(2 791 slov, doba čtení 14 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko od 18:00 19. listopadu útočilo střelami Iskander-M, S-400 a Cirkon, 84 střelami s plochou dráhou letu a 404 drony. Mezi bezpilotními prostředky byly Šáhidy včetně 123 proudových, Gerbery a klamné drony Parodija. Podle předběžné bilance k 10:30 kyjevského času PVO sestřelila nebo potlačila 462 cílů. Šlo o tři střely ze skupiny Iskander-M, S-400 a Cirkon, 79 střel s plochou dráhou letu a 380 dronů, včetně 102 proudových. Letectvo hlásilo zásahy na 23 místech a dopad trosek na dalších deseti.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci z 19. na 20. listopadu zachytilo a zničilo 310 ukrajinských dronů letounového typu. Hlásilo je nad Bělgorodskou, Brjanskou, Kurskou, Kalužskou, Smolenskou, Tulskou, Orelskou, Pskovskou, Rostovskou a Volgogradskou oblastí, Krasnodarským krajem, Moskevským regionem, okupovaným Krymem a nad Azovským a Černým mořem. Za samostatný denní interval 19. listopadu od 08:00 do 20:00 moskevského času ministerstvo hlásilo zničení 33 ukrajinských dronů nad Bělgorodskou, Brjanskou, Kurskou, Lipeckou a Orelskou oblastí, okupovaným Krymem a nad Černým mořem.
Rádio Svoboda zveřejnilo barevný satelitní snímek společnosti Planet Labs pořízený 19. listopadu. Podle rozboru redakce je na něm vidět výrazné poškození železniční části Kerčského mostu nejméně na třech místech. Redakce připojila také srovnávací snímek z 16. listopadu.
Neplecha v Rusku

Na severoslobodském a kurském směru zaznamenal ukrajinský generální štáb za 19. listopad deset ruských útoků oproti třem za předchozí den. Ruské síly v této oblasti podle svodky provedly čtyři letecké údery s deseti naváděnými pumami a ve 149 případech ostřelovaly obce a ukrajinské pozice. O den dříve štáb hlásil dva letecké údery, čtyři pumy a 68 případů ostřelování.
Fronta na Ukrajině

Ukrajinský generální štáb za 19. listopad zaznamenal 278 bojových střetů oproti 211 za předchozí den. Rusko podle něj provedlo tři raketové a 72 leteckých úderů a shodilo 236 naváděných pum. O den dříve štáb zaznamenal 71 leteckých úderů a 239 pum.
Ruské jednotky podle štábu nasadily 5 120 dronů kamikadze oproti 4 582 za předchozí den. Počet případů ostřelování obcí a ukrajinských pozic vzrostl z 2 027 na 2 106. Raketomety ruští vojáci při ostřelování použili v šestadvaceti případech oproti devětadvaceti o den dříve.
Charkovská situace: V jihoslobodském směru ukrajinské jednotky podle generálního štábu odrazily čtyři ruské útoky, stejně jako o den dříve.
Proukrajinské zdroje tvrdí že se ukrajinským silám podařilo vytlačit okupanty z Vilchuvatky, Blahodatného, Vodjaného a dalších vesnic v Charkovské oblasti. Ukrajinské zdroje uvádějí ztráty Ruska kolem 800 vojáků a téměř 400 kusů techniky; čisticí operace v oblasti pokračují.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru podnikly ruské síly podle generálního štábu jeden útok směrem na Kupjansk. Jeden útok v tomto směru štáb hlásil i předchozí den.
Na lymanském směru generální štáb zaznamenal třináct ruských útoků oproti šesti za předchozí den. Ukrajinské jednotky podle něj odrazily pokusy o průnik do obrany.
Geolokované video natočené mezi Dibrovou a Ozernem, severně od řeky Donec ukazuje, že zde nadále probíhá ruská infitrace. Video také ukazuje, že země nikoho sahá velice hluboko. Fronta zde není „pevná“, ale spíš porézní a dynamická, obě strany se zde snaží infiltrací a postupným hromaděním sil získat výhodu.
Ve slovjanském směru generální štáb zaznamenal pět ruských útoků. Předchozí den jich hlásil dvanáct.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru generální štáb za 19. listopad nehlásil ruské útočné akce. O den dříve zaznamenal jeden útok.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru zaznamenal generální štáb osmnáct ruských útoků, o dva více než za předchozí den.
V pokrovském směru počet hlášených ruských útoků podle generálního štábu vzrostl ze sedmnácti na čtyřiadvacet.
V oleksandrivském směru se ruské jednotky podle generálního štábu dvakrát pokusily prorazit ukrajinskou obranu. Předchozí den zde štáb útočné akce nehlásil.
Jižní fronta: V huljajpolském směru podnikly ruské jednotky podle generálního štábu devět útoků oproti dvěma za předchozí den.
V orichivském směru generální štáb zaznamenal čtyři ruské útoky. Předchozí den hlásil jeden.
Chersonská fronta: V přidněperském směru generální štáb nehlásil ruské útočné akce, stejně jako předchozí den.
Diplomatické a politické události

Francie, Německo, Británie a Ukrajina v Berlíně vymezily podobu bezpečnostních záruk, které má Kyjev získat po vstupu příměří v platnost. Záruky mají být právně závazné a koordinované se Spojenými státy. Mezi projednávané možnosti patří americké vedení dohledu nad příměřím a mnohonárodní síly vedené Evropou. Čtveřice také potvrdila závazek spojenců z NATO poskytnout Ukrajině v roce 2026 vojenskou pomoc a výcvik v hodnotě 70 miliard eur a v roce 2027 přinejmenším stejnou podporu.
Polsko ohlásilo dopad dvou ruských střel a jednoho objektu, který úřady předběžně označily za dron. Premiér Donald Tusk incident při rozsáhlém ruském útoku na Ukrajinu označil za pravděpodobnou provokaci. Spojil ji s probíhajícím mezinárodním cvičením v Polsku, které připravuje síly na případnou poválečnou misi na Ukrajině. Moskva se k incidentu bezprostředně nevyjádřila.
Rada Evropské unie schválila další miliardu eur na vojenskou pomoc Ukrajině z Evropského mírového nástroje. Dvě schválená opatření umožní společné nákupy dronů, vybavení protivzdušné obrany, munice, radarů a prostředků elektronického boje. Dodávky se mají uskutečnit do konce roku 2027. Rozhodnutí naplňuje část zářijové dohody členských států o uvolnění celkem 6,6 miliardy eur z tohoto nástroje.
Evropská unie a Spojené království na summitu v Bruselu potvrdily zapojení Británie do unijního úvěrového nástroje na podporu Ukrajiny. Londýn a unijní výcviková mise pro Ukrajinu mají pokračovat v přípravě ukrajinských ozbrojených sil a koordinovat ji s Koalicí ochotných. Společné prohlášení počítá také s užší koordinací sankcí vůči Rusku a spoluprací při obnově Ukrajiny.
Norská společnost Kongsberg podepsala v Kyjevě memorandum s ukrajinskou platformou Brave1 a vstoupila do programu Brave Prime. Stala se třetí zahraniční zbrojní firmou v programu. Spolupráce má propojit norského výrobce s ukrajinskými podniky při zkouškách, integraci komponent do výrobků a hledání projektů společného vývoje.
Švédsko a Francie oznámily dokončení prvního společného cvičení v rámci dvoustranné dohody o předsunutém jaderném odstrašování. Cvičení Excalibur se konalo od 16. do 18. listopadu ve Švédsku. Obě země tak přešly od strategických rozhovorů k prvnímu společnému výcviku podle dohodnutého rámce.
Bundeswehr uvedl do služby poslední útvary 45. tankové brigády určené pro Litvu. Německé ministerstvo obrany tím považuje organizační výstavbu brigády za dokončenou. Plné operační připravenosti má brigáda dosáhnout do konce roku 2027, kdy má mít přibližně 4 800 vojáků a dvě stovky civilních zaměstnanců.
Nizozemsko podpisem technického ujednání zahájilo vstup do evropského programu kolových obrněných vozidel CAVS. Podpis na obranném veletrhu v Rotterdamu je prvním krokem k tomu, aby se země stala osmým účastníkem. Vývoj společné platformy 6×6 vede finská Patria a na výrobě se podílejí také podniky ze zúčastněných zemí.
Svéráz ruské ekonomiky

Dnes si přiblížíme, jaké efekty má námi pravidelně zmiňované krácení státního i regionálních rozpočtů Ruské federace, a to na příkladu velkých stavebních a jiných investičních projektů, jejichž realizace se neustále odkládá. Od počátku invaze na Ukrajinu nebylo v Rusku v řádném termínu dokončeno více než 290 projektů federální úrovně o celkové ceně 9,5 bilionu rublů, tedy v přepočtu přibližně 2,5 bilionu Kč. Dalších 380 projektů s celkovou cenou nejméně 1 bilion rublů nebylo pak dokonce ani zahájeno, i když byly původně plánovány.
Jedná se například o nerealizované silnice, mosty, dětské nemocnice, onkologická centra, čističky odpadních vod, výzkumné laboratoře nebo nejrůznější průmyslové objekty, u kterých byl jako příčina odkladu investice uveden nedostatek finančních prostředků. Některé investice, a to i ty považované ruskou vládou za důležité, byly odloženy již několikrát, příkladem může být například stavba nové budovy ruského Nejvyššího soudu. Přičemž v ruských oficiálních sdělovacích prostředcích není nikdy uváděno zmrazení nebo zrušení daného projektu, a uváděny jsou pouze prodlevy při jeho realizaci.
Federální programy Rozvoj dopravní sítě, Rozvoj vzdělávání, Vědeckotechnický rozvoj a další federální programy jsou oficiálně stále realizovány, jednotlivé projekty v rámci těchto programů jsou ale neustále odkládány. Týká se to i velmi významných projektů, které byly často představeny i na federální úrovni jako důkazy ruské samostatnosti a nezávislosti. Pětici nejnákladnějších projektů, které se potýkají s odklady jejich financování, jsou aktuálně:
- Komplex zpracování zemního plynu v terminálu Usť-Luga: Hodnota tohoto projektu dosahuje 3,5 bilionu rublů, zprovoznění první fáze bylo plánováno na rok 2023 a dokončení projektu mělo podle původního harmonogramu proběhnout v roce 2024. Projekt byl nejdříve o rok odložen již v roce 2020, v roce 2024 pak bylo dokončení přesunuto na roky 2027 až 2028.
- Železniční koridor Severní rovnoběžka: Plánované náklady na vybudování tohoto dopravního spojení o délce přes 700 km, které má propojit Uralskou trať a Jamalsko-Něněckou autonomní oblast, dosahují 850 miliard rublů. Výstavba byla zahájena již v roce 2011, následně bylo ale dokončení projektu několikrát odloženo a podle aktuálních plánů má být koridor dokončen v roce 2031.
- Jaderná elektrárna Kursk-2: Náklady na tuto investici činí 508 miliard rublů, stavba byla zahájena v roce 2016 a původně měla být dokončena v roce 2022, termín dokončení byl ale již čtyřikrát přesunut.
- Atomový ledoborec Rossija: Jeho cena je přibližně 200 miliard rublů, na vodu měl být podle původního plánu spuštěn v roce 2027 ale již v roce 2024 přesunul vicepremiér Manturov nový termín na rok 2030.
- Most přes řeku Lena: Městu Jakutsk vzhledem k absenci silničního mostu chybí celoročně stabilní spojení s východním břehem řeky Lena, a tedy i s rozlehlými oblastmi ruského Dálného východu. Stavba mostu, na kterou bylo již utraceno 174 miliard rublů, byla zahájena v roce 2006, a původní termín dokončení byl již osmkrát změněn a tento most dodnes není dokončen.
Viděno touto optikou, lze jen obtížně předpokládat rychlé obnovení silniční větve Krymského mostu, tak jak to nyní slibují ruští představitelé. Rozestavěné a nikdy nedokončené investiční projekty jsou pak dalším ukrytým dluhem Ruska, který je potřeba připočíst k dalšímu zadlužení jak státního, tak i soukromého sektoru.
Situace na Blízkém východě

Izrael: Hledaný palestinský terorista Ahmad Jaqúb se dnes ráno vzdal izraelským bezpečnostním složkám na kontrolním stanovišti Salem na severu Západního břehu Jordánu, uvedla izraelská armáda (IDF). Podle IDF byl Jaqúb hledán kvůli vedení teroristické buňky, která v červenci 2024 provedla bombový útok u bezpečnostní bariéry na Západním břehu. Při útoku byli zraněni dva zaměstnanci izraelského ministerstva obrany. Armáda tvrdí, že se Jaqúb v minulosti pokoušel o střelecké i bombové útoky proti izraelským civilistům a bezpečnostním složkám. Zároveň měl udržovat kontakty s různými teroristickými skupinami mimo Západní břeh. Patřil mezi nejhledanější ozbrojence v severní části tohoto území. K jeho kapitulaci došlo po desítkách izraelských operací z posledních týdnů, jejichž cílem bylo jeho dopadení. Vojáci jej následně předali izraelské bezpečnostní službě Šin Bet k výslechu. Palestinská média přitom v uplynulých letech dvakrát informovala o jeho smrti při izraelských útocích bezpilotními letouny na Západním břehu Jordánu.
Izraelský Nejvyšší soud projednal návrh rodin obětí masakru ze 7. října 2023 v kibucu Kfar Aza. Rodiny se brání plánu přemístit část domů ze čtvrti Dor Ca’ir do památníku a ostatní zbourat. Chtějí je zachovat na původním místě jako svědectví o útoku. Soudkyně Jael Vilnerová během jednání poukázala na obtížnost případu. Rozhodnutí má soud vydat později.
Do Izraele dorazili tři maročtí důstojníci, kteří se zapojí do příprav na budoucí nasazení větších kontingentů Mezinárodních stabilizačních sil (ISF). Z Mezinárodního centra pro podporu Gazy v Kirjat Gatu budou zajišťovat zdravotnické operace a plánování logistiky. Kromě nich dorazil do Izraele také menší počet vojáků z Maroka, Albánie a Kosova. Izrael však zatím neudělil právní povolení k nasazení jednotek ISF v Pásmu Gazy.
Při izraelském útoku bezpilotním letounem na jihozápadě uprchlického tábora Al-Bureidž ve střední části Pásma Gazy byli před krátkou dobou zabiti čtyři Palestinci. Celkový počet obětí izraelských úderů od dnešního rána tak stoupl na šest. Mezi nejnovějšími oběťmi jsou Júsuf al-Ajdí, Ahmad Abú Huwaíšal, Mustafa al-Uvajní a Júsuf Abú Gharkúd. Před několika hodinami byl při útoku na stan v Dajr al-Baláhu zabit také Firas Ákil. Již ráno se objevila zpráva o zabití šejcha Djába Rádžího, který podle dostupných informací působil v Hamásu jako směnárník.
Libanon: Výpověď jednoho z pěti zadržených členů Hizballáhu rozšířila vyšetřování případu z oblasti Batrúnu a Bšarré. Zadržený označil místa, která mělo hnutí využívat ke skladování zbraní, takže se vyšetřování rozšířilo i na sousední oblast. Jde o další posun v případu, v němž už komisař vojenského soudu předvolal k výslechu tři představitele Hizballáhu.
Sýrie: Syrský ministr zahraničí As’ad aš-Šajbání v Bruselu vyzval Evropskou unii k rychlému uzavření dohody o hospodářském a bezpečnostním partnerství. Damašek chce s Unií spolupracovat v otázkách migrace a přeshraničního zločinu. Ministr mezi hospodářské priority zařadil odstranění zbývajících omezení, rozšíření obchodu a vytvoření podmínek pro evropské investice do obnovy země.
Vedle jednání s Evropskou unií dostala konkrétní podporu také likvidace syrského chemického arzenálu. Německo vyčlenilo 1,4 milionu eur pro svěřenský fond Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Peníze mají pokrýt inspekce a práci expertů při ověřování likvidace zbraní z éry Bašára Asada. V srpnu inspektoři poprvé od roku 2014 potvrdili zničení části syrské chemické munice.
Írán: Objem vývozu ropy z Blízkého východu podle odhadu společnosti Rystad Energy v první polovině listopadu klesl na zhruba 13 milionů barelů denně. V říjnu se přitom vrátil přibližně na úroveň před válkou. Analytici spojují nový pokles mimo jiné s íránskými útoky na tankery, které odrazují rejdaře od plavby Hormuzským průlivem, i s omezenými dodávkami přes Saúdskou Arábii.
Irák: Irácké bezpečnostní síly vstoupily na základě dohody do města Džurf as-Sachar v provincii Babil, které je dlouhodobou baštou Íránem podporovaných milicí Katáib Hizballáh. Do oblasti se vrátily poprvé po více než deseti letech. Společné jednotky tvořené iráckou armádou, federální policií a dvěma brigádami Lidových mobilizačních sil zde mají postupně převzít kontrolu, zatímco bojovníci Katáib Hizballáh se během příštího měsíce stáhnou do jiných částí země. V oblasti již také vzniklo nové velitelství pod vedením federální policie. Premiér Alí al-Zaíd označil operaci za krok k obnovení státní kontroly nad územím a zdůraznil, že jejím cílem není vést válku.
Jemen: Koalice vedená Saúdskou Arábií oznámila údery v přístavu Hudajda a samostatnou operaci v hlavním městě Saná. Zásahy v Hudajdě koalice zdůvodnila snahou narušit pašování zbraní hnutím Ansár Alláh, známým jako Húsíové. Údery navázaly na nálety z předchozích dnů v oblastech pod kontrolou hnutí.
Saúdská Arábie: Saúdská koalice oznámila, že v pátek ráno nad královstvím zachytila pět dronů a jednu balistickou střelu. Koalice útok připsala Húsíům, kteří se k této sérii bezprostředně nepřihlásili. Saúdské oznámení přišlo po předchozí sérii útoků, ke které se jemenské hnutí přihlásilo ve čtvrtek.
Africká vsuvka

Súdán: Humanitární organizace Solidarités International upozornila, že boje v Západním Kordofánu ženou další rodiny z domovů směrem k Dárfúru. Lidé přicházejí do oblastí, kde už stávajícím obyvatelům a vysídleným chybí pitná voda a dostupná zdravotní péče. Letecké útoky a útoky drony podle organizace zároveň omezují práci humanitárních týmů. Bez bezpečného přístupu tak mohou tisíce lidí zůstat bez základní pomoci.
Somálsko: Zástupci Somálska a Evropské unie jednali v Bruselu o tom, jak má země přebírat odpovědnost za vlastní bezpečnost. Somálská strana představila možnosti dalšího postupu a partneři se zabývali koordinací podpory. Jednání předchází prosincovému rozhodování Rady bezpečnosti OSN o prodloužení mandátu Podpůrné a stabilizační mise Africké unie v Somálsku (AUSSOM).
Bezpečnostní situaci mezitím připomněla zpráva o útoku na příslušníky burundského kontingentu severně od Mogadiša. Podle dostupného hlášení tam zahynulo nebo utrpělo zranění celkem deset burundských vojáků. Hlášení útok připisuje ozbrojenému hnutí aš-Šabáb, napojenému na al-Káidu. Počty mrtvých a raněných zatím nejsou potvrzené odděleně.
Mali: Malijská armáda (FAMa) oznámila propuštění 24 vojáků, které držela ozbrojená skupina Fronta za osvobození Azavadu (FLA). Osvobozené převezli do města Gao. Armáda propuštění připsala vlastní operaci, zatímco stoupenci Fronty je popsali jako výsledek výměny zajatců. Okolnosti propuštění se z nezávislého zdroje zatím nepodařilo potvrdit.
Kongo (DRC): V oblasti Walikale v provincii Severní Kivu prchají obyvatelé tří obcí po obnovených bojích mezi konžskou armádou a jejími spojenci z uskupení Wazalendo na jedné straně a Frontou za obnovu národa (FRN) na straně druhé. Místní zdroje připsaly výbuchy v postižených obcích Frontě. Mezi zasaženými jsou Ngenge, Kaliki a Kangati, odkud se část rodin přesunula do okolních sídel.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že archiv má dost času. A hlavně si pamatuje i to, co se do pamětí nevešlo. V Dánsku oslavovali dlouhověkost 112leté Kirsten Schwalbeové, jenže v archivních dokumentech se našly také její místní funkce v dánské nacistické straně za německé okupace. Do nové životopisné knihy se tahle část příběhu nějak nedostala. To je nepříjemné. Člověk se těší na gratulace a vzpomínání na staré časy, a někdo ty staré časy opravdu vytáhne. Archiváři mohli přece přinést kytku. Místo toho přinesli složku. Stranická funkce ovšem sama o sobě ještě není rozsudek za válečný zločin. Jen se znovu ukázalo, že ani po tak dlouhé době nemusí minulost poslušně zůstat tam, kam jste ji odložili. Pánům v Moskvě by tahle zpráva mohla trochu pokazit chuť do dalších narozenin. Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti se před Mezinárodním trestním soudem nepromlčují. Papír s rozkazem sice stárne, podpis se z něj tím ale neztratí. A z rozkazu k vraždění se po osmdesáti letech nestane milá dobová korespondence. Rusko nese odpovědnost za rozpoutání invaze. Ruští velitelé i vojáci, kteří odpovídají za konkrétní válečné zločiny, patří před soud. A totéž platí pro Ukrajince, kteří likvidují zajatce nebo úmyslně útočí na civilisty. Správná morální strana fronty není razítko na beztrestnost. Ani v téhle válce, ani při jejím budoucím připomínání. V Kremlu by tedy při příštích narozeninách neměli počítat jen svíčky. Někdo někde jim totiž zcela jistě čísluje přílohy.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
