(4 469 slov, doba čtení 24 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
Rusko zahájilo v 18:00 dne 30. srpna další vzdušný útok. Použilo jednu řízenou střelu Ch-59, vypuštěnou z letounu nad Černým mořem, a 121 útočných či klamných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera a Parodija. Většina Šáhedů měla být vybavena proudovým pohonem. Drony startovaly z Kursku, Orlu, Millerova, Primorsko-Achtarsku, okupovaného Doněcku a Hvardiiskeho na Krymu. Do 08:00 ukrajinská protivzdušná obrana oznámila zničení nebo potlačení 96 dronů na severu, jihu, východě a ve středu země. Střela Ch-59 podle hlášení nedosáhla cíle. Zásahy byly zaznamenány na jedenácti místech a dopady trosek na dalších osmi. Útok v okamžiku uzávěru pokračoval a ve vzduchu zůstávalo přibližně deset dronů.
Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že mezi 08:00 a 20:00 moskevského času 30. srpna zachytilo 54 ukrajinských bezpilotních prostředků. Drony měly být zničeny nad Bělgorodskou, Brjanskou, Kalužskou, Kurskou a Rostovskou oblastí, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem a Černým mořem. Pro toto denní časové okno nebylo spolehlivě doloženo poškození vojenského nebo významného ekonomického cíle. V následujícím okně od 20:00 dne 30. srpna do 08:00 dne 31. srpna ruské ministerstvo obrany nárokovalo dalších 239 zničených dronů. Uvedlo Bělgorodskou, Brjanskou, Voroněžskou, Kalužskou, Kurskou, Lipeckou, Orelskou, Rostovskou, Samarskou, Saratovskou, Tambovskou a Tulskou oblast, moskevský region, Krasnodarský kraj, okupovaný Krym a Černé moře.
Na severoslobodském a kurském směru byly zaznamenány dvě ruské útočné akce, o tři méně než předchozí den. Ruské síly současně provedly 49 dělostřeleckých a minometných útoků. Nový souvislý postup v Sumské ani Kurské oblasti nebyl potvrzen.
Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že jeho jednotky obsadily obce Velykyj Prykil a Sadky v Sumské oblasti. Ukrajinské uskupení Kursk toto tvrzení odmítlo a uvedlo, že obě obce zůstávají pod ukrajinskou kontrolou. Podle jeho vyjádření zde proběhly pouze jednotlivé ruské útoky, které nedosáhly trvalého územního výsledku. Bez nezávislé geolokace nebo mapové změny proto ruské tvrzení nelze považovat za potvrzené.
V časných hodinách 30. srpna ukrajinské síly zasáhly Kirišskou rafinerii v Leningradské oblasti, vojenské letiště Jejsk v Krasnodarském kraji a zařízení pro skladování, přípravu a vypouštění útočných dronů v Millerovu v Rostovské oblasti. Na všech třech místech byly potvrzeny požáry.
Ukrajinský generální štáb zaznamenal během 30. srpna 225 bojových střetů. O den dříve jich bylo 221, celková intenzita tedy vzrostla o čtyři střety, přibližně o 1,8 procenta. Ruské letectvo uskutečnilo 91 úderů a svrhlo 288 naváděných pum. Nasazeno bylo 11 517 jednorázových útočných dronů a zaznamenáno 2 966 dělostřeleckých a minometných útoků, z toho 38 salvovými raketomety. Proti předchozímu dni počet leteckých úderů vzrostl o dvanáct a dronů o 160. Počet pum klesl o čtyři, ostřelování o 172 a útoků salvovými raketomety o 22. Samostatný počet ruských raketových úderů ani použitých raket generální štáb tentokrát neuvedl.
Mapové a obrazové podklady zveřejněné 30. srpna zachytily dvě relevantní změny. Ukrajinské síly vyčistily další část lesa západně od Dvoričné a ruská mapa přítomnosti byla rozšířena v okolí Rodynského. Přesná data fyzického dosažení všech těchto pozic nejsou známá. Ruská tvrzení o obsazení dalších obcí v Sumské a Doněcké oblasti zůstala bez dostatečného potvrzení.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru ruské jednotky třikrát zaútočily směrem k Vovčanským Chutorům, Volochivce a Rybalčynému. O den dříve zde bylo deset útoků, intenzita tedy klesla o sedm. V prostoru Vovčansku ani na ostatních úsecích charkovského pohraničí nebyl potvrzen nový souvislý ruský postup.
Geolokované video ukazuje lehký ukrajinský postup jižně od Západného. Samotné Západné zůstává zemí nikoho. Další geolokovaná videa dokazují ruskou přítomnost v Kurylivce a v Kyvčarivce. Situace v tomto směru není pro obránce stabilní a ruské infiltrace zde v poslední době dělají značné problémy.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru počet útoků vzrostl ze dvou na pět. Ruské jednotky postupovaly směrem k Dovhenkému, Radkivce a Kupjansku.
Na limanském směru intenzita vzrostla z devíti na patnáct útoků. Bojovalo se u Hrekivky, Novoselivky, Stavků, Dibrovy a Novojihorivky a ve směru na Lyman.
Přítomnost ukrajinských vojáků u Novoselivky naznačuje stažení ruských sil z cípu lymanského výběžku. Tudy se okupanti pokoušeli dosáhnout břehu řeky Donec v oblasti Sviatohirsk–Bohorodychne, aby přerušily logistickou trasu Charkov–Izyum–Slovjansk.
Na slovjanském směru zůstal počet útoků beze změny na osmi. Střety probíhaly u Kryvé Luky, Dibrovy, Zakitného, Mykolajivky a Riznykivky.
Příslušníci 23. útočného pluku R.U.H. 2. sboru Národní gardy Chartija oznámili vyčištění dalších dvou kilometrů čtverečních lesa západně od Dvoričné. Zveřejněné záběry z dronů a kamer vojáků zachycují vytlačení ruských jednotek z opevněných pozic. Jde o pokračování operace, při níž byla dříve obnovena kontrola nad 7,5 kilometru čtverečního lesa a severní částí Zapadného.
V rámci série z 29. srpna a noci na 30. srpna oznámila ukrajinská strana zásah velitelských stanovišť v okupovaném Suchodilsku a muničního skladu v Kadijivce. Přesné pořadí zásahů nebylo zveřejněno.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru podnikly ruské síly jednu útočnou akci směrem k Fedorivce. Předchozí den zde nebyl zaznamenán žádný útok. U Časiv Jaru ani na přístupech ke Kramatorsku nebyla během sledovaného dne zveřejněna nová potvrzená mapová změna.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru podnikly ruské síly 23 útoků u Kosťantynivky, Illinivky, Novoselivky, Pavlivky, Stepanivky, Rajského, Vilného a Kučeriv Jaru. Proti 31 útokům z předchozího dne jde o pokles o osm.
Na pokrovském směru počet útoků vzrostl z třiceti na 36. Ruské jednotky útočily v prostoru Nového Donbasu, Hulivého, Molodeckého, Novopavlivky, Horichového, Bilyckého, Dobropillji, Novohryšyného, Myrného, Serhijivky, Novomykolajivky, Muravky, Novopidhorodného a Udačného.
Na oleksandrivském směru byl zaznamenán jediný útok u Ternového.
Mapová aktualizace zveřejněná 30. srpna zakreslila ruský posun v okolí Rodynského. Přesný den dosažení nově vyznačených pozic nebyl uveden. Aktualizace proto dokládá rozšíření prostoru ruské kontroly nebo přítomnosti, nikoli nový důkaz obsazení města, které bylo na mapě označeno jako okupované již dříve.
Ukrajinské síly v rámci vícedenní série zasáhly sklad dronů jednotky Rubikon v Charcyzku, stanoviště řízení dronů u Čumackého a sklady materiálně-technického zabezpečení v Berďanském a Hirnyku.
Jižní fronta: Na huljajpolském směru ruské síly jedenáctkrát zaútočily směrem k Vozdvyživce, Rizdvjance, Rivnému a Čarivnému. O den dříve zde bylo deset útoků. Na orichivském směru počet útoků vzrostl ze tří na čtyři. Ruské jednotky se pokoušely postupovat u Malé Tokmačky a Ščerbaků a směrem k Orichivu.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru podnikly ruské síly jednu útočnou akci s cílem zlepšit své postavení. Předchozí den zde nebyl zaznamenán žádný pozemní útok. Změna souvislé kontroly na levém břehu Dněpru ani na ostrovech nebyla potvrzena.
Krym: Část ruských dronů použitých při útoku zahájeném večer 30. srpna odstartovala z prostoru Hvardiiskeho. Ruské ministerstvo obrany současně tvrdilo, že během denního i nočního časového okna zachytilo drony nad okupovaným Krymem a Černým mořem. Tato tvrzení nelze nezávisle ověřit a sama o sobě nedokládají, že všechny prostředky byly skutečně zničeny. Ukrajinská strana oznámila zásah skladu materiálně-technického zabezpečení u Krasnosilského.
Ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara oznámil, že Kyjev připraví pro zahraniční partnery ucelený plán dalšího vedení války, který má přesněji spojit vojenské cíle s potřebnými projekty, očekávanými výsledky a časovým harmonogramem. Jedním z hlavních účelů je přesvědčit Evropskou unii, aby Ukrajině umožnila čerpat část z přibližně 45 miliard eur úvěrového financování plánovaného na rok 2027 dříve, protože ukrajinský obranný rozpočet čelí pro příští období schodku odhadovanému přibližně na 27 miliard dolarů. Kyjev chce současně zvýšit příspěvky stávajících partnerů a oslovit země, které dosud poskytovaly pouze omezenou nebo žádnou vojenskou pomoc. Chmara zdůraznil, že partneři mají dostat konkrétní představu o tom, jak budou dodatečné prostředky převedeny do vojenských schopností, nikoli pouze obecnou žádost o další financování.
Německá kosmická společnost OHB dnes získala kontrakt v hodnotě téměř jedné miliardy eur na vývoj a výrobu osmnácti družic pro evropský systém bezpečné satelitní komunikace IRIS². Zakázku zadala společnost SES, která v konsorciu SpaceRISE odpovídá za část systému umístěnou na střední oběžné dráze, a jde o první velký průmyslový kontrakt od zahájení realizační fáze programu. Celá konstelace IRIS² má podle současného projektu zahrnovat 348 družic na nízkých a středních oběžných drahách a poskytovat zabezpečenou komunikaci evropským vládám, ozbrojeným silám, bezpečnostním složkám a krizovým službám. První družice mají být vypuštěny v roce 2029 a počáteční služby mají být dostupné od roku 2030.
Severní Korea dnes znovu odmítla možnost denuklearizace a oznámila, že bude pokračovat v posilování svého jaderného arzenálu. Ministerstvo zahraničí KLDR uvedlo, že navzdory některým změnám americké vojenské politiky nevidí žádnou podstatnou změnu v tom, co označuje za nepřátelský přístup Washingtonu. Pchjongjang do této kategorie zařadil americký požadavek na denuklearizaci, kritiku severokorejské situace v oblasti lidských práv i pokračující společná vojenská cvičení Spojených států, Jižní Koreje a Japonska. Severokorejské prohlášení přichází před cvičením Freedom Edge plánovaným na 7. až 11. září, jehož konání jsme již zmiňovali, a tentokrát představuje především potvrzení, že Pchjongjang nehodlá omezení některých americko-jihokorejských aktivit využít k obnovení jednání o jaderném odzbrojení.
NATO reagovalo na rostoucí množství varování před možnou ruskou eskalací tím, že podle současného hodnocení Aliance neexistují známky bezprostředně hrozícího přímého útoku na některý členský stát. Nejmenovaný představitel NATO současně potvrdil, že Rusko zvyšuje intenzitu hybridních aktivit v Evropě a zároveň pokračuje ve stupňování útoků proti Ukrajině. Vyjádření je podstatné zejména ve vztahu k předchozím varováním polského premiéra Donalda Tuska a informacím o návštěvě ředitele CIA Johna Ratcliffa v Moskvě, které jsme již popisovali. Aliance tedy nepopírá zvýšené riziko ruských sabotážních, zpravodajských nebo jiných hybridních operací, ale odděluje je od hodnocení pravděpodobnosti bezprostředního konvenčního útoku proti NATO.
Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov zahájil ve Washingtonu jednání s americkými investory a technologickými společnostmi o vytvoření nového fondu pro obranné technologie. Projekt má vedle investic do existujících ukrajinských podniků zakládat také nové společnosti kolem technologií, které jsou podle Fedorova bezprostředně potřebné na bojišti. Jako první tři oblasti označil pozemní bojovou robotiku, levné vysokorychlostní záchytné drony schopné bojovat s proudovými útočnými bezpilotními prostředky a levné střely využívající umělou inteligenci. Fedorov zároveň nabídl Spojeným státům předávání ukrajinských zkušeností s budováním rozsáhlých bezpilotních sil a veřejně tuto možnost spojil s potřebou dalších amerických interceptorů Patriot pro Ukrajinu.
Britská média zveřejnila, že vláda během letošního léta varovala vedení obranných podniků dodávajících zbraně a bezpilotní systémy Ukrajině před zvýšeným rizikem ruské špionáže, sabotáží a dalších nepřátelských operací. Varování mělo zaznít na uzavřeném jednání vysokých vládních představitelů s vedením zbrojních společností a týkalo se mimo jiné podniků zapojených do výroby dronů a střel používaných Ukrajinou. Mezi zmiňované firmy patří MBDA vyrábějící střely Storm Shadow a společnosti spojené s výrobou bezpilotních prostředků pro ukrajinské ozbrojené síly. Informace zapadá do širšího evropského bezpečnostního obrazu, v němž západní služby v posledních letech spojovaly s Ruskem přípravu sabotáží a útoků proti logistickým a obranně-průmyslovým cílům.
Řecko a Izrael dnes podepsaly mezivládní dohodu v hodnotě přibližně tří miliard eur na vybudování řeckého vícevrstvého systému protivzdušné, protiraketové a protidronové obrany Achilles’ Shield. Jde o definitivní posun oproti předchozím dnům, kdy byla dohoda teprve připravována k podpisu. Součástí systému budou David’s Sling a SPYDER společnosti Rafael, BARAK MX od Israel Aerospace Industries, víceúčelové radary MMR a nový integrovaný systém velení a řízení. Samostatná dohoda v hodnotě přibližně 26 milionů eur počítá také s dodávkou systémů Drone Dome.
Dnes vám přinášíme naši tradiční svodku s přehledem ukrajinských kinetických sankcí, uvalených v minulém týdnu na ruskou logistickou a ropnou infrastrukturu.
V minulém týdnu se ukrajinské útoky koncentrovaly primárně na ruské rafinerie (jak si ukážeme dále), přičemž výpadky v objemech výroby paliv jsou na ruském trhu již tak velké, že Rusko zahájilo import již nejen benzínu, ale i leteckého kerosinu. V současné době byl již zahájen import paliva Jet A-1, které je ekvivalentem ruských paliv TS-1 a RT a je možné jej využít jak v armádním, tak i civilním letectví, z Jižní Koreje a Egypta.
Evropská unie, která v současné době diskutuje obsah 22. balíku sankcí proti Rusku, uvažuje i o doplnění zákazu prodeje paliv Rusku – zákazu, který by ještě před půl rokem neměl nejmenší smysl, od té doby se ale pozice Ruska výrazně změnila a z čistého exportéra se stal stát, který nejen že zakázal export svých ropných produktů, ale zahájil i jejich import.
Sklady
I když ukrajinské útoky byly v minulém týdnu cíleny primárně na ruské rafinerie, opomenuta nebyla ani logistická infrastruktura. V noci na 26.8. bylo zasaženo logistické centrum společnosti Wildberries, které se nachází nedaleko Kotovsku v Tambovské oblasti – je to tedy další ze skladů společnosti v centrálním Rusku, který přerušil činnost, neboť rozsáhlý požár zachvátil většinu areálu.
Následující noci se staly cílem útoků dva sklady společnosti OZON. První se nachází ve městě Orenburg, což je největší sklad společnosti s výměrou okolo 200 000m2, a je to tak další ze skladů na jihu Ruska, který byl zasažen ukrajinským dronem. Druhým cílem byl pak sklad u města Blagoveščensk nedaleko Ufy.
V noci na 29.8. pak byly zasaženy dva sklady v Rostovské oblasti. Prvním byl sklad společnosti DNS, tedy jednoho z největších prodejců elektroniky a bílé techniky v Rusku, který se ve srovnáních obvykle nacházel za společnostmi Wildberries, OZON a Jandeks market. Dále byl zasažen společnosti OZON v této oblasti, podle záběrů z místa útoku byl ale způsoben jen nevelký požár.
Dne 30.8. pak proběhl kombinovaný raketový a dronový útok na Belgorodskou oblast. Kromě skladu společnosti Estejt Logistik, který byl pronajat společností OZON (na rozdíl od Wildberries společnost OZON své sklady často pouze pronajímá), dále byla zasažena tepelná elektrárna a a další tři objekty v průmyslové zóně města Belgorod.
Rafinerie
Spolu s třemi útoky, k kterým došlo v rámci tohoto víkendu, došlo v srpnu tohoto roku k celkem 24 útokům na ruské rafinerie, což je nejvyšší počet útoků od počátku zahájení ukrajinských útoků v létě minulého roku. Následky jsou patrné v celém Rusku, v některých regionech bylo palivo dostupné na méně než 20% čerpacích stanic. Zákaz exportu paliv byl opět prodloužen, a jak jsme již zmiňovali, Rusko zahájilo jejich import.
Ke zlepšení situace v zásobování benzínem došlo v druhé polovině července a na počátku srpna primárně díky zvýšenému uvolňování paliv ze skladů hmotných rezerv. Tyto zásoby představovaly v červnu tohoto roku objem 1,7 milionu tun, což při roční spotřebě benzínu v Rusku na úrovni 35 milionů tun odpovídá zásobám na necelé tři týdny. Lze odhadovat, že využitelné rezervy (kam nelze počítat například provozní objem produktovodů, neboť jeho vyčerpáním by došlo k přerušení dodávek) nyní představuje již pouze 0,5 milionu tun benzínu, což představuje zásoby postačující na necelý týden provozu, pokud by došlo k úplnému přerušení provozu všech rafinerií. Takový scénář je sice krajně nepravděpodobný, intenzita ukrajinských útoků ale neklesá a lze odhadovat, že při současném tempu dojde nejpozději na počátku října k jejich vyčerpání.
Ale zpět k jednotlivým útokům. V noci na 24.8. byl proveden útok na Astrachaňský závod pro zpracování plynu, který, jak jsme již dříve uváděli, je díky zpracování plynového kondenzátu schopen výroby lehčích kapalných frakcí, tedy například benzínu. Kromě zpracování zemního plynu a výroby paliv závod odpovídá za přibližně 60% veškeré ruské produkce síry, která vzniká zpracováním jedovatého sirovodíku (kterého je v místních ložiscích přibližně 25% celkového objemu.
Opomenuta nebyl ani častý host našeho přehledu ze země hořících rafinerií, rafinerie Afipsky. Útok na tuto rafinerii, která se nachází v Krasnodarském kraji, byl proveden v noci na 25.8. Rafinerie je jednou z největších v jižním Rusku, a i když byla dříve orientována primárně na export, po jeho zákazu je produkcí rafinerie zásobován tento region, přilehlé oblasti a také (vzhledem k blízkosti fronty) ruská armáda.
Dne 25.8. byla také zveřejněna informace o přerušení provozu Permské rafinerie, ke kterému došlo po útoku, který proběhl 21.8. Podle analytiků, kteří následujícího dne provedli důkladný rozbor pořízených satelitních snímků, došlo vlivem tohoto, ale předchozích útoků k vyřazení až 86% zpracovatelského výkonu rafinerie. Připomeňme, že Permská rafinerie byla ve srovnání zpracovatelského výkonu dříve uváděna jako osmá největší v Rusku.
Všechny požáry v ruských rafineriích ale nelze připisovat pouze ukrajinským útokům. To je i případ Amurské rafinerie, která se nachází u města Svobodnyj, tedy přes 6000 km od hranic s Ukrajinou V rafinerii, která byla vybudována ve spolupráci s čínskou společností SINOPEC, došlo k termickému technologickému incidentu v jednotce pyrolýzy. Vyrábí se zde například ethylen nebo propylen, které slouží jako vstupní suroviny při výrobě plastů.
V noci na 25.8. byla dále cílem útoku Novošachtinská rafinerie, která se nachází v Rostovské oblast relativně blízko ukrajinských hranic, a která jeho následkem přerušila výrobu. Rafinerie byla uvedena do provozu až v roce 2009, jedná se tak o jednu z moderních ruských rafinerií.
Následující noci se pak cílem útoku stala Kstovská rafinerie, která se nachází nedaleko Nižního Novgorodu. Tato rafinerie je jednou z největších v Rusku, a také jednou z nejmodernějších. Následkem útoku vypukl na několika místech rafinerie rozsáhlý požár, který si vynutil úplné přerušení výroby. To je pro Rusko v současné situaci značně bolestivé, neboť Kstovská rafinerie je druhým největším výrobcem benzínu v Rusku, podle různých přehledů odpovídá za 12,5 až 14% veškeré výroby benzínu v Rusku.
Po odstavení Kstovské rafinerie tak zastavily zpracování ropy všechny tři velké rafinerie, které vlastní společnost Lukoil. Připomeňme, že se jedná o následující rafinerie:
- Kstovská rafinerie se zpracovatelským výkonem okolo 15 milionů tun ropy ročně
- Volgogradská rafinerie se zpracovatelským výkonem okolo 13,5 milionů tun ropy ročně
- Permská rafinerie se zpracovatelským výkonem okolo 12,6 milionů tun ropy ročně
Společnost Lukoil sice vlastní i několik dalších rafinerií, ty mají ale výrazně menší kapacitu a pouze regionální význam.
V noci na 28.8. pak došlo k opětovnému zásahu rafinerie Slavněft-JANOS, která se nachází nedaleko města Jaroslavl. Jedná se již o osmý útok od počátku tohoto roku, přičemž při tomto vznikly v areálu tři ohniska požárů. Rafinerie je největší v centrálním Rusku a zásobuje prioritně Moskvu a Moskevskou oblast, při jejím poškození bude potřeba zintenzivnit přesun paliva z regionů, aby bylo možné udržet zásobování Moskvy (což je prioritou současné vlády úplně stejně, jako to bylo za sovětských časů) na stávající úrovni.
Před třetí hodinou ranní dne 30.8. ukrajinské drony dorazily do rafinérie Kiriši, druhé největší rafinerie Ruska a největší rafinerie v jeho severozápadní části. Zasaženy byly jednotky katalytického reformingu, které jsou nezbytné pro výrobu vysokooktanového benzínu a současně se jedná o technologie, které nejsou v Rusku produkovány (a možnosti importu z Číny jsou také silně omezené). Pro Petrohrad a Leningradskou oblast má pak rafinerie Kiriši podobný, ne li ještě větší význam, jako Jaroslavská rafinerie pro Moskvu, a zásobování tohoto regionu palivem se tak dále zkomplikuje.
V noci na 31.8. pak byly provedeny opakované útoky na Novošachtinskou a Jaroslavlskou rafinerii, tedy dvě rafinerie, které jsme již v této svodce zmiňovali. To že je Ukrajina schona v takto krátkém sledu opakovaně provádět úspěšné útoky na pro Rusko kriticky důležité objekty, dokazuje, že ruská protivzdušná obrana již lidově řečeno “není, co bývala”.
Izrael: Speciální izraelská jednotka Jamam v noci na Západním břehu zadržela hledaného Fataha al-Aškara při operaci poblíž městského stadionu v Nábulusu. Al-Aškar patřil mezi velitele ozbrojené skupiny Arín al-Asúd a zároveň působil jako důstojník bezpečnostních složek Palestinské samosprávy.
Situace se dále vyhrotila v Pásmu Gazy, kde při izraelském útoku bezpilotního letounu na oblast pobřežní promenády v západní části města Gaza zemřeli dva lidé. K dalšímu úderu izraelského dronu došlo ve čtvrti Tel al-Hawa, kde byl zasažen džíp poblíž pekárny Jazdží.
Podle palestinských zdrojů zároveň izraelské síly rozšířily tzv. žlutou zónu v severní části Pásma Gazy. V oblasti u ulice al-Manšíja v Bejt Lahíji měly být posunuty žluté betonové bariéry, pravděpodobně směrem na západ. Po jejich přemístění začala izraelská armáda podle stejných zdrojů za pomoci těžké techniky provádět výkopové práce v okolí hlavního školního komplexu v Bejt Lahíji.
Sýrie: Turecká státní banka Ziraat Bank plánuje do konce roku 2026 otevřít pobočku v Sýrii. Podle šéfa syrské obchodní rady DEİK, který se odvolává na tureckého ministra obchodu, v současnosti pokračují jednání se syrskou centrální bankou. Veškeré finanční převody mezi Tureckem a Sýrií nyní zajišťuje jediná banka. Ziraat Bank přitom žádost o otevření pobočky podala už začátkem letošního roku.
Vedle prohlubování ekonomických vazeb mezi oběma zeměmi pokračují v regionu také bezpečnostní operace zaměřené na pašování drog. Jordánská pohraniční stráž například překazila pokus o přepravu větší zásilky narkotik pomocí dálkově řízených balónů. Podle jordánské armády byly balóny sestřeleny před úsvitem nad územím země a následně byly drogy zabaveny za pomoci bezpečnostních a protidrogových jednotek. Jordánské úřady dlouhodobě spojují pravidelné pašování přes východní hranici s ozbrojenými skupinami působícími v provincii Suvajda, které mají být napojeny na obchod s drogami. Jordánské letectvo proto v minulosti podniklo údery proti údajným objektům pašeráků v této oblasti.
Bezpečnostní situace zůstává napjatá také uvnitř samotné Sýrie. Syrské bezpečnostní síly zadržely bývalé důstojníky svrženého režimu, Hajthama a Marvána Sulajmána Barakata. Hajtham Barakat, který dříve velel 11. pěší divizi a 123. pluku, je obviněn z represí vůči civilistům, nezákonného zadržování, vydírání, vykonstruovaných obvinění z terorismu a násilí vůči zadrženým a aktivistům. Marván Barakat je podezřelý z účasti na vojenských operacích 15. brigády 5. divize v Dará. Jejich zadržení je součástí pokračující kampaně syrských úřadů, které pátrají po bývalých důstojnících a představitelích Asadova režimu podezřelých z účasti na jeho zločinech.
Íránská Odyssea: Americké Centrální velení (CENTCOM) provedlo letecký úder na íránském ostrově Larak, kde mělo zasáhnout odpalovací systémy určené k použití raket s námořními minami. Podle dostupných informací šlo pravděpodobně o raketomety Fadžr-5. Útok provedl bezpilotní letoun MQ-9A Reaper operující z jordánské základny Muwaffaq Salti.
Íránské revoluční gardy (IRGC) na útok reagovaly odvetnou operací. Podle jejich tvrzení bylo proti americkým vojenským objektům v Jordánsku odpáleno nejméně deset balistických raket, včetně střel Chejbar Šekan, a nasazeny byly také drony Šáhed-136. Íránské zdroje informovaly o odpalech balistických raket z několika míst v zemi, mimo jiné z oblasti Lar v provincii Fárs a z raketového komplexu Imám Alí u Chorramábádu z oblasti Kermánšáhu a Bidkanenu. Terčem úderů měly být technické a opravárenské kapacity a hangáry s bojovými letouny na základnách krále Husajna a Al-Azraq. Nejméně čtyři balistické střely měly podle dostupných zpráv zasáhnout oblast cílů. Írán zároveň uvedl, že americký úder na Larak si vyžádal oběti mezi íránskými vojáky a civilisty, a označil jej za teroristický čin. V návaznosti na události jordánská armáda oznámila, že její protivzdušná obrana zachytila osm íránských balistických raket, které narušily jordánský vzdušný prostor.
Teherán následně informoval také o útoku desítkami jednosměrných útočných dronů proti americkým prostředkům na základně Al-Minhad ve Spojených arabských emirátech. Ministerstvo obrany SAE však zprávy o raketovém útoku na základnu odmítlo jako nepodložené a současně oznámilo zachycení dronu přilétajícího z Íránu nad teritoriálními vodami země. SAE uvedly, že jejich protivzdušná obrana zůstává ve zvýšené pohotovosti.
Napětí se mezitím soustředí také na Hormuzský průliv, který představuje klíčovou trasu pro přepravu ropy a dalšího zboží. IRGC tvrdily, že ropný tanker při plavbě jižní částí průlivu narazil na dvě námořní miny a byl zcela zastaven. CENTCOM toto tvrzení odmítlo jako nepravdivé a uvedlo, že žádná loď v Hormuzském průlivu na minu nenarazila. Washington incident označil za další pokus Íránu zastrašit regionální obchodní lodní dopravu prostřednictvím dezinformací. Íránské námořnictvo naopak varovalo lodní společnosti před průjezdem průlivem a pohrozilo plavidlům, která by podle něj porušovala íránská bezpečnostní pravidla.
Íránské ministerstvo zahraničí mezitím odsoudilo americký útok na Larak jako porušení íránské suverenity a uvedlo, že následné údery proti americkým pozicím představují legitimní sebeobranu. Teherán zároveň pohrozil tvrdší reakcí v případě dalších útoků a zdůraznil, že podle něj americko-izraelské údery neoslabí íránskou kontrolu nad Hormuzským průlivem.
Somálsko: Islamistické hnutí Aš-Šabáb podniklo sérii koordinovaných útoků na vojenské cíle na jihu země a v keňském pobřežním okrese Lamu. Napadeno bylo několik základen burundských jednotek a provládních milicí ve městě Mahadaj, základna ugandských vojáků a kasárna somálských vládních sil v Janale a také dvě keňské vojenské základny v oblastech Majungo a Bauri. Zprávy uvádějí ztráty na životech mezi keňskými a dalšími bezpečnostními složkami.
K bojům zároveň dochází v okolí hlavního města Mogadiša, kde se střety mezi Aš-Šabábem a somálskými vládními silami v oblasti Basra táhnou už několik dní. Boje v neděli výrazně zesílily. Basra má strategický význam, protože leží na trase spojující Mogadišo s regiony Střední a Dolní Šabele a umožňuje pohyb osob, zbraní a zásob směrem k hlavnímu městu. Somálská vláda zatím nezveřejnila informace o ztrátách ani o tom, která strana má nad oblastí kontrolu, přičemž zprávy z místa nebylo možné nezávisle ověřit. Kontrola Basry je důležitá také z hlediska obrany Mogadiša. Oblast je součástí vládní bezpečnostní strategie Kaansoda, označované jako „obranný oblouk“, která má posílit obranné pozice kolem hlavního města a omezit možnost útoků či přesunů bojovníků Aš-Šabábu. Na strategii se podílí Turecko, jeden z hlavních bezpečnostních partnerů Somálska. Turecké jednotky v zemi zajišťují výcvik somálských vojáků a v Mogadišu provozují významnou vojenskou výcvikovou základnu. Tureckem vycvičené jednotky, včetně speciálních sil Gorgor, se následně zapojují do operací proti Aš-Šabábu v různých částech země. Somálská armáda zároveň pokračuje v operacích proti bojovníkům Aš-Šabábu podél hranice mezi regiony Střední a Dolní Šabele. V souvislosti s boji se objevily také zprávy o údajném leteckém úderu turecké stíhačky F-16 v této oblasti.
Bezpečnostní problémy však Somálsko řeší nejen v boji proti islamistům, ale také na hranici s Etiopií. Více než 200 příslušníků somálské armády bylo podle místních zdrojů zadrženo poté, co za nejasných okolností překročili hranici a vstoupili do etiopského Somálského regionu. Počet zadržených se podle dostupných informací pohybuje mezi 200 a 231 vojáky a část z nich byla převezena do vazebního zařízení v Džidžize. Vojáci údajně překročili hranici na několika místech poblíž Šilaba, Vardery a dalších příhraničních oblastí. Některé skupiny byly zadrženy etiopskými bezpečnostními složkami při přesunu v automobilech a následně převezeny k dalšímu výslechu. Zatím není jasné, zda měli vojáci k překročení hranice povolení, zda směřovali na jiné místo nasazení, nebo zda své působiště opustili bez souhlasu nadřízených.
Zadržení vojáci údajně patřili ke kontingentu, který absolvoval téměř rok základního výcviku v Hananburu. Výcvik byl slavnostně ukončen 16. srpna za účasti somálského prezidenta Hasana Šejcha Mohamuda a dalších představitelů země. Vláda tehdy označila výcvik za významný krok k obnově národní armády a posílení schopnosti Somálska samostatně zajišťovat vlastní bezpečnost. Proč však více než dvě stovky čerstvě vycvičených vojáků opustily oblast Hananburu a ocitly se na území Etiopie, zůstává nejasné. Není známo ani to, zda byli při zadržení ozbrojeni nebo zda mezi nimi a etiopskými bezpečnostními složkami došlo ke střetu. Incident může mít nejen bezpečnostní, ale i diplomatické důsledky, protože hranice mezi Somálskem a Etiopií patří k citlivým oblastem, kde vedle státních bezpečnostních složek působí místní ozbrojené skupiny a Aš-Šabáb.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že česká obranná politika zavedla pravidelnou linku do Pekingu. Tomio Okamura tam byl nedávno, ministr obrany Jaromír Zůna se chystá v září a Andrej Babiš s Karlem Havlíčkem už plánují cestu na příští rok, takže ještě dvě návštěvy a čínská celnice nám nabídne věrnostní program. Sama účast na Pekingském bezpečnostním fóru samozřejmě není vlastizrada. Je jen roztomilé, že kvůli ní ministr znovu nedorazí na jednání sněmovního výboru pro obranu, který s ním chtěl probírat takové okrajové záležitosti jako rozpočet, modernizaci a budoucí výdaje armády. Tomio vysvětluje, že do Číny musíme, abychom měli informace. Poslanci by mezitím ocenili, kdyby ministr nějaké informace poskytl také jim. Ministerstvo cestu nepotvrdilo ani nevyvrátilo, v rozpisu vládních letů není, ale předseda Sněmovny už zná destinaci, účel i její geopolitický význam. Český stát tak opět připomíná rodinnou dovolenou, při níž otec tvrdí, že se nikam nejede, kufry už stojí v předsíni a soused dávno hlídá psa. Ale nepodléhejme panice. Jsou i důležitější zprávy. Dnešní Blesk třeba píše, že se našel Ježíšův hrob. Tak snad se při dalším zázraku najde i termín, kdy ministr obrany dorazí na obranný výbor. Vzkříšení by proti tomu byla totiž běžná administrativa.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
