(4 410 slov, doba čtení 23 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 24. srpna Rusko zaútočilo na Ukrajinu dvěma protilodními střelami Oniks z dočasně okupovaného Krymu, 6 řízenými leteckými střelami Ch-31P a Ch-59 z prostoru nad Černým mořem a 143 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, z nichž přibližně třetinu tvořily proudové varianty, dále prostředky Gerbera, vyčkávací municí S8000 Banderol a imitátory dronů Parodija ze směrů Kursk, Millerovo, Orel a Primorsko-Achtarsk v Rusku, z okupovaného Doněcku a z Hvardijského na okupovaném Krymu; hlavním směrem útoku byla Oděská oblast. Útok odráželo ukrajinské letectvo, protiletadlové raketové jednotky, prostředky radioelektronického boje, jednotky bezpilotních systémů a mobilní palebné skupiny. Podle předběžných údajů bylo k 09:00 sestřeleno nebo potlačeno celkem 114 vzdušných cílů, konkrétně jedna protilodní střela Oniks, 2 řízené letecké střely Ch-31P/Ch-59, 2 kusy vyčkávací munice S8000 Banderol a 109 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů na jihu, severu a východě země. Zásahy ruských prostředků vzdušného napadení byly zaznamenány na 22 místech a trosky sestřelených cílů dopadly na dalších 5 místech. V Oděské oblasti byly poškozeny objekty energetické a plynové infrastruktury a skladové prostory, zasažena byla také 2 obchodní centra Epicentr; zraněno bylo 5 lidí, z nichž 3 byli hospitalizováni. Během pokračujících ranních útoků byl v Černihivu zasažen také objekt kritické infrastruktury a později bytový dům, přičemž podle pozdější aktualizace bylo zraněno 15 lidí včetně 2 dětí.
Během noci provedly ukrajinské bezpilotní prostředky rozsáhlý útok proti území Ruska, okupovanému Krymu a prostoru nad Azovským a Černým mořem. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 351 bezpilotních prostředků letounového typu nad Astrachaňskou, Bělgorodskou, Brjanskou, Kurskou a Rostovskou oblastí, Krasnodarským a Stavropolským krajem, Adygejskem, okupovaným Krymem a nad Azovským a Černým mořem. Ukrajinský generální štáb potvrdil zásah podniku vojensko-průmyslového komplexu Kombinát Kamenskij v Kamensku-Šachtinském v Rostovské oblasti, kde vypukl požár; závod vyrábí pevná raketová paliva pro munici systémů Uragan, Smerč a Tornado-S a pro další raketové a letecké zbraňové systémy. Potvrzeny byly rovněž zásahy logistických center společnosti Ozon, přičemž požáry vznikly mimo jiné v zařízeních v Enemu v Adygejsku a Machačkale v Dagestánu. Ukrajinský generální štáb dále uvedl zásahy velitelských stanovišť ruských sil ve Strilkovém v okupované Chersonské oblasti a Staromlynivce v okupované Doněcké oblasti, skladů materiálně-technického zabezpečení ve Stepném a Chrustalném v okupované Luhanské oblasti a u Viktorivky v okupované Záporožské oblasti a radiolokační stanice ST-68 v Rozdolném na okupovaném Krymu. Zároveň bylo potvrzeno, že při úderu na letiště Viťazevo v Anapě dne 23. srpna byly poškozeny stíhací letouny Su-33 a MiG-29 a bezpilotní letoun Orion.
Na severoslobodském a kurském směru ukrajinské jednotky odrazily šest ruských útoků, o sedm méně než 22. srpna. Ruské letectvo zde uskutečnilo jeden úder jednou naváděnou pumou a ruské síly provedly 95 dělostřeleckých a raketových ostřelování. Zasaženy byly mimo jiné Neskučne, Bačivsk, Rohizne, Ulanove, Sopyč, Korenok, Špyl, Budky, Volfyne a Jastrubščyna v Sumské oblasti a Kryvuša a Semenivka v Černihivské oblasti. Letecký úder směřoval k Tovstodubovému.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že během úderné série zahájené 22. srpna a pokračující v noci na 23. srpna byl zasažen sklad materiálně-technického zabezpečení u Čajek v Belgorodské oblasti. Přesný čas útoku ani rozsah škod zveřejněn nebyl, takže nelze určit, zda k samotnému zásahu došlo ještě 22. srpna, nebo až po půlnoci.
Velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů Robert Brovdi 23. srpna zveřejnil záběry a oznámil zásahy jedenácti cílů v Rostovské oblasti a Krasnodarském kraji. Mezi nimi měly být letouny Su-33 a MiG-29 a dron Orion u Vitjazeva, radiolokátory Nebo-U, Kasta-2E2 a Podljot, pozice systému S-400 u Gelendžiku, systém Tor v Rostovské oblasti a Pancir-S1 v Jejsku.
V Orenburgu dopadly podle místních ruských úřadů trosky sestřelených dronů do areálu logistického centra internetového prodejce Ozon. Vznikl požár, více než 300 zaměstnanců bylo evakuováno a provoz skladu včetně příjmu zásilek byl dočasně přerušen. Nebyla hlášena zranění. Není doložené vojenské využití objektu a Ukrajina se k útoku nepřihlásila. Jako potvrzený lze tedy hodnotit požár a provozní výpadek ekonomicky významného logistického zařízení, nikoliv úmyslný ukrajinský zásah skladu.
Ukrajinský generální štáb zaznamenal 23. srpna celkem 231 bojových střetů. O den dříve jich bylo 254, intenzita tedy mezidenně klesla o 23 střetů, přibližně o 9,1 %. Součet ruských útočných akcí výslovně rozepsaných podle jednotlivých směrů činí pouze 118. Tento údaj není metodicky totožný s celkovým počtem střetů a ranní hlášení nevysvětluje, jak jsou zbývající kontakty mezi směry rozděleny. Nelze je proto svévolně dopočítávat.
Ruské síly uskutečnily 95 leteckých úderů a shodily 299 naváděných leteckých pum. Nasadily 10 747 jednorázových útočných dronů a provedly 3 110 dělostřeleckých a raketových ostřelování, z toho 29 z raketometů. Oproti 22. srpnu šlo o pokles o tři letecké údery, 30 pum, 1 112 dronů a 208 ostřelování. Raketový úder ani použitou raketu ranní souhrn za 23. srpna neuvádí, zatímco předchozí den zaznamenal dva údery šesti raketami.
Z hlediska změn linie byla během sledovaného dne zveřejněna jediná důvěryhodná mapová změna. DeepState zakreslil místní rozšíření souvisle ovládaného ruského území u Dovha Balky na kosťantynivském směru. Aktualizace nepředstavuje potvrzení obsazení obce. Zdroj rovněž neuvedl přesný čas fyzického dosažení nových pozic, takže změnu hodnotíme jako 23. srpna zveřejněné potvrzení místního souvislého postupu.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru ruské jednotky zaútočily devětkrát, zatímco 22. srpna zde proběhlo 21 útoků. Intenzita tak klesla o více než polovinu. Boje se soustředily k Ochrymivce, Symynivce, Kruhlému a Zarubynce a do prostoru Vovčansku.
V noci na 23. srpna zasáhl proudový Šáhid soukromou zástavbu v Osnovjanském obvodu Charkova. Požáry zachvátily dva domy a hospodářský objekt.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru ruská aktivita prudce vzrostla ze dvou na šestnáct útoků. Ruské jednotky postupovaly ve směru na Radkivku a Kupjansk, avšak nový souvislý posun linie nebyl potvrzen.
Na limanském směru bylo zaznamenáno čtrnáct útoků, o pět více než předchozí den. Boje směřovaly ke Stepovému, Červenému Stavu, Druželjubivce, Novému Myru, Drobyševému, Lymanu a Novoselivce.
Na slovjanském směru provedly ruské síly osm útoků u Ozerného, Kryvé Luky a Zakitného, o jeden více než 22. srpna. Žádný z dostupných podkladů nepotvrdil změnu souvislé kontroly. V rámci vícedenní ukrajinské úderné série byla hlášena také zasažená opravárenská jednotka ruských sil u okupované Kadijivky v Luhanské oblasti.
Geolokované video úderu ruského dronu východně od Dibrové naznačuje, že obránci drží pozice před touto vesnicí.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru byl zaznamenán jediný ruský útok směrem k Jurkivce, oproti třem útokům předchozího dne. V prostoru Časiv Jaru, Bachmutu a na bezprostředních přístupech ke Kramatorsku ranní hlášení žádnou další samostatnou útočnou akci nevyčlenilo.
Doněcká fronta: Kosťantynivský směr byl s 35 ruskými útoky nejaktivnějším úsekem fronty. Oproti předchozímu dni zde počet útoků vzrostl o deset. Boje probíhaly u Kosťantynivky, Illinivky, Toreckého, Sofijivky a Dovha Balky a ve směrech na Stepanivku, Pavlivku, Rusyn Jar a Vilne. Právě u Dovha Balky byla potvrzena místní souvislá územní změna. Nejde však o doložené obsazení celé obce a zveřejnění mapy 23. srpna neurčuje datum samotného postupu.
Na pokrovském směru ruské síly podnikly dvacet útoků, o čtyři méně než předchozí den. Útočily směrem na Bilycke, Novyj Donbas, Svitłe, Serhijivku, Hannivku, Ševčenko, Matjaševe a Novopavlivku a u Dorožného a Udačného. Přítomnost útočných skupin v okolí těchto obcí není sama o sobě důkazem souvislé kontroly a nový potvrzený postup zde zaznamenán nebyl.
Na oleksandrivském směru proběhl jediný útok směrem k Novému Zaporižžji, tedy o tři méně než předchozího dne.
Jižní fronta: Na huljajpolském směru ruské jednotky zaútočily šestkrát, zatímco předchozí den patnáctkrát. Postupovaly směrem k Verchní Terse, Staroukrajince a Hirskému a u Zaliznyčného a Cvitkového.
Geolokovaná videa z Kosicevého a Vozvyživky, na kterých jsou vidět ruské údery na ukrajinské pozice v těchto vesnicích, dokládají, že jsou nadále v držení obránců i přes přetrvávající pokusy o infiltraci ze strany okupantů.
Na orichivském směru byly zaznamenány dva útoky směrem na Pavlivku a Novoandrijivku, stejně jako předchozí den. V žádném z těchto úseků nebyl potvrzen nový souvislý ruský postup, rozšíření šedé zóny ani obsazení obce.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru ukrajinský generální štáb nezaznamenal žádnou ruskou útočnou akci, stejně jako předchozí den. Dostupné zdroje nepotvrdily změnu linie na levém břehu Dněpru ani na ostrovech.
Krym: Ukrajinský generální štáb potvrdil, že během série 22. srpna a v noci na 23. srpna ukrajinské síly zasáhly v Čornomorském místo vypouštění a skladování ruských bezosádkových člunů a pozemní retranslátor používaný k řízení útočných dronů Geran a Gerbera. V Jevpatoriji byl zasažen radiolokátor ST-68, u Džankoje sklad materiálně-technického zabezpečení a opravárenská jednotka.
Robert Brovdi samostatně oznámil zásahy tří krymských radiolokátorů, Nebo-U u Sevastopolu, 36D6M u Ujutného a ST-68 v Jevpatoriji. Poslední jmenovaný zřejmě odpovídá témuž zásahu, který oznámil generální štáb.
Velká Británie schválila předání utajovaných technických informací, které mají Ukrajině umožnit podílet se na výrobě střel s plochou dráhou letu SCALP. Britský premiér Andy Burnham během návštěvy Kyjeva oznámil, že výrobce MBDA získá souhlas ke sdílení údajů o britských součástkách této střely francouzsko-britského typu, jejíž britská varianta nese označení Storm Shadow. Informace mají Francii a Ukrajině umožnit vytvořit ukrajinské montážní a následně výrobní kapacity. SCALP má podle uvedených údajů dosah přes 250 kilometrů a Ukrajina jej používá od roku 2023. Nejde zatím o oznámení zahájení sériové výroby ani o nový údaj o počtu dodaných střel, ale o povolení k transferu části dosud chráněných technologií potřebných pro lokalizaci výroby. Kreml tento krok označil za další eskalaci a uvedl, že Rusko bude vyhledávat a napadat ukrajinské objekty zapojené do výroby dálkových raket.
Evropská komise schválila nové obranné nákupy pro Ukrajinu v hodnotě 6,1 miliardy eur. Prostředky jsou určeny na protivzdušné a protiraketové systémy, rakety, munici a radiolokátory a tvoří součást unijního podpůrného úvěru pro Ukrajinu v celkové hodnotě 90 miliard eur. Nové schválení se přidává k obranným nákupním plánům za 16 miliard eur, které Komise schválila dříve; z této částky již podle uvedených údajů bylo Ukrajině vyplaceno 8,35 miliardy eur. V rámci celého úvěru je na roky 2026 a 2027 určeno 60 miliard eur pro obranné potřeby a 30 miliard eur pro rozpočtovou podporu. Ukrajina bude o prostředky žádat na základě konkrétních smluv s obrannými podniky, které Komise před jejich vyplacením ještě zkontroluje.
Koalice ochotných se sešla v Kyjevě a prostřednictvím videokonference pod společným vedením Volodymyra Zelenského, britského premiéra Andyho Burnhama, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze. Členské státy označily protivzdušnou obranu Ukrajiny za bezprostřední prioritu a zavázaly se zvyšovat vojenskou pomoc, spolupráci s ukrajinským obranným průmyslem a transfer technologií, včetně projektů vznikajících v rámci Koalice proti balistickým raketám. Současně se mají zvýšit dodávky vybavení pro ukrajinskou energetiku před zimou a tlak na ruskou stínovou flotilu, vojensko-průmyslový komplex a obcházení sankcí. Koalice také potvrdila pokračování příprav mnohonárodních sil pro Ukrajinu, které mají být rozmístěny teprve po dosažení důvěryhodného zastavení bojů jako součást budoucích bezpečnostních záruk.
Itálie oznámila přípravu dalšího balíku pomoci Ukrajině. Ministr zahraničí Antonio Tajani po rozhovoru s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou uvedl, že Řím bude pokračovat v podpoře ukrajinské bezpečnosti, obrany a obnovy a připravuje nový soubor opatření vedle podpory evropských sankcí proti Rusku. Italská vláda zatím nezveřejnila finanční hodnotu balíku, seznam vojenského materiálu ani termín jeho předání. Tajani současně zdůraznil strategický význam Černého moře a Středomoří pro ukrajinský vývoz obilí a globální potravinovou bezpečnost.
Jihokorejské ministerstvo obrany uvedlo, že Severní Korea pokračuje v přípravách dalšího vyslání vojáků do Ruska, ale Soul zatím nezaznamenal známky bezprostředně hrozícího přesunu. Jde o nové jihokorejské hodnocení poté, co Kim Jo-čong minulý týden odmítla ukrajinské tvrzení, že Pchjongjang připravuje vyslání až dalších 50 000 vojáků. Jihokorejské ministerstvo současně uvedlo, že KLDR dodala Rusku od roku 2023 více než 15 milionů kusů dělostřelecké munice a pokračuje také v dodávkách balistických raket krátkého dosahu. Podle Soulu mohly severokorejské rakety díky zkušenostem z bojového použití na Ukrajině a ruské technické pomoci získat vyšší přesnost.
Řecko přesunulo baterii systému Patriot z ostrova Karpathos na Krétu s cílem posílit protivzdušnou a protiraketovou ochranu základny Souda, kterou využívají řecké, americké a další alianční síly. Přesun souvisí s hodnocením možného ohrožení amerických vojenských zařízení v Evropě íránskými raketami, přičemž některé íránské balistické systémy mají podle dostupných hodnocení dostatečný dosah k zasažení jihovýchodní části Evropy. Řecké ozbrojené síly zároveň zvažují stažení další baterie Patriot rozmístěné v Saúdské Arábii a podle dostupných informací jsou připraveny v případě žádosti posílit také protivzdušnou obranu Bulharska. Athény konzultují bezpečnostní situaci se Spojenými státy a Izraelem a od března udržují stíhací letouny F-16 také na kyperské základně Pafos.
Ukrajinské a finské společnosti 23. srpna podepsaly tři dokumenty zaměřené na společný vývoj a výrobu bezpilotních a robotických systémů. Dohody zahrnují výrobu bezpilotních prostředků ve Finsku pro potřeby Ukrajiny a evropských států, rozvoj bezosádkových námořních systémů a vznik výrobního podniku pro pozemní robotické komplexy. Jednání proběhlo za účasti prezidentů Volodymyra Zelenského a Alexandera Stubba a zástupců sedmi finských společností, mezi nimiž byly Patria, Nokia, ICEYE, Insta a Sensofusion. Stubb uvedl, že u připravované výroby dronů se diskutuje o modelu, podle něhož by přibližně 90 % produkce směřovalo Ukrajině a 10 % zůstávalo ve Finsku. Tento poměr však zatím nebyl prezentován jako konečný závazný výrobní kontrakt.
Stejně jako mnoho předchozích pondělí vám i dnes přinášíme přehled ukrajinských kinetických sankcí, které byly na ruskou ekonomiku uvaleny za minulý týden (včetně dnešního rána). Během předchozího více než měsíce, kdy bylo cílem těchto sankcí kromě ropné infrastruktury zejména internetové tržiště Wildberries a jeho sklady, se v minulém týdnu ukrajinské útoky přesměrovaly na druhé největší internetové tržiště, společnost OZON.
Wildberries má spolu se společností OZON přibližně sedmdesátiprocentní podíl na celoruském trhu, a pokud budou skladům společnosti OZON v průběhu následujících týdnů způsobeny podobné škody jako skladům společnosti Wildberries, může to v Rusku ohrozit samotnou existenci tohoto segmentu maloobchodního trhu, který díky nižším nabízeným cenám v posledních letech významně rostl.
Nízké ceny na internetových tržištích pak pomáhaly držet inflaci v mezích, a pokud budou Rusové nuceni vrátit se do kamenných obchodů s jejich vyššími cenami, jejich celkové životní náklady to dále zvýší – což v okamžiku, kdy většina populace musí velmi pečlivě zvažovat každý větší nákup, povede k dalšímu poklesu poptávky, a tím ke zpomalení významného sektoru ruské ekonomiky.
Nyní ale zpět k jednotlivým útokům, ke kterým v rámci minulého týdne došlo. Pro větší přehlednost je opět rozdělíme do skupin podle toho, na jaké objekty byly směřovány:
Logistické objekty
V noci na 18. 8. byl zasažen sklad společnosti Askona v areálu Atlant Park, který se nachází nedaleko Moskvy a byl využíván společností Wildberries. Po zásahu došlo ke kolapsu části objektu, ke vzniku požáru ale nedošlo.
Ráno 22. 8. pak byla zahájena série útoků na sklady společnosti OZON. Zasaženo bylo logistické centrum společnosti ve městě Čapajevsk, které má rozlohu 135 000 m². Následkem útoku došlo v objektu k rozsáhlému požáru, což toto logistické centrum, zajišťující obsluhu celé Samarské oblasti (bylo zde odbavováno přibližně 215 000 objednávek denně), zcela vyřadilo z provozu.
Následující noci došlo k útoku na největší sklad společnosti OZON (výměra přibližně 200 000 m²), který se nachází u města Orenburg. Tento útok byl úspěšný jen částečně: došlo pouze k menšímu požáru, který se podařilo rychle lokalizovat. Tutéž noc pak byl proveden útok na logistické centrum ve čtvrti Kolpino, jedné z okrajových částí Petrohradu. Sklad společnosti Logistera o výměře 82 000 m² zachvátil rozsáhlý požár.
V noci na 24. 8. pak ukrajinské drony zasáhly hned tři sklady společnosti OZON, o celkové výměře 314 000 m². Největším cílem byl sklad u města Tjube v Dagestánu, který má výměru 130 000 m². Podle záběrů z místa útoku vypukl v tomto skladu rozsáhlý požár. Druhým byl pak sklad u města Nevinominsk ve Stavropolském kraji, který má výměru 93 000 m². Tento útok byl úspěšný jen částečně, požár vyvolaný útokem se podařilo rychle uhasit. Třetím byl pak sklad u města Adygejsk v Krasnodarském kraji, který má výměru 92 000 m². Všechny tři tyto objekty se nacházejí na jihu Ruska a cílem tak bylo narušit logistiku ve větší oblasti, než jaká by odpovídala územní příslušnosti daných skladů – zbývající sklady v této oblasti, které budou nuceny převzít veškeré výpadky, budou nyní logicky přetížené.
Rafinerie
I minulý týden, konkrétně v noci na 19. 8., byl proveden útok na rafinerii u města Ufa. Tentokrát byla cílem rafinerie Bašněft-UNPZ, ve které po dopadu dronu vypukl požár; podle gubernátora oblasti byl dron úspěšně sestřelen a požár způsobil jeho trosky.
Následující noc se pak stala cílem Nižněkamská rafinerie TANECO v republice Tatarstán. Tato rafinerie je třetí největší v Rusku a vyrábí širokou paletu ropných produktů a je proto pravidelným cílem ukrajinských útoků.
V noci na 21. 8. pak byla cílem útoku Permská rafinerie. Tato rafinerie se nachází přibližně 1 500 km od ukrajinských hranic, a tak se jedná o jeden z náročnějších cílů, přesto jsou proti ní ukrajinské útoky prováděny pravidelně, naposledy 29. 7.
Dne 22. 8. byla zasažena Novokujbyševská naftochemická společnost, která sice není velkou rafinerií, produkuje ale širokou paletu nejrůznějších chemikálií, jako je například benzen, fenol, aceton nebo MTBE. I výpadek této produkce je pro Rusko značnou komplikací – tomu, jaké komplikace způsobuje Rusku nedostatek aromatických uhlovodíků, jsme se detailněji věnovali 18. 8.
Terminály a přístavy
Cílem útoků byla ale i ruská exportní infrastruktura. V noci na 20. 8. se cílem útoku v přístavu Tamaň stal jak ropný terminál, kde byl zasažen jeden ze zásobníků ropných produktů a požár v areálu potvrdil satelitní systém FIRMS, tak i rozvodna velmi vysokého napětí (500/220 kV), která dodává energii primárně na okupovaný Krym, což dále zkomplikuje situaci na poloostrově.
O dva dny později, tedy 22. 8., byl pak zasažen přístav Jejsk, jeden z menších přístavů v Krasnodarském kraji na pobřeží Azovského moře. Tento útok je součástí ukrajinské snahy o celkový rozklad logistiky na tomto moři, jehož cílem se již dříve staly jak přibližně dvě stovky lodí, tak i přístavy Azov a Taganrog.
Krym
Primárním cílem ukrajinských útoků na okupovaném Krymu byla v minulém týdnu jeho energetická rozvodná síť. Jen mezi 17. a 22. srpnem bylo ukrajinskými útoky zasaženo 15 energetických objektů na samotném Krymu a dalších 12, včetně již dříve zmíněné rozvodny u města Tamaň, v ostatních okupovaných oblastech a v Rusku samotném. Výsledkem bylo další zhoršení dodávek elektrické energie na Krymu a rozšíření úplných blackoutů.
Izrael: V Pásmu Gazy pokračovaly izraelské letecké údery a cílené operace proti členům Hamásu. Podle palestinských zdrojů zemřel na následky zranění Hazem Bassam Mousa, velitel jednotky Nukhba vojenského křídla Hamásu. Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že na něj zaútočily již předchozí den v Chán Júnisu pomocí bezpilotního letounu. Podle izraelské armády se Mousa podílel na útoku ze 7. října 2023. IDF zároveň informovaly o dalším úderu v oblasti Dajr al-Balah ve střední části Pásma Gazy, při němž měl být zasažen Mohammad Abd an-Násir Džábir Abú Asad, rovněž člen jednotky Nukhba. Izraelská armáda tvrdí, že se během útoku ze 7. října podílel na průniku na izraelské území. Při samostatném nočním úderu na stan poblíž nemocnice Mučedníků al-Aksá v Dajr al-Balah zahynul Mohammad Násir Abú Asad a jeho bratr Ibráhím utrpěl vážná zranění.
Izraelské letectvo (IAF) následně zasáhlo také několik míst v severní části Gazy. Po předchozích výzvách k evakuaci byl zasažen prostor tržiště ve čtvrti Šajch Radwán v Gaze a další budova v uprchlickém táboře Šátí. Palestinské zdroje mezitím informovaly o dalších evakuačních výzvách, včetně oblasti tábora Šátí a školy v uprchlickém táboře al-Bureidž ve střední části Pásma Gazy. Podle místních novinářů šlo během přibližně dvou hodin již o třetí podobné varování a z ohrožených oblastí začali odcházet další obyvatelé.
Izraelské úřady obvinily Hamás z pokusu pašovat drogy do Pásma Gazy prostřednictvím potravinových balíčků humanitární organizace World Central Kitchen (WCK). Podle izraelského Koordinátora vládních aktivit na územích (COGAT) WCK během přípravy potravin odhalila nelegální látky ukryté v zásilkách s konzervami. COGAT uvedl, že uvnitř balíčků bylo nalezeno šest balení hašiše o celkové hmotnosti 600 gramů a dalších 162 gramů dosud neidentifikovaných nelegálních látek. Izraelské úřady zveřejnily fotografie údajně zabavených látek, včetně černých balíčků a sáčku s bílými tabletami označenými logem automobilky Lexus. Podobné tablety byly podle izraelských úřadů v minulosti spojovány s drogou captagon, jejíž zásilky byly již dříve zachyceny při pokusech o jejich převoz do Pásma Gazy. Captagon je syntetický stimulant podobný amfetaminům, jehož výroba je spojována především se Sýrií a Libanonem. Izraelští představitelé jej v minulosti označovali za „drogu Islámského státu“ a tvrdili, že ji džihádisté používali ke snížení únavy a strachu během bojů v Sýrii a Iráku. COGAT zároveň uvedl, že Hamás podle Izraele dlouhodobě zneužívá humanitární pomoc k pašování nelegálního zboží. Izraelské úřady tvrdí, že podobné praktiky ohrožují distribuci životně důležité pomoci a komplikují fungování humanitárních operací v Pásmu Gazy.
Sýrie: Proces vyřazení Sýrie ze seznamu států podporujících terorismus se dostal do závěrečné fáze. Poradce syrského ministerstva zahraničí pro americké záležitosti Džihád Makdisí potvrdil, že uplynula 45denní lhůta, během níž mohl Kongres USA přezkoumat rozhodnutí o zrušení tohoto statusu. Tím podle něj skončila právní fáze kongresového přezkumu a byla odstraněna jedna z hlavních procedurálních překážek. Samotné vypršení lhůty však neznamená automatické vyřazení Sýrie ze seznamu. Americká administrativa nyní může dokončit zbývající výkonné kroky. Případné vyřazení by pro Sýrii mělo významné ekonomické důsledky. Odstranění tohoto statusu by mohlo zrušit některá související omezení, usnadnit přístup k mezinárodnímu financování, investicím, obchodu a bankovním službám a zároveň vyslat pozitivní signál zahraničním firmám a finančním institucím. Podle Makdisího by se změna postupně mohla projevit také v oblasti investic, obchodních vztahů a bankovních operací a podpořit návrat Sýrie k běžnějším ekonomickým a politickým vztahům se zahraničím. Zároveň však upozornil, že samotné vyřazení ze seznamu neodstraní další sankce a právní omezení, která jsou řešena samostatně. Význam tohoto kroku přesahuje ekonomickou oblast. Podle analýzy The Sanctions Age by vyřazení Sýrie mohlo ovlivnit také finanční toky, exportní kontrolu a zahraniční pomoc. Status země na seznamu přitom trvá od roku 1979 a jeho zrušení by představovalo významný politický mezník, který by mohl ovlivnit mezinárodní spolupráci i poválečnou obnovu země. Prezident Ahmad aš-Šara‘ se v této souvislosti 8. července v Ankaře setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a obdržel oficiální potvrzení, že Kongres byl o rozhodnutí týkajícím se zrušení syrského statusu informován. Makdisí zdůraznil, že skutečný význam diplomatického pokroku se nakonec projeví především v životě obyvatel, a ocenil všechny, kteří se na procesu podíleli.
Součástí širších americko-syrských vztahů zůstává také otázka Golanských výšin. Americký zvláštní zmocněnec pro Sýrii a Turecko Thomas Barrack uvedl, že jeho vyjádření k této oblasti nebylo podporou postoje OSN, ale pouze popisem jejího historického statusu. Zároveň zdůraznil, že politika Washingtonu se od roku 2019 nezměnila, kdy Donald Trump uznal Golanské výšiny za součást Izraele.
Vedle diplomatického vývoje pokračuje v Sýrii také proces přechodné justice. Damašský trestní soud 24. srpna odsoudil bývalého syrského velkého muftího Ahmada Hassúna k doživotnímu vězení. Uznal ho vinným z podněcování k občanské válce a sektářskému konfliktu a také ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Soud zároveň nařídil konfiskaci jeho movitého i nemovitého majetku. Podle soudních materiálů byl náboženský aparát bývalého režimu využíván k ospravedlňování vojenských a bezpečnostních operací včetně použití barelových bomb proti civilním oblastem. Prokuratura původně požadovala trest smrti, samotný proces pak začal 25. června v rámci mechanismu přechodné justice.
Bezpečnostní situaci v zemi doplnil incident v Palmýře (Tadmúru) v provincii Homs, kde explodovalo vozidlo odstavené v areálu sběrny kovového odpadu. Při výbuchu jeden člověk zemřel a další dva byli zraněni. Příčina exploze zatím nebyla objasněna.
Somálsko: Somálská islamistická skupina aš-Šabáb oznámila několik útoků proti bezpečnostním silám v různých částech země. V regionu Dolní Šabelle podle svých tvrzení zaútočila pomocí improvizovaného výbušného zařízení (IED) na kolonu somálských speciálních jednotek vycvičených Spojenými státy. K útoku mělo dojít při průjezdu vesnicí Madh-Marudi poblíž letecké základny Balidogle, která patří k nejvýznamnějším americkým vojenským základnám v Somálsku. Aš-Šabáb tvrdí, že při útoku zahynulo sedm příslušníků speciálních jednotek včetně důstojníka Ahmeda Omara Osmana a byl zničen jeden vojenský vůz. Skupina zároveň uvedla, že v témže regionu provedla dva útoky proti koloně ugandských vojáků přepravujících zásoby a vojenský materiál. Další noční útok pomocí IED podle aš-Šabábu zasáhl pozici somálských bezpečnostních sil v oblasti Ísá Abdi v okrese Dajníle v hlavním městě Mogadišu.
Súdán: Súdánské ozbrojené síly (SAF) 24. srpna provedly intenzivní nálety na pozice a objekty Sil rychlé reakce (RSF) ve městě Nyala, metropoli provincie Jižní Dárfúr. Podle místních zdrojů útoky zasáhly čtvrti Rijád, okolí letiště, areál Nyalské univerzity a další místa ve městě. Nálety provedly bezpilotní letouny několik hodin poté, co na letišti v Nyale přistál velký transportní letoun. Ten po určité době z města opět odletěl.
Niger: V Nigeru na jihozápadě země zahynulo při útoku ozbrojenců na stanoviště Národního četnictva v obci Tessa v regionu Dosso nejméně 18 četníků. K útoku došlo v pátek 21. srpna a podle místních zdrojů se na něm podílel větší počet ozbrojenců, kteří po útoku stanoviště zničili a napadli také dvě místní pobočky poskytující služby peněžních převodů. Nejméně tři četníci údajně útok přežili. Region Dosso se nachází u hranic s Nigérií a Beninem a dlouhodobě zde působí ozbrojené skupiny, včetně Lakurawy, která operuje také na severozápadě Nigérie. K odpovědnosti za útok se zatím žádná skupina nepřihlásila. Po incidentu byly v regionu zrušeny některé plánované akce.
Afghánistán: Afghánská fronta za svobodný Afghánistán (Afghanistan Freedom Front) uvedla, že v sobotu kolem 14.00 provedla v okrese Batikot v provincii Nangarhár přepadení, při němž zabila místního velitele Tálibánu mulláha Dáwúda Afzala. Při útoku byli vážně zraněni také dva jeho strážci. Jeden z nich je podle dostupných informací v kritickém stavu.
Dnešní Třešnička™ bude o integraci Taurusů na Gripeny C. Nechceme našemu velkouzenáři napovídat, ale možná by se místo čtvrté nemocnice dalo pro armádu pořídit něco užitečnějšího. Třeba výzbroj, kterou zatím vůbec nemáme, jako jsou tuhle střely Taurus. A Taurus je hodně zlá křídlatá raketa stavěná přesně na bourání věcí, které si jejich majitelé postavili hluboko pod zemí v naději, že tam budou mít klid. Nese zhruba půltunovou tandemovou hlavici, jejíž první část udělá do bunkru nové neplánované stavební povolení a druhá si umí spočítat průchod jednotlivými vrstvami konstrukce a explodovat až uvnitř, třeba někde ve třetím podzemním patře, kde zrovna sedí lidé přesvědčení, že dva metry železobetonu jsou osobnostní rys. Švédi navíc nedávno předvedli odpal Taurusu z Gripenu C, tedy přesně té verze, kterou provozuje i AČR a bude ji mít minimálně do roku 2034. Takže to není hračka, kterou bychom zítra koupili a pozítří slavnostně odvezli do muzea. Integrace ještě není hotová, ale proti původním plánům postupuje očividně rychleji a nemusíme mít příliš bujnou fantazii, abychom si představili, že než by české veřejné zakázky prošly všemi obvyklými koly meditace, Taurus už bude na Gripenu dávno normálně létat. A protože Němci sami přecházejí na F-35, docela bychom se divili, kdyby se časem nepokusili dostat Taurus i tam. Takže kdybychom je třeba tenhle týden objednali, mohly by dorazit přesně ve chvíli, kdy už pro ně budeme mít letadlo, integraci i velmi jasný důvod, proč je vlastnit. Ale to jsme se zase moc zasnili. Jdeme si dát koblihu, ať nás přejde představa, že by se za obranný rozpočet pořizovala obrana.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
