Charkovská situace: Směrem na Lipcy jsme nezaznamenali žádné změny. Ruské dělostřelectvo ostřeluje okolí Zeleného a i na zbytku fronty v tomto směru se odehrávají spíše poziční boje.
Ve Vovčansku probíhají těžké boje v zemi nikoho. Situace je zde velice dynamická a nepřehledná, což dokazují videa, které ukazují ukrajinské letecké údery a ruské dělostřelecké ostřelování odehrávající se ve vzdálenosti přibližně 50 metrů od sebe. Podle Deepsate se okupantům podařilo získat pozice v areálu Vovčanského agregátního závodu a tím se značně přiblížili říčce Vovče, která rozděluje město. Severně od města začali okupanti budovat opevnění, což dokazují útoky dronů 57. samostatné mechanizované brigády na těžkou pracovní techniku nepřítele. Jak zmiňuje Deepstate, zákopové práce jsou jednou z velkých devíz, které ruské ozbrojené síly proti těm ukrajinským mají a proto kopou.
Severovýchodní fronta: U Synkivky probíhá vzájemné dělostřelecké ostřelování a pracují zde sebevražedné drony. Ukrajinští dronaři napadají Rusy v okolí a uvnitř Ivanivky. Na zbytku této fronty pokračují poziční boje a ke změnám zde příliš nedochází. Více na jih okupanti ostřelují zbytky Bilohorivky, které však nadále drží ukrajinští obránci. Video práce ukrajinského dělostřelectva ukazuje, že se Rusům podařilo postoupit několik set metrů směrem na Vjimku. K vesnici to pořád okupanti mají několik kilometrů.
Bachmutská fronta: Na Bachmutské frontě jsme oproti včerejšímu dni zaznamenali jen minimální aktivitu. Poziční boje pokračují ve východní části Kalynivky a časivjarského předměstí Kanal, ale žádný postup jsme zde nezaznamenali. Podobná situace se odehrává v okolí Ivanivského a Kliščijivky, kde sice probíhají boje, ale fronta je zde bez pohybu.
Doněcká fronta: Západně od Avdijivky zůstává nejaktivnější bojovou zónou okolí Očeretyného, kde se okupantům v posledních týdnech sice pomalu, ale jistě daří postupovat hned pěti směry. Ve směru na Kalynové, kam se okupanti tlačí od Keramiku a Archanhelského jsme dnes nezaznamenali žádné změny. V Novoalexandrivce probíhají aktivní boje a okupanti zde ovládají přibližně třetinu vesnice. Směrem na Sokil a Samojlovo údolí probíhají poziční boje. Ukrajinské drony zde napadají ruské síly mezi Sokilem a Solovjovým. V Novopokrovském jsme nezaznamenali žádné změny na frontě.
Není bez zajímavosti, že ruské frontové letectvo „bombardovalo“ nemocnici číslo 14 v Doněcku pomocí řízené klouzavé bomby. Možná si nyní říkáte „počkat drahá redakce Válka.online, nedrží náhodou Doněck už přes deset let Rusové?“ a odpověď je „ano drží“.
Rusům se i přes ztráty podařilo uchytit v jihovýchodní části Nevelského, boje zde stále probíhají.
Těžké boje pokračují v Krasnohorivce. Po ukrajinských úspěších ve východní části obce v předchozích týdnech se Rusové přeskupili a přibližně 4 dny zpět se jim podařilo postoupit v jihozápadní části až na její okraj a tím rozdělit obránce. Nyní se okupanti soustředí na jižní část Krasnohorivky, kde se jim podle poslední videí podařilo postoupit podél Zaliznické a Lermontově ulice. V severní části se okupantům postupovat nedaří.
Jihovýchodní fronta je dnes bez nových zpráv.
Záporožská fronta: V Orichivském výběžku ostřelovali okupanti ukrajinské pozice západně od Robotyného pomocí termobarického salvového raketometu TOS-1 a ukrajinští dronaři pracovali na ruské technice mezi Robotyným a Novoprokopivkou.
Chersonská fronta: Na chersonské frontě pokračuje vzájemné ostřelování, útoky dronů a poziční boje. Jako prakticky každý den zde i dnes registrujeme ruské útoky na civilní cíle. Jinak jsme zde nezaznamenali žádné změny.
Diplomatické a politické události:
Prezidenti Ukrajiny a Spojených států Volodymyr Zelenský a Joseph Biden podepsali dvoustrannou bezpečnostní dohodu na 10 let. Píše o tom agentura Reuters. Dohoda stanoví, že v případě nového ozbrojeného útoku na Ukrajinu nebo takové hrozby se do 24 hodin sejdou vysocí představitelé obou zemí ke konzultacím. Spojené státy navíc potvrdily svou podporu obraně ukrajinské suverenity a územní celistvosti. Slíbili, že budou nadále poskytovat dlouhodobou materiální podporu, výcvik a poradenství, zpravodajskou, obranně-průmyslovou, institucionální a další pomoc pro rozvoj ukrajinských bezpečnostních a obranných sil. Strany rovněž uznaly dohodu jako krok k možnému členství Ukrajiny v NATO.
Šéf polského úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera se domnívá, že jeho země by neměla na Ukrajinu posílat systém protivzdušné obrany Patriot, protože by to oslabilo bezpečnost Polska. Řekl to v éteru polského rádia ZET. Podle rádia ZET se má jednat o Patriot z Polska, který zde chrání americké jednotky rotující ze Spojených států. Zprávu médií o přesunu Patriotů z Polska následně dementovaly i Spojené státy. Americký ministr obrany Lloyd Austin popřel spekulace na konci setkání v Rammstein. Austin poznamenal, že protivzdušná obrana Ukrajiny byla jeho prioritou už měsíce, a že americká vláda zdůrazňuje potřebu poskytnout další systémy PVO. Nejde však jen o Patriot, ale i o NASAMS a další prostředky. Washington v tuto chvíli dle něj nemá poskytnutí dalších Patriotů na pořadu dne.
Ukrajina a Japonsko podepsaly bezpečnostní dohodu. Podle ní se Tokio zavazuje poskytnout Kyjevu v průběhu roku 2024 pomoc ve výši 4,5 miliardy dolarů. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský, podle kterého je smlouva „unikátním dokumentem s jednou z ekonomicky a technologicky nejvyspělejších zemí světa“. Kromě poskytnutí 4,5 miliardy dolarů pomůže Japonsko Ukrajině v oblasti bezpečnosti a obrany. Státy budou spolupracovat v humanitární, technické a finanční oblasti, usilovat o realizaci bodů „mírové formule“, v sankcích proti Rusku a jeho uvedení před soud.
Čína zřejmě odrazuje ostatní země od mírového summitu ve Švýcarsku. Zároveň podle zdrojů Reuters prosazuje svůj vlastní plán na mírové urovnání války na Ukrajině a ostatním zemím říká, že ten ukrajinský prodlouží válku. Je třeba uvést, že Čína mírový summit veřejně nekritizuje a nežádá rozvojové země, aby se ho zdržely. V soukromí však Peking vládám těchto zemí říká něco jiného. Jak se přitom podle anonymních diplomatů začal blížit summit ve Švýcarsku, Čína zintenzivnila svou informační kampaň mezi zahraničními představiteli, zejména Turecka, Egyptu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Čína se tímto způsobem údajně snaží přilákat další země k “čínsko-brazilskému šestibodovému mírovému plánu”, který počítá s konáním mezinárodní mírové konference „ve vhodnou dobu uznanou Ruskem i Ukrajinou za rovné účasti všech stran“. Čínský ministr zahraničí Wang Yi minulý týden uvedl, že návrh podpořilo 45 zemí, z nichž více než dvě desítky se buď připojily, nebo jej „vážně zvažovaly“. Reportéři Reuters nedokázali určit, jak velký vliv má čínský lobbing, ale počet registrovaných účastníků summitu ve Švýcarsku se snížil. O poklesu počtu účastníků summitu jsme s odkazem na Rádio Svoboda psali včera.
Německo oficiálně potvrdilo, že lídři „Velké sedmičky“ souhlasili s poskytnutím půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů ze zisků ze zmrazených ruských aktiv. Oznámil to německý ministr financí Christian Lindner. „Dalších 50 miliard dolarů pro Ukrajinu. Použijeme k tomu úroky ze zmrazených aktiv – chytrý nástroj, který Putinovi demonstruje naši jednotu, velmi pomáhá Ukrajině a uvolňuje zátěž pro rozpočty,“ řekl vládní úředník. Podle něj nyní G7 pracuje na detailech.
Německo plánuje rozšířit svůj Bundeswehr o dalších 75 000 vojáků na celkových 272 000. Píše o tom Spiegel, který se odvolává na interní dokumenty ministerstva obrany. Německý ministr obrany Boris Pistorius chce tomuto plánu vyhovět novým modelem vojenské služby. Všichni co mají 18 let nově dostanou k vyplnění dotazník od armády. Ženy by měly tento dotazník vyplnit dobrovolně, pro muže by to mělo být povinné s případnou pokutou, pokud na dotazník neodpoví. Cílem je prý přilákat až 10 000 nových rekrutů každý rok.
I když se zpráva ohledně důsledků zaostření amerických druhotných sankcí objevila i v mnoha našich mainstreamových médiích, je natolik zásadní, že se jí budeme věnovat i u nás. Dodejme, že USA plánuje v tomto týdnu čtyřnásobné rozšíření sankčního seznamu s cílem postihnout nejen ruský sektor zbrojního průmyslu, ale ekonomiku jako celek. Přičemž druhotné sankce jsou cíleny na zahraniční partnery, kteří by chtěli obchodovat s ruskými firmami na sankčním seznamu, na něm se má nyní nacházet okolo čtyř a půl tisíce ruských společností.
Asi největší efekt mělo zařazení Moskevské burzy a ruského clearingového systému na sankční seznam, což způsobilo, že tyto organizace včera s okamžitou platností ukončily obchodování s dolary a eury. Přičemž důsledky běžní Rusové pocítili převážně až dnes, neboť včera byl v Rusku svátek (Den Ruska) a neobchodovalo se. Nyní se veškerý obchod s valutami bude muset přesunout do mimoburzovního prostředí – jednoznačně dojde ke zdražení nákupu valut pro podniky, a je možné, že se v Rusku dočkáme návratu vexláků v měřítku, v jakém operovali u nás za časů ČSSR. Již včera večer se dolary prodávaly ve směnárnách i za 200 Rublů/USD (více než dvojnásobek předvčerejšího kurzu).
Již dříve platné sankce omezily import do Ruska o přibližně 30% oproti objemu, který by mohl být realizován bez zavedení těchto sankcí, a rozšíření sankčního seznamu na čtyřnásobek povede nutně k dalšímu dramatickému poklesu importů. Sankce byly uvaleny například na dvě největší ruské banky Sberbank nebo VTB, které pomocí svých zahraničních poboček, například v Šanghaji, umožňovaly platební styk s Ruskem. Tento platební kanál bude nyní přerušen, ale neznamená to, že by import do Ruska zcela ustal. Rusové však budou nuceni využívat složitější, a díky tomu nákladnější metody převodu finančních prostředků přes několik prostředníků, což značně zvýší náklady na transakce.
Výrazně byl rozšířen i sankční seznam vůči ruskému plynárenskému průmyslu. Na seznamu se nyní nachází pojistná společnost Sogaz, projekty Arctic LNG1, Arctic LNG2 a Murmansk LNG společnosti Novatek, Gazprom Invest, Rusgaz a skupina Sinara. To dále zkomplikuje ruskou snahu o přechod na export zkapalněného zemního plynu tankery, která byla zahájena v okamžiku, kdy byla uzavřena většina plynovodů do Evropy.
Sankce byly nově stanoveny i vůči ruskému IT sektoru. Veškeré zahraniční společnosti musí nyní prokazovat, že neobchodují s ruskými firmami zapojenými do zbrojní výroby nebo obecně válečného úsilí. To bude vzhledem ke korporátní struktuře v Rusku značně komplikované – i například Gazprom díky vlastní soukromé vojenské společnosti spadá pod tyto sankce, nehledě na mnoho strojírenských firem, které z důvodu rizika druhotných sankcí nebudou moci v budoucnu využít cloudové služby, vývojové nebo konzultační služby a jiný software, a to ani od čínských dodavatelů. Sankce vůči ruskému IT sektoru mají vejít v platnost 12. září tohoto roku, aby bylo dán čas zahraničním firmám ukončit svoje aktivity v Rusku.
Přičemž se nejedná o úplný výčet sektorů, které jsou ovlivněny novým balíkem amerických sankcí. Až časem se ukáže, jaké další efekty budou tyto sankce mít, a jakmile se objeví nějaké další informace, podělíme se o ně s vámi v naší ekonomické rubrice.
Situace na Blízkém východě se bohužel nezměnila nijak zásadně a nemáme žádné důležité informace.
Dnešní Třešnička™ bude dotazem na Rádio Jerevan.
Otázka: Je pravda, že Rusko dodalo Číně suroviny – konkrétně dvacet tisíc tun mědi?
Odpověď: V zásadě ano. Jen se nejednalo o meď, ale o žulu. Nebyla dopravena do Číny, ale do Turecka. A nešlo o dodávku surovin Číně, ale o krádež čínských peněz Ruskem.
A pozor! Včera byl další z našich skorotradičních středečních video podcastů. Na začátku jsme prosvištěli fronty, nicméně hlavním tématem bylo „Jak psát o válce“. Jako host nám opět sekundoval český spisovatel (pod pseudonymem František Kotleta), vysokoškolský pedagog, bývalý novinář a jedna z výrazných postav Českého klubu skeptiků Sisyfos; Leoš Kyša. Jelikož mnoho lidí si přeje vidět záznam i jinde, než na Twitchi, tak již je dostupný i na Youtube našeho partnerského projektu Twitch kanálu Brotherhood of Terra.
Jsme moc rádi za Váš zájem!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme!
