(3 229 slov, doba čtení 17 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 18. září Rusko zaútočilo na Ukrajinu celkem 93 bezpilotními prostředky různých typů. Šlo především o útočné bezpilotní prostředky typu Šáhed, z nichž 46 tvořily proudové varianty, dále prostředky Gerbera, imitátory dronů Parodija a prostředky Banderol/Dan-T. Útok byl veden ze směrů Orel a Millerovo v Rusku, z okupovaného Doněcku, z Hvardiiského na okupovaném Krymu a z prostoru nad Azovským mořem. Vzdušný útok odráželo ukrajinské letectvo, protiletadlové raketové jednotky, prostředky radioelektronického boje, jednotky bezpilotních systémů a mobilní palebné skupiny. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 sestřeleno nebo potlačeno celkem 72 vzdušných cílů, konkrétně 69 prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších dronů a 3 prostředky Banderol/Dan-T. Zásahy ruských prostředků vzdušného napadení byly zaznamenány na 13 místech a trosky sestřelených cílů dopadly na dalších 3 místech; část ruských prostředků svých cílů nedosáhla a jejich osud se dále upřesňoval.
Během noci provedly ukrajinské bezpilotní prostředky mimořádně rozsáhlý útok proti území Ruska, okupovanému Krymu a prostoru nad Azovským a Černým mořem. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 629 ukrajinských bezpilotních prostředků letounového typu nad Astrachaňskou, Bělgorodskou, Brjanskou, Vladimirskou, Kalužskou, Kurskou, Orelskou, Rostovskou, Rjazaňskou, Smolenskou a Tulskou oblastí, Krasnodarským krajem, Moskevským regionem, Adygejskem, okupovaným Krymem a nad Azovským a Černým mořem.
Neplecha v Rusku
Ukrajinský generální štáb 17. září oznámil výsledky úderů provedených během předchozí noci. Na vojenském letišti Rostov-Centralnyj měly být poškozeny jeden transportní letoun An-12, dva letouny An-26 a tři bitevní vrtulníky Mi-28. Zasažena byla rovněž rafinerie Slavněfť-JANOS v Jaroslavli. Reuters později potvrdil odstavení zpracování ropy a poškození primární destilační jednotky AVT-3, která představuje přibližně čtyřicet procent zpracovatelské kapacity závodu. Další jednotka AVT-4 s třetinovým podílem kapacity už byla v opravě po zásahu z 28. srpna.
Fronta na Ukrajině
Ukrajinský generální štáb zaznamenal během 17. září 230 bojových střetů. O den dříve jich bylo 229, celková intenzita tedy vzrostla o jediný střet, přibližně o 0,4 procenta. Rusko provedlo jeden raketový a 95 leteckých úderů, při nichž použilo 295 naváděných pum. Dále nasadilo 9 614 jednorázových útočných dronů a provedlo 2 770 dělostřeleckých a minometných útoků, z toho 44 salvovými raketomety. Proti předchozímu dni počet leteckých úderů vzrostl o osm, počet pum klesl o sedm, počet dronů vzrostl o 1 318 a počet ostřelování klesl o 142.
Ukrajinské letectvo, raketové vojsko a dělostřelectvo zasáhly dva prostory soustředění ruských sil, pět velitelských stanovišť bezpilotních prostředků, pět dělostřeleckých systémů nebo pozic, tři velitelská stanoviště, tři další důležité objekty, jeden velitelský bod a jednu opravárenskou základnu. Celkem šlo o dvacet vykázaných cílů nebo cílových prostorů, o čtyři více než předchozí den. Rozdílná skladba kategorií však neumožňuje z prostého součtu vyvozovat vyšší celkovou účinnost. Součet ruských útoků výslovně přidělených jednotlivým směrům činí 92, o sedm méně než předchozí den. Není totožný s celkovými 230 bojovými střety, protože směrové odstavce zachycují především ruské útočné akce, zatímco celkový údaj zahrnuje širší soubor kontaktů. Zbývajících 138 střetů proto nelze spolehlivě rozdělit mezi směry.
DeepState během 17. září nezveřejnil novou mapovou aktualizaci, kterou by bylo možné započítat jako územní změnu sledovaného dne. Starší zakreslené posuny ani výsledky operace Vivaldi proto znovu nepřipisujeme k 17. září. V dostupných geolokacích nebyl do uzávěru potvrzen jiný nový, souvislý a udržitelný ruský nebo ukrajinský územní zisk.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru ukrajinské síly odrazily čtrnáct ruských útoků u Malé Vovči, Buhajivky, Kozačí Lopaně, Lymanu, Prylipky, Ternové, Karajičného, Potychonového, Rybalčyného a Zacharivky. O den dříve zde bylo sedmnáct útoků, intenzita tedy klesla o tři.
Nový souvislý postup v prostoru Vovčansku ani na ostatních úsecích charkovského pohraničí nebyl potvrzen.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru byly zaznamenány tři ruské útoky u Petropavlivky a Kivšarivky, o dva více než předchozí den.
Na limanském směru počet útoků vzrostl ze šesti na deset. Bojovalo se u Kopanek, Hrekivky, Šyjkyvky, Novoselivky, Lymanu a Dibrovy.
Na slovjanském směru ruské síly provedly pět útoků u Jampilu, Kryvé Luky a Mykolajivky, o dva více než den předtím. Navzdory růstu na všech třech směrech nebyla potvrzena nová změna souvislé linie.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru podnikly ruské jednotky dva útoky směrem k Vasjutynskému. Počet zůstal stejný jako předchozí den. U Časiv Jaru ani na přístupech ke Kramatorsku nebyl mapově potvrzen nový souvislý postup.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru provedly ruské síly devatenáct útoků u Kosťantynivky a směrem k Osikovému, Dovhé Balce, Pryjutu, Stepám a Vilnému. Proti 29 útokům z předchozího dne jde o pokles o deset.
Na pokrovském směru podnikly 25 útoků směrem k Bilyckému, Hannivce, Dobropillji, Novému Donbasu, Novohrýšynému, Vasylivce, Serhijivce, Molodeckému a Novopavlivce. Počet klesl o šest, přesto šlo o nejaktivnější směr.
Na oleksandrivském směru byly zaznamenány dva útoky směrem k Novoheorhijivce, o jeden méně než předchozí den.
Jižní fronta: Na huljajpolském směru provedly ruské jednotky sedm útoků u Vozdvyživky, Rizdvjanky, Krynyčného a Čarivného, o čtyři více než předchozí den. Na orichivském směru podnikly čtyři útoky u Červené Krynycji, Pavlivky a Malé Katerynivky, což je nárůst o tři.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru generální štáb nezaznamenal žádnou ruskou pozemní útočnou akci, stejně jako předchozí den. Změna kontroly na levém břehu Dněpru ani na ostrovech nebyla potvrzena.
Krym: Část ruských bezpilotních prostředků použitých v nočním útoku odstartovala z Hvardiiskeho na okupovaném Krymu. Ruská strana současně zahrnula Krym mezi oblasti, nad nimiž během obou sledovaných oken tvrdila sestřelení ukrajinských dronů.
Diplomatické a politické události
Ukrajina v Bukovelu uspořádala první summit uskupení Karpatská osmička, do něhož patří také Rumunsko, Srbsko, Polsko, Slovensko, Česko, Rakousko a Maďarsko. Zástupci osmi zemí jednali o bezpečnosti, energetice, logistice, přeshraničním hospodářství a spolupráci místních samospráv v karpatském regionu. Do jednání se jako partner zapojila rovněž Evropská unie. Kyjev během summitu informoval také o přijetí další tranše unijní podpory ve výši 3,3 miliardy eur. Tyto prostředky jsou součástí podpůrného balíku pro Ukrajinu a mají být použity také na obranné potřeby, včetně nákupu raket a bezpilotních prostředků.
Turecko předložilo Rusku a Ukrajině návrh memoranda, které má ukončit útoky na civilní plavidla v Černém moři. Turecký diplomat agentuře AFP uvedl, že Ankara text sdílela s oběma stranami jako návrh řešení pokračujících incidentů na námořních trasách. Od června bylo podle tureckých údajů napadeno nejméně 25 lodí vlastněných tureckými rejdařskými společnostmi. Informace o memorandu byla zveřejněna ve stejný den, kdy bylo Rusko obviněno z dalšího útoku na civilní loď. Ukrajinské ministerstvo infrastruktury oznámilo, že při tomto incidentu zahynul kapitán plavidla plujícího pod tanzanskou vlajkou.
Kanada formálně požádala o vstup do Společných expedičních sil JEF vedených Spojeným královstvím. Premiér Mark Carney žádost oznámil během návštěvy Evropy, při níž se zúčastnil projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o stavu Unie a jednal s evropskými představiteli. Britská vláda kanadské členství v JEF podporuje. Ottawa a Londýn současně projednávají průmyslovou spolupráci v programu bojového letounu nové generace GCAP. Program společně rozvíjejí Spojené království, Itálie a Japonsko, zatímco Kanada v něm má od července status pozorovatele. Jednání mají určit možné zapojení kanadského průmyslu do vývoje a výroby společné letecké platformy.
Kanadský premiér Mark Carney přivítal návrh užšího přidružení Kanady k Evropské unii, současně však uvedl, že Ottawa neusiluje o plné členství. Možnost, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem EU, předložila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Kanada chce rozšířit spolupráci s Unií v obchodu, obraně, kritických surovinách, umělé inteligenci, energetice, kosmickém výzkumu, vědě a finančních službách. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že další sbližování posoudí podle záměru evropských a kanadských představitelů. Pokud by krok vyhodnotil jako nepřátelský vůči Spojeným státům, pohrozil Evropské unii velmi vysokými cly nebo zastavením obchodu v některých oblastech; v případě podle něj přátelských úmyslů proti spolupráci námitky nevznesl.
Pentagon zvažuje snížení počtu amerických vojáků rozmístěných v Evropě o 25 až 40 tisíc, konečné rozhodnutí však dosud nepadlo. Jeden z prověřovaných plánů počítá se stažením přibližně 25 tisíc příslušníků, zatímco rozsáhlejší varianta pracuje s redukcí až o 40 tisíc vojáků. Posuzované možnosti se týkají leteckých, námořních i pozemních jednotek a mohou zahrnovat jejich stažení nebo přesun na jiná působiště. Ve chvíli zveřejnění informace působilo v Evropě přibližně 80 tisíc amerických vojáků. Pokud by byl některý ze scénářů schválen v uvedeném rozsahu, šlo by podle zveřejněných údajů o největší snížení americké vojenské přítomnosti na kontinentu od konce studené války.
Polsko podle deníku Rzeczpospolita zvažuje poskytnutí několika protiletadlových raket PAC-3 MSE Ukrajině. Velitel polských vzdušných sil generál Ireneusz Nowak zdůraznil, že by se jednalo pouze o malý počet střel z polských zásob. Polsko v současnosti provozuje šestnáct odpalovacích zařízení systému Patriot a má smluvně zajištěno přibližně dvě stě raket PAC-3 MSE. Případná dodávka má být součástí dalšího balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu. Varšava ji podle dostupných informací koordinuje se spojenci, včetně Spojených států, které jsou výrobcem a hlavním uživatelem systému Patriot.
Polská vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok vyčlenila v kapitole Národní obrana 125,2 miliardy zlotých. V letošním rozpočtu tato kapitola obsahuje 118,6 miliardy zlotých, v předchozích dvou rozpočtech činila 115,5 miliardy a 97,1 miliardy zlotých. Celkové obranné výdaje hrazené přímo ze státního rozpočtu mají dosáhnout přibližně 131,7 miliardy zlotých, tedy zhruba tří procent hrubého domácího produktu. Další prostředky mají být uvolňovány z Fondu podpory ozbrojených sil a z obranných položek vedených v jiných rozpočtových kapitolách. Celý návrh počítá s příjmy státu 695 miliard zlotých a výdaji 977,6 miliardy, což odpovídá plánovanému schodku 282,6 miliardy zlotých.
Německo připravuje vojenské i civilní nemocnice na hromadný příjem zraněných v případě rozsáhlého konfliktu na východním křídle NATO. Bundeswehr počítá s tím, že by do země mohlo být denně evakuováno 300 až 1 000 raněných vojáků a přibližně třetina z nich by potřebovala intenzivní péči. Pět vojenských nemocnic Bundeswehru by takový počet pacientů samo nezvládlo, takže značná část péče by připadla civilním nemocnicím, které by zároveň musely pokračovat v léčbě běžných pacientů. Připravovaná opatření zahrnují dodatečné zásoby léků a chirurgického materiálu, chráněné místnosti, neprůstřelná skla a fyzické bariéry proti dronům. Německé úřady řeší také výcvik personálu, protože praktické zkušenosti s léčbou typických bojových zranění mají pouze stovky tamních lékařů. Civilní chirurgové proto procházejí školením zaměřeným na hromadné ztráty a válečná poranění. Bundeswehr navíc objednal od společnosti Rheinmetall 149 mobilních zdravotnických stanic stejného typu, jaký již používá Ukrajina. Ředitel vojenské nemocnice v Ulmu Benedikt Frimert uvedl, že současný zdravotnický systém na takové podmínky zatím není plně připraven.
Svéráz ruské ekonomiky
Dnes si přiblížíme pokračující přerozdělování majetku, ke kterému v Rusku dochází již od počátku invaze na Ukrajinu. V současném Rusku, stejně jako v každé řádně centralizované říši, která na tomto území existovala dříve (a to již od časů Zlaté Hordy), mohl její vládce zcela podle své libovůle odnímat majetek těm, kdo se mu znelíbili, nebo ho naopak přidělovat jeho věrným služebníkům – a současné Rusko na tuto tradici aktivně navázalo.
Řeč bude nyní o aktivech francouzských společností Auchan a Leroy Merlin, a také švýcarské společnosti Nestlé, které byly dekretem Vladimíra Putina odňaty jejich vlastníkům a převedeny do portfolia ruské společnosti LEV Management. Ta byla založena teprve na konci roku 2025, a je vlastněna generálem ministerstva vnitra Ruské federace Andrejem Krajuškinem (ten se stal majitelem teprve 10.9. tohoto roku).
Formální příčinou znárodnění aktiv společnosti Nestlé bylo, že společnost v posledních letech neinvestovala do rozvoje výroby v Rusku, a také ukončila export své produkce z Ruska. Což je sice pravda, na rozdíl od mnoha jiných zahraničních společností (které Rusko krátce po začátku invaze opustily) se ale Nestlé a Auchan rozhodly pokračovat v podnikání v Rusku, neboť doufaly, že se situace normalizuje a již vybudovaná pozice na ruském trhu jim poskytne konkurenční výhodu před společnostmi, které se do Ruska budou teprve vracet.
Nejpozději od roku 2023, kdy došlo ke konfiskaci ruských aktiv potravinářského koncernu Danone, bylo ale evidentní, že všechny západní společnosti zůstávající v Rusku budou vystaveny riziku podobné konfiskace majetku. Ruská vláda také postupně stále více komplikovala přesun zahraničního majetku z Ruska – největší podíl získaly ty společnosti, které svůj majetek vyvedly okamžitě po začátku invaze, v současných podmínkách je reálný odprodej již prakticky nemožný a tak se mnoho dalších společností rozhodlo své ruské investice zcela odepsat. A ty ze zahraničních společností, které svůj majetek neopustily dobrovolně, nyní čeká nedobrovolná redistribuce ve prospěch věrných Kremlu.
Situace na Blízkém východě
Izrael: IDF uvedlo, že za poslední tři týdny v Pásmu Gazy zneškodnilo 29 členů Hamásu a Palestinského islámského džihádu (PIJ). Během uplynulého týdne mělo být zneškodněno dalších osm osob, mezi nimi velitel praporu v Džabálíji a velitelé brigád v Rafáhu a Chán Júnisu, kteří podle IDF působili v rámci Hamásu.
Izraelská armáda (IDF) před svátkem Jom kipur, nejvýznamnějším dnem židovského kalendáře, posiluje své jednotky na všech frontách. Nařídil to náčelník generálního štábu IDF Ejal Zamir. Do severního, jižního a centrálního velitelství budou nasazeny další jednotky a během svátku bude v každém sektoru ve službě vyšší důstojník. Posílena bude také pohotovost Velitelství domácí fronty, kde bude v jeho ústředí sloužit generálmajor a v každém okruhu jeho velitel, zpravidla v hodnosti plukovníka. Vyšší stupeň připravenosti bude platit také pro letectvo, které zvýší počet pohotovostních ozbrojených letounů. Námořnictvo zase posílí počet raketových člunů na moři a hlídkových plavidel podél hranic. Další pohotovostní jednotky budou připraveny k případnému nasazení podle vývoje situace. Zamir nařídil posílení jednotek na všech frontách už minulý měsíc v souvislosti s obdobím židovských svátků. Podle něj má IDF po celou dobu zůstat v plné pohotovosti na všech frontách a ve všech složkách, bez snižování počtu nasazených sil.
Libanon: Napětí mezi libanonskou armádou (LAF) a izraelskou armádou (IDF) vzniklo v oblasti obce Dajr Mimas na jihu Libanonu poté, co libanonská armáda před několika dny zřídila nové vojenské stanoviště u severního vstupu do obce. Podle izraelské strany se pozice nacházela za tzv. žlutou linií, která vymezuje území pod izraelskou kontrolou. K novému stanovišti následně dorazily izraelské obrněné jednotky a podle libanonských médií přiměly místní vojáky ustoupit. Izraelští vojáci měli použít také omračující granáty a libanonské armádě pohrozit útokem, pokud se z oblasti nestáhne. Libanon na situaci reagoval vysláním posil. Libanonská armáda nakonec své nově zřízené stanoviště opustila a stáhla se směrem k hlavní silnici u Burdž al-Múlúku. Izraelské jednotky poté postoupily do oblasti Dajr Mimas, kde podle dostupných informací prohledaly několik okolních domů. Následně se rovněž stáhly zpět ke svému stanovišti na kopci Tell an-Nahás. Situace se poté uklidnila a obě strany podle místních zdrojů pokračují v jednáních s cílem zabránit další eskalaci.
Sýrie: V oblasti Ajjaš západně od Dajr az-Zauru došlo k silnému výbuchu. Podle předběžných informací explodoval sklad zbraní a munice. Na místo míří sanitky a podle dosavadních zpráv utrpěli zranění dva lidé
Jemen: Hnutí Ansaralláh podle dostupných informací pokračuje v postupu na několika směrech. Jihozápadně od Táizzu včera podruhé postoupilo v oblasti Džabal Džirdád a obsadilo lokality as-Sáfí, az-Zuhajb a aš-Šukajra. Za posledních 24 hodin zároveň rozšířilo své pozice směrem k Táizzu a Adenu. Podle zveřejněných údajů nyní oběma směrům zbývá přibližně 56,5 kilometru k jejich propojení do jednotné fronty.
Intenzivnější boje se přitom neomezují pouze na území Jemenu a jejich dopady jsou patrné také v sousední Saúdské Arábii. Průmyslový přístav krále Fahda v Janbú dnes podle dostupných zpráv zasáhly balistické střely Ansaralláhu. Na útok navazuje také informace italského ministerstva obrany, podle níž byl při včerejším útoku na leteckou základnu Táif poškozen jeden z italských letounů Eurofighter F-2000. Rozsah škod zatím není znám.
Vývoj na bojišti zároveň pokračuje i na jihu Jemenu. 22. brigáda sil PLC zveřejnila záběry útoků na pozice a techniku Húsíů poblíž vojenského tábora Libnat. Vzhledem k tomu, že brigáda tento tábor již dříve obsadila, však není jasné, zda jej Húsíové mezitím znovu dobyli, nebo zda zveřejněné záběry pocházejí ze starších bojů.
Na západní frontě u Máribu mezitím síly PLC zveřejnily záběry útoku na pozice Húsíů. Podle jejich tvrzení bylo pomocí protitankových řízených střel zničeno devět vojenských vozidel a usmrceni všichni jejich členové posádek.
Vedle vojenských událostí se konflikt začíná výrazněji promítat také do ropného sektoru. Saúdská státní společnost Aramco podle informací evropských rafinerií oznámila, že jim v příštím měsíci nepřidělí žádnou ropu. Opatření se týká nejméně dvou evropských rafinerií a podle dostupných informací souvisí s dronovým útokem Húsíů na klíčový ropovod u Rudého moře. Saúdská Arábie zároveň zrušila nebo odložila některé již plánované dodávky, takže evropští odběratelé nyní hledají alternativní zdroje ropy.
Írán: Ve městě Záhedán v íránské provincii Sístán a Balúčistán vypukly střety mezi íránskými bezpečnostními složkami a neznámou ozbrojenou skupinou. Podle nepotvrzených informací by mohlo jít o balúčské separatisty.
V Íránu zároveň pokračuje kampaň „Oběť za Írán“ (Džanfada-ye Iran), jejímž cílem je dobrovolná mobilizace obyvatelstva. Iniciativa spojená s milicemi Basídž a Revolučními gardami zahrnuje registraci a výcvik dobrovolníků, včetně žen a teenagerů, pro případ krize či války. Tisíce lidí se zapojily do pochodu v Teheránu, který vedl od náměstí imáma Hosejna k náměstí Engeláb. Obdobná shromáždění se konala také v dalších íránských městech a měla demonstrovat jednotu, sílu a připravenost země k obraně.
Ázerbájdžán: Ázerbájdžánská Státní bezpečnostní služba (DTX) oznámila, že ve spolupráci s bezpečnostními a zpravodajskými službami dalších zemí provedla koordinovanou operaci v pěti státech. Zadrženo bylo deset členů ázerbájdžánské radikální náboženské extremistické skupiny „Sumgayit Džamaat“. Podle DTX skupina plánovala atentáty na významné ázerbájdžánské veřejné činitele a náboženské představitele. Po jejich provedení měla svým členům zajišťovat bezpečný odchod do zahraničí.
Africká vsuvka
Libye: Libyjská vláda národní jednoty (PNE) podle agentury Africa Intelligence jedná s nigerskými úřady o otevření zásobovacího koridoru, který by umožnil dodávky vojenského vybavení skupině Operační štáb pro osvobození jihu. Tu vede povstalec z kmene Tubu Muhammad Vardaku. Cílem spolupráce Tripolisu s Niamey je podle agentury posílit vliv PNE na jihu Libye a oslabit pozici Libyjské národní armády (LNA). Jednání v Nigeru vedl na začátku září místopředseda vlády PNE Salím az-Zadma, který se setkal s představiteli nigerské vojenské rady. Jedním z hlavních témat byl právě zásobovací koridor pro Vardakua. Vardaku byl dříve spojencem Saddáma Haftara, později však přešel na stranu Tripolisu a začal spolupracovat s náměstkem ministra obrany Abd as-Salámem az-Zubajím. Ten podle Africa Intelligence získal prostředky na vytvoření Operačního štábu pro osvobození jihu, jehož cílem je obnovit vojenskou kontrolu nad regionem Fazzán.
Sbližování Tripolisu s Niamey mezitím zvyšuje napětí mezi jednotlivými aktéry na jihu Libye. Saddám Haftar se podle agentury snaží posílit kontrolu nad Sabhá a vytvořit z města centrum logistických a vojenských operací LNA ve Fazzánu. Rodina Haftarů zároveň udržuje bezpečnostní spolupráci s Čadem. Situaci dále komplikuje konflikt mezi komunitou Tubu a jednotkami LNA v oblasti al-Katrún, která je podle dostupných informací obklíčena a odříznuta od okolí. Boje měly vypuknout po zabití nezletilého příslušníka Tubu členem 87. brigády LNA. Africa Intelligence uvádí, že obětí měl být Vardakuův příbuzný.
Dnešní Třešničku™ prosvištíme rychle, protože dnešní zprávy se rozhodly napsat pointu samy. Evropské vlády, tajné služby a vojáci čím dál hlasitěji říkají, že bezpečnostní situace je nejhorší za desítky let a občas už někdo vytáhne i rok 1939. Dobře. České Gripeny mezitím opravdu startují z Pardubic kvůli ruským dronům na západní Ukrajině a hlídají prostor u polské hranice. Takže už nejsme ve fázi „co kdyby“, ale ve fázi „nahodit motory“. Do toho přijede americký velvyslanec při NATO a přímo v Praze nám sdělí, že s obrannými výdaji směřujeme mezi nejslabší spojence. Smutné, retardované, ale pořád ještě pochopitelné. A pak otevřete čtvrtou zprávu a zjistíte, že v Praze se chystá akce se sankcionovaným kremelským ideologem, Milošem Zemanem a Jindřichem Rajchlem, zatímco Jan Zahradil po dotazech novinářů usoudil, že přece jen možná nemusí být u úplně každého lízání klik. A tady už vlastně končí česká humoreska. Rusko testuje hranice NATO, naše stíhačky kvůli tomu skutečně startují, spojenec nám říká, že na obranu kašleme, a část domácí politické scény si mezitím rezervuje salonek na debatní večer s lidmi z kremelského ideologického provozu, kteří ruskou agresi roky obhajují, omlouvají a prodávají jako historickou nutnost. Rok 1939 to fakt není. Tehdy alespoň nikdo neměl přes čtyři roky války v HD, satelitní snímky, Telegram a každé ráno nový trailer s titulkem „příště už fakt“.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
