(2 346 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na dnešek zlikvidovala ukrajinská protivzdušná obrana 71 dronů Šahed. Uvedlo to na svém TG účtu velení ukrajinského letectva.
Na jednom ze startovacích míst kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti v Rusku zaznamenaly satelity obrovskou explozi a stopy po požáru (FIRMS). Spekuluje se, že šlo o pokus o testování mezikontinentální balistické rakety Sarmat (Satan II). Ta zřejmě explodovala v silu a zničila infrastrukturu odpalovacího místa. Pokud se tyto informace potvrdí, jednalo by se o čtvrtý neúspěšný start tohoto nosiče. Ministerstvo obrany Ruské federace podle Rádia Svoboda informovalo o jediném úspěšném startu této rakety z kosmodromu Pleseck v dubnu 2022. Navzdory tomu v roce 2024 ruský vůdce Vladimir Putin tvrdil, že „Sarmaty“ již jsou ve službě.
Nedávné útoky na ruské muniční sklady v Toropecku a Tichorecku (satelitní snímky ukazují škody), které byly považovány za klíčové úspěchy ukrajinských sil, nakonec nevedly k tak rozsáhlým škodám, jak se původně očekávalo. Podle satelitních snímků z FIRMS Toropeck už téměř dohořel, Tichoreck ještě nadále potichu doutná. Tato zjištění mohou naznačovat buď efektivnější kontrolu požárů ze strany Ruska, nebo to, že zasažená munice nebyla uskladněna v takovém množství, jak se původně předpokládalo. Ukrajinské zdroje nadále analyzují situaci, ale první závěry ukazují, že přestože údery způsobily škody, jejich dlouhodobý vliv na ruskou válečnou logistiku nemusí být tak dramatický, jak se očekávalo.
Každopádně je možné revidovat argumenty proti povolení Ukrajině používat zbraně dlouhého dosahu, jako jsou ATACMS nebo SCALP-E, které často poukazují na nedostatečné schopnosti Kyjeva v oblasti ISR (zpravodajství, sledování a průzkum), jako klíčové pro plánování úderů. Nedávné údery na muniční sklady v Toropci a Tichorecku totiž prokázaly opak. Útoky byly pečlivě načasovány s příjezdem muničních vlaků, což naznačuje použití pokročilého ISR téměř v reálném čase. Dá se tedy říci, že Ukrajina těmito útoky dokazuje její schopnosti provádět efektivní údery hluboko na ruském území.
Neplecha v Rusku: Ukrajinci se snaží pomocí západních tanků dostat severně nad Veseloje (geolokalizace: v čase 0:32 můžeme vidět tento remízek na pozadí), ale ukazuje se, že jim místní ruské obranné pozice kladou velmi tvrdý odpor. Zdá se, že hlavním problém tu pro ně představují týmy vybavené protitankovými řízenými zbraněmi.
Ruské letectvo bombarduje ukrajinské pozice západně od vesnic Kamyševky a Kamyšovky (geolokalizace – munice dopadá severně odtud), což naznačuje, že se zde podařilo uchytit. Potvrzuje to i mapování ukrajinského projektu Deepstate.
Ruský kanál Dva Majora hlásí, že se ukrajinské diverzní skupiny pohybují v oblasti Bolšeho Soldatského, což by mohlo dávat smysl, vzhledem k tomu, že fronta prochází méně než 10 km jižně a jihozápadně od tohoto městečka. V minulosti o podobných situacích hovořil i ruský milbloger Sladkov nebo Kotěnok.
Podle ruského OSINT projektu Slivočnij Kapriz se Ukrajinci vrátili do Plechova, ačkoliv neexistují jednoznačné informace, že by z něj byli vytlačeni. Považujeme tedy tuto geolokalizaci spíše za potvrzení, že ve vesnici i nadále udržují přítomnost.
Ruští vojáci si na TG kanálech stěžují, že jednotky od sebe navzájem kradou munici, lékařské a zdravotní vybavení a další věci. Konkrétně se tohoto problému dotknul vojenský zdravotník vystupující na TG pod přezdívkou Platon Mamatov.
V Kurské oblasti se bohužel ukazují limity ukrajinské logistiky. Ačkoliv můžeme pozorovat nepatrný ukrajinský postup, potřebovalo by ukrajinské velení nejspíše navýšit kapacity dodávek zbraní, kterými by mohli efektivně ničit ruskou techniku na větší vzdálenosti. Ruští milblogeři sice již v minulosti mluvili o tom, že Ukrajinci distančně zaminovávají trasy, po kterých se ruské síly pohybují, ale to bohužel nestačí. Z dostupných zpráv se zdá, že se ruský protiútok do jisté míry zadrhnul u Ljubimovky, nejspíše je však jen otázkou času, kdy se opět rozjede. Je třeba zdůraznit, že to může být okamžik, který může celou Kurskou operaci Ukrajincům pohřbít.
Charkovská situace: Dnes bez významných změn.
Severovýchodní fronta: Ukrajinský projekt Deepstate dnes zaznamenal postup ruských sil jihozápadně od Piščaného. Okupanti tak již mohou bezprostřdně ohrožovat Kruhlajivku, která leží u východního břehu Oskilu, čímž efektivně dochází k přerušení pozemních komunikací mezi Kupjanskem a Slavjanskem na tomto břehu řeky. Ukrajinští milblogeři volají po zesílení křídel u Kupjansku-Vuzlového, který je – byť prozatím nepřímo – tímto ruským postupem ohrožován.
Ruským okupantům se podařilo vstoupit do Něvského a vyvěsit na jedné z budov vlajku. Jde tedy o podobnou situaci, která je jako u Piščaného, jen zde již můžeme hovořit o přetnutí silnic spojujících Terny a okupovanou Makijivku na východním břehu Žerebce.
V oblasti Torského se ruské síly pokusili o mechanizovaný útok, při kterém nasadili “želví” tanky a obrněná vozidla vybavená elektronickými rušičkami. Útok byl nicméně odražen drony jednotky „Promin“ 23. střeleckého praporu 63. mechanizované brigády.
Bachmutská fronta: Ukrajincům se podařilo severně od Orichovo-Vasylivky zkonsolidovat pozice u Zalyzňanského. Podle topografických map jde o vyvýšeninu, která nyní může Ukrajincům poskytovat výhled ve směru na Krasnohorivku.
Doněcká fronta: Ukrajinský milbloger Petrenko dnes na svém telegramovém účtě informoval o ruském postupu a konsolidaci území podél Centralné ulice v Torecku. Postup na svém webu potvrdil i DeepstateUA. Znamenalo by to, že se ruským jednotkám pravděpodobně povedlo prorazit skrz řadu výškových budov poblíž křižovatky ulic Družby a Centrálné. V současné době zde pokračují těžké boje.
Ve směru na Pokrovsk pokračují poziční boje mezi ukrajinskými a ruskými silami. Dle ruských kanálů se ruská útočná skupina dostala na začátek Kruteho Jaru, nicméně byla odražena ukrajinským dělostřelectvem a donucena ustoupit do výchozích pozic. Okupanti pak postoupili zhruba jeden kilometr u Novohorodivky, kde se zřejmě jedná o zabrání území nikoho.
U Novooleskandrivky Ukrajinci znovu nasadili své drony “Drakarys”, které jsme již mohli vidět v předchozích analýzách. Tyto speciálně upravené stroje Ukrajinci nasazují zejména v zalesněných oblastech, kde na okupanty shazují termit. Tak se daří ničit techniku, pozice ale zejména pak úkryt, který zalesněné plochy skýtají.
Ruské dělostřelectvo ostřeluje okraj břehu řeky Vovči u Kurachova (geolokalizace), na břehu místního rezervoáru. V tomto směru se okupanti snaží dlouhodobě postupovat, a tlak, který vyvíjejí ve směru od Maksymilianivky, o kterém jsme psali včera, to velmi dobře ilustruje.
Ve směru od Kosťantynivky proběhl další masivní ruský útok podél Antonivky (geolokalizace: v čase 0:15 je vidět tato budova na pozadí), při kterém podle slov příslušníků 79. samostatné výsadkové brigády bylo zničeno na 20 ruských obrněných vozidel – většina jich je na videu vidět. Jde buď o miny nebo o zásahy řízenými protitankovými střelami.
72. samostatná mechanizovaná brigáda likviduje ruské útoky ve směru na Vuhledar (východně od důlní šachty Pivdennodonbaska č. 1). Severozápadně od Prečystivky podnikli ruští okupanti výsadek nedaleko Vuhledaru (geolokalizace). Patrná je absence ukrajinského ostřelování, nebo dronů. Celá situace na okraji tohoto úseku ukazuje, že se kolem Vuhledaru sice pomalu ale jistě stahuje smyčka, kterou nejsou Ukrajinci v současné době schopni eliminovat. Nabízí se pak otázka, zda o to vůbec stojí, protože během bojů bylo město téměř úplně zničeno.
Podle ruského milblogera Sladkova se na donbaské frontě v oblasti Selydového odehrávají intenzivní boje, přičemž hlavním problémem pro ruské síly jsou silně opevněné terikony a Selydovský důl, který tvoří klíčový obranný uzel ukrajinských sil. Ruské velení se snaží Selydové obklíčit a přetnout tak zásobovací linie z Pokrovsku, což by vedlo k zhroucení obranných pozic u Kurachova. Současná strategie Rusů je se vyhýbat čelním útokům na Myrnohrad, protože “chtějí šetřit životy a budovy.” Tato slova si připomeneme za dva měsíce. Pokud by snad Rusové dosáhli silnice E50, znamenalo by to obklíčení Selydového a odříznutí jeho posádky od zásobování, což by mohlo zrychlit jejich postup.
Jihovýchodní fronta: V oblasti Veliké Novosilky pokračují intenzivní střety mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami. Ruské ženijní skupině se pravděpodobně povedl pokus o podminování ukrajinských pozic pod mostem na cestě Staromajorské – Makarivka a umožnil tím okupantům posunout linii směrem k Veliké Novosilce
Diplomatické a politické události:
Ukrajina má schopnost vyrábět více než několik milionů dronů ročně. Oznámil to ministr obrany Rustem Umerov v rozhovoru pro televizní maraton „Jediné zprávy“. Uvedl, že letos vláda vysvětlila trhu, že nakoupí více než milion dronů. Avšak nebyly zveřejněny informace o tom, kolik dronů jsou ukrajinští výrobci schopni vyrobit. Podle Umerova některé náklady hradí státní rozpočet, a Kyjev také hledá finanční prostředky u partnerů. „Příští rok nedáme nepříteli šanci nás předběhnout. Proto letos budeme vyrábět několikanásobně více,“ prohlásil ministr.
Americké ministerstvo obchodu plánuje zakázat čínský software a hardware ve vozidlech z obav o národní bezpečnost. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vlastní zdroje. Očekává se, že ministerstvo příslušné rozhodnutí oznámí v pondělí 23. září. Navrhované rozhodnutí by zakázalo dovoz a prodej vozidel z Číny s komunikačními zařízeními nebo softwarem, uvedly dva zdroje agentury. Ministerstvo také plánuje navrhnout, aby zákaz softwaru vstoupil v platnost v roce 2027, zatímco zákaz hardwaru by vstoupil v platnost v lednu 2029 nebo 2030, uvedly zdroje. Zákaz se bude týkat automobilů s některými funkcemi Bluetooth, satelitu a bezdrátových funkcí, jakož i autonomních vozidel, která mohou fungovat bez řidiče za volantem. Omezení se budou týkat i dalších zahraničních protivníků Spojených států včetně Ruska.
Radikální islamistická skupina Taliban, která se po letech bojů v roce 2021 chopila moci v Afghánistánu, zaslala Moskvě žádost o účast na říjnovém summitu BRICS, který se bude konat v ruské Kazani. Píše to propagandistická publikace RIA Novosti. V dopise stojí, že chtějí na akci vyslat místopředsedu vlády a šéfa politického křídla Talibanu Abdula Ghaniho Baradara. Žádost byla zaslána poradci Putina, Juriji Ušakovovi. Jen připomeneme, že Rusko stále oficiálně považuje Taliban za teroristickou organizaci.
Dnes si přiblížíme výhled ruského telekomunikačního průmyslu. Sdružení výrobců komponent pro telekomunikační systémy se obrátilo na ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo pro digitalizaci, aby bylo odloženo nařízení, vyžadující přechod na lokálně vyráběná zařízení. Připomeňme, že podle výnosu ruského vůdce Vladimíra Futina mají výrobci přejít na v Rusku produkovaná zařízení na nejméně 10% od roku 2026, 30% do roku 2028 a z 50% do roku 2030.
Ukazuje se však, že toho ruští dodavatelé budou schopní jen s velkými obtížemi. Sdružení spolu s Všeruským institutem výzkumu elektroniky vyhodnotilo dostupnost ekvivalentních komponent na ruském trhu, a ukázalo se, že na domácí součástkové bázi je možné dodávat pouze zařízení na úrovni o dvě generace starší, než jaká jsou dostupná na světových trzích. Současně by musela být veškerá infrastruktura přeprojektována pro využití ruských zařízení, což podle sdružení znamenalo značné prodloužení dodávek při současném výrazném vzrůstu jejich ceny. Pro udržení současné úrovně bude podle sdružení nezbytný import komponent ze spřátelených zemí, což v tomto případě znamená Čínu. To se týká nejen budování nových sítí, ale i opravy stávajících.
V Číně existují v současné době pouze dvě společnosti, které se zabývají komplexními dodávkami telekomunikační infrastruktury, a sice Huawei a ZTE. Huawei nemá o vstup na ruský trh zájem, vyvíjí aktivity celosvětově a případné sekundární sankce by byly pro společnost nepříjemné, zájem však projevila na čínskou vládu více napojená společnost ZTE.
Její řešení se však vyznačuje kompletně uzavřenou architekturou, navíc jsou její komponenty nezaměnitelné se stávající infrastrukturou v Rusku, vybudovanou na zařízeních společností Sony-Ericsson a Nokia, přechod na komponenty ZTE by tedy musel být komplexní. Uzavřenost čínské architektury také mnoho evropských zemí považuje za bezpečnostní riziko, neboť nelze zaručit, že by zařízení ZTE nebyla využívána k získávání informací, které by následně byly předávány Číně. Rusko má tedy na výběr pouze mezi technologickým úpadkem a prohloubením závislosti na Číně s rizikem úniku informací.
Situace na Blízkém východě:
Hizballáh dnes ráno odpálil přibližně 100 raket z Libanonu na oblast Haify, což navázalo na velké noční odpaly směrem k Jizre’elskému údolí. Raketové útoky přišly z Libanonu a byly zaměřeny na sever Izraele. IDF také uvedla, že zachytila dvě řízené střely a dva drony vypálené z Iráku, přičemž žádný z nich nezasáhl izraelské území. K útokům se přihlásily skupiny íránem podporovaných iráckých milicí. Izraelské vojenské zdroje uvádějí, že celkově protivzdušná obrana dosáhla vysoké míry zachycení, přičemž jen v několika případech došlo k přímým zásahům a zraněním způsobeným padajícími troskami. Při útoku na Haifu pak byli zraněni dva muži ve věku přes 70 let a 16letá dívka.
Izraelský ministr zahraničí Jisra’el Kac hovořil telefonicky se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sibigou, přičemž rozhovor prý inicioval Kac. Podle ukrajinských zdrojů neměl Izrael specifické požadavky na Kyjev, ale Sibiga vyjádřil vděčnost za podporu izraelské vlády vůči ukrajinské suverenitě, územní celistvosti a ukrajinskému mírovému plánu na ukončení války. Hlavní část konverzace se však zaměřila na rostoucí hrozby vyplývající z rusko-íránské spolupráce, zejména na nebezpečí spojené s dodávkami balistických raket a technologií teroristickým skupinám. Oba ministři prý diskutovali o společných snahách, jak čelit této hrozbě a zabránit potenciálním dodávkám balistických raket do teroristických států, což by mohlo dále destabilizovat a více komplikovat “regionální bezpečnost” obou států.
Česká republika byla jedním ze států, jenž 18.9 hlasoval proti rezoluci, jenž se zabývalo generální shromáždění OSN (o této rezoluci jsme již psali 17.9.). Týkala se požadavků na nezávislost Palestiny a okamžité stažení jednotek IDF z Gazy a Západního břehu, a nikterak nebrala v potaz potenciální bezpečnostní riziko, které by pro Izrael mohly vyvstanout. Právě chybějící důraz na bezpečnostní otázku Izraele a právo na obranu byly důležitým kritériem, kterými český velvyslanec do OSN Jakub Kulhánek odůvodnil své hlasování.
Dnešní Třešnička™ je skvělou ukázkou ruského chvástání, které se rozplynulo stejně rychle jako kouř z mazutu na Admirálu Kuzněcovovi. Tuhle slavnou mlžnou loď, chloubu ruského námořnictva, jsme slyšeli ve všech možných propagandistických projevech oslavovat jako symbol síly. Leč, jak nás naučila ruská diplomatická škola, není tomu tak. Zatímco se Bludný Kuzněcov od roku 2017 potácí mezi požáry, potopenými doky a rozpadajícími/ukradenými komponenty, loď nikdy neopustila suchý dok na dobu delší než velmi krátkou – s gumáky a kbelíky. A teď, když její posádka skončila na ukrajinských bojištích, místo na vlnách podivna zbytku VMF, je už všem jasné, že tahle loď už nikdy plout nebude (ne že by to bylo reálné už před invazí na Ukrajinu). Ale možná je přeci jen cesta, když si teď Rusko našlo novou „milenku“ v Íránu. Ve skutečnosti jde jen o plechové necky, na které trénují s těmi několika čluny a korvetami co mají… ale markantní rozdíl je jen v tom, že na rozdíl od Kuzněcova, aspoň pluje.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.