Ukrajinské letectvo dnes hlásí sestřel dvou střel s plochou dráhou letu, Ch-59/69 a čtyř průzkumných dronů. Tří Orlanů-10 a jeden dron Zala.
Charkovská situace: Pokračují boje v Hlybokém, nejen pomocí dronů, kterými Ukrajinci útočí na ruské pozice na severu vesnice, ale také na zemi, což dokazují záběry ruského ostřelování jihozápadního okraje Hlybokého, kde se pohybují Ukrajinci.
Ve Vovčansku je situace nejspíše beze změny. Ukrajinští vojáci se snaží vytlačit okupanty ze severního okraje města, ale potýkají se zde s ruskými drony, dopadajícími na jejich pozice.
Severovýchodní fronta: Z tohoto úseku dnes nejsou prakticky žádné nové informace, které by ukazovaly na změny. Můžeme předpokládat, že na úsecích, o kterých běžně píšeme, se odehrávají boje, ale nejsou dnes k dispozici žádné zásadní záběry nebo zprávy.
Bachmutská fronta: Ruské frontové letectvo bombarduje severní okraj Časiva Jaru, kde se nachází ukrajinské přístupové trasy k obranným pozicím u Kalynivky. Ruské bombardování severní přístupové trasy ke Kalynivce.
Ukrajinský milbloger Myrošnykov píše, že linie u Časiva Jaru jsou v současné době stabilní, ačkoliv v tom hraje roli právě Donbaský kanál, který stačí Ukrajincům hlídat na několika místech. Podle Myrošnykova mají momentálně okupanti síly roztažené po příliš široké linii, což by mohlo znamenat nedostatek sil na proražení ukrajinských linií na místech, kde lze kanál překročit. Není sice jasné, z čeho tak usuzuje, ale je pravdou, že kolem Kalylinvky, kde jsou ruští vojácí překročení nejblíže, se situace nijak výrazně nemění.
Doněcká fronta: Na toreckém úseku došlo podle Myrošnykova k přeskupení ruských sil, následovaným řadou tvrdých výpadů. Nejsložitější situace je pak podle ukrajinských milblogerů na jihu, kde však mělo dojít k vytvoření určitých opatření, která mají dalšímu ruskému postupu zabránit. Zda je součástí těchto opatření i ukrajinský protiútok na východě toreckého předměstí Družba, nevíme, ale zdá se, že obránci se zde skutečně oklepali a začínají zde protiútoky, které by měly okupanty zastavit.
Krasnohorivka – Ukrajinské kanály uvádějí ukrajinský postup na jihozápadě a severu Krasnohorivky, ale v současné době jej nelze nezávisle potvrdit, nabádáme proto čtenáře k opatrnosti. Pokud by se nám podařilo získat potvrzení, budeme o něm informovat.
Jižní fronta: Ukrajinské ozbrojené složky se stáhly z Urožajného na další obrannou linii, čehož využili okupanti, kteří obsadili zbytek vesnice. Z videí je vidět, že okupantům v průniku do vesnice bránily pouze sebevražedné drony Ukrajinců. Je otázkou, zda někteří z obránců zůstali v severní části vesnice, protože prozatím nejzazší zaznamenaný postup okupantů je přibližně ve ⅔ vesnice. Situace je zde prozatím podobná, jako v Robotyném, ale narozdíl od Robotyného jsou v Urožajném stále ještě baráky a pozice, ve kterých se okupanti budou schopni uchytit a využít je k dalšímu postupu.
Chersonská fronta: U Chersonu pokračují okupanti s bombardováním ukrajinských cílů na západním břehu Dněpru.
Včera večer 13. července byl Donald Trump postřelen během předvolebního shromáždění v Butleru v Pensylvánii. Střela mu poranila horní část ucha, v důsledku čehož byl na politikově obličeji vidět pramínek krve. Útočník zabil na shromáždění také jednoho návštěvníka. Další dva byli vážně zraněni a do nemocnice je transportoval vrtulník. Samotného střelce zastřelil příslušník tajné služby. FBI uvedla, že střelba bude vyšetřována jako pokus o vraždu. Podle vyšetřovatelů byl střelcem dvacetiletý Thomas Matthew Crooks. Jeho motivy, stejně jako jeho politické přesvědčení, jsou zatím nejasné. Podle zpráv z médií byl v Pensylvánii registrován jako republikánský volič. Trump na své stránce na sociální síti Truth Social následně napsal, že jej “před nemyslitelným” ochránil Bůh a všechny ujistil, že se ničeho nebojí, uvádí CNN.
Ukrajinský úrezident Volodymyr Zelenský oznámil bilaterální bezpečnostní dohody s Českou republikou, Slovinskem a Irskem. Kromě toho prezident zmínil Ukrajinský pakt, který byl schválen na summitu NATO ve Washingtonu. „Je to všechno o zbraních pro naše vojáky, o práci obranných společností na Ukrajině a s Ukrajinou, o podpoře našeho zotavení – vše je co nejkonkrétnější a skutečně podporuje naši ochranu života,“ řekl.
Samozvaný běloruský prezident Aleksandr Lukašenko dal pokyn stáhnout vojáky od „jižní hranice“. Situace na bělorusko-ukrajinské hranici se podle něj „stabilizovala“. Uvedl to na bezpečnostní schůzce v Brestské oblasti, která hraničí s oblastmi Volyňe a Rivne na Ukrajině, uvádí běloruská Belta. Lukašenko údajně vydal tento rozkaz protože došlo k „odstranění napětí a stažení vojsk z ukrajinské strany“. Běloruské jednotky se podle něj mají přesunout na hranice se zeměmi NATO, odkud prý opakovaně přicházejí provokace.
Italská vláda v čele s Giorgiou Meloni se hladá cestu jak obnovit jadernou energetiku v zemi s cílem snížit emise oxidu uhličitého do ovzduší. Poslední jaderná elektrárna v Itálii přestala fungovat před více než 30 lety. Píše o tom list Financial Times. Italské úřady proto plánují zavést legislativu, která umožní investice do malých modulárních jaderných reaktorů, které lze do provozu uvést údajně do 10 let. Podle ministra životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberta Pichetta by do roku 2050 měla jaderná energie tvořit nejméně 11 % celkové spotřeby elektřiny v zemi. Proto, aby měl Řím záruku nepřetržité dodávky čisté energie, usiluje o zavedení kvóty pro jadernou energii. Pichetto také poznamenal, že obnovitelné technologie, jako je solární a větrná energie, nemohou poskytnout potřebnou energetickou bezpečnost. FT píše, že v 60. a 70. letech Itálie postavila čtyři jaderné elektrárny. Po černobylské katastrofě v roce 1986 však Italové v celostátním referendu drtivou většinou hlasovali pro ukončení dotací na vývoj nových reaktorů. V roce 1990 tam přestala fungovat poslední jaderná elektrárna. Bývalý premiér Silvio Berlusconi se snažil o restart jaderné energetiky v zemi přijetím příslušného zákona a sepisováním smluv na výstavbu nových reaktorů. V referendu v roce 2011 se však proti takovým plánům postavilo 90 % Italů. Současné průzkumy veřejného mínění ukazují, že 37 % Italů věří, že jaderná energie může Itálii pomoci, pokud bude tato technologie bezpečnější. Naopak 25 % bylo kategoricky proti obnovení jaderného programu.
Dnes si přiblížíme odhad, jaké finanční prostředky bude muset ruský stát vynaložit na péči o rodiny zabitých, a o samotné vojáky těžce zraněné na frontě. I pokud je použit velmi konzervativní odhad ruských ztrát, tedy 100 000 zabitých a dalších 300 000 těžce zraněných, dosahuje celková částka jednorázových výplat hodnoty 23 bilionu Rublů, což odpovídá přibližně 6% ruského rozpočtu na rok 2024. Při zahrnutí dlouhodobých nákladů na péči lze odhadovat, že náklady odpovídají úrovni 8% rozpočtu Ruské federace.
Z jedné strany nejsou podle zpráv na ruských sociálních sítích tyto kompenzace vypláceny zdaleka všem (informovali jsme o tom 3.3.2024), na druhou stranu lze s velkou pravděpodobností usuzovat, že ztráty v ruské armádě jsou vyšší, než počty uvedené výše. Také to, že kompenzace nejsou vyplaceny příjemci, je z určité části způsobeno jejich zpronevěřením na některém z mezičlánků – neznamená to, že ze státního rozpočtu nebyly peníze vydány. Uvedených 8% státního rozpočtu tak lze považovat spíše za spodní hranici, reálné náklady budou velmi pravděpodobně vyšší, a s pokračujícími ruskými útoky (a tedy i rostoucími ztrátami) budou dále narůstat.
Situace na Blízkém východě:
IDF uvedla, že zasáhla několik členů Hamásu shromážděných v areálu školy přidružené k UNRWA v Nusajrát v centrální části Gazy. Izraelská armáda provedla úder na základě zpravodajských informací od Ředitelství vojenské rozvědky, Šin Bet a Jižního velitelství. Dle těchto zpráv vyplynulo, že Hamás využíval budovu jako úkryt i místo, odkud plánoval útoky proti izraelským jednotkám operujícím v Gaze. Izraelská armáda také uvedla, že před úderem podnikla kroky k omezení škod na civilním obyvatelstvu, včetně použití přesných zbraní a zpravodajských informací.
Při dnešním teroristickém útoku v centru Izraele, při kterém bylo nabouráno auto, byli podle armády zraněni čtyři vojáci IDF. K útoku došlo na křižovatce Nir Cvi, která sousedí s vojenskou základnou Tzrifin. Důstojník a voják IDF byli těžce zraněni, další voják byl zraněn středně těžce a kadet lehce. Terorista byl zastřelen příslušníky pohraniční policie.
Izraelská vláda odhlasovala prodloužení povinné služby vojáků Izraelských obranných sil na tři roky. Podle vládního rozhodnutí budou vojáci-muži v příštích pěti letech sloužit 36 měsíců. Rozhodnuté se bude se vztahovat i na vojáky, kteří v současné době slouží, a také na ženy, které slouží na specifický pozicích, které vyžadují, aby podepsaly zřeknutí se zkrácené doby služby, a ta tak bude stejná jako u mužů v těchto funkcích. Na konci prodlouženého období se služba v armádě vrátí na současnou 32 měsíční dobu.
Podle zprávy deníku Wall Street Journal se společnost Google blíží k dohodě o koupi izraelského startupu Wiz v oblasti kybernetické bezpečnosti za 23 miliard dolarů. Mateřská společnost Googlu, Alphabet, údajně vede „pokročilá jednání“ o koupi Wiz, což by podle deníku byla její největší akvizice v historii.
Dnešní Třešnička™ není.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
