako předchozího dne. Rusové provedli tři letecké údery čtyřmi naváděnými pumami a 68krát ostřelovali ukrajinské pozice a pohraniční obce. Dělostřelecká palba zasáhla mimo jiné Koreňok, Ulanove, Vyntorivku, Jastrubščynu a Seredynu-Budu, letectvo útočilo u Velyké Černeččyny a Tovstodubového. Nový souvislý ruský postup v Sumské ani Kurské oblasti nebyl potvrzen.
Ukrajinské síly v noci na 13. srpna zasáhly komplex Gazprom něftěchim Salavat v Baškortostánu, přibližně 1 300 kilometrů od ukrajinské hranice. V areálu vypukl požár. Podnik dokáže zpracovat až deset milionů tun uhlovodíkových surovin ročně a vyrábí pohonné hmoty, asfaltové materiály a polymery. Ukrajinský generální štáb jej označil za součást zásobování ruských vojsk. Požár potvrdily také ruské místní úřady, podrobný rozsah poškození výrobních zařízení však nebyl spolehlivě doložen.
Do stejné úderné série patřil zásah ruského shromaždiště u Butyrek v Bělgorodské oblasti. Ukrajinská strana oznámila zasažení cíle, nezveřejnila však geolokaci ani ověřitelné údaje o způsobených ztrátách. Událost proto hodnotíme jako doložené ukrajinské tvrzení o zásahu, nikoli jako nezávisle potvrzený výsledek.
Během 13. srpna zaznamenal ukrajinský generální štáb 222 bojových střetů, o 18 více než 12. srpna, tedy nárůst přibližně o 8,8 %. Rusové provedli 76 leteckých úderů a svrhli 237 naváděných pum, nasadili 10 027 jednorázových útočných dronů a uskutečnili 3 011 ostřelování ukrajinských pozic a obcí. Proti předchozímu dni se počet leteckých úderů snížil o dva, počet pum o 23, dronů o 39 a ostřelování o 78. Ranní souhrn neuvádí samostatný raketový úder ani celostátní počet útoků raketomety; doplňovat tyto hodnoty odhadem proto nelze.
Ukrajinské letectvo, raketová vojska a dělostřelectvo podle generálního štábu zasáhly čtrnáct prostorů soustředění ruských sil a dva řídicí body bezpilotních prostředků. Večer bylo na pokrovském směru hlášeno také zničení jedné dělostřelecké zbraně, dvou automobilů a čtyř kusů speciální techniky a poškození dalších dvou dělostřeleckých systémů a tří stanovišť obsluh dronů.
Z hlediska linie dotyku nebyl žádný nový postup spolehlivě časově přiřazen přímo k bojům 13. srpna. Mapová aktualizace zveřejněná během dne zaznamenala ruský postup v Markovém a změny šedé zóny západně od Kosťantynivky a v západní části Záporožské oblasti. Zveřejnění mapy však neurčuje datum fyzického dosažení pozic. Markove proto hodnotíme jako dodatečně zanesený souvislý ruský postup neznámého data, zatímco ostatní změny představují rozšíření nejistého prostoru, nikoli potvrzenou ruskou kontrolu.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru ruské jednotky podnikly
patnáct útoků, o šest více než předchozího dne. Boje probíhaly u Starycji a Lymanu a ve směru na Chatně a Kolodjazne. Ranní hlášení nezaznamenalo útok přímo ve Vovčansku. Důvěryhodné zdroje nepotvrdily změnu souvislé linie ani převzetí další obce.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru Rusové provedli jediný útok směrem na Zahryzove, stejně jako předchozího dne. Na lymanském směru jejich aktivita stoupla ze čtyř na deset útoků. Napadali ukrajinské pozice u Zaričného a postupovali směrem k Novoselivce, Šyjivce a Drobyševému.
Geolokované video ukazuje úder ukrajinského dronu na ruské pozice v Lymanu. To naznačuje pokračující infiltraci okupantů do města.
Na slovjanském směru bylo zaznamenáno sedmnáct ruských útoků, o čtyři méně než o den dříve. Boje se soustředily na Kryvou Luku, Zakitne a Riznykivku a na přístupy k Raj-Oleksandrivce.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru ruské jednotky dvakrát útočily směrem na Nykyforivku a Jurkivku. Výraznější změnou mapového stavu Deepstate bylo rozšíření ruské kontroly v Markovém. Dále se západně od Kosťantynivky rozšířila šedá zóna, což svědčí o nejistotě a infiltracích v prostoru, nikoli o doložené souvislé ruské kontrole.
Večer Rusové osmi leteckými pumami napadli Kramatorsk a přilehlé Bilenke. Podle oblastních úřadů zahynul nejméně jeden člověk a patnáct dalších bylo zraněno; zásahy poškodily obytnou zástavbu včetně bytového domu. Údery proběhly mezi 20:30 a 20:56, a jednoznačně tak náležejí do sledovaného dne.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru bylo zaznamenáno 29 ruských útoků, o deset více než předchozího dne a nejvíce ze všech jmenovitě uvedených směrů. Rusové útočili u Kosťantynivky, Illinivky a Ivanopillji a ve směru na Rusyn Jar a Stepanivku.
Geolokované záběry ukrajinských leteckých úderů v Kosťantynivce ukazují pomalý postup okupantů ve městě.
Na pokrovském směru ukrajinské síly odrazily 25 útoků, o jeden méně než 12. srpna. Boje probíhaly u Rodynského a Serhijivky a ve směru na Novyj Donbas, Hannivku, Ševčenko, Novohryšyne, Vasylivku, Myrne, Udačne a Muravku.
Geolokované záběry z Bylyckého ukazují, že se okupanti nadále snaží pronikat z východní části této vesničky směrem na západ.
Na oleksandrivském směru intenzita vzrostla ze tří na sedm útoků. Ruské jednotky se pokoušely postupovat ke Kalynivskému, Voronému, Ternovému a Berezovému. Rozsáhlé mapové změny spojené s dřívější ukrajinskou operací v tomto prostoru byly zveřejněny již 12. srpna a pokrývají vývoj od ledna; nejde proto o nové zisky z 13. srpna.
Jižní fronta: Na huljajpilském směru Rusové podnikli dvanáct útoků, o dva méně než předchozího dne. Útočili směrem na Vozdvyživku, Cvitkove, Staroukrajinku, Danylivku a Čarivne.
Na orichivském směru následoval jediný útok u Pavlivky, zatímco předchozího dne byly zaznamenány tři.
Ukrajinské síly oznámily zásahy řídicího bodu dronů u Myrného a muničního skladu u Nového Haje v okupované části Záporožské oblasti. Konkrétní rozsah škod zveřejněn nebyl. Ruské útoky v celé oblasti zranily nejméně dva lidi a poškodily obytné objekty, vozidla a infrastrukturu; oblastní správa evidovala 22 leteckých úderů, 581 útoků drony a 208 dělostřeleckých zásahů. Nutno podotknout, že regionální statistika není totožná s počty pozemních útoků generálního štábu.
Mapové zvětšení šedé zóny východně od Ščerbaků a Malých Ščerbaků znamená rozšíření prostoru s nejasnou kontrolou. Nebylo doloženo jako souvislý ruský postup ani obsazení obou obcí.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru ruské jednotky neprovedly žádný pozemní útok; předchozího dne zde byly zaznamenány tři pokusy proniknout směrem k Antonivskému mostu. Nebyla potvrzena změna kontroly levého břehu ani ostrovů v deltě Dněpru.
Ukrajinská úderná série zasáhla sklad materiálně-technického zabezpečení u okupovaného Kalančaku. Objekt sloužil logistickému zabezpečení ruských jednotek, avšak ověřitelné údaje o rozsahu poškození nebyly zveřejněny.
Krym: V Sevastopolu ukrajinské síly oznámily zásah třísouřadnicového radiolokátoru Nebo-U. Systém v metrovém pásmu slouží k dálkovému zjišťování a sledování letadel, střel a dalších vzdušných cílů. Zásah je věrohodně doložen oficiálním oznámením, rozsah poškození a případné vyřazení radaru však nebyly nezávisle potvrzeny. Údery na věž letiště Saky a retranslační zařízení u Čornomorského patřily podle ukrajinské strany už k 12. srpnu, a proto je jako nové události sledovaného dne nezapočítáváme.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že Moskva oficiálně požádala americké ministerstvo zahraničí o vysvětlení rozsahu podpory, kterou Spojené státy poskytují ukrajinským útokům hluboko na ruském území. Rusko tvrdí, že Washington předává Kyjevu zpravodajské informace využívané při plánování úderů a že americká účast je hlubší, než Spojené státy veřejně připouštějí. Americká strana na konkrétní ruské otázky zatím veřejně nereagovala. Lavrov současně uvedl, že Vladimir Putin je připraven přijmout nové americké emisary pro jednání o Ukrajině, pokud Washington předloží nové návrhy.
Rusko odmítlo turecký návrh na moratorium na vojenské operace proti civilní plavbě v Černém moři. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že Moskva nevidí důvod pro „polovičatá opatření“, která by podle ní poskytla Ukrajině pouze dočasnou úlevu. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan předtím uvedl, že Ankara předložila oběma stranám návrh na omezení útoků v Černém moři, ruská strana ale tvrdí, že žádný formální turecký návrh neobdržela. Ukrajina podle Reuters prostřednictvím třetí strany předala Rusku vlastní nabídku na vzájemné zastavení útoků proti civilním plavidlům a námořní infrastruktuře. Moskva zároveň odmítla možnost prostého obnovení původní obilné dohody z let 2022 až 2023.
Polské bezpečnostní služby oznámily zmaření údajného ruského plánu na atentát proti americkému občanovi ukrajinského původu ve Varšavě. Premiér Donald Tusk uvedl, že podezřelý muž byl zadržen 7. srpna a polský soud následně schválil jeho tříměsíční vazbu. Podle polských úřadů měl být rekrutován ruskou zpravodajskou službou a připravovat vraždu osoby, kterou Moskva považovala za politicky problematickou. Operace byla provedena ve spolupráci s americkými zpravodajskými službami. Polské úřady nezveřejnily identitu zamýšleného cíle ani konkrétní ruskou službu, která měla operaci řídit.
Polské úřady a bezpečnostní analytici současně upozorňují na zesílení ruské informační kampaně zaměřené na vztahy mezi Polskem a Ukrajinou. Podle analýzy Reuters ruské a proruské účty intenzivně využívají spor kolem volyňských masakrů a dalších historických témat, přičemž velká část obsahu nevychází z úplně smyšlených událostí, ale z manipulativního výkladu skutečných politických sporů. Výrazné zvýšení počtu příspěvků bylo zaznamenáno na platformách X, Facebook a TikTok a část jejich šíření podle výzkumníků podporují automatizované účty. Kampaň přichází v době, kdy v Polsku klesá veřejná podpora další vojenské pomoci Ukrajině a přítomnosti ukrajinských uprchlíků. Moskva tvrzení o řízené informační operaci odmítá.
Čínské ministerstvo obrany poprvé oficiálně reagovalo na letošní tchajwanské cvičení Han Kuang a označilo desetidenní manévry za nákladnou demonstraci bez skutečného vojenského významu. Tchaj-wan během cvičení nacvičoval mimo jiné prolomení námořní blokády, rozptýlení vojenské výroby, fungování civilní obrany a poprvé také provoz státu při uměle omezeném mobilním internetu. Peking obvinil vládu Demokratické pokrokové strany z militarizace měst a zapojování civilního obyvatelstva do příprav na konflikt. Čínské ministerstvo obrany současně uvedlo, že Lidová osvobozenecká armáda zůstává ve vysoké bojové pohotovosti a pokračuje ve zvyšování schopností pro skutečné bojové operace. Čínské vojenské letectvo a námořnictvo nadále téměř denně působí v okolí Tchaj-wanu.
Dva ropné tankery provozované státní energetickou společností Spojených arabských emirátů ADNOC byly během plavby Hormuzským průlivem napadeny bezpilotními prostředky. Abú Zabí z útoku obvinilo Írán a označilo jej za porušení pravidel mezinárodní plavby. Při incidentech nebyli podle dostupných údajů hlášeni mrtví ani zranění, rozsah poškození plavidel však nebyl zveřejněn. Jde o další útok na emiratskou obchodní plavbu během pokračující konfrontace mezi Íránem a Spojenými státy a jejich spojenci.
Izraelský ministr obrany Israel Katz upřesnil podmínky případného stažení izraelské armády z jižního Libanonu a uvedl, že vojáci zůstanou na obsazeném území, dokud nebude ověřeno odzbrojení Hizballáhu. Reagoval tím také na kritiku Spojených států poté, co jeho předchozí vyjádření naznačovalo možnost dlouhodobé izraelské okupace bezpečnostního pásma bez jasně stanoveného konce. Americká strana připomněla, že červnová dohoda spojuje postupné izraelské stažení s předáním prostoru libanonské armádě a ověřeným odzbrojením nestátních ozbrojených skupin. Hizballáh naopak odmítá jednání o odzbrojení před úplným stažením Izraele. Spojené státy uvádějí, že první lokální oblasti určené k převzetí libanonskou armádou již vznikají, úplný harmonogram však dosud dohodnut nebyl.
Dnes se zaměříme na přímý důsledek ukrajinských útoků na ruské rafinerie, kterým je nedostatek paliv na čerpacích stanicích. Podle ruských analytiků došlo k přibližně dvoutýdennímu přerušení ukrajinských útoků na tyto objekty zejména proto, že Ukrajinci vyčkávali na alespoň částečné obnovení jejich provozu – zásah natlakované linky plné silně hořlavých uhlovodíků totiž znásobuje efekt každé takto provedené operace (a to jak vizuální, tak i z hlediska způsobených škod). Je proto logické, že ukrajinské síly neútočí na rafinerie, jež jsou již zcela vyřazené z provozu.
Nedostatek pohonných hmot se již projevil i v Moskvě a Moskevské oblasti, tedy v regionech, jejichž zásobování je pro ruskou vládu prioritou. Lze předpokládat, že pokud nastaly problémy se zásobováním zde, ve vzdálenějších oblastech budou ještě mnohem citelnější. Na čerpacích stanicích se začaly tvořit dlouhé fronty, které postihují jak nezávislé stanice (jež mají stále větší potíže se zajištěním paliv kvůli jejich nedostatku na komoditní burze), tak i vertikálně integrované společnosti jako Rosněfť či Gazprom. Na stanicích společnosti Rosněfť stojí nyní litr 95oktanového benzínu 74 rublů (přibližně 18,50 Kč), u nezávislých prodejců se pak jeho cena pohybuje v rozmezí 95 až 120 rublů (24 až 30 Kč) za litr.
Krize se projevila i přes následující faktory a opatření, jež měly situaci stabilizovat:
- Úplný zákaz exportu benzínu i motorové nafty, který platí již několik měsíců.
- Zvýšený import benzínu z Běloruska, jenž v červenci dosáhl 212 000 tun, což představuje přibližně dvojnásobné množství ve srovnání s červnem.
- Uvolňování paliv ze státních skladů hmotných rezerv.
- Zahájení prvních dovozů benzínu ze třetích zemí, například z Indie (50 000 tun), přičemž na cestě je dodávka z Maroka (30 000 tun).
I přes tyto kroky moskevští řidiči hlásí dlouhé kolony a výpadky v dodávkách. Podél Jaroslavské magistrály je například v provozu pouze polovina čerpacích stanic. Podobná situace panuje kromě samotné Moskvy i v mnoha městech Moskevské oblasti – objevily se informace o uzavřených čerpacích stanicích sítě Teboil i o kolonách na okruhu kolem Moskvy nebo ve městě Koroljov u stanic společnosti Tatněfť.
Potíže s nedostatkem paliv jsou hlášeny z nejméně 18 dalších subjektů federace, mimo jiné z Kalužské, Saratovské, Smolenské, Tambovské, Rostovské, Tulské či Uljanovské oblasti, tedy z ekonomicky klíčových regionů Ruska. Pokud Ukrajina udrží současné tempo úderů na ruské rafinerie i nadále (a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měly útoky polevit), dojde během podzimu k vyčerpání ruských strategických rezerv, což povede k ještě zásadnějšímu prohloubení celé palivové krize.ještě dále poklesne) a samotná existence tohoto sektoru ruské ekonomiky je tak stále více ohrožena.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oficiálně potvrdila, že 30. července 2026 v severní části Pásma Gazy zabila Muhammada Bassáma Muhammada Muštahu, velitele roty praporu Šatí ozbrojeného křídla Hamásu. Podle IDF Muštaha během útoku ze 7. října 2023 pronikl na izraelské území a následně se podílel na zadržování rukojmích. Mezi nimi byli například Cachi Idan, desátnice Noa Marcianová, Ziv Berman, Omri Miran, Ori Megidišová, Naama Levyová a Matan Angrest. IDF uvedla, že Muštaha byl zasažen při operaci v severní Gaze a jeho smrt byla potvrzena později. Izraelská armáda jej označuje za významného velitele Hamásu, který se přímo podílel na útoku ze 7. října a držení izraelských rukojmích.
Sýrie: Syrský prezident Ahmad aš-Šara ve čtvrtek v Damašku přijal předsedu Nejvyšší soudní rady Iráku Fáika Zajdána. Jednání se zaměřilo především na případ Syřanů zadržovaných v Iráku kvůli podezření z napojení na Islámský stát (IS). Zajdán se následně setkal také se syrským ministrem spravedlnosti a uvedl, že irácká soudní rada je připravena poskytovat syrské justici pomoc „ve všech oblastech“.
Vedle justiční spolupráce se Sýrie snaží posílit také svou ekonomiku a obnovit klíčový ropný sektor. Syrská ropná společnost plánuje ve spolupráci s americkou firmou HKN Energy výrazně zvýšit těžbu na ropných polích Rmejlán v provincii Hasaka. Cílem je obnovit poškozenou infrastrukturu, využít moderní technologie a do konce roku 2027 zvýšit produkci až na 250 000 barelů denně. Projekt má pro Sýrii strategický význam. Země v současnosti spotřebuje přibližně 150–160 tisíc barelů ropy denně, zatímco domácí těžba dosahuje pouze 105–110 tisíc barelů. Přibližně 60 tisíc barelů proto musí dovážet. Pokud se podaří dosáhnout plánované produkce 250 tisíc barelů denně, Sýrie by mohla pokrýt domácí spotřebu a případné přebytky exportovat. Vyšší těžba by tak snížila závislost na dovozu, zvýšila příjmy státu a podpořila hospodářskou obnovu.
Součástí plánů není pouze zvýšení těžby na polích Rmejlán, ale také obnova stávajících vrtů, hloubení nových a rozvoj plynového závodu v as-Suwajdíji. Generální ředitel syrské ropné společnosti Júsuf Kabláví minulý týden v Damašku jednal s generálním ředitelem HKN Energy Markem Rollinsem právě o urychlení obnovy ropných polí a dalším rozšíření spolupráce. Rmejlán je největším a nejstarším syrským ropným těžebním komplexem. Nachází se zde přibližně 1 322 ropných vrtů, zatímco v nedaleké as-Suwajdíji je dalších 25 plynových vrtů. Před vypuknutím války v roce 2011 dosahovala těžba na polích Rmejlán zhruba 165 tisíc barelů denně, do poloviny roku 2015 však kvůli konfliktu klesla téměř na 15 tisíc barelů. Celá Sýrie přitom v roce 2010 produkovala přibližně 385 tisíc barelů ropy denně. Zhruba 72 % této produkce se spotřebovávalo doma a zbytek země exportovala. Prokázané zásoby tehdy dosahovaly přibližně 2,5 miliardy barelů.
Plány na obnovu ropného sektoru však přicházejí v době, kdy se Damašek zároveň snaží nově vymezit své vztahy s regionálními mocnostmi. Syrské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek „co nejdůrazněji“ odsoudilo Írán za dronový útok na dva tankery společnosti ADNOC v Hormuzském průlivu. Při incidentu, k němuž došlo ve čtvrtek večer, nebyl nikdo zraněn. Damašek útok označil za hrubé porušení mezinárodního práva a svobody plavby a vyjádřil solidaritu se Spojenými arabskými emiráty. Postoj Sýrie je významný také vzhledem k její nedávné minulosti. Írán byl více než deset let hlavním regionálním spojencem režimu Bašára Asada. Po únorových úderech USA a Izraele, při nichž zahynul nejvyšší íránský vůdce Alí Chameneí, Teherán Hormuzský průliv uzavřel. Od té doby podle uvedených informací Írán zaútočil na více než deset plavidel společnosti ADNOC. Sýrie tak nyní vedle obnovy své ekonomiky a energetiky zároveň postupně přehodnocuje své vztahy s dosavadními regionálními partnery.
Libye/Niger: Americký občan Kevin Rideout, kterého 21. října 2025 v Niamey unesla skupina napojená na Islámský stát (IS), byl v noci ze čtvrtka 13. na pátek 14. srpna 2026 propuštěn. K jeho osvobození došlo díky zprostředkování vedenému libyjským maršálem Chalífou Haftarem. Během více než devíti měsíců v zajetí byl Rideout držen v oblasti mezi tzv. trojmezím (regionem tří hranic) a malijskou Ménakou. O jeho propuštění se podle dostupných informací pokoušelo prostřednictvím několika zahraničních států více vyjednavačů, úspěšné však nakonec bylo až libyjské zprostředkování pod vedením Haftara.
Mali: V Mali pokračují boje mezi vládními silami a ozbrojenými skupinami. Džihádistická organizace Džamáat Nusrat al-Islám val-Muslimín (JNIM) oznámila, že převzala plnou kontrolu nad opěrným bodem malijské armády v okolí města Koutiala v regionu Sikasso, což představuje další úspěch povstalců v zemi.
Ozbrojené skupiny zároveň útočí na vojenské konvoje a zásobovací trasy. Dne 9. srpna džihádisté z JNIM odpálili improvizované výbušné zařízení proti konvoji malijské armády (FAMa) a jednotek ruského Afrického korpusu na trase mezi městy Gao a Bourem. Po útoku na místě zůstaly trosky zničené vojenské techniky.
Vedle útoků JNIM pokračuje také konflikt s dalšími ozbrojenými skupinami. V oblasti Anefis byly zveřejněny záběry z osvobození příslušníků malijských ozbrojených sil (FAMa), které předtím zajala skupina FLA. Událost poukazuje na přetrvávající nestabilitu a složitou bezpečnostní situaci v severním a středním Mali.
Pákistán: Při dvou oddělených útocích v pákistánském Láhauru zahynuli tři policisté a další čtyři lidé včetně kolemjdoucího utrpěli zranění. První incident se odehrál v oblasti Bádámí Bágh, kde policisté během razie založené na zpravodajských informacích narazili na ozbrojené podezřelé, kteří zahájili palbu. Na místě zemřeli policejní inspektor Adíl a vrchní strážník Asad. Krátce nato došlo k dalšímu útoku na křižovatce Jatím Chána Čauk. Tři ozbrojení muži zde zaútočili na policejní tým, který zajišťoval ochranu sídla zakázané náboženské organizace. Při střelbě byli zraněni čtyři lidé a útočníci následně uprchli v policejním vozidle, které na místě odcizili. Policie uvedla, že podezřelí byli napojeni na Tehríke Tálibán Pákistán (TTP), zatímco k oběma útokům se přihlásila skupina Džamáat ul-Ahrár. Bezpečnostní složky po pachatelích intenzivně pátrají a do operace se zapojily jednotky pro kontrolu kriminality, vyšetřování a operativní činnost. Útoky tak znovu poukázaly na přetrvávající bezpečnostní hrozbu ze strany militantních skupin v zemi.
Bojovníci Balúčské osvobozenecké armády (BLA) zaútočili na stanoviště pákistánské armády v oblastech Spín Maréz a Valí Tangí poblíž města Kváta v provincii Balúčistán. Při útoku se zmocnili části vojenské výzbroje, včetně 60mm minometu Typ 63-1, pušek G3A3, kulometů MG1A3 a nejméně jedné útočné pušky Typ 56-1. Získaná výzbroj podle dostupných informací pocházela z napadených vojenských stanovišť.
Dnešní Třešnička™ bude vlastně pozitivní. Víceméně. Česká armáda letos přijala nebo už má potvrzený nástup 2997 nových vojáků, přestože původní plán byl 2250, takže se poprvé po dlouhé době můžeme podívat na nějaké armádní číslo a nemusíme před ním preventivně otevírat láhev. K 1. srpnu sloužilo v ozbrojených silách 30 907 vojáků a náborová sezona přitom ještě nekončí. Armáda tedy zjevně začíná dělat něco správně, protože lidé přicházejí rychleji, než se stíhá plánovat. To je ta dobrá zpráva. Ta méně veselá spočívá v tom, že česká obrana připomíná člověka, který konečně začal pravidelně chodit do posilovny, ale zároveň stále diskutuje, jestli si může dovolit jídlo. Vláda slibuje dvě procenta HDP, zatímco NATO už mezitím posunulo laťku dál a Česko zůstává v obranných výdajích mezi posledními spojenci. Navíc armáda nenabírá jen nové lidi, ale musí současně nahrazovat generaci profesionálů, která po profesionalizaci z počátku století postupně odchází. Jinými slovy, tři tisíce nových vojáků nejsou tři tisíce vojáků navíc, ale konečně známka, že voda do děravé vany začíná téct rychleji, než jsme byli zvyklí. A přesto je to dobrá zpráva. Mladí se hlásí, kapacity výcviku rostou a armáda letos svůj vlastní náborový plán přejela skoro o třetinu. Takže dnes bez cynického kopance na závěr. Skoro. Jen prosíme, když už nám konečně začínají přibývat vojáci, bylo by pěkné nezačít teď šetřit na armádě, protože jsme zjistili, že máme vojáky.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
