(3 635 slov, doba čtení 19 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci z 29. na 30. října, od 18:00 dne 29. října, Rusko podle Vzdušných sil Ukrajiny zaútočilo balistickými raketami Iskander-M/S-400/KN-23 z Voroněžské, Kurské a Brjanské oblasti, čtyřmi řízenými leteckými střelami Ch-59/69 z Bělgorodské oblasti a 113 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, Gerbera a klamnými prostředky Parodija; 83 dronů bylo proudových. Drony přilétaly ze směrů Orel, Kursk a Šatalovo v Rusku a z okupovaného Doněcku a Hvardiiske na okupovaném Krymu. Hlavními směry útoku byly Kyjevská, Poltavská a Dnipropetrovská oblast. Útok odrážely ukrajinské letectvo, protiletadlové raketové jednotky, prostředky radioelektronického boje, jednotky bezpilotních systémů a mobilní palebné skupiny. K 07:30 Vzdušné síly oznámily sestřelení nebo potlačení 99 cílů: tří střel Ch-59/69 a 96 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů, z nichž 71 bylo proudových Šáhedů. Několik útočných dronů zůstávalo ve vzduchu a bojová činnost pokračovala. Hlášení zaznamenalo zásahy na 17 místech a dopady sestřelených prostředků či jejich trosek na pěti místech.
Ruské ministerstvo obrany v denním hlášení tvrdilo, že 29. října od 08:00 do 20:00 moskevského času jeho protivzdušná obrana zachytila a zničila 40 ukrajinských bezpilotních prostředků nad Bělgorodskou, Brjanskou, Kurskou a Orelskou oblastí a Permským krajem. V nočním souhrnu za noc na 30. října, bez uvedení přesných hodin, ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že jeho protivzdušná obrana zachytila a zničila 1 043 ukrajinských bezpilotních prostředků letounového typu nad Bělgorodskou, Brjanskou, Voroněžskou, Volgogradskou, Kurskou, Kalužskou, Kostromskou, Orelskou, Penzenskou, Rostovskou, Rjazaňskou, Smolenskou, Samarskou, Saratovskou, Tverskou, Tulskou a Jaroslavskou oblastí, Moskevským regionem a republikou Tatarstán.
Neplecha v Rusku
V severoslobodském a kurském směru nelze počet pozemních útoků za 29. říjen srovnat s předchozím bojovým dnem: generální štáb tentokrát oznámil tři letecké údery se šesti naváděnými pumami a 37 případů ostřelování, samostatný počet pozemních útoků však nezveřejnil. Za 28. říjen uvedl v severoslobodském směru čtyři útoky u Tovstodubového, Ulanového a Ryživky.
Ukrajinské námořnictvo ve zprávě zveřejněné 29. října připsalo svým jednotkám zásah letiště Marinovka ve Volgogradské oblasti raketovým komplexem Neptun a zničení dvou stíhacích bombardérů Su-34. Konkrétní den úderu hlášení neuvádí.
Fronta na Ukrajině
Ukrajinský generální štáb v ranní svodce z 30. října zaznamenal za celý 29. říjen 211 bojových střetů, o 22 více než za předchozí bojový den; srovnatelná ranní bilance za 28. říjen uváděla 189 střetů.
Generální štáb za 29. říjen ruským silám připsal jeden raketový a 82 leteckých úderů, 263 svržených naváděných pum, použití 9 576 dronů kamikadze a 2 478 případů ostřelování obcí a ukrajinských pozic, z toho 42 salvovými raketomety.
Ukrajinské raketové vojsko a dělostřelectvo podle generálního štábu zasáhly 29. října čtyři prostory soustředění ruských vojáků a techniky, dvě děla a jedno stanoviště řízení bezpilotních prostředků.
Charkovská situace: V jižnoslobodském směru zůstal podle generálního štábu počet odražených ruských útoků za 29. říjen stejný jako za předchozí bojový den: aktuálně oznámil sedm, zatímco za 28. říjen jich rovněž evidoval sedm. Tentokrát útoky hlásil u Starycji, Izbyckého, Čajkivky, Ochrimivky, Malé Vovči a Ševjakivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se podle generálního štábu ruské síly 29. října nepokoušely zlepšit své postavení, na rozdíl od předchozího bojového dne, za který generální štáb uvedl jeden útok u Novoosynového.
Mluvčí ukrajinského uskupení spojených sil Viktor Trehubov v rozhovoru zveřejněném 29. října popsal dopad operace Veles na ruské jednotky na pravém břehu Oskolu: podle něj přišly o jednu z možností rotací, infiltrace posil a přesunu vojáků do Kupjansku.
V lymanském směru vzrostl podle generálního štábu počet ruských útoků za 29. říjen na osm oproti pěti za předchozí bojový den, které zaznamenala srovnávací svodka. Aktuální hlášení uvádí odražení pokusů proniknout do obrany směrem na Stepové, Kolodjazi, Lyman, Zaričné, Doněcké a Dibrovu.
Ve slovjanském směru generální štáb za 29. říjen oznámil čtyři ruské útoky, dvojnásobek proti předchozímu bojovému dni, za který uvedl dva. Aktuální útoky zaznamenal u Orichuvatky, Jampilu, Kryvé Luky a Mykolajivky.
Geolokované video úderů ukrajinských dronů na ruské infiltrační skupiny u Dibrové. Ukrajina v tomto úseku stále dokáže efektivně ničit ruské infiltrátory a bránit jim v upevňování pozice.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru generální štáb za 29. říjen zaznamenal jednu ruskou útočnou akci směrem na Vasjutynské, zatímco za předchozí bojový den uvedl, že ruské síly útočné akce neprováděly.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru generální štáb za 29. říjen oznámil 24 ruských útoků, o šest více než za předchozí bojový den, kdy evidoval osmnáct. Podle upřesněných údajů ruské jednotky útočily u Kosťantynivky a směrem na Oleksijevo-Družkivku, Novoselivku, Dovhou Balku, Družkivku, Rusyn Jar, Petrivku, Torecké, Pryjut, Vilné a Zolotyj Kolodjaz.
V pokrovském směru generální štáb za 29. říjen uvedl devatenáct ruských útoků, o 23 méně než za předchozí bojový den, kdy jich hlásil 42. Ruské síly se tentokrát pokoušely postupovat směrem na Dobropillju, Nový Donbas, Hannivku, Rodynské, Svitle, Novohryšyné, Myrné, Serhijivku, Kotlyné, Molodecké, Novopidhorodné a Novopavlivku.
V oleksandrivském směru generální štáb za 29. říjen nehlásil ruské útočné akce, zatímco za předchozí bojový den uvedl jeden odražený útok u Kalynivského.
Jižní fronta: V huljajpolském směru generální štáb za 29. říjen zaznamenal osmnáct ruských útoků, dvojnásobek proti předchozímu bojovému dni, za který oznámil devět odražených útoků. Ruské jednotky se tentokrát pokoušely postupovat směrem na Uspišné, Ternuvaté, Jehorivku, Hirke a Čarivné.
V orichivském směru generální štáb za 29. říjen uvedl dva ruské útoky směrem na Jehorivku oproti jednomu za předchozí bojový den, kdy hlásil odražený útok u Novojakovlivky.
Geolokované video ze Stepnohirsku ukazuje, že se zde fronta příliš nehýbe. Ukrajinské síly v posledních týdnech prováděly protiútoky, které částečně zvrátily dřívější ruské postupy z předchozích měsíců. Bojuje se o šedé zóny a pozice severně od Ščerbaky a Mali Ščerbaky, u Pavlivky, Novojakovlivky, směrem ke Kamyanske a jižní části Stepnohirsku. Rusové infiltrují do severní části Stepnohirsku, polí jihozápadně od Mahdalynivky a oblasti solární farmy; intenzivní boje probíhají i o zbývající ukrajinské pozice jižně od řeky Suchyj v oblasti Plavného.
Chersonská fronta: V přidněperském směru generální štáb za 29. říjen uvedl, že ruské síly útočné akce neprováděly, zatímco za předchozí bojový den nezaznamenal jejich aktivní činnost.
Chersonská městská rada ve zprávě z 30. října oznámila, že během předchozího dne bylo objeveno několik dálkově zaminovaných úseků ruskými silami v Komyšanech a v Chersonu poblíž čtvrti Korabel; za zvlášť intenzivní označila ruské minování Antonivky.
Diplomatické a politické události
Ukrajinské ministerstvo zahraničí 30. října zveřejnilo protest proti akcím plánovaným v Bachčisarajském chanském paláci na 31. října až 1. listopadu. Ministerstvo je označuje za glorifikaci ruské říše a uvádí, že o nich již oficiálně informovalo vedení UNESCO a členské státy organizace. Vyzvalo je k okamžitému využití dostupných mezinárodních nástrojů proti ruskému postupu na okupovaném Krymu. Současně požaduje, aby UNESCO zvážilo posílení odpovědnosti Ruska za ničení ukrajinského kulturního dědictví.
Britské ministerstvo obrany ve zprávě zveřejněné 30. října oznámilo setkání britských a ukrajinských obranných firem s přehlídkou dronů v posádce Larkhill. Podle ministerstva tam dvanáct ukrajinských výrobců představilo bezpilotní systémy britskému průmyslu, investorům a vojenským představitelům. Akce se zaměřila na možnosti spolupráce, společného vývoje a investic do bezpilotních prostředků a souvisejících technologií.
Ukrinform 30. října s odvoláním na Kancelář prezidenta informoval o zavedení ukrajinských sankcí proti subjektům zapojeným do satelitního systému Rassvet a proti ruskému stínovému loďstvu. Prezident Volodymyr Zelenskyj podle článku uvedl do účinnosti příslušná rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany. Balíček týkající se systému Rassvet zahrnuje deset společností a devatenáct s nimi spojených Rusů. Další balíček postihuje 39 námořních plavidel stínového loďstva.
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Oleksandr Miščenko na recepci v turecké ambasádě v Kyjevě 29. října vyzdvihl možnosti společných obranných projektů. Spojení tureckých technologií s ukrajinským vývojem a bojovými zkušenostmi podle něj otevírá perspektivy pro posílení obranyschopnosti obou zemí. Při oslavě 103. výročí vyhlášení Turecké republiky poděkoval také za tureckou podporu a diplomatické úsilí o ukončení války. Zdůraznil význam bezpečnosti Černého moře a ocenil tureckou roli při usnadňování námořní dopravy.
Eurokomisař Valdis Dombrovskis 30. října oznámil plán na podpis dohody o obranném průmyslu s Ukrajinou do konce roku 2026 a na vznik dvou evropských center dronových technologií v roce 2027. Podle Kyiv Independent mají centra vzniknout v Lotyšsku a Nizozemsku v rámci projektu DECODER vedeného EU, do něhož jsou zapojeny také Ukrajina a Norsko. Dombrovskis záměr představil na akci NATO FUSE v Rize. Dohoda má podle něj usnadnit zakládání společných podniků, přenos technologií a začleňování ukrajinského obranného průmyslu do evropské průmyslové základny.
Kyiv Independent 29. října informoval o nové výzvě Evropské komise v rámci obranného úvěrového nástroje SAFE s dostupnými 21,3 miliardy eur. Komise podle článku vybídla členské státy, aby prostředky z druhé výzvy využily k posílení spolupráce s Ukrajinou. Část původního úvěrového rámce ve výši 150 miliard eur zůstala nevyužita především proto, že Itálie a Maďarsko snížily své plány na půjčky. V předchozí výzvě předložilo návrhy na úvěry devatenáct zemí.
Svéráz ruské ekonomiky
V tomto týdnu jsme se již věnovali jak horšící se finanční situaci ruských společností, tak k běžných obyvatel, dnes se pak zaměříme na to, jak se tato situace projevuje na hospodaření největší ruské banky Sberbank. Ta sice v rámci své účetní uzávěrky vykázala zisk, i její portfolio ale ovlivňuje horšící se schopnost společností i obyvatel splácet své úvěry.
Objem nesplácených úvěrů u této banky dosáhl ke konci třetího čtvrtletí roku 2026 výše 2,7 bilionu rublů, tedy v přepočtu přibližně 730 miliard Kč. Objem rizikových aktiv banky vzrostl jen od ledna tohoto roku o přibližně 20%, přičemž je potřeba připomenout, že banka Sberbank má na ruském trhu dominantní postavení a poskytuje 32,7% veškerých úvěrů.
Pokud se pak detailněji zaměříme na strukturu problematických aktiv banky, uvidíme následující růsty objemu nesplácených úvěrů (růsty jsou uváděny vždy ve srovnání se stavem na počátku tohoto roku):
- Úvěry stavebním firmám na realizaci developerských projektů: Růst z 258 na 375 miliard rublů, tedy o 45%
- Ostatní úvěry, poskytnuté společnostem: Růst z 821 na 1060 miliard rublů, tedy o 29%.
Oběm řádně nesplácených úvěrů, poskytnutých bankou Sberbank fyzickým osobám, pak ke konci třetího čtvrtletí dosahuje výše 1,25 bilionu rublů (tedy přibližně 340 miliard Kč), jejich struktura je pak následující:
- Hypoteční úvěry, které představují 27,8% všech úvěrů fyzických osob: Růst z 203 na 251 miliard rublů, tedy o 24%.
- Kreditní karty: Růst z 305 na 344 miliard rublů, tedy o 13%.
- Automobilové leasingy: Růst z 34 na 43 miliard rublů, tedy o 26%.
- Spotřebitelské úvěry: Pokles z 620 na 608 miliard rublů, tedy o 2%, tento pokles je ale dán přechodem klientů k nebankovním společnostem, jejichž situaci jsme se věnovali včera.
Přičemž se předpokládá, že ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku se situace dále zhorší. Banky se také snaží svou špatnou situaci do určité míry maskovat pomocí restrukturalizací zadlužení, a tyto úvěry pak nejsou uváděny v celkovém přehledu nesplácených úvěrů. Pokud bychom restrukturalizované úvěry připočetli k výše uvedeným nespláceným úvěrům, uvidíme, že celkový podíl problematických úvěrů u všech ruských bank dosahuje již podílu 13% – což je již nad hranicí, která je obecně považována za úroveň ohrožující stabilitu celého bankovního systému.
Situace na Blízkém východě
Izrael: Izraelská armáda (IDF) a bezpečnostní služba Šin Bet zveřejnily záběry z několika leteckých úderů v Pásmu Gazy, které byly podle izraelské armády zaměřeny na skladiště zbraní a příslušníky Hamásu. Při útocích byla zničena dvě skladiště v al-Burajdži a městě Gaza, kde se nacházely desítky zbraní včetně raket, granátů, pušek a výbušnin. Při dalších úderech v Chán Júnisu a Rafáhu byli podle IDF zabiti čtyři členové Hamásu, mezi nimi příslušník elitní jednotky Nuchba a jeden z velitelů hnutí. Izraelská armáda je obvinila z plánování útoků a obnovování vojenských kapacit Hamásu, což označila za porušení dohody o příměří.
V rámci další operace izraelská armáda oznámila také zabití Ihába Džamíla Abú Takíji, velitele jednotky Hamásu, který se měl podílet na zadržování izraelských rukojmích v Pásmu Gazy. Zahynul při leteckém úderu v uprchlickém táboře Nusajrát, který se uskutečnil ve čtvrtek. Podle IDF byl zapojen do zadržování několika rukojmích, mimo jiné Noji Argamaniové, Emily Handové, Hily Rotem Šošaniové, Ohada Ben Amiho, Andreje Kozlova, Šlomiho Ziva, Almoga Meira Jana a Maxima Herkina. Při stejném útoku byl zabit také Ibráhím Džihád Muhammad Abú Ušajba, velitel jedné z čet Hamásu.
Izraelské síly v pátek pokračovaly v operaci v Hebronu a do uzavřené oblasti Dajr Bahhá přivedly další vojáky i ženijní jednotky. Palestinská agentura WAFA s odvoláním na svědky uvedla, že začaly výkopové a demoliční práce v domě muže podezřelého z účasti na střelbě z minulého týdne a další rodiny musely opustit své domovy. Přípravu demolice domu jednoho z útočníků popsal také kanál Abu Ali Express.
Libanon: Libanonské bezpečnostní složky (ISF) zadržely syrského občana Arkana al-Naddáfa, narozeného v roce 2004 a pocházejícího z Aleppa, který je podezřelý z vraždy maronitského kněze Samira Daoua ve městě Džbejl. Vyšetřování pokračuje pod dohledem justičních orgánů, které se snaží objasnit okolnosti i motiv činu.
Pozornost libanonských úřadů se zároveň soustředí na případ přepravy výbušnin v oblasti Dahr al-Bajdar, v němž vojenský prokurátor Clód Ghanem vznesl oficiální obvinění proti osmi osobám napojeným na Hizballáh. Mezi obviněnými jsou Alí al-Kurdí a Hajtham Amhaz, kteří jsou již ve vazbě, dále Ibráhím Habíb, známý jako Sádžid, Bilál Sabúrí s přezdívkou Zulfiqár, Muhammad Ajjúb, Muhammad Zajtár, Muhammad Hazíme a Irina Krišinovová, manželka Amhaze. Obvinění se týkají trestných činů proti vnitřní a vnější bezpečnosti Libanonu, nelegálního držení a přepravy výbušnin, porušování vládních rozhodnutí a zakládání nezákonných organizací. Podle dostupných informací cestoval Zajtár v doprovodném vozidle, zatímco Hazíme byl vlastníkem automobilu, v němž byly výbušniny převáženy. V případě prokázání viny hrozí obviněným až deset let nucených prací. Případ byl předán vrchní vojenské vyšetřující soudkyni Ghadě Abú Alwanové, která bude pokračovat v jeho projednávání.
Sýrie: Syrský prezident Ahmad aš-Šará jednal 28. října v Damašku s iráckým premiérem Alím az-Zajdím o prohloubení hospodářských vztahů, rozvoji dopravní infrastruktury a posílení bezpečnostní spolupráce. Jednalo se o první oficiální návštěvu iráckého premiéra v Sýrii od jeho nástupu do funkce a zároveň o první návštěvu předsedy irácké vlády v Damašku od pádu režimu Bašára Asada v prosinci 2024. Jedním z hlavních témat jednání bylo obnovení ropovodu Kirkúk–Banijás, který by Iráku umožnil přepravovat ropu přes syrský přístav Banijás na středomořské trhy. Uvažovaná kapacita této trasy dosahuje až dvou milionů barelů denně. Obě strany se rovněž zabývaly přípravou společné syrsko-irácké ekonomické konference za účasti investorů a podnikatelských subjektů. Jejím cílem bude vytipovat nové projekty v energetice, dopravě, zemědělství a obchodě. Pozornost věnovaly také rozvoji pozemních dopravních koridorů přes oblast at-Tanf a posílení spojení s Tureckem, Saúdskou Arábií a iráckým přístavem Fáw. Významnou součástí rozhovorů byla také bezpečnostní spolupráce. Damašek a Bagdád se dohodly na koordinaci boje proti terorismu, výměně zpravodajských informací a ochraně společné hranice dlouhé přibližně 600 kilometrů. Jednaly rovněž o regionálních konfliktech a usnadnění cest iráckých poutníků ke svatyni Sajidy Zajnab. Po skončení jednání navštívil az-Zajdí Umajjovskou mešitu a svatyni Sajidy Zajnab v doprovodu syrského ministra zahraničí Asada aš-Šajbáního. Podle dostupných informací navíc věnoval ze svých osobních prostředků deset milionů dolarů na potřeby obou náboženských objektů.
Vedle diplomatických aktivit však Sýrie nadále čelí vážným bezpečnostním problémům. V provincii Suvajda vypukly prudké střety mezi ozbrojenými skupinami, při nichž byli podle předběžných informací zraněni také civilisté. Na západním okraji provincie se terčem minometného ostřelování staly pozice bezpečnostních složek v okolí Madždalu a Tall Hadídu.
Napjatá bezpečnostní situace panuje také na jihu země v souvislosti s jordánskými leteckými údery, které si vyžádaly sedm mrtvých civilistů a další tři zraněné. Údery zasáhly cíle v provinciích Dar'á a Suvajda pozdě večer 26. října. Jordánské úřady uvedly, že operace byla namířena proti pozicím teroristické organizace Islámský stát (IS) a jejím cílem bylo odvrátit bezprostřední bezpečnostní hrozbu. Syrské ministerstvo zahraničí však tvrdí, že zasaženy byly civilní objekty v provincii Dar'á a mezi oběťmi byly také děti. Damašek proto operaci označil za porušení syrské suverenity. V reakci na incident si syrské ministerstvo zahraničí 28. října předvolalo jordánského velvyslance Sufjána al-Kudáha a předalo mu oficiální protestní nótu. Mluvčí syrského ministerstva vnitra Núr ad-Dín al-Bába vyjádřil soustrast rodinám obětí a oznámil zahájení vyšetřování ve spolupráci s příslušnými institucemi. Zároveň zdůraznil potřebu spolupráce s Jordánskem při řešení přeshraničních bezpečnostních hrozeb. Obě země se následně dohodly na vytvoření společné komise, která prověří okolnosti náletů, vyhodnotí jejich následky a navrhne mechanismy koordinace v terénu i výměny zpravodajských informací. Podle společného prohlášení obou ministerstev předběžné vyhodnocení operace ukázalo na značné ztráty mezi bojovníky Islámského státu (IS) a zničení skladu zbraní. Údery však vyvolaly nespokojenost mezi obyvateli jižní Sýrie. Výzkumník Abdurrahmán al-Hádž v rozhovoru pro server The New Arab uvedl, že negativní reakce veřejnosti souvisí především s civilními oběťmi, vnímáním operace jako odvetného aktu a také s dřívější podporou, kterou Jordánsko poskytovalo syrskému obyvatelstvu. Politolog Gází Dahmán upozornil, že zájmy civilistů nebyly dostatečně zohledněny, a počáteční reakci syrských úřadů označil za slabou a neprůhlednou. Výzkumník Umar Idlíbí naopak vysvětlil zdrženlivý postoj Damašku politickými zájmy, neboť vztahy s Jordánskem považuje Sýrie za důležité pro regionální bezpečnost a řešení strategických otázek. Další bezpečnostní incident se odehrál na pobřeží, kde ozbrojená skupina zaútočila na hlídku syrské celní správy na silnici mezi Banijásem a Tartúsem. Při útoku zahynul jeden příslušník a několik dalších utrpělo zranění. Generální ředitelství pohraniční a celní správy připsalo odpovědnost za napadení zbytkům bývalého režimu.
Vedle bezpečnostních problémů se syrské úřady potýkají také s následky nepříznivého počasí. V provincii Dajr az-Zaur byl obnoven provoz na silnicích směrem na Damašek a Rakku, které musely být uzavřeny kvůli povodním. Vrtulníky ministerstva obrany mezitím evakuovaly několik obyvatel, kteří zůstali odříznuti vodou v oblasti Churajbša. Podle šéfa úřadu pro mimořádné události Zijáda al-Abbúda povodně poškodily mosty at-Taríf a aš-Šícha i propustek v oblasti Chán az-Zahrá. Záchranné týmy pokračují v odčerpávání vody a obnově poškozené infrastruktury.
Irák: Irácký premiér Alí Zajdí odvolal šéfa Národní zpravodajské služby Hamída Šatrího, čímž jeden z nejcitlivějších bezpečnostních postů v zemi zůstal bez stálého vedení. Podle dostupných informací má službu dočasně řídit sám premiér. K odvolání došlo krátce před jeho návštěvou Damašku, která byla první návštěvou iráckého premiéra v Sýrii od pádu režimu Bašára Asada v prosinci 2024. Šatrí přitom dosud vedl kontakty Bagdádu s novým syrským vedením, a načasování jeho odvolání proto vyvolalo otázky. Podle některých informací se o uvolněný post vede spor uvnitř šíitského Koordinačního rámce, přičemž část jeho frakcí údajně podporuje Omara al-Waelího, šéfa Úřadu pro hraniční přechody, který je považován za kandidáta přijatelného pro Írán.
Jemen / Saúdská Arábie: Koalice vedená Rijádem v pátek oznámila zničení dronu, který podle ní vypustili jemenští Húsiové do oblasti Mekky. Agentura AFP citovala mluvčího koalice Turkího al-Málikího; húsiovský vojenský mluvčí Jahjá Sarí tvrzení označil za výmysl. Kanál World and War Witness současně přinesl jejich širší popření, že by toho dne podnikli jakoukoli operaci proti saúdskému území. Oblast Mekky nelze bez dalšího zaměňovat se zásahem či potvrzeným cílením samotného svatého města.
Africká vsuvka
Libye: Libyjská Národní ropná společnost oznámila, že ozbrojená skupina uzavřela ventil ropovodu v oblasti al-Rajájna, čímž přerušila dodávky ropy z polí Hamáda a Tahára do rafinerie Závija. V důsledku následného nárůstu tlaku v potrubí, který ohrožoval jeho bezpečnost i připojená zařízení, musely technické týmy ve 00:30 zastavit čerpání. Společnost varovala, že pokračující blokáda může omezit dodávky přibližně 15 tisíc barelů ropy denně do rafinerie, a proto vyzvala bezpečnostní složky k zajištění ropovodu a obnovení jeho provozu.
Burkina Faso: V Burkině Faso oznámila džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM), že její bojovníci přepadli kolonu vládní armády na silnici mezi obcemi Natšabuni a Fada N’Gurma. V další zprávě skupina tvrdí, že převzala plnou kontrolu nad základnou dobrovolnických obranných jednotek VDP v lokalitě Karosso v regionu Bobo-Dioulasso.
Niger: Do Nigeru dorazil první kontingent alžírských vojáků v rámci plánu prezidenta Abdalmadžída Tebbúna na rozmístění alžírských jednotek v zemi. Oficiálním cílem mise je ochrana alžírských ropných zájmů, její další funkcí má však být také sledování aktivit regionálních konkurentů.
Súdán: Ve státě Modrý Nil zasáhly ve čtvrtek drony zlaté doly a civilní zařízení v oblasti Wad al-Máhí. Místní guvernér Mahdžúb aš-Šajch v rozhovoru pro Sudan Tribune připsal útoky Silám rychlé podpory (RSF) a popsal poškození palivových zásobníků a nádrží používaných při zpracování zlatonosné rudy. Podle reportáže bylo zasaženo také tržiště, škola a zdravotní středisko. List uvádí přibližně třináct dronů; údaje o obětech nepřinesl.
Somálsko / Uganda: Velitel ugandských ozbrojených sil generál Muhoozi Kainerugaba ve čtvrtek uvedl, že Uganda začala stahovat své vojáky ze Somálska a předávat bezpečnostní odpovědnost somálským jednotkám. Daily Somalia jeho prohlášení citovalo, ale upozornilo, že neupřesnil počet odcházejících vojáků, dotčené základny ani harmonogram. Z oznámení proto zatím nelze vyvodit, zda jde o dílčí snížení kontingentu, nebo začátek úplného odchodu. Ugandští vojáci působí v misi Africké unie AUSSOM.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že by si hoši měli aspoň synchronizovat noty, protože tohle už jsou pěkné fauly na vlastních hráčích. Pentagon vysvětluje Evropanům, že by o Rusku neměli mluvit tak ostře, a Putin do toho hlásí, že je na válku s Evropou připravený. Tohle se pak těžko prodává. Člověk spojencům pracně vysvětluje, že ten pán není nebezpečný, a dotyčný si za jeho zády začne přepočítávat náboje. Ale problém je pochopitelně v Pobaltí, protože si toho všimlo nahlas. Hoši, aspoň ten mikrofon mu na chvíli seberte, když už nám chcete vysvětlovat, že jsme ho špatně slyšeli. Putin ovšem dodává, že válku nechce. To se nám ulevilo. A abychom tuhle debatu dostali na odpovídající argumentační úroveň, vytáhneme rovnou Hitlera. Ten byl na mírová ujištění také odborník. V září 1938 sliboval, že československé pohraničí představuje jeho poslední územní požadavek v Evropě. Rakousko už měl doma, na Prahu si vzpomněl o několik měsíců později. Pak přišly Polsko, Dánsko, Norsko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Francie, Jugoslávie, Řecko a Sovětský svaz. Britům svou touhu po klidu vysvětloval letecky. Později německá vojska obsadila také Albánii, velkou část Itálie, Maďarsko a Slovensko, protože ani spojenecký dres vás před skluzem zezadu vždycky neochrání. Tolik nedorozumění na jediném kontinentu. Člověk by skoro řekl, že problém nebude ve slovníku napadených. Putinovy historické halucinace přitom znají všichni, od pochybných novinářů přes naleštěné diplomaty až po státníky, kteří mu pořád hledají nějaký důstojný východ. Jen nám připadá, že zatímco mu jedni drží dveře, druzí mu omlouvají rozkopaný nábytek a poškozeným vysvětlují, že nemají křičet. My bychom tedy poprosili o drobnou úpravu pravidel. Když už někdo vyhrožuje válkou během války, kterou sám rozpoutal, nemusíme nejdřív půl hodiny zkoumat, jestli jsme ho neurazili přídavným jménem. A Pentagon by si měl rozmyslet, za koho vlastně kope. Protože jestli pokaždé přiběhne seřvat vlastního obránce, že na útočníka moc ošklivě kouká, měl by si aspoň přestat účtovat služby trenéra a rovnou požádat Moskvu o přestup.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
