(3 483 slov, doba čtení 18 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
Ukrajinské vzdušné síly zveřejnily tři časově navazující svodky. Pro noc z 29. na 30. září oznámily nasazení 188 dronů, z toho 86 proudových, a nezveřejněného počtu střel Cirkon či Onyx a Iskander-M či S-400. PVO zničila nebo potlačila 155 dronů a pět raket, zásahy byly hlášeny na osmnácti místech a hlavním cílem byla Kyjevská oblast. Útok v 08:00 ještě pokračoval. Pro denní interval 30. září od 06:30 do 18:30 vykázaly 285 dronů, z toho 174 proudových. Zničeno nebo potlačeno bylo 254 prostředků včetně 146 proudových. Na východě byla použita také balistická raketa a několik prostředků Banderol či Daň-T, jejich konečný počet nebyl upřesněn. Další útok začal v 18:00 dne 30. září. Do 08:00 dne 1. října vzdušné síly zaznamenaly 107 dronů typů Shahed, Gerbera a klamných Parodija, z toho 63 proudových. Startovaly z Orlu, Millerova, Brjansku, Šatalova, okupované Doněcké oblasti a Hvardiiskeho na Krymu. PVO zničila nebo potlačila 87 dronů. Zásahy byly zaznamenány na jedenácti místech a dopady trosek na dalších čtyřech.
Hlavním cílem kombinovaného útoku během noci na 30. září byla energetika Kyjeva a Kyjevské oblasti. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil škody na energetických a dalších kritických objektech také v Žytomyrské, Mykolajivské, Kirovohradské a Rivnenské oblasti. Údery způsobily výpadky elektřiny a vody.
Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že během noci z 29. na 30. září sestřelilo 384 ukrajinských dronů nad moskevským regionem, Belgorodskou, Brjanskou, Volgogradskou, Voroněžskou, Kostromskou, Kurskou, Orelskou, Penzenskou, Rostovskou, Rjazaňskou, Samarskou, Saratovskou a Uljanovskou oblastí, Baškortostánem, Tatarstánem, Permským krajem, okupovaným Krymem a Černým mořem. Pro 30. září od 08:00 do 20:00 moskevského času uvedlo dalších 123 sestřelů nad Kurskou, Brjanskou, Belgorodskou, Kalužskou, Orelskou, Ťumeňskou a Smolenskou oblastí, Permským krajem, moskevským regionem, Krymem a Černým mořem. V navazujícím intervalu od 20:00 dne 30. září do 08:00 dne 1. října oznámilo 330 sestřelů nad Brjanskou, Belgorodskou, Smolenskou, Kalužskou, Tulskou, Kurskou, Tverskou, Lipeckou, Orelskou, Tambovskou a Astrachaňskou oblastí, moskevským regionem, Krymem a Černým mořem. Jde o ruská tvrzení bez nezávislého potvrzení celkových počtů. Noční údaje nelze celé připsat samotnému 30. září. Hlášení o výbuších poblíž krymských elektráren rozebíráme v rubrice Krym, ověřený vývoj kolem dříve zasaženého ropného skladu v rubrice Neplecha v Rusku.
Neplecha v Rusku
Na severoslobodském směru ukrajinský generální štáb zaznamenal tři ruské útoky u Bačivsku, Bunjačyneho a Sadkiv. Předchozí svodka uváděla jednu útočnou akci společně pro severoslobodský a kurský směr, zatímco dnešní hlášení kurský úsek samostatně nerozepisuje. Dělostřelecké útoky zasáhly Havrylivskou Slobodu, Malou Korčakivku, Pysarivku, Korenok, Marjine, Ulanove a Ivolžanske, letecký úder prostor Sum.
Správa Pavlovského okresu v Krasnodarském kraji 30. září potvrdila úplné uhašení požáru ropného skladu ve stanici Pavlovskaja. Zahájeny byly práce na odstranění následků a omezení provozu v okolních ulicích zatím zůstávalo v platnosti. Požár vznikl po dronovém útoku v noci na 28. září.
Fronta na Ukrajině
Za 30. září ukrajinský generální štáb zaznamenal 209 bojových střetů. Primární hlášení za předchozí den uvádí 221, intenzita tak klesla o dvanáct střetů, přibližně o 5,4 procenta. Rusko provedlo 22 raketových a 78 leteckých úderů a použilo 277 naváděných pum, 7 650 jednorázových útočných dronů a 2 656 ostřelování. Proti 29. září přibylo 21 raketových úderů, dva letecké údery a čtrnáct pum, zatímco počet taktických dronů klesl o 1 185 a ostřelování o 119.
Součet útoků přidělených jednotlivým směrům činí 84. Proti celkovým 209 střetům zůstává rozdíl 125, jehož rozdělení ani metodiku generální štáb nevysvětlil. Nelze jej proto dodatečně přiřazovat frontám. Z vykázaných směrových údajů je patrný růst tlaku u Pokrovsku a Huljajpole a pokles u Kosťantynivky, Lymanu a Slovjansku.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru bylo odraženo třináct ruských útoků u Hrafskeho, Symynivky, Malé Vovči, Kozačí Lopani, Ternového a Izbyckého. Proti deseti útokům z 29. září jde o nárůst o tři.
Geolokované záběry ukazují boje ve Vylchuvatce, kde okupanti vyvěsili svou vlajku a ukrajinské síly provedly protiútok s pomocí tanků.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru ukrajinské jednotky odrazily dva útoky u Novoplatonivky a Kupjansku, o jeden více než 29. září.
Na limanském směru bylo zaznamenáno šest útoků u Drobyševa, Novoselivky, Derylového a Lymanu, oproti devíti předchozího dne.
Na slovjanském směru počet klesl ze šesti na dva, boje probíhaly u Jampolu a Pyskunivky.
Generální štáb rovněž oznámil zásah ruského velitelského a pozorovacího bodu v Lysyčansku a opravárenské základny ve Starobilsku v okupované části Luhanské oblasti. Šlo o sérii prováděnou 29. září a v noci na 30. září.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru byl odražen jeden ruský útok směrem k Jurkivce. Předchozí den zde generální štáb neuváděl žádnou útočnou akci. Nový souvislý postup u Časiv Jaru nebo na tomto směru se v použitých zdrojích nepodařilo ověřit.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru ukrajinské síly odrazily šestnáct útoků u Oleksijevo-Družkivky, Kosťantynivky, Novoselivky, Dovhé Balky, Mykolajpillji a Petrivky. Proti 28 útokům z předchozího dne jde o pokles o dvanáct.
Geolokované video úderů ruských dronů na ukrajinské pozice v Kosťantynivce potvrzuje přítomnost obránců ve městě. Ukrajinské pozice zde nebudou příliš silné, komplikují však další postup okupantů směrem na sever.
Pokrovský směr měl 33 útoků oproti sedmnácti a znovu byl nejaktivnějším z výslovně rozepsaných úseků. Rusko soustředilo úsilí u Serhijivky a Molodeckého a útočilo směrem k Hulivému, Svitlému, Novomykolajivce, Vilnému, Kučerivu Jaru, Stepům, Bilyckému a Vodjanskému.
Na oleksandrivském směru zůstaly dva útoky, oba směrem k Berezovému. Souhrn statistik potvrzuje zesílení aktivity u Pokrovsku, neznamená však sám o sobě územní průlom.
Geolokované video ukazuje průnik skupiny ruských infiltrátorů do Jehorivky. Je téměř jisté, že se nejedná o reálný posun fronty a to, že video ukazuje pouze jednoho okupanta naznačuje, že skupina nebyla příliš velká.
DeepState v aktualizaci zveřejněné 30. září zaznamenal ruské posuny poblíž Bilyckého a Ševčenka v dobropilljské části pokrovského směru. Jde o mapově zachycené rozšíření ruské kontroly podle tohoto projektu. Z formulace „poblíž“ nelze vyvozovat obsazení celého města Bilycke ani celé obce Ševčenko. Přesné datum fyzického dosažení jednotlivých pozic a velikost změny nebyly v doprovodném oznámení uvedeny. Aktualizaci proto řadíme podle dne zveřejnění a celý zisk automaticky nepřipisujeme bojům 30. září.
Ukrajinský generální štáb oznámil zásah skladu bezpilotních prostředků v Hranitném a skladů materiálně-technického zabezpečení v Azovském, Manhuši, Novoandrijivce a Volnovase v okupované části Doněcké oblasti. Údery patřily do série z 29. září a noci na 30. září.
Jižní fronta: Na huljajpolském směru bylo odraženo šest ruských útoků u Čarivného, Kopanů a Verchní Tersy, oproti jedinému útoku z 29. září.
Na orichivském směru generální štáb nehlásil žádnou aktivní útočnou akci, zatímco předchozí den čtyři. Nový souvislý územní zisk nebyl v použitých podkladech ověřen. Pokles pozemních útoků u Orichivu zároveň neznamenal přerušení palebné činnosti.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru nebyla podle generálního štábu zaznamenána žádná ruská pozemní útočná akce, stejně jako 29. září. Tento údaj nepopisuje veškerou dronovou a dělostřeleckou činnost v oblasti.
Krym: Během noci z 29. na 30. září byla hlášena série výbuchů v Dobrovské dolině poblíž Tavrijské tepelné elektrárny a u simferopolské elektrárny GRES. Další výbuchy byly hlášeny ze Sackého rajónu, Bachčysaraje a Krasnoperekopsku. Informace zveřejnil kanál Krymskyj veter a převzal Ukrinform.
Generální štáb oznámil také zásah skladu materiálně-technického zabezpečení u Kumového. Hvardiiske na Krymu současně sloužilo jako jeden z výchozích prostorů ruských bezpilotních prostředků použitých v náletu zahájeném večer 30. září.
Diplomatické a politické události
Volodymyr Zelenskyj jednal s finským prezidentem Alexandrem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Størem o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a podpoře letounů F-16. Kancelář ukrajinského prezidenta oznámila, že telefonické rozhovory proběhly 30. září v souvislosti s pokračujícími ruskými vzdušnými útoky. Zelenskyj oba představitele informoval o hrozbě proudových bezpilotních prostředků typu Šáhed a nočních útocích balistickými raketami. Se Stubbem hovořil o konkrétních možnostech podpory ukrajinských F-16 a protivzdušné obrany; stejná témata projednal také se Størem.
Ukrajinský velvyslanec v Austrálii Vasyl Myrošnyčenko vysvětlil, proč Kyjev upustil od převzetí australských bitevních vrtulníků Tiger. V rozhovoru, který Militarnyj zveřejnil 30. září, uvedl, že Ukrajina svou žádost stáhla již na začátku roku 2026. Žádost pocházela z roku 2024 a jednání pokračovala v roce 2025; Austrálie byla podle velvyslance připravena stroje předat. Ukrajinské posouzení však upozornilo na vysoké náklady provozu a potřebu samostatného výcviku pilotů i technického personálu, náhradních dílů a údržby pro málo rozšířený typ. Část amerického vybavení navíc podléhá pravidlům ITAR a její předání by vyžadovalo souhlas Spojených států. Odstranění tohoto vybavení by podle Myrošnyčenka omezilo schopnosti vrtulníků.
Evropská unie a Kanada připravují širší partnerskou dohodu, která má zahrnout obchod, kritické suroviny, energetiku a podporu Ukrajiny. Politico 30. září popsalo návrh společného prohlášení rozeslaný unijním velvyslancům před summitem, který má začít 29. října v Montrealu. Návrh počítá s omezením překážek digitálního obchodu, spoluprací při investicích do kritických surovin a zabezpečování jejich dodavatelských řetězců včetně vytváření zásob. V energetice zahrnuje zkapalněný zemní plyn, vodní, solární a větrné zdroje i jadernou energetiku. Součástí připravovaného partnerství má být také koordinace další podpory Ukrajiny.
Americký velvyslanec při EU Andrew Puzder kritizoval zvýhodňování evropských výrobců při obranných nákupech. Na bruselském summitu Euronews o obraně a vesmíru 30. září varoval, že taková pravidla mohou rozdělovat transatlantickou obrannou průmyslovou základnu a odcizovat spojence. Výběr zbraní by se podle něj měl řídit jejich schopnostmi a dostupností. Puzder naopak ocenil možnost pořizovat americký obranný materiál pro Ukrajinu z unijní půjčky ve výši 90 miliard eur a uvedl, že Washington bude prosazovat obdobné podmínky také v dalších evropských obranných programech. Podle jeho vyjádření Evropská komise naznačila, že nehodlá bránit členským státům v nákupech amerických zbraňových systémů z jejich národních rozpočtů.
Německé námořnictvo má podle agentury dpa získat druhou základnu u Severního moře v Emdenu. Portál Sicherheit & Verteidigung 30. září informoval, že plánované zařízení by vedle Wilhelmshavenu poskytovalo zázemí pro sedm fregat, deset minolovných lodí a deset remorkérů. Počítá se s více než tisícovkou vojáků a civilních zaměstnanců. Německé ministerstvo obrany výběr lokality zatím oficiálně nepotvrdilo a odmítlo zprávu komentovat. Ministr obrany Boris Pistorius a dolnosaský premiér Olaf Lies mají 5. října navštívit Emden a jednat o možné nové námořní základně.
Svéráz ruské ekonomiky
Dnes ponecháme zhodnocení výhledu ruské ekonomiky analytickým oddělením tamních komerčních bank. Ruské ministerstvo financí vyhlásilo ve středu 30.9. další emisi státních obligací o objemu přibližně 1 bilionu rublů, ale vzhledem k tomu, že byly nabídnuty obligace se stálým úročením, neobjevila se ani jediná nabídka jejich nákupu. Ministerstvo tak celou emisi odvolalo, čímž se opakovala situace z poloviny července tohoto roku, kdy pro malý zájem kupujících také došlo k odvolání emise.
Připomeňme, že na počátku září ministerstvo financí úspěšně prodalo balík obligací o celkové hodnotě přes 1 bilion rublů. Tehdy se ovšem jednalo o obligace s plovoucí sazbou, které zaručují jejich držitelům zisk i při výraznějším propadu ekonomiky, který by vedl například k opětovnému zvýšení základní úrokové sazby přes hranici 20%.
Je také potřeba zdůraznit, že aktuálně jsou desetileté ruské státní obligace úročeny roční sazbou 16,9%, a to, že se ani při takto vysoké úrokové sazbě nenašli zájemci, kteří by tyto obligace byli ochotní koupit, ukazuje, že komerční banky (které jsou téměř výhradním kupujícím ruských státních obligací) vnímají vývoj ruské ekonomiky značně pesimističtěji, než ruská vláda.
Potvrzuje se tak také, že oficiální statistiky, publikované agenturou Rosstat, tedy například oficiální roční míra inflace na úrovni 6,3% pro měsíc srpen tohoto roku, nemají příliš silné vazby na ekonomickou realitu Ruska, neboť jinak by teoretický zisk (úrokové sazby mínus inflace) ruských státních dluhopisů dosahoval úrovně přes 10%. To pak ani sazbu 16,9% nepovažují komerční banky za dostatečně vysokou, aby měly o obligace zájem, potvrzuje, že reálná inflace v Rusku se blíží této hodnotě, a také, že banky do budoucna předpokládají její další zvýšení.
Situace na Blízkém východě
Izrael: Izraelská armáda (IDF) informovala o dvou operacích v Pásmu Gazy a oblasti Chán Júnisu. Podle jejího vyjádření byl zabit Muhammad an-Nadžžár, kterého Izrael označuje za aktivního příslušníka vojenského křídla Hamásu, přestože vystupoval jako novinář. Izraelská armáda tvrdí, že během útoku ze 7. října pronikl na izraelské území. Při další operaci byl podle izraelské armády zabit Ammár aš-Šaríf, velitel vojenského křídla Hamásu a bratr Múmina aš-Šarífa, novináře stanice Al-Džazíra. Izrael tuto skutečnost uvádí jako důkaz údajného propojení některých novinářů v Gaze s vojenským křídlem Hamásu.
V této souvislosti izraelská armáda vytvořila webovou stránku, na níž zveřejňuje informace o Palestincích působících jako novináři, které označuje za členy Hamásu. Podle Izraele má projekt reagovat na obvinění, že izraelské síly během války úmyslně zabíjejí novináře. Palestinské zdroje mezitím informovaly o zadržení Hamzy Abú Zíny, který měl být podle jejich tvrzení unesen speciální jednotkou v oblasti silnice Saláh ad-Dín poblíž uprchlického tábora Burejdž v centrální části Pásma Gazy. Podle dalších zdrojů měl Abú Zína působit v jednotkách Nuchba Hamásu a být zodpovědný za instalaci a správu kamerového systému skupiny v oblasti takzvané žluté linie. Jeho zadržení by podle těchto tvrzení mohlo mít pro Izrael zpravodajský význam.
Izraelská armáda dále uvedla, že při úderech v Pásmu Gazy tento týden zabila dva muže, kteří se podle ní účastnili útoku ze 7. října 2023, včetně jednoho, který se podílel na únosu rukojmích. Při úterním úderu v Gaze byl podle izraelské armády zabit Muhammad Džamál Mahmúd Abú aš-Šaár, velitel buňky vojenského křídla Hamásu. Armáda tvrdí, že 7. října 2023 pronikl do kibucu Be'eri a podílel se na únosu několika rukojmích. Při samostatném úderu v Džabáliji byl téhož dne zabit Musab Abd al-Džalíl Sakíb Balbísí, kterého izraelská armáda označila za velitele Palestinského islámského džihádu. Podle IDF se rovněž účastnil útoku na Izrael 7. října. Izraelská armáda uvedla, že oba muži se v poslední době podíleli na přípravě útoků proti izraelským vojákům a civilistům, které podle ní představovaly porušení příměří. Jejich zabití označila za opatření směřující k odstranění této hrozby.
Izraelská armáda uvedla, že v září v Pásmu Gazy zabila 70 členů ozbrojených skupin, včetně tří velitelů brigád Hamásu, dvou velitelů praporů a devíti velitelů rot. Podle IDF se 17 z nich přímo účastnilo útoku ze 7. října 2023, únosů rukojmích nebo jejich držení v zajetí. Izraelská armáda uvedla, že k vypátrání těchto 17 osob přispěla jednotka Nili působící v rámci bezpečnostní služby Šin Bet, jejímž úkolem je identifikovat a zneškodnit osoby zapojené do útoku ze 7. října. Podle IDF byly cílené operace výsledkem dlouhodobého zpravodajského a operačního úsilí, které v posledních týdnech umožnilo provést několik úderů. Navzdory příměří podporovanému Spojenými státy, které v říjnu 2025 ukončilo rozsáhlé boje v Pásmu Gazy, izraelská armáda podle svého vyjádření pokračuje v omezených úderech proti ozbrojeným skupinám. Ty mají podle IDF zabránit útokům na izraelské vojáky. Izraelská armáda zároveň uvedla, že někteří zasažení velitelé a bojovníci se ukrývali v tunelech nebo hustě obydlených oblastech. K jejich identifikaci a určení polohy proto podle ní bylo nutné dlouhodobé sledování s cílem zvýšit jistotu před provedením přesného úderu a omezit riziko zasažení dalších osob. Podle IDF se část zářijových operací zaměřila také na členy Hamásu zapojené do obnovy jeho vojenských kapacit, tajných velitelských stanovišť a mechanismů civilní správy v Pásmu Gazy. Izraelská armáda zároveň tvrdí, že Hamás již nemá stejné vojenské a správní kapacity jako před 7. říjnem 2023, přesto se podle jejího hodnocení nadále snaží obnovit své síly a znovu se vyzbrojit.
Libanon: Libanonská armáda (LAF) oznámila, že zmařila pokus o pašování přibližně 245 kg vysoce výbušného TNT, čtyř výbušných zařízení a osmi rozbušek ze Sýrie do Libanonu. Když na místo dorazila armádní hlídka, pašeráci uprchli zpět na syrské území.
Sýrie: Na internetu se šíří prohlášení o vzniku nové ozbrojené skupiny s názvem „Brigády Nuzza al-Kabail“. Skupina se označuje za ozbrojené křídlo a tvrdí, že chce bojovat proti „zločinným Židům“ v Sýrii. Ve svém prohlášení odsuzuje údajné každodenní vpády, zabíjení a zatýkání na jihu země, přičemž zřejmě odkazuje na působení izraelských sil. Za jejího „hlavního vojenského velitele“ se označil Abú Muád Aknáf, který vyzval Syřany, aby se ke skupině připojili, a současné syrské vedení označil za zrádce. Pravost prohlášení ani existence, složení a operační schopnosti skupiny však zatím nebyly nezávisle ověřeny.
Vývoj na jihu Sýrie mezitím pokračuje. Izraelská vojenská kolona čítající 12 vozidel překročila demarkační linii a vstoupila do jižní části provincie Kunajtra a západní části provincie Dará. Kolona projela obcemi Džamla a Abidín, dorazila do Máriji v oblasti povodí řeky Jarmúk a následně oblast opustila. Izraelští vojáci zároveň propustili mladého muže, kterého dva dny předtím zadrželi při vstupu do vesnice Churíja na severu Kunajtry.
Pozornost zároveň vzbudily informace o údajném přímém jednání mezi Sýrií a libanonským Hizballáhem. Agentura Reuters s odvoláním na šest zdrojů, včetně dvou syrských představitelů a amerického činitele, uvedla, že se syrští představitelé a zástupci Hizballáhu nejméně jednou osobně setkali v Turecku. Podle agentury šlo o první známé přímé jednání mezi Damaškem a Hizballáhem. Schůzky se měli účastnit zástupci syrských zpravodajských služeb a ministerstva zahraničí, zatímco Írán se jednání neúčastnil. Hlavním tématem měla být bezpečnostní spolupráce. Podle jednoho ze syrských představitelů Damašek Hizballáh ujistil, že proti němu vojensky nezasáhne v Libanonu s cílem vynutit jeho odzbrojení. Na oplátku měl požádat o pomoc při potírání pašování a likvidaci zbývajících podzemních buněk, zejména na jihu Sýrie. Napětí mezi Damaškem a Hizballáhem se přitom zvýšilo po pádu režimu Bašára Asada na konci roku 2024, kdy syrské úřady skupinu obvinily z přesunu zbraní přes syrské území. Informace Reuters však následně syrské ministerstvo informací popřelo. Oddělení pro zahraniční média uvedlo, že k žádnému setkání syrských představitelů se zástupci Hizballáhu nedošlo. Syrská vláda podle něj plánuje zveřejnit k případu samostatné oficiální vyjádření.
Další incident byl zaznamenán v provincii Dajr az-Zaur, kde u kontrolního stanoviště syrských bezpečnostních sil v obci Džazra al-Hamid explodoval automobil. Při výbuchu byli zraněni dva lidé. Podle předběžných informací byla na vozidle umístěna magnetická mina. Syrské úřady v souvislosti s incidentem zahájily vyšetřování.
Jemen: Hnutí Ansaralláh zahájilo novou rozsáhlou ofenzivu s cílem ovládnout město Táizz na jihu země.
Africká vsuvka
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že při útoku na vojenský objekt v oblasti Koulpélgo zemřel jeden voják. Útočníci měli zároveň ukořistit zbraně a munici. Další dva útoky na vojenské objekty v oblasti Ouahigouya podle skupiny vedly ke zničení vojenského vozidla a opětovnému zabavení zbraní a munice. Tato tvrzení nebyla nezávisle ověřena.
Somálsko: Zprávy o zvýšeném pohybu bojovníků islamistické skupiny aš-Šabáb v oblastech mimo Mogadišo se objevily ve stejné době jako informace o nasazení tří stíhaček F-16, které měly vzlétnout z hlavního města a zamířit k hlídkování nad oblastmi Dolní a Střední Šabelle. Podle dostupných informací měly lety souviset se zprávami o aktivitě islamistů, somálské úřady však jejich účel ani přímou souvislost s pohybem aš-Šabáb oficiálně nepotvrdily. Informace o pohybu skupiny přicházejí několik týdnů po bojích v oblasti Beerta Ali Mahdi a v okolí Basry, odkud se následně údajně stáhly vládní síly. Zatím není jasné, zda současná aktivita aš-Šabáb signalizuje přípravu nové operace, nebo pouze změnu jejího rozmístění v regionu. Vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v okolí Mogadiša zůstává napjatá, nelze zatím určit, zda mezi hlášeným pohybem islamistů a nasazením F-16 existuje přímá souvislost. Somálská vláda ani aš-Šabáb se k posledním zprávám veřejně nevyjádřily.
Etiopie: V jihozápadním Tigraji došlo podle dostupných zpráv k výraznému ústupu pozic Tigrajských obranných sil (TDF). Etiopské federální jednotky (ENDF) postoupily severně od Alamaty a obsadily strategickou výšinu Grat Kahsu. Podle neověřených zpráv mohly převzít také kontrolu nad městem Korem, jehož situace však zůstává nejasná. Jednotky ENDF zároveň postupovaly severovýchodním směrem podél silnice z Alamaty a obsadily oblasti Tao a Kukufto. Na jejich postup navázaly spojenecké Tigrajské mírové síly (TPF), které podle dostupných informací získaly kontrolu nad většinou venkovských oblastí jihovýchodního Tigraje.
Boje se rozšířily také do sousedního regionu Afar, kde etiopské federální jednotky spolu s afarskými regionálními speciálními jednotkami a TPF znovu ovládly město a okres Erebti. Oblast předtím během posledních dnů ovládly síly napojené na TPLF/TDF a skupinu Uguugumo. V oblasti byly rovněž zaznamenány jednotky TPF používající nákladní vozy Ural vybavené protiletadlovými kanony ZU. Napětí se mezitím přeneslo i do hlavního města. V noci byly v Addis Abebě slyšet exploze a opoziční aliance uvedla, že ve městě provedla několik útoků pomocí dronů. Podle zdroje napojeného na alianci měly některé z nich zasáhnout objekty etiopské armády. Pokud se informace potvrdí, šlo by o první známý dronový útok protivládních sil přímo na Addis Abebu.
Etiopská vláda současně oznámila uzavření svého velvyslanectví v Eritreji a obvinila Asmaru z „přímých i nepřímých nepřátelských a agresivních kroků“ vůči Etiopii. Addis Abeba rovněž vyhostila deset eritrejských diplomatů, které označila za nežádoucí osoby kvůli údajným aktivitám ohrožujícím národní bezpečnost. Diplomaté měli zemi opustit do 48 hodin.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, kdo je nejvíc bité děvče české armády. Pokud jste tipovali dělostřelce, tak ano, ti si ten titul poctivě odmakali. Ale vězte, že existuje ještě hlubší díra, a když máte dobrou ženijní lopatu, dokážete se do ní zakopat opravdu majestátně. Ministerstvo obrany totiž zrušilo zakázku na 185 obrněných vozidel za skoro 25 miliard korun, určených mimo jiné právě pro ženisty, pyrotechniky, zdravotníky a průzkum. Projekt se přitom připravuje už od roku 2018, jednou ho zabil nedostatek peněz, pak se dělal nový průzkum trhu, vybíral se vhodný typ, VOP CZ se chystal na výrobu Bushmasterů a člověk už skoro začínal věřit, že český ženista jednou dostane něco modernějšího než lopatu, mapu a povzbudivé slovo. A teď nic. Ekonomické důvody. Takže po osmi letech příprav jsme se vrátili na start, jen o něco zkušenější, o něco starší a hlavně s krásně aktualizovanou dokumentací. Česká armáda tak znovu potvrzuje, že její nejsilnější ženijní schopností není budování mostů ani odminování, ale hloubení vlastních akvizičních jam. Dělostřelci aspoň “čekají” na děla. Ženisti si tu díru musejí ještě sami sakra vykopat, než si do ní lehnou.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
