(3 836 slov, doba čtení 20 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
Rusko 12. září provedlo mimořádně rozsáhlou sérii denních a nočních dronových útoků. Mezi 06:30 a 18:00 vyslalo proti Ukrajině 410 útočných dronů, z nichž 37 mělo proudový pohon. Ukrajinská protivzdušná obrana oznámila zničení nebo potlačení 336 prostředků, včetně 23 proudových variant. Nejméně 21 dronů zasáhlo své cíle. V 18:00 zůstávalo ve vzdušném prostoru přibližně 55 prostředků a současně přilétaly další skupiny. Oznámená úspěšnost obrany během denní části dosahovala přibližně 82 procent. U proudových variant bylo neutralizováno 23 ze 37 prostředků, tedy přibližně 62 procent. Proudové drony tak vykázaly podstatně vyšší pravděpodobnost průniku než pomalejší vrtulové varianty, i když výsledky ovlivňuje také výběr tras, cíle a použitá obranná technika. V 18:00 začala další vlna, která pokračovala do rána 13. září. Rusko použilo 453 bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Parodija a S8000 Banderol. Starty byly vedeny ze Šatalova, Orlu, Kursku, Primorsko-Achtarsku, Hvardiiskeho na okupovaném Krymu a z prostoru Azovského moře. Ukrajinská obrana do 08:00 neutralizovala 405 Šáhedů, Gerber a dalších dronů a čtyři prostředky Banderol. Celkem tedy 409 ze 453 cílů, přibližně 90,3 procenta. Zásahy byly zaznamenány na třinácti místech a dopady trosek na dalších sedmi.
Ruská strana mezi 08:00 a 20:00 moskevského času vykázala sestřelení 53 ukrajinských dronů. Prostředky měly být zachyceny nad Belgorodskou, Brjanskou, Kalužskou, Rostovskou, Smolenskou a Tulskou oblastí, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem a nad Azovským a Černým mořem. V následujícím nočním intervalu ruské ministerstvo obrany uvedlo dalších 389 sestřelených dronů. Zasahovala obrana nad Belgorodskou, Brjanskou, Volgogradskou, Voroněžskou, Kalužskou, Kurskou, Orelskou, Penzenskou, Rostovskou, Saratovskou a Smolenskou oblastí, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem, Tatarstánem, Čuvašskem a nad Azovským, Černým a Kaspickým mořem. V obou intervalech tak Rusko tvrdilo, že sestřelilo 442 dronů.
Neplecha v Rusku
V noci na 12. září zasáhly ukrajinské síly kombinát Togliattikauchuk v Togliatti v Samarské oblasti. Ukrajinský generální štáb potvrdil zásah a následný požár v areálu. Ruské regionální úřady připustily útok na průmyslové objekty, aniž by přesně určily zasažené provozy.
Togliattikauchuk vyrábí syntetické kaučuky, monomery, uhlovodíkové frakce a vysokooktanové přísady do benzinu. Část syntetických kaučuků může být využívána při výrobě tuhých raketových paliv. Přerušení výroby ani přesný rozsah poškození technologických zařízení nebyly doloženy.
Fronta na Ukrajině
Ukrajinský generální štáb za 12. září zaznamenal 249 bojových střetů. O den dříve jich bylo 237, celková intenzita tedy vzrostla o dvanáct střetů, přibližně o 5,1 procenta. Rusko provedlo dva raketové a 98 leteckých úderů, při nichž svrhlo 348 naváděných pum. Nasadilo 11 357 jednorázových útočných dronů a uskutečnilo 2 815 dělostřeleckých a minometných útoků. Počet útoků salvovými raketomety tentokrát nebyl zveřejněn samostatně. Proti předchozímu dni klesl počet leteckých úderů o osm, ale počet naváděných pum vzrostl o devět. Počet taktických útočných dronů se zvýšil o 669 a ostřelování o 31. Vedle toho probíhaly rozsáhlé útoky Šáhedy a proudovými drony proti týlovým cílům, které jsou vykazovány v samostatných souhrnech protivzdušné obrany.
Součet ruských útoků přidělených jednotlivým operačním směrům činí 94, o devět více než předchozí den. Není totožný s celkovými 249 bojovými střety. Rozdíl dosahuje 155 kontaktů, zatímco předchozí den činil 152. Generální štáb metodiku tohoto rozdílu podrobně nevysvětluje. Nejvýraznější změnou nebyl růst u Pokrovsku, kde počet útoků zůstal stejný, ale rozšíření aktivity na severním pohraničí, slovjanském směru a na jihu. Současně výrazně klesl počet útoků u Kosťantynivky. Ruská aktivita tedy byla rozmístěna rovnoměrněji než předchozí den.
Charkovská situace: Na severoslobodském a kurském směru podnikly ruské síly deset útoků u Sadků, Bačivsku, Ulanového, Hirek a Ryživky. Předchozí den zde byl jediný střet. Nárůst o devět představuje největší mezidenní zvýšení ze všech operačních směrů.
Ostřelování zasáhlo Pysarivku, Ulanove, Chotiň, Jastrubščynu, Sadky, Ivolžanske, Vilnou, Mohrycju, Lužky a Seredynu-Budu v Sumské oblasti a Hirsk v Černihivské oblasti. Ruské letectvo útočilo u Sinného, Suchodolu, Tovstodubového, Lužků a Kindrativky.
Na jihoslobodském směru počet ruských útoků vzrostl z deseti na čtrnáct. Bojovalo se u Izbyckého, Starycji a Lymanu a směrem k Vilče a Komisarovému. Navzdory zvýšené aktivitě nebyla během sledovaného dne potvrzena nová souvislá změna kontroly na charkovském pohraničí.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru ruské síly třikrát zaútočily u Kurylivky a Novoosynového. O den dříve zde bylo šest útoků, intenzita tedy klesla na polovinu.
Na lymanském směru podnikly ruské jednotky čtyři útoky u Lymanu a směrem k Novoselivce a Černeščyně. Proti předchozím sedmi jde o pokles o tři. Na slovjanském směru naopak počet útoků vzrostl ze dvou na šest. Bojovalo se u Zakitného a Jampilu a směrem k Mykolajivce a Raj-Oleksandrivce.
Geolokované video úderů ruských dronů 88. motostřelecké brigády v Raj-Oleksandrivce ukazují, že červnové ovládnutí této vesnice právě 88. motostřeleckou brigádou buďto neproběhlo, nebo se zde ukrajinským silám podařilo lokálními protiútoky většinu vesnice osvobodit.
DeepState v mapové aktualizaci zveřejněné 12. září zakreslil ruský postup u Dibrovy na lymanském úseku. Aktualizace potvrzuje rozšíření prostoru ruské kontroly nebo souvislé přítomnosti, neuvádí však přesnou rozlohu změny ani datum fyzického dosažení pozic. Postup proto nelze automaticky připsat pouze bojům z 12. září.
V okupovaném Malém Kermenčyku ukrajinské síly zasáhly sklad nebo místo uložení útočných dronů. V Alčevsku byl zasažen sklad materiálně-technického zabezpečení a prostor uložení zbraní a vojenské techniky. Zásahy byly oznámeny jako součást série uskutečněné 11. září a během noci na 12. září. Přesné následky nebyly zveřejněny.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru nebyla zaznamenána žádná ruská pozemní útočná akce. Předchozí den zde proběhl jeden útok směrem k Vasjutynskému.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru provedly ruské síly patnáct útoků u Kosťantynivky a Illinivky a směrem k Rozkišnému a Rusynovu Jaru. O den dříve jich bylo 22, počet tedy klesl o sedm. Jde o největší mezidenní pokles na celé frontě.
Na pokrovském směru bylo stejně jako předchozí den zaznamenáno 29 útoků. Ruské jednotky útočily u Šachového, Molodeckého, Bilyckého, Serhijivky a Udačného a směrem k Toreckému, Kučerovu Jaru, Stepům, Dorožnému, Svitlému, Ševčenku, Matjaševému, Novohršynému, Hryšynému a Novopidhorodnému. Pokrovský směr tak zůstal nejaktivnějším samostatným úsekem fronty.
Na oleksandrivském směru podnikly ruské síly jeden útok směrem k Rybnému. Předchozí den zde nebyla zaznamenána žádná útočná akce.
Ruské ministerstvo obrany 12. září prohlásilo, že jeho jednotky obsadily obec Vesele v Doněcké oblasti. Do uzávěru nebyla zveřejněna dostatečná geolokace ani jiný nezávislý podklad potvrzující souvislou ruskou kontrolu. Tvrzení proto není započítáno jako potvrzená územní změna.
Ukrajinské síly oznámily zásahy skladů a prostorů pro uložení útočných dronů v okupovaném Doněcku, Selydovém a Kurachivce. Protože všechny cíle byly zahrnuty do stejné série z 11. září a noci na 12. září, nelze určit přesný čas každého jednotlivého zásahu.
Jižní fronta: Na huljajpolském směru podnikly ruské síly devět útoků směrem k Rivnému, Kosivcevému, Vozdvyživce, Cvitkovému a Čarivnému. Předchozí den zde bylo šest útoků, intenzita tedy vzrostla o tři.
Na orichivském směru byly zaznamenány tři útoky u Malé Tokmačky, Ščerbaků a Stepnohirsku. Proti jedinému útoku předchozího dne jde o nárůst o dva. Nový souvislý ruský postup však nebyl na žádném z těchto úseků mapově potvrzen.
Situaci ukrajinských jednotek XVII. sboru, které brání opevněný prostor Orichiv v Záporožské oblasti se v posledních týdnech značně zhoršila. Geolokované video ukazuje ukrajinské útoky na ruské pozice v centrální části Malé Tokmačky. Zdá se tedy, že mají okupanti plnou kontrolu nad centrem Malé Tokmačky a vytvořili malé předmostí na severním břehu řeky Konky u Preobraženky a pomocí diverzně-průzkumných skupin přerušili silnici Olmenyk–Orichov a snaží se přerušit silnici Tavriské–Orichiv.
Ukrajinské síly zasáhly ruské velitelské stanoviště bezpilotních prostředků v okupovaných Polohách. Zásah patřil do stejné série z 11. září a noci na 12. září, rozsah poškození ani případné ztráty obsluhy nebyly zveřejněny.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru ruské jednotky neprovedly žádnou pozemní útočnou akci, stejně jako předchozí den. Nebyla potvrzena změna kontroly na levém břehu Dněpru ani na říčních ostrovech.
Krym: Z okupovaného Krymu odstartovala část dronů použitých při útoku zahájeném večer 12. září. Mezi místy startu bylo Hvardiiske a prostor Azovského moře. Ruská protivzdušná obrana současně vykázala sestřely nad Krymem v denním i nočním období a nad Azovským a Černým mořem.
Diplomatické a politické události
Americký prezident Donald Trump vyzval Volodymyra Zelenského, aby Ukrajina zastavila údery proti ruské výrobě motorové nafty. Trump prohlášení učinil během rozhovoru s novináři v irském Doonbegu a tvrdil, že ukrajinské útoky způsobují v Rusku nedostatek paliva. Současně řekl, že Ukrajina může pokračovat v útocích proti jiným cílům. Ukrajinské drony během noci zasáhly průmyslové objekty v Nižněkamsku v Tatarstánu a ropnou rafinerii ve Slavjansku na Kubáni v Krasnodarském kraji.
Americký vyslanec Jared Kushner uvedl, že územní otázka zůstává hlavní nevyřešenou částí jednání o ukončení války. Vladimir Putin podle něj během schůzky s americkou delegací v Moskvě vymezil linii, na kterou požaduje stažení ukrajinských jednotek. Kushner dodal, že pokud by Ukrajina tento požadavek přijala, ostatní části připravované dohody by podle americké strany mohly být dokončeny. Kyjev stažení ze zbývajících částí Donbasu kontrolovaných ukrajinskou armádou odmítá a navrhuje zastavení bojů na současné linii dotyku. Kushner také řekl, že Spojené státy hledají jiné řešení územního sporu a další postup jednání chtějí oznámit v následujících týdnech.
Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že je připraven přicestovat na prosincový summit skupiny G20 v Miami a jednat tam s Vladimirem Putinem. Ruský prezidentský poradce Jurij Ušakov následně uvedl, že účast ruského prezidenta na summitu dosud nebyla projednána a přípravy pokračují na expertní úrovni. Ministr zahraničí Sergej Lavrov později zopakoval ruský návrh, aby Zelenskyj v případě zájmu o přímé jednání přijel do Moskvy. Zelenskyj zároveň sdělil, že ukrajinská delegace s americkými vyslanci projednávala možnost dílčího příměří týkajícího se energetiky a vývozu obilí. Takové ujednání označil za možný první bod dalšího vyjednávacího procesu.
Ukrajinský prezident kritizoval neshodu členských států Evropské unie na prodloužení sankcí proti více než třem tisícům převážně ruských osob a subjektů. Platnost opatření končí 15. září a jejich prodloužení vyžaduje jednomyslný souhlas členských zemí. Slovensko podmiňuje svůj souhlas vyřazením ruských podnikatelů Michaila Fridmana a Ališera Usmanova ze sankčního seznamu. Francie podle čtyř evropských diplomatů nově podpořila požadavek na zrušení sankcí proti Usmanovovi.
Polské ministerstvo vnitra oznámilo, že útoky ruských dronů v blízkosti ukrajinsko-polské hranice a zásah osobního vlaku posuzuje s nejvyšší vážností. Jeden z dronů zasáhl čerpací stanici poblíž přechodu Jahodyn–Dorohusk, další zaútočil na lokomotivu vlaku jedoucího mezi Kyjevem a Varšavou přibližně dva kilometry od polského území. Mluvčí operačního velitelství polských ozbrojených sil Jacek Goryszewski označil během útoků hrozbu pro Polsko za reálnou. Ministr vnitra Marcin Kierwiński uvedl, že polské úřady situaci nepřetržitě sledují. Kvůli leteckému poplachu zůstala na hraničním přechodu dočasně zablokována také delegace estonského ministerstva zahraničí vedená ministrem Margusem Tsahknou.
Bulharské úřady vyšetřují požár a následné exploze v muničním skladu společnosti EMCO poblíž vesnice Careva Livada ve středním Bulharsku. Požár se v noci rozšířil z jednoho skladu do dalšího, zranění však hlášena nebyla. Jde o druhý incident v zařízení společnosti během přibližně jednoho měsíce. EMCO označilo událost za sabotáž a uvedlo, že postižený sklad nebyl několik měsíců používán a nedávno prošel kontrolou ministerstva vnitra. Bulharský ministr vnitra Ivan Demerdžiev řekl, že vyšetřovatelé prověřují možnost vnějšího zásahu, ale také způsob skladování munice a zabezpečení areálu. Úřady po incidentu připravují kontroly dalších muničních skladů v zemi.
Airbus Defence and Space podepsal s Eutelsatem úvodní smlouvu na vývoj a výrobu první skupiny družic evropské komunikační konstelace IRIS². Airbus a Thales Alenia Space mají dodat nejméně 66 družic první vrstvy na nízké oběžné dráze, jejichž předání je plánováno na rok 2029. Airbus vyrobí družicové platformy a v Toulouse do nich integruje komunikační vybavení dodané společností Thales Alenia Space. Tato část konstelace má využívat vojenské frekvence v pásmu Ka pro vládní a obranné uživatele v Evropě. Podpis smlouvy se uskutečnil během mezinárodního kosmického summitu konaného 9. a 10. září v Paříži.
Společnost Teledyne Energetics UK získala počáteční kontrakt v hodnotě 15,4 milionu dolarů od nejmenovaného evropského výrobce obranných technologií. Zakázka zahrnuje dodávky iniciačních a energetických systémů určených pro pokročilé bezpilotní platformy přecházející z vývoje do sériové výroby. Dodávky mají začít okamžitě a jejich součástí budou komponenty používané v řízených energetických a zbraňových systémech bezpilotních prostředků. Teledyne uvedla, že dlouhodobá hodnota spolupráce může v případě dalších výrobních objednávek překročit 50 milionů dolarů.
Svéráz ruské ekonomiky
Dnes si přiblížíme výsledky zasedání rady ruské centrální banky, které proběhlo v pátek 11.9. Na předchozích deseti zasedáních se centrální banka vždy rozhodla ke snížení základní úrokové sazby, která tak klesla z 21% v květnu 2025 postupně až na 14% v červenci 2026, přičemž tempo snižování úrokové sazby postupně klesalo a několik posledních snížení bylo pouze o 0,25%.
Na zářijovém zasedání se ale centrální banka rozhodla tento trend změnit, a zachovala základní úrokovou sazbu na stejné úrovni, tedy 14%. Na tiskové konferenci uvedla Elvíra Nabiullina, guvernérka centrální banky, uvedla mezi hlavními příčinami tohoto rozhodnutí inflační tlak způsobený rostoucí cenou paliv, která ovlivňuje cenu mnoha dalších druhů zboží, vysoká inflační očekávání ruské populace a také fiskální parametry státního rozpočtu, tedy, řečeno našimi slovy a napřímo, neschopnost ruského státu omezit stále rostoucí výdaje na zbrojení, které způsobují vysoký schodek státního rozpočtu.
Nabiullina samozřejmě uvedla, že v ruské ekonomice se oproti prvnímu čtvrtletí některé ukazatele, například investiční aktivita, změnily pozitivním směrem, zdůraznila ale, že jsou stále patrná rizika, která mohou vést ke zhoršení ekonomické situace Ruska v budoucnu. Mezi těmito riziky zmínila zejména proinflační vlivy, nevyváženost nabídky a poptávky, a také stále vysoká inflační očekávání.
Celkově lze toto rozhodnutí považovat za snahu o kompromis, neboť podle většiny ekonomických indikátorů (například rychlý růst objemu hotovosti u ruské populace) by za současné situace měla centrální banka úrokové sazby spíše zvyšovat, z druhé strany je evidentní stále silnější tlak Kremlu na snížení úrokových sazeb i za cenu vyšší inflace. Pro ruskou ekonomiku to tak znamená pokračování současného trendu, tedy pozvolné recese a ochlazování ekonomiky, kdy jediným rozvíjejícím se segmentem zůstává zbrojní průmysl, a to jen za cenu rostoucích rozpočtových výdajů.
Situace na Blízkém východě
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že při dnešním leteckém úderu v Gaze byli zabiti dva členové technické jednotky Hamásu, Hassan Ali Abu Nada a Abd al-Rahim Ahmad Khalil Khawa. Podle izraelské armády se oba v poslední době podíleli na vývoji a výrobě zbraní, přípravě útoků proti vojákům a civilistům a také na obnově vojenských kapacit Hamásu, což podle Izraele představovalo systematické porušování příměří.
Libanon: V oblasti Nabátíje na jihu Libanonu zaznamenaly místní zdroje během poslední hodiny přibližně deset izraelských leteckých úderů. Zasaženy byly oblasti Nabátíje al-Fawka, vesnice Tibnít a hřeben Alího Táhera. Podle libanonských zdrojů izraelské stíhačky při jednom z útoků na úpatí hřebene Alího Táhera zničily také „robota“, který používaly tamní síly.
Sýrie: Na jihu země pokračuje izraelská vojenská aktivita, zatímco v několika provinciích vypukly protesty proti dalšímu zdražování pohonných hmot. Damašek současně prohlubuje spolupráci s Tureckem v oblasti bezpečnosti, energetiky a obchodu.
Izraelské síly (IDF) vstoupily do oblasti Tal Ahmar na severu provincie Kunajtra. Kolonu tvořily tři tanky, 12 vojenských vozidel a více než deset obrněných transportérů. Od začátku roku 2026 izraelské letectvo několikrát zaútočilo na syrské území a izraelské dělostřelectvo a tanky jej ostřelovaly ve více než 60 případech. V provinciích Dará a Kunajtra jsou zároveň pravidelně hlášeny vojenské hlídky a razie spojené se zadržováním místních obyvatel.
Napětí zvyšuje také růst cen pohonných hmot. Protesty se konaly například v provinciích Hasaka, Rakka, Dajr az-Zaur a Halab. V některých oblastech demonstranti blokovali silnice a zapalovali pneumatiky. Obyvatelé upozorňují, že zdražení paliv se okamžitě promítá do cen zboží a veřejné dopravy. Výzvy k dalším protestům se šíří také v Idlíbu a Al-Bábu. Vláda zdražení vysvětluje údržbou rafinerie v Banijásu a růstem světových cen pohonných hmot.
Do situace výrazně vstupuje Turecko. Ministr zahraničí Hakan Fidan navštívil Damašek, kde jednal se svým syrským protějškem Asadem aš-Šajbáním. Schůzka navázala na jednání z 8. září v Ankaře, která se zaměřila především na regionální bezpečnost a izraelské útoky na Sýrii. Aš-Šajbání uvedl, že obě země chtějí urychlit práci společného nejvyššího výboru, který má koordinovat další spolupráci. Podle něj se již uskutečnily desítky jednání na prezidentské a ministerské úrovni a bylo podepsáno 40 dohod a memorand. Energetická dohoda z května 2025 navíc umožnila zahájit dodávky elektřiny do severních oblastí Sýrie. Syrský ministr zdůraznil, že Damašek usiluje o mír, stabilitu a obnovu válkou zničené země. Izraelský útok na leteckou základnu Abú Duhúr označil za destabilizující krok, který podle něj podkopává budování syrského státu. Sýrie zároveň požaduje, aby se Izrael vrátil na pozice, které držel k 8. prosinci 2024.
Fidan současně označil současné vztahy mezi Tureckem a Sýrií za bezprecedentně pokročilé. Ankara chce zvýšit vzájemný obchod až na 10 miliard dolarů a rozšířit investice, zejména v energetice. Sýrie by podle něj mohla být také důležitou součástí dopravního koridoru mezi Tureckem, zeměmi Perského zálivu a Saúdskou Arábií. Zvažuje se rovněž železniční spojení přes Sýrii s napojením na Evropu. Fidan zároveň také označil Izrael za hlavní hrozbu pro pozitivní vývoj v Sýrii a regionu. Podle něj izraelské útoky podkopávají stabilitu a komplikují obnovu země. Zdůraznil také právo Sýrie rozvíjet vlastní bezpečnostní kapacity a bojovat proti terorismu.
Závěrem, Syrské ministerstvo komunikací oznámilo dohodu o vybudování podmořského kabelu Ebla, který propojí syrský Tartús s Kyprem. Trasa dlouhá přibližně 240 kilometrů má výrazně posílit mezinárodní internetové připojení Sýrie. Kabel nabídne počáteční kapacitu 31 terabitů za sekundu, kterou bude možné postupně zvýšit až na 370 terabitů za sekundu. Uvedení do provozu je plánováno na začátek roku 2028
Jemen: Situace v Jemenu se dál vyostřuje. Hnutí Ansaralláh (Húsíové) oznámilo rozsáhlou vojenskou operaci proti Saúdské Arábii. Podle jejich prohlášení byly cílem útoku sklady zbraní a velitelská a řídicí centra na saúdské vojenské základně v oblasti Šarúrá. Operace měla být provedena větším počtem balistických raket a dronů, přičemž Ansaralláh tvrdí, že zásahy byly přesné.
Húsíové zároveň pohrozili dalšími a rozsáhlejšími útoky hluboko na saúdském území, pokud bude Rijád pokračovat ve vojenských operacích proti Jemenu. Saúdské letectvo mezitím provádí rozsáhlou leteckou kampaň proti pozicím Ansaralláhu na několika frontách. Nad San’á se podle dostupných informací protivzdušná obrana Húsíů pokusila zasáhnout saúdský letoun, který následně použil obranná protiopatření. Objevily se také záběry saúdských náletů na pozice Húsíů mezi městy Mokha a Táiz na západě Jemenu. Boje pokračují také v okolí Táizu. Húsíové podle dostupných informací postoupili v západní části provincie a obsadili několik významných oblastí podél osy Džabal Habší. Získali také strategicky důležitou výšinu Džabal ar-Rawa v oblasti Baní Umar.
Na jihu Jemenu zároveň pokračují intenzivní střety mezi silami podporujícími Prezidentskou vůdčí radu (PLC), zejména Brigádami Obrů a jednotkami Štítu vlasti, a Húsíy. Boje v oblasti Al-Mudaraba směrem k Adenu trvají již více než 36 hodin. V oblasti se však nacházejí také některé formace bývalé Jižní přechodné rady, které v minulosti bránily silám PLC v ústupu směrem k Adenu a Lahidži. V Al-Mudarabě byly navíc hlášeny letecké údery neznámého původce. Húsíové podle prohlášení provládních sil zároveň budují v oblasti Murád, poblíž průlivu Báb al-Mandab, nové opevnění, zákopy a tunely. Na jižní frontě provincie Marib pak síly podporované arabskou koalicí používají proti pozicím Ansaralláhu také FPV drony. Další bojové operace se připravují také na východ od San’á. Kmen Baní Hášim, který je spojován s Húsíy, se podle dostupných informací připravuje vytlačit síly loajální Saúdské Arábii z oblasti Marib.
Rostoucí tlak Húsíů zároveň zvyšuje obavy Saúdské Arábie o bezpečnost klíčových obchodních a energetických tras. Rijád proto hledá podporu u dalších států Perského zálivu a Egypta. Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán měl podle dostupných informací požádat regionální partnery o pomoc a zároveň usilovat o zpravodajskou a další podporu ze strany Izraele prostřednictvím amerického CENTCOM.
Írán: Íránské vedení je podle informací deníku The New York Times již několik týdnů rozděleno v otázce, jak prolomit současný pat s USA. Část představitelů prosazuje návrat k jednacímu stolu, zatímco zastánci tvrdšího postupu požadují další eskalaci konfliktu. Podle eskalačního scénáře by Írán zintenzivnil útoky na americké cíle, včetně válečných lodí a vojáků v regionu. Teherán by se zároveň snažil zvýšit světové ceny ropy a donutit USA ukončit námořní blokádu, která podle íránských představitelů ochromila obchod a vedla k zastavení vývozu íránské ropy. Podrobný plán dalšího postupu měl Radě pro národní bezpečnost představit velitel leteckých sil Revolučních gard, brigádní generál Sajjed Madžíd Músáví. Počítá s rozšířením útoků nejen ze strany Íránu, ale také jeho spojenců, především Húsíů v Jemenu a šíitských milicí v Iráku. Ty by měly podle plánu útočit na americké síly a energetickou infrastrukturu v regionu. Proti tomuto scénáři se však postavili prezident Masúd Pezeškján a předseda parlamentu Ghalíbáf. Varují, že další eskalace by mohla Írán zatáhnout do mnohem rozsáhlejší války, vyvolat intenzivnější americké letecké údery a ještě více prohloubit již tak vážnou ekonomickou krizi.
Africká vsuvka
Libye: Povstalecká skupina Fezzanské revoluční síly (FRF) oznámila úplnou blokádu jižní hranice Libye. Nákladním vozům a další komerční dopravě zakázala vstup do země i její opuštění. FRF uvedla, že jde o reakci na „obléhání“ města Qatrun, které podle skupiny provádí vláda východní Libye vedená Chalífou Haftarem. Ta je zároveň spojována s incidentem, při němž byl na čerpací stanici ve městě zabit mladý muž z etnika Tubu. FRF je napojena na organizaci Southern Libyan Operation Room, která působí ve Fezzánu a v minulosti podnikala útoky proti Haftarem vedené Libyjské národní armádě (LNA) a účastnila se dalších bojů proti jeho vládě.
Somálsko: V okolí města Bardere v regionu Gedo byl v posledních dnech zaznamenán zvýšený pohyb bojovníků islamistické skupiny aš-Šabáb. Situace vyvolává obavy z možného útoku v době, kdy somálské federální síly posilují svou přítomnost ve městě a připravují zde základnu pro plánovanou ofenzivu. Podle místních obyvatel a bezpečnostních zdrojů se bojovníci aš-Šabábu objevili v několika vesnických oblastech kolem Bardere. Do města mezitím dorazily další jednotky Somálské národní armády. Vláda chce Bardere využít jako výchozí bod pro operace proti pozicím aš-Šabábu v sousedním regionu Střední Džubba. Přípravy na ofenzivu potvrdila také nedávná návštěva vysokých armádních představitelů. Delegaci vedl velitel pozemních sil Somálské národní armády brigádní generál Sahal Abdullahi Omar. Armáda podle dostupných informací plánuje nábor a výcvik nových vojáků. Současně se zvyšuje bezpečnostní riziko. Aš-Šabáb podle zpráv přesouvá své bojovníky blíže k Bardere, pravděpodobně s cílem narušit vládní přípravy ještě před zahájením ofenzivy. Bardere má strategický význam díky poloze na řece Džubba a představuje důležité spojení mezi regionem Gedo a oblastmi na jihu. Kontrola nad městem by vládním silám umožnila lépe využívat silniční síť vedoucí do oblastí, kde aš-Šabáb dlouhodobě udržuje své pozice. Skupina aš-Šabáb podobnou taktiku používá opakovaně: obkličuje města kontrolovaná vládou, ovládá okolní komunikace, omezuje zásobování a útočí na vojenské pozice. V minulosti tím dokázala vyvíjet značný tlak na izolované federální i regionální jednotky v jižním a středním Somálsku.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že Andrej Babiš objevil světovou ekonomiku a bohužel zjistil, že to není nikde na jeho novém globusu. S vysokými cenami benzínu toho prý moc neuděláme, protože války a nedostatek rafinérských kapacit. Jsme překvapení. Žádné nepříjemné otázky na plánování, ekonomické ignoranty nebo stranické podržtašky. Stačí pronést „válka“ a debata o domácí odpovědnosti může preventivně skončit. Aby bylo jasno, válka skutečně není vymyšlená příčina a nikdo rozumný nečeká, že premiér do pondělí vykouzlí rafinerii za Průhonicemi. Jen nás baví ta proměna všemocného manažera v komentátora událostí, který při prvním střetu s realitou vysvětlí, že bohužel žijeme na stejné planetě jako ostatní. Před volbami by člověk čekal, že osobně poručí i ropě, aby tekla na povrch levněji. V našem malém hobitíně přitom kdysi existovalo ještě mocnější zaklínadlo. Kalousek. Finanční Sauron, který podle domácího politického folklóru zvládal současně zdražovat rohlíky, vypouštět státní kasu a obracet celý Kraj vzhůru nohama, aniž by zrovna musel být ve vládě. To byl padouch s nějakým pracovním nasazením (házet všechno na Fialu je proti tomu nudné a plytké, vlastně asi jako jeho premiérského vedení). Jenže VÁLKA je pro politika ještě pohodlnější nepřítel. Nepřijde do televizní debaty a nepřipomene mu, co vykládal minule za kokotiny. Navíc, když jezdci Apokalypsy prakticky jedou podle jeho příkazů.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
