Ruská armáda provedla nálet na civilní infrastrukturu v Děrgačy v Charkovské oblasti. Dosud se uvádí, že mezi zraněnými je osm dětí a 76letý muž. Oznámil to náčelník krajské vojenské správy Oleg Synegubov.
Severovýchodní fronta: Rusové nadále tlačí v Kyslivce a ostřelují zde ukrajinské pozice z vrtulníků. Přibližně 40 kilometrů západně od Teren a Jampolivky se okupantům podařilo odhalit dva ukrajinské salvové raketomety HIMARS. Následný ruský útok na tyto dva stroje je podle našeho názoru nezničil, ale poškozeny při něm být mohly.
Bachmutská fronta: Ruské síly nadále vyvíjejí tlak v oblasti přírodní rezervace Stupky-Holubovski-2, ze které se chtějí probít za kanál Severní Doněc-Donbas, ale postup jsme zde nezaregistrovali. Dála okupanti tlačí směrem na západ listnatým lesem, kde podnikli útok a části útočné skupiny se i přes těžké ztráty podařilo dostat do prvních budov u Zelené ulice a garáží v severovýchodní části mikročtvrti Kanal. Je otázka, zda se zde okupanti udrželi, vzhledem k následným útokům ukrajinských dronařů. Rusové mezi tím bombardují Kanal s pomocí frontového letectva. Jinak nemáme z této části fronty žádné nové zprávy.
Doněcká fronta: Podle ukrajinského Deepstate ruské jednotky po dobytí Novokalynového a Keramiku postoupily do centrální části Archanhelského. Západně od Očeretyného jsme nezaznamenali žádné změny. Jižněji okupanti útočili ve směru na obec Sokil, byli však odraženi. Poziční bitvy probíhají u Krasnohorivky, kterou okupanti ostřelují dělostřelectvem. Severovýchodně odrud se ukrajinským výsadkářům ze 79. samostatné letecké útočné brigády podařilo rozprášit útok okupantů.
Jihovýchodní fronta: Okupanti překonali říčku a zaútočili na ukrajinské pozice jižně od Urožajného. Z videí je vidět, že se ruské úderné skupině po těžkých ztrátách podařilo dostat do zemědělských budov jižně od města, kde na ně poté útočili ukrajinští dronaři. Zatím není jasné, zda byla úderná skupina kompletně eliminována.
Záporožská fronta: Ze záporožské fronty bohužel nemáme žádné nové zprávy.
Chersonská fronta: Z chersonské fronty také nemáme žádné nové zprávy.
Diplomatické a politické události:
Francouzský prezident Emmanuel Macron upřesnil, co přesně by ho přimělo „přemýšlet“ o přivedení francouzských pozemních jednotek na Ukrajinu. V rozhovoru pro Economist jmenoval dvě podmínky. Francie by podle něj takovou možnost zvažovala, pokud by Rusko prolomilo frontovou linii a Ukrajina by se obrátila o pomoc na francouzskou vládu. Macron nazval Rusko „silou regionální destabilizace“ a „hrozbou pro bezpečnost Evropanů“, a proto podle jeho názoru, pokud Ruská federace zahájí další ofenzivu na Ukrajině, bude se Francie „v každém případě“ muset zeptat otázku vyslání svých jednotek. „Mám jasný strategický cíl: Rusko nemůže na Ukrajině vyhrát. Pokud Rusko vyhraje na Ukrajině, nebude v Evropě žádná bezpečnost,“ řekl francouzský prezident.
Od začátku prosince 2023 ruská armáda zřejmě zavraždila nejméně 15 ukrajinských vojáků, kteří se snažili vzdát a možná šest dalších, kteří se již vzdali. Uvádí to zpráva mezinárodní lidskoprávní organizace Human Rights Watch. Organizace provedla studii tří případů údajných mimosoudních poprav nejméně 12 ukrajinských vojáků na základě videí pořízených z dronů a zveřejněných na sociálních sítích 2. a 27. prosince 2023 a také 25. února 2024. Zpráva uvádí, že ve všech těchto případech ukrajinští vojáci prokázali „jasný úmysl“ kapitulovat, a protože se podle mezinárodního humanitárního práva a válečných zákonů již neúčastnili nepřátelských akcí, nemohli být cílem použití vojenské síly. HRW věří, že případy takových poprav nejsou ojedinělé. Vědci také identifikovali video s odděleným momentem boje, pořízené z ruského dronu a zveřejněné 5. února. Nepodařilo se jim zjistit, zda se ukrajinská armáda pokusila vzdát, ale na záznamu je slyšet muž, který nařizuje ruským vojákům „nebrat zajatce, všechny zastřelit.“ Aktivisté za lidská práva zdůrazňují, že všechny takové incidenty by měly být vyšetřovány jako válečné zločiny.
Švýcarská vláda dnes potvrdila, že zatím nepozvala Rusko na mírový summit o Ukrajině, který se v této alpské zemi uskuteční v červnu. Zároveň uvedla, že Rusko musí být součástí mírového procesu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský na sociální síti X napsal, že na summit byly pozvány země, které se staví za principy Charty OSN a mezinárodního práva. Konference se ve švýcarském resortu Bürgenstock, který leží nedaleko Lucernu, uskuteční ve dnech 15. a 16. června. Švýcarské ministerstvo zahraničních věcí vysvětlilo, že cílem výběru pozvaných států je zajistit „co nejširší účast vysoce postavených představitelů mnoha států“. Seznam zúčastněných států bude zveřejněn krátce před zahájením konference.
Slovensko poskytlo ochranu proruskému aktérovi Arťomu Marčevskému, který se snažil ovlivňovat eurovolby a z Ukrajiny odešel kvůli vyšetřování jeho spolupráce s Moskvou. Zamířil do Česka, které ho na konci března zařadilo na sankční seznam a počítalo s tím, že mu zruší povolení k pobytu, což by pak platilo v celé EU. Marčevský však odešel na Slovensko, kde mu ministerstvo vnitra udělilo dočasnou ochranu. Informuje o tom Denník N, kterému udělení dočasné ochrany potvrdily dva zdroje. Úřady u nás zablokovaly nejen Marčevského majetek, ale také peníze na bankovních účtech. To platí i pro dalšího proruského ukrajinského politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, který nyní žije v Moskvě. Právě on společně s Marčevským stál v čele proruské vlivové sítě, která financovala nejen mediální platformu Voice of Europe, ale měla i předávat peníze některým evropským politikům. Voice of Europe působil v Praze a snažil se prezentovat jako nezávislé médium a přinášet „alternativní“ pohled na Evropskou unii, migraci či válku na Ukrajině.
V Rusku již po volbách opadla nutnost prezentování zářné budoucnosti a v posledních týdnech se začíná stále více představitelů vyjadřovat ohledně vývoje ekonomiky značně pochmurně. Dnes se zaměříme na projev Elvíry Nabuliny, šéfky ruské cenrální banky, která na konci dubna předložila novou prognózu ekonomického vývoje (přičemž se nejednalo o nic mimořádného, takovéto zprávy jsou podávány na konci každého měsíce). V ní uvedla, že ruská centrální banka bojuje s inflací, jak jen je v jejích silách, nicméně činitele, které nejsou pod její kontrolou, neumožňují snížit inflační tlaky. Mezi ně uvedla působení mezinárodních sankcí, problémy působené tureckými a čínskými bankami (odmítání zpracování transakcí) a také vnitřní vlivy, které nedokáže ovlivnit (rozumějte inflační tlaky způsobené masivními investicemi do zbrojení).
Kvůli tomu Nabulina nepředpokládá, že by bylo možné v roce 2024, a pravděpodobně ani na počátku roku 2025 snížit základní úrokovou sazbu. Ruská centrální banka také zvažuje scénáře, za kterých by bylo nezbytné úrokovou sazbu zvýšit, což nelze chápat jinak, než že do budoucna předpokládá celkové zhoršení ekonomických výsledků. Připomeňme, že již nyní je základní úroková sazba v Rusku 16%, což odpovídá hypotečním úvěrům úročeným přibližně 18% (mimo preferenční hypotéky, k těm má ale přístup pouze omezená skupina obyvatel), půjčky jsou pak úročeny ještě více.
Situace na Blízkém východě:
Hamás se dívá negativně na nejnovější návrh dohody o příměří s Izraelem. S odvoláním na vyjádření Hamásu pro média o tom dnes informuje zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Napsal také, že dnes bude o probíhajícím vyjednávání a chystané operaci v Rafáhu debatovat izraelský válečný kabinet. „Náš postoj k aktuálnímu návrhu dohody je negativní,“ řekl čelný představitel Hamásu Usáma Hamdán televizi Al-Manár, která je napojena na Hizballáh. Podobně se vyjádřila také tisková služba Hamásu. „Negativní stanovisko neznamená, že jednání byla zastavena,“.
Turecko zcela zastavilo obchod s Izraelem. Agentuře Bloomberg to řekli dva nejmenovaní turečtí představitelé seznámení s touto záležitostí. Ankara tím dává najevo nesouhlas s počínáním Izraele v Pásmu Gazy, které ostře kritizuje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V dubnu turecké úřady ze stejného důvodu částečně omezily export do Izraele. Nové opatření se podle agentury Bloomberg týká i dovozu. Podle tureckého statistického úřadu roční objem zahraničního obchodu mezi Tureckem a Izraelem činil 6,8 miliardy dolarů (zhruba 159 miliard korun). Zhruba tři čtvrtiny celého objemu tvořil turecký vývoz do Izraele.
Dnešní Třešnička™ nebude; psát furt o Ficovi se nám už zajídá a nic trapnějšího jsme stejně nenašli.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, které se nebojíme a na množství nehledíme!
Děkujeme všem, kteří nám již přispěli, moc si toho vážíme!
