(2 591 slov, doba čtení 14 minut)
Září 2024 bylo pro ruské síly jedním z nejkrvavějších měsíců od začátku války. Podle ukrajinských zdrojů Rusko během tohoto měsíce přišlo o 38 130 vojáků, přičemž nejkrvavější dny zahrnovaly 22. září (1 500 ztrát), 28. září (1 470), 21. září (1 440) a 24. září (1 400). Tyto údaje jsou však založeny na ukrajinských tvrzeních, která mohou být značně nepřesná. Skutečné ztráty ruských vojáků mohou být o něco nižší, nicméně britské ministerstvo obrany odhaduje, že ke 23. září přesáhly ztráty Ruska 610 000 vojáků, což se poměrně blíží ukrajinským číslům.
V noci 4. října 2024 Rusové zaútočili na kritickou infrastrukturu Ukrajiny a vypustili nejméně 19 útočných dronů typu Šahed z oblastí Primorsko-Achťarsku a Kursku v Rusku a z mysu Chauda na okupovaném Krymu. 9 dronů bylo sestřeleno protivzdušnou obranou v Kyjevské, Čerkaské, Kirovogradské a Chersonské oblasti. 7 nepřátelských dronů bylo pravděpodobně ztraceno v důsledku elektronického boje (informace o škodách a obětech nebyly hlášeny).
U Voroněže chytl plamenem ruský sklad paliva. Opět byl cílem ukrajinských dronů a nejspíše na něj opět spadly nějaký trosky z ruské PVO.
Neplecha v Rusku: Výborná polská analýza bojů v Kurské oblasti detailně popisuje aktuální situaci i události z minulých měsíců, přičemž zdůrazňuje, že září bylo pro ukrajinské i ruské síly velmi intenzivním obdobím. Ve druhém měsíci kurské protiofenzívy byla ukrajinská přítomnost na ruském území vážně ohrožena, a to především kvůli ruskému útoku zaměřenému na znovudobytí strategických oblastí. Na konci srpna se ukrajinské síly rozšiřovaly směrem k Gluškovo, přičemž se jim podařilo zničit několik ruských pontonových přechodů na řece Sejm, čímž zpomalily zásobování ruské skupiny v oblasti.
Začátek září byl poznamenán ruskou protiofenzívou, která rychle vrátila část dříve ztraceného území do ruských rukou. Rusové během prvních dnů znovu získali kontrolu nad oblastí podél řek, včetně několika vesnic, které Ukrajinci pracně dobyli v srpnu. Přesně 11. září ruské jednotky postoupily až o 12 km a získaly 20 % území, které Ukrajinci obsadili v předchozím měsíci. Ukrajinské síly však na tento tlak reagovaly útokem na ruský týl, který tak zpomalil postup ruské ofenzívy.
Polská analýza dále popisuje boje v oblasti kolem Obuchhovky a Veselé, kde Ukrajinci znovu získali ztracené pozice a pokračují v obraně. Ukrajinská strategie, včetně efektivního nasazení posil, vedla k tomu, že se Rusům nepodařilo dosáhnout klíčového cíle – odříznutí ukrajinské skupiny v oblasti pomocí strategické silnice R200 (Sudža-Kursk). Ukrajinská obrana se zdá nadále pevná a pokračují boje o kontrolu klíčových úseků.
Tato situace ukazuje, že po třech týdnech intenzivních bojů se Ukrajincům daří držet klíčové pozice, zatímco Rusové musí rozdělit své síly mezi různé oblasti, což zpomaluje jejich ofenzivní operace. Nejbližší týdny budou klíčové, zejména v oblasti Plechova, kde se odehrává “rozhodující bitva”, která může rozhodnout o osudu zásobovací trasy R200 a tím o dalším vývoji na kurské frontě.
Charkovská situace: Šéf Charkovské oblastní státní správy Oleh Syněhubov tvrdí, že ve směru na Charkov útočili Rusové u Starycji a ve Vovčansku.
Severovýchodní fronta: Dále Syněhubov tvrdí, že ukrajinské ozbrojené složky odrazily jedenáct ruských útoků u Synkivky, Kurylivky, Vyšneva, Petropavlivky a Peršotravnevého. Na sever, západ a jih od Piščaného pokračují těžké boje a DeepStateUA informuje, že se zde okupantům podařilo postoupit k jihovýchodnímu okraji Kolesnikovky. Ukrajinské ozbrojené složky operují v západní části Nevského.
Bachmutská fronta: Okupanti se nadále snaží proniknout na západní stranu kanálu Severní Doněc-Donbas a ukrajinští obránci jim v tom brání. Posun na frontě jsme nezaznamenali.
Doněcká fronta: Podle DeepStateUA postoupili okupanti přibližně sto metrů v Toretsku podél Majakovského ulice. Hlavní boje probíhají o komplex vícepodlažních budov, které už několikrát změnily majitele. Stejný zdroj hlásí i postup Rusů u Cukurina na severu a východně od této vesnice. Ve východní části Cukurina postoupili okupanti prvními dvěma ulicemi a pokračují zde v útočných operacích s podporou dělostřelectva a taktického letectva. Prozatím není jisté, zda už se okupanti dostali západně od železniční trati, která vesnici rozděluje.
Více na jih se ukrajinským výsadkářům podařilo odrazit ruský mechanizovaný útok jižně od Ostrivského. Tlak v této oblasti nepolevuje a situace je zde pro obránce velice složitá. Jižně od Katerynivky se podle DeepStateUA podařilo okupantům postoupit a přibližují Soloněnkovou roklí se k severní hranici této vesnice.
U Vuhledaru Rusové nadále tlačí, ale žádnou výraznou změnu jsme zde nezaznamenali.
Jižní fronta a Chersonská fronta: V Enerhodaru bylo vyhozeno do povětří auto proruského kolaboranta a válečného zločince Andrije Jurijovyče Korotkyho, kterého výbuch zabil. Po okupaci zastával funkci „náčelníka fyzické ostrahy“ obsazené jaderné elektrárny ZNPP.
Diplomatické a politické události:
Rusko plánuje v letech 2025–2027 pro válku na Ukrajině do armády nakontraktovat kolem 225 000 lidí. Informuje o tom publikace Vazhney istorii. Podle zprávy ruské úřady v návrhu rozpočtu na tyto roky vyčlenily 90 miliard rublů pro jednorázové platby za uzavření smlouvy s ministerstvem obrany. V současné době činí “náborový příspěvek” za uzavření smlouvy 400 000 rublů. Ruský diktátor Vladimir Putin tuto částku zvýšil v červenci. Pokud se platba nezmění, vyčleněných 90 miliard rublů bude stačit k náboru 225 000 kontraktorů během tří let. Za loňský rok podepsalo smlouvu s ministerstvem obrany údajně 345 000 lidí. Od začátku roku 2023 do poloviny roku 2024 se počet vojáků na smlouvu podle ruského ministerstva zvýšil na 511 tisíc lidí.
Volodymyr Zelenskyj se vydal na cestu do Sumské oblasti, kde navštívil velitelské stanoviště 82. bukovinské útočné brigády, jejíž bojovníci se účastní operace u Kurska. O své návštěvě informoval na sociálních sítích. Hlava státu si vyslechla hlášení velitele brigády, Hrdiny Ukrajiny Dmytra Vološyna, o operační situaci v oblasti odpovědnosti brigády, plnění bojových úkolů a spolupráci se sousedními jednotkami, uvedla prezidentská kancelář. Zelenskyj se také seznámil se zkušenostmi brigády při využívání systémů elektronického boje, průzkumných a FPV dronů a v boji proti ruským bezpilotním letounům. Zvláštní pozornost věnovali otázkám zásobování a doplňování stavu jednotky. Prezident ukrajiny rovněž vyznamenal bojovníky jednotek účastnících se operace v Kurské oblasti řády Bohdana Chmelnického prvního a třetího stupně a řádem „Za odvahu“ třetího stupně. „Chci, abyste věděli, že operace u Kurska výrazně motivovala ty, kteří nám poskytují balíčky zbrojní podpory v zahraničí. Byla to nová vlna, velmi důležitá. A vy si možná ani plně neuvědomujete, kolik pomoci bylo díky tomuto rozhodnutí zajištěno,“ zdůraznil prezident. Zelenskyj také udělil hodnost generálmajora zástupci náčelníka generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlu Drapatomovi a hodnost brigádního generála veliteli 9. armádního sboru pozemních sil Alexandru Lucenkovi.
Estonská rozvědka se domnívá, že ukrajinská armáda bude do konce tohoto roku nucena ustoupit z města Pokrovsk v Doněcké oblasti. Toto uvedl zástupce velitele Zpravodajského centra Estonských ozbrojených sil Janek Kesselmann, citovala stanice ERR. Podle něj mají ruské jednotky iniciativu na bojišti. Kesselmann tvrdí, že okupanti zahajují alespoň 167 ostřelování denně, přičemž téměř 50 % z nich se zaměřuje na Doněckou oblast. „Ve směru na Pokrovsk, který je středem ostřelování, postoupilo Rusko za poslední týden o jeden až dva kilometry, a vzdálenost k okrajům města je zhruba 5-7 kilometrů. To naznačuje, že s takovou intenzitou postupu je velmi pravděpodobné, že do konce tohoto roku budou ukrajinské síly nuceny stáhnout se z Pokrovska a zaujmout pozice dále,“ míní Kesselmann. Zároveň uvedl, že nejvýznamnějším úspěchem Ruska v poslední době bylo dobytí města Vuhledar.
Ukrajina obdrží 12 dalších samohybných děl Caesar od francouzsko-německé společnosti KNDS, která zde nedávno otevřela pobočku. Tuto informaci oznámil ministr ozbrojených sil Francie Sebastien Lecorneau. „Zvýšení výrobní kapacity našeho obranného průmyslu umožňuje podporu Ukrajiny,“ uvedl ministr. Francouzsko-německý obranný koncern KNDS, který vyrábí tanky Leopard a houfnice Caesar, otevřel pobočku v Kyjevě, aby zajišťoval údržbu a opravy zbraní KNDS: tanků Leopard 1 a 2, houfnic Caesar, AMX10 RC, PzH 2000 a protiletadlových děl Gepard.
Švýcarsko se sice objevilo na jednání mírové iniciativy „Přátelé míru“ pod vedením Číny a Brazílie, ale pouze jako pozorovatel a nepodepsalo žádná prohlášení. Země zároveň nezměnila svůj postoj k řešení války proti Ukrajině. Toto v rozhovoru pro „Interfax-Ukrajina“ uvedl švýcarský velvyslanec na Ukrajině, Felix Baumann. Podle něj došlo k „určitému nedorozumění“ ohledně oficiálního postoje Bernu. „Za prvé, Švýcarsko se nepřipojilo ani nepodepsalo žádné komuniké po schůzce, kterou minulý týden na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uspořádaly Čína a Brazílie. Za druhé, byli jsme na schůzce, ale pouze jako pozorovatelé. A třetí důležitý bod: Švýcarsko nezměnilo svůj postoj,“ zdůraznil diplomat. Švýcarsko stále věří, že rozhodnutí v reakci na plnohodnotnou vojenskou agresi Ruska „musí plně respektovat“ mezinárodní právo, Chartu OSN a zejména územní celistvost a suverenitu Ukrajiny. Švýcarsko tedy podporuje myšlenku, že „o Ukrajině se nesmí rozhodovat bez Ukrajiny“. Zároveň Baumann dodal, že podle Švýcarska je nutné zvážit všechny mírové plány, které respektují zmíněné základní principy. Velvyslanec uvedl, že rozhodnutí zúčastnit se schůzky na základě čínsko-brazilské iniciativy bylo učiněno proto, že Švýcarsko považuje za „důležité mluvit o míru, když probíhá válka, která způsobuje obrovské utrpení a ztráty.“Evropská unie se rozhodla pozastavit jednání na vyšší diplomatické úrovni s představiteli gruzínské vlády kvůli anti-evropské a anti-západní rétorice. Oznámil to velvyslanec EU v Gruzii, Paweł Herczyński, jak uvádí Echo Kavkazu. Podle úředníka se v červnu letošního roku diskutovalo mezi členy bloku o tom, jak správně přistupovat k gruzínským autoritám, které jsou považovány za nepřátelské vůči EU, stejně jako o jejich anti-evropských narativech, propagandě a konspiračních teoriích. „Rozhodli jsme se, že nebudeme mít žádné kontakty na vysoké úrovni s aktuální vládou Gruzie. Proto v posledních měsících nedošlo k žádným návštěvám na vysoké úrovni v Gruzii ani k žádným vysokým jednáním s představiteli gruzínských autorit v Bruselu,“ řekl Herczyński.
Ukrajinská legie vytvářená v Polsku zahájila nábor v Lublinu. Jde o první takové náborové centrum. Podle ministerstva obrany Ukrajiny na místě působí Vojenská lékařská komise a výcvik dobrovolníků probíhá na cvičišti, které zajišťuje polská strana. Premiér Donald Tusk a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskij v červenci hovořili o vytvoření legie složené z Ukrajinců žijících v Polsku. V prohlášení ukrajinského ministerstva obrany se uvádí, že po podpisu smlouvy absolvují dobrovolníci 35 denní výcvik na cvičišti a poté další výcvik na základnách NATO v Evropě. Ukrajina poskytne uniformy a Polsko zbraně a další vojenské vybavení. Sice se mluvilo, že v Polsku by mohla vzniknout jednotka složená „z několika tisíc“ Ukrajinců a první dobrovolníci se již přihlásili, ale počet lidí je zatím malý. Polské ministerstvo obrany informuje, že první den provozu centra v Lublinu bylo podáno 138 žádostí online, 58 prostřednictvím konzulárních úřadů. Władysław Kosiniak-Kamysz, šéf polského ministerstva obrany, když mluvil o ukrajinské legii v rozhovoru pro Wirtualna Polska, poznamenal, že počet lidí ochotných vstoupit je menší, než se očekávalo, což ovlivňuje výcvikový proces. Polsko je totiž sice připraveno provádět školení, ale nezapojuje se do náboru.
Dnes se podíváme na způsob, jakým ruská federální antimonopolní služba (FAS) bojuje se zdražováním výrobků a služeb. Podle posledního výnosu neschválil FAS podzimní zdražení telekomunikačních služeb operátora MTS ve výši 8%, služba uznala zdražení za nezákonné obohacování. Operátor je povinen své sazby snížit a takto získané prostředky odevzdat do státního rozpočtu.
Připomeňme, že oficiální míra inflace je v současnosti centrální bankou stanovena na hodnotě 9,23%, operátor tedy své služby zdražil pod úrovní oficiální inflace a i přesto to bylo uznáno za nepřípustné obohacení. Přičemž například producenti základních potravin mohou zákaz zdražení snadno promítnout do snížení kvality potravin, pro telekomunikačního operátora, jehož hlavními vstupy jsou energie a importovaná zařízení telekomunikační infrastruktury (a oba tyto vstupy zdražily v Rusku v posledním roce vysoko nad oficiálně deklarovanou mírou inflace) je ale redukce nákladů složitější a bude nutně spojeno se zhoršením kvality poskytovaných služeb. Ruské společnosti jsou nicméně známy kreativním přístupem k omezování práv zákazníků, takže lze předpokládat například omezení činnosti reklamačních oddělení na každé páté úterý v měsíci nebo jiná zjednodušení práce společnosti.
Situace na Blízkém východě:
Sirény se rozezněly v severním Izraeli nad pohraničními městy Metula a Gajar. Na tuto oblast udeřil Hizballáh drony a raketami, kdy si toto bombardování vyžádalo dva mrtvé vojáky IDF z brigády Golani.
IDF při bojových operacích v jižním Libanonu zničila tunel spojující Libanonu a Sýrii, přes který do země putovaly Íránské zbraně. Během posledních náletů pak byla zničena hlavní dálnice spojující Bejrút a Damašek. IDF se v tomto směru zaměřila na ničení dopravní infrastruktury hraničních přechodů a doprava v tomto směru tak “vázne.”
Írán vyhrožuje útokem na Izraelskou energetickou síť, jako další krok “odplaty” vůči Izraeli za bojové operace v jižním Libanonu a poměrně efektivní likvidaci Hizballáhu. Ten byl dlouhá léta nástrojem, přes který si Írán udržoval v regionu kontrolu. „Írán je velká a prostorná země s mnoha ekonomickými centry, zatímco Izrael má tři elektrárny a několik rafinerií. Všechny tyto můžeme zasáhnout najednou,“ uvedl zástupce velitele Íránských revolučních gard (IRGC), Ali Fadavi, píše CNN. Američané se snaží přesvědčit Izrael aby neútočil na Íránskou energetickou infrastrukturu a zejména pak na místní jaderný program. Izrael se v této otázce vyjádřil, že odveta bude “přiměřená”.
Dnešní Třešnička™ bude o hrdinech, co zůstanou do druhého dne a pomůžou vám uklidit ten bordel po večírku. Nebo vám to aspoň tvrděj u druhé lahve Stoličné. Král bramborových lidí, Saša Lukašenkov, zboží vůle král Bílé Rusy, totiž nabídl, že je Minsk připraven pomoci s obnovou poválečné Ukrajiny. I když si běloruský loutkový diktátorek postěžoval, že si Volodymyr Zelenský jezdí pro noty do USA, zároveň si myslí, že se na něj po válce Američané vykašlou. Kdyby prý jezdil raději do Minsku, či do Moskvy, tak prý mohlo být po válce. Jo, úplně vidíme ten poloniový čajový dýchánek v Kremlu… Saša se taky domnívá, že až dojde v USA ke změně kurzu po volbách, že nový nájemníci v Bílém domě nebudou vědět, kdo “Voloďa je”. Ukrajinci by prý měli vzít rozum do hrsti. No Sašo, hlavně aby jej nevzali do hrsti Bělorusové, nedejbože Rusové! Jen pro zajímavost, Ukrajinci odhadují škody způsobené ruskou agresí na téměř 500 miliard dolarů, což je asi 25 rozpočtů Běloruska na rok 2024.
A Višeň™ z hor nad kterými se blýská se zaměří na fascinující pokrytectví slovenského premiéra Roberta Fica, který nedávno prohlásil, že chce obnovit „normální vztahy“ s Ruskem, pokud válka na Ukrajině skončí během jeho funkčního období. Fico se nechal slyšet, že podle něj Evropská unie Rusko potřebuje a že má v úmyslu obnovit ekonomické vazby s Moskvou. Jeho slova o „potřebě“ Ruska jsou ale poněkud absurdní, když vezmeme v úvahu, že to právě Rusko destabilizuje evropský kontinent svými vojenskými agresemi a porušováním mezinárodního práva. Fico zároveň znovu opakuje narativ Kremlu, kdy válku na Ukrajině označuje za konflikt, který nemá vojenské řešení, a neustále naznačuje nutnost kompromisů ohledně Ukrajiny. Přitom zapomíná, že kompromisy s agresorem vedou jen k další expanzi, jak ukázaly události v minulosti. Když se podíváme na historii appeasementu… Mnichovskou dohodu… paralely jsou… dovedete si představit, že by v roce 1944 nizozemský král, řekl, že Evropa potřebuje Německo, a že se s Hitlerem nakonec Západ nějak domluví? A víte co? Nás už to ani nebaví. Je to prostě kokot chorý.
A teď je tu opět ta chvíle! Hlasování pro Křišťálovou lupu 2024 právě probíhá a my doufáme, že se letos přiblížíme ještě více k vytouženému „stupni vítězů“.
Dva roky uplynuly od chvíle, kdy jste nás poprvé nečekaně nominovali na ceny českého internetu Křišťálová lupa 2022, kde jsme získali skvělé 4. místo v hlasování odborné poroty v kategorii Obsahová inspirace. Minulý rok jsme tento úspěch zopakovali a umístili jsme se v kategoriích pro veřejnost; na 8. místě v Ceně popularity a na 4. místě v kategorii Zájmové weby. Bramborová je sice pěkná, ale po třetí bychom se jí už rádi vzdali a bronzová by byla rozhodně lepší!
Nezapomeňte tedy pro Valka.online hlasovat v kategorii Zájmové weby.
Děkujeme za každý hlas!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
