Ukrajinské letectvo dnes hlásí sestřel především průzkumných a sebevražedných dronů typu Lancet. Celkem mělo dojít k likvidaci šestnácti cílů.
Ukrajinci dnes podnikli řadu dronových útoků, mimo jiné na rafinerii u města Tuapse v Krasnodarské oblasti. Záběry, které zveřejnila Astra, ukazují požár po dopadu jednoho z dronů.
Další ukrajinský útok mířil na leteckou základnu Morozovsk u stejnojmenného města v Rostovské oblasti. Na videích můžeme vidět dva drony a slyšíme střelbu hz hlavňových zbraní. Vzhledem k záběrům, které zveřejnily další kanály (v příspěvku) je patrné, že nejméně jeden stroj svůj cíl trefil. To naznačuje i satelitní snímkování FIRMS, které registruje požár v areálu základny. Zároveň můžeme vidět, že nejspíše nedošlo k zásahům zde stojících letounů (snímky ze včerejšího dne) K útokům byly použity ukrajinské drony Ljutyj.
Charkovská situace: Ve směru na Lypci pokračují boje v Hlybokém, ruské zdroje píší o relativním klidu, z místa však nemáme prakticky žádné přímé záběry a tak předpokládáme, že se zde nic zásadního nezměnilo. Ve Vovčansku pokračují těžké pouliční boje. Ruské frontové letectvo zde bombarduje ukrajinské pozice v severní části města a ukrajinští dronaři na oplátku ničí ruské síly.
Severovýchodní fronta: Rusové ostřelovali salvovými raketomety a hlavňovým dělostřelectvem ukrajinské pozice v lese západně od Synkivky
Bachmutská fronta: Deepstate hlásí ruský postup v Kalynivce. Některé ruské zdroje hlásí, že se ruským výsadkářům z 98. gardové divize VDV podařilo překročit kanál Siversk – Doněck a opevnit se na jeho západní straně. Ač je klidně možné, že se to okupantům na některém místě opravdu podařilo, nepodařilo se nám pro toto tvrzení najít žádný důkaz. Naopak to z geolokací míst na které střílí ruské dělostřelectvo a drony vypadá, že jsou Rusové stále na východní straně kanálu.
Doněcká fronta: Útoky ukrajinských dronů na ruskou živou sílu v Pivdenném ukazují, že se zde okupantům podařilo rozšířit svůj klín podél ulice Peršotravnevé. Milbloger a voják 24. samostatného útočného praporu Ajdar Stanislav Osman píše, že zde byl oproti předchozím dnům relativní klid a okupanti útočili bez pomoci těžké techniky. Podle ukrajinské DeepStateUA se Rusům opět podařilo postoupit v Njů Jorku podél ulice Železné až ke křižovatce s Kozáckou ulicí. V okolí Novoolexndrivky a Lozuvatského jsme nezaznamenali změny na frontě, okupanti se po obsazení vesnice Prohres snaží uzavřít výběžek mezi Prohresem a Lozovatským, kde podle ukrajinského milblogera Petrenka útočí ze dvou směrů a daří se jim pomalu postupovat podél remízků. Více na jih útočily ukrajinské drony v Jevhenivce a v Novopokrovském.
Severně od Pobjedy se vojákům 33. samostatné mechanizované brigády odrazit ruský útok a ruské termobarické salvové raketomety TOS-1 ostřelovaly ukrajinské pozice v Kosťantynivce. Další silný mechanizovaný útok okupantů odrazili členové ukrajinského 214. speciálního praporu s podporou 31. samostatné mechanizované brigády jižně od Kosťantynivky.
Jižní fronta: Na této části fronty probíhaly převážně poziční boje a vzájemné ostřelování dělostřelectvem. Ukrajinské drony ničily (0:57) ruskou techniku u Pryjutného a na okraji vísky Bahate. Ruské letectvo bombardovalo městečko Huljapilské a ukrajinské pozice v orichivském výběžku.
Chersonská fronta: Na západním břehu Dněpru ostřelují Rusové ukrajinské vojenské i civilní cíle jak pomocí frontového letectva, tak sebevražednými drony. Na ostrovech v deltě řeky probíhá vzájemné dělostřelecké ostřelování.
Diplomatické a politické události:
Během uzavřených jednání se Ukrajině podařilo dosáhnout dohody s Výborem vlastníků eurobondů Ukrajiny ohledně restrukturalizace dluhu, což jí pomůže se vyhnout platební neschopnosti. Oznámil to premiér Denys Šmyhal. S vlastníky eurobondů bylo dosaženo dohody o restrukturalizaci státních dluhových cenných papírů emitovaných na mezinárodních kapitálových trzích v objemu 23,4 miliardy dolarů. Podle premiéra Ukrajiny to umožní ušetřit 11,4 miliardy dolarů na obsluze dluhu během příštích tří let a 22,75 miliardy dolarů do roku 2033. Podle dohody o restrukturalizaci budou stávající eurobondy v oběhu vyměněny za balíček nových eurobondů s nominálním snížením nákladů na dluh o 37 % v počáteční fázi a snížením čisté současné hodnoty dluhu o přibližně 60 %. Po dokončení restrukturalizace bude splatnost eurobondů prodloužena: první splátka ve výši 1,172 miliard USD proběhne v roce 2029. Pro srovnání, bez restrukturalizace by v letech 2024 až 2029 byla splatná jistina 9,381 miliardy USD (bez kapitalizovaných úroků). Podle uzavřených dohod budou vydány nové eurobondy se splatností v letech 2029, 2030, 2034, 2035 a 2036.
Během následujících dvou měsíců bude na Ukrajinu dodáno dalších 100 000 dělostřeleckých granátů v rámci české muniční iniciativy. Uvedl to ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský, uvádí ČTK. Aktuálně se podle něj k iniciativě připojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo do iniciativy peněžními příspěvky. Lipavský naznačuje, že tyto peníze budou stačit na dodání 500 000 munice na Ukrajinu do konce roku. Česká republika aktuálně hledá další finanční prostředky, aby tato iniciativa fungovala i v roce 2025.
Ministr zahraničních věcí Ukrajiny Dmytro Kuleba navštíví Čínu na pozvání ministra zahraničí Čínské lidové republiky Wang Yi. Informovalo o tom ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny. Návštěva ukrajinského ministra je plánována na 23. až 25. července. Očekává se, že během jednání si strany vymění názory na současný stav a vyhlídky rozvoje bilaterálních vztahů. Hlavním tématem diskusí bude hledání cest k zastavení ruské agrese a možná role Číny při dosažení stabilního a spravedlivého míru, podotýká MZV Ukrajiny. V únoru se Kuleba již setkal s Wang Yi, aby projednal bilaterální vztahy a obchod, a řekl mu o globálním mírovém summitu ve Švýcarsku. Čína však na summitu nebyla zastoupena. Místo toho ČLR prosazuje vlastní mírový plán pro Ukrajinu.
Nedostatek pracovních sil na Ukrajině v současnosti výrazně ovlivňuje její ekonomiku a podle vládní prognózy tomu tak bude i v budoucnu. Ministerstvo hospodářství odhadlo, že země potřebuje asi 4,5 milionu pracovníků. V roce 2021 měl oficiální trh práce na Ukrajině 11,5 milionu pracovníků. V roce 2023 se toto číslo snížilo na 9 milionů oficiálně zaměstnaných. Podle předběžných propočtů tito lidé budou chybět k zajištění ročního 7% růstu HDP do roku 2030.
Rada Evropské unie poprvé ve své historii schválila vojenskou podporu Arménii. Pomoc ve výši 10 milionů EUR bude poskytnuta z Evropského mírového fondu (EPF). Informuje o tom web Rady EU. Myšlenkou je, že finanční prostředky půjdou na posílení materiálního a technického potenciálu ozbrojených sil Arménie a přispějí ke zlepšení ochrany civilního obyvatelstva v krizových a mimořádných situacích. Podpora je rovněž zaměřena na zvýšení stability Arménie v případě možné budoucí účasti země v mezinárodních vojenských misích a operacích, zejména těch, které jsou pod vedením EU. Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell poznamenal, že bezpečnost se stává stále důležitějším prvkem bilaterálních vztahů mezi Bruselem a Jerevanem.
Nizozemí zahájí výrobu BVPček CV90, které mají být dodány na Ukrajinu. Nákup spolufinancují také Švédi a Dánové. Podle aktuálně podepsané dohody jsou zajištěné finance na 230 CV90 z nichž 50 se vyrobí ve Švédsku a zbylých 180 se vyrobí v Nizozemí. Výrobu má zajistit společnost Van Halteren Technologies a v současné době probíhají jednání o transferu technologií a vytvoření dodavatelského řetězce. Dodávky bojových vozidel mají začít v roce 2026.
Vlády Maďarska a Slovenska požadují po Evropské komisi, aby přijala opatření kvůli ukrajinskému zákazu přepravy ropy ruské společnosti Lukoil přes její území. Rozhodnutí Ukrajiny podle nich porušuje asociační dohodu s EU. Řekli to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, kterého cituje Magyar Nemzet, a jeho slovenský kolega Juraj Blanár, kterého necituje nikdo. Rozhodnutí Ukrajiny podle Szijjárta „zásadně ohrožuje bezpečnost dodávek energie do Maďarska a Slovenska“ a je „nepřijatelným krokem ze strany země, která chce být členem Evropské unie“. Uvedl také, že Ukrajina tímto způsobem porušila asociační dohodu s EU, a proto může dotčený členský stát zahájit konzultační řízení s Evropskou komisí. Pokud se s Ukrajinou nepodaří dohodnout, pak je podle něj možné vytvořit arbitrážní soud, který případ projedná do 40 dnů. Pokud to k vyřešení sporu nepomůže, může EU podle nich odmítnout plnit své závazky vyplývající z dohody o přidružení, například neposkytnout bezcelní režim. Věc je ale zatím ve “fázi konzultací”, říká šéf maďarského ministerstva zahraničí.
Dnes se zaměříme na aktuální stav ruského ropného průmyslu. Na níže popsané situaci se ještě neprojevil dnešní ranní ukrajinský útok na rafinerii v Tuapse v Krasnodarském kraji, ta byla sice bráněna oddílem protivzdušné obrany vybaveným kulomety, nicméně došlo k poškození rafinérie. Přičemž se jedná již o třetí útok na tuto rafinérii, k poslednímu došlo 17. června.
Ukazují se totiž důsledky vytrvalých ukrajinských útoků na ruskou ropnou infrastrukturu, tedy jak na rafinérie, kde produkce poklesla na nejnižší úroveň za poslední dva roky, tak i na sklady paliv. Na civilním trhu začíná být nedostatek zejména benzínu AI95, velkoobchodní cena tohoto benzínu na petrohradské burze vlivem nedostatků vzrostla od počátku léta o 44% a dosáhly úrovně podobné jako v době palivové krize v září minulého roku. O 23% se na burze zvýšila také cena benzínu o 92 oktanech, v posledních letech jsou oba druhy benzínu v Rusku prodávány přibližně v poměru 1:1.
Z důvodu jak ukrajinských útoků, tak i nutných oprav je v červenci stále nečinných přibližně 15% celkové produkční kapacity ruských rafinérií, toto číslo je ve srovnání s květnem tohoto roku dvojnásobné. Že situace není pro ruský ropný průmysl není dobrá vidíme i z toho, že ruské ministerstvo energetiky přestalo s odvoláním na geopolitickou situaci publikovat pravidelné výsledky týkající se výkonu ruského ropného průmyslu. Primárním cílem ruské vlády je zabránění panice, která by zejména v regionech jižního Ruska, kde je situace nejhorší, vedla k masivním výpadkům v zásobování.
Situace na Blízkém východě:
Síly izraelské 98. divize zahájily dnes ráno kombinovanou pozemní i vzdušnou operaci v Chán Júnisu, a to na základě zpravodajských informací naznačujících přítomnost teroristů a teroristické infrastruktury v oblasti. Od ranních hodin letouny izraelských vzdušných sil v kombinaci s dělostřelectvem zaútočily na více než 30 teroristických infrastruktur v Chán Júnisu, včetně oblasti, z níž byl proveden odpal, který dnes spadl poblíž Nirimu. Kromě toho letectvo zaútočilo na sklady, pozorovací stanoviště, podzemní šachty a budovy využívané Hamásem.
Izraelské letectvo dnes také zasáhlo raketová odpalovací zařízení Hizballáhu, pozorovací stanoviště a další infrastrukturu v jiholibanonských oblastech Ajta aš-Šab, Chiam a Jarín.
Izrael nadále trvá v prohlášení UNRWA za teroristickou organizaci. Tento krok přichází v době, kdy jsou zařízení UNRWA v Gaze nadále využívána Hamásem k teroristickým účelům a Izrael tvrdí, že nejméně 12 % zaměstnanců UNRWA v Gaze je napojeno na palestinské teroristické skupiny.
Dnešní Třešnička™ bude takové malé déjà vu. Místopředseda ruské Rady federace Andrej Klimov vesele prohlásil, že Rusko je připraveno vojensky asistovat gruzínské vládnoucí straně Gruzínský sen v jejich neochvějném držení se u moci, kdykoli o to požádají. Přirovnal také celou situaci k Sýrii s Bašárem al-Asadem. No, našincům začíná trochu cukat oko, s ohledem na srpnové výročí, že? Rusko přece rádo vojensky podpoří kohokoli, kdo si řekne. Vždyť přátelská invaze je dnes už takovým ruským folklórem, něco jako Matějská pouť v trochu tvrdším podání. Klimov to zmínil zrovna v době, kdy 69 % Gruzínců vnímá Rusko jako největšího nepřítele. Zajímavé, že před deseti lety to bylo jen 35 %. Možná je to ten ruský šarm, nebo možná válka v Jižní Osetii. Zejména jsou Gruzínci velmi nespokojení, když jejich vláda ochotně přijímá zákony přátelské k Moskvě. Kontroverzní legislativa vyvolala protesty, které vláda krotila vodními děly a gumovými projektily – to je ta pravá definice demokracie, ne? To jen až zas bude proruská vláda Gruzie žadonit o obnovení jednání o vstupu do EU…
A pozor! Ve středu 24.07.2024 od 20:00, budeme mít opět náš tradiční video podcast. Jako obvykle probereme vývoj na frontě za poslední dobu, nicméně hlavním předmětem budou drony na Ukrajině a Češi v Mezinárodní legii s jedním z nich – Arisuem. Budeme dostupní na našem partnerském projektu; Twitch kanále Brotherhood Of Terra. Následný záznam bude opět na Youtube. Budeme rádi, když si nás přijdete poslechnout!
Jsme moc rádi za Váš zájem!
Pojďte nám pomoci se zajištěním auta pro ukrajinské vojáky na Chersonském úseku.
Dobrovolník Honza nám byl doporučen z důvěryhodného zdroje a jednotka, se kterou spolupracuje, nutně potřebuje nové auto, které rozhodně nebude stát v garáži. Víme, o jakou jde jednotku, ale byli jsme požádáni, abychom to, alespoň zatím, nezmiňovali. Je však jisté, že vzhledem k povaze své práce terénní Nissan potřebují. Pokud můžete, podpořte sbírku.
Děkujeme všem!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
