Charkovská situace: V posledních dnech se v tomto směru bojová aktivita poměrně zklidnila a někteří analytici a novináři začínají spekulovat o tom, že zde okupanti nemají dost sil, aby mohli výrazněji postupovat dál. Z dostupných informací se domníváme, že nynější nižší tempo Rusů je dáno spíše tím, že se jim prodlužují logistické trasy a tím se zhoršuje jejich schopnost zásobit frontové jednotky municí a komplikuje se rotace jednotek. Může se tedy jednat spíše o jistou formu operační pauzy. Zároveň je však třeba podotknout že zde mají postupující okupanti velice těžké ztráty na živé síle a nedivili bychom se, kdyby jim zde opravdu zbývalo jen málo rezerv.
Směrem na Lypci se toho příliš nezměnilo, ukrajinské dělostřelectvo pracovalo na okupantech, kteří se snažili postoupit zemí nikoho podél silnice směrem na jih. Okupanti zde k postupu používají hlavně pěchotu bez těžké techniky, což způsobuje okupantům nemalé ztráty (a tady).
Těžké boje se odehrávají ve Vovčansku. Ani zde jsme nezaregistrovali výrazný posun oproti včerejšímu dni. Rusové ostřelují ukrajinské pozice v centru města a boje se soustředí na severu města. Ukrajinské letectvo s pomocí řízených pum srovnalo se zemí vovčanskou nemocnici, kterou předtím obsadili Rusové. Ve městě jsou stále ještě civilisté, co bohužel vede k dalším ztrátám na životech.
Severovýchodní fronta: Na této frontě nedošlo k žádným výrazným změnám. Ukrajinští dronaři útočili na ruské cíle u Lymanu Peršoho a těžké boje probíhají severovýchodně od Kyslivky, ale místa, na které útočí ruské drony naznačují, že zde nedošlo ke změnám na frontě. Více na jih se bojuje v okolí Bilohorivky, ale jedná se spíše o poziční boje a vzájemné ostřelování dělostřelectvem a drony.
Bachmutská fronta: Západně od Bachmutu pokračují těžké boje na západním okraji Bohdanivky a ruské dělostřelecké ostřelování ukazuje, že zde ukrajinští obránci stále drží pozice. Další ohnisko bojů představuje území na východ od časivjarského předmostí Kanal, kde ukrajinské pozice ostřelují Rusové pomocí termobarických salvových raketometů TOS-1. Rusové tlačí i u Kliščijivky a Kurďumivky, ale ze zdejší fronty nemáme žádné vizuální zdroje.
Doněcká fronta: Západně od Avdijivky je stále poměrně tichý a nechodí z něho příliš informací. Ukrajinské dělostřelectvo pracovalo na ruských pozicích ve východní části Umanského. U Jasnobrodivky utrpěli okupanti ztráty kvůli ukrajinským sebevražedným dronům a ruské salvové raketomety ostřelovaly ukrajinské pozice jižně od této vesnice.
Západně od Pervomajského se Rusové dostali do západní části Netajlového a boje pokračují podél ulice Naberežné.
Situace v Krasnohorivce a Heorhijivce se nezměnila a jihovýchodně od Pobjedy ruské dělostřelectvo ostřelovalo ukrajinské pozice.
Jihozápad: Situace ve Staromajorském a Urožajném je beze změny. Ruské letectvo bombardovalo ukrajinské pozice na severu Urožajného a ukrajinské sebevražedné drony útočily na jihu vesnice v okolí budov zemědělského družstva.
Záporožská fronta: V Orichivském výběžku se Rusové stále snaží obsadit ruiny Robotyného, které nadále zůstává zemí nikoho. Rusové se sice jsou občas schopni dostat až na sever vesnice, ale tam jsou zničeni ukrajinským dělostřelectvem a nebo drony. Při ukrajinské protiofenzivě z rocu 2023 Ukrajinci očekávali, že tuto vesnici osvobodí do 24 hodin a podařilo se jim to až za 111 dní. Rusům nyní trvalo přes 250 dní, než dosáhli alespoň toho, že je vesnice zemí nikoho. To odráží situaci na celém bojišti, od podzimu 2022 fronta na Ukrajině stojí a ani jedna strana od té doby nedokázala dosáhnout větších úspěchů.
Ostatní části bojiště dnes bez relevantních zpráv
Diplomatické a politické události:
Prezident Volodymyr Zelenský věří, že existují vyhlídky na ukrajinskou protiofenzívu, a vysvětlil, co je k tomu potřeba. Uvedl to v rozhovoru pro AFP. Pro protiofenzivní akce je podle něj v tuto chvíli potřeba především stabilizovat situaci na frontě. Ukrajinský prezident dodal, že zná načasování zahájení protiofenzívy, ale novinářům nenaznačil ani zda to bude letos či příští rok.
Polsko oznámilo přidělení 10 miliard zlotých (asi 58 miliard korun) na bezpečnostní program Východní štít (Tarcza Wschód). Plánuje se posílení 400 km hranice s Ruskem a Běloruskem. Uvedl to polský premiér Donald Tusk. Projekt se bude týkat mnoha směrů. Půjde o elektronické a technické bariéry a také speciální inženýrské stavby. Polsko již začalo s budováním opevnění poblíž své východní hranice, zejména s Běloruskem. S tím je spojena nutnost obrany proti tlaku „vyvíjenému Lukašenkovým režimem“. V červnu 2023 Polsko dokončilo elektronickou bariéru na hranici s Běloruskem, která je vybavena tisíci kamerami a dalším vybavením, které má zabránit nelegálnímu překračování hranic. Později se objevily zprávy o plánech postavit na hranici s Běloruskem pozorovací věže vysoké 70 metrů, s jejichž pomocí přehlédnou území téměř 10 kilometrů na obě strany.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová na pozadí pouličních protestů vetovala zákon o „zahraničních agentech“, který schválil parlament. Uvedla to na tiskové konferenci. Zákon označila za „ruský“ ve své „podstatě i duchu“, což odporuje „gruzínské ústavě a všem evropským standardům“. Nyní se dokument vrátí k projednání parlamentu. Je však třeba uvést, že se očekává, že zákon přesto projde, protože k překonání veta stačí podpora 76 poslanců a parlamentní většina má ještě více – 83 hlasů.
Svéráz ruských černoprdelníků:
Dnes se podíváme jednu z iniciativ ruské pravoslavné církve, která směřuje k podpoře ruského válečného úsilí. Kromě bezvýhradné politické podpory, které se ruské vládě dostává od pana Gunďajeva (oficiálně titulován jako patriarcha Kirill) a jeho hierarche, přistoupila nyní ruská pravoslavná církev i k praktičtějším způsobům podpory. Její krasnogorský a opališský arcibiskup dal své svolení, aby v prostorách církve probíhala školení ve střelbě, přežití a jiných vojenských dovednostech, a to pro zájemce již od 12 let věku. Součástí je samozřejmě také nabídka podpisu kontraktu pro vstup do ruské armády pro všechny absolventy kurzu, kteří splňují ostatní podmínky pro vstup.
Kurzy, poskytované organizací ROKOT s využitím veteránů invaze na Ukrajinu, jsou pro zájemce poskytovány zdarma, nicméně vzhledem k tomu, že se místní kněží mají na kurzu aktivně podílet poskytováním „vedení a výukou směřující k patriotismu a poznání historie vlastní země“, si lze jen těžko představit, že by část státní dotace na provádění těchto kurzů nesměřovala do církevních rukou. Pro místní církevní hierarchii je to tak jednoduchý způsob, jak vylepšit své hospodaření, i když je nasnadě položit si otázku, zda je zrovna toto aktivita, která je ve shodě s původním posláním církve.
Situace na Blízkém východě:
Izraelská armáda našla těla tří rukojmích palestinské teroristické skupiny Hamas, kteří byli 7. října uneseni z hudebního festivalu Tribe of Nova. Informovaly o tom izraelské obranné síly. Mluvčí armády Daniel Hagari řekl, že všichni tři rukojmí byli na festivalu, kde zemřelo nejméně 360 lidí. Během útoku uprchli z festivalu a zamířili do Mefalsimu, kibucu v jižním Izraeli. Tam je našli palestinští ozbrojenci, zabili je a těla převezli do pásma Gazy. Izraelští vojáci našli těla rukojmích během mise díky zpravodajským informacím získaným při výslechu zadržených palestinských ozbrojenců.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila. Tak zas jindy přátelé!
Ve středu 15.05.2023 jsme měli opět náš video podcast. Jako obvykle jsme probrali vývoj na frontě za poslední dobu, nicméně hlavním tématem byla novinařina a celkově mediální prostředí u nás v souvislosti s válkou na Ukrajině. Hostem byl odborník na slovo vzatý, novinář a redaktor Forum24, Martin Skýpala.
Jsme moc rádi za Váš zájem!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, které se nebojíme a na množství nehledíme!
Děkujeme všem, kteří nám již přispěli, moc si toho vážíme!
