Dnes je tomu 25 let, kdy Česká republika vstoupila do NATO. České republice členství umožnilo vybudovat profesionální armádu, která je svými zahraničními kolegy respektovaná, zajistilo bezpečnost a umožnilo získat oporu pro případ napadení vnějším nepřítelem. A protože se spolu s výročím vyrojí spousta tydýtů, kteří budou tvrdit cosi o slibu SSSR/Rusku o nerozšiřování Severoatlantické aliance, pojďme si zopakovat slova, která řekl Michail Gorbačov, tehdejší generální tajemník SSSR: “Téma rozšíření NATO nebylo nikdy diskutováno. Řešilo se však o nerozšiřování vojenských struktur NATO do bývalé NDR po reunifikaci. Vše, co bylo potřeba vykonat pro splnění této dohody, bylo vykonáno. A splněno.”
Tak nám opět proběhla další Neplecha v Rusku, tentokrát v oblasti Nové Tavolžanky. Některé zdroje sdílejí záběry tanku a pěchoty, pravděpodobně s praporem Ruského dobrovolnického korpusu. Video má být natočeno na ruské straně hranice, nelze to však v současné době ověřit. Přímo na TG kanále RDK je pak nejspíše tentýž tank, pálící na ruské hraniční pozice, na záběrech z dronu – kromě jiného tam autoři informují, že spolu s RDK se Neplechy účastnili také příslušníci Sibiřského praporu a Legie Svoboda Rusku, dalších ruských dobrovolnických jednotek v ukrajinských službách. Sibiřská legie pak ukazuje stahující se ruské vojáky poté, co na ně tank zaútočí. Zajímavé záběry sdílel i ukrajinský válečný novinář Jurij Butusov na svém TG kanále. Z těch pak vyplývá, že Rusové bojující v ukrajinských ozbrojených silách útočili na ruskou techniku (podařilo se jim zničit nebo vážně poškodit obrněný transportér BTR – nejspíše pomocí dronu) i vojáky (z nichž některé zabili), a ačkoliv ruské ministerstvo obrany tvrdí, že nedošlo k narušení ruské hranice, jedno z videí z ruské strany ukazuje, že na ruském území se ozývala střelba a detonace.
V důsledku přeskupení a útoku došlo také k úsměvné situaci, kde část ruských vojáků, kteří proti RDK bojovali, ze svých pozic nádavali svým kolegům Kadyrovcům, že utekli při prvních zvucích boje.
Ruku v ruce s tím se opět a zase objevují zprávy o “otevření druhé fronty v Bělgorodě” – pravděpodobně jsou však nesmyslem. Ukrajinci momentálně nemají dostatek jednotek, které by mohli alokovat na vedení dlouhodobých bojových operací na ruském území. Bojové operace uskupení ruských dobrovolníků čítající maximálně několik tisíc dobrovolníků, byť s kvalitním vybavením, nelze považovat za nic víc než za diverzní akce. Není ani jasné, jak a zda operace vůbec momentálně dále probíhá.
Dále došlo nedaleko vojenské letecké základny Ivanovo k pádu ruského transportního letadla Il-76-M90A. Záběry zveřejněné svědky ukazují, že se stroji za letu rozpadal hořící motor. Objevila se neověřená zpráva, že na palubě letadla byla jedna z osádek ruských letounů včasné výstrahy Berijev A-50, je však logicky nemožné ji potvrdit. Ivanovo je nicméně jednou ze základen, která má ve svém areálu tyto stroje.
Ukrajinské drony dnes útočily na ruská města. Ruské ministerstvo obrany hlásí (dále zde a zde), že se drony objevily nad Moskvou, Tulou, Nižným Nogorodem, Bělgorodem, Kurskem, Orjolem a Voroněží. V Bělgorodu byla protivzdušná obrana aktivní i během dne. Dopady dronů způsobily několik požárů.
Severovýchodní fronta: Od Synkivky se objevilo zajímavé video ruského vojáka, který tvrdí, že jim nefungují kulomety ani útočné pušky, jsou ostřelovaní a sedí v mělkých zákopech. Autor tvrdí, že video bylo nalezeno v telefonu jednoho z mrtvých okupantů příslušníky ukrajinského 108. samostatného útočného praporu Edelvejs 10. aeromobilní útočné brigády. Změny z fronty však nejsou ani odsud, ani odjinud na tomto úseku hlášeny. Lze se tedy domnívat, že dochází k pozičním bojům a tradičním dělostřeleckým přepadům (Kreminna).
Bachmutská fronta: Z prostoru Bohdanivky dnes nepřišly žádné nové zprávy, které by bylo možné ověřit, nebo považovat alespoň vzdáleně za pravděpodobné. Podobně je tomu i u Ivanivského a obecně celého jižního sektoru tohoto úseku, jak potvrzují i ruské propagandistické zdroje, jako Wargonzo, který píše, že Ukrajinci se drží v západní části městečka a dochází zde především k pozičním bojům.
Doněcká fronta: Na dvou cestách mezi Berdyči a Stepovém nadále probíhají těžké boje a obzvláště Sadová ulice je plná ruské, a v menší míře i ukrajinské obrněné techniky, což platí o silnici vedoucí mezi Stepovým a Orlivkou. V Orlivce je situace beze změny a ukrajinské sebevražedné drony zde okupantům způsobují značné ztráty na živé síle. Situace se nezměnila ani ve vesnici Tonenke, ukrajinské drony útočí na ruské cíle v její východní části a ruské termobarické salvové raketomety TOS-1 ostřelují ukrajinské pozice v západní části vesnice.
Při útoku u Nevelského se nejspíš okupantům z 1. armádního sboru podařilo za cenu těžkých ztrát postoupit v zemi nikoho, než byli zastaveni ukrajinským dělostřelectvem a drony. Ačkoliv ruské kanály informují o tom, že mají Nevelské pod kontrolou, neposkytli k tomu okupanti žádné důkazy.
Na sever od Heorhrijivky ukrajinští výsadkáři ze 46. samostatné aeromobilní brigády odrazili ruský mechanizovaný útok a zničili 6 kusů obrněné techniky. V Maximilanivce, která leží západně od Heorhijivky, se Rusové pokusili zničit ukrajinské stanoviště operátorů dronů pomocí salvových raketometů, z videa se však nezdá, že by trefili svůj zamýšlený cíl.
Severně od Pobjedy se Rusové snaží vyčistit minové pole, aby mohli pokračovat v tlaku na západ, jinak jsme zde nezaznamenali nic zajímavého.
Na sever od Novomychajlivky se ukrajinským výsadkářům ze 79. samostatné výsadkové útočné brigády podařilo zlikvidovat ruský mechanizovaný útok. V samotné vesnici probíhají těžké boje a je obtížné přesně určit kudy zde vede frontová linie, ale zdá se, že nejtěžší boje se vedou podél ulic Timirjazevovy, Centrální a Míru. V severovýchodní části vesnice na území místního zemědělského družstva pracovaly ukrajinské drony a západ vesnice ostřelovalo ruské dělostřelectvo.
Záporožská fronta: V Orichyvském výběžku je situace na frontě beze změny, což dokazují záběry útoků ruských dronů na ukrajinské pozice jižně od vesnice. Jinak zde probíhají poziční boje západně od Verbového a jižně a západně od Robotyného. V týlu nepřítele pak pracuje ukrajinské dělostřelectvo.
Chersonská fronta: Na východním břehu dněpru jsme nezaznamenali žádnou změnu na frontě. Ukrajinští dronaři útočili na ruské cíle na jihu Krynek a ukrajinské letectvo provedlo úder na opuštěnou nákladní loď, kterou měli podle Ukrajinců Rusové používat jako pozorovací a komunikační stanoviště. Okupanti nadále bombardují ukrajinské vojenské i civilní pozice na západním břehu Dněpru.
Informace o domnělé likvidaci ruského teroristy a propagandisty Jegora Guzenka, známého pod pseudonymem “Trinadcatyj”, se ukázala jako mylná, resp. dle jeho vlastních slov šlo o záměrnou dezinformaci, která měla za cíl “odhalit ukrajinské špiony.” Jak přesně, to však nikdo netuší.
Diplomatické a politické události:
Agentura Bloomberg informuje, že Polsko se rozhodlo připojit k iniciativě českého prezidenta Petra Pavla na nákup 800 tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Ačkoliv polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski neoznámil přesnou částku, kterou hodlá Polsko přispět, označil ji za “štědrou.”
Ukrajinský deník Ukrajinska Pravda píše, že 66 % Ukrajinců (v roce 2015 to bylo pouhých 15 %) se domnívá, že by měla být ruština odstraněna z oficiální komunikace (komunikace s úřady atd.). Kyjevský mezinárodní institut ve své studii zmiňuje, že pouhá 3 % obyvatel Ukrajiny by chtěla zavedení ruštiny jako druhého státního jazyka. 24 % pak podporuje myšlenku, aby byla ruština zavedena do oficiální komunikace v regionech, kde si to bude přát většina obyvatel. Čím mladší respondenti byli, tím více odmítají ruštinu (ve skupině 18-29 let je proti zavedení ruštiny 84 % respondentů). Inu, co nezvládli ruští propagandisté za osm let, to zařídila ruská okupační armáda za dva.
Vatikánský státní sekretář Pietro Parolin dnes opět korigoval papežova slova o ukrajinském vyvěšení bílé vlajky. Podle něj je základní podmínkou míru ukončení ruské agrese. Vatikán podle Parolina naléhá na jednání, ale “v první řadě by to měli být agresoři, kdo zastaví palbu,” a že “vina za konflikt leží jen na jedné straně, a to na straně Ruska.”
Rumunský prezident Klaus Iohannis oznámil, že se bude ucházet o pozici generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO). Iohannis chce kandidovat proto, že se domnívá, že si východoevropské země zaslouží v alianci lepší zastoupení. Reuters připomíná, že Spojené státy, Británie, Francie a Německo na tuto pozici již v minulosti podpořily současného nizozemského premiéra Marka Rutteho.
Dnes se blíže podíváme na téma, o kterém jsme se již dříve okrajově zmiňovali, a sice na přepravní kapacitu ruské železniční sítě. Aktuálně jsou priority v transportu uspořádány následovně: Absolutní přednost má transport vojenského materiálu, na druhém místě je přeprava nerostných surovin, tedy například ropy, benzínu a uhlí, a až na konci je kontejnerová přeprava spotřebního zboží. Právě u té se v poslední době zvýšil objem přepravy, a to zejména z důvodu potíží v lodní kontejnerové přepravě z Číny způsobeným nepokoji v oblasti Rudého moře. Už dříve však byla propustnost ruské kolejové sítě na hraně svých možností, a další tlak na zvýšení objemu přepravy tak vedl k propadu její dostupnosti a výraznému růstu cen.
V průměru se cena přepravy kontejnerů zvýšila 3x až 30x, přičemž například cena přepravy 40 stopého kontejneru z Moskvy do Krasnojarska vzrostla z 5 000 na 180 000 Rublů, a z Moskvy do Irkutska z 25 000 na 200 000 Rublů. Takový vzrůst cen je sice pozitivní pro samotného přepravce, nicméně přeprava zboží se může při takovémto růstu cen přestat koncovým zákazníkům vyplácet. Pokud navíc nedávná série útoků dronů na ruské rafinerie narušila kromě samotných rafinerií i celkovou propustnost ropovodů, zvýší to dále tlak na kolejovou přepravu, neboť tento transport ropy se bude muset také přesunout na koleje, a dále omezí kapacitu pro kontejnerovou přepravu.
Situace na Blízkém východě:
Jemenští povstalci – Húsíové, podnikli v Rudém moři útok na kontejnerovou loď Pinocchio a hodlají prý během muslimského postního měsíce ramadánu stupňovat své ataky. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Húsíů Jahjá Saría. Jemenská vláda podle Reuters sdělila, že pondělní útoky Spojených států a Británie na cíle na západě Jemenu zabily 11 lidí a 14 zranily. USA útok povstalců potvrdily, jejich střely však podle regionálního velení americké armády CENTCOM plavidlo nezasáhly.
Podle vyjádření CENTCOM provedla americká koalice v pondělí šest úderů v oblasti ovládané povstalci. Zasažen byly odpaliště, jeden námořní dron a zhruba 18 protilodních střel, které představovaly bezprostřední riziko pro plavidla v oblasti.
Z kyperského přístavu dnes ráno vyplula loď s pomocí pro Pásmo Gazy v rámci nového humanitárního námořního koridoru, informovaly světové agentury. Kypr se nachází 370 kilometrů od Gazy a o možnosti vytvořit námořní koridor, přes který by mohla plynout nepřetržitá pomoc civilistům v Pásmu Gazy, se hovořilo od začátku konfliktu. Loď charitativní organizace Open Arms podle agentury Reuters vyplula z kyperské Larnaky a veze přibližně 200 tun mouky, rýže a potravin s vysokým obsahem bílkovin.
Dnešní Třešnička™ bude o reciprocitě sankcí. Že jsou sankce nástrojem, který je někdy více, jindy méně funkční asi netřeba polemizovat. Jsou však chvíle, kdy vysloveně postrádají smysl (nebo je lze obejít). Ať už jde o ruské sankce na potravinové produkty z EU, některé sankce EU vůči Rusku, nebo právě zrovna nejnovější ruské reciproční sankce vůči politikům z pobaltských států. Mezi ně patří zákaz vstupu pro 347 osob, mezi něž patří estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, lotyšská premiérka Evika Siliňová, estonský ministr spravedlnosti Kalle Laanet, Kaja Kallas nebo litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Představa, jak všichni svorně pláčou, protože nemohou odjet na lyžovačku do Soči, oslavu Velké vlastenecké do Moskvy (a konečně se podívat na ty Armaty), navštívit festival rybaření v ledu na Bajkalském jezeře a celé to zakončit performancí lezginky v nějaké poklidné čečenské vísce. Pravděpodobně si právě rvou vlasy, že přijdou o celý tento kulturní tyjátr, protože jim nejsou lhostejné základní lidské hodnoty a mají páteř.
A pozor! Ve středu 13.03.2024 od 20:00, budeme mít opět náš video podcast. Jako obvykle probereme vývoj na frontě za poslední dobu, nicméně hlavní téma budou dezinformace. Jako host nám bude sekundovat český spisovatel (pod pseudonymem František Kotleta), vysokoškolský pedagog, bývalý novinář a jedna z výrazných postav Českého klubu skeptiků Sisyfos; Leoš Kyša. Budeme dostupní na našem partnerském projektu; Twitch kanále Brotherhood Of Terra. Následný záznam bude opět na Youtube. Budeme rádi, když si nás přijdete poslechnout!
Jsme moc rádi za Váš zájem!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, které se nebojíme a na množství nehledíme!
Děkujeme všem, kteří nám již přispěli, moc si toho vážíme!
