(3 501 slov, doba čtení 19 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
Rusko zahájilo v 18:00 rozsáhlý kombinovaný vzdušný útok. Použilo nezveřejněný počet protilodních střel Onyx, balistických střel Iskander M, S-400 nebo KN-23, dále 32 řízených střel Ch-101 a 166 útočných či klamných bezpilotních prostředků. Mezi drony byly typy Šáhed, Gerbera a Parodija, přičemž více než polovinu měly tvořit proudové varianty Šáhedů. Střely a drony startovaly z Brjanské, Kurské, Voroněžské a Vologdské oblasti, z Primorsko-Achtarsku, okupovaného Doněcku a Hvardiiskeho na Krymu. Hlavními cíli byly Kyjevská a Oděská oblast. K 08:30 ukrajinská protivzdušná obrana oznámila zničení nebo potlačení 175 prostředků. Šlo o dvě balistické střely nebo střely Onyx, 31 řízených střel Ch-101 či Iskander K a 142 bezpilotních prostředků. Zásahy byly evidovány na 29 místech, dopady trosek na dalších devíti. Celkový počet nasazených prostředků nelze přesně určit, protože nebylo zveřejněno množství Onyxů ani balistických střel. Prokazatelné minimum činí 198 prostředků plus nezveřejněný počet těchto raket. V Kyjevě zemřeli nejméně dva lidé a deset bylo zraněno. Poškozeno bylo nejméně čtrnáct výškových obytných domů.
Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že mezi 08:00 a 20:00 moskevského času sestřelilo 32 ukrajinských dronů. Hlášení zahrnovalo Brjanskou, Belgorodskou, Kalužskou, Kurskou a Orelskou oblast, Permský kraj, okupovaný Krym a Černé moře. V následujícím intervalu od 20:00 do 08:00 ruská strana oznámila dalších 384 sestřelených dronů. Měly být zachyceny nad Belgorodskou, Brjanskou, Voroněžskou, Volgogradskou, Kalužskou, Kurskou, Lipeckou, Tambovskou, Orelskou, Rostovskou, Saratovskou a Smolenskou oblastí, Moskevskou oblastí, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem a Černým mořem. Za oba intervaly tak Rusko vykázalo 416 sestřelených dronů.
Na severoslobodském a kurském směru proběhlo sedm ruských pozemních útoků. O den dříve byl zaznamenán jediný, intenzita tedy vzrostla o šest střetů. Ruské letectvo zde provedlo čtyři údery a svrhlo dvanáct naváděných pum. Dělostřelectvo uskutečnilo 107 útoků, z toho jeden salvovým raketometem.
Nový souvislý ruský postup v Sumské oblasti ani ukrajinský postup na ruském území nebyl potvrzen.
Údery na ruské rafinerie, základnu bezpilotních prostředků v Kurské oblasti a blíže neurčený objekt v Černém moři představovaly rozsáhlou ukrajinskou operaci proti hlubokému týlu. Zveřejněné informace však zatím dokládají především provedení útoků. Rozsah fyzického poškození, délka případných odstávek a dopad na ruské zásobování zůstávaly nejasné.
Ukrajinský generální štáb zaznamenal během 7. září 244 bojových střetů. Předchozí den jich bylo 237. Celková intenzita tedy vzrostla o sedm střetů, přibližně o tři procenta. Ruské letectvo provedlo 99 úderů a svrhlo 285 naváděných pum. Nasazeno bylo 8 495 jednorázových útočných dronů a zaznamenáno 2 508 dělostřeleckých a minometných útoků, z toho 26 salvovými raketomety. Ve srovnání s 6. zářím vzrostl počet leteckých úderů o dvanáct. Počet naváděných pum klesl o 28, útočných dronů o 317 a ostřelování o 138.
Do uzávěru nebyla zveřejněna nová mapově potvrzená změna souvislé frontové linie, kterou by bylo možné bezpečně připsat bojové činnosti 7. září. Hlášení o pohybu malých pěších skupin kolem Pokrovska, Dobropillji a Kosťantynivky mohou popisovat infiltraci nebo rozšiřování šedé zóny, nikoli automaticky stabilní ruskou kontrolu.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru provedly ruské jednotky třináct útoků. O den dříve jich bylo deset. Bojovalo se u Starycji, Lymanu, Volokhivky, Čajkivky a Chatného a ve směru na Petro-Ivanivku a Radkivku.
Navzdory nárůstu o tři útoky nebyl potvrzen nový souvislý postup u Vovčansku ani na ostatních úsecích charkovského pohraničí.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru proběhly čtyři ruské útoky u Kurylivky a směrem na Kupjansk a Hluškivku. Předchozí den jich bylo sedm, intenzita tedy klesla o tři.
Na limanském směru podnikly ruské jednotky devět útoků u Novojegorivky, Novoselivky, Stavků, Torského, Zaričného a Lymanu. O den dříve zde bylo sedm útoků, což znamená nárůst o dva.
Na slovjanském směru byly zaznamenány dva útoky u Kryvé Luky. Proti pěti z předchozího dne jde o pokles o tři.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru provedly ruské síly jeden útok směrem k Jurkivce. Stejný počet byl zaznamenán také 6. září. U Časiv Jaru ani na přístupech ke Kramatorsku nebyla potvrzena změna souvislé linie.
Kramatorsk byl zasažen čtyřmi naváděnými pumami UMPB D-30SN a bezpilotním prostředkem útočícím na automobil. Podle ukrajinské policie zemřeli dva lidé a šest bylo zraněno. Poškozeny byly tři bytové domy a devět automobilů. V celé Doněcké oblasti policie evidovala během dne deset zraněných.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru proběhlo dvanáct ruských útoků, stejně jako předchozí den. Útočilo se u Kosťantynivky, Novoselivky a Illinivky a směrem na Oleksijevo-Družkivku a Rusyn Jar.
Geolokované video potvrzuje pokusy okupantů o infiltraci území severně od Kosťantynivky. V okolí Vyroljubivky se infiltrační skupiny okupantů pohybují už delší dobu, nakolik se zde okupanti dokáží udržet zatím není jisté.
Pokrovský směr zůstal s 39 útoky nejaktivnějším úsekem fronty. O den dříve zde generální štáb zaznamenal 43 útoků, intenzita tedy klesla o čtyři. Bojovalo se u Vodjanského, Nového Donbasu, Bilyckého, Ševčenka, Novohrushyného, Dobropillji, Matjaševeho, Myrného, Kotlyného, Novomykolajivky, Biljakivky, Serhijivky, Udačného, Molodeckého a Novopidhorodného.
Na oleksandrivském směru nebyl zaznamenán žádný útok. Předchozí den zde proběhl jeden. Navzdory pokračujícímu tlaku u Pokrovska a Kosťantynivky nebyl během sledovaného dne doložen nový souvislý ruský územní zisk.
Před svítáním zasáhly ukrajinské drony obchodní centrum Galaktika v okupovaném Mariupolu a způsobily požár. Místní ukrajinský monitorovací zdroj tvrdil, že parkoviště využívaly malé mobilní skupiny ruské protivzdušné obrany.
Jižní fronta: Na huljajpolském směru provedly ruské síly devět útoků směrem k Rizdvjance a Kopani. O den dříve jich bylo sedm, což představuje nárůst o dva.
Na orichivském směru následoval jeden útok směrem k Pavlivce. Dne 6. září zde nebyla zaznamenána žádná ruská útočná akce.
Geolokované video ze Stepnohirsku potvrzuje pokračující snahu okupantů posunout se v této části fronty více na sever. Ač se jedná o jeden z “tišších” směrů, boje zde pokračují.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru nebyl zaznamenán žádný ruský pozemní útok, stejně jako předchozí den. Změna kontroly na levém břehu Dněpru ani na ostrovech nebyla potvrzena.
Krym: Z prostoru Hvardiiskeho na okupovaném Krymu startovala část bezpilotních prostředků použitých při rozsáhlém útoku proti Ukrajině. Z Krymu byly rovněž odpáleny střely Onyx, jejichž přesný počet ukrajinské vzdušné síly nezveřejnily.
Ruské ministerstvo obrany zahrnulo okupovaný poloostrov i přilehlou část Černého moře do denního i nočního hlášení o sestřelování ukrajinských dronů. Neuvedlo však věrohodně doložený vojenský objekt, který by zde byl během 7. září zasažen.
Na jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny ve formátu Ramstein oznámila Velká Británie příspěvek 100 milionů liber do alianční iniciativy PURL. Prostředky jsou určeny na nákup střel pro systémy Patriot a další protivzdušné techniky, která má být dodána před zimou. Británie současně uvedla, že z plánovaných více než 120 000 dronů pro rok 2026 zatím Ukrajině předala 25 000 kusů. Další dodávky dělostřelecké munice společně financují Británie, Německo, Dánsko, Litva, Nizozemsko, Norsko a Švédsko. Jednání se účastnili zástupci téměř padesáti zemí.
Novozélandská vláda prodloužila operaci Tīeke, v jejímž rámci podporuje výcvik ukrajinských vojáků v Evropě, do 30. června 2028. Nasazeno může být až 70 příslušníků novozélandských ozbrojených sil. Většina působí v Polsku v rámci výcvikové iniciativy vedené Norskem, další zabezpečují zpravodajskou, logistickou a styčnou podporu. Součástí programu je také výcvik v elektronickém boji a používání dronů.
Ukrajinské letectvo upozornilo na nedostatek střel AIM-120 AMRAAM a AIM-9 Sidewinder pro stíhačky F-16. Střely AMRAAM používají rovněž pozemní systémy NASAMS. Velitel ukrajinské letky F-16 požaduje rozšíření výroby na Ukrajinu nebo alespoň do dalších evropských zemí.
Velitel ukrajinských pozemních sil Mychajlo Drapatyj představil priority reformy velení. Patří mezi ně větší samostatnost velitelů při současném zachování jejich odpovědnosti, omezení administrativy na štábech, úpravy systému výcviku a personální práce, digitalizace, rozvoj bezpilotních schopností a zapracování zkušeností z bojů. Drapatyj zároveň nařídil, aby hlášení z jednotek odpovídala skutečné situaci a nebyla upravována kvůli optimismu, obavám nebo osobním ambicím.
Francouzské vzdušné a kosmické síly mají do roku 2035 obdržet 47 stíhaček Rafale ve verzi F5. Letouny mají být vybaveny novým radarem, systémy elektronického boje, střelami MICA NG a novými datovými spoji. Verze F5 má nést také připravovanou hypersonickou střelu ASN4G s jadernou hlavicí a spolupracovat s bojovým bezpilotním letounem vyvíjeným společnostmi Dassault Aviation, Thales a Safran. Náklady programu jsou uváděny přibližně ve výši pěti miliard eur.
Francouzská armáda pokračuje ve zkouškách systému ULYSSE určeného pro obrněná vozidla programu SCORPION. Systém při testech zjišťoval ozáření vozidel laserovými dálkoměry. Armáda plánuje další zkoušky a zapojení průmyslového partnera do jeho dalšího vývoje.
Švédská armáda převzala první čtyři samohybné houfnice Archer 8×8 postavené na podvozku MAN HX2. Vozidla byla předána dělostřeleckému pluku A9 Bergslagen. Prvních šest kusů bude používáno k výcviku, přičemž další dvě houfnice mají být dodány během podzimu. Švédsko má do roku 2030 převzít celkem 48 těchto systémů.
Polská společnost Mesko zvýšila výrobní kapacitu přenosných protiletadlových kompletů Piorun přibližně na 1 700 střel ročně a plánuje ji navýšit na 2 000 střel. V rámci objednávky financované prostřednictvím evropského nástroje SAFE mají Polsko, Litva, Lotyšsko a Norsko do roku 2030 obdržet několik tisíc střel a stovky odpalovacích zařízení. Více než 80 procent dodávek má připadnout polským ozbrojeným silám.
Britská vláda zveřejnila novou národní kosmickou strategii, pro kterou počítá s výdaji 7,8 miliardy liber do roku 2030. Dokument zahrnuje vytvoření integrovaného satelitního komunikačního systému a programy v oblasti sledování situace na oběžné dráze, servisu a výroby na orbitě a zajištěného přístupu do vesmíru. Částka 149 milionů liber je určena na misi ESA Vigil a 85 milionů liber na Národní centrum kosmických operací.
Německo-francouzská skupina KNDS a polská společnost Niewiadów oznámily na veletrhu MSPO v Kielcích spolupráci zahrnující transfer technologií pro výrobu dělostřeleckých granátů LU 211 v Polsku. KNDS na veletrhu rovněž představila vojenskou kolovou platformu CELERIS 8×8.
Nosná raketa Spectrum německé společnosti Isar Aerospace dosáhla při startu z norského kosmodromu Andøya oběžné dráhy a vynesla šest družic CubeSat. Raketa měří 28 metrů a je navržena pro dopravu nákladu o hmotnosti až jedné tuny na nízkou oběžnou dráhu. Šlo o první úspěšný orbitální let soukromě vyvinuté evropské rakety vypuštěné z evropského území.
Dnes poukážeme na vývoj ruských výdajů na zbrojení za první polovinu roku, a to na základě analýzy, kterou připravil Janis Kluge. Ukazuje se, že i když ruská vláda v návrhu rozpočtu na tento rok plánovala stabilizaci zbrojních výdajů na podobné úrovni, jako v roce 2025, tyto i v letošním roce rostly v podobném tempu, jako v předchozích letech.
Za první poloviny roku se ruské výdaje na zbrojení vyvíjely následovně:
- Rok 2021: 1,78 bilionu rublů
- Rok 2022: 2,78 bilionu rublů
- Rok 2023: 4,36 bilionu rublů
- Rok 2024: 6,48 bilionu rublů
- Rok 2025: 8,22 bilionu rublů
- Rok 2026: 10,69 bilionu rublů
Za první pololetí tyto výdaje vzrostly o 30% oproti prvnímu pololetí 2025, a 65% oproti prvnímu pololetí roku 2024 a pokud srovnáme výdaje na zbrojení s posledním předinvazním rokem 2021, vidíme vzrůst o přibližně 500%.
Výdaje za první polovinu roku představují 43,8% všech rozpočtových výdajů, ale již 57,3% veškerých rozpočtových příjmů – je tomu tak proto, že Rusko v tomto roce hospodaří se značným schodkem, který je financovaný emisemi obligací na vnitřním trhu, princip tohoto financování jsme popisovali 3.9. Pro srovnání, v roce 2025 představovaly v prvním pololetí výdaje na zbrojení pouze 39,2% veškerých výdajů a 46,8% veškerých příjmů, a v roce 2021 se tyto výdaje udržovaly na hranici 20%.
Podle analýzy pana Klugeho představují veřejně publikované výdaje pouze 3,546 bilionu rublů, tedy pouze přibližně jednu třetinu z veškerých výdajů na zbrojení, zbývající část, tedy 7,141 bilionu rublů je evidována v tajných kapitolách státního rozpočtu. Tyto kapitoly slouží jak pro financování produkce a údržby strategických zbraní, například jaderného arzenálu, ale také například na financování různých vlivových operací ruských tajných služeb v zahraničí. Tajné výdaje meziročně vzrostly o 42%, a pokud je srovnáme s rokem 2021, uvidíme vzrůst o přibližně 700%.
Od počátku invaze utratilo Rusko na její financování již 57,144 bilionů rublů, což je téměř 150% ročního rozpočtu Ruska, vezmeme li průměr za posledních pět let. Pro srovnání, za stejné období bylo na financování ruského zdravotnictví přiděleno jen přibližně 8,66 bilionu rublů, což dobře ukazuje priority ruského státu.
Izrael: Izraelská bezpečnostní služba Šin Bet oznámila rozbití „významné a rozsáhlé“ teroristické sítě působící na Západním břehu Jordánu a v Jeruzalémě. Bezpečnostní složky při operaci zadržely více než 30 Palestinců podezřelých z přípravy útoků proti Izraelcům a příslušníkům bezpečnostních sil. Podle Šin Betu síť založili obyvatelé Jeruzaléma Rašíd Rišk a Sabíh Abú Sabíh, kteří jsou členy skupiny Šabáb al-Aksá napojené na Hamás. Ti měli následně verbovat ozbrojené buňky napříč Západním během. Vyšetřování podle Šin Betu odhalilo několik plánovaných útoků, včetně připravovaného útoku na restauraci v Modi’inu a střelby proti izraelským bezpečnostním silám v al-Eizáríji. Při operaci byly rovněž zabaveny zbraně určené k jejich provedení. Pět obyvatel Jeruzaléma již čelí obžalobě z vážných bezpečnostních trestných činů. U dalších zadržených mají být obžaloby podány v nejbližších dnech.
Libanon: Kontakty mezi třemi nejvyššími představiteli Libanonu a diplomatické úsilí arabských i mezinárodních aktérů přispěly ke zmírnění napětí ve městě Nabátíja. Další kroky mají nyní směřovat k upevnění stability, především prostřednictvím nasazení libanonské armády a bezpečnostních složek. Libanonská armáda (LAF) již v ulicích Nabátíje provádí hlídky a připravuje rozmístění svých jednotek na několika místech ve městě i v jeho jednotlivých čtvrtích. Současné nasazení má být předzvěstí širší bezpečnostní operace zaměřené na stabilizaci situace.
Sýrie: Šéf generálního štábu syrské armády generál Alí an-Na’sán přijal americkou vojenskou delegaci vedenou kontradmirálem Liamem Hulinem, velitelem operace CJTF-OIR „Inherent Resolve“. Jednání se zaměřilo na spolupráci v boji proti terorismu a aktuální bezpečnostní situaci v regionu. Schůzka navázala na dubnové jednání syrského ministra obrany Murhafa Abú Kasry s tehdejším velitelem operace Kevinem Lambertem a proběhla v době pokračující koordinace mezi Damaškem a Washingtonem, zatímco Spojené státy postupně stahují své jednotky z regionu.
Bezpečnostní situace v Sýrii mezitím zůstává napjatá. Izraelské síly pronikly do obce Barika v provincii Kunajtra, kde vnikly do obytného domu a provedly prohlídku. Paralelně se syrská delegace vedená velitelem Sufjánem aš-Šajchem Sálihem vydala do Kazaně na konferenci „Komplexní bezpečnost a ochrana“, jejímž hlavním tématem je výměna zkušeností v oblasti krizového řízení, ochrany objektů a reakce na mimořádné události.
Na regionální úrovni pak syrské ministerstvo zahraničí odsoudilo útoky Húsíů na civilní a ekonomické cíle v saúdskoarabských městech Abhá, Chamis Mušajt, Džizán a Nadžrán, při nichž byli zraněni civilisté včetně dětí. Damašek vyjádřil solidaritu s Rijádem a vyzval k okamžitému ukončení útoků, které podle něj představují hrozbu pro stabilitu celého regionu.
Jemen: Hnutí Ansárualláh v noci podniklo jeden z největších útoků proti Saúdské Arábii za poslední roky. Saná jej označilo za odvetu za nedávné saúdské nálety a průniky dronů do Jemenu. Mezi zasažené cíle měly patřit mezinárodní letiště v Abze, zařízení společnosti Aramco v Abze, Džizánu a Nadžranu a letecká základna krále Chálida v Chamis Mušajtu. Saúdské úřady útoky potvrdily a uvedly, že bylo zraněno 73 lidí včetně žen a dětí. Rijád zároveň pohrozil odvetou. Záběry zveřejněné po útoku zachycují kouř stoupající nad Džizánem na jihozápadě Saúdské Arábie.
Zatímco se pozornost soustředila na přeshraniční eskalaci, na severu Jemenu pokračovaly boje v provincii al-Džauf. Kmenové síly podporující Prezidentskou vůdčí radu (PLC) postoupily od vojenského tábora Innab a obsadily tábor Suvajqa a tržiště al-Jatma ve směru na al-Hazm. Oblast přitom tyto jednotky krátce ovládly již začátkem roku, než se stáhly. Současný postup představuje pro síly PLC taktický úspěch, jeho význam pro Ansárualláh je však podle dostupných informací omezený. Hlavní obranné postavení hnutí se totiž nachází dále na západ, u vstupu do údolí Vádí Atíf. Postup sil PLC navíc komplikuje náročný terén. Oblast al-Jatmy obklopují rozsáhlé vyvýšeniny, z nichž značná část má být silně opevněna jednotkami Ansárulláhu. Právě tento terén byl jedním z důvodů, proč se kmenové síly po předchozím dobytí tržiště stáhly. Pokud nyní nebudou pokračovat v postupu směrem k Vádí Atíf a dále do vyvýšených oblastí Atá, může být pro ně udržení al-Jatmy opět obtížné.
Situace na tomto úseku se následně rychle změnila. Zdroje z fronty podporující PLC nejprve uvedly, že jejich jednotky stále nekontrolují vojenský tábor al-Libanát, který má zůstávat v obklíčení, zároveň však potvrdily dobytí al-Jatmy. Média napojená na Ansárualláh následně informovala o znovudobytí tržiště. Zveřejněné záběry však nebylo možné nezávisle ověřit a nebylo jasné, zda pocházejí z aktuálních bojů. Zdroje PLC nakonec ztrátu al-Jatmy ve prospěch Ansárualláhu potvrdily.
Vývoj v Jemenu zároveň vyvolal reakce v zahraničí. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf odsoudil noční útoky Ansárualláhu proti Saúdské Arábii. Pákistán přitom společně s Tureckem a Saúdskou Arábií patří k účastníkům neformálního uskupení označovaného jako „Dohoda z Mekky“, jehož členové při podobných událostech vydávají společná odsuzující prohlášení.
V souvislosti s pokračujícími boji v al-Džaufu zveřejnily síly PLC také záběry ze svého působení v okolí al-Libanátu. Na jednom z nich je zachycen jejich bojovník s protitankovým granátem POF P1 Mk1, tedy pákistánskou variantou systému RPG-7.
Írán: V íránské provincii Sístán a Balúčistán byl při útoku zabit Abdulraúf Esmáqí, velitel polovojenských jednotek Basídž spadajících pod Islámské revoluční gardy (IRGC) v okrese Parúd v okolí Rašku.
IRGC zároveň oznámilo, že její námořní síly dnes brzy ráno u vstupu do Hormuzského průlivu zajaly americké bezpilotní podvodní plavidlo. K jeho zadržení mělo dojít během „komplexní zpravodajské a operační akce“ a Írán jej označil za jeden z nejmodernějších inteligentních bezpilotních podvodních systémů americké armády. IRGC uvedla, že zařízení zabavila jako „kořist“ a v nejbližších hodinách chce zveřejnit jeho záběry. Podle dostupných informací by mohlo jít o typ Dive-LD, který byl do americké služby zařazen teprve loni. Tento autonomní podvodní dron slouží především k monitorování mořského dna a může být využíván také při odminování. Spojené státy podle uvedených informací v posledních čtyřech měsících prováděly v oblasti Hormuzského průlivu utajené operace zaměřené právě na odminování.
Mali: Krize kolem dodávek paliva v Mali trvá už rok a výrazně zasáhla bezpečnostní i ekonomickou situaci v zemi. Vše začalo 7. září 2025, kdy Abú Huzajfa Bina Diarra oznámil zákaz dodávek paliva do Mali ze Senegalu, Pobřeží slonoviny a Guineje a zároveň pozastavení provozu autobusové společnosti Diarra Transport. Krátce nato začala skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) napadat dopravu směřující do Bamaka, zapalovat cisternové vozy a autobusy. Malijské úřady zpočátku tvrdily, že jde pouze o nehody a dopravní komplikace způsobené dešti, již 14. září se však situace změnila, když JNIM zaútočila na kolonu několika stovek cisteren mezi Sandaré a Kayes a podle dostupných informací zničila 130 vozidel.
Útoky na palivové konvoje následně pokračovaly na hlavních komunikacích vedoucích do Bamaka i směrem k dalším regionům. V průběhu následujících měsíců se střídaly boje s obdobími příměří a několika dohodami, jejichž součástí mělo být i propuštění desítek členů JNIM. Přesto se blokádu nepodařilo dlouhodobě prolomit. Podle dostupných údajů bylo od jejího začátku zničeno nejméně 300 cisteren a zahynuly desítky řidičů a příslušníků malijských ozbrojených sil. Poslední zaznamenaný útok na palivový konvoj se odehrál 2. září 2026 mezi Fanou a Segou, kde bylo zničeno několik cisteren a zahynuli malijští vojáci.
Dlouhodobé narušení zásobování mělo citelné dopady na každodenní život i fungování malijské ekonomiky. V Bamaku se prohloubil nedostatek paliva a výpadky elektřiny trvaly několik dní, zatímco v některých městech, například v Bla, Sanu a Mopti, trvaly i několik měsíců. Omezen byl provoz podniků, přerušena byla výuka a téměř 20 západních zemí vyzvalo své občany, aby Mali opustili nebo do země necestovali. V této situaci se příjezd zhruba stovky cisteren do Bamaka stal významnou událostí a byl vnímán jako symbolický úspěch vlády.
Palivová krize se postupně stala součástí širší bezpečnostní a ekonomické destabilizace země, která podle dostupných informací představuje nejvážnější hospodářskou krizi v Mali od získání nezávislosti. Situaci dále zkomplikoval útok na Bamako z 25. dubna 2026, při němž byl podle uvedených zpráv zabit ministr obrany Sadio Camara.
Boje a bezpečnostní incidenty přitom pokračují i nadále. Dne 6. září 2026 měla malijská armáda (FAMa) podniknout letecký úder v okolí obce Burkuma v regionu Mopti. Podle místních zdrojů při něm zahynula žena a malé dítě a další tři lidé, včetně dítěte, utrpěli zranění. JNIM útok odsoudila a obvinila vládu v Bamaku z odpovědnosti za smrt civilistů a způsobené škody.
O den později pak v regionu Mopti zaútočili bojovníci JNIM na vládní jednotky podporované příslušníky Afrického korpusu. Zveřejněné záběry mají zachycovat následky přepadení a podle dostupných informací mezi oběťmi figurují i zahraniční vojáci. Incident tak ukazuje, že navzdory zahraniční vojenské podpoře zůstává malijská armáda vystavena intenzivnímu tlaku ozbrojených skupin a bezpečnostní situace v zemi se nadále zhoršuje.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že když je jeden hot a druhý čehý, povoz míru obvykle skončí v příkopu a kůň dostane vynadáno, že málo spolupracuje. Donald Trump a Vladimir Putin si po cestě amerických vyjednavačů mezi Moskvou a Kyjevem znovu zavolali. Trump chce rychlý výsledek, Putin mu místo něj nabídl výměnu vězňů, budoucí výhody z obnovených vztahů a vlastní „objektivní analýzu“ bojiště. Současně amerického prezidenta ujistil, že Rusko vůči Evropě nemá žádné nepřátelské plány, což je uklidňující zpráva hlavně pro ty, kteří si ještě nevšimli, že Ukrajina leží v Evropě a ruská armáda tam už několik let provádí velmi intenzivní zeměpisný seminář. Washington křičí hot, protože chce dojet k příměří a hezké fotografii. Moskva křičí čehý, protože chce jet k ukrajinskému území, zrušeným sankcím a obnovenému obchodu s Amerikou. A Kyjevu, který ten povoz táhne pátým rokem pod raketami, se vysvětluje, že musí být pružnější, protože jinak se mír nepohne. Kreml pak telefonát označí za konstruktivní a velmi otevřený, což v diplomatickém překladu znamená, že Trump mluvil o konci války, Putin o výhodách pro USA a oba se tvářili, že jde o stejnou věc. Povoz stojí, kůň krvácí a moskevský kočí dál tvrdí, že příkop je jediná realistická cesta k míru. Tak se zase nic nestalo.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
