(3 670 slov, doba čtení 19 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 15. srpna, Rusko zaútočilo na Ukrajinu 152 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, včetně proudových variant, dále prostředky Gerbera, vyčkávací municí Banderol a imitátory dronů Parodija ze směrů Kursk, Orel, Millerovo a Primorsko-Achtarsk v Rusku a z okupovaného Doněcku. Podle předběžných údajů bylo k 09:00 sestřeleno nebo potlačeno celkem 127 vzdušných cílů, konkrétně 124 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů a 3 kusy vyčkávací munice Banderol na severu, jihu a východě země. Zásahy ruských prostředků vzdušného napadení byly zaznamenány na 16 místech a dopad trosek sestřeleného cíle na jednom dalším místě. V Záporoží bylo zasaženo obchodní centrum, kde vypukl požár, a areál průmyslového podniku.
Během noci provedly ukrajinské bezpilotní prostředky a rakety rozsáhlý útok proti území Ruska a okupovanému Krymu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 598 bezpilotních prostředků letounového typu nad Bělgorodskou, Brjanskou, Vladimirskou, Voroněžskou, Kalužskou, Kurskou, Leningradskou, Lipeckou, Nižněnovgorodskou, Novgorodskou, Orelskou, Pskovskou, Rostovskou, Rjazaňskou, Smolenskou, Tverskou a Tulskou oblastí, Moskevským regionem, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem a nad Azovským a Černým mořem. V Samarské oblasti ruské úřady potvrdily raketový zásah průmyslového podniku a lokální poškození průmyslové infrastruktury Samary, kde vznikl požár; zveřejněné záběry lokalizují zasaženou průmyslovou zónu do prostoru raketového a kosmického centra Progress a leteckého závodu Aviakor, přesné určení zasaženého podniku však zatím nebylo oficiálně potvrzeno. V Penzenské oblasti zasáhl bezpilotní prostředek zemědělský podnik v průmyslové zóně Zemětčinského rajónu, kde vznikl lokální požár, který byl následně uhašen. V Rostovské oblasti byly při útoku poškozeny elektrické rozvody mezi obcemi Chmyzov a Zakošnov, v důsledku čehož zůstalo přibližně 1 000 odběratelů v 7 obcích bez dodávek elektrické energie.
Na severoslobodském a kurském směru ukrajinské jednotky odrazily šest ruských útoků, oproti čtyřem předchozího dne. Rusové provedli čtyři letecké údery s osmi naváděnými pumami a 62 dělostřeleckých útoků. Zasaženy byly pohraniční obce v Sumské oblasti, leteckému úderu čelilo Tovstodubove.
Ukrajinský generální štáb současně oznámil zásahy ruských stanovišť pro řízení dronů u Volfyneho a Hordiivky v Kurské oblasti.
Nejvýznamnějším cílem byl komplex NOVATEK-Usť-Luga ve Slobodce v Leningradské oblasti. Ukrajinský generální štáb potvrdil požár a předběžně zásahy dvou jednotek na zpracování plynového kondenzátu. Komplex zpracovává téměř osm milionů tun suroviny ročně a produkuje mimo jiné letecké a lodní palivo, naftu a lehké ropné frakce. Tři zdroje z odvětví potvrdily poškození závodu, vývoz ropy přes samotný terminál ale podle nich pokračoval.
V Kalininském okruhu Tverské oblasti zasáhly drony nový sklad společnosti Wildberries. Ruské úřady připustily poškození stěny objektu a vznik kouře či menšího požáru. Rozsáhlejší škody na uskladněném zboží potvrzeny nebyly. Jde o doložený ekonomický a logistický cíl, jeho přímé vojenské využití však nebylo prokázáno.
V Novorossijsku byla po dalším pokusu o dronový útok preventivně zastavena nakládka ropy v terminálu Šescharis. Jeden tanker odplul na volné moře, terminál přestal přijímat další ropu kvůli zaplnění zásobníků a nakládka přibližně 700 000 barelů denně byla přerušena. Přímý zásah zařízení potvrzen nebyl, ekonomické narušení provozu však ano.
Podle hlášení ukrajinského generálního štábu za 15. srpna došlo během 14. srpna k 233 bojovým střetům, což představuje oproti údajům ze srovnávacího hlášení za 14. srpna nárůst o jedenáct incidentů. Největší mezidenní nárůst nastal na kupjanském směru, kde počet útoků vyskočil z jednoho na čtrnáct. Zesílily také slovjanský, kosťantynivský a pokrovský úsek. Pokles na lymanském a huljajpolském směru proto neznamenal celkové polevení ruského tlaku, nýbrž pouze jeho částečné přeskupení.
Podle dalších údajů, které ukrajinský generální štáb publikoval, provedly ruské síly 71 leteckých úderů a svrhly 241 naváděných pum. Počet leteckých úderů klesl o pět, zatímco počet pum naopak vzrostl o čtyři. Nasazeno bylo 10 626 jednorázových útočných dronů (o 599 více než předchozí den) a zaznamenáno 3 042 případů ostřelování, z toho 36 salvovými raketomety. Ukrajinské letectvo, raketové vojsko a dělostřelectvo oznámily zásahy dvou velitelských stanovišť, pěti soustředění ruských sil, tří dělostřeleckých systémů a osmi stanovišť pro řízení bezpilotních prostředků.
Z územního hlediska nebyl během sledovaného dne doložen nový rozsáhlý ruský průlom. Jedinou novou mapovou změnou zveřejněnou 14. srpna byl ruský postup poblíž Bilyckého na dobropillském křídle pokrovského směru, jak dokládá shrnutí mapové změny. Projekt DeepState přitom neuvedl datum skutečného dosažení těchto nových pozic.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru ukrajinské síly podle ukrajinského generálního štábu odrazily dvanáct útoků, o tři méně než předchozí den. Bojovalo se u Starycji a Vovčansku a ve směrech na Izbycke, Vilču, Lyman, Šyroke, Anyksyne a Chatně. Široké rozložení útoků dál nutí Ukrajince držet síly podél rozsáhlého pohraničního pásma.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru Rusové podnikli čtrnáct útoků, zatímco předchozí den pouze jeden. Útočili směrem na Petro-Ivanivku a u Holubivky. Jde o největší mezidenní změnu na celé frontě.
Starší geolokované záběry potvrzují přítomnost jednotlivých ruských skupin v severovýchodním a centrálním Kupjansku, ale bez doloženého souvislého spojení s hlavními ruskými pozicemi. Je proto správné hodnotit jejich přítomnost jako infiltrace, nikoliv jako kontrolu městských čtvrtí. Záběry byly pořízeny v minulých dnech a nepředstavují tak nový denní postup.
Šestnáctý armádní sbor oznámil zničení ruské pásové bezosádkové pozemní platformy Impuls-M poblíž Kamjanky severně od Kupjansku.
Na lymanském směru počet útoků klesl z deseti na pět. Rusové útočili směrem na Drobyševe a Lyman. Podle agentury ArmyInform sem ruské velení současně přesouvá další dronové jednotky včetně obsluh spojených s centrem Rubikon, jejichž úkolem je obnovit ruskou převahu ve vzdušném prostoru nad infiltračními trasami. Nový souvislý postup směrem k Lymanu potvrzen nebyl.
Bachmutská fronta: Na slovjanském směru Rusové provedli 23 útoků, o šest více než předchozí den. Bojovalo se u Riznykivky, Zakitneho a Kryvé Luky a ve směrech na Raj-Oleksandrivku, Ozerne a Mykolajivku.
Na kramatorském směru následoval podle ukrajinského generálního štábu jediný útok směrem na Jurkivku. Celkově zde proběhlo 24 útoků oproti devatenácti předchozího dne. Přes růst intenzity nebyl potvrzen nový souvislý postup směrem ke slovjansko-kramatorské aglomeraci.
Ozbrojené síly Ukrajiny oznámily také zásah ruského stanoviště pro řízení dronů u Časiv Jaru. Cíl byl součástí série provedené 13. srpna a v noci na 14. srpna.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru proběhlo podle hlášení generálního štábu 34 útoků, o pět více než předchozí den. Rusové útočili u Kosťantynivky, Ivanopillje, Illinivky, Toreckého a Sofijivky a ve směrech na Stepanivku, Dovhou Balku a Kučeriv Jar. Přestože ruské malé skupiny působí v několika městských čtvrtích Kosťantynivky, nebyl doložen nový souvislý postup ani převzetí další ucelené části města.
Na pokrovském směru Rusové podnikli 29 útoků, o čtyři více než předchozí den. Boje probíhaly u Dorožneho, Kotlyneho a Udačneho a ve směrech na Svitlé, Nový Donbas, Muravku, Bilycke, Ševčenko, Vasylivku a Serhijivku.
Nová mapová změna projektu DeepState u Bilyckeho potvrzuje náš včerejší předpoklad postupu na dobropillském křídle. Nejde však o průlom k městu nebo souvislé prolomení ukrajinské obrany. Přesné datum fyzického postupu zůstává neznámé.
Na oleksandrivském směru proběhlo podle ukrajinského velení šest útoků, o jeden méně než předchozí den. Rusové se snažili postupovat směrem na Piddubne, Myrne, Verbove a Kalynivske. Ukrajinské jednotky zde pokračovaly v lokálních protiútocích, nový potvrzený pohyb linie ale doložen nebyl.
Nedávné oznámení osvobození ukrajinských vesnic jižně od Piddubného potvrzují i ruské zdroje, které zároveň uvádějí, že k těmto událostem došlo už před půl měsícem.
Jižní fronta: Na huljajpilském směru Rusové zaútočili sedmkrát, oproti dvanácti útokům předchozího dne. Pokoušeli se postupovat směrem na Rivne, Verchnju Tersu a Novoselivku. Na orichivském směru následoval jediný útok směrem na Pavlivku.
Záznam zveřejněný 411. brigádou bezpilotních systémů a popsaný portálem ArmyInform zachycuje ruský mechanizovaný útok vedený už 13. srpna v ose Zelene, Olenokosťantynivka a Vozdvyživka. Do útoku byly nasazeny čtyři obrněné prostředky, ukrajinské drony tři zasáhly a jeden zničily. Záznam dokládá schopnost ruských jednotek pohybovat se tímto prostorem, ale kvůli známému datu operace jej nelze vydávat za nový postup.
V rámci dvoudenní úderné série bylo zasaženo také ruské stanoviště pro řízení dronů u okupovaného Luhoveho v Záporožské oblasti.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru Rusové opět neprovedli žádnou pozemní útočnou akci. Linie na levém břehu Dněpru a v prostoru ostrovů zůstala bez potvrzené změny.
Ukrajinské síly zasáhly dva pozemní retranslátory pro řízení dálkových dronů Geran a Gerbera a jedno stanoviště jejich operátorů u okupovaného Zalizného Portu.
Krym: Během 14. srpna nebyla na okupovaném Krymu potvrzena nová pozemní, námořní ani přesně datovaná ukrajinská úderná operace. Zprávy o zásahu Balaklavské tepelné elektrárny se vztahují ke starší úderné sérii.
Satelitní snímky pořízené 8. a 13. srpna nově potvrdily poškození mostu přes Sivaš, jehož zasažení již 1. srpna oznámil ukrajinský generální štáb.
Stíhací letoun Eurofighter italského letectva působící pod velením NATO sestřelil bezpilotní prostředek neznámého původu, který pronikl do lotyšského vzdušného prostoru. Incident se odehrál v prostoru obce Rugāji, přibližně 35 kilometrů od ruské hranice, přičemž dron byl zničen nad neobydleným územím. NATO proti cíli vyslalo dva italské Eurofightery z Litvy a dva turecké F-16 z Estonska, samotný zásah provedl jeden z italských strojů. Lotyšské jednotky pátrají po troskách a původ prostředku zatím nebyl určen. Finské ozbrojené síly ve stejné době preventivně omezily část leteckého a námořního provozu ve východní části Finského zálivu.
Polské ministerstvo obrany připravuje nový kontrakt na přenosné protiletadlové raketové komplety Piorun v hodnotě přibližně osm miliard zlotých. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk uvedl, že má jít o jednu z největších smluv v historii polského obranného průmyslu, rozhodující část objednávaných kompletů má být určena polským ozbrojeným silám. Vedle domácí zakázky se připravuje samostatná společná objednávka několika evropských států, která má využít financování z programu SAFE. Varšava současně počítá s dalším rozšířením výrobních kapacit, aby mohla část produkčních termínů nabídnout zahraničním zákazníkům. Smlouva za osm miliard zlotých je zatím připravována a nebyla ještě uzavřena.
Czechoslovak Group podle svého oznámení získala v Polsku nové kontrakty v celkové hodnotě přes 250 milionů eur. Dohoda s podnikem Zakłady Metalowe Dezamet přesahující sto milionů eur zahrnuje dodávky pyrotechnických komponentů a sestav pro zapalovače dělostřelecké munice ráže 155 mm. Huta Stalowa Wola současně zadala společnostem skupiny CSG tři objednávky v souhrnné hrubé hodnotě přes 150 milionů eur na několik stovek podvozků pro chráněná vozidla Waran 4×4 a Heron 6×6. Vozidla vycházejí z platforem Patriot II a Tadeas a HSW je vyrábí na základě licenčních práv. Podle CSG mají být objednávky financovány prostřednictvím programu SAFE a dodávky dokončeny do konce roku 2029.
Americký prezident Donald Trump podepsal memorandum, které za stanovených podmínek umožňuje výjimečnou stavbu některých plavidel pro americké námořnictvo v zahraničních loděnicích. Zahraniční výrobce musí současně významně investovat do amerických loděnic, zaměstnávat a školit americké pracovníky, licencovat své technologie ve Spojených státech a rozvíjet tamní dodavatelský řetězec. V zahraničí mohou být v rámci tohoto mechanismu postaveny nejvýše dvě lodě jedné série a memorandum se vztahuje mimo jiné na hladinová bojová plavidla, zásobovací tankery a lodě typu roll-on/roll-off. Každá výjimka musí být zdůvodněna zájmem národní bezpečnosti a oznámena Kongresu, přičemž smlouvu lze uzavřít nejdříve třicet dní po tomto oznámení. Mezi možné hlavní průmyslové beneficienty patří jihokorejská Hanwha a italská Fincantieri, které již mají významné výrobní kapacity a investice ve Spojených státech.
Tchajwanský parlament po rekordně dlouhém politickém sporu schválil státní rozpočet na rok 2026, přičemž zachoval v plné výši prostředky vyčleněné na vojenské bezpilotní systémy. Celkové výdaje byly proti původnímu návrhu sníženy o 48 miliard tchajwanských dolarů na přibližně 2,986 bilionu, tedy zhruba 93,3 miliardy amerických dolarů. Částka 63,4 miliardy tchajwanských dolarů určená na vojenské drony však prošla bez škrtů. Program má financovat modernizaci a rozšíření bezpilotních schopností ozbrojených sil v rámci příprav na případný konflikt s Čínou. Tchajwanská vláda má příští týden předložit rozpočet na rok 2027, který počítá s dalším zvýšením obranných výdajů přibližně o 16 %.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval KLDR k obnovení přímých rozhovorů a k zahájení procesu, který by mohl nahradit příměří z roku 1953 trvalým mírovým uspořádáním na Korejském poloostrově. Ve vystoupení při výročí osvobození Koreje od japonské koloniální nadvlády uvedl, že Soul chce vytvořit vícevrstvé mechanismy zabraňující náhodné nebo nekontrolované vojenské eskalaci. Jednání mezi KLDR a dalšími zúčastněnými státy by podle něj mohla zahrnovat také praktická opatření omezující další rozvoj severokorejských jaderných schopností. Soul chce pokračovat v jednostranných krocích snižujících napětí a zároveň respektovat existenci současného severokorejského politického systému. Pchjongjang dosavadní nabídky nové jihokorejské vlády k dialogu odmítá a Jižní Koreu nadále označuje za nepřátelský stát.
Vladimir Putin v poselství Kim Čong-unovi uvedl, že Rusko a Severní Korea koordinují své kroky při zajišťování regionální bezpečnosti a stability a spolupracují podle něj ve všech hlavních oblastech. Ruský prezident vyjádřil přesvědčení, že obě země budou pokračovat ve společné práci na bilaterálních i mezinárodních otázkách. Kim Čong-un současně při návštěvě památníku sovětských vojáků v Pchjongjangu označil historické vojenské vazby obou států za základ současného rozšiřování jejich vztahů. Nové politické prohlášení navazuje na smlouvu o komplexním strategickém partnerství a vzájemné obraně, kterou Moskva a Pchjongjang uzavřely v roce 2024.
Dnes si na dvou příkladech ukážeme, že ruský stát ztrácí schopnosti, které by každý obyvatel od státu očekával – tedy zejména včasnou a adekvátní reakci na živelní pohromy nebo jiné katastrofy postihující větší skupiny obyvatelstva. Neschopnost přiměřené reakce je pak jednou z prvních indikací toho, co obvykle označujeme za takzvaný failed state, tedy stát, který není schopen zajišťovat své základní funkce.
Tento stav přitom nebyl vyvolán vnějšími vlivy ani přírodní katastrofou, jež by zasáhla většinu Ruska, ale rozhodnutím ruské vlády zahájit invazi na Ukrajinu. Ta odsála většinu zdrojů, které byly dříve ruským regionům dostupné. Podmínky, ve kterých nyní obyvatelé Ruska žijí, jsou jednoznačně způsobeny vlastní vládou a jejími rozhodnutími.
První událostí, kterou zmíníme, je jen velmi chabá reakce na následky povodně, ke které došlo ve městě Ťumeň. Tato aglomerace, již i s předměstími obývá téměř jeden milion osob, je přibližně z jedné třetiny zásobována vodou z artéských studní a zbývající část získává vodu z řeky, která městem protéká.
Vytrvalé deště, které vedly ke zvýšení hladiny řeky o téměř 9 metrů, způsobily také vyplavení množství odpadu a průmyslových hnojiv do říčního koryta. To spolu s vysokými teplotami, jež zde v druhé polovině července překračovaly 30 stupňů Celsia, vedlo ke zrychlení hnilobných procesů v řece. Ty následně způsobily pokles obsahu kyslíku ve vodě a masivní úhyn ryb, v jehož důsledku se hnilobné procesy ještě znásobily.
Obyvatelé jsou tak vystaveni jak silnému zápachu stoupajícímu z řeky, tak i prudkému zhoršení kvality pitné vody, která se podle nezávislých rozborů nehodí pro vnitřní ani vnější užití, a to ani po převaření. Místní administrativa sice již v roce 2016 plánovala vybudování nového vodního zdroje, díky němuž by bylo celé město zásobováno vodou z artéských studní, tento projekt ale dosud nebyl realizován, neboť regionu vždy chyběly potřebné prostředky.
Druhým příkladem je pak osud uprchlíků z Kurské oblasti, kteří byli nuceni opustit svá obydlí. Je potřeba zdůraznit, že většina těchto škod byla způsobena ruskou armádou, ať již přímo bojovými operacemi, nebo následným rabováním. Od doby, kdy Rusko opět získalo plnou kontrolu nad touto oblastí, přitom uplynul již přibližně rok a půl, a bylo by tak možné očekávat, že se zde situace normalizovala.
Velká část místních obyvatel, jejichž domy byly v průběhu bojů zničeny nebo poškozeny, však dodnes nezískala dostatečnou, či dokonce jakoukoli kompenzaci za zničený majetek. Těm, kteří se i nadále domáhají svých práv, je navíc vyhrožováno obviněním z extremismu. Příspěvek sloužící k pokrytí nájmu nového bytu činí pro samotné obyvatele pouhých 20 000 rublů (přibližně 5 000 Kč), což mnohým z nich neumožňuje nalézt například přímo v Kursku jakýkoli vhodný pronájem.
Lidé snažící se získat nové bydlení se také potýkají s různými administrativními překážkami. Například s tím, že sice obdrží kompenzaci podle výměry svého dřívějšího domu, za získané peníze však musejí pořídit nemovitost o ploše dosahující alespoň 80 % výměry původního obydlí. To jim v dané cenové hladině často dovoluje koupit pouze byt v horším stavu a zcela bez vybavení.
Takto by bylo možné pokračovat ještě dlouho, avšak dva výše zmíněné příběhy dostatečně názorně ukazují priority ruské vlády, pro niž se potřeby vlastních občanů nacházejí až na jednom z posledních míst.eště dále poklesne) a samotná existence tohoto sektoru ruské ekonomiky je tak stále více ohrožena.
Libanon: Izraelské letecké údery na jihu Libanonu zabily nejméně devět lidí včetně tří dětí a patří mezi nejkrvavější incidenty od červnového příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. Sedm lidí zahynulo při zásahu domu na okraji obce Ansár a další dva při útoku v prostoru Dajr az-Zahrání. Izraelská armáda (IDF) uvedla, že operace byla reakcí na blíže neurčenou akci Hizballáhu proti izraelským vojákům a že cílila na infrastrukturu tohoto hnutí. Hizballáh bezprostředně nepotvrdil, že by provedl útok, na který se izraelská strana odvolává. Libanonský premiér Nawáf Salám izraelské údery odsoudil, zatímco širší dohoda z 26. června o postupném stažení izraelských sil a odzbrojení Hizballáhu zůstává bez souhlasu samotného hnutí.
Izraelská armáda následně uvedla, že při úderu v Ansáru zabila velitele Hizballáhu Alího Samíra al-Hádž Hasana, který působil u elitních jednotek Radwán, a několik dalších členů hnutí. Terčem měl být velitelský objekt Hizballáhu využívaný k řízení jeho aktivit v oblasti. Podle IDF byl Hasan zabit spolu s dalšími operativci, kteří se podíleli na přípravě útoků proti izraelským vojákům. Izraelská armáda zároveň tvrdí, že se v době úderu v objektu nacházela také Hasanova rodina, která při útoku rovněž utrpěla újmu. Podle IDF však nebyla cílem úderu a Hasan ji měl využívat jako lidský štít. Hizballáh se k tomuto tvrzení prozatím nevyjádřil. Objevily se ovšem informace o údajné přípravě odvetných opatření jako odpovědi na tyto letecké údery.
V noci se izraelské síly pokusily proniknout k výšinám Alího at-Táhira v oblasti Nabatíje na jihu Libanonu. Izraelské obrněné vozidlo, které se k oblasti přiblížilo, zasáhl Hizballáh a způsobil izraelské straně ztráty, což následně potvrdil i Izrael oznámením o bezpečnostním incidentu. Po útoku vypukly v oblasti střety mezi izraelskými silami a Hizballáhem, do nichž se zapojily také izraelské letecké a vrtulníkové jednotky. Podle některých libanonských médií izraelské síly následně zahájily pátrací operaci, pravděpodobně s cílem najít těla padlých vojáků. Další zprávy hovoří o pokračujícím pokusu o infiltraci. Izraelské letectvo zároveň podniklo údery na výšiny Alího at-Táhira.
Sýrie: Izraelské síly (IDF) vstoupily do oblasti povodí Jarmúku na západě provincie Dar‘á se 12 vojenskými vozidly a dvěma drony. Postupovaly směrem k obcím Džamla a Sajsún, kde obsadily most spojující obytné čtvrti a zřídily kontrolní stanoviště ke kontrole kolemjdoucích.
Ve stejné provincii syrské bezpečnostní síly zadržely Mus‘aba Abú Rukbu, bývalého podplukovníka politické bezpečnosti režimu Baššára Asada, který působil v jejím oddělení v ar-Racce. Abú Rukba od roku 2014 žil v Rakousku, kde byl v červenci 2026 vídeňským soudem odsouzen k osmi letům vězení za napadení, nátlak a sexuální násilí vůči zadrženým během potlačování protestů v ar-Racce v letech 2011–2013. Během odvolacího řízení však z Rakouska uprchl a vrátil se do Sýrie, kde ho následně zadržely syrské bezpečnostní složky.
Dále v Sýrii zástupce skupiny „Pobřežní štít“, tvořené zbytky bývalého režimu, pohrozil místním představitelům a starším obyvatelům syrského pobřeží, kteří podle něj podporují vstup místních obyvatel do syrské armády. Zároveň uvedl, že se skupina v blízké době na pobřeží vrátí. V souvislosti s bezpečnostní situací na východě země se náměstek ministra obrany setkal s veliteli pluků, praporů a rot; jednání se zaměřilo na vojenskou a organizační situaci a úlohu armády při zajišťování bezpečnosti a stability regionu. Bezpečnostní situace byla také tématem jednání ministra vnitra Anase Chattába s guvernérem provincie ar-Rakka Abdurrahmánem Salámou a velitelem sil vnitřní bezpečnosti plukovníkem Rámím at-Táhou.
Írán: Írán podal formální stížnost Mezinárodnímu výboru Červeného kříže kvůli pokračujícímu zadržování tří íránských pilotů v Kataru. Džavád Sálehí, Abdolmadžíd Daštíján a Omrán Behrúzíján se podle íránské armády v březnu bezpečně katapultovali poté, co jejich letouny Su-24 sestřelila katarská protivzdušná obrana při návratu z útoku na americkou základnu v Dauhá. Írán tvrdí, že Katar pilotům ani po šesti měsících neumožnil kontakt s Červeným křížem či jejich rodinami, a požaduje proto, aby jim okamžitě přiznal práva a ochranu náležející válečným zajatcům podle Ženevských úmluv. Katar se k celé záležitosti prozatím nevyjádřil.
Somálsko: Somálská národní zpravodajská a bezpečnostní agentura (NISA) uvedla, že při společné operaci s mezinárodními partnery v regionu Střední Šabíla bylo zabito devět bojovníků aš-Šabábu, včetně dvou vysoce postavených velitelů odpovědných za operace v oblasti Džowharu.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamáat Nusrat al-Islám wal-Muslimín (JNIM) v Burkině Faso uvedla, že převzala kontrolu nad základnou milic VDP v Tuntanu v regionu Sud-Ouest (Goua) a zároveň obsadila vojenská kasárna v Taouri v provincii Gourma (Fada N’Gourma).
Niger: V severovýchodním Nigeru byla napadena vojenská pozice v oblasti Séguédine. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. V okolí byl následně zaznamenán pohyb ozbrojenců, kteří se podle dostupných informací přesouvali ve dvou vozidlech, pravděpodobně po stažení nigerských vojáků z oblasti. Vzhledem k místu útoku se předpokládá, že mohli patřit k některé z místních povstaleckých skupin.
Nigérie: Nigerijská armáda oznámila, že její vojáci odrazili útok bojovníků Islámského státu na předsunutou operační základnu v Mandaragirau ve státě Borno. Během střetu několik útočníků zabili a zároveň zajistili jejich munici a kameru, kterou si ozbrojenci přinesli s cílem útok natočit.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že moderní válka se zjevně bez splachovacího záchodu neobejde. Na USS Abraham Lincoln, jedné z nejmocnějších válečných lodí planety, po měsících nasazení docházejí hygienické potřeby, zlobí vodovodní systém a fotografie od rodin námořníků ukazují přetékající toalety a prostory zaplavené splašky. Loď je na misi od listopadu a tisíce lidí na palubě tráví extrémně dlouhou dobu bez normálního přístavního zázemí. Což je fascinující historický oblouk, protože Royal Navy v době, kdy Británie metodicky přepisovala mapu světa na růžovo, řešila stejnou základní biologickou potřebu podstatně přímočařeji. Obyčejný námořník na plachetní řadové lodi (asi to má i lepší název, ale nenašli jsme jej) zamířil na příď k takzvaným heads, kde seděl v podstatě nad mořem a o splachování se staral Atlantik. Důstojníci měli o něco civilizovanější zařízení u záďových kajut a když počasí nebo boj udělaly z cesty na příď sport pro sebevrahy, nastupovaly nádoby a kyblíky. A přesto právě tahle flotila porazila Francouze, Španěly, Nizozemce, přežila Trafalgar a po značnou část devatenáctého století ovládala světová moře. Dělo, plachta, rum a kýbl. Samozřejmě tím nenavrhujeme, aby americké námořnictvo v roce 2026 zahájilo program návratu ke kýblu. Pět tisíc lidí na letadlové lodi by patrně velmi rychle zjistilo, že některé technologické pokroky opravdu stojí za no… obranu. Jen se tím ukazuje, že můžete mít jaderný pohon, radar schopný sledovat půlku horizontu a letadla za desítky milionů dolarů, ale strategická bojeschopnost se nakonec může zastavit na keramické míse. Kyblík kdysi pomohl Britům ovládat celá moře. Možná nastal čas znovu otevřít staré toaletní doktríny. Tedy tady samozřejmě nemluvíme o ruském námořnictvu. Tam je kýbl pořád spíš modernizační program.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
