(3 674 slov, doba čtení 19 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 22. srpna Rusko provedlo rozsáhlý kombinovaný vzdušný útok proti Ukrajině, jehož hlavními směry byly Kyjevská a Oděská oblast. Použity byly balistické rakety Iskander-M a střely systému S-400 z Kurské, Brjanské a Bělgorodské oblasti, jejichž celkový počet Vzdušné síly Ukrajiny neuvedly, dále tři letecké střely Ch-31P/Ch-59 z prostoru nad Černým mořem, vyčkávací munice Banderol a 217 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, z nichž více než 50 tvořily proudové varianty, dále prostředky Gerbera a imitátory dronů Parodija ze směrů Kursk, Orel, Millerovo a Primorsko-Achtarsk v Rusku, z okupovaného Doněcku a z Hvardijského na okupovaném Krymu. Podle předběžných údajů bylo k 09:00 sestřeleno nebo potlačeno celkem 191 vzdušných cílů, konkrétně všechny tři letecké střely Ch-31P/Ch-59, šest kusů vyčkávací munice Banderol a 182 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů na severu, jihu, východě a ve středu země; sestřelení balistických raket oznámeno nebylo. Zásahy ruských prostředků vzdušného napadení byly zaznamenány na 41 místech a trosky sestřelených cílů dopadly na dalších 12 místech. V Kyjevě balistický útok zasáhl železniční podnik v Darnyckém rajónu, kde zahynul jeden zaměstnanec a další člověk byl zraněn; v Oděské oblasti byly zasaženy objekty dopravní, průmyslové a energetické infrastruktury, poškozeno bylo nádraží ve městě Rozdilna, průmyslový podnik a další objekty, jeden člověk byl zraněn a v některých obcích vznikly výpadky elektřiny a vody.
Během noci ukrajinské bezpilotní prostředky provedly rozsáhlý útok proti území Ruska, okupovanému Krymu a prostoru nad Černým a Azovským mořem. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 457 bezpilotních prostředků letounového typu nad Bělgorodskou, Brjanskou, Volgogradskou, Voroněžskou, Kurskou, Rostovskou, Saratovskou, Samarskou, Uljanovskou, Orelskou, Kalužskou, Tulskou, Tambovskou a Kirovskou oblastí, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem a nad Černým a Azovským mořem. V Samarské oblasti byl potvrzen zásah Novokujbyševské rafinerie společnosti Rosněfť, kde po útoku vypukl rozsáhlý požár; závod má kapacitu přibližně 8,8 milionu tun ropy ročně, vyrábí více než 20 druhů ropných produktů včetně automobilového a leteckého paliva, motorové nafty a komponentů maziv a jeho produkce je využívána také pro potřeby ruských ozbrojených sil. Rozsah škod se nadále upřesňoval. Ve městě Čapajevsk byl současně zasažen jeden z velkých logistických komplexů společnosti Ozon, kde vypukl požár, více než 500 zaměstnanců bylo evakuováno a provoz centra byl přerušen na neurčito.
Na severoslobodském a kurském směru byly zaznamenány čtyři bojové střety oproti třem o den dříve. Ruské síly zde provedly 71 dělostřeleckých a minometných útoků a čtyři letecké údery s deseti naváděnými pumami. Ostřelování zasáhlo mimo jiné Bačivsk, Koreňok, Neskučne, Ryživku, Tovstodubove, Ulanove, Volfyne, Hirky, Budky, Kružok, Kučerivku, Špyl, Stepanivku a Rohizne v Sumské oblasti. Tovstodubove se stalo také cílem letectva. Nový souvislý posun fronty v Sumské ani Kurské oblasti podle ranního operačního hlášení ukrajinského generálního štábu nebyl potvrzen.
V noci na 21. srpna zasáhly ukrajinské prostředky dlouhého dosahu rafinerii Lukoil-Permněfteorgsintez v Permu a vojenské letiště Marinovka ve Volgogradské oblasti. V areálu rafinerie vznikl potvrzený požár, přesnější rozsah poškození však do uzávěru nebyl znám. Podnik zpracovává přes 13 milionů tun ropy ročně, vyrábí více než 60 druhů produktů a podle ukrajinského generálního štábu se podílí na zásobování ruské armády. Zasažení letiště Marinovka bylo podle oznámení ukrajinského generálního štábu oficiálně potvrzeno, ale nebyly zveřejněny ověřené informace o poškození letadel nebo letištní infrastruktury.
Rovněž časově upřesněné oznámení generálního štábu potvrdilo, že při útoku na letiště Achtubinsk utrpěl poškození letoun Su-34 a v areálu došlo k úniku paliva. Samotný úder se však uskutečnil už 20. srpna.
Ukrajinský generální štáb za 21. srpna uvedl 202 bojových střetů. O den dříve jich hlásil 238, což představuje pokles o 36 střetů, tedy o 15,1 %. Součet hodnot rozepsaných v jednotlivých operačních směrech však činí pouze 107 střetů. Hlášení tento rozdíl 95 případů nevysvětluje, proto je nelze odhadem přiřazovat k jednotlivým úsekům. Stejná nesrovnalost se objevila také v předchozím souhrnu; údaje uvádějí hlášení za 21. srpna a hlášení za 20. srpna.
Ruské letectvo provedlo 96 úderů a svrhlo 280 naváděných pum. Proti předchozímu dni jde o devět leteckých úderů a dvě pumy více. Generální štáb dále zaznamenal 10 953 jednorázových útočných dronů, především taktických FPV prostředků, což je mezidenní nárůst o 132. Ruské síly uskutečnily 3 136 dělostřeleckých, minometných a dalších palebných útoků, o 59 více než 20. srpna; 35 z nich provedly raketomety. Předchozího dne přitom ukrajinský generální štáb zaznamenal jeden raketový úder a 44 balistických, křídlatých nebo leteckých raket.
Ukrajinské letectvo, raketové vojsko a dělostřelectvo podle generálního štábu zasáhly dvanáct prostorů soustředění ruského personálu, dvě dělostřelecké zbraně a dva spojovací prostředky. Potvrzeny byly zásahy skladu, přípravného prostoru a odpalovacího stanoviště útočných dronů u okupovaného Doněcku, dvou velitelských stanovišť a několika objektů na Krymu, jak uvádí souhrn ukrajinských úderů.
Z hlediska linie dotyku byly podle aktualizace DeepState zveřejněny dvě nové mapové změny, obě v Doněcké oblasti poblíž Illinivky a Pryvillji. Jde o rozšíření ruské oblasti kontroly navazující na dosavadní frontu, nikoli o izolovanou infiltraci.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru provedly ruské jednotky devatenáct útoků, zatímco předchozího dne osm. Šlo tak o nejvýraznější mezidenní nárůst mezi všemi zveřejněnými směry. Útočná činnost směřovala k Izbyckému, Radkivce, Kovalivce, Ochrimivce, Karajičnému, Bočkovému, Budarkám a Mytrofanivce. V ranním hlášení nebyl samostatně uveden útok v prostoru Vovčansku. Přes zvýšený počet útoků nebyl v Charkovské oblasti podle ukrajinského generálního štábu potvrzen nový souvislý ruský postup ani změna kontroly některé obce.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru proběhl jediný ruský útok směrem k Podolům. O den dříve jich bylo patnáct, takže zde aktivita klesla nejvýrazněji.
Na limanském směru bylo zaznamenáno pět útoků oproti šesti předchozího dne. Ruské jednotky postupovaly směrem k Lymanu, Šyjivce a Černeščyně a útočily u Novoselivky.
Na slovjanském směru bylo dvanáct útoků, o tři méně než 20. srpna, v prostoru Kryvé Luky a Pyskunivky a směrem k Raj-Oleksandrivce a Mykolajivce, uvádí ukrajinský generální štáb.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru ruské síly podle ukrajinského generálního štábu provedly šest útoků oproti dvěma o den dříve. Boje probíhaly směrem k Nykyforivce, Jurkivce, Mykolajivce a Fedorivce Druhé. Ranní souhrn neuvedl samostatný útok v Časiv Jaru.
Mapová aktualizace DeepState zveřejněná 21. srpna zachytila ruský postup poblíž Pryvillji. Zakreslená změna navazuje na dosavadní oblast ruské kontroly, takže ji hodnotíme jako souvislý postup, nikoli jako průnik malé skupiny do ukrajinského týlu. Přesné datum fyzického dosažení nových pozic ale není známo a aktualizace nepotvrzuje úplné obsazení Pryvillji.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru bylo podle ukrajinského generálního štábu zaznamenáno 25 ruských útoků, tedy o jeden méně než předchozího dne. Boje se soustředily na Kosťantynivku, Ivanopillju, Illinivku, Novoselivku, Dovha Balku, Novomykolajivku, Šachove a Sofijivku a na osy vedoucí k Vilnému, Pavlivce, Kučeriv Jaru a Mykolajpillji. Aktualizace DeepState zde zakreslila navazující rozšíření ruské oblasti kontroly poblíž Illinivky.
Geolokované video ruských úderů v Kosťantynivce potvrzuje, že okupanti stále neovládají celé město.
Na pokrovském směru provedly ruské jednotky 23 útoků, o devět méně než 20. srpna. Útočily u Bilyckeho, Udačného, Muravky a Novopidhorodného a směrem k Hannivce, Novému Donbasu, Svitlému, Ševčenkovu, Vasylivce a Serhijivce.
Na oleksandrivském směru zůstala intenzita beze změny na třech útocích, vedených u Nového Zaporižžja, Malijivky a Jalty.
Geolokované video uveřejněné ruskou 72. brigádou ukazuje údery na ukrajinské pozice v Záporoží, což potvrzuje, že je tato vesnice pod ukrajinskou kontrolou.
Jižní fronta: Na huljajpolském směru ruské síly zaútočily šestkrát směrem k Cvitkovému, Verchní Terse a Hirkému. Proti šestnácti útokům předchozího dne to znamenalo pokles o deset.
Na orichivském směru zůstala aktivita na třech útocích, vedených u Plavní, Malých Ščerbaků a Lukjanivského.
Podle ruského oznámení převzatého agenturou RIA ruské ministerstvo obrany 21. srpna prohlásilo, že ruské jednotky převzaly kontrolu nad obcí Zelene na pomezí Záporožské a Doněcké oblasti. Tvrzení nebylo do uzávěru podpořeno nezávislou geolokací, proto je hodnotíme pouze jako neověřené tvrzení jedné válčící strany.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru ruské jednotky stejně jako předchozího dne podle ukrajinského generálního štábu neprovedly žádný pozemní útok. Nebyla potvrzena změna linie na levém břehu Dněpru, na ostrovech ani v předmostích.
Krym: Ukrajinský generální štáb oznámil zásah skladu materiálně-technického zabezpečení v Novosilském a šesti pozemních retranslátorů používaných k řízení dronů Geran a Gerbera. Dva retranslátory se nacházely ve Sterehuščém, tři u Olenivky a jeden v Čornomorském. Jde o prvky prodlužující dosah a stabilitu spojení útočných dronů.
Během noci byly hlášeny četné exploze v prostoru Simferopolu a pohyb dronů směrem k Tavrijské tepelné elektrárně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 22. srpna uvedl, že během téměř dvouhodinového rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem řešili především nedostatek prostředků protivzdušné obrany. Podle Zelenského se oba prezidenti dohodli na urychlení dodávek nejnovější francouzské vojenské techniky a raket pro ukrajinskou protivzdušnou obranu. Macron současně potvrdil připravenost Francie umožnit licenční výrobu vybraných raketových systémů na Ukrajině. Samotný princip licenční výroby však není novým rozhodnutím, protože Paříž a Kyjev jej zahrnuly už do červencové společné deklarace. Francie a Itálie v ní mimo jiné schválily možnost ukrajinské výroby střel Aster 30, zatímco Ukrajina má postupně získat také systémy SAMP/T NG schopné působit proti balistickým cílům. Novým prvkem nynějšího jednání je především dohoda o urychlení fyzických dodávek již připravovaných prostředků a munice.
Koalice ochotných připravuje na pondělí 24. srpna další jednání na nejvyšší úrovni o vojenské podpoře Ukrajiny a bezpečnostních zárukách. Schůzi mají společně vést francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham a německý kancléř Friedrich Merz, zatímco Volodymyr Zelenskyj se jí má účastnit z Kyjeva. Přibližně deset představitelů členských států koalice má přicestovat přímo do ukrajinského hlavního města; mezi nimi má být také předseda Evropské rady António Costa, zatímco další účastníci se připojí na dálku. NATO má zastupovat zástupkyně generálního tajemníka Radmila Šekerinska. Podle oznámeného programu má být hlavním tématem další zvýšení podpory Ukrajiny a příprava opatření, která by měla vstoupit v platnost v případě budoucího příměří nebo mírového ujednání.
Německé ministerstvo obrany podle interních dokumentů, do nichž nahlédl server Politico, připravuje téměř 12 miliard eur na vývoj a pořízení konvenčních zbraní dlouhého dosahu. Program má být rozdělen do čtyř částí. První systémy by podle současného plánu mohly vstoupit do služby už v roce 2027, zatímco technologicky nejnáročnější část, připravovaná společně s Velkou Británií, má dosáhnout počáteční operační schopnosti až v polovině příštího desetiletí. Německo chce získat prostředky schopné zasahovat velitelská stanoviště, letiště, raketová odpalovací zařízení a logistické uzly hluboko v týlu protivníka. Uváděných téměř 12 miliard eur představuje podle ministerských podkladů plánované finanční krytí programu, nikoli hodnotu již podepsaných zbrojních smluv. Berlín souběžně jedná také o amerických střelách Tomahawk a pozemních odpalovacích systémech Typhon; jde však o samostatný akviziční proces.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej souprav APKWS II Itálii prostřednictvím programu Foreign Military Sales. Řím požádal až o 5 031 naváděcích sekcí WGU-59B/B určených k přestavbě neřízených raket ráže 70 mm na přesně naváděnou munici; maximální odhadovaná hodnota oznámeného balíku činí 364 milionů dolarů. Součástí navrhovaného prodeje mají být také letecké odpalovače LAU-131, bojové hlavice Mk 152, raketové motory Mk 66, bezkontaktní zapalovače, cvičné hlavice a související vybavení. Schválení americkou administrativou umožňuje pokračovat v procesu zahraničního vojenského prodeje, samo o sobě však nepředstavuje uzavřenou smlouvu ani jistou objednávku všech 5 031 souprav za maximální oznámenou částku. APKWS se vedle útoků na pozemní cíle stále častěji používá také jako relativně levný prostředek proti bezpilotním prostředkům.
Americké námořnictvo 21. srpna provedlo průlet hlídkového a protiponorkového letounu P-8A Poseidon mezinárodním vzdušným prostorem nad Tchajwanským průlivem. Americká 7. flotila uvedla, že let proběhl v souladu s mezinárodním právem a měl demonstrovat právo Spojených států operovat všude, kde jim to mezinárodní právo umožňuje. Čínská armáda oznámila, že americký letoun během průletu sledovala a monitorovala a situaci měla pod kontrolou. Peking považuje podobné americké operace v průlivu za zásah do svých bezpečnostních zájmů, zatímco Washington průliv označuje za mezinárodní vodní a vzdušný prostor. Operace proběhla před očekávaným dalším jednáním mezi americkým a čínským vedením, které je plánováno na září.
Dnes si přiblížíme staronovou ruskou tradici, která spočívá v dobrovolném finančním přispívání nejbohatší ruské společenské vrstvy, obvykle nazývané oligarchie, na chod ruského státu (tedy v současnosti primárně na vedení vojenských operací, neboť rozpočtové výdaje na bezpečnostní sektor překročily v roce 2026 včetně tajných výdajů polovinu veškerých rozpočtových výdajů). Tato vrstva společnosti je obvykle známá tím, že se snaží pomocí různých optimalizací platit na daních co nejméně, v Rusku jsou ale tamní oligarchové velmi uvědomělí a platí nejen daně, ale i dodatečné příspěvky zcela dobrovolně.
Letošní dobrovolné dary ruských oligarchů dosáhly výše 383,6 miliardy rublů. Tato částka, darovaná za 7,5 měsíce tohoto roku, je přibližně na úrovni 150 % částky, kterou ruští oligarchové darovali za celý minulý rok. Ministerstvo financí přitom očekává, že do konce roku 2026 bude dobrovolně darováno přibližně 300 miliard rublů. Na stále rostoucí schodek státního rozpočtu (za období leden až červenec 2025 dosahující již přibližně 6,4 bilionu rublů) má tento příspěvek oligarchů jen minimální vliv, ruská vláda se ale snaží nalézt prostředky, kde je to jen možné, a tento příspěvek oligarchů je jen jedním ze zdrojů dodatečných prostředků (o jednom z dalších způsobů, tedy rostoucí daňové zátěži podnikatelů, jsme informovali 9. 8.).
Na strmý růst výše darů mělo vliv zejména zasedání Vladimíra Putina s ruskými oligarchy, které proběhlo na konci března tohoto roku, na kterém Putin oligarchy osobně požádal o zvýšení dobrovolných příspěvků. Za celé první čtvrtletí totiž dosáhla celková výše darů pouze 15,6 miliardy rublů, což bylo hluboko pod očekáváními ruské vlády.
Mezi ruskými ekonomickými bloggery se již pro tyto dobrovolné dary vžilo označení jarlyk, což byly původně odvody ruských knížat mongolským chánům, a toto označení napovídá, do jaké míry jsou tyto dary ve skutečnosti dobrovolné. Oligarchové se po vlně konfiskací, která v Rusku probíhá, logicky obávají o svůj majetek a dobrovolný dar představuje deklaraci loajality vůči kremelskému režimu.
Pro rok 2027 se situace nejen ruských oligarchů dále zkomplikuje: ruská vláda v tomto roce očekává dobrovolné dary ve výši 800 miliard rublů a současně mají být opět zvýšeny daně ze zisku společností a z příjmu fyzických osob. Pro mnohé ruské společnosti, které se již nyní potýkají s nedostatkem likvidity (pokud se již nenacházejí ve ztrátě), tak bude příští rok ještě těžší než ten letošní.
Izrael: Izraelský dron dnes zaútočil na dvůr domu v Dajr al-Baláhu ve střední části Pásma Gazy, kde podle místních zdrojů zabil Šarífa al-Hasanáta. Místní obyvatelé uvedli, že al-Hasanát působil jako velitel vojenského křídla Hamásu, což následně potvrdila i izraelská armáda. Podle vyjádření izraelských ozbrojených sil byl al-Hasanát velitelem roty v praporu Hamásu v Dajr al-Baláhu. Během války se měl podílet na obnově podzemní infrastruktury Hamásu a v poslední době také na plánování útoků proti izraelským vojákům a civilistům. Izraelská armáda uvedla, že právě kvůli této činnosti byl cílem dnešního dronového útoku.
Milice vystupující proti Hamásu oznámily, že během vojenské operace v severní části Pásma Gazy zajaly několik jeho členů. Podrobnosti o operaci ani totožnost zadržených zatím nebyly zveřejněny.
Libanon: Izraelská armáda pokračuje v úderech na jihu Libanonu, kde v noci a během ranních hodin opakovaně zasáhla oblast hřebene Alí al-Táhir v okrese Nabatíje. Podle místních zdrojů izraelské letectvo podniklo několik náletů, zatímco izraelské jednotky zároveň použily dělostřelectvo a fosforovou munici. Libanonská média následně informovala o dalších šesti izraelských náletech v okolí obce Sarbínu. Intenzita útoků tak v posledních hodinách v oblasti dále vzrostla.
Sýrie: Sýrie se v posledních dnech snaží posílit své zahraniční vztahy a získat nové možnosti pro obnovu ekonomiky. Nejvýrazněji se rozvíjí spolupráce s Tureckem a Pákistánem, přičemž Damašek zároveň čelí pokračujícím izraelským útokům a aktivitě buněk Islámského státu. Největší potenciál má nyní spolupráce s Tureckem, která se soustředí především na energetiku a těžbu. Syrský prezident Ahmad aš-Šará jednal s tureckým ministrem energetiky a přírodních zdrojů Alparslanem Bayraktarem a obě země podepsaly memorandum o spolupráci v těžebním průmyslu a geologických vědách.
V energetice se Ankara zavázala zvýšit dodávky elektřiny do Sýrie. Připravované spuštění nové elektrické linky o napětí 400 kV by mělo zlepšit zásobování Aleppa a okolních oblastí, přičemž podle Bayraktara by turecký vývoz elektřiny do Sýrie mohl dosáhnout 800–900 MW. Turecko zároveň zprostředkovává dodávky ázerbájdžánského plynu, který Sýrie využívá především k výrobě elektřiny. Spolupráce tak může sehrát důležitou roli při obnově syrské energetické infrastruktury.
Podobně ambiciózní jsou plány v těžebním sektoru. Sýrie disponuje rozsáhlými zásobami fosfátů, jejichž objem přesahuje 1,8 miliardy tun. Damašek chce těžbu obnovit a ve spolupráci s Tureckem rozvíjet jejich zpracování, včetně výroby kyseliny fosforečné a sírové. Plány zahrnují také obnovu železniční infrastruktury, která má sloužit k přepravě surovin do přístavů, a turecké investice do železnorudných ložisek v okolí Aleppa. Spolupráce se rozšiřuje také na ropu a zemní plyn. Turecká státní společnost TPAO a soukromé firmy mají zájem podílet se na průzkumu syrských nalezišť, provádět seismická měření a vrtat průzkumné vrty. Jednání se týkají rovněž oprav nefunkčních vrtů a obnovy poškozených ropných polí. Pokud se tyto plány podaří uskutečnit, může Turecko sehrát významnou roli v postupné obnově syrského energetického sektoru.
Vedle ekonomických partnerství se Damašek snaží rozšířit také politické a bezpečnostní vazby. Významným krokem byla návštěva syrského ministra zahraničí Asada aš-Šajbáního v Pákistánu, která byla první návštěvou šéfa syrské diplomacie v této zemi za 19 let. Obě strany se dohodly na obnovení společného ministerského výboru, pokračování přímého leteckého spojení, vytvoření podnikatelské rady a uspořádání investičního fóra. Sýrie zároveň plánuje povýšit své diplomatické zastoupení v Pákistánu na úroveň velvyslanectví. Spolupráce se má postupně rozšířit na obchod, investice, obranu i vzdělávání. Pákistán potvrdil podporu syrské suverenitě a územní celistvosti a podpořil také syrský postoj ke Golanským výšinám. Damašek navíc zvažuje připojení k Mekánské dohodě o společné obraně, v níž jsou zapojeny Pákistán, Turecko a Saúdská Arábie. Pro Sýrii tak může být sbližování s Islámábádem součástí širší snahy vytvořit síť regionálních partnerství, která by podpořila její politickou i ekonomickou stabilizaci.
Tyto snahy však probíhají v prostředí pokračujícího bezpečnostního napětí. Izraelský dron nedávno zaútočil na civilní automobil na silnici mezi farmou a obcí Bejt Džín v západní části provincie Damašek. Jeden člověk byl zraněn. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člověk podezřelý z přípravy útoků proti izraelským vojákům. Syrské ministerstvo zahraničí útok odsoudilo jako porušení syrské suverenity a vyzvalo mezinárodní společenství k přijetí opatření. Napětí navíc zvýšil izraelský útok na syrskou leteckou základnu, při němž byly vyřazeny dvě vzletové a přistávací dráhy. Americký velvyslanec v Turecku Thomas Barrack uvedl, že Ankara nebyla o připravované operaci informována, přestože před útokem probíhaly konzultace mezi USA, Sýrií a Izraelem. Podle Barracka se izraelské letouny během operace přiblížily k tureckým hranicím na vzdálenost přibližně 80 kilometrů. Incident tak může dále komplikovat již napjaté vztahy mezi Tureckem a Izraelem.
Další bezpečnostní výzvou zůstává Islámský stát. Syrské bezpečnostní síly společně se zpravodajskými službami nedávno zasáhly proti jeho buňce na silnici mezi Majádínem a Dajr az-Zúrem. Zadrženi byli všichni členové skupiny, která se podle úřadů zabývala výrobou improvizovaných výbušných zařízení. Podle analytiků jde již o třetí podobný zásah v této oblasti během několika týdnů a východní část provincie Dajr az-Zúr tak nadále patří k hlavním oblastem aktivity obnovujících se buněk Islámského státu.
Sýrie tak současně otevírá nové možnosti hospodářské a politické spolupráce a čelí vážným bezpečnostním rizikům. Pro Damašek bude nyní klíčové, zda dokáže nové vztahy s Tureckem a Pákistánem proměnit v konkrétní investice a projekty, které podpoří obnovu země, a zároveň udržet bezpečnost v prostředí přetrvávajícího regionálního napětí.
Irák: Irácká vláda pokračuje v tlaku na ozbrojené milice a znovu potvrdila 30. září jako termín pro jejich odzbrojení a zavedení státního monopolu na držení zbraní. Podle vládního mluvčího Hajdara al-Abúdího v současnosti jedná s vládou o odzbrojení šest ozbrojených skupin. Odzbrojování již zahájily Asa’ib Ahl al-Haq, Sarája al-Salám a Katáib al-Imám Alí. Mezi dalšími skupinami zapojenými do jednání může být organizace Badr, která je úzce propojena s iráckými bezpečnostními strukturami. Její generální tajemník Hádí al-Ámirí zároveň podporuje postup vlády.
Podle zdrojů serveru Shafaq News předala Asa’ib Ahl al-Haq irácké vládě část výzbroje ze základny v Júsufíji jihozápadně od Bagdádu. Jednalo se o několik neozbrojených dronů, část domácí výroby a část pocházející z Íránu. Rakety podle dostupných informací předány nebyly.
Vývoj přichází v době, kdy do Bagdádu dorazila delegace Hamásu vedená vysokým představitelem Usámou Hamdánem. Ta se již setkala s Hádím al-Ámirím, který patří mezi nejvýznamnější představitele proíránských ozbrojených skupin v Iráku a zároveň stojí v čele organizace Badr.
Libye: V pátek večer došlo v areálu jedné z jednotek libyjských ozbrojených sil k výbuchu ve skladu munice. Podle dostupných informací si incident zatím nevyžádal žádné oběti ani zraněné, kteří by museli být hospitalizováni.
Ve stejnou dobu pokračovaly bezpečnostní operace na jihu země, kde Libyjská národní armáda (LNA) zasáhla proti ozbrojeným skupinám. Během operace se jejím jednotkám podařilo zajistit zbraně a vojenskou techniku a zadržet několik bojovníků.
Somálsko: Somálská islamistická skupina aš-Šabáb zveřejnila video zachycující přepadení somálských speciálních jednotek vycvičených Spojenými státy a provládních milicí na okraji obce Tedan v regionu Hiran.
Bezpečnostní situaci v zemi současně zhoršily ozbrojené střety ve městě Galkacyo v autonomním regionu Puntland, kde proti sobě bojují dva soupeřící klany. Příčina konfliktu zatím není známá, podle dostupných informací si však střety vyžádaly nejméně pět mrtvých.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že chudák Voloďa to zase myslí dobře a všichni jsou proti němu. Znáte ten vtip, jak rádio varuje před jedním šílencem jedoucím po dálnici v protisměru a řidič rozhořčeně odpoví „jedním? Jsou jich stovky\!“ Přibližně tak teď působí Vladimir Putin, který po více než čtyřech letech vlastní invaze na Ukrajinu vystoupil na sjezdu Jednotného Ruska a postěžoval si na „barbarství“ Ukrajinců, zatímco Moskva dál posílá rakety a drony na ukrajinská města. On přece nechtěl válku. On chtěl jen pomoci. Pomoci Ukrajincům od jejich vlády, Evropanům od jejich bezpečnosti, Rusům od jejich synů a případně sousedním státům od přebytečných hranic. A když se ti nevděční lidé začnou bránit a nakonec vám hoří rafinerie, sklady a infrastruktura doma, najednou je to barbarství. Jako když se vám zloděj vloupe do domu, čtyři roky přestavuje obývák na svou gubernii a pak volá policii, protože jste mu při vyhazování ze schodů roztrhli kabát. Ještě krásnější ale bylo Putinovo ujištění, že Rusko se „ani teď neodchýlí od principů demokracie“. Což uklidní zejména liberální Jabloko, kterému nejvyšší soud před volbami zakázal účast, zatímco výsledek hlasování má přibližně takovou míru napětí jako prezidentské volby ve školním představení, kde roli prezidenta hraje Putin. Chudák člověk. Všude samí barbaři, nepřátelé a nedemokraté. A on už čtvrt století jen stojí uprostřed toho všeho, snaží se pomoct a vůbec nechápe, proč po každé jeho pomoci někde hoří město. Chujlo.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
